#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne 4. února.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 35.
Číslo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Říšská rada.
Z Vídně, 4. února. Některé listy dnes
ohlašují, že říšská rada sejde se koncem
tohoto měsíce, ba některé udávají, že sestoup
se již dne 23. února. Nehledě ani k okolno-
sti, že budou v ten čas zasedati ještě delegace
lze říci, že všechny předpovědi po té stránce
jsou pouhé kombinace, poněvadž nen
do té chvíle žádné pravděpodob nosti
neřku-li záruky, že bude parlament dělným.
Po valné hromadě rakousko-uherské banky.
Z Vídně, 4. února. Účastníci včerejší valné
hromady rakousko-uherské banky české národ-
nosti a z království českého a markrabství mo-
ravského, zastupující české peněžní ústavy spo-
řitelen a záložen — ústavy, které, jak pravi
p. Sobitschka, nejsou ničím, shromáždili se po
valné hromadě v místnostech Slovanské besedy
k přátelskému večeru. Návštěva byla nevídaná.
Čeští hosté složili na prospěch spolku »Komen-
ský« na vídeňské české školy 700 K.
Nová dvorní afféra.
Z Vídně, 4. února. Arcivévoda Ludvík
Viktor, bratr císařův, odjel do Meranu. Uji-
šťuje se, že odjel na dlouho, a že se
do Vídně vůbec nevrátí. Proto byla
zde také rozpuštěna jeho družina. Arcivévoda
vzdal se ve spolcích, kterých byl protektorem
nebo předsedou, všech hodností.
Dr. Derschatta.
Z Vídně, 4. února. Dnes sejde se zde širší
výbor německo-lidové strany, zejtra pak její
plenum, aby rozhodlo o záležitosti posl. dra.
Derschatty. Sděluje se nám, že nejde
plouze o tuto a že čáky předsedy jmenované
strany v posledních dnech valně se zhoršily.
Vládní krise v Srbsku.
Z Bělehradu, 4. února. Včera večer byla
pozoruhodna snaha dlouhé jednání zákulisní
skončití změnou kabinetu, která se
stala neodvratnou. Tři kombinace jsou
v popředí. Buď: 1. Gruič zůstane pro forma
ministerským předsedou a pak vstoupí jako mi-
nistr pro veřejné stavby do kabinetu; 2. nebo
Pašič by byl ministerským předsedou kabi
netu, výhradně složeného ze členů umírněných
3. nebo konečně nynější ministr vnitra Proti
stal by se předsedou ministerstva, jež by bylo
kombinací ze strany umírněné a strany ostre
#11
alto_textblock
#11
radikální. Soudí se, že tato možnost má nej
větší chance k uskutečnění.
#12
alto_textblock
#12
Delegace.
Z Vídně, 4. února Včera večer oznámi
předseda rakouské delegace bar. Gautsch,
že se delegáti dnes rozejdou na prázdeň, která
potrvá do středy a že tohoto dne začně se ro-
kovati o společném rozpočtu ministra vojenství.
Dnes opět disposice ta byla změněna v ten rozum
že bude zasedati zejtra ještě ple
num delegace a že vyřídí rozpočet námoř-
nictva. Potom sešlo by se plenum zase ve středu
a zasedaly by obě delegace. Nelze ovšem říci
zdali se disposice tyto také provedou.
#13
alto_textblock
#13
Telegraflcké zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Vyznamenání.
Z Vídně, 4. února. (C.-B.) Císař propůjči
v uznání zvláštních služeb v zájmu vojenském
dopravnímu řediteli severní dráhy císaře Ferdi-
nanda, vládnímu radovi Zdenkovi Kuttigovi.
stav šlechtický s prominutím tax a řediteli spo-
lečnosti rakousko-uherských státních dráh, Ru-
dolfovi ryt. Gz imusovi z Grimburgu, hvězdu
ke komturnímu kříži řádu Františka Josefa.
Umrlí.
Z Londýna, 3. února. (C.-B.) Člen dolní
sněmovny Benjamin Pickar d zemřel.
Ministerská krise v Srbsku.
Z Bělehradu, 3. února. (C.-B.) Klub radi
kálů usnesl se, že učiní vše, aby vládě setrván
v úřadě usnadnil. Krise bude asi teprv za ně-
kolik dní vyřízena.
#15
alto_textblock
#15
Ze sněmovny italské.
Z Říma, 3. února. (C.-B.) Ve sněmovně
poslanecké odpověděl státní podtajemník mini-
sterstva zahraničních záležitostí Fusinato n
učiněný dotaz, že vláda podá v nejbližší době
osnovu zákona, kterou se přidělí italským vy
slanectvím a konsulátům v cizině příručí pro
vystěhovalectví.
Podporování zemědělství v Hollandsku.
Z Haagu, 3. února. (C.-B.) V první sně-
movně prohlásil ministr za projednávání roz-
počtu ministerstva obchodu, že studující
učitelé zemědělští budou vysláni do
Anglfe, Belgie, Francie a Německa, aby studo-
vali tamější mlékařství a podali o tom zprávy
za kterýmž účelem mají vejíti také ve spojen
s tamějšími konsuláty.
#16
alto_textblock
#16
Potom bylo pokračováno v adresní debatě
o záležitostech irských.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 3. února. (C.-B.) Předseda
ministerstva Gruič, jako prozatímný správce
ministerstva financí, byl královským úkazem
zmocněn předložiti skupštině osnovu zákona ve
příčině prodloužení povoleného rozpočtového pro-
visoria až do 31. ledna o další dvanáctinu t.j.
až do 29. února.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 3. února. (C.-B.) Na dotaz ve
příčině přihody, jež se stala za návštěvy místo-
krále indického v Abušeru, prohlásil v dolní
sněmovně státní podtajemník zahraničního
úřadu Percy, že původně mezi vládou per-
skou a vyslancem anglickým v Teheraně smlu-
vená forma ceremonielu byla v jistých podrob-
nostech změněna před přichodem místokrále do
Abušeru vládou perskou.
Přání vyslovené šachem, aby byla místo-
králi prokázána všeliká zdvořilost a pohostinství,
bylo nešťastnou náhodou následkem opatření, uči-
něných v Abušeru samém, zmařeno. Vláda an-
glická lituje s vládou perskou mrzuté příhody
té, která jest však už vyřízena a předkládati
dotyčné listiny není nutno ani žádoucno.
#17
alto_textblock
#17
Z anglické »modré knihy«.
Z Londýna, 3. února. (C.-B.) Dnes byla
uveřejněna »modrá kniha«, v níž se mimo jiné
pojednává o věcech jihoafrických. Sbírka
obsahuje telegram lorda Milnera, zaslaný mini-
strovi kolonií dne 22. ledna. Lord Milner pro-
hlašuje tu, že nemá ani nejmenší námitky proti
dekretu o zavedení cizích dělní ků
do jižní Afriky. Obchodní a průmyslová
tíseň tamější každým dnem roste, příjmy se
ztenčují a obyvatelstvo nemá práce. Nezlep-
ší-li se brzy tento stav věcí, bu-
dou běloši neodvratně nuceni se
vystěhovat. Loňského roku nebyl by návrh
došel podpory, ale od té doby se vše změnilo
a nyní je všechno pro zavedení cizích
dělní ků.
Modrá kniha obsahuje také depeše, ježv
makedonské otázce od 7. září do 28.
prosince byly zaslány a přijaty. Z těchto depeší
vysvítá, že Velká Britanie v této době svého ve-
levyslance stále vyzývala, aby u Porty i u svých
kollegů z diplomatického sboru v tom směru půso-
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Dobré dítě.
Napsal Ferdinand Mečenka.
Není každé dítě jako Káleckých Fanouš.
Některé dítě vydrží na příklad křičeti celé
dvě hodiny. Káleckých Fanouš celý den. A ne-
myslete si, že by snad ochraptěl. Bůh uchovej!
Zcela naopak: k večeru nabývá jeho hlas po-
divuhodné zvučnosti a říznosti, která živě upo-
míná na břeskné tóny vojenských trubek.
Tonda Laskavcův hodí kamenem až na
druhý břeh Jizery. Fanoušovi je teprv deset let.
ale on nejen že přehodi celou náves, ale trefi
ještě starostovům do okna a to tak dovedně, že
vyrazí nejen tabulku v okně, ale i poslední zub
výminkáři Stejskalovi, sedícímu za oknem.
Tyto a jiné ještě dovednosti zjednaly Fa-
noušovi respektu v ostatní venkovské mládeži.
Ne tak ve škole. Tam je docela neoblíben. Pan
učitel zkusil již celou stupnici trestů, aby Fa-
nouška naučil pořádku. Marně.
Řekne-li: „Postav se v lavici!“ — tu
Fanoušek sice se postaví, ale když se pan učitel
někam poohledne za jiným žákem, namočí si
Fanoušek prst v kalamáři a pomaluje si ruce a
tváře vzorky, za něž by se nemusil styděti ani
náčelník kterýchkoliv rudokožců.
Stojí-li před lavicí, přiváže si v zadu pro-
vázkem ruku k noze a napodobí tak trestanee
„ze Špilberku“.
#20
alto_textblock
#20
Je-li zadržán „po škole“, pláče tak lítostivě
a jadrně, že by kámen obměkčil, nerci-li pana
učitele, jenž je vtělený dobrák.
Jediný trest mohl by Fanouška napraviti
řádný výprask. Tomu však odporuje rodinná
zvyklost Fanouškova. Fanoušek nebyl totiž nikdy
ještě bit. A kdyby snad někdo opovážil se Fa-
nouškovi jen zkřivit vlásel na hlavě — ten by
se podíval! Jako bych slyšel jeho maminku:
„Ubohý Fanoušek! Takové dobré dítě —
jak můžete mít to svědomí je uhodit? Jak mu-
žete chudáčkovi ublížit?“
A je-li Fanoušek téhle řeči přítomen, zkřiv
bolestně tvář a vydá ze sebe tak žalostný ryk
že je každý ihned přesvědčen o křivdě, na něm
spáchané.
Aby Fanouškovi šlo učení rychleji do hlavy
odhodlala se matinka přispěti mu domácím
učitelem. Dovedla proto Fanouška ke starému
pensistovi Rydvanovi, k němuž chodí děti z bo-
hatších rodin na „privát“
Pensista přivítal je velmi uctivě, neboť vě-
děl, že otec Fanouškův je zámožný, uznalý
člověk.
Fanouškovi se u Rydvana hned zalíbílo
Hned na chodbě upoutala jeho pozornost podo
bizna jakéhosi starce, olejovými barvami na
plátně provedená.
„Co je to za dědka?“ ptal se dobromyslně
svého domácího učitele.
„To je Karel Brejlatý, ctihodný zakladate
tohoto domu,“ vysvětloval s úsměvem Rydvan
„A když nemá brejle!“ namítal Fanouš.
#21
alto_textblock
#21
„Snad na ně malíř zapomněl,“ žertoval
pensista.
„A jéjej, co je tohle za ptáčka v kleci,
ptal se zas Fanouš, když vstoupili do skrovného
pokojíka Rydvanova.
„Stehlík, chlapečku.
„A může se také jist smažený?
„Co pak mu napadá, miláčku? To by byl
hřích.“
„Ale smažený kanárek je dobrý,“ pravil
Fanouš poťouchle, „viďte, maminko?
„Je to šelma,“ vysvětlovala panička. „Měli
jsme nedávno kanárka doma a Fanoušek ho
chytil, oškubal a usmažil! Mějte s ním trpěli-
vost, pane Rydvane, je to svévola, ale jinak
dobré dítě. Všecko si dá líbit, jenom tělesný
trest ne. On je náramně slabé konstrukce a tuze
lítostivý. Hned má slzy na krajíčku.“
A dobré to dítě zkřivilo tvář bolestně a hoto-
vilo se ku pláči, na doklad, že informace matinky
jsou správny.
„No, neplakal, neplakal!“ konejšil ho sta-
řík. Vždyť my se budeme mít rádi.“
„A dyť já nepláču, to já jen tak, hy, hy,
zubil se Fanouš.
„Vidíte, pane Rydvane,“ pravila s úsmě-
vem paní, „hned si dá říci. Dobré dítě . ..
Mezi tím, co se umlouvaly platební pod-
mínky vyučovací, vyběhl Fanouš na chodbu, aby
si prohledl ještě podivný obraz neznámého ma-
líře. Fanouškovi se zdál obraz jaksi neúplným.
Jeho bystrý zrak postřehl ihned některé nedo-
statky malby.