ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 811d3c90-710e-11dc-92eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Strana2
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY,
#3 alto_textblock #3
17. února 1904.
#4 alto_textblock #4
Číslo 48.
#5 alto_textblock #5
Druhá záležitost týče se konečného vyřízení otá zky hradlového mostu v Josefově na Labi, jehož mas- sivní pilíře zahražují polovinu průtoku labského. Ná klad na jeho odstranění a nahražení účelnou kon- strukcí železnou o jednom rozpnutí není tak značným a dalo by se při té příležitosti docíliti také dohodnut mezi vojenským erárem; okresem a obci joselovskou Dále připomíná, že silníci od hostince „Na špici“ do Josefova jest ochoten okres jaroměřský pře- vzíti do své správy a opatrování, když vojenská správ ji do dobrého stavu uvede. Doufá, že ministerstv vojenství tuto nabídku příjme a tím záležitost tulo, p pět let se vlekoucí, rychle vyřídí. Další záležitost, jež veřejnost českou u velké míře rozvířila, týká se vyvlastnění celé vesnice pro zřízení vojenského tábora u Benátek. K tomu účelu zahájila vojenská správa s vlastnicí panství benáte- ckého s Länderbankou o zakoupení rozsáhlých po zemků jednání, které se svému zkoncování blíží. Je- likož plochy tyto nestačí, zavedla vojenská správ další jednání s vlastníky sousedních selských pozemků v obci Mladém, jež má zmizeti s povrchu, nabízevši však za pozemky ceny nepoměrně nízké. Byl při tom činěn dle zpráv novinářských velký nátlak na vlast níky, což způsobilo v celém okoli ohromné roztrpčení Jelikož zajistě není v zájmu vojenské správy, poško zovati hmotně občanstvo, jež má opustiti svůj dosa vadní domov, žádám ministra za vysvětlení a objas nění télo záležitosti. Řečník ptá se dále, jestli jest ministrovi znán kroměřížský případ. V kavárně Mrůškové důstojníc zpívali nedávno polupnou píseň: „Servus Březina a ostatní proti takovému způsobu se ohražující hosty uráželi nadávkami: „Česká pakáž, čeští blbci!“ Jes ministr ochoten připad ten vyšetřiti a vinníky po trestali? Jednollivých případů týrání vojáků ubývá sice v naší armádě, ale ještě jich jest dosti. Připomínám smutný případ pěšáka Jana Lichtmajera v Třeboni nedávný případ pěšáka Lad. Vojny, jenž též u pluku č. 75 v Jindřichově Hradci slouží. Nedávno rozepsaly se noviny o krutém nakládání s dělostřelci baterie č. 1 na Hradčanech, uvádím toliko případ Kozlera, Hrobáka a Zpěváka, jehož se dopustil zejmena na mužstvu četař Budilovský, Minulého leta událo se bezpříkladné hromadné týrání mužstva, jež musí býti v delegacích připomenuto a které stalo se jako „Smrtelný pochod bílecký“ pověstným. Jest s podi- vením, že vojenská justice, která při jiné příležitosti velmi rychle jest s rozsudkem hotova, o této affčře nález svůj dosud nevynesla. Při této příležitosti potřeba zmínili se o otázee kterou se po léta již naše správa vojenská zabývá Týká se to zmenšení břemena pěšáků v poli. Byly pod- niknuty sice ve škole střelecké v Mostu n. L. pokusy jež však dosud nedospěly k žádoucímu výsledku. Do savadní výzbroj pěšího vojska vyžaduje značné re fermy. Bude potřeba, aby hlavní pozornost byla vě nována zmenšení váhy tlumoku a sumek. Po 10 let jest vojenský trestní řád předmětem častých dolazů v delegacích. Odpověď zní vždy Osnova zákona jest hotova a bude co nejdříve zákono- dárným sborům předložena. Na jaře loni přinesly no- viny výtah z tělo osnovy, z něhož bylo lze seznati. že největší nesnáze působí otázka „veřejnosti““ soud- ního řízení, jinak prý opírá se o německý zákon trestní. Nedávno dozvěděli jsme se po dolazu hr. Ap- ponye v uherské sněmovně, že příčina váznutí spo- čívá v tom, že dosud nebylo ohledně práva jazyka maďarského dosaženo mezi zúčastněnými ministerstvy dohody. Pro nás může míti nový vojenský řád trestní jen tehdy cenu, bude-li obsahovati následovní usta- novení: Předně mají býti vojenskému soudu podro- beny jen delíkty, kterých se dopustil vojín ve službě. potom žádáme nejen veřejnost a ústní řízení, nýbrž léž subjektivně a objektivně nezávislé obhajování neobmezený a „pánem soudu“ nezkrácený nález soudu. Výslech, hájení a rezsudek musí diti se v ja- zyku obžalovaného, kromě toho buď připuštěno od- volání ke kasačnímu dvoru za stejných podmínek jako při civilním řízení trestním. Jiný způsob odpo- roval by duchu všeobecné branně povinnosti a insti- tuci lidového vojska. Řečník pojednává dále o dvouleté službě vojen- ské a radí k opatrnosti, neboť rozmnoží se velice vý- Národní jmění Rakouska musilo by se zvýšit o 3 miliardy korun, aby mohlo něsti hmotně toto nové břemeno, neboť dostali jsme se s našími daněmi na nejzazší kraj možnosti, snad dokonce již přes luto Ohledně dodávek vojenských vytkl již v rozpo- čtovém výboru kollega dr. Stránský naše požadavky a přeji si toliko, by převzetí dodaných předmětů děl se úplně nestranně a dostalo se zejmena našemu živ- nostnictvu a rolnictvu v příčině jakosti dodávky pe třičného poučení. Upozorňuji na opětovné zneužíván výhod vojenskou správou co do doby zadací lhůty původním výrobcům a družstvům výrobním poskyto- vaných některými dodavateli, již výhod těchto ne škodu původních výrobců švindléřským způsobem vy- užilkují. Co se týče rozdělení dodávek na obě poloviny říše, jest úplně odůvodněno, když také Uhry žádaj svůj podíl, může se zde toliko jednati o dotyčný klíč poměrový, jenž musí se říditi toliko kvotou, kterou obě poloviny celkové společné výdaje hradí. Musí-l se naši živnostníci a průmyslníci při dodávkách zboží koženého, textilního, pušek, patron, materiálu dělo- střeleckého říditi kvotou, nemůžeme připustiti, aby potřeby vojenské, týkající se zemědělských plodin, tedy mouky, sena, ovsa, slámy, koňů, vína a p. byly v obnosu téměř 80% dodávány Uhry, při čemž jest nám hraditi kromě ceny nákupní také dovozné ze společného hospodářství a v poměru 65: 35. Při té pří- ležitosti plám se, proč vyloučeny byly rešické žele zárny, státní společnosti železniční náležející, z do- dávky dělových střel a předěleny tyto dodávky pešt- ské továrně na konservy Mciss K spol? Blíží se doba, kdy bude dělostřelectvu odňal úloha zbraně pomocné a přidělena úloha zbraně bitvu rozhodující. Souboj dělostřelcký, který při nynějšín zvětšeném dostřelu budo vlastní bitvě předcházeti nabyl většího významu a musí důkladněji než dosuc vybojován býti prve než vstoupí pěchota do akce. Jest tedy pochopitelno, když se olázkou touto ne jen kruhy vojenské zdokonalením polního děla zabý- vají, nýbrž že i veřejnost a vzhledem k velkým finan- čním obětem i zastupitelstva dle své povinnosti otázc této plnou svou pozornost věnují. Neděje se tak proto, aby si osobovalo rozhodu jící slovo — to náleží zodpovědným odborníkům - musí si získati přesvědčení, že děla se volba sou- stavy po všestranném zralém nvážení úplně bez předsudků a nestranně, a co mežná s ohledem na domácí poměry, a že tedy může býti občanstvo úplně upokojeno, že jest o bezpečnost země a říše pro případ války dostatečně postaráno. Jest to ovšem pro poslance velmi pohodlné říci »Nerozumím otázce pořízení nových děl, důvěřuj své vládě a hlasuji pro žádaný úvěr 15 millionů K který jest počátečným A, jemuž bude následovati až Z, tedy obnos do 100 millionů K a přes to!« Prosím za prominutí, nepůjdu-li touto cestou. Nemohu si samozřejmě přisuzovati v otázce dělov významu autority odborné; neboť dnešní zbraň vá- lečná není více výrobkem ruční řemeslné lidské zručnosti, nýbrž výsledkem vědy a průmyslu — přes to nalezl jsem z pochopitelného zájmu jako techník na svých cestách studijních příležitosti, stu- dovati výrobu děl polních a námořních a desk pan- ceřových v proslulých evropských závodech. Četl jsem s velkým zájmem úřadní brožuru »O otázce polních děl v Rak. -Uherskue která pojednává obšírně o vývoji našeho dělostře- lectva od zavedení prachu nitroglicerinového až po dnešní dobu. V otázee polních děl hrají tři momenty hlavní úlohu: Material dělu resp. hlavně, soustava dělová a soustava střel. Následkem vynálezu prachu nitratového s malým vývinem kouře a velkým napjetím plynů vidělo se také Rakousko nuceno, kde až dosud bylo používáno děl z roku 1875, přikročiti též ke konstrukci rychlo- palného děla a pátrati po prostředcích, kterými b bylo lze omeziti zpáteční náraz. Pokusy v tomto směru byly konány správou vojenskou již počátkem 90. let. Bylo vyzkoušeno již v r. 1892 7 5ctm. ocelové dělo Škodovo s obmezeným zpátečním smykem, roku 1893 a 1895 ocalové dělo téže továrny s dlouhým t. j. 90ctm. smykem hlavně dělové, veškeré tyto po- kusy děly se před c. k. komitétem vojenským. Roz hodnutí nestalo se tehdy žádně, avšak jak z posled
#6 alto_textblock #6
lohy
#7 alto_textblock #7
mez.
#8 alto_textblock #8
ních pokusů vysvítá, že dlouhého zpátečního smyku hlavňového bylo již před Erhardtem domácí firmou použito. Když však řešení otázky rychlopalného děla stalo se vždy nalehavějším, ustanovilo c. k. mini sterstvo války r. 1896 speciální komisi za předsedni- ctví generálního inspektora dělostřelectva ku prove- dení této velké úlohy, která ovšem měla vlastně při padnouti zmíněnému c. k. komitétu vojenskému Členové speciální komise nebyli c. k. ministrem války, nýbrž generálním inspektorem dělostřelectva povoláni a jest tato komise skutečně sestavena z osob, generálnímu inspektoru podřízených. A to jest poněkud povážlivé, při veškeré úct ke ctihodnosti a odborné znalosti členů komise není vyloučeno, že zmíněný poměr služební nezůstane vždy bez vlivu na její usnesení. První úlohou komise pro polní děla byla volba nejvhodnějšího materiálu hlavňového. Přiznávám generálu Úchaliovi a jeho nástupcům milerád velkou zásluhu, že učinili zvláštní slitinou bronzovou a účel nou úpravou bronzového ingotu kov k výrobě hlavní dělových způsobilým, zdá se mi však, že tento první úspěch zplodil ve snahách komise jakýsi stav setr vačný, neboť jest zřejmo, že se dle současných zku- šeností jiných výrobišť komise nesnažila, objektivně nejlepšího materiálu hlavňového vyhledávati, nýbrž že se spokojila, bronz (spěž) tak vytvářiti, aby po- žadavkům komise pro polní děla vyhověla. Z toho vysvílá, že byl náboj trhací pro brisanční granáty děla M. 75 přizpůsoben výkonnosti hlavně tohoto děla. Na takové cestě bylo by lze taktéž pro sou- časná děla ocelová konstruovati granáty brisanční. Dřívější tvrzení, jako by hlaveň z niklové ocele. domácí firmou vyrobené, normálním trhacím nábo jem byla roztržena na více kusů, bylo již úřadně v rozpočtovém výboru generálem Krobatinem vy vráceno. Hlavně ocelové, dle přesných podmínek generál inspektora firmou Škodovou v Plzni dodané, doká zaly při pokusech r. 1902, že odolají úplně i většt dávce trhavého náboje ekrasitových granátů, než jest předepsáno pro hlavně bronzové. Dokázaná větší bezpečnost hlavní oceloniklo- vých proti roztržení jest první příčinou, že všechny ostatní státy kromě Rakouska rozhodly se pro hlavně ocelové, jež snesou mnohem větší tlak plynový, než hlavně bronzové, jsouce tedy způsobilými vyhověti i budoucně, kdyby na hlaveň následkem zvýšení po- čáteční rychlosti střely přes 500 metrů byly větší požadavky kladeny, pro kterou poslední rychlost jsou konstruována děla bronzová, v kterémžto posledním případu byla by naše děla měně cennými, neb by musila býti nahražena novými. Domněnka, že cizina proto nepoužívá bronzu ke zhotovení děl, poněvadž nezná tajemství slitiny bronzové, nezdá se mi býti podstatnou vůči výši pokroku vědy lučebné, pomoci které francouzský lu- čebník Curie nalezl a také vydobyl z 1 tuny ura- nové rudy jeden decigram radium, nemůže býti tedy kvalitativní a kvantitativní rozbor lučebný slitiny bronzové žádným tajemstvím více. Myslím proto, že ve větší výkonnosti ocelových děl a nikoliv v tajemství směsi bronzové a dalš úpravy bronzu leží příčina, proč se ostatní státy roz- hodly pro dělo ocelové a ne pro dělo bronzové. Bylo také tvrzeno, že výroba bronzového děla jest mnohem levnější, dosahujíc toliko dvě pětiny nákladu děla ocelového. O tom lze souditi jen tenkráte, když budou vý- robné ceny pro hlavně bronzové přesně analyso- vány, taktéž ceny pro hlavně ocelové, a když se vezme zření k rozdílu způsobu v kalkulaci, totiž k zúrokování a umoření závodního kapitálu, potom k režii, daním a p. erárních a soukromých závodů. Tážeme se ostatně, jak lze sobě vysvětliti, že námořnictvo rakouské vyzbrojuje své lodi válečné i obrovské věže dělové, tyto s děly kalibru 24 cm. vesměs děly ocelovými, jež mají odolati a odolaji obrovskému rozpnutí plynů, že i přistávací děla ná- mořní jsou z ocele, která vesměs dodává k úplné spokojenosti domácí firma Škodova. Obáváme se, že vůči ztrnulému se přidržování materiálu bronzového nebudeme s to držeti s po- krokem v oboru polního dělostřelectva stejný krok Druhý důležitý moment spočívá v soustavě dělové. Také v tomto směru podnikl generální inspek- lorát dělostřelectva velmi horlivě pokusy, dělo s pruž- ným pérovým odrazem, které nám roku 1897 bylo ukázáno, nevyhovělo, pozornost obrátila se k dělům s hlavňovým smykem zpětným, jichž jest opět několik druhů. Snad byli bychom přišli rychleji a s menším nákladem k cíli, kdybychom byli podrobněji vytváři dělo soustavy Škodovy s dlouhým smykem z r. 1895. Ostatně bylo zvláštním přípisem c. k. ministerstva války ze dne 25. února 1904 potvrzeno, že zkoušky s dělem soustavy Škodovy, používaným po celý rok při oddílu vojska na pochodu až 8000 km k pokusům střelným, vypadly velmi uspokojivě. Musí tedy každého překvapiti zpráva, že se ko- mise dělová rozhodla pro typ cizí firmy — pro sou- stavu Ehrhardovu s lafelou teleskopovou a nemůže býti tedy s podivením, že se zmocnilo domácích kruhů průmyslových, jakož i veřejnosti veliké roze- chvění. Oprávněné jest přání delegace, bychom získal dělostřeleckého materiálu domácího původu a učinil se tak nezávislými od ciziny. Správná volba výkonu děla má nesmírnou důle- žitost. Jak vysvítá z četných pojednání odborných mají dělostřelci dvojspolku odchylné mínéní délo- střelců našich. Můžeme tedy žádati, aby učiněná volba dělov soustavy byla odůvodněna podrobnými důkladným zkouškami a aby bylo dokázáno současnými pokusy že hlavně bronzové vyhoví i tentokráte, kdyby v nej bližších letech přece zvýšení výkonnosti jejich nut ným se ukázalo. Nesmí býti před ukončením vyzkoumání žádný typ zvláště protežován a má býti samozřejmě př stejné výkonnosti dána přednost vzoru domácímu To musí býti zjištěno komisí úplně nezávislé a ne- stranné. Očekáváme od ministra vojenství vzhledem k ve likým hmotným obětem, jež mají býti lidu v otázee pořízení nových polních děl uloženy, spravedlivé po- všimnutí našich přání a vyhovění požadavků, nám přednesených. (Hlučný souhlas.) Del. Skene děkoval ministrovi, že vytkl ve svém výkladu meze maďarských ústupků. On a jeho strana jsou ochotní k obětem pro zachování společné armády a chválí, že ministr slíbil zastávati se jednot nosti vojska a služební a velicí němčiny. Je po- vděčen, že ministr ve svém reservátním výnosu na- řídil, aby důstojníci byli mocní řeči mužstva. Vyža- duje toho humanita a vzájemná důvěra. Lituje, že vláda nevyhověla žádosti moravského sněmu, aby obě zemské řeči zavedly se na státních středních školách jako povinný předmět. Dnes by to mnohým lidem, zvlášť na vojně prospělo. Neuškodí jmenování poddůstojníků, již neumějí německy, bývalo tak již dříve. Pojednávaje o vojenských dodávkách, brojí proi uherskému požadavku, aby vojenská správa vyjedná- vala přímo s Uhrami o určitém rozdělení dodávek bez ohledu na to, kde by se zboží dostalo laciněji. Peníze na nová děla dle volby vojenské správy ne- povolují se ministrovi, nýbrž armádě, jež nesmí býti k vojně neschopnou. Zodpovědnost za volbu male riálu sluší zůstaviti kompetentním činitelům. Bude hlasovati pro rozpočet. Del. Biankini vzpomíná velké vojny východo- asijské, projevuje sympalie ruskému národu a ptá se, jaký účinek může míti — zvláště pro naši bran- nou moc — ruská zaměstnanost na balkánské po- měry. Nestačí, co o tom řekl ministr zahraničných věcí v uherské delegaci. Rozkladné vojenské požadavky jsou přirozeným následkem dualismu, jenž vydal Čhorvaty se sváza- nýma rukama Maďarům. Protože řečník mluvil delší dobu o státoprávním postavení Chorvatska, předseda volal ho k věci, načež on stýskal si na nedostatek vzdělávacích ústavů vojenských, připomínaje mini- strovi, že příslušné jeho vývody učinily La Chor- vaty nepříznivý dojem. K Maďarsku byl štědrý k Chorvatsku skoupý a nespravedlivý. Posuzuje chorvatskou zeměbranu stěžuje si, že její potřeby dodávají se z Pešti a chorvatské firmy jsou z do- dávek vyloučeny. Kdyby se rozdělilo námořnictvo, bylo by Maďarům zle, musilo by být zcela chor- vatské. Kdyby Maďaři byli spravedlivými, musilo by se odchovávati tolik důstojníků, kolik stanoví pomén
#9 alto_textblock #9
uherských národností: Chorvalé stojí na nezvratném základě svého státního práva. Žádají na koruně všecky ústupky, jichž se dostane Maďarům. Odsuzuje jednání vlády za krvavých výtržností chorvatských pročež ho předseda nabádá k větší mírnosti a kárá jeho výroky o býv. banu hr. Khuenovi jako nepar lamentní. Řečník oddává se naději, že v případě rozdělen armády vrchní vojenský pán nedopustí, aby Maďař potlačovali Chorvaty. Del. hr. Stürgkh troufá, že východoasíjská vojna nezmění pokojné poměry v Evropě, leda snad,že by působila na události evropského Východu, kde Rakousko má pokojnou missi. Aby ji mohlo pro vésti, třeba, aby opíralo se o pohotové a dobře vy zbrojené vojsko. Lituje, že strannicko-politické zmatky v Uhrách jsou spleteny se zájmy společné armády. K většímu rozhořčení přispělo, že postavena do po- předí státoprávní a ústavní stránka armády. Řečník uvažuje děje zamýšlených oprav a soudí o vzdělá- vacích ústavech vojenských, že nejde tak o jejich místní rozložení, ale o jejich vnitřní zařízení v při- čině jazykové organisace. Zamýšlené opravy učebného plánu jsou povážlivým krokem vojenské správy, jež musí dbát, aby ústavy jazykově různě organisované byly řízeny jedním duchem. Ať zůstane jednotnau správa a dohlídka, učebný material a pomůckya je postaráno o náležité pěstování němčiny jako jazyka služby a velení. Uznává věcnou důkladnost reservátního rozkazu ale rád by, aby plukovní řeč nepěstovala se víc nel vyžaduje služba a znalost němčiny při dalším povy. šování poddůstojníků prohlásila se za žádoucí Snahy po rozdělení jednotné armády nesmějí spou štěti se se zřetele. Vojenská správa nesmi pustilis dál než se pustila. Přimlouvá se, aby se dalo voj- sku, čeho potřebuje k svému vývoji, zejmena dělo- střelectvu nových děl, aby v čas nebezpečí mobl dostáti své úloze. Jako zástupce říšské jednoty, jako Rakušan a také jako rakouský Němec bude hlaso- vati pro vojenský rozpočet. Del. Ryba: Jest rozšířena legenda, také v kru- zích rozhodujících, že český národ nepřeje armádě Kdyby se podařilo andělu míru vypáčiti brány tisíci letě říše míru, my Čechové nezůstali hychom venku Ale jsme politicky tuze střízlivi, abychom polilickou stavbu budovali na ideálu, jemuž věnujeme sice ve škery své sympatie, o kterém však jsme přesvědčeni že tou dobou jest nenskutečnitelný, zejmena v době kdy krutým osudem právě panovník, jenž postavi se v čelo akce pro mír, donucen byl vytáhnouti do boje jako první. Nejsme nepřáteli armády a nemu žeme jimi býti, poněvadž naši bratři a synové nále- žejí k armádě, a také ne proto, že doufáme, že ar- máda hájiti bude také nás, kdyby se někdo opovážil sáhnouti na naše práva a celistvost naší vlasti Nejsme již tak naivní, jako jsme byli snad dříve abychom obětovali statky a krev a při tom stáli opodál, jako by osud armády se nás pranic nedo- týkal. Ovšem nemůžeme býti přáteli systému, kte- rým vojíni u nás byli vychováni, přáteli ducha, který jim byl dosud vštěpován, poněvadž je odcizo- val nám a poněvadž armádu vylučoval z pospolitosti národní. Město Paha rozděleno jest na dva přesně vy hrazené tábory, český a německý, do té míry, že jsou u nás našinci, kteří z českého jsou tábora, personálu a repertoiru německých divadel ve Vídni Berlíně a Drážďanech lépe zpraveni, nežli o něme ckém divadle v Praze, ačkoliv chodí v Praze kolem něho každý den. A naproti tomu Němci v Praze viděli »Prodanou nevěstu« na všech možných něme- ckých divadlech v cizině, nikoliv však na Národním divadle v Praze, kde byla její kolébka. Ve kterém táboru pak nacházíme důstojníky v Praze? V táboře uěmeckém. Do české společnosti zabloudí jen tu a tam některý. Príčina toho jes ještě horší nežli zjev ten samý. Byl-li někturý dů- stojník tuze často viděn v české společnosti, byl náhle přesazen do Haliče nebo do Bosny. Praví s dokonce, že byl vydán reservátní rozkaz, kterým bylo zakázáno důstojníkům v Praze mluviti česky. Někteří tvrdí, že byl po té stránce vydán pouze po- kyn, ale u vojska jest rozkaz a pokyn pěšky jako za vozem. A ptám se, s jakými pocity může pohlí- žeti národ na to, že jeho jazyk mateřský snižován jest na idiom, jehož užívání příčí se prý vážnosti důstojnického stavu. Byl by zvrhlým takový národ, který by takové chování klidně snesl. Ale nejen jazyk, také mravy a kroj našeho národa nenalézají u některých pánů milosti. Jednoho důstojníka v Praze navštívila jeho matka, bohatá selka z kraje, kde dosud ještě se chodí v národním kroji. Přišla do Prahy v širokých sukních s hedvábnými stuhamia zlatým čepcem na hlavě. Syn provázel a vodil ji po Praze. Hned příští den bylo mu praveno, že nesluší se důstojníku, aby chodil po ulici se ženskou, která vzbuzuje podiv svým křiklavým krojem. (Hlučná veselost.) Ani česká rodná jména nestrpí se ve vojsku. V šematismu vojenském na rok letošní 68% českých jmen, českých osob, jest jazykově záhadných. V Praze není již dávno žádného plesu vojenské posádkya to z důvodů národnostních. Ve venkovských městech plesy takové se ještě pořádají, ale vždy zavdai podnět ke mnohým nepříjemnostem a trpkostom mezi vojskem a občanstvem, poněvadž pořadatelům takových plesových zábav jest zakázáno kromě ně- meckých pozvánek rozesílati hostům také pozvánky české. Také pozvánky, na kterých jest titul pouze v řadě podružné, byly pořadatelům vytýkány. Dů- stojníci měli by míti tolik slušnosti, aby měli spíše zřetel na to, co respektuje hosty, nežli co respektuje je samy. Před několika lety vracel jsem se ve spo- lečnosti ze zemské výstavy ve Lvově a přijeli jsme do Přemyšlu. Tam byl jsem pozván důstojníky na koncert na počest hosti a tu byly nabídnuty nám programy tištěné nejen jazykem německým a pol- ským, nýbrž také českým. Tam tedy taková věc byla možna, v Čechách se však nedovoluje. Stejné jsou poměry, pokud jde o nápisy na ka- sárnech. Vojenské správě záleží na tom, aby nedo- stalo se na budovy kasárenské ani jediné slov české. Byl jsem sám svědkem toho, kterak na praž- ských zeměbraneckých kasárnách musil se vydlabati český nápis. Podle známé statistické mapy pro Hikmanna jest Němců v armádě 29%, ačkoliv podle statistiky Němců v rakouské monarchii jest pouze 24%. Odkud to plus? Především jest lež, jakoby cifry ony znamenaly poměry národnostní; sčítání lidu v Rakousku neděje se podle národnosti, nýbrž podle famósního jazyka obcovacího. Ve vojsku kromě toho příslušné listiny nevyplňuje voják sám nýbrž adjutant. Voják, který dovede jen několik slov německých žvatlati, zanese se ihned s německým jazykem obcovacím. V Rakousku jakoby nebylo vůbec žádných českých důstojníků! Štejné jsou po měry, pokud jde o styky vojenských hudebních sborů s obecenstvem neněmeckým. Byl vydán zákaz, hráti národní písně a zcela nezávadné písně, jako »Kde domov můj« anebo »Deutsches Lied«, nelze si ani mysliti. Pokud se týče těchto, podotýkám, že Němci tvrdí, že »Kde domov můj?« složil německý hudeb- ník a Čechové zase navzájem tvrdí, že »Deutsches Lied« jest složena Čechem. (Veselosť.) Poněvadž u nás všecko dělá se podle vzoru pruského, mohly by se vojenské kapely převléci do šatů občanských a v nich obecenstvu hráti. Vyslovuji naději, že má slova dojdou povšimnut na místech rozhodujících. Po té stránce mám ovšem naprostou důvěru k nynějšímu ministru vojenství, jako k muži imponující vzdělanosti a o kterém věřím, že s ním dostane se do armády svěží i moderní duch. Jsem dalek úmyslu, chtíti zatlačovati armádu do veselé vojny národnostní, neboť politisující armáda noní vůbec armádou žádnou. Avšak rekruti nemohou přece, vstupujíce do vojska, zapomenouti prostě dojmů občanského stavu, nýbrž přicházejí do armády s národním vědomím. A má toto národní vědomí býti v nich umrtvováno z pouhého strachu, že se rozbují a zmohutní, anebo doporučuje se vědomí to pěstovati, poněvadž prýštiti z něho může bohatý zdroj podnětů pro vážné okamžiky ? Jsem pro druhou allernativu. Přijde doba, kdy vůbec nebude možno národní momenty z armády vyloučiti. Nynější stav nedá se udržeti, ve kterém jeden národ ma všechno, co žádá, druhý však nic. Může býti postrádáno ná- rodního nadšení, tohoto mohutného podněcovatele v poctivém boji, protože jest strach, že toto nadšení ve svém rozmachu snad mohlo by pokročiti dále nežli je ku prospěchu státu ? Národní myšlénka buší však již mohutně na brány. Varují před příkrým od mítnutím, uvítám naopak ženiálniho ducha, kterému
#10 alto_textblock #10
se podaří národnostní myšlenku uvésti v soulad s jednotou a neumenšenou zdatnosti armády. Takový genius se snad najde. Počátek jest již učiněn. (Po- chvala.) Rokování přerušuje se pro pokročilou dobu schůze skončena v 5.15 hod. odp. Příští schůze bude ve čtvrtek. Na jedna- cím pořadu je další rokování o vojenském roz- počtu. Mezi došlými dnes spisy jsou různé dotazy del. Biankina a spol., mezi nimi dotaz k ministru zahraničných věcí po zrušení zatímného stavu chorvatského ústavu sv. Jeronyma v Římě. Dotazovatelé táží se, učinil li ministr potřebná opa tření, aby se ústav vrátil papežské stolici neb cher vatskému episkopátu.
#11 alto_textblock #11
V plné schůzi uherské delegace odpo- věděl odborný chef Müller za ministra zahraničných věcí, že bar. Steininger byl poslán loni ze zdvoři- losti a pro spolek s Italif k uvítání ilalského krále do Trevisa. S uvítání nesešlo a uskutečnilo se, jak bylo umluveno. Bar. Steininger byl milostívě přija a vyznamenán velkým řádem. Tehdejší audience opozdila se poněkud pro železniční nehodu. Bezpod- statné je novinové nejspíš tvrzení, že italský krá přijal některé rakouské příslušníky, již přijeli tehda do Vídema za demonstračními účely. Rovněž lichéje tvrzení o přestupování italského vojska za manévrů na rakouské území, takže vojenská správa byla nu- cena vyslati větší počet vojska k slřežení pomezí Hranice přestupují se každý rok s jedné i s druhé strany: v horách to není nic divného. Loňské zblou- dění italského vojska přes hranice je bezvýznamné a proto odpadají poslední dva odstavce dotazu. Na dnešní dotaz del. Apponye po meziná- rodní úpravě různých mořských olázek a na jeho vývody, že Rakousko a Uhry nevyslovily se dosu o podnětu belgické vlády stran mezinárodní konfe- rence odpověděl týž ministrův zástupce, že v uher- ských vládních kruzích nemohli se dlouho dohod nouti o vyjasnění některých formálních otázek. Nyní se tak stalo a proto bude věc snad záhy vy řízena. Del. Rakovszky setrval při II. čásli svého do tazu po přestoupení italského vojska přes rako uské hranice, ale vzal odpověd na vědomí, neboť prý od- padají důsledky následkem příznivé odpovědi na I. část dotazu. Potom rokovalo se dále o rožpočtu min- sterstva zahraníčných věcí. Del. Hodossy upozorňoval na nápisy budov di- plomatických zastupitelstev a úřadů, jež nevyhovuj státnímu právu uberskému. Právo veta — dle jeho náhledu — přísluší též uherskému králi. Je žádou- cím, by král měl co možná velký vliv v cizině, ale musil by ho užívati v zájmu národa. Del. Hegedůs nalehá na ráznější ochranu ho- spodářských zájmův obou států zahraničními zastu- pitelstvy, poukazuje na novinové zprávy, že rakoušt i uheršlí průmyslníci obrátili se na ministra zahra- ničných věcí, aby dostali objednávky dodávek z příčinou rusko-japonské vojny. Del. Rakovszky polemisuje s Hodossovými vý vody o vetu; podobně del. Okolicsauyi. Del. Vlasies souhlasí s Hodossovými důvody vetu. Toto právo vykonává se již skoro 200 leta dotud platí; chce, aby ho užíval též apoštolský krá uherský. Doufá, že zvykové právo vyvine se tímt směrem a naskytne-li se příležitost v budoucnosti aby ministr zahraničných věcí toho práva použil použije ho výslovně také ve jménu krále uherského. (Souhlas.) Debata uzavírá se. Předseda ministerstva hrabě Tissa, obraceje se k vývodům Apponyovým, praví, že ministr zahrani- čných věcí nechlěl vylíčiti trojspolek jako jedině možnou kombinaci pro naši říši. Protože však je pr nás nejvhodnější a nejpřiměřenější, přidržme se jí. dokud trvají předpoklady jejího zachování. Trojspolek neposkytuje našemu spojenci žádného práva působiti na nás ve vývoji našich branných sil. Pozoruje li se účinek trojspolku na pokojný útvar zahraničných poměrů, lze říci s dobrým svědomím, že neroz- množil, ale naopak zmenšil vojenské výlohy, jichž by za posledních 20 let bývalo ještě třeba, kdyby náš poměr k cizině byl zůstal napjalým. Pokud jedná se o shodu s Ruskem, jsou zásady naše a ruské politiky souběžné potud, že jeden i druhý stát odmítají od sebe expansivnou politiku a my ani Rusko nechceme působiti vylučně na ten neb onen stát balkánský. V totožnosti těchto dvou hlavních myšlenek je zdroj naděje, že pro případ, kdyby z příčin na nás nezávislých nebylo možná zachovati na Balkáně status quo a bylo třeba no- vého odhodlání, tato shoda může zachovati se také za poměrů změněných. (Souhlas.) Za nynějších po- měrů spokojujeme se s dosavadními výsledky mürz- stegských úmluv. Uherská vláda je za jedno s mini- strem zahraničných věcí v jeho politice. Odb. chef Müller vyslovil se o různých proje- vech předešlých řečníkův a ubezpečoval mezi jiným že naše konsuláty vyhovuji úplně svému úkolu. Rozpočet ministerstva zahraničních věcí byl potom přijat v celku a ministrovi odhlasována dů- věra proti hlasům delegátův Ugrona, Okolicsanye. hr. Apponye a Rakovszkého. V zevrubné debatě del. hr. Apponyl vza s díkem na vědomi Tiszovy vývody, že žádná troj spolková mocnost nemá práva žádati na druhé, aby napínala svou vojenskou sílu a výzbroj. Pochybuje, že v balkánské otázce dosáhne se vytčeného cíle zjednati tamějšímu obyvatelstvu lidskou existenci bez porušení status quo. Během debaty dal odb. šef Müller jménem mi nistra hr. Goluchowského různá objasnění. Na Ugro novu stížnost do malé zaměstnanosti Maďarů v za hraničné službě prohlásil s politováním, že se více Maďarů nehlásí, takže ministr nemůže jich zaměst- nati více, než jich má. Jednotlivé tituly — také »Disposiční fond« — byly přijaty beze změny. Rozpočty společného ministerstva fi nancí a společné vrchní účtárny a celn d ůcho d přijaty bez debaty a schůze skončena.
#12 alto_textblock #12
Politické zprávy domácí. Z Lublaně, 13. února. (Vymahání pe- něz na klerikální ústavy.) Biskup Jeglič hodlá založiti ve Sv. Vítu klerikální střední školu a počal již pro ni stavěti budovu. Nedo- stává se mu však peněz a proto je vymáhá na podřízených sobě duchovních způsobem dosti povážlivým. „Slov. Narod“ otiskuje jeden ta- kový biskupův list, zaslaný staršímu slovin- skému duchovnímu. V listě tom píše: „.. . Jste už věku pokročilého. Zajisté pomýšlíte na smrt, ačkoliv jste ještě, chvála bohu, zdráv. Prosím vás, vzpomeňte si ve své závěti na naše katolické ústavy, otevřete jim své srdce i svou štědrou ruku. Bude to dílo bohumilé, církvi prospěšné a národu přinese dobrý užitek. Lehčeji předstou- píte před soudnou stolici boží. Kdybyste však nechtěl, aby svět zvěděl, co máte a co jste dal. dejte mi, dokud jste živ s podmínkou, že vám budu až do vaší smrti přesně vypláceti úroky. Tak to dělají duchovní i jiní na př. v Tyrolsku Ušetří tím značné poplatky, které by po jejich smrti sebral erár. Prosím vás, vyslyšte mne; lehčeji budete umirat...“ Podepsán jest Antonín Bonaventura, biskup v. r. Ze Zadru, 12. února. (Sporo Kvarner- ské ostrovy.) Kvarnerské ostrovy, z nichž největší jsou Krk, Čres a Lošiň, náležívaly ke království dalmatskému. R. 1814 byly však od Dalmacie odděleny a připojeny k markrabství istrijskému. Předseda krajského soudu v. v., zemský poslanec, Vinko Milič, upozorňuje nyn v „Nov. Listě“ na právo Dalmacie k těmto ostro- vům a vyzývá sněm dalmatský, aby se ústavni cestou domáhal opětného jich připojení k Dal- macii. Posl. Milič jest přesvědčen, že by říšská rada žádostí sněmu dalmatského ochotně vy- hověla.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. února. Josef Reinach a d'Estournelles de Constan o válce. Kromě mezinárodních socialistů vedených Jaurčsem, všechny francouzské strany závodl ve projevování sympatií k Rusku. Nejsou to jen nacionalisté, ale i přívrženci opáčného směru, radikálové a tak zv. dreyfusardi, kteří vidí zá- jem civilisovaného světa ve vílězství zbraní slo- vanských nad žlutým plemenem. Jeden z vůdců vládní většiny republikánské, Josef Reinach, uveřejňuje v »Republique frangaise« znamenitý list, v němž prohlašuje, »že čest a zájem Francie vyžaduje utvrditi sympatic pro Rusko. Srdee Francie musí dnes bíti pro Rusko! O Japonsku se praví, že representuje na Východě pokrok, svobodu, snahy moderní. Totéž se říkalo v Evropě r. 1866 o Prusku!« Tak mluví střízlivý, moderní státník francouzský, jenž též připomíná vůči všemu asijskému známá slova Metternichova: »Buďme dobrými Evropany !« Poslanec d'Estournelles de Constant, hla- satel ideí mezinárodních smírčích soudů a přitel Anglie, píše v »Matinu« sympaticky pro Rusko a prohlašuje, že zájem Evropy vyžaduje silné vystoupení proti Východu. Citujeme zajímavé ty hlasy. Teď snad nebudou videňští a pražští šmo- kové němečtí tvrditi, že s Rusy sympatisují ve Francii jen chauvinisté z »ligy vlasteneů«.
#14 alto_textblock #14
Mravní úpadek v Německu. Zcela vážné hlasy v Německu saméma hlasy to nefalšovaně německé konstatují v po- slední době tamní mravní úpadek. Svými ne- moiry i Bilse i Beyerlein pokusili se již pro- buditi mravní svědomí společnosti německé, aby opřela se korrupci a nákaze mravní. Nyní roze- slal jeden z předákův »středu« v říšském sněmu německém Roeren cestopis po říši, kterýž, jak praví berlínská »Germania«, vzbudl značnou sensaci. »Mravní úpadek« sluje kapi- tola a Roeren líčí a podává v ní chmurný obraz o nemravnosti německéh lidu. Autor doporučuje, jak rovněž »Germania« zatím prozrazuje, svépomoc obecenstva, kteráž by měla prý zříditi velikou organisaci, zahraující celé Německo, k společnému boji proti nemrav- nosti. S vlastním úsudkem o podnětu tom mu- síme ovšem sečkati, až budeme po ruce míi Roerenův projev sám; okolnost, že týž vystu- poval opětně proti domnělé jen nemravnosti v umění, vybízí tu zatím k jisté opatrnosti.
#15 alto_textblock #15
Nová děla německá. V rozpočtovém výboru říšského sněmu německého sdělil ministr vojenství von Eynem, že vojenská správa dala pořiditi dělo, jež jest jakýmsi — kompromisem mezi modelem Krup- povým a Erhardtovým. Nové dělo bude na jaře zkoušeno před císařem. Německo již v pří- čině té — děl ministr — předhonilo Francii, jejíž dělo jest příliš těžké. Dělo Erhardtovo nehodilo se pro vá- lečné operace, také Kruppovo nebylo prosto nedostatků. Dělo ale, jež jest kompromisem mezi nimi, jest prý výtečných účinkův a bude asi brzy zavedeno. Němečtí poplatníci mají se tedy nač těšiti. Ostatně ministr vojenství již před několika dny v tomže výboru ohlásil zvý- šení břemen vojenských, slibil ale za ně trvalé zavedení dvouleté služby vojenské, jež byla zavedena až dosud jen dočasně. Ale jak se nyní praví, i tato »koncesse« naráží ještě ve vojenských kruzích, císaři blízkých, na silný
#16 alto_textblock #16
odpor.
#17 alto_textblock #17
Neúspěch hakatistů. Přídavky pro východní marky, žádané v oboru vojenské správy, byly včera hospodář- skou komisí říšského sněmu německého za- mítnuty.
#18 alto_textblock #18
Povstání proti Němcům v Africe. Odboj hererský v německé osadě v jiho- západní Africe není dosud nijak ztlumen. Ještě 14. t. m. večer svésti musila setnina německá, ubírající se z Vindhuku do Gobelisu u Seeisu boj, při němž bylo 32 mužů usmrceno, jeden těžce a jeden lehce zrančn. Nyní vysvítá, že Hererové zpočátku nedo- pouštěli se ukrutností; naopak vyzývali farmáře německé, aby opustili farmy své, dříve než oni přijdou si pro jich dobytek. Řada farmářů unikla tak životem. Ti, kteří se ale postavili brannou rukou na odpor odehnání dobytka, byli i s ro- dinami pobiti. »Köln. Ztg.« otiskuje list svého dopiso- vatele Müllendorfa, o němž se soudilo dlouho, že jest mrtev, z Ontja ze 3. února. Dopisovatel sděluje v něm, že 4. setnina měla 16. ledna boj u Okahandže, v němž šikovatel Glazel těžce byl zraněn. Setník Kliefalk nastoupil 27. m. m. výpravu k Omaruru, o níž není zpráv. U hory Aanu přítomen byl Müllendorf boji, do něhož zasáhla i děla. Kliefalk byl zraněn do ramene, jinak Němci neměli ztrát. Hererové po velikých ztrátách vyklidili postavení své. 31. ledna do- stihli Ontja. Nadporučik Schönaubehr podnikl té doby úspěšnou prý hlídku směrem na západ proti plenitelům farem. Hotentoti na severu i Ovambové jsou klidni, ale netřeba prý jim příliš věřiti. 4. setnina zůstane zatím v Ontjo a oče- kává pomoc, aby se mohla probíti. Celkem jest při ní 120 mužů. Někteří z oblehaných pokusí se proniknouti v nejbližších hodinách pouští Namib do Svakopmundu.
#19 alto_textblock #19
Denni zprávy. — Velký paškvil na rakouské poměry provedou dnešního dne posl. Zdenko Schücker, Alvin Hanních, Frant. Kittel, Raf. Pacher a Ed. Holstein. Odevzdají předsedovi ministerstva sou- časně jako správci ministerstva spravedlnosti, jakož i ministrům obchodu a železnic pamětní spis purkmistrovského úřadu mosteckého proti jmenování českých úřadníků v německých krajích v Čechách a především v mosteckém krajském obvodu sepsaný a téměř všemi prý měst- skými a obecními zastupitelstvy podepsaný. V pamětním spisu opakují se všechna s důsiatek známá předstírání a nacionálně kňouravé zá- minky, pod jakýmiž naši Němci domáhají se toho, čemu říkají »Säuberung«, »očištění« uza- —ženého území od státních úřadníků a zřízenců