ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8317bd50-764e-11dc-a3f0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
1908
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARUDN
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pátek dne 17. července.
#5 alto_textblock #5
II
#6 alto_textblock #6
K číslu 195. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
#7 alto_textblock #7
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z vídeňského parlamentu. Z Vídně, 17. července. »N. Fr. Pr.« ozna- muje, že v měsíci říjnu, ještě před zasedáním říšské rady, sestoupí se výbor pro reformu jed- nacího řádu. Říšská rada, jak povědomo, nebude odro- Z Vídně, 17. července. Předsednictvo po- slanecké sněmovny přijalo nabídku reprodukčního ústavu v Melku, že vyhotoví kolosální obraz první sněmovny, vyšlé ze všeobecného, rovného a přímého práva hlasovacího. Včera odpoledne byla za tím účelem ofotografována většina po- slanců. Jednotlivé obrazy klubů budou umístěny v náležitém seskupení; celkový obraz bude 4 m. dlouhý a 2 a půl m. široký.
#9 alto_textblock #9
čena.
#10 alto_textblock #10
Cesty krále anglického. Z Vídně, 17. července. »N. Wr. Tgbtt.« oznamuje prý ze spolehlivého pramene, že krát anglický Eduard VII. navštíví císaře Františka Josefa v Išlu 12. srpna. Toho dne přijede do- poledne do Gmundenu, kde ho císař František Josef I. bude již očekávati. Oba panovníci od- jedou pak spolu do Išlu. Král Eduard ubytuje se v hotelu »U císařovny Alžběty«. O polednách bude na počest hostů rodinný oběd, večer pak slavnostní hostina, které se zúčastní také angličt funkcionáři: velvyslanec ve Vídni Goschena státní tajemnik Hardinger. List dodává, že dle doslechu bude touže dobou v Išlu ministr za- hraničních záležitostí bar. Aehrenthal a že téhož dne za hostiny budou císaři Františku Jo sefu holdovati vídeňské mužské zpěvácké spolky Král anglický přenocuje v Išlu a 13. srpna na stoupí cestu do Marianských Lázní. Naproti tomu »N. Fr. Pr.« přináší tento telegram z Londýna: Proslýchá se, že krá Eduard VII. v srpnu navštíví Mariánské Lázně, a jest velmi pravděpodobno, že 11. nebo 12. srpna sejde se s císařem Vilémem ve Friedrichshofu. Týž list má vedle toho z Marianských Lázní tento telegram: Příjezd krále angli-
#11 alto_textblock #11
ckého Eduarda VII. čeká se v polovině srpna. Den není ještě stanoven. Správa hotelu »Weymar«, ve kterém bude bydleti, jako v mi- nulých létech, dostala poukaz, aby připravila pokoje pro krále anglického do 10. srpna. Konečně obsahuje dnešní »N. F. P.« tuto telegrafickou zprávu, za jejíž původ je formálně označena Plzeň: Podle zpráv sem došlých při- jede král anglický do Mariánských Lázní 16. srpna. Anglický velvyslanec ve Vídni Goschen přijede do Mariánských Lázní již 14.
#12 alto_textblock #12
srpna.
#13 alto_textblock #13
Telegrafické zprávy.
#14 alto_textblock #14
Z úřadního věstníku.
#15 alto_textblock #15
Z Vídně, 17. července. (K. k.) „Wiener Zeitung“ uveřejňuje nařízení, vydané ministerstvem kultua vyučování ze dne 27. června 1908 ve shodě s mini- sterstvem orby a vnitra o zavedení theoretických státních zkoušek ne kulturně technickém odborném oddělení c. k. německé techniky v Praze; dále na- řízení min. kultu a vyučování ze dne 27. června 1908, vydané ve shodě s ministerstvem orbya vnitra o zavedení theoretických státních zkoušek na kulturně technickém oddělení c. k. české techniry v Praze.
#16 alto_textblock #16
Schůze pracovní rady. Z Vídně, 17. července. (K. k.) (Stálá pracov- ní rada) Stálá pracovní rada měla 16. červenc t. r. plenární schůzi v zasedací síni úřadu pro stati- stíku práce za předsednictví ministra obchodu dra. Fiedlera. Předseda uvítal za příčinou nového usta- vení se rady členy a podotkl ve svém proslovu: Nově jmenované pracovní radě nastávají veledůležité úkely, mezi nimi otázka používání kostíku, osnova nařízení o potírání nebezpečí, plynoucího z použí vání olova v knihtiskárnách a slévárnách písma, dále zákonná osnova o domácké práci, osnova zákona o noční práci žen, dále zpracování materiálu, získa- ného za šetřen o práci dětí. V říšské radě dostaly se na jednací pořad v rozsáhlejší míře než posud, praví ministr, ctázky sociálně politické. Třebas v nové li- dové sněmovně střetnou se velmi často příkře poli- tické a národní protivy, nemůže přece bedlivý po- zorovatel, jenž dovede dle činnosti této sněmovny o její životnosti usuzovati, zneuznati, že sociální po- litika nabývá v této sněmovně vždy většího význa- mu. Touže měrou bude vzrůstati též význam činno- sti pracovní rady. I správní orgány státní uznávají důležitost sociálně politických otázek. Zvláště mini- sterstvo obchodu, v němž zrizuje se resortně velký počet téchto otázek, musí z toho vyvoditi důsledky.
#17 alto_textblock #17
Ministr zmiňuje se o změně ve vnitřní organi- saci ministerstva obchodu a o nutné z ní změně po- čtu členů a jednacího řádu poradního sboru. Člen Spalovský protestoje jménem křesťan- sko seciálního dělnictva proti způsobu, jakým roz- děleny jsou mandáty ve skupině dělníků. Již v pře- dešlém funkčním období byl přikázán křesťansko- sociálním dělníkům jen jeden mandát, což naprosto příčí se významu jejich organisací. I nynějším po- čtem dvou mandátů se tomuto významu nikterak ne- vyhovuje, Křesťansko-sociální dělnictvo považuje ta- kové odstrkování za urážku a navrhuje, aby napříště před imenováním členů pracovní rady ze skupin dělníků byly údaje, podané jednotlivými skupinami o jich poměrné síle, úřadně prozkoumnány, aby tak zjednány byly podmínky ke spravedlivému rozdělení mandátů. Člen Pick vytýkal, že sociálně-politický odbon jest nedostatečně vypraven prostředky, potřebnými ku plnění svých úkolů. Též dlužno žádatí, aby na usnesení pracovní rady bral se větší zřetel, než tomu posud bylo. Vůči pracovnímu programu, předsedou vytknutému, přeje si řečník, aby byly vyřízeny ještě četné jiné, k rozhodnuti dospělé záležitosti, mezi nimi snížení pracovní doby ve stále pracujících závodech. Naléhavě nutnou jest též moderní reforma 6. hlav- ního oddílu živnostenského řádu a řízení živnosten- ských úřadů při provádění předpisů na ochranu děl- nictva. Předseda ministr obchodu dr. Fiedler prohlá- sil, odpovídaje na vývody člena Spalovského, že mi- risterstvo obchodu žádalo na stranách, jež repre- sentují v dělnictvu určité sociální směry, výkazy o počtu organisovaných členů. Takové výkazy byly podány různými dělnický- mi stranami, zvláště pak křesťansko-sociálním děl- nictvem a na základě výkazů těchto bylo vypočteno, kol.k členů připadalo by v pracovní radě poměrně na každou stranu dle její síly. Dle toho připadly kresťansko-sociálnímu dělnictvu dva zástupci. To od- povídá s nepatrným zlomkem početnímu poměru. jenž byl podán a řečník doznává zcela upřímně, že ministerstvo posuzovalo tato čísla liberálně. Neroz- pakuje se však prohlásiti, poněvadž tato otázka byla nyní vytčena a protože mohla by povstati domněnka, jakoby ministerstvo obchodu nechtělo bráti náležitý zřetel na jednetlivé směry v dělnictvu, že měl by se učiniti pokus, aby čísla, která byla ministerstvu ob- chodu podána a jež charakterisují jednotlivé délnické strany, byla prozkoumána, aby nabylo se úplně spo- lehlivého materiálu, na základě jehož mohl by se potom rozděliti mezi dělnictvo počet mandátů. Po- kud jde o vývody člena Picka, nemůže řečník se jimi zabývati, poněvadž by musil jinak promluviti téměř o celém oboru sociální politiky, soudí však, že pra- covní radě naskytne se při projednání jednotli-
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
Válka ve vzduchu.
#20 alto_textblock #20
AAnglický spisovatel Wells, jenž nedávno v „Pal Mall Magazine“ s velkou fantasií vylíčil budoucí vál- ku ve vzduchu, v níž dává americké válečné loďstvo zničiti bez námahy nově zbudovaným vzdušným loďstvem německým, pokračuje nyní ve svých fanta- stíckých líčeních a vypravuje, jak německé vzducho- lodi, přeletěvše Antlantický oceán, objeví se náhle nad Novým Yorkem a v několika hodinách úplně bezbrannou emerickou metropoli zničí a pokoří, Již z dálky bylo viděti ve vzduchu blížící se vzducholodi. Nepřešly hned k útoku, seřadily se nad městem a pozorovaly. Všechny pokusy, zasáhnouti je střelbou obranných batterií neměly výsledku. Pak změnily se nahoře skupiny a náhle počal útok. Vše bylo dílem několika minut. První oběť padla v panice na útěku přes brooklynský most. Uváznutím veškeré dopravy nastal zvláštní klid nad jindy tak rušným Novým Yorkem a tichem znělo stále mocněji vzdá- lené dunění dělostřelby. Byla to americká děla, jež marně se snažila venku na pahorcích zasáhnouti ne- přítele, vznášejícího se ve vzduchu. Na to i střelba náhle ustala. Nadešla přestávka, vyjednávalo se. Lidé seděli ve tmě, nadarmo pokoušeli se zjed- nati si telefonicky zprávy, nikdo neodpovídal. Pak náhle za všeobecného očekávání a ticha ozval se hromový praskot a na něj následoval rachot střel a temné výbuchy. Brooklynský most je pobořen, od Navy Yardu zaznívá střelba z pušek, na Wallstreetu a u radnice vybuchují mohutné miny. Nevý York ne- vidí a neslyší ničeho, je tma jako v pytli. Po chvíli umlká pekelný hřmot a nastává opět hrobové ticho. Následuje dlouhá nejistá pausa očekávání. Z oken domovních zírají obyvatelé; nad nimi ve vzduchu plují tiše a bez hluku německé vzducholodi, zdají se býti zcela blízko. V ulicích zasvitne opět elektrické světlo, hlučící davy lidu se scházejí a obyvatelstvo se dovídá, co se stalo. Byl podniknut útok a Nový York musil vztýčiti bílý prapor. Ale úřady, odhodlavše se k kapitulaci, nepočítaly s rozčilením obyvatelstva. Ná-
#21 alto_textblock #21
hodou podaří se davům způsobiti, že jedna z ně- meckých vzducholodí klesne. Počíná nový boj. Na palubě německé admirálské lodi jest Angličan svéd- kem tohoto „vědeckého“ pobíjení. Radnice, justiční budova, pošta a řada jiných obrovských staveb na západní části Broadway je již těžce poškozenaa z části již jen černou hromadou trosek. Se vzducho- lodí házejí se malé lesklé předměty, padají na střechy i na dlažbu a hned zvedá se z těchto míst moře pla- menů. Lid na ulicích hleděl se zachrániti v domech. je však obklopen plameny a utíká dále; je viděti padající postavy, jež zůstávají nehybně ležeti. Ně- které domy se kolísají a padají pak s temným ra- chotem. Nahoře ve vzduchu není mnoho slyšeti, jen tiché rachocení, jako když se uhlí sype do sklepa. Plameny a kouř zvedají se do výše. Tak počalo zničení Nového Yorku. Bylo to prví z velkých měst, jež musila zakusiti na sobě mohutné síly, vynaložené vědeckým stoletím na vývoj váleč- nictví. Bylo učiněno vše, aby spousta byla co nel- menší, nebylo však možno zmocniti se města, pokud nebyl zlomen odpor. Nejdříve podniknut útok na Broadway. V dlouhé řadě, klidně a sevřeny pluly vzducholodi nad ulicí a na zemi označovaly plameny zříceniny a mrtvoly cestu, kterou se ve vzduchu bra- ly. Dolejší Nový York byl jediným velkým mořem plamenů, z něhož nebylo uniknutí. A náhle připadl anglický divák na myšlenku: Co je možno zde, nad obrovským Novým Yorkem, je možno také nad Lon- dýnem a náš malý ostrov ve stříbrném moři pozby své nezranitelnosti ..
#22 alto_textblock #22
= Slaměné klobouky. Teprve před půl stoletím slavil slaměný klobouk svůj vjezd do evropské mody. UJmělé pletení náleží sice k nejstarším dovednostem a již Řekyně a Římanky chránily prý si hlavu proti slunečním paprskům pletivem ze sitiny nebo slámy, bylo to však v uměleckém směru jen asi něco po- dobného, jako pokrývky hlavy, kterých používali domorouci v jižní Americe, když tam přišli Španělé. Teprve v 18. století vyvinulo se opravdové pletařské umění a sice ve slunné Italii. Na konci 18. století počaly pařížské dámy uváděti do mody florentské slaměné klobouky, podobné čepcům hollandských rybářek. Zároveň pronikl slaměný klobouk z Italie do Rakouska a Německa, ujal se však výhraciě
#23 alto_textblock #23
u venkovského obyvatelstva. Když královna Louisa obdržela od svého manžela darem florentský sla- měný klobouk, nosila jej pouze za pobytu na ven- kově. Teprve později dostal se slaměný klobouk do mody, stále však jen u dam a v letech padesátých byly na jich výrobu zřízeny velké továrny, zejmena v Sasku a Elsasku. Z elsaských továrníků se mnozí po roce 1870 vystěhovali a učinili Francii střediskem výroby. Teprve třicet let je tomu, co také mužské pohlavi adoptovalo slaměný klobouk. Vysoká cena panamského klobouku učinila jej „fashionable“ také ve vznešených kruzích. Ovšem mohl tehdy, kdy pra- vý panamský klobcuk stál nejméně 400 korun, fran- couzský humorista právem říci „Tento klobouk jest thermometrem pro jmění majitele.“ Velké pobouření způsobil ve Vídni příchod manilského klobouku, -ple- teného nikoli ze slámy, nýbrž z konopí. Jistý dovoz- ce skoupil ohromnou zásobu a vrhl neobyčejně trvan- livé manilské klobouky na trh za směšné ceny, aby zničil konkurenci. Jeden vídeňský továrník zhatil mu však plány. Rozdal velký počet manilských klo- bouků metařům a docílil tím, že se po dlouhý čas elegáni tomuto klobouku vyhýbali — Síla návyku. Čistě americkou letní historku vypravuje novoyorský list zcela vážně a podrobně svému čtenářstvu. Farmář Billings v New-Jersey uči- nil prý se svou plymouthskou slepicí zvláštní zkuše- nost. Po leta dával jí do hnízda vysedati kachní vej- ce a malá kačátka ovšem, sotva vylezla zé skořá pky, běžela hned k vodě. Slepice byla tímto chováním se podvrženého potomstva velmi pobouřena a rozči- lena, ale konečně se podrobila nezbytnosti s filosofi- ckou resignací a poněvadž se experiment pravidelně opakoval, uvykla tomu dobrá slepice tak, jako by se samo sebou rozumělo, že její putičky musejí vždy rychle skočiti do vody a plovati. Letos na jaře dal. však master Billings slepici vyseděti tucet vzácných slepičích vajec, jež si opatřil z proslulého plemen- ného chovu. Vše šlo dle přání a asi před týdnem vylezlo ze skořápek dvanáct malých kuřátek. Ze sta- rého zvyku vedla je slepice hned k vodní nádržce. Kuřátka utekla. Slepice zdála se býti zřejmě udi- vena a pobouřena a zavedla kuřátka toho dne ještě několikráte k nádržce. Když však se malé putičky stále zdráhaly státi se kačátky, došlo konečně ke ka- tastrofě. V neděli ráno zavedla slepice tucet kuřá- tek opět k nádržce a vehnala je násilím do vody, takže se všechna utopila . . ..