#1
alto_textblock
#1
bil, aby navržené reformy byly přijaty a prove-
deny. Telegram Lansdownův, zaslaný O 'Canorovi
dne 24. prosince, připomíná, že počátkem listo-
padu Velká Britanie projevila přání, aby směla
co možná brzo anglické důstojníky vyslati
účastenství při provádění oprav a že dne 25.
prosince Lansdowne radil, aby se velevyslancové
v Cařihradě sestoupili v komitét, jenž by plán
dalšího postupu vypracoval.
Dne 4. prosince na to vyložily Rakousko
Uhersko a Rusko, jak si další postup reformní
akce představují a navrhly, aby se především
důrazně žádalo za jmenování některého cizího
generála velitelem četnictva a potom aby každá
moc jednoho důstojníka tomuto veliteli jakožto
pomocníka přidělila. Od té doby tázala se an-
glická vláda opětně, jak se věci s jmenováním
mají, ale neobdržela uspokojivé odpovědi.
Anglie pozoruje tento průtah s velikou
obavou, ježto se vůdcové povstalců netajís
úmyslem, že na jaře revoluční ope-
race opět zahájí. Proto jest prý ministr nueen
velevyslance důtklivě žádati, aby turecké mini-
stry opětně pozorny učinil, jaké neblahé ná-
sledky by další protahování věci nutně mělo
#2
alto_textblock
#2
zápětí.
#3
alto_textblock
#3
Rusko a Japonsko.
Z Port Arthuru, 3. února. (C.-B.) Proslýchá
se, že 30. m. m. došly z Petrohradu rozkazy,
aby válečné lodi následkem nebezpečného
úzkého výjezdu a skrovné hloubky vodní přístav
opustily. Dvě ruské válečné lodi vypluly už
dnes. Lodstvo očekává dalších rozkazů. Po od-
chodu 19.000 mužů vojska zůstane v Port
Arthuru ještě posádka 10.000 mužů. Pomýšl
se na okamžitou náhradu za odkomandované
vojsko.
Z Tokia, 3. února. (C.-B.) „Reuterova kan
celář“ oznamuje: Dnešní uudálosti nasvědčují,
že napjetí už destoupilo svéh
vrcholu. Markýz Ito byl ještě v noc
k císaři povolán a později konala
se porada, ve kteréž se zúčastnili řídicí mi-
nistr, ministři války a námořnictva, tři admirá-
lové a pět starých státníků, Mezi touto po-
radou, která 7 hodin trvala, měli
řidící ministr a ministr zahranič-
ních zíležitostí u císaře delší au-
dience. Této poradě přikládá se velká dů-
ležitost. Její výsledek se dosud tají. Nej-
vyšší úřadníci hlásají nepokrytě, že ustavičné
odkládání ruské odpovědi na japonskou nótu pů-
sobí velké rozhořčení.
Africké povstání proti Němcům,
Z Berlína, 3. února. (C.-B.) Velitel lodi
„Habicht“ oznamuje ze Svakopmundu: Vind-
huk a Okohandza byly dnes vyproštěny a to beze
všech ztrát. Dne 28. ledna byl po šestihodinném
boji hlavní tábor nepřítelův u Okohandže dobyt
útokem. Čtyři ranění. Nepřítel ustupuje na celé
čáře se vším ukořistěným dobytkem do hor, Ne-
přítel zpustošil všechny farmy a všechna nádraž
v okresích vindhukském a okohandžském a čá-
stečně i karibitském, tolikéž kasárny a území
#4
alto_textblock
#4
Nerozmýšlel se dlouho, přistavil ke stěně
lavičku z chodby a jal se rychlými črtami opravo-
vati slabé dílo malířovo. Uspokojen, vrátil se pak
do pokoje.
Matka byla již na odchodu a, doporoučela
ještě Fanouška blahovůli učitelově.
„Račte být bez starosti,“ ujištoval ji Ryd-
van, kdo by mohl takovému dobrému dítět
ublížit?“
Když pak vyprovodil paničká a Fanouška
předdům a díval se za chlapcem,, jak skáče po
ulici jako divý, odlevil si stařík:
„Ty, kluku, být tak můj! Rozsekal bych
záda na nudle.
A když se vracel do pokoje, padl mu zrak
na obraz Karla Brejlatého, zakladatele domu.
Stařík ztrnul leknutím. Na hlavu vykreslil
mu to dobré dítě červenou hlinkou čepici, jakou
nosívají v cirku šaškové, a kolem očí zely
z plátna dvě díry jako obrovské, tmavé brejle,
jež malíř dle mínění Fanouškova zapomněl tam
vymalovati..
Dobré to dítě je vyřízlo na obraze tupým
nožíkem..
Rydvan hleděl chvíli v němém úžasu na tu
spoustu a chvěl se vzteky.
Když se poněkud uklidnil, odešel do pokoje
otevřel starou, dubovou skříž a vyňal z ní svazek
lískových prutů. Prohledl ře znalecky a vybrav
si zvláště pěkný pružný prut, švihl jím na
prázdno do vzduchu tak silně, až se prach roz-
vířil a stoupal k opryskalému zdivu ..
„Kdybys tu bylo teď, dobré ty dítě!“ za
šeptal roztouženě stařík ..
#5
alto_textblock
#5
kolem Johann Albrechtshöhe. Dosud zjištěné
ztráty: zabito a ponejvíce také zkomoleno 48
osadníků, žen a děli; padlo 26 a krom toho nej-
spíše asi 50 mrtvých. Govadib je od 16. ledna
obležen.
Občanská válka v Jižní Americe.
Z Buenos Aires, 3. února. (C.-B.) Pro-
slýchá se, že vojsko Laraivovo jest v Ma-
ronasu, několik kilometrů od Montevidea vzdá-
leném. Argentinský křižák »Nueve de Julio«
odplul do Montevidea k ochraně rodin argentin-
ských. Koluje pověst, že Argentina a Brazilie
hodlají přátelsky intervenovati pro obnovení míru
Cizí dělníci do jižní Afriky.
Z Pretorie, 3. února. (C.-B.) Zákonodárná
rada přijala dnes definitivně osnovu zákona
ohledně z avedení cizích dělniků.
#6
alto_textblock
#6
Denní zprávy.
#7
alto_textblock
#7
— Národní rada česká. Návrhy činnosti
odboru menšinového projednávány byly ve schůzi
ústředního výboru dne 2. února, která konána
byla za předsednictví dra. Herolda. Usneseno
bylo, aby návrhy přijaty byly s tím podotknutím,
že mohou také jiné odbory o otázkách podob-
ných se raditi a návrhy podávati. Projednán
návrhu, týkajícího se záležitosti národohospo-
dářské, odkázáno národohospodářskému odboru.
Dále vyřízeny došlé přípisy a sice mezi jinými
přípis Jednoty zemských úřadníků a odboru Ná-
rodní jednoty pošumavské v Žižkově. Schválena
byla dále kooptace pp. řed. Procházky a dra.
Grubra do odboru národohospodářského.
— Kandidatura hrab. Sternberga na Králové-
hradecku dělá českoslovansky sociálně-demokra-
tickému orgánu tak dobře, že musí přeplněným
ňadrům svým každodenně ulevit, aby blahostí
nepukla. Může-liž býti pro stranu, vedoucí ve
firmě také slovo »demokratická«, býti většího
zadostučinění, než vidí-li, že v lidovém okresu —
sociálně-demokratický orgán říká voličům venkov-
ských obcí »strana měšťácká« — shromažďuje ko-
lem sebe hrabě, náhle přišlý z modravých sfér.
zástup voličů, s nímž bude nutno při nastávajících
volbách ať tak či onak počítati. Z plných plic
posmívá se socialistický list těmto vydařeným
rolníkům-demokratům, nadšeným pro latifundistu,
přes to, že kdyby hr. Sternberg byl zvolen, na-
stal by případ toho druhu první a podobný zvo-
lení velkokapitalisty dělnictvem: Jest nepopíra-
telno, že už dosavadní události na Královéhra-
decku s vystoupením hraběte Sternberga spo-
jené, jsou nad míru smutné a smutnými zůsta-
nou i tenkrát, vzchopí-li se volební okres kra-
lovéhradecký k poznání své povinnosti a pošle
urozeného kandidáta a spekulanta na nejzpozdi-
lejší zpozdilost lidskou, to jest na mrazivé ustr-
nutí poddanských hřbetů pod jasem hraběcí mi-
losti, tam kde pepř roste. Zjev voličské schůze
českého lidu, chraptící nadšením pro hraběte,
češtinu drmolícího, jest zjevem smutným pro
všechny české strany na základě demokratickém
stojící, sám sebou. Je-li však ještě ke všemu
obsah hraběcích oslovů k voličstvu tak bezmezně
ploský a tak úžasně primitivní, šarlatánsky gro
teskní, a najde-li se množství i jen jediný ho-
spodský sál na Královéhradecku vyplňující, kte-
réž vývodům těm vstříc jásá, potom naskytá se
příčina k vážnému přemítání pro všechny strany
české na základě národním stojící a sice
beze všeho ohledu na strannickou mandátovou
soutěž. Pamatujme jenom na boje, které lid náš
očekávají snad v době nejbližší, na zápasy,
v nichž nejspolehlivější zbraní českou má byt
politicky vyspělé uvědomění a karakter-
ní zralosts jakýmsi fondem prozíravo sti,
nade vše pak železná disciplina národní. Ukáže-li
se však, že stačilo, aby do nějakého okresu
českého přišel hrabě lokajskou češtinou nebesa
rozrážející, nesmysly mluvící, aby se postavil
do neslušné pósy, vyzdvihl šosy a pronesl ča-
rovnou formulku »Camarilla!« a tak do-
sáhl říšského mandátu, pak možno domysliti
si, jaký dojem učiní asi taková politická
událost právě na mocnosti, s nimiž če-
ský lid má nejen bojovat, jež má pak
dokonce poraziti! Představme si ohromení
jaké hrabě Sternberg, neutluče-li se v soukromí
se svým bratrancem hrab. Františkem Thunem
smíchy nad svým triufem, způsobí v kruzích
seriosních, jako parlamentní zástupce, vypravený
posláním českého rolnického lidu, aby — po-
třel v poslanecké sněmovně dvorskou kamarillu,
skládající se ze soudruhů jeho stavu a jeho
blízkých přátel! Nikoli! Takovými prostředky
lze získati snad rumunské venkovské volební
okresy v Sedmihradsku, ale v Čechách snad je-
nom přece ne! Či by se mezi voliči venkov
#8
alto_textblock
#8
ských obcí na Královéhradecku našla do opravdy
většina, schopná přilézti ke hraběcímu kříži v
Úpici odhalenému ?
— K odstoupení pověstného tajemník
olomoucké obchodní komory Hoeniga oznamuje
se z Olomouce, že Hoenig byl nucen podati
žádost o výslužbu, což bylo členům komory
oznámeno zvláštním přípisem. Není nikoho tajno,
že pensionování Hoeniga stalo se z důvodů jeho
hospodářství v obchodní komoře, čehož důka-
zem jest poslední rozpočet, v němž zji-
štěny ne správnosti, až do tisíců jdoucí.
U ministra obchodu bar. Calla byla v této zá-
ležitosti deputace české menšiny komorní, sestá-
vající z pp. Špačka, Wittnera, Wolfa a Povondry
a objasnila mu hříšné hospodářství Hönigovo,
doloživši všechno z rozpočtu samého. Po
tomto zakročení nedalo se nic jiného oče-
kávati, než odstoupení sekretáře pana Höniga.
Že jinak neskončí také roztržka mezi Hoenigem
a presidentem Brandhubrem, tak okázale pro-
puklá, dalo se rovněž očekávati. Česká menšina,
která utrpěla nejvíce volebními švindly, Hoeni-
gem řízenými a zejmena falšováním volebních
seznamů komorních a kteráž na jevo postavila
všechnu činnost Hoenigovu, jest odhodlána za-
staviti boj, bude-li nástupcem Hoenigovým jme-
nován muž schopný ku práci a spravedlivý
k oběma národnostem.
— Naše impresářství. Píše se nám:
»Norský cestovatel, pan Garsten Borchgewink,
byl asi velmi zklamán svým pražským večerem,
věnovaným zprávě o divech přírody spatřených
na výpravě do neznámých končin jižní točny.
Také obecenstvo bylo zklamáno. Nesešlo se ho
ostatně mnoho. Dvě lože, velmi řídko obsazená
číslovaná sedadla a nevalný počet nečíslovaných,
dohromady sotva sto osob obracelo udivené
zraky k obrazové ploše, skioptického přístroje
v sále hotelu Central v Hybernské ulici. Skrov-
nost návštěvy bylo lze snadno vysvětliti. Dobře
disciplinované německé obecenstvo vyhýbá se
důsledně příležitostem, kde tuší, že by mohlo
se octnouti v dotknutí loktem se sousedy hovo-
řícími »nechutnaným« českým »idíomem« a zase
probudilejší našinec také se necítí nikterak vá-
bena dvojjazyčným plakátem, na pražské
ulici v době, kdy ve Vídni, v Liherci a jiných
městech s českými menšinami, český plakát na
nároží ulice vůbec se nestrpí. A tak se viděl
zajímavý cizinec nucena sdělovati své cestopisné
dojmy do temného, žalostnou prázdnotou zejí-
cího prostoru. Požitek přítomných byl vemi po-
chybný. Pan Garsten Borchgewink předčítal své
výklady k obrazům po německu, ale něměinou
své zvláštní výslovnosti. I rodilý Němec sotva
desátému slovu mohl rozuměti. Český posluchač
ponechán vůbec bez vysvětlivek. Český impresář
neměl telik šetrnosti ke vlastnímu domácímu
obecenstvu, aby cizince upozornil, že Praha
není německé město,
— Z Ledvic u Duchcova. (Projev českých
rodičů.) Dne 31. ledna konána veřejná schůze
rodičů posílajících dítky své do české školyv
Ledvicích. Svolána byla do hostince p. Fr. Hoff-
manna dělnickým politickým klubem v Duchcově
a zahájena a řízena byla občanem Cyrilem Ka-
bnou. Hlavním předmětem rokování byla neroz-
řešená otázka umístění české školy. V příčině té
přijata jednomyslně následující resoluce: „Po-
něvadž česká škola umístěna jest dosud ve dvou
domech, 10 minut cesty od sebe vzdálených a
v místnostech nevyhovujících, ve kterých dítky
naše na zdraví mrzačeny jsou a v uvážení, že
o frapantních těch nedostatcích byly školní úřady
již několikráte a důkladně upozorněny ve stížno-
stech rodičů, jejichž výsledek bylo nařízení c, k.
zem. šk. rady, aby česká škola umístěna byla
v budově vyhovující, a aby přikročeno bylo
k ohledání stavenišť místní školní radou navrže-
ných, dále v uvážení, že obec převzala od 1.
února 1904 místnosti u p. Mildorfa, jež dosud
za obec Ú. M. Š. vydržovala a že okamžité po-
třebě tedy vyhověno je a s ohledem na nemož-
nost brzkého opatření jiných yhodnějších žákoven
pro českou školu, prohlašujeme, že
převzetím místností u p. Mildorfa
nepokládáme otázku lokalisace
české školy za definitivně vyříze-
nou. Důrazně opakujeme, že nepřestaneme se
domáhati řádného umístění české školy a že
v dosavadních místnostech nenecháme dítky své
v příštím roce mrzačiti na těle a nedopustíme,
aby dítky braly dále úhony na svých mravech.
Poněvadž nechceme, aby školní úřady a zdejší
Němci naříkati mohli na naši nesnášelivost, pro-
hlašujeme, že ochotni jsme v tomto školním
roce dítky své do dosavadních místností školních
posílati. Tím chceme popřáti obci dostatečného