#1
alto_textblock
#1
koná o půl 8. hod. več. »u bílé labutě« na Poříčí
mimořádnou valnou hromadu,
21. července: Beseda v Bubenči konáv
úterý o 8. hod. več. výborovou schůzi u p. Davida na
Letné.
#2
alto_textblock
#2
Zemřelí v Praze.
Dne 10. července 1908: Bárta František.
zlatník, 33 roky, 666-II. Herma Antonín, 61/2 měs.
509-II. Killianová Kamila, manželka nástrojaře, 31
rok, 1762-II. Zajícova Ludmila, dcera dělníka, 3
roky, 217-IV. Suchá Marie, dcera řezníka, 21/2 roku,
147-V. Stahl Josef, syn dělnice, 21/2 měs., 812-VIII.
— U Milosrdných bratří: Linha Václav, děl-
nik, 58 roků. — U Milosrdných sester
Dlouhá Anna, vdova po dělníku, 66 roků. Havel
František, bednář, 78 roků. Svátková Anna, sou-
kromnice, 71 rok. — V měst. chorobinci:
Bauer Antonín, 65 roků. — V židovské nemoc-
nici: Pálová Kateřina, posluhovačka, 46 roků. —
Ve všeobecné nemocnici: Foufalova Karla,
dcera obchodníka, 24 roky. Chaloupková Marie, vdo-
va. Jakob Jan, vdovec, 66 roků. Maxa Josef, čeledín,
39 roků. Schönfeldova Marie, služka, 34 roky. Šlayer
František, dělník, 66 roků
#3
alto_textblock
#3
Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VII.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 4. hod
V pátek 17. července.
Pohostinsku vystoupí orig. arabské trupy Amina
Mohameda z Kahýry.
Na programu: arabské tance národní, břišní tance
africké tance, tanec dervišský a orig. produkce
kouzelnická.
Začátek o 3/48. hod.
V pátek 17. července.
Pořádá Podporující spolek zřízenců výhr. priv. dráhy
buštěhradské ve prospěch vdov a sirotků.
Princezna Pampeliška.
Pohádka o 8 obr. od Jar. Kvapila. Režisér V. Spurný.
#4
alto_textblock
#4
blíže Palackého
mostu.
Začátek o 7. hod.
12905
Novinka: Noc v Paříži.
Operetní trilogie s prologem. Napsali J. Wilbelm,
Leon Stein a Bolten Bäckers. Hudba od H. Rein-
bardta, E. Eyslera a P. Lincka. Přeložila M. Lang
rova. Texty upravil a prolog napsal R. Mařík. Diri-
gent Josef Jelínek. Režisér Vlad. Housa.
#5
alto_textblock
#5
Arena na Smíchově
V pátek 17. července.
#6
alto_textblock
#6
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vinohracec
Začátek o 7. hod.
Svět bez mužů.
Veselohra o 3 jedn. Napsali Engl a Horst. Vystavi
1290
vrch. režisér F. Lacina.
#7
alto_textblock
#7
V pátek 17. července.
#8
alto_textblock
#8
Jubilejní výstava.
1291
(Konceriní síh)
Umělecký kabaret
Mařenky Zieglerově.
Začátek o půl 9. hod
V pátek 17. července.
Veselá vdovička.
Velká směsv zpěvních. a deklamačních čísel.
#9
alto_textblock
#9
(Zaslánoy
#10
alto_textblock
#10
Sjezd na ochranu památel
#11
alto_textblock
#11
v Praze 1908.
#12
alto_textblock
#12
(3. sjezd českých archeologů a spolků musejních.)
#13
alto_textblock
#13
Od 2. sjezdu, konaného ve dnech 27.—28. srpna
1898 v Kutné Hoře, minulo 10 let. Zatím se poměry
neobyčejně změnily. Přibylo zájmu o otázky historické
vůbec, rozšířila se věda umělecko-historická, rozmno-
žil se počet museí a spolků musejních a otázka ochra-
ny památek historických a uměleckých vstoupila, o
nový obor přírodních krás rozšířena a novým obsahem
naplněna, do popředí činnosti všech zmíněných i pří-
buzných korporací. Jeví se potřeba, aby se znovu sešli
všichni, jimž záleží na povzbuzení ruchu již utuchají-
cího, na obnovení zájmu ke všem otázkám s historii
umění, archeologií a musejnictvím a přírodou souvi
sícím. Je nutno, aby zejména venkov pochopil a s lá-
skou a radostí podporoval intence ústředních korpo-
rací, aby spolková činnost byla naplněna novým ob-
sahem. Jde o skutečný přerod nejen názorů, ale i činů.
jak toho žádá nová doba a nové myšlénky a v násled-
cích toho o vliv na široké obecenstvo.
Poněvadž předmět piety většiny archeologů a mu-
sejníků, památka historická, umělecká nebo přírodní
je dnes ohrožena více než kdy jindy, má býti hlavním
článkem jednání sjezdového.
Péče o památky, její theorie, praxe i organisace.
má tu býti předmětem podrobných debat, v nichž se
mají vysvětliti a přístupnými učiniti všechny různosti
v názorech nových a uznati všechny nedostatky názorů
starších. Sjezd má býti ryze pracovní, bez representace
a parádních řečí, má býti pro neinformované školou,
pro informované povzbuzením.
Pomíjíme prozatím hojných podrobností, jenom
předem již oznamujeme, že o sjezd dle usnesení2.
sjezdu v Kutné Hoře pečuje Společnost přátel
starožitností českých v Praze s kutnohorským „V o-
celem“, „Čáslavskou Včelou“ a „Vlast.
spolkem musejním“ v Olomouci a že sdru-
žily se jako s rovnocennými členy komitétu sjezdového
s Klubem „Za starou Prahu“ a „Sva-
zem čes. spolků okrašlovacích“. Doba
sjezdu položena je po dobrém uvážení na dny 27.a
28. září a za místo zvolena Praha, v níž konána
jubilejní výstava. Pracovní výbor jest složen z členů
pořádajících korporací a ustoupí na sjezdu samém
čestnému výboru zvlášť volenému.
Zhruba rozvržený program sjezdu obsahuje:
a) přátelskou schůzi účastníků dne 26. září večer
v malé dvoraně na Žofíně, spojenou s uvítáním přes-
polních hostů a s přednáškou, provázenou světelnými
obrazy;
b) jednání sjezdové dne 27. září v odborech,*) a
to: dopoledne paralelně v odboru praehistorickém a
památkovém (památky historické a přírodní), odpo-
ledne v odboru musejním; dne 28. září dopoledne spo-
lečnou schůzi všech odborů a uzavření sjezdu, odpo-
ledne vycházku do chrámu sv. Jiří na Hradčanech.
kde bude podána na skutečném podkladě podrobná
zpráva o práci restaurační. Finanční náklad sjezdu hradi
se jednak z paušálního obnosu, hraženého pořádajícími
#14
alto_textblock
#14
*) Kdo by chtěl referovati v některém odboru, při-
hlaš se co nejdříve „Pracovnímu výboru Sjezdu na
ochrany památek v Praze 1908“ u gener, jednatele
A. B. Černého, knihkupce v Praze-I., Karlova 19.
#15
alto_textblock
#15
korporacemi, jednak ze sjezdového poplatku všech
#16
alto_textblock
#16
účastníků.
Jednání sjezdu řídí se zvláštním jednacím řádem
a usnesení jsou pro musejní spolky, jež podepíší re-
vers, morálně závazna. Po sjezdu bude vydána zvláštní
publikace, obsahující podrobně všecko jednání sjezdové
a všechny pronesené řeči, bude-li předběžnou sub-
skripcí zajištěno hražení nákladu.
K účasti na sjezdu zveme všechna musea, spolky
musejní, historické a okrašlovací, historiky, archeology,
a to ze všech zemí koruny české. Od zvaní hostů ci-
zích, zejména mimorakouských, ze zásady upuštěno;
sjezd, obmezený na české účastníky a jednající vý-
hradně o záležitostech domácích, nehodí se k osvěd-
čování sympatií cizím pracovníkům, nehledíc k tomu,
že by pozvání odborníků národa jednoho vymáhalo re-
spektování národů jiných a učinilo obratem ruky ze
sjezdu internationální kongres.
Komitét oznámí v čas všem interessentům bližší
údaje, ale pořadatelé již nyní appellují na všechny
svoje členy, na spolky musejní a historické a na kor-
porace příbuzné, aby šířili v okolí svém zájem o sjezd,
po případě zasílali přání pracovnímu výboru a — ma-
jí-li snahu účastniti se i činně sjezdové práce — při-
hlásili se za spolupracovníky a referenty
#17
alto_textblock
#17
nejdélo do 25. července 1908.
#18
alto_textblock
#18
Na zdaru sjezdu velice záleží; on může přinésti
nový život do celé organisace spolkové a býti mezní-
kem, od něhož se bude pociťovati intensivnější činnost
na venkově ve prospěch ochrany památek ve smyslu
nových názorů.
#19
alto_textblock
#19
V PRAZE, 27. června 1908.
#20
alto_textblock
#20
Společnost přátel starožitnosti českých
v Praze:
#21
alto_textblock
#21
Jan Herain,
A. B. Černý,
předseda.
jednatel.
Musejní spolek „Včela Čáslavská“ v Čáslavi:
Kliment Čermák,
V. V. Jeníček,
starosta.
jednatel.
Archeologický sbor „Vocel“ v Kutné Hoře:
P. Karel Vorlíček,
MUDr. Em. Jäger,
jednatel.
předseda.
Vlastenecký musejní spolek v Olomouci:
MUDr. Ant. Hříbek,
P. Ign. Wurm,
předseda.
jednatel.
Klub „Za starou Prahu“ v Praze:
JUDr. Lub. Jeřáhek,
Pavel Janák,
předseda.
jednatel.
Svaz českých spolků okrašlovacích v Praze:
Břet. Jedlička-Erodský, Dr. Jan U. Jarník,
předseda.
jednatel.
#22
alto_textblock
#22
Volle de laine
nejnovějších vzorů, na světlé neb tmavé půdě.
Obrovský výběr. — Levné ceny
Josef Barhoň na Smíchově,
Klnského tř., nároží Jakubského náměst.
97
Vzorky kamkoliv franko.
#24
alto_textblock
#24
174 -
#25
alto_textblock
#25
— 175
#26
alto_textblock
#26
Dívala se na mrtvolu bez soucitu, téměř zlostně.
Téměř tři minuty trval tragický ten výjev mezi mladou
paní, která se nutila pohlížeti na mrtvolu, která již za
živa nebyla příliš půvabnou a teď po smrti přímo hnusně
vypadala, a mezi tím nehybným tělem, jež hrozivě, zlo-
věstně před ní leželo.
Náhle sehnula se Gabriela k hlavě zavražděného,
tázajíe se písaře:
»To jsou ty rány, jež kladivem byly zasazeny?«
»Ano, madame, kladívkem čalounickým.«
Netušil ani, jak velice slovy svými Gabriele se za-
vděčil! Vždyť hájil Gastona proti jejímu podezření.
Paní z Monterey prohlížela si bedlivě rány ty a
přirovnávala je v duchu k rukojeti Gastonovy hůlky,
kteráž sice zmizela, ale přece jí stále na mysli tanula.
Na první pohled bylo patrno, že by se byla rukojet
ta do hluboké rány ve spánku právě tak hodila, jako
kladívko čalouníkovo. Ale Gabriela, která neomdlela jako
Jan Mortier, které neudělalo se zle, která vůči té hnusné,
o pomstu volající mrtvole zachovala si úplnou svou
chladnokrevnost, pravila si, že manžel její rozhodně
vinen není, že vinen býti nemůže, protože zůstala při
pohledu na zavražděného úplně klidnou a nezděsila se
ho jako čalouník; pravila si, že tušení její neklamalo,
když doufala, že touto návštěvou přesvědčí se o nevině
Gastonově.
Ano, to byl boží soud! Teď pevně v něj věřila.
A přestála jej šťastně, ani brvou nepohnula. Soud ten
potvrdil nevinu Gastonovu a odsoudil pouze zbytečné
její obavy!
»Děkuji vám, pane,« pravila k písaři a odevzdala mu sto
franků pro neštastné ty lidi, kteři sem přijdou, aby si vyžádali
#30
alto_textblock
#30
::
#32
alto_textblock
#32
o
o
#35
alto_textblock
#35
mrtvoly svých milých, jež bída dohnala k sebevraždě.
Tim upokojila také svědomí galantního písaře, jenž jí
smutnou tu návštěvu dovolil.
Odcházela z Morgue s klidným svědomím, ale bledá
a vážná, jako lidé odcházející z posvátného místa, na
němž smrt spatřili.
Když vyšla ven, hlasitě si oddechla; děkoval
v srdci bohu, že vše tak šťastně se skončilo.
Doma objala Gastona a srdečně jej políbila.
»Peníze již mám!« pravila vesele. »Zítra můžeme
se na cestu vydati !«
#36
alto_textblock
#36
Avšak dopis od soudu, jenž druhého dne ráno
Gastonovi byl dodán, zamýšlený odjezd překazil. Gaston
byl v něm vyzván, aby se ještě téhož dne k vyšetřu-
jícímu soudci dostavil.
Ač vyzvání to nebylo právě očekáváno, Gabriela
přece nebyla znepokojena, protože hned tehdá, když po-
licejní zřízenec Gastona navštívil, s myšlénkou tou se
spřátelila.
Za to však Gaston velmi se zlobil, že v poslední
chvíli odjezd jejich stal se nemožným.
»Vždyť nemohu nic nového jim říci,« zvolal nevrle.
»Mohu jen opakovati, že ničeho nevím!«
»Ale ty's jej viděl v té restauraci,« podotkla
Gabriela, »a tvrdil's, že byl napilý«.
»Toť ovšem pravda, ale to je policii již známo,
proč obtěžují mne tedy ?«
»A přece jest to důležitá okolnost !«
»Nu, ovšem, opilec jest všeho schopen.s