#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 17. července.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 195.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z vídeňského parlamentu.
Z Vídně, 17. července. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje, že v měsíci říjnu, ještě před zasedáním
říšské rady, sestoupí se výbor pro reformu jed-
nacího řádu.
Říšská rada, jak povědomo, nebude odro-
Z Vídně, 17. července. Předsednictvo po-
slanecké sněmovny přijalo nabídku reprodukčního
ústavu v Melku, že vyhotoví kolosální obraz
první sněmovny, vyšlé ze všeobecného, rovného
a přímého práva hlasovacího. Včera odpoledne
byla za tím účelem ofotografována většina po-
slanců. Jednotlivé obrazy klubů budou umístěny
v náležitém seskupení; celkový obraz bude
4 m. dlouhý a 2 a půl m. široký.
#9
alto_textblock
#9
čena.
#10
alto_textblock
#10
Cesty krále anglického.
Z Vídně, 17. července. »N. Wr. Tgbtt.«
oznamuje prý ze spolehlivého pramene, že krát
anglický Eduard VII. navštíví císaře Františka
Josefa v Išlu 12. srpna. Toho dne přijede do-
poledne do Gmundenu, kde ho císař František
Josef I. bude již očekávati. Oba panovníci od-
jedou pak spolu do Išlu. Král Eduard ubytuje
se v hotelu »U císařovny Alžběty«. O polednách
bude na počest hostů rodinný oběd, večer pak
slavnostní hostina, které se zúčastní také angličt
funkcionáři: velvyslanec ve Vídni Goschena
státní tajemnik Hardinger. List dodává, že dle
doslechu bude touže dobou v Išlu ministr za-
hraničních záležitostí bar. Aehrenthal a že téhož
dne za hostiny budou císaři Františku Jo sefu
holdovati vídeňské mužské zpěvácké spolky
Král anglický přenocuje v Išlu a 13. srpna na
stoupí cestu do Marianských Lázní.
Naproti tomu »N. Fr. Pr.« přináší tento
telegram z Londýna: Proslýchá se, že krá
Eduard VII. v srpnu navštíví Mariánské Lázně,
a jest velmi pravděpodobno, že 11. nebo 12.
srpna sejde se s císařem Vilémem ve
Friedrichshofu.
Týž list má vedle toho z Marianských
Lázní tento telegram: Příjezd krále angli-
#11
alto_textblock
#11
ckého Eduarda VII. čeká se v polovině srpna.
Den není ještě stanoven. Správa hotelu
»Weymar«, ve kterém bude bydleti, jako v mi-
nulých létech, dostala poukaz, aby připravila
pokoje pro krále anglického do 10. srpna.
Konečně obsahuje dnešní »N. F. P.« tuto
telegrafickou zprávu, za jejíž původ je formálně
označena Plzeň: Podle zpráv sem došlých při-
jede král anglický do Mariánských Lázní
16. srpna. Anglický velvyslanec ve Vídni
Goschen přijede do Mariánských Lázní již 14.
#12
alto_textblock
#12
srpna.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Z úřadního věstníku.
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 17. července. (K. k.) „Wiener Zeitung“
uveřejňuje nařízení, vydané ministerstvem kultua
vyučování ze dne 27. června 1908 ve shodě s mini-
sterstvem orby a vnitra o zavedení theoretických
státních zkoušek ne kulturně technickém odborném
oddělení c. k. německé techniky v Praze; dále na-
řízení min. kultu a vyučování ze dne 27. června
1908, vydané ve shodě s ministerstvem orbya
vnitra o zavedení theoretických státních zkoušek na
kulturně technickém oddělení c. k. české techniry
v Praze.
#16
alto_textblock
#16
Schůze pracovní rady.
Z Vídně, 17. července. (K. k.) (Stálá pracov-
ní rada) Stálá pracovní rada měla 16. červenc
t. r. plenární schůzi v zasedací síni úřadu pro stati-
stíku práce za předsednictví ministra obchodu dra.
Fiedlera. Předseda uvítal za příčinou nového usta-
vení se rady členy a podotkl ve svém proslovu:
Nově jmenované pracovní radě nastávají veledůležité
úkely, mezi nimi otázka používání kostíku, osnova
nařízení o potírání nebezpečí, plynoucího z použí
vání olova v knihtiskárnách a slévárnách písma, dále
zákonná osnova o domácké práci, osnova zákona
o noční práci žen, dále zpracování materiálu, získa-
ného za šetřen o práci dětí. V říšské radě dostaly se
na jednací pořad v rozsáhlejší míře než posud, praví
ministr, ctázky sociálně politické. Třebas v nové li-
dové sněmovně střetnou se velmi často příkře poli-
tické a národní protivy, nemůže přece bedlivý po-
zorovatel, jenž dovede dle činnosti této sněmovny
o její životnosti usuzovati, zneuznati, že sociální po-
litika nabývá v této sněmovně vždy většího význa-
mu. Touže měrou bude vzrůstati též význam činno-
sti pracovní rady. I správní orgány státní uznávají
důležitost sociálně politických otázek. Zvláště mini-
sterstvo obchodu, v němž zrizuje se resortně velký
počet téchto otázek, musí z toho vyvoditi důsledky.
#17
alto_textblock
#17
Ministr zmiňuje se o změně ve vnitřní organi-
saci ministerstva obchodu a o nutné z ní změně po-
čtu členů a jednacího řádu poradního sboru.
Člen Spalovský protestoje jménem křesťan-
sko seciálního dělnictva proti způsobu, jakým roz-
děleny jsou mandáty ve skupině dělníků. Již v pře-
dešlém funkčním období byl přikázán křesťansko-
sociálním dělníkům jen jeden mandát, což naprosto
příčí se významu jejich organisací. I nynějším po-
čtem dvou mandátů se tomuto významu nikterak ne-
vyhovuje, Křesťansko-sociální dělnictvo považuje ta-
kové odstrkování za urážku a navrhuje, aby napříště
před imenováním členů pracovní rady ze skupin
dělníků byly údaje, podané jednotlivými skupinami
o jich poměrné síle, úřadně prozkoumnány, aby tak
zjednány byly podmínky ke spravedlivému rozdělení
mandátů.
Člen Pick vytýkal, že sociálně-politický odbon
jest nedostatečně vypraven prostředky, potřebnými
ku plnění svých úkolů. Též dlužno žádatí, aby na
usnesení pracovní rady bral se větší zřetel, než tomu
posud bylo. Vůči pracovnímu programu, předsedou
vytknutému, přeje si řečník, aby byly vyřízeny ještě
četné jiné, k rozhodnuti dospělé záležitosti, mezi nimi
snížení pracovní doby ve stále pracujících závodech.
Naléhavě nutnou jest též moderní reforma 6. hlav-
ního oddílu živnostenského řádu a řízení živnosten-
ských úřadů při provádění předpisů na ochranu děl-
nictva.
Předseda ministr obchodu dr. Fiedler prohlá-
sil, odpovídaje na vývody člena Spalovského, že mi-
risterstvo obchodu žádalo na stranách, jež repre-
sentují v dělnictvu určité sociální směry, výkazy
o počtu organisovaných členů.
Takové výkazy byly podány různými dělnický-
mi stranami, zvláště pak křesťansko-sociálním děl-
nictvem a na základě výkazů těchto bylo vypočteno,
kol.k členů připadalo by v pracovní radě poměrně
na každou stranu dle její síly. Dle toho připadly
kresťansko-sociálnímu dělnictvu dva zástupci. To od-
povídá s nepatrným zlomkem početnímu poměru.
jenž byl podán a řečník doznává zcela upřímně, že
ministerstvo posuzovalo tato čísla liberálně. Neroz-
pakuje se však prohlásiti, poněvadž tato otázka byla
nyní vytčena a protože mohla by povstati domněnka,
jakoby ministerstvo obchodu nechtělo bráti náležitý
zřetel na jednetlivé směry v dělnictvu, že měl by se
učiniti pokus, aby čísla, která byla ministerstvu ob-
chodu podána a jež charakterisují jednotlivé délnické
strany, byla prozkoumána, aby nabylo se úplně spo-
lehlivého materiálu, na základě jehož mohl by se
potom rozděliti mezi dělnictvo počet mandátů. Po-
kud jde o vývody člena Picka, nemůže řečník se jimi
zabývati, poněvadž by musil jinak promluviti téměř
o celém oboru sociální politiky, soudí však, že pra-
covní radě naskytne se při projednání jednotli-
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Válka ve vzduchu.
#20
alto_textblock
#20
AAnglický spisovatel Wells, jenž nedávno v „Pal
Mall Magazine“ s velkou fantasií vylíčil budoucí vál-
ku ve vzduchu, v níž dává americké válečné loďstvo
zničiti bez námahy nově zbudovaným vzdušným
loďstvem německým, pokračuje nyní ve svých fanta-
stíckých líčeních a vypravuje, jak německé vzducho-
lodi, přeletěvše Antlantický oceán, objeví se náhle
nad Novým Yorkem a v několika hodinách úplně
bezbrannou emerickou metropoli zničí a pokoří,
Již z dálky bylo viděti ve vzduchu blížící se
vzducholodi. Nepřešly hned k útoku, seřadily se nad
městem a pozorovaly. Všechny pokusy, zasáhnouti
je střelbou obranných batterií neměly výsledku. Pak
změnily se nahoře skupiny a náhle počal útok. Vše
bylo dílem několika minut. První oběť padla v panice
na útěku přes brooklynský most. Uváznutím veškeré
dopravy nastal zvláštní klid nad jindy tak rušným
Novým Yorkem a tichem znělo stále mocněji vzdá-
lené dunění dělostřelby. Byla to americká děla, jež
marně se snažila venku na pahorcích zasáhnouti ne-
přítele, vznášejícího se ve vzduchu. Na to i střelba
náhle ustala. Nadešla přestávka, vyjednávalo se.
Lidé seděli ve tmě, nadarmo pokoušeli se zjed-
nati si telefonicky zprávy, nikdo neodpovídal. Pak
náhle za všeobecného očekávání a ticha ozval se
hromový praskot a na něj následoval rachot střel a
temné výbuchy. Brooklynský most je pobořen, od
Navy Yardu zaznívá střelba z pušek, na Wallstreetu
a u radnice vybuchují mohutné miny. Nevý York ne-
vidí a neslyší ničeho, je tma jako v pytli. Po chvíli
umlká pekelný hřmot a nastává opět hrobové ticho.
Následuje dlouhá nejistá pausa očekávání. Z oken
domovních zírají obyvatelé; nad nimi ve vzduchu
plují tiše a bez hluku německé vzducholodi, zdají
se býti zcela blízko.
V ulicích zasvitne opět elektrické světlo, hlučící
davy lidu se scházejí a obyvatelstvo se dovídá, co
se stalo. Byl podniknut útok a Nový York musil
vztýčiti bílý prapor. Ale úřady, odhodlavše se k
kapitulaci, nepočítaly s rozčilením obyvatelstva. Ná-
#21
alto_textblock
#21
hodou podaří se davům způsobiti, že jedna z ně-
meckých vzducholodí klesne. Počíná nový boj. Na
palubě německé admirálské lodi jest Angličan svéd-
kem tohoto „vědeckého“ pobíjení. Radnice, justiční
budova, pošta a řada jiných obrovských staveb na
západní části Broadway je již těžce poškozenaa
z části již jen černou hromadou trosek. Se vzducho-
lodí házejí se malé lesklé předměty, padají na střechy
i na dlažbu a hned zvedá se z těchto míst moře pla-
menů. Lid na ulicích hleděl se zachrániti v domech.
je však obklopen plameny a utíká dále; je viděti
padající postavy, jež zůstávají nehybně ležeti. Ně-
které domy se kolísají a padají pak s temným ra-
chotem. Nahoře ve vzduchu není mnoho slyšeti, jen
tiché rachocení, jako když se uhlí sype do sklepa.
Plameny a kouř zvedají se do výše.
Tak počalo zničení Nového Yorku. Bylo to prví
z velkých měst, jež musila zakusiti na sobě mohutné
síly, vynaložené vědeckým stoletím na vývoj váleč-
nictví. Bylo učiněno vše, aby spousta byla co nel-
menší, nebylo však možno zmocniti se města, pokud
nebyl zlomen odpor. Nejdříve podniknut útok na
Broadway. V dlouhé řadě, klidně a sevřeny pluly
vzducholodi nad ulicí a na zemi označovaly plameny
zříceniny a mrtvoly cestu, kterou se ve vzduchu bra-
ly. Dolejší Nový York byl jediným velkým mořem
plamenů, z něhož nebylo uniknutí. A náhle připadl
anglický divák na myšlenku: Co je možno zde, nad
obrovským Novým Yorkem, je možno také nad Lon-
dýnem a náš malý ostrov ve stříbrném moři pozby
své nezranitelnosti ..
#22
alto_textblock
#22
= Slaměné klobouky. Teprve před půl stoletím
slavil slaměný klobouk svůj vjezd do evropské mody.
UJmělé pletení náleží sice k nejstarším dovednostem
a již Řekyně a Římanky chránily prý si hlavu proti
slunečním paprskům pletivem ze sitiny nebo slámy,
bylo to však v uměleckém směru jen asi něco po-
dobného, jako pokrývky hlavy, kterých používali
domorouci v jižní Americe, když tam přišli Španělé.
Teprve v 18. století vyvinulo se opravdové pletařské
umění a sice ve slunné Italii. Na konci 18. století
počaly pařížské dámy uváděti do mody florentské
slaměné klobouky, podobné čepcům hollandských
rybářek. Zároveň pronikl slaměný klobouk z Italie
do Rakouska a Německa, ujal se však výhraciě
#23
alto_textblock
#23
u venkovského obyvatelstva. Když královna Louisa
obdržela od svého manžela darem florentský sla-
měný klobouk, nosila jej pouze za pobytu na ven-
kově. Teprve později dostal se slaměný klobouk do
mody, stále však jen u dam a v letech padesátých
byly na jich výrobu zřízeny velké továrny, zejmena
v Sasku a Elsasku. Z elsaských továrníků se mnozí
po roce 1870 vystěhovali a učinili Francii střediskem
výroby. Teprve třicet let je tomu, co také mužské
pohlavi adoptovalo slaměný klobouk. Vysoká cena
panamského klobouku učinila jej „fashionable“ také
ve vznešených kruzích. Ovšem mohl tehdy, kdy pra-
vý panamský klobcuk stál nejméně 400 korun, fran-
couzský humorista právem říci „Tento klobouk jest
thermometrem pro jmění majitele.“ Velké pobouření
způsobil ve Vídni příchod manilského klobouku, -ple-
teného nikoli ze slámy, nýbrž z konopí. Jistý dovoz-
ce skoupil ohromnou zásobu a vrhl neobyčejně trvan-
livé manilské klobouky na trh za směšné ceny, aby
zničil konkurenci. Jeden vídeňský továrník zhatil
mu však plány. Rozdal velký počet manilských klo-
bouků metařům a docílil tím, že se po dlouhý čas
elegáni tomuto klobouku vyhýbali
— Síla návyku. Čistě americkou letní historku
vypravuje novoyorský list zcela vážně a podrobně
svému čtenářstvu. Farmář Billings v New-Jersey uči-
nil prý se svou plymouthskou slepicí zvláštní zkuše-
nost. Po leta dával jí do hnízda vysedati kachní vej-
ce a malá kačátka ovšem, sotva vylezla zé skořá pky,
běžela hned k vodě. Slepice byla tímto chováním
se podvrženého potomstva velmi pobouřena a rozči-
lena, ale konečně se podrobila nezbytnosti s filosofi-
ckou resignací a poněvadž se experiment pravidelně
opakoval, uvykla tomu dobrá slepice tak, jako by se
samo sebou rozumělo, že její putičky musejí vždy
rychle skočiti do vody a plovati. Letos na jaře dal.
však master Billings slepici vyseděti tucet vzácných
slepičích vajec, jež si opatřil z proslulého plemen-
ného chovu. Vše šlo dle přání a asi před týdnem
vylezlo ze skořápek dvanáct malých kuřátek. Ze sta-
rého zvyku vedla je slepice hned k vodní nádržce.
Kuřátka utekla. Slepice zdála se býti zřejmě udi-
vena a pobouřena a zavedla kuřátka toho dne ještě
několikráte k nádržce. Když však se malé putičky
stále zdráhaly státi se kačátky, došlo konečně ke ka-
tastrofě. V neděli ráno zavedla slepice tucet kuřá-
tek opět k nádržce a vehnala je násilím do vody,
takže se všechna utopila . . ..