ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 82eeffa0-764e-11dc-a350-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
1908 Na »Národní ranní a odpo předplácí s v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách 1a měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#2 alto_textblock #2
NARO
#3 alto_textblock #3
V Praze, ve středu dne 15. července.
#4 alto_textblock #4
Nl
#5 alto_textblock #5
pl
#6 alto_textblock #6
TI
#7 alto_textblock #7
K číslu 193. Číslo v Praze za zh a na venkově za 4h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Postátnění soukromých drah. Z Vídně, 15. července. O půl 12. hodině noční podepsali v konferenční síni ministerského předsednictva ministerský předseda bar. Beck, ministr železnic dr. Derschatta a ministr financí dr. Korytowski za vládu a řed. ryt. Taussig za společnost státní dráhy, za společnost dráhy severozápadní a za společnost dráby spojovací jihoseveroněmecké smlouvu, kterou se trati těchto společností postátňují počínaje dnem 1. ledna 1908. Tímto postátňovacím aktem vzrostla síť státní dráhy na 14.000 km., kromě 4000 km. místních drah, na kterých stát pro- vozuje vozbu, takže stát bude míti i s postát- něnou Českou dráhou severní přes 18.000 km. železničních tratí ve svých rukou, to jest 839 veškerých železnic předlitavských. V době po- měrně nedlouhé převzal stát do své správy pět velikých drah. Za bar. Gautsche postátněna byla Severní dráha císaře Ferdinanda, za bar. Becka Se- verní dráha česká, severozápadní, společnost státní dráhy a jihoseveroněmecká spojovací Vládní »Fremdenblatt« ve stati, ve které se vykládá význam postátňovací akce, o půlnoci skoncované, považuje nutným utišiti Němce zakončuje svoji úvahu takto: »Jest pravděpo- dobno, že nastanou starosti a obavy národní. V Rakousku není žádná věc tak hospodářskou, aby současně nebyla také politickou. Také nové akce postátňovací neujdou tomuto všeobecnému zákonu (l!) a bude nutno zjednati záruky, že rozšířením sítí drah nebudou posunuty hranice národní državy (? ?). Takové záruky byly dány při postátnění dráhy severní, takové záruky bude dlužno hledati a najíti také při postátnění spo- lečnosti státní dráhy, dráhy severozápadnía jihoseveroněmecké spojovací.« Zdali splněny budou požadavky české při tomto postátnění, zdali zjednána bude napro- stá rovnoprávnost jazykačeského s jazykem německým na postátněných drahách, o to se vládní oficiosus nestará. Jeho jedinou myšlenkou, jeho první starostí, jeho je- diným strachem je spokojenost Němců.
#10 alto_textblock #10
dráha.
#11 alto_textblock #11
Před znovnobsazením krajanského ministerstva německého. Z Vídně, 15. července. »N. Wr. Tgblt.« sděluje: Mezi alpskými poslanci německými jest nyní silný proud, směřující k tomu, by porte- feuille německého ministra-krajana, který v po- slední době považován byl za državu Němců z Čech, svěřen byl nyní osobě politicky neutrál- nější. V těchto kruzích ukazuje se zejmena vzhledem na poslední protestní tábory Němců v Čechách k tomu, že Němci z království českého, stejně jako ministr-krajan z jejich řad, jsou národním vírům v německých částech krá- lovství českého přespříliš dujícím vydáni tak že i nový německý ministr krajan z Čech, sotva by se zapracoval do záležitostí svého portefeuillu, mohl by býti ze středu svých plánů a svých snah náhle nějakým rozmachem vytržen. Zkušený politik — patrně jest to mi- nisterský předseda sám — vyslovil se včera, že německý ministr krajan nesmí býti speciali- stou pro určité nemoci, nýbrž praktickým léka- řem pro všechny poměry národní a že, bude-li vzat z krajiny, ve které jsou časté národní bouře, jest nad míru vydán nepohodám politi- cké meteorologie.
#12 alto_textblock #12
Dodatečné zprávy o »německé« neděli. Z Vídně, 15. července. »Arbeiterztg.« sdě- luje zajímavé podrobnosti o nedělních protest- ních schůzích německých v království českém. V Liberci bylo prý na schůzi, na které mluvil dr. Ant. Schubert, všeho všudy 150 lidí. Mě- šťanstvo nedostavilo se vůbec, za průmyslníky nebyl přítomen pranikdo. Byli tam jedině ně- mečtí výrostkové a členové feriálních buršá- ekých spolků. Ještě pozoruhodnější je z práva z Bíliny, dle níž tam bylo na schůzi příto mno celkem 30, slovy: třicet lidí. Ve vedlejší míst- nosti konala se současně slavnost veteránská, které zúčastnil se také starosta města a když viděl slabou návštěvu schůze protestní, pravi k ostatním: »Pojďme též nahoru, aby jich tam bylo více !«.
#13 alto_textblock #13
Rozvrat v Persii. Z Berlína, 15. července. Z Petrohradu sděluje se, že v Tabrizu v) Persii ukradeny
#14 alto_textblock #14
byly z arsenálu veškeré zbraně a veškeré
#15 alto_textblock #15
střelivo.
#16 alto_textblock #16
Telegrafické zprávy.
#17 alto_textblock #17
Zákonodárný sbor v Číně. Z Pekina, 14. července. (K. k.) (Reuter.) Dnes byl vydán císařský výnos, kterým stanoveny jsou podmínky pro dosažení členství zamýšleného zákono- dárného sboru. Ustanovení tato mají sice do jistá míry podklad demokratický, jsou však obmezenaa obsahují výjimky. Moc zůstane v rukou cí- sařových
#18 alto_textblock #18
Obrovský požár v rafinerii petroleje v Pardubicích-
#19 alto_textblock #19
(Od vlast. zprav. »Národních Listů«.) (Telefonická zpráva.) ... Rozsah požární katastrofy v rafinerii petro- leje v Pardubicích vylíčili jsme v hlavních ry- sech již v ranním vydání tohoto listu. Prvé dojmy, kterých zpravodaj náš nabyl po pří- jezdu svém do Pardubic za noci, dlužno ještě dopl- niti obrazem, jaký devastace východni časti to- várny skýtá při světle denním. Než dříve ještě zvláštního vylíčení zasluhujesi zřídka — bohudík — vídaný zjev tak velké po- žárové katastrofy za noci — Od soumraku večerního až do ranních úsvitů oheň v zachvácené části továrny zuřil. Nemohlo tomu ani ji- nak býti při nesmírném množství potravy, jaké se rozkácenému živlu dostávalo a při nedo- statečných prostředcích k hašení vznětlivé a těžko tlumitelné hořlavé látky, jakou jest petrolej, benzin, minerální oleje, parafin a pod. Hrůznéa úchvatné bylo podívání na obrovskou rudou illuminaci, v jaké ocital se celý kraj a velká část oblohy ztemnělé těžkými černými mračny dýmu, na jehož obláčcích zachycoval se odlesk ohně. Svě- telné reflexy šly do takové dálky, že i kontury Ku- nětické hory, rýsující se markantním způsobem do tmavomodré oblohy, vroubeny byly zrůžovělou září .. Při všem stísňujícím dojmu, jaký vyvolává každý požár, nezvyklostí působila za noci zvláštní malebná a zajímavá hra barev, kterou jednak způso- bovaly mohutné a intensivní plameny, jednak ú plněk měsíce, jehož bledý stříbrný svit dodával příšer- nému obrazu nevylíčitelné scenerie. Zvědavost a jistá, pochopitelná přitažlivost říd- kého obrazu udržovaly po celou noc v okolí hořících objektů veliké zástupy diváctva. Tak zejmena na náspech železničních tratí drah v Pardubicích křižu- jících stály po celou téměř noc větší shluky živě hovořících a vykládajících.
#20 alto_textblock #20
FEUILLETON.
#21 alto_textblock #21
Jako na jiném světě. Ba, jako bych na jiném světě se byla ocitla tak mi bylo, když jsem se dnes po poledn strmou stezičkou vyšplhala na stráň, která se mi dosud zdála nedostupnou. Nad kamenitou, neširokou cestou podle řeky příkře vystupují kolmá skaliska smělých útvarů, tak smělých, že se vám zdá, jakoby se co chvíli některý z přečnívajících balvanů musil sřítiti dolů na vás. Ve skulinách a trhlinách skalních místy z chytil se smrček, rozložily široké keře šípků své ostnaté větvičky nikým neznepokojovány zde i onde rozlezla se vonná mateřídouškaa nad ní pyšně vztýčila hlavu nádherná divizna. Zdá se nemožným, aby po příkrých těch skalních útesech lidská bytost došplhala se te- mene — a já dnes přece našla jsem cestu vzhůru. Ukázal mi ji, nenápadnou a skrytou, pramen, jenž úžlabinou mezi dvěma skalami z neznámých těch končin řine se dolů, přímo do řeky. Zcela pěkně se stoupalo vzhůru podle jeho koryta. Noha bořila se v trávu, uschlou jako na stepi, tam, kam pramének přes léto sesláblý ne- dosahoval. Časem sesulo se pod nohou několik uvolněných kamenů a ruka chytala se mimodék nízkého porostu, třeba se jí namanuly zrovna pichlavé sněti jehličin. Šípek a ostružníky roz- díraly šat, na nějž nachytalo se nepočítaných plodů „lepůvky Přece však se hezky stoupalo, stále výša výše. Pramen zůstával v rokli, jež — stále
#22 alto_textblock #22
hlubší a hlubší — mizela u nohou, až najednou nevědouc ani jak, stála jsem na rovném pro- stranství, na samém temeni hory. Hluboko pode mnou rozevíralo se údolí, vinula se řeka, zele naly se pokosené lučiny. Na železniční trati po- dél řeky se vinoucí pracovali dělníci; zcela ma- ličkými zdálí se odtud, ale údery kladiv jejich zvonily až sem nahoru. Jinak bylo tu ticho — tak ticho! Rozprostřevši plášť svůj, usedla jsem na a oddávala se plně kouzlu samoty. Bylo mi pojednou tak divně, tajuplně, jako kdysi před léty, když dětská obrazotvornost uná- šela mne v říši pohádky, oné pohádky, v níž si- rotek jeden, našed odvalený v lese kámen, pro- šel skalním útesem do začarované jakési říše. I já znala jsem dosud jenom cestu dol podle skalin, jež — nevlídné — zdály se býti stále připraveny na kolemjdoucího se vrhncuti a jej rozdrtiti. Neuvědomila jsem si dosud, že jsou to pouze ňadra skály, prorvaná před věky, kdy řeka nyní mírumilovná, mocí razila si cestu v kraj. Kdož by mohl tušiti, že přes pustéa dravé své vzezření dole má skála zde nahoře svdj jiný, tichý svět? Právě jako mnohdy člověk na pohled za- tvrzelý a urputný chová v sobě celé bohatstv dobroty a něhy. Ticho kolem, ticho všude. Znova vkrádá se mi na mysl ona pohádka z dětských let o sirotku a čarodějově říši. A hle, což nebyla ta břízka tam, tak lepě urostlá a bílá, jako zakletá princezna v houfu černých strážců — nízkých, vzpřímených sosen? A vítr, jenž občas zavál přes temeno hory, byl jake posel, jenž pomocí čarovného prstenu učinivse
#23 alto_textblock #23
neviditelným, přinášel jí pozdravy z domoviny; proto se břízka, vánkem dotknuta, vždy tak za- chvěla. A pak zašelestila jemně vždy také suchá tráva a mateřídouška silnější vůní zadýchala. A což, hle, onen hřib tam! Stojí přikrčen pod větví, jako pidimužík, jenž právě vylezl z podzemní říše, aby přehlédl, jak se věci zde mají. Vykukuje zvědavě ze svého úkrytu a ja- koby se usmíval. Víť asi, že každá pohádka na konec dobře dopadá. Neví však zatím chuděra, že jemu samot- nému hrozí nebezpečí, a že za krátko zmizí v kapse mého pláště. Sám je tím vinen, proč tak svůdně nastrkuje hlavu! Zapomínajíc na pohádku přemáhám tíseň, kterou v tichu zde panujícím působí šustění mých vlastních pohybů — vstávám a vztahuji ruku po hřibu. Však ještě se ohlížím; jest mi. jakby kdosi neviditelný se byl postavil vedle „Nesmysl!“ dím polohlasně sama sobě, ale tu — ó, leknutí! — zaharašilo cosi v houští, prudce a nenadále; ruka mi klesla — hu, až dech se mi zatajil — z křoví vyrazil veliký, starý — zajíc a peláší pryč ani se neohlížeje. Oddychla jsem si z hluboka. Znovu se shýbám pro hřib, ale opět stahuji ruku zpět. Ne- mám již stání na tomto prožluklém očarovaném místě; všechny stromky i křoviny jakoby lid- ských podob nabývaly a s tichým chechtotem se po mne točily. Byla jsem ráda, když jsem šťastně našla cestu zpět. A ještě když jsem dole podle skalin ubírala se k domovu, několikráte jsem se ohlédla, zdali po mne neznámý čaroděj nevztahuje kouzelný proutek. M.
#24 alto_textblock #24
mne.