#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemědělství
#3
alto_textblock
#3
Obchod
#4
alto_textblock
#4
Průmysl
#5
alto_textblock
#5
Finančnictví
#6
alto_textblock
#6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 190. ze dne 12. července 1908.
#7
alto_textblock
#7
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 11. července.
Ve vídeňském »Časopisu pro národní ho-
spodářství, sociální politiku a správu« píše pan
Karel Morawitz, jedna z vůdčích osobností vl-
deňského bankovního světa, o rakouském prů-
myslu. Článek tento, který jest otiskem před-
nášky, kterou autor konal ve společnosti národo-
hospodářské ve Vídni, nepraví celkem mn ho
nového. Co bylo již častokráte konstatováno,
opakuje se i v tomto článku, který dovozuje,
že Rakousko jest zemí starých tradicl, že jeho
sociálně-politická zařízení jsou začasté v ne-
poměru k vývoji jeho průmyslu, že živnostenská
polilika v Rakousku zabíhá příliš daleko n
úkor samostatného a sebevědomého rozvoje
individua — vše, jak zvykli jsme v podobných
pojednáních čísti.
K tomu druží se pravidelně stížnosti do
přílišného zdanění akciových společností, stesky
do příliš byrokratické správy rakouské a co
chvlli ze řádků kmitne touha, aby Rakousko
odhodlalo se ku politice velkých linií, k silné
politice zprůmyslňovací, ve kleré jedině leži
jeho budoucnost. Pan Karel Morawitz psal již
dříve úvahy o bankovnictví a v úvahách těchto
zřejmě zračí se jeho přesně německé smýšlení,
které v tomto článku však nevystupuje v po-
předí. Ale jeden zajímavý moment přece jen
článek tento obsahuje, moment, který divně
kontrastuje s tím, co uvedeno z německých
kruhů, že toliž mládež německá inklinuje více
ke vstupu do průmyslové činnosti a vyhýbá se
působení v úřadech státních.
Pan Morawitz píše, že jeden z hlavníeh
předpokladů, jak zlepšiti průmyslové poměry
rakouské, jest obrat ve výchově naší mládeže
(poněvadž pan Morawitz posuzuje z pravidla
vše dle poměrů německých v Rakousku, týkají
se jeho vývody v prvé řadě zajisté německé
mládeže). »Naše vyučovaci správa vykoná dílo
požehnané, pakliže vytvoři na základě podnělů,
daných příslušnou anketou nový typus středních
škol, který bude vychovávati nové generace pro
povolání produktivní a bude z nich činiti muže
touhy po činech, muže inicialivy, jak je potře-
buje moderní tak zůplna nové hospodářské žiti.
Také nemoderní naše vysoké školy tech-
nické učinily by dobře, kdyby ve větší míře
přihližely ku potřebám praxe; zatím co na př.
v Charlottenburgu, Darmštatu anebo Curychu
možno dosíci všeobecného technického vzdělání
a zároveň také obchodních znalostí, přednášejí se
na našich vysokých školách — ovšem že v miře
velice důkladné — pouze specialní vědy a jest
přirozeným důsledkem teoretické výchovy, že
správci továren zdůrazňují, jak absolventi prů-
myslových škol lépe přizpůsobují se potřebám
závodu než učení doktoři techniky, že tito
doktoři raději zůstanou při rýsovacím prknu a
v laboratoři, zatím co čilý praktik postoup
v rušný život práce mimo závod.
Speciálně v Rakousku jest třeba této vý-
chovy, poněvadž absolutismus zdusil životní
energli a zbránil tomu, aby probouzela se vůle
k činům a sebevědomí. Naši mládeži chybí od-
vaha vnořiti se do víru světového života. Klid
v úřadu a vyhlídky na pensi jsou jejím ideálem.
Tedy ven ze státních úřadů volá článek mládež
německou v této říši.
Co tuto praví muž živola, polřeby jeho za-
jisté znalý, bylo opakováno na těchto miístech.
opětně a opětně pronášeli jsme stížnosti do
způsobu, jakým naše mládež připravuje se pro
život. Ovšem: činiti výtky našim školám, nebylo
by zůplna správno, poněvadž škola vázána jest
přesným systémem výchovy, který pomýšli na
vše možné, jen ne na to, že má vychovávati
dorost pro život, jehož intensita jest čím dále
tím větší a jehož zápasy existenční jsou čím
dále pronikavější. Ale všestranné poznání, že
nutno provésti důkladnou změnu ve výchově
naší mládeže proráží všudy a opakováno jest
všemi, jimž otšzka budoucnosti národa neni
věci vedlejší a frázl.
Nutno otevřeně říci, že dorost přicházející
z našich obchodních akademií není připraven
na úkoly, které ho čekají, že přináší si sice
větší či menší úryvky všeobecných znalostí,
avšak touha zasáhnouti v život, touha tvořiti
v něm něco nového na dně jich srdci a v jich
hlavách nebouří a nekypí. Kariera milionárů,
kteří začali jako chudí učňové, stává se člm
dále tím řídší, zatím co rozmáhá se kancelář-
ský personál, vykonávajicí velmi spolehlivé
běžné práce, ale nestačíci k energické činnosti
iniciativní. Mužno to konstatovati každé chvíle.
Otázka zřizování bankovních filiálek če-
ských není dnes již otázkou kapitálu, nýbrž
jen a pouze olázkou kvalifikovaných sil. Kdy-
kolív podobná filiálka má býti z izena, kdykoliv
tedy má vybudována býti nová opora pro vzá-
jemné styky slovanské v této říši a pro rozpětl
českého obchodu, vyskytuje se tato choulostivá
otázka. To není zjev zdravý. Poměry v Čechách
jsou toho rázu, že každý, kdo pracovati dovede
a kdo do života přináší si energii vůle a zna-
losti, musí nutně svou praci a svou činnosti
zjednati si uznání a zjednati si přislušné posta-
vení společenské. Není téžko vyniknoutí v Če-
chách, není těžko v našem šiřicím se životě
uplatniti síly a znalosti, avšak cesta k tomuto
uplatňování není a nemůže býti šablonovité ko-
nání povinností, nýbrž jedině a pouze rušná
energie a odhodlanost.
Sváděti na školu vše, nebylo by správno.
Škola konečně musí podávati hojně teoretickýel
znalostí, poněvadž konec konců přece jen teorie
jest základem a jest východiskem. Vychován
školni jest jen do jisté míry částí vychování ce-
lého a následkem toho nutno věnovati většía
rostoucí zření tomu, jak naše mládež
mimo školu si počíná a jak mimo
školu jestvedena. Zdá se nám, že v tom-
to směru u nás chybovalo se dosti a že této
okolnosti nevěnoval se nutný zřetel.
Nastávají prázdniny. Školy se vyprazdňují
a z dusivých síní mládež hrne se do volné oři-
#8
alto_textblock
#8
rody. Vrací se do rodné obce, rozjíždí se k vý-
letům a turistickým cestám, celá šíře života
před ní se rozvírá a zve ku poznání. Kolik z této
naší mládeže zajde si do továren, aby poznali
práci, aby se seznamovali s tímto organismem
moderní činnosti výrobní? Kolik nastávajícíel
právníků, kteří budou povoláni státi se obchod-
ními soudci, správními úřadníky anebo samo-
správnými úřadníky, zatouží v prázdnínách i
formovati se důkladně ve velkých obchodních
závodech o činnosti a působnosti jich, koli
z nich uspořádá si cestu do průmyslových
oblastí naší vlasti, aby poznali základy té které
výroby, učinili si jasný obraz mezi vztahy za
městnavatele a děiníka a obeznámili se s ob
chodní stránkou vedení závodu atd.? Kdybychom
chtěli po této stránce založiti nějakou statistilu,
vypadala by velmi chudě a zařmoutila by za-
jisté každého, kdo myslí to s naší mládeži
upřímně. Co může býti krásnějšího, nežli s ote-
vřeným zrakem a s touhou poznati vše, co ko
lem bije a žije, jiti k rozvírajícímu se životu
hledati poučení na všech stranách, poznávati
vše, co v něm se tvoří a co v něm zaniká, a na
tomto základu ustálíti si obraz činnosti budoucí
činnosti, provanuté silou a iniciativou? Co může
býti krásnějšího, než tákovéto odhodlání a nož
takovéto poznávání? Celý svět nabývá rázem
jiného zobervení, celý život stává se krásněj-
ším a hlubším, než jak zračí se v suchých vý-
vodech knih, které i když jsou provanuty nej-
většími znalostmi, přece jen jsou slabým od-
leskem toho, co člověk v životě tvoří, co buduje
a v čem bije se za svou existenci.
V Národohospodářském ústavu bylo nedávno
zevrubně uvažováno o tom, zda jest obohodní vý-
chova našich techniků dostatečna. Bylo jednomyslně
konstatováno, že tato výchova naprosto nevyhovuje
a že nutno si v zájmu technického stavu přáti, aby
stala se pokud možná nejdůkladnější a všestrannou.
Nejde jen o to, abych dovedl vyrobiti, nýbrž jde tak
o to, abych dovedl také řádně kalkulovati a násled
kem toho mohl dobře prodávati To jsou tak samo
zřejmé momenty, že skoro překvapuje, že na vyso
kých školách technických tak málo obchodní stráno
pozornosti se věnuje. Ale není-li tomu tak, co brán
našemu dorostu technickému, aby na prázdninách
nemformoval se ve velkých obchodních závodech
aby neopatřil si potřebně informace o kalkulacích
pod. ve velkých továrních závodech? Prázdniny ne-
jsou dobou absolutního klidu a nanejvýš divadelních
představení, nýbrž prázdniny jsou každému snaživé-
mu sludenlu vílanou příležitostí ku poznání života
Po deset měsíců byl školní síní od něho odezděn
po deset měsíců neměl příležitosti vnořiti se do jeh
živého a rušného toku. Nuže: Jseu otevřeny dvéře
život velá. Proč nevnořiti se úplně do něho, proo
nepoznávati jeho práce a snahy, proč neobeznamo-
vati se se základy našeho hospodářského živola
ruchu? Tak možno mnoho nahraditi, co škola ne-
podává, tak možno napraviti mnohou chybu systé-
mu. Ale vůle jest zapotřebí a chtění poznávacího
Možno se nadíti, že alespoň mládež nynější bude
tomto směru energičtější nežli byla dřívější, která
v životě lituje, že byla málo dbalou možností po-
znávacích?
Průběh celého týdne byl klidný a beze
všeho vzruchu. Placeny byly 49 mel. úpisy
Zemské banky za K 97 25 a komun. dlužní
úpisy Zemské banky za K 97.—. Z skcií doslo
k uzávěrkám v skcifch Zajišťovací banky za
K 202.—, a v akeiích strojírny Daňkovky za
K 433.50: koncem týdne jednány tyto akcieza
K 425 . —.
Jinak podáváno za akcie: První české to
várny orient. cukrovinek K 250.—, První praž-
ské zastavárny K 455.—, První české akc. po-
jišťovny na život K 265—, Kolinské továrny
kávových náhražků K 680.—, pivovaru v Čes.
Budějovicích K 860.—, České banky »Union«
K 245.50, České společnosti pro průmysl cu-
kerní K 168.—, Pražské úvěrní banky K 526.—,
Hospodářské úvěrní banky K 388 25, České
průmyslové banky K 415 —, Podolské cemen-
tárny K 200.50, Zajišťovací banky K 202.—
Akc. továrny na vyrábění uměl hnojiv v Kolíně
K 410.—, První českomoravské strojíruy
K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu
K 447.—, Pražské paroplavební spol. po Vllav
a Labi K 600.—, První české rafinerie v Mo-
dřanech K 360 — peníze, aniž by bylo došlo
k závěrkám.
#9
alto_textblock
#9
Pozemková banka. Dne 9. července konala s
v místnostech Obchodní a živnostenské komory v
Praze schůze, ke které pozvání býli členové sbor
obceních starších král, hlav. města Prahy, dále čle
nové zastupitelstev všech předměstských obcl, úřad
níci těchto komun, jakož i praktičtí stavitelé. N
schůzi této vyložil účel projektované Pozemkové
banky jako nového hospodářského činilele českého
p. František Procházka, ředitel Zemské banky,
a nastínil, v jakých směrech má tento nový ústat
peněžní doplniti organisaci našeho bankovnictví
vytknuv, že tomu oboru, kterému se věnovati hodl
Pozemková banka, dosud žádný jiný český ústav ne-
slouži, že Pozemková banka kráčeti má cestami
úplně novými. Výklad jeho přijat všeobecným sou
hlasem, řečníci, kteři zúčastníli se pak debaty, ze
jména p. starosta Kolátor a p. stavitel Linhart
uznávali, že takového ústavu jest u nás nezbytně
třeba a že měl již dávno založen býti. V přičině
činnosti této projektované banky, pokud se týká regu-
lování obchodu s pozemky okolo velkých měst, pro-
mluvil p. JUDr. Petr C. Nesý, advokát v Praze
poukázal na to, že v intencích zakladatelů Pozem-
kové banky jest zabraňovati lichvě s pozemky a pod-
porovati zdravou komunální politiku obce pražské
obcí okolních a pračovati s těmito komunami ruku
v ruce k ozdravění ruchu stavebního a k uskuteč-
nění některých sociálních úkolů obcí.
Nová úprava priorit jižní dráhy. Assoclatien na-
tionale des porteurs francais de valeurs étrangěres
podala již zprávu o chystané nové úpravě. Jižní dá-
ha hodlá předem zvýšiti tarify. Zvýšení sazeb pr
depravu osob při jednoduchých i zpátečních lístcích.
jež má lýti zavedeno od 1. října 1908, po případ
nejpozději od 1. ledna 1909, bude míti vzhledem
k očekávanému klesnutí počtu cestujících za násle-
dek zvýšení příjmů jen o 11/2—2 mil. K. Větší vý-
slodek slibuie zvýšení tarifu pro dopravu nákladů.
#10
alto_textblock
#10
o němž se ovšem musí jižní drlha dohodnouti pře-
dem se státem vzhledem ke konkurenčním tratím.
státem provozovaným; počítá se se vstoupením
platnost nového nákladového tarifu teprve od 1. led-
na 1910. Od obou těchto opatření očekává jižní
dráha, že od 1910 nasloupí v rozpočtu místo deficilu
přebytek, doslačující k zůrokování půjček. Investice
jižní dráhy stoupnou značně. Dle úpravy priorit mělo
býti do r. 1917 vydáno na investice 90 mil. K
z nichž bylo však investováno dosud jen 42 milionů.
Společnost počílá tedy s tím, že bude musit do r.
1917 vydali ročně na investice 12 mil. K, ledy dvoj-
násob tolik, kolik bylo v úpravě určeno. S připočte-
ním výkupně sumy, jež má býti státu zaplacena,
v čásíce 1612 mil., činí tedy potřeba celkem 581
mil. K. Navržené odložení splácení na 2 roky, svo-
lí-lí k němu majitelé oblizací, bude miti pro společ-
nost finanění výsledek 7 mil. K. Zbývající částka
511/4 milionu má býti opatřena půjčkou. Konečně
vzat byl při úpravě i ohled k tomu, že společnost je
nucena následkem stísnění pokladničních hotovostí,
nevyhovujících rozvoii příjmů, opatřovati si zálohy
v běžném účtu nebo u bank, čehož následky zase tíž
výnosy služby. o
Vývoz ruského cukru de Německa, Angliea
Ameriky. Dle výkazů o německém zahraničném ob-
chodu vyvezeno bylo v šesti měsicích od prosince
1907 do konce května 1908 do Německa na 40. 382
ruského pískového eukru, z něhož celých 40. 330
dovozeno bylo bezcelně — kdežto před prosincem
1907 se ruský pískový cukr do Německa skořem
vůbec novyvážel. Soutěž ruského cukru stává se váž-
nou i v Anglii; dle věrohodných zpráv bylo nedávno
prodáno větší množství ruského pískového cukru Fol
Liverpool za 11 sh 9 d. tedy za neobyčejně nízkou
cenu, u srovnání na př. s uherským pískovým cu-
krem, jenž mohl býti ještě před krátkým časem do-
dán Fob Liverpool jen za 12 sh 11/4 d. — Pro dovoz
ruského cukru do Spojených států severoamerických
je závažné nedávné prohlášení vlády Spojených stá-
lů, vyžádané vzhledem k tomu, že Rusko přes pří-
stup k bruselské dohodě poskytuje cukru sice ne
zjevnou, přece však faklickou slátní podporu. Ve
Washingtonu dáno bylo také prohlášení, že nulno
ruský cukr i nyní považovati za praemiovaný, že te-
dy podléhá elu, stanovenému 14. února 1901: i po
1. září t. r., od kteréžlo doby ruský cukr je bez
trestného cla připuštěn do Anglie, bude ruský cukr
při dovozu do Spojených států podléhati těmto při-
rážkám: cukr o neméně než 99 stupních polar. 50
rublů, cukr o neméně než 88 stupních polar. 44 ru-
blů a cukr pod 88 stupňů polar. 38 rublů za pud
vláda Spojených států odůvodňuje to tím, že Ru-
sko přes přístup ké brusselské konvenci své záko-
nodárství o výrobě a vývozu cukru nezměnilo, že te-
dy ruský cukr podléhá správně celní přirážce.
Z českého odboru rady zemědělské. C. a k. in-
lendance 8. sboru sděluje ohledně roční potřeby zá
sobních předmětů, jež mají býti zajištěny pro obdob
19081909, že dlužno zajistiti potřebu měkkého dřev
v období 1908/1909 pro stanice Brandýs n. L. a Stará
Boleslav, pak Kostelec n. L., cestou pronájmu.
Roční potřrba obnáší: pro Brandýs n. L. se Starou
Boleslaví 75 m2, pro Kostelec n. L. 53 m2. Nabíd v
doložené vysvědčeními výrobeů nechť se předloží
sborové intendanci do poloviny července.
Jednota úřadoíků záložen v zemích koruny české
v Praze. Dne 27. června t. r. konala se V. valná
hromada Jednoty úřadníků záložen v ze-
mich koruny české za přítomnosti 62 členů
v restauraci »Bellevue«. Předseda p. Ant. Čížek
uvílal přílomně a vzpomenul zemřelých členů v mi-
nulém roce, klerým shromáždění projevilo— pietu
povstáním. Polom požádal p. Jana Rumla, ředitele
peněžní spol. »Securitas«, aby přečeti protokol z mi-
nulé valné hromady za omluveného jednatele pana
Ant. Skálu a přednesl jednatelskou zprávu. Prolokol
i zpráva jednatelská byly jednomyslně schváleny.
Zpráva pokladniční, přednesená p. pokladníkem K.
Čižkem, léž schválena. K návrhu p. J. Rumla zvo-
leni následující pánové do správního výboru: cís.
rada K. Kavka, řediel Záložny vinohradské na Kr
Vinohradech, Aug. Houžvička, ředilel První občanské
záložny v Praze. Ant. Janota, účetní Všeobecně zá-
ložny v Karlfně. Ant. Skála, pokladník Okresní hosp.
záložny na Smíchově, Ant. Marek, lajemnik Záložny
vinohradské na Král. Vinobradech, A. V. Prágr, ře-
tel kanceláře Záložny v Kolíně; do dozorčího vý-
boru: Jos. Ermantrant, účetní Záložny v Tejnce
Th. Kratochvíl, revident J dnoty záto žen v Praze
Jos. Plsecký, účetní Okresní hosp. záložny ve Vo
ticích. V debatě potom bylo stěžováno si na konku-
rencí a sděleno, jakým způsobem by měl správní
výbor si počínati a hleděti toto zamezovati. Proje-
veno přání o uskutečnění nedělního a svátečního
klidu pro veškeré peněžní úslavy a to zákonem
i pro raiffeisenky, spořitelny, záložny i banky. Dále
zodpovězeno bylo mnoho dotazů ohledně pense zá-
stupci pensijního fondu úřadníků záložen pp. Zala-
bákem a Janotou. Ke konci kol. Hradil poděkoval
výboru za namáhavou práci.
Vývoz českého hnědého uhlí do Saska. Vývom
českého hnědého ublí do Saska v prvním pololetí
tohoto roku jest slabší než před rokem; nutno ovšem
míti také na zřeteli, že vývoz loňského roku v prv
ním pololeti stoupl o 332.0C0 tun oproti roku 1906
Na saských drahách bylo v prvním pololetí t.r
dopraveno v tunách:
Českého hnědého Německého hnědého
uhli
uhli a briket
ve srovnání 190 ve srovnán
1908
leden . . 477.495 + 42.139 358.587 + 36.126
ünor . . 422.949 — 10064 330.302 + 23.215
březen. . 357.695 — 48.962 317 9.15 — 6.069
duben . . 342 914 — 2891 317.472 + 10.517
květen . . 340.053 + 12 855 329 210 + 19.640
červen . . 304.657 — 58 228
317.268
+ 3.449
#11
alto_textblock
#11
celkem. .2,245 763 — 65.151 1,970.774 + 86.878
Vzrůst odběru německého hnědého uhlí a brike
vzbuzuje tím vělší pozornost, že již před rokem
v prvním pololetí stoupl oproti r. 1906 o 314 585 tun
K nastávající dražbě vlny v Londýně píšese
»B. B. C.«: V nynější aukci nepřijde k vydražení
celé k disposici jsouci množství 270.000 bal., nýbrž
jen 222.000 bal. Směrodatné kruhy jsou názoru, že
závěrečné ceny květnové dražby se pevné udrží a
že poptávka zejména po vinách Greasy-crossbred-
ských střední jakosti se strany Spöjených států bude
uspokojivou.
»Obzor želozniční a celní«. Právé vyšlo 13. číslo
tohoto odborného listu, jimž započato drubé pololeti
letošního druhého ročuíku Z bohatéhe obsahu prvého
oddílu poukazujeme na tato pojednání: V. Kocourek
ml., O návrhu nového rak. zákona o železnicích niž-
šího řádu. — Ota Šmíd. Rakousko-uberské narovnání
s hlediska tarifní politiky. — Dr. Otakar Lankaš,
O právní povaze železničního listu nákladního, ze-
jména se zřetelem ku placení dovozného. — J. Čífka.
Tvoří označení nákladního sboží na nákladaím listě
právo materiální či formální? — V. Kocourek, Pro-
vozní výsledek král. českým podporovaných drah
roce 1906. — V. Hájek, Zužitkování vodních sil
Skandinavie k účelům železničním a průmyslovým
vůbec. — V. Kocourek, Nový železniční řád do
pravní. — J. Cifka, Jak podporuje vláda uherská do
mácí průmysl. — Dá e pozoruhodná jsou pojednání
o právu zasílatelském, o státní železniční radě, o že-
lezničních tarifech v řeči české, o dopravních sle-
vách uherských, o stavu vozidel rak. železnic, o no-
vých normativních uslanoveních pro poskytnutí úvěru
dopravních poplatků. Celek doplňují drobné časov
zprávy o projektech, stavbách, správě a provozu že-
leznic, o celnictví, dále obchodní, vývozní a národo-
hospodářské zprávy, jakož i nové železniční sazby
výhody a tarily. — List vychází dvakrát měsíčně
dokonalé úpravě a předplácí se 12 K na rok. Admi
nistrace a ředakce v Č. Budějoviclch.
#14
alto_textblock
#14
Zástavní listy české hyp. banky 59%
4 %
31/s9
Základní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp čes. zem. b (ve zl.) 49
» » » » » » (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 %
„ . » (vK) 4 %
4%
Žel. . , .
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4 0
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/29
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 4 %
Zástavní listy mor. byp. banky 5%
» » » 4 0
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 t
„ 49%
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2
4 %
»», » ,
* » hal, zem. banky 41/p2
. . . . » 49%
Kom. dl. úpisy » » » 49%
Železntč. . » » 49 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2
49
.
». Rak.uherské banky 4%
» » Dolnorak. hyp. ústavu 49%
» . . » » 31/2
Kom. dl. úp. » » » 40
„ . » . » 3 2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 3v0
Buská státní půjčka z r. 1906 5 0
Únorová společná renta (v pap.) 4 2
Dubnová . » (ve stt.) 4.2 .
Květnová . . (v pap.) 4 %
Červencová spol, renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 4 %
» korunová renta. . . 4%
» investiční . . . . 31/2
Česká eskoniní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .»
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . ..
Moravská eskontní banka, . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život,
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
a
Živnostenská banka . . .
»
Haličská akc. hypoteční banka .
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost .
První česká rafl. v Modřanech
„
» tov. orient. cukrov.
#15
alto_textblock
#15
Renty:
éprocentní papirová květnová.
42procentní únorová . .
4procentní stříbrná lednova . . .
4.2procentní » dubnová . .
4procentní zlata rakouská . . .
4procentní korunova rakouská .
31/zprocentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uherská
. .
4procentní korunova uherská .
31/aprocentní kor. (invest.) uher.
ruska půjčka . . . . . . ..
#16
alto_textblock
#16
Záslavní listy
šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
#17
alto_textblock
#17
Obchodní cesla de Brasilie. Na jpodnět průmy-
slové rady bude se letnšního roku v měsících září
říjnu konati studijní cesta zástupců rakouského prů
myslu a obchodu do Brasilie, spojená s návštěvou
tamější výstavy v Riu Janeiro. Česta tato jest roz-
počtena as na dva měsíce a nastoupiti se má v první
polovici měsíce září. Cestovní výlohy budou obná-
šeti 1200—2400 K. Další podrobnosti podává a event.
přihlášky přijímá kancelář Vývozního spol ku
v Praze-II.
Tzhy „Výroční a spolu veliký trh do-
bytčí v Červené Řečicí koná se na den sv.
Maři Magdaleny ve středu dne 22. července t. r. —
Příští trh dobytčí v Golčově Jeníkově bude
konán ve středu dne 15. července t. r. Do po-
sledního trhu dne 8. t. m. příhnáno bylo 1157 kuse
dobytka hovězího.
#18
alto_textblock
#18
Poctivost a důvěra při pojišťování
Zřízení obchodní, jakož i veškerý styk kupecký
spočívají na zásadě vzsjemné poctivosti a důvěry, tate
samá způsobuje možnest směny zboží mezi cizími ze-
měmi a národy, ona jest oživující silou světorého ob-
chodního styku. Důvěru způsobovati a udržovati jes
nutno zejména tam, kde nejde o koupí viditelnéh
zboží, ale — jako při pejišťování — o smluvní zabe
zpečení jistého výkouu v případě určité budoucí pří-
hody. V muohem větší míře než u kupce, který tak
na poctivost svých zří enců jest odkázán, padá pr
společnosti pojišťující na váhu volba funkcionářů, usta
nověných pro ziskávání obchodů a proto bude záležeti
společnosti především na tom, aby tam, kde v osob
sprostředkovatele zračí se společnost sama, stály síly
zkušené a svédomité, v něž s jistotou lze spooléhati
jelikož právě osobní důvěra jest rozhodující skutečností
pro nerozhodného pojistníka, který ne nepředpojatě
seznamuje se s oborem jemu cizím. V tom směru byla
přímo pronikavou organisační působnost našeho nej-
většího pojtšťujicího ústavu o. k. priv. Assicu-
razioni Generalis vedle opatrné volby přísné
poctivých, intelligentních jednatelů ve všech městec
a obcích, jichž ustanovení děje se toliko za splnéní
zvláštních podmínek, zasluhuje pozornosti obecenstva
organisace inspektorátů ve všech větších městech
kterým jsou přikázány nrčité obvody k působnost
a kontrole. Správci téchto inspektorátů jsou důvěry-
hodní úřadníci společnosti, kteří jsou pověření úko-
lem, klientele ústavu ve všech otázkách, nasky tuí
cích se v pojišťování, býti po ruce odbornou radou
získávati si důvěry svých spoluobčanů, a jakožto po-
platníci a příslušníci obce zájmy města svého při
ústavu svém chrániti. Toto zařízení osvěděilo se vý-
horně, inspektoráty o. k. priv. Assicurazione
Generali těší se největší oblibě a tím také zvláště
pojišťování životní doznalo intensivního rozšíření.
C. k. priv. Assicurazioni Generali, která
také dik důvěře, již poskytije jí její klientela, dosi-
luje největší nové produkce mezi všemi ústavy na
pevnině, dosáhla za první pololetí 1908 v životním
odboru skvělých výsledků, neboť vykazuje kapitál
K 67.729.878.52, na který uzavřela nové pojistky
Stav pujištění v životním pojišťování obnášel koncem
1907 K 917,014.396 99 a překročí letos první milliardu
12611
#19
alto_textblock
#19
Trhy peněžní.
#20
alto_textblock
#20
Pražská bursa.
#21
alto_textblock
#21
V Praze, 11. července. Oficiální záznamy znějí
#22
alto_textblock
#22
Vídeňská bursa
#23
alto_textblock
#23
„
»
#35
alto_textblock
#35
Pentze Zboži
#36
alto_textblock
#36
103.—
102.—
98.25 99. 25
91.—
92.—
99.50
100.50
97.—
98.—
97.—
98.—
98.—
#37
alto_textblock
#37
97.—
#38
alto_textblock
#38
97.—
#39
alto_textblock
#39
97.—
#40
alto_textblock
#40
93.—
#41
alto_textblock
#41
99.7
#42
alto_textblock
#42
100.—
103.25
96.7
95.80
96.20
100.50
97. 5
100. —
94.50
94 50
#43
alto_textblock
#43
94.—
#44
alto_textblock
#44
99.25
#45
alto_textblock
#45
94.15
#46
alto_textblock
#46
98 50
#47
alto_textblock
#47
97.25
89.—
#48
alto_textblock
#48
27.-
#49
alto_textblock
#49
89. —
#50
alto_textblock
#50
96.50
#51
alto_textblock
#51
78.10
#52
alto_textblock
#52
95.75
99.15
99.15
96.80
96.75
116.35
96.9
87.50
#53
alto_textblock
#53
245.50 246.50
—.—
415.—
202.— 204.—
388.25 390.2
—.— —.—
526.— 530.—
265.— 268.—
447.— 460.—
238.50 240.50
572.— 575 —
—.— —.—
850.— 910.—
425.— 426.—
—.— —.—
168.— 172.—
860.—920.—
410.— 420.—
200.50 203.—
430.— 434 —
2696 270e
350.— 380.—
250.— 270.—
#54
alto_textblock
#54
Závěrečné kursy
11. červce. 10. červce
96 8
36.80
99.15
99 05
96.90
96 . 75
99.15
99 10
116.—
116.35
96 95
96 9
87 50
87.5
111.15
111 15
93.—
93 10
82.45
82.45
95 75
#55
alto_textblock
#55
97.—
97.—
98.75
#56
alto_textblock
#56
98.—
#57
alto_textblock
#57
98.—
#58
alto_textblock
#58
94.-
100-7
100.30
—--
97 7
96 8
97.20
101.50
95 25
100-.60
95.50
95 —
100.25
95.15
99.50
98.z0
—
98.—
90.—
97.5u
#59
alto_textblock
#59
95.—
#60
alto_textblock
#60
79.00
#61
alto_textblock
#61
96.2
#62
alto_textblock
#62
99 3
#63
alto_textblock
#63
99.3
#64
alto_textblock
#64
97.—
#65
alto_textblock
#65
96.95
#66
alto_textblock
#66
116.55
97. 15
87 .7
#67
alto_textblock
#67
95.60
#68
alto_textblock
#68
97.—
97.—
9775
#69
alto_textblock
#69
pětiny
#70
alto_textblock
#70
Závěrečné kursy
11. července 10. července
89.— 89.—
Blhproc Hypot. banky kr. českého
99.75 99.75
4lsproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
93.60
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze
98.60
100.—
100.—
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
#71
alto_textblock
#71
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . ..
„
. . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské. . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . .
v
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
„ »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čachy.
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . .
rakousko uherská . . . . . .
anglo-rakouská
. ..
banka pro země rakouské . .
dolnorakouská eskontní
»Merkur«, směnar. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherska všeobecna úvěrní
všeob. rak. pozemk úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . .
videňska banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky
Buštěhradská dráha lit. A
.
„ » B . ..
Česká severní dráha
Duchcovsko podmokolská dráha
Rak. severo-západní dráha . .
Polabska dráha
Pardubická (Jiho sev.- něm. spoj.)
Pražsko-duchcovska dráha kmen.
Pražsko duchc. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha . . ..
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovicka dráha . .
Statní dráha
. . . . .
Jižní draha
Štyrsko-hradecko-köllašská dráha
Donajska paroplavební společnos
Rakouský Lloyd . . . . ..
Průmyslové podniky-
Ceská cukerní společnost . . .
Pizeňský akciový pivovar . ..
Škodovy závody . . . . . .
Daňkova strojirna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna . ..
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost.
Západočeská
Poldina huť . . . . . . . .
Pražska železářská společnosť . .
Alpska báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továtny na náboje
Rakouská zbrojovka . . ..
Ventschské magněsitové doly (prior.)
Haličsko-karpal. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . a
Devisy a valuty:
95.40
95.40
Curých . . . . . . . . ..
95.43
95.50
Pařiž . . . . . . . . . .
239.75
239 72
Londýn . . . . . . . . . .
117.58
117.61
Německá místa .. . . . .
117.58
117.61
Řišské marky v papírech . . .
19.09 19.09
Dvacelifrank . . . . . . . .
252.50 252.25
Ruhl papít . . . . . . ..
95.55 95.5
Lira . . . . . . . . .
Soukromé (sazby eskontní) . 31% 441/% 31/2 4 42
Při klidném obchodu smýšlení pevně, jen akcie
státní draby čilé. Uherská korunová renta vyšší.
x. Z Vídně, 11. července. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 618 75, uherské kre-
ditky 738.—, anglobanka 295 50, bankovní jednota
518 50, unionka 540.50, länderbanka 448.—, státní
dráha 701.25, jižní dráha 117 75, polabská draha
451 —, severozáp. dráha 451.—, turecké tabákové
429.—, rýmavsko muráňské 552 25, alpinky 668 75.
květnová renta 96.80, uherská korunová 93.10
turecké losy 187.75, marky za hotové 117.61, uitimo
117.58. Smýšlení pevné.
x Z Vídně, 11. července. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (Prvni číslo znači penize, druhé zbožl.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K. 198.40,
198 65, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, ——, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.121/2, 117.321/2, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. st. 239.70, 240 10, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový. York za 100 dollarů —.—,
—.—, Rtalie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 45
95.60, Ilalie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohirad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —. —,
—.—, Petrohrad delší lh. 251.871/2, 252.874/2, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.45. 95.574/2, Paříž delší
in. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh.
95.50, 95.621/2, —.—, na delší ihůty —.—, Šrýcary
šek a krátké ln. 95.50, 95.62v, na delší lhůty —.—.
#72
alto_textblock
#72
Petrohradská barsa.
#73
alto_textblock
#73
Z Petrohradu, 11. července. (Zpráva Živa. bankv.)
11. červce. 10. dervce.
al
Diskontn! . . . . . . . . 378.— 377.—
Baku . . . . . . . . . . . 348.— 345.—
Caspienne . . . . . . . . . 3300.— 3750.—
107 50
Sormovo . . . . . . . . . 107.—
174—
ruskočínská banka. . . . . . 175.—
274.—
Ruská průmyslová banka . . . 274.—
117 —
Petrohradské metallurgické . . . 117.—
165.—
Koiomna . . . . . . . . . 166.—
85.—
Putilovské žulezo . . . . . . 85.—
165.—
Fénix. . . . . . . . . . . 167.—
Ruské papíry v Berlině.
Z Berlina, 11. července. (Zpráva Živnost. banky.)
11. červce. 10. červce.
95 9
95 80
41/2procentní ruská renta 1905
83.9) 83 80
4procentní ruská renta 1302
85.60 85 10
4proc, ruská konsolidační renta 1889
—.—
77 5)
dprocentní ruská zlatá renta.
151.25 150.—
petrohradská diskontní banka . .
132 53 132.50
petrohradska mezinárodní banka.
126.—
125 25
ruska banka pro vuější obchod.
Berlínská bursa.
Z Bezlina, 11. července. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
11. červce. 10. čarvce.
Rakouské kreditky: . . . . . 194.12 194.—
170 60 170. 8
Diskonto . . . . . . . ..
229.50 229 4
Německá banka. . . . . . .
158.75 158.87
Obchodní společnost . . . ..
136.—
136 . —
Drážďanská banka. . . . . .
—.—
—
Španělské exterieury . . . ..
213.— 211 60
Bochumské ocelárny . . . . .
Lauřina but
20475 203.50
. . . ..
54.25
34.—
Dortmund. Union lit. C.. . .
197.50 197.30
Harpenská uhl. spol. . . . . .
—
Hibernia
. . . . . . . .
Consolidace
. . . . 413 25 413.—
91 87
92.—
Severoněmecký Lloyd . . . .
107.— 107.—
Packet
. . . .
Turecké losy . . . . . . . . 143.90 149.—
Z kasovních papíro
Concordia . . . . . . . . . 324 10 323.—
Eschweilské . . . . . . . . 192 25 190.5
e
#74
alto_textblock
#74
sl
#75
alto_textblock
#75
415.—
#76
alto_textblock
#76
388 25
—.
1756.—
295.—
437 50
575.—
#77
alto_textblock
#77
618 95
738. —
1060).—
518.—
540.—
#78
alto_textblock
#78
456.—
#79
alto_textblock
#79
sn
#80
alto_textblock
#80
—.—
#81
alto_textblock
#81
1059.—-
393.—
—.—
450.—
450.—
402.—
—.—
—.—
—.—
5120.—
560.—
700.50
117.10
—.—
938.—
402.—
#82
alto_textblock
#82
—.—
#83
alto_textblock
#83
—.—
277.—
423.—
—.—
950.—
710.—
413 —
430 —
2696 —
668 90
551.75
943.—
538 —
—.—
583.—
446 —
#84
alto_textblock
#84
151.50 152 —
216.—
216.—
261.—
261.—
474.—
472.—
493.—
493.—
142 25
142.25
187.40
187 40
#85
alto_textblock
#85
415.—
388.25
—.-
—.—
1750.—
295.50
435.—
573 —
618.50
737.50
1056 —
517.75
538.25
456.—
#86
alto_textblock
#86
—.—
1055.—
398.—
—.—
449.—
451 50
402 —
—.—
—.—
—.—
5100.—
558.—
696.75
117.50
495 —
998 —
402 —
#87
alto_textblock
#87
—.—
—.—
277 —
423.—
—.
950.—
711 —
409 50
434 —
2690.—
667 50
552.50
935.—
538.—
—.—
585.—
452.—