ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84c4a910-66ef-11dc-96f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
přísně střeženi. 19 jich dostalo přísný roz- kaz, aby mimo dobu pracovní se na ulici neukazovali. Husarské hlídky obcházejív bezprostřední blízkosti dělníků. Z Cařihradu, 9. srpna. Mehmed bej postavil se ve vilajetu diarbekirském v čelo revolučního hnutí a s kurdskými tlupami vyplenil několik ve- snic. Z Londýna, 9. srpna. Z Nového Yorku se sděluje: Zpráva, že ocelářský trust prohlásil otevřenou válku tím, že opětně zahájil práci ve dvou továrnách děl- níky nenáležejícími k Unii dělnické, vzbu- dila v průmyslovych kruzích veliké roze- chvění. Dosud byl zachován klid, ale roz- hořčené smýšlení na obou stranách činí nekrvavý boj téměř nemožným. Dělníci si stěžují, že úřady v Pittsburku a jinde jsou příliš ochotny vůči magnátům trustu ocelového a že jim bezpochyby dají také vojenskou pomoc, jestliže továrníci o ni budou žádati.
#2 alto_textblock #2
Telegraflcké zprávy.
#3 alto_textblock #3
Z Madridu, 8. srpna. (C.-B.) Městská rada v Coruně vypověděla klášterní sestry které byly ošetřovatelkami v nemocnici Charité. Několik dam z města se nabídlo, dokud nebudou opatřeny ošetřovatelky měst- ské, že převezmou zatím samy péči o ne- mocné. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Z po- slanecké sněmovny. Balfour sdě- lil, že vláda upustila od podání předlohy. týkající se změny králova prohlášení při na stoupení trůnu. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Panská sněmovna přijala návrh markýza Salisburya, podporovaný lordem Spencerem na vyslo vení soustrasti králi Edvardu a císař Vilému. Ze Sterzingu, 9. srpna. (C. - B.) Mrtvola generála Baratiera byla dnes převezena do Arca. Válka jihoafric ká. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Lord Kitchener sděluje z Pretorie: Oddíl 25 mužů, patřící k lidem Steinackerovým, byl u řeky Saby od Burů přepaden a zajat.
#4 alto_textblock #4
Monroeova zásada, moravskými klerikály proti Čechům z království upravená na násle dující brdo: »Morava Moravanům protici zincům« jest nejúžasnějším ovocem, kteréž na- sadilo na zakrslém štěpu moravských smiřova ček. První nejšerednější náběhy k tomu ukázaly se v brněnském orgánu ultramontanismu, článku namířeném proti českým politikům mo- ravským, v Čechách rozeným »a na Moravu přivandrovalým«, jak zní bratrský terminus kle rikálně moravský, s jakým jsme se až dosud setkávali leda jen v libereckých anebo těšínsko- podmokelských plátcích. Nejen proti těmto po- litikům a poslancům směřovalo toto vypovídání z družné Moravěnky, ale i proti domnělému »vměšování« českého tisku v Čechách do punk- tačního skandálu, tohoto pomníku politické rozšafnosti staročesko klerikální na Moravě, s něhož na štěstí ještě před jeho dokončením spadla rouška, tak že nyní stojí před námi v celé své nahé kráse. Při rvačce o plachtu jej zakrývající, vmeteno nám několik urážek bezpráví ve tvář, z nichž nejvíce váží zásadní tvrzení, že vyrovnání moravských Čechů s Němci jest soukromou věcí Moravanů, pe kteréž nám Čechům nic není, do které nemáme co mluvit. Ozvalo se dokonce i echo v Čechách a ve Vídni, kteréž dovozovalo, že vyrovnání to jest záležitostí moravské autonomie, kterou my Če- chové v království máme ctíti a šetřiti atd. Námitka taková padá se strany německé sama sebou, jakož vůbec ta strana v politické kontro- versi české jest zcela spolehlivě se svou věcí ztracena, kteréž se ujímá advokát z německo- liberálního tábora. Poněvadž pak i dnešní »Po- litik« ve svých účtech s drem. Stránským vý slovně na adresu »Národních Listů« dí. že jsme vyrovnací proposice dokonce líčili tak, jako zákony již hotové a že jsme upírali Moravě právo k separátnímu vyjedná- vání s Němci, musíme se ještě jednou vrátiti zevrubněji k otázce tohoto vyrovnacího separa- tismu moravského. Především musíme ovšem odmitnouti vědomou nepravdu »Politiky«, že bychom byli líčili d'Elvertovy proposice jako
#5 alto_textblock #5
»hotové zákony«; my všude mluvíme o návr- zích a požadavcích německých. Nevíme také, jaký účel sleduje »Politik« touto svou nepřed- loženou pošetilostí, kterou nelze ani nazvat zlo- myslnou, ježto jest bezúčelná, neboť přece celý svět politický ví, v jaké fási a v jakém stadiu nachází se dnes moravské vyrovnání a že by bylo absurdním, chtíti v tom ohledu veřejnost klamati. Že však Morava, id est moravšti Čechové nemají práva uzavírati vyrovnání s Němci bez nás, na tom stojíme nezvratně ještě dnes. Reální právo k tomu jim upírati nelze, neboť v tom smyslu nelze nikomu zabrániti aby se poněmčil třeba od zejtřka, ale smiřovati se aneb vyrovnávati s Němci jako celkem, jest části lidu českého zakázáno mocí mrav ního, národně esenciálního vědomí které každý. řádný národ staví výše než všechny psané zá- kony, poněvadž od příkazů svatě poznaného dobra národního, od společného programu nelze se uchýliti části národa bez ohrožení celku. Příkazem nejhlavnějším tohoto společného pro- gramu pak jest naprosto společný postup Čechů na Moravě i v Čechách. Že by to bylo nebra- trské, jinak jednati, netřeba dokazovati oněm nám věrným Moravanům, kteři tvoří dnes do- jista zdrcující většinu v českém lidu morav- ském, že by to bylo nehodno moravské krve. hrdinsky prolité na Bílé Hoře, to poví morav- ským Čechům srdce, vzdor hanebným heslům. kteréž se na Moravě začínají opět propagovati. Jest jasno, že uzavrou-li Moravané svůj sepa- rátní mír s Němci, že v tom okamžiku podo- bají se spojencům, kteří složili své stany opouštějí své dosavadní tábory za prospěch jim kynoucí ze separátního míru s nepřítelem. Připomí- náme, že takového prospěchu, domnívaného i líče- ného sic se strany staročeské a klerikální na Moravě není, neboť bídnějšího vyrovnání nad ono, há- jené v Boskovicích a Jevíčku, pro český lid na Moravě ani není. Vyrovnání na základě kuriát- ního veta, s většinou na základě libovůle kon- servativních spojenců, naprosto malomocnou vy- klestěnou od nejdůležitějšího práva národní většiny, s uzákoněním neměni- telnosti dnešního stavu věcí národních v zněm- čilých městech, ve školství, uzákoněním morav- ského renegátství a jeho dosavadního majetku, jest pro Moravu nepřijatelno. Moravaně dávají za ně vše, čeho mohou dobýti, i své svaté právoa nezískávají ničeho, ani toho míru národního, neboť tenť jest nejhříšnější lží celého toho vy- rovnání. Než i kdyby Moravanům skutečný prospěch z toho vyrov- nání kynul, nesměli by ho na základě věr- nosti k Čechům uzavříti, když tito ve škodě zůstávají a v nebezpečí, že by opu- štěni od Moravy, musili pravdě- podobně zahynouti. Němcům o nic jiného se nejedná nežo vzorec vyrovnání v Tyrolich i na Moravě o ne- odolatelnou moc příkladu svůdnou i pro vládu i pro faktory nejvýše rozhodující o umačkání českého odporu protipunktačního věcí na Moravě spečetěnou. Pakliže se tohle na Moravě necítí. pakliže k tomu nepřisvědčí český lid moravský. pak jsme ztratili ve stálém vyrovnacím výboru moravském vše, nevylíčitelně i neobsáhle mnoho. Kuriátním vetem smiřovaček vcházejí naši Mora- vané do národního prokletí, v němž budou sami skřípati zuby, schválením volebního katastru ná- rodnostního zachovávají moravským Němcům sic každou i nejposlednější duši, ale naše men- šiny v Čechách do poslední duše obětují. Punkta- tory v Čechách r. 1891 velice pálila pověstná sklenička koňaku, kdyby měli čeští punktatoři na Moravě tyto smiřovačky dovésti k smluvnému konci, musili by se napíti ne koňaku ale — voměje !
#6 alto_textblock #6
Jak patrno, jest s otázkou moravského vy- rovnání uveden současně v potaz nezadatelný prospěch nás Čechů v království i hrozí nám z něho pohroma, kterou bychom mohli odvrátiti jedině s největším napjetím sil a za cenu bojů, jaké Čechy dosud neviděly. O tom může býti v národě českém pouze jenom jediné forum, i nemůžeme uznávati žádná dvojí fora systému dra. Stránského ve dnešním jeho článku v »L. N.« Zaveďte ještě česko-moravský dualismus v národě českém, shovivejte v tom ohledu klerikálním štváčům Němci se s Moravany ani nebudou vyrovnávat, poněvadž jim bude povstávati v té příčině usku- tečnění cíle dávno kýženého, kteréhož se před 20 lety vzdali jakožto neuskutečnitelného!
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy.
#8 alto_textblock #8
— Německý ministr krajan. Teď ko- nečně připadli na to, co jim k dokonalému blaženství schází. Německý ministr krajan. Tak aspoň dokazují, tvrdíce zároveň, že prý Němci v ministerstvu nejsou dostatečně zastoupeni. Poukázali jsme nejednou již k tomu, že až na dra. Rezka a dra. Pientaka jsou vlastně všichni ostatní ministři Němci: Körber zrovna tak jako Böhm, Welsersheim jako Hartel, Giovanelli jako Spens, však těch není Němcům dost, chtějí míti ještě zvláštního hájitele svých národních zájmů v kabinetě, či lépe řečeno, zvláštního mařitele a škůdce zá- jmův našich. Neboť o to jedině jde. Co Němci ke svému národnímu vývoji mají zapotřebí, dávno již jest jejich majetkem, nevedou vůbec boj o to, co by jim se dosud nedostávalo, nýbrž o to, čeho dávno již mělo se dostati po právu také nám. O minority není a nikdy nebylo v Ra- kousku nouze a estrada ministerská v parlamentě konečně by se ještě o jedno křeslo rozšířiti dala. Však pochybujeme o tom, že co nedovedlo ná- rodním odpůrcům našim presentovati na talíři německých ministrů osm, tím posloužiti jim do- vede ministr jediný. Co do národnosti ovšem v kabinetě — devátý Němec. Má býti na radu páně Pradovu vybrán z alpských zemí, má to býti tedy, poněvadž by pán ten asi sotva navrhl klerikála, německý nacionál. Patrně má pan Prade na mysli prof. Lorbeera, který ně- jakou dobu již poslancoval, aniž by byl nějak vynikl, kterého ale Němci v levo pokládají předurčeného za Excellenci. Co ale říkati tomu bude předseda sněmovny hrabě Vetter, roz- loučí-li se pan Prade se svým úřadem? Týž pan Vetter, který prohlásil, že bez pana Prada by praesidium ani nepřijal. Aneb snad se do- mnívá, že sám už to dovede? — Pan Prade vzdal se tedy, jak ozna- mují vídeňské listy, hodnosti prvního místopřed- sedy i odhodlal se vstoupiti opět do řady pro- stých nacionálních bojovníků, jakým byl před tím. Pan Prade má najednou příčinu tak uči- niti. Je sice zástupcem nejčetnější německé strany v parlamentě, však v zemi, z níž byl do sněmovny vyslán, strana, k níž se hlásí, zatím úplně byla vymizela. Co měl, co nazýval svým a čeho v těžkých zápasech byl dobyl, odňali mu hravě Schönerer a Wolf. Teď je vůdcem bez vedených, holý kůl v plotě. Chce patrně stranu onu opět vzkřísit, chce průchodu zjednat myšlence své — rozděliti Čechy, by z německé části vyhodili češtinu a Čechy do po- slední stopy a v české části vládnouti jako »státní národ« rovnoprávně. Podaři se mu to? Dovede čeliti Wolfovi? Nechť se nezmýlí. Dnes kvete budoucnostjen těm stranám, které v hromadné licitaci úspěchové dovedou se přehoupnout daleko za meze rozumu, třeba by v kapse groše neměli- Schönererovci jsou chytří. Nabízejí-li nacionálové lidu půl Čech, offerují mu Schönererovci Čechy celé. A kdo nabídne víc, vyhraje. Proto se nám zdá, že pan Prade přinese oběť prvního pre- sidenta zbytečně. Zjedná si tím ale jistou volnost. Pan Prade není diplomatem, k tomu nedostává se mu klidu a také duševní konti- nence, kterou vynikati musí president, zejmena v parlamentě takovém, jakým je vídeňský. Pan Prade snadno se rozčilí a v rozčilení se zapomene. Vždyť se stalo, že s Wolfem výkřiky polemi- soval z křesla presidentského. Wolf dovede ho několika slovy přivésti z rovnováhy. A to je mrzuté. Pan Prade jako poctivý autokritik patrně to uznává a z té příčiny odhodlal se asi s křeslem místopřednickým se rozloučiti. Offi- ciálně to dosud ovšem neučinil a bylo by před časem již nyní psáti mu nekrolog, však tolik říci se může již dnes, že kde mohl, tam jako místopředseda vždy se postavil proti nám. — Zprávy rodinné. Pan Vilém Runt, c. k. lesní dozorce a slečna Mařenka Seitzova slavili tyto dni sňatek manželský. + Úmrtí. Dne 3. srpna zemřel ve Vídni Eme- rich říšský hrabě ze Stadion-Tannhausenu, dědičný říšský rada koruny bavorské, majitel svěřen- ského panství Kouty-Trhanov v Čechách, Stadion ve Virtemberku a Thannhausen v Bavořích atd. v stáří 64 let. Telesná schránka zesnulého byla dne 5. t. m. ve Vídni vykropena, do Sv. Hyppolitu převezena a na tamějším hřbitově uložena. — Konfiskace. Číslo 28. »Nových Podřipských Listů« na Mělníce bylo zabaveno pro článek » V boj proti vládě židovské!« Opravené vydání bylo ihned rozesláno. — Volba starosty a výboru okr. zastupi- telstva v Kralovicích konala se dne 8. srpna. Za starostu zvolen p. Vojtěch Prusík, rolník z Výrova. Do výboru pak zvoleni pánové: František Slach, mě- šťanosta v Kralovicích, Josef Holeček, ředitel panství v Plasech, Antonín Jelínek, rolník v Bučku, Frant-