#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIIL.
#5
alto_textblock
#5
lssle
#7
alto_textblock
#7
V Praze, v neděli 12. července 1903.
#9
alto_textblock
#9
šnžom 1set nl. nne
#10
alto_textblock
#10
Číslo 190.
#11
alto_textblock
#11
Na raunt a odpol. Htst,
přodrlácí se
v Prano v aduzinistraei
K-
na pilreo
nivt lets. . . . 6 K aek
s droli K no 1
na vere
na čtot Lta . . . . 7 k ok
ve Slialkécho
na něeše . . . . . . 2 K 30
Toštoni
. . . oo
s drojíi sásilio
na vř
tE2
v
#12
alto_textblock
#12
lavo
#13
alto_textblock
#13
mseine
#15
alto_textblock
#15
V arobném prodeji:
vansí čisle o sobě . . . za 8n
odpslední . . . . . . . za 2
Ve Hlislkách na vonkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolodní . . . . . . . . 4 k
Inseráty
platí se hotové napřel.
Předplacení a lnrerty přijíná sdnini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nachárejí se též redskce.
Uskárna a szpedice „ Národnich Listů“
Eukopisy se nevracejl.
#16
alto_textblock
#16
Dnsšní čislo pro Prahu le a 18 stranácb.
#17
alto_textblock
#17
Zástupci všeho Slovanstva
v Praze.
#18
alto_textblock
#18
nr
#19
alto_textblock
#19
Veliký, v pravdě slavnostní den vítá
dnes královská Praha. Slovanská Praha, ří-
káme si s chloubou ve chvílích ideálního
vzplanutí, kdy rádi zapomínáme aspoň na
několik hodin na trudné denní svoje zápasy
politické o národní bytí, zápasy, které vy-
žadují neustálého napjetí vůle a pohotovosti
všech složek národních sil. Slovanská Praha
— vyslovují také vždycky s milým uznáním
všichni naši bratří slovanští od Baltu až
k Adrii, kteří spatřují v hlavě českého krá
lovství důležitou a tolik exponovanou, avšak
už nerozbornou výspu Slovanstva na západě,
pevně stojící proti dravému příboji germán-
skému. Dnešním dnem ožívá Slovanská
Praha radostným ruchem, neboť s lovo
tělem učiněno jestl
Vítá zase jednou ve svých staroslavných
zdech zástupce všech větví slovanských, kteří
přicházejí do ní jako hosté nejmilejší a nej-
vzácnější. A více než hosté: přicházejí
bratří slovanští, aby se blíže poznali, těsněji
semkli a poradili se o společných svých
zájmech hospodářských a kuiturních.
Opojné heslo novoslovanství, které se
v posledních měsících tak vítězně a sympa-
ticky ozvalo v předních řadách kulturních
činitelů všeho Slovanstva, bylo přijato leckde
se skepsí anebo aspoň s reservou, vyplýva-
jící z odůvodněného kriticismu, vyplynulého
z tolikerého zklamání a z obav, které se rodí
jenom tam, kde právě vřelá srdce se chvějí
starostí, aby cit nepředbihal chladnou úvahu
rozumovou.
Ale radostná a vším světem slovanským
— v tuto chvíli můžeme s oprávněním říci
vším světem slovanským — vítaná okolnost
připojuje se k heslu, které se naplňuje prak-
tickým obsahem: od heselpřistupuje
se k činům, a s touto devisou sjíždějí se
dnes do královské, české Prahy povolaní.
důvěrou svých národů pověření zástupcové
všech kmenů slovanských, aby se poprvé
zas po řadě dlouhých let radili o přesně
vytčených praktickýeh cilech pro svoji bu-
doucnost, pro svůj společný postup hospo-
dářský a kulturní, pro svoje lepší příští!
Ozvalo se mezi námi nedávno zvučné,
radostné a nadějíplné slovo o novém jaře
Slovanstva! Vyplynulo z poměrů, které se
pro ně vytvářily tak příznivě, jak si jen
dobrý genius Slovanstva mohl přáti. Logika
dějin je jasná a přímočará. A není také nie
nového v dějinách lidstva, že jeho obro-
zení vykonávala docela nov
raca. Je-li v přítomně době taková raga,
jsou to jenom Slované.
Krásně, výrazně a velmi správně, právě
proto, že tak střízlivě, napsal to před ně-
kolika lely již osvicený anglický publicista
G. Wasliburn: »Slované mohou býti pova-
žováni za novou racu proto, že jejich vývo
byl v dějinách opožděn, že jejich práce v bi-
storii světové byla zdržena nepříznivými
okolnostmi. Raga slovanská může býti pova-
žována za novou a protože jest mimo to
i velmi četnou, může se považovati za po-
volanou obroditi v budoucností Slovanstvo.«
Slovanstvo schází se dnes v osobác
svých nejpřednějších zástupců v české Praze
nikoli pro vývoj politický. Nenese nepřátel-
ství národům evropským, nese jim míra
snahy nejideálnější, nejlidštější. Nechce boje,
nechce nadpráví, nechce nespravedlnosti.
Není schopno takových vlastností, není žá-
doueno nedosažitelných cílů. Schází se ke
#20
alto_textblock
#20
společné práci osvětové pro dobro všech
pro lepší svoje.
Heslo »volnosti, rovnosti a bratrství«,
s nímž Evropa století devatenáctého učinila
veliký obrodný krok v historii všelidské.
vnáší i do století dvacátého, hlásajíc je s ob
noveným důrazem pro sebe především, ale
zároveň i všem ostatním národům evrop-
ským. Lidské právo národů slovanských musí
zvítěziti, poněvadž je to právo mravní.
ethickě. Zvítězí také, jakmile si uvědomíme,
že jsme dosti silni, abychom si je sami vy
bojovali.
Logika světových událostí politických
způsobila, že toto uvědomění přišlo v pravou
chvíli, vyrostlo utěšeně a rozkvetlo. Společ-
ným cílům našim stojí arci v cestě hory
překážek. Odvěká nesvornost slovanská vrh
svoje stíny i na novou radostnou, společnou
akci slovanskou. Ale ve chvíli, kdy se
všichni scházíme na společné neutrální půdě
pražské, jíž tak eklatantním způsobem pro-
jevili svoji důvěru a příchylnost delegáti
všech kmenů slovanských, v počtu tak im-
posantním se dostavující v náš střed, možno
snad vysloviti radostnou naději, že tí m sa-
mým již učiněn první úspěšn
krok krozplašení těchto hrozi
vých stínů.
Nechtějme housti svornostářskou písničku
jejíž melodie právem tak často už byla dis-
kreditována u nás, sloužíc štítem bezradné
chabosti a prostřednosti. Tentokrát cíle naše
jsou příliš jasné, čisté a ideální, společná
cesta naše k nim příliš určitě vytčena.
Nejenom slovanská Praha, celý národ
český dnešního dne s pocity největší radosti
uvítá drahé bratry slovanské v našem středu
Myšlenka slovanská srostla tak pevně a ne
rozlučně s nejvyššími našimi ideály politi-
ckými a národními, že její nositelé jsou nej-
bližší českému srdci.
Bohdá, vzácní naši hostě ucítí hodně
z blízka, že česká srdce bijí jim radostně
vstříc, že český národ s nejvroucnějším zá
jmem bude sledovati průběh jejich porad.
Přejeme jim jenom, aby české poho
stinství přijali tak prostým a otevřeným
srdcem, jak je jim podáváno. Pak budou se
mezi námi cítit doma, pak si také jistě po
rozumíme všichni na vzájem
Pražská slovanská konfe-
rence.
Od památné slavnosti Palackého r. 189e
neminulo téměř roku, aby Praha nebyla svěd-
kyní nějakého sjezdu nebo slavnosti rázu více
nebo méně všeslovanského. Dnes bude to však
po šedesáti letech, od slovanského sjezdu
r. 1848 zas poprvě, co se v Praze shromažďují
političtí zástupcové všech slovanských ná-
rodů, aby rokovali o společných zájmech všeho
Slovanstva. Jest to z velké části zásluha mladé
ruské ústavy, že i největší slovanský národ
může býti na všeslovanské konferenci zastoupen
svými politickými delegáty a jen zaveden
ústavy v Rusku možno děkovati, že přími zá-
stupcové dvou nejvělších slovanských národů.
Rusů a Poláků, mohou spolu rokovati o po-
třebách, tužbách a stescích svého lidu. Mladost
ruské ústavy působí též, že mezi slovanskými
delegáty, jež bude naše Praha hostiti tento
týden, nacházejí se jmena po většíně nová.
jmena osob, před rokem, dvěma lety téměř ne-
známých, nyní však už dobře doporučených tou
politiekou prací, kterou vykonali ve svém par
lamentě.
V delegaci ruské setkáváme se přede-
vším s předsedou petrohradského »klubu poli-
tiků« M. V. Krasovským, jenž jako vo-
lený zástupce poltavského zemstva jest členem
hosudarstv. sovětu a dobře jest i u nás znám
jako předseda petrohradských slovanských porad
#21
alto_textblock
#21
z měsíce, května. S ním přijíždí druhý člen
hosud. sovětu, prof. Maxim M. Kovalevský,
zvolený za zástupce ruských universit. Z po-
slanců hosudarstv. dumy přijíždí člen strany
ústavně demokratické V. A. Maklakov, zvo-
lený za poslance v Moskvě a vedle Milju kova
přední vůdce strany kadetské. Ze řad okťabristů
delegován místo zesnulého V. M. Petrovo-
Solovova M. I. Iskrický, poslanec gub. čer-
nigovské; stranu pokojné obnovy zastupuje
N. N. Lvov, poslanec saratovské gubernie
liberální křídlo pravice hr. V A. Bobrinský
z tulské gubernie, jenž už na poradách petro-
hradských projevil zdravý smysl pro smír polsko-
ruský, a L. S Gižický, posl. kijevské gu
bernie. Město Petrohrad bude zastoupeno členem
městské rady, generálem V. M. Volodimi-
rovem, jenž svými ceslami do Prahy, do
Vídně, Krakova a Varšavy první urovnal cestu
nynějším slovanským poradám. Za Moskvu při
bude proslulý nakladatel a vydavatel »Rusk
Slova« Sitin. Za ruské ústavy peněžní při
jiždí prof. 1. D. Bajdak; za publicisty ruské
známý propagator smíru rusko-polského a častý
i milý host naší Prahy V. P. Svatkovský
(Nestor), slavista, profesor varšavské university
I. P. Filevíč, jenž se mnoho zabýval ze
jmena poměry Rusů přikarpatských, a G.v
Komarov, tajemník p. Chomjakova, před
sedy ruské dumy. Mimo ně přijiždějí tajemnik
pelrohradského slovanského dobročinného spolk
V. M. Korablev a tajemník »klubu poli-
tiků« S. M. Demenťjev.
Delegace polská je také téměř naskrze
politická. Poláky z jižního Ruska zastupuje br
Jan Olizar, člen hosudarštv. sovětu, zvolený
gubernií volyňskou; = Poláky ze severozápadního
Ruska Jos. Montwill, zvolený ve Vilně. Po
slanecké polské kolo petrohradské bude zastu
povati předseda Roman Dmowski, jemuž ná
leží zásluha, že v posledních týdnech způsobi
ve smýšlení ruských a z části i rakouských
Poláků obrat, příznivý sblížení rusko-polskému.
S ním přijíždějí členové polské strany národně-
demokratické dr. Jan Harusewicz, poslanee
lomžinský, publicista Zikm. Balicki a Jan
Stecki, velkostatkář z Lublína. Stranu po-
krokovou zastupují Bolesl. Lypacewi cz a
Henr, Konic, oba advokáti z Varšavy; stranu
realistů hr. Henr. Potocki, velkostatkář ve
Varšavě a Lud. Straszewiez, redakto
»Kur. Polsk.«. K nim se druží zástupei Poláko
haličských Michal Chyliňski, dobře známý
se sjezdů slovanských novinářů, vydavatol » Nové
Reformy«, dr. Adam Doboszyňski, dr
Stanislav Grabski, prof. dublanské zemědělské
akademie a prof. lvovské university, dvorní rada
Lud, Rydygier. Na místě sympatického
demokrata, býv. říšského poslance dra. Greka
jenž měl na konferenci zastupovati polskou
stranu lidovou, delegován prof. Maryán Z dz ie
chowski, známý propagator slovanského sbli
žení na půdě »západní kultury«.
V uveřejněném již seznamu delegátů s rb-
ských a bulharských nacházíme ně
která jména, která nenacházíme v časopisech
srbských a bulharských a proto nevíme, je-l
seznam pražský správný. Opravený seznam po
dáme proto přišté.
Jména zástupců slovinských, chor
vatských a haličsko-ruských jsou
dobře známa všem čtenářům, sledujícím pol
tické události v Rakousku a Uhersku a prot
netřeba jich nositele teprve doporučovati pozor
nosti obecenstva.
so
#22
alto_textblock
#22
Příjezd prvních hostí-
Hybernská ulice od nádraží spol. rak. -uh
státní dráhy až k Přikopu tone v záplavě pra-
porů barev království českého a markrabství
moravského. Taková dekorace ulice pořádá se
jen při zeela mimořádných příležitostech a př
nejvznešenějších návštěvách. Zjevno z tobo,
#23
alto_textblock
#23
s jakou pozornosti královská Praha vítá do
svého středu zástupce slovanských národů. Pra-
pory barev národních jest opatřen také Přikop
jakož i ty ulice, kudy slovanští delegáti z ná-
draží budou se ublrati do svých pražskýeh
přibytků.
Prví hosté slovanští přibyli do Prahy Fran-
tiškovou drahou včera o 123. hod. odpolední.
Přijezd jejich očekávali na peroně zástupeové
vitacího výboru pp. dr. Vrat. Černý (rovněž
jako zástupce městské rady pražské), posl. dr.
K. Baxa, Eitel šl. z Hvozdomilu, rada zem.
výboru Franta, prof. dr. Chodounský a dr. M
Rostohar za Slovinský spolek v Praze, starosta
České obce sokolské dr. J. Scheiner a presi
diální úřadníci adjunkt p. Groh a kancelista
Smetana.
Vídeňským rychlíkem přibyli Slo vi n
pánově Ivan Hribar, říšský poslanec a sta-
rosta Lublaně, Andrej Gabršček, Chorvaté
spisovatel Ljuba Babič Gjalski a dr.
Tresič-Pavičič a Rusín posl. dr. H li-
bovický.
Se svolením p. vrch. insp. Gubra bylo
uvítání hostů vykonáno v čekárně prvé třídy.
Zde jménem městské rady pražské a jménem
obyvatelstva českého celé Prahy hosty přivítal
p. ob. st. dr. V. Černý a přál jim, aby pobyt
jejich v Praze byl nejpříjemnější.
Pan poslanec Ivan Hribar pravil: Pri-
cházíme do Prahy za velmi vážným posláním
doufám, že výsledky rokování budou mít pro
veškeré Slovanstvo veliký význam. Co se bude
jednati, bude ve spojení s Prahou a výsledky
zajisté přispějí k rozmnožení slávy a lesku
slovanské Prahyl
Pan Babič Gjalski jménem Chorvaio
srdečně děkoval za přijetí a pozdravil zástupee
Prahy. Pravil, že Chorvaté jsou hrdi na rozkvět
Prahy i celého národa českého, jichž dalšímu
rozmachu přál všeho zdaru.
Hosté byli potom v kočárech odvezeni od
hotelů.
#24
alto_textblock
#24
Z Bulharů zavítali pp. Bobčev. profeson
universitní, a Alexandr Ludskanov, býv
ministr obchodu. Dnes odpoledne o 123. hod.
přijedou na nádraží státní dráhy delegát
ruští, jichž spolu se zástupei žurnalistiky
bude více než 20; lze očekávati, že obyvatel-
stvo pražské delegály největšího slovan ského
národa nadšeně a s pravou slovanskou poho
stinností přijme a uvítá; hosté odjedou z ná-
draží přímo do hotelu »u černého koně«.
Rychlíkem vídeňským dnes o 3. hod. odpol
přibudou též zbývající delegáti chorvatští a bul
harští, dále Slovinci a veškeří delegáti srbšti,
kteří taktéž na nádraží budou uvitacím výborem
očekávání.
#25
alto_textblock
#25
Příjezd polských delegátů.
Včera o 4410. hod. v noci přijeli do Prahy
rychlíkém spol. rak.uh. státní dráhy polští de
legáti, jimž jel vstříc p. F. Hovorka. K uvítání
na nádraží dostavili se v zastoupení obce pražské
pp. dr. Vr. Černý a Breznovský, dále pp. posl
Jos. Anýž, dr. Kramář, Gračev, dr. Eilel
z Hvozdomilů, dr. Klumpar, mag. rada Borůvka,
sekr. Kredba, dr. Sum, mag. adj. Groh, ředilel
Procházka, prof. Táborský. Volodimirov, proí-
dr. Chodounský, ob. st. Mattuš, polští studenti,
předseda Ogniska Polského p. Arezyňski.
Rychlikem přijeli: Zikmund Balicki, publi-
cista z Varšavy, Michal Chyliski, žurnalista,
předseda Úste. svazu slovanských žurhalist
z Krakova, Roman Dmovski, poslanec dumy
předseda polského klubu poslaneckého z Var
šavy, dr. Adam Dobszyňski, býv. říš. poslanee
advokát z Krakova, dr. Stan. Grabski, profeso
roln. akad. a docent lvov. university ze Lvova
dr. M. Zdziechowski, univ. prof., předseda slov
klubu v Krakově, Swierzynski, dr. Grek Michal
#26
alto_textblock
#26
Jindřich Konie, poslanec bývalé dumy, ad-
vokát z Varšavy, Váelav Lypacewicz, advo-
kát z Varšavy, Jan Stecki, poslanec dřívější
dumy, veikostatkář z Lublína, království
polské, Ludvík Straszewiez, žurnalista z Var-
šavy. Dále žurnalisté polšt!: dr. Ka-
zimir Jarecki, chef tisk. bureau ze Lvova, Ba-
ranowski red. »Kur. Litev.«, Rygier, red. » Now.
Gazety«, Vincent Kasakiewicz, red. »Slowa«,
Ant. Sadzewicz, red. »Glasu Warsz.«, Maryan
Leyda, red. »Kur. Pozn.«, Kempner Stanislav,
red. »Nové Gaz« a Jozef Hlasko z Vilna.
Hosty jménem král. hlavn. města Prahy
uvítali srdečně p. dr. Vr. Černý a dr. K ra-
mář jménem komitétu. Poděkoval p. M. Chy-
liňski a přál konferencím radostný průběh.
Potom byli hosté odvezeni do hotelu.
#27
alto_textblock
#27
Čeští delegáti na slov. příp.
sjezdu 1908r
Dr. Karel Kramář, říš. a zem. poslanec,
dr. Karel Groš, starosta král, hl. města Prahy,
dv. r. dr. Jaromir Čelakovský, předseda
Nár. rady, říš. a zem. posl., dr. Hynek Bulin,
ríš. poslanec, dr. Vratislav Černý, obecní
starši král. hlav. města Prahy, Josef Dürich,
říš, poslanec, dr. Jaroslav Hlava, univ. pro-
fesor, Věnceslav Hrubý, vrch. soud. rada,
Antonin Kalina, říš. poslanec, Václav J.
Klofáč, říš. poslanec, Josef Kuffne r, spi-
sovatel a red. »N. L.«, zástupce žurnalistiky,
dr. Karel Mattuš, člen panské sněmovny, dr.
Jiří Polívka, univ. profesor, dr. Jaroslav
Preis, řed. Živnostenské banky, Karel. baron
Rolsberg, říš. poslanec, náhradník, dr. Josek
Scheiner, starosta České obce sokolské, Karel
Stan. Sokol, radaktor, náhradník, Jan Š rá-
mek, řiš. poslanec, Tomáš Šillinger, řiš.
poslanec, náhradník, Ant. Zázvorka, říšský
poslanec.
#28
alto_textblock
#28
O shodě rusko-polské.
K sjezdu slovanskému v Praze zaslal nám
z Paříže hrabě A. Wodzinski obšírný přípis,
v němž způsobem velmi zajímavým vykládá
náz ry svoje na kýženou shodu rusko-polskou.
Milerádi dali bychom ideálním názorům jeho
místa v celém znění, kdybychom nebyli tísnění
aktuální látkou, právě téhož sjezdu se dolýka-
jící. Ale nemůžeme si odepříti, abychom z in-
teresantních vývodů těch raději dnes již hlavní
myšlenky citovali. Hrabě Wodzinski, horlivý pu-
blicista francouzský, ale Polák rodem i mysll,
působí už po dvacet let v tísku francouzském
pro úplnou dohodu rusko-polskou. Dlouho, píše
nám nyní, byl hlas jeho hlasem volajícího na
poušti. Dues ale ozývá se mu ozvěna. Zapuměš-
mež na přikoří a bratrsky se spojme! Dnes
touha po míru projsvuje se jako evoluce ne-
zbytně se vnucující všem myslím.
Dohoda polsko-ruská stala se otázkou svě-
tovou, nezbytnou pro historický úko! Slovan-
stva, pro velikost Ruska, pro obrození Polsky.
Shoda ta činí alianci franko ruskou nerozburnou
a připoutá k ní ještě pevněji Anglii a Italii
i ochromí tím pikle německé.
Nebezpečí pangermánské je st
hrozivější a větší nežli žluté ne
bezpečí, kterým zdají se býti ně-
kteří slepei hypnotisováni. Německ
zmocňuje se tiše nesmirných držav slovanských
svým neúnavným »Drangem nach Osten«. Hrabě
Wodzinski vykládá pak známá čtenářům našim
fakta o pronikání Ruska i Turecka německou
kolonisací. Vilém II. jest duší i vzpruhou
»Drangu« toho. Po vroucí přilelkyní Slovanstva
madame Juliette Adamové hr. Wodzinski vy-
kládá o ústupeích hospodářských, politických, tě-
zářských, obchodních i přístavních, jichž dosáhlo
Německo na Turecku v Bagdadu, v Adoně
Haidoru, Cařihradu atd. Všude Slované na sve
cestě nalézají Německo. Nepřítel stojí před bra-
nami. Nejúčinnější zbraň proti Němeů m jest
#29
alto_textblock
#29
FEUILLETON.
#30
alto_textblock
#30
n
V Praze, 11. července.
6 — (Kronika.) Jedenáct set spolupra-
covníků vykázal hotový Ottův slovník naučný
Čivrt století práce stálo těch dvacet sedm svazko
o tisici průměrem stranách — vlasíně o dvou-
tisíci, protože dvojnásobných a velkého fo
mátu! — a nejhustšího tisku! Obrovské dílo
Opravdový pomník dobové snahy národní ! Be
odporu nejobsáhlejší naše dílo plsemnické.
— A komu náleží přední zásluha skutku
Otázka přednosti! Komu přednost.? Prvn
starost, setkají li se dvě osoby. Snad ani starost
nevyslovena, snad i ji dokonce zapřeno, ale
otázka dolehá! Třeba mlčky měří se účastníci
navzájem, ale přemitají v duchu: komu před-
nost? Kterému stavu, kterému povolání, kterému
oboru práce, které schopnosti, síle, které —
osobě? Takoví jsme. Heslem jsme prohlásili
rovnost, ale takovou, aby jeden mohl vynikat
nad druhého, aby byl prohlášen lepším, před-
nějším. Vždycky jeden lepší než druhý! A ten
jeden, rozumí se, aby vždycky byl, kdo právě
myslí a mluví, vždycky — já! V tom je vý-
hoda rovnosti, každý má volnost, na sebe aspoň
a ve
myslit!
nb
— Komu přednost? Nikomu ! Každý měj
svoji část zásluhy. Byli spolupracovníci velcía
malí, byli redaktoři, ilustrátoři, byli odbornici
stylisátoři, byli rytci, sazeči, knib vazači, bylo
úřadníci a pomocníci, byl nakladatel ! Každý
svou pílí, svým věděním a uměním prospěl !
Spoječné dífo, společná zásluha! Každý k svému
A přece! Jsou díla téžká, jsou léhká, jsou
složitá a prostá, práce čelné a pobočné! I zá
sluha dle toho vypadne ! Komu — přednost ?.
#31
alto_textblock
#31
Událost oslavena banketem, jak dle dobrých
zvyků se patří. Přípitky pronášeny, druh druhu
pronesl zdravici, ocenil jeho práci a zásluhu,
její význam a váhu. Na oko všecko spokojeno
se rozešlo. Ale otázka zůstala nerozřešena.
le
Komu — přednost?
— Jaké pak rozpaky! Případ není nijal
zamotán! Spolupracovníků bylo množství, ale
jediný byl — nakladalel ! Iniciátor, dokona-
vatel, vršitel! Jemu hlavní zásluha ! . . .
— Oho! Třeba rozeznávat ! Jsou druhy
práce! Práce ducha a práce hmoty ! Dilo je pi-
semnické, tedy práce duchů. Nakladatel je —
obchodník !
svltsval
«— A podnikavost obchodní? Odvaha, schop
nost počinu, schopnost vyzvednout myšlenkua
dovést ji k eíli, přes odpor překážek a hrozby
okolnosti? Sila, která dovede čelit nebezpečí, vy
trvat a za pojatou myšlenku něco nasadit, čas.
práci, pohodlí, zdraví, snad i — existenci ? Ne-
jsou to všecko schopnosti — ducha ? a
Jak vidět, otázka — stavovská !. Řekněm
třídní! Zcela moderní! Všudy se vtírá, všude
ni kloplineš! v sld
n
b oq *.o onda švodl
Nová doba přinesla nové neslo. nbe
— Pro vlast a národ ne umírat, ale —
ovshu olzd ontáb
pracovat ! . . .
Starořímský patriotism prohlásil vrcholem
občanské cnosti, umřit pro vlast! Středověk
rytířstvo přejalo ušlechtilou tradici: uč se obě-
tovat život pro vyšší ideu ! Vojenská výchova
vliv romantismu pomohly dochovati tradie
živou na naše časy. Až sklonek stoleti přinesl
reakci názoru.
— Pracovat lépe, než umírat!
Reakce zcela zdravá! Všecka enost ochabne,
zvolna poušti barvu časem. Také elihodná zásada
starého patriotismu strašně zdegenerovala. Lichý
romantism se přičinil. Přisla éra svobodného slov
#32
alto_textblock
#32
zazněly plsně volnosti, řečníci se rozešli po zá
stupech, všecko se svatě vyzývalo a zavazovalo
pro ideály života »obětovati život«, V povídkác
a básních vlasteneckých, ve slavnostních pro
slovech a novinářských článcích tolikrát se na
bojováno »až do těch hrdel a statků«, tolikrál
slovem nadarmo brána hotovost »umřiti pro
vlast a národ«, až staré hrdinské beslo zne-
náhla docela sešuntělo, stalo se hluchou, pro-
tivně otřepanou frází. Musela se dostavit reakce.
A dostavila se. A nechuť ke strojové stránce
moderního militarismu pomáhala tlačit. Nové
heslo rychle nabylo ohlasu.
voskol
— Lépe je pracovat! ... 1 asd
Však hesla mají své osudy! Jak ochotn
a rychle dav se zaujme. třpytem nového hesla,
tak je ve svém jádru — setrvačný, Přese
všecky převraly názorů zachoval si dav svůj re
spekt pro stav i povinnost vojenskou a jeví svou
zvláštni náchylnost k odznaku hrdinství, k úboru
»dvojího sukna« ! A dav je pánem doby. Všeck
se uchází o jeho přízeň, nadbíhá jeho slabůstkám
i náklonnostem.
Tak i řevnivost jiných stavů podepřela heslo.
— Cože? Kterému stavu přednost? Po-
vinností vojáka, že je umirat? . . . Lépe pracuí
pro vlast, než umícej ! . ..
Má ovšem i historie práce svá velká jménn
reků a hrdin, kteří za ideu duvedli nasadi
život! Vedle hrdin válečných právem věnčeny
vinkem slávy i hlavy myslitelů a pracovníků.
Ale otázka přednosti stavu a povolání, je-li tín
vyřízena? Řevnivost stavovská nedá spáti. Ce
chvili slyšíte rozbírat otázku: komů přednost?
vojáku nebo učitoli, knězi nebo spisovateli
vědcí nebo umělci, dělníku nebo podnikateli
Kdo má větší zásluhu o kulturu? Dělba po-
vinností, dělba stavů! Jednomu náleží věnovní
svou práci, druhému obětovat život. Ale řevni-
vůstky ztrpčují chvíle lidem i stavům. Spolec
#33
alto_textblock
#33
nnl
#34
alto_textblock
#34
nost velmi rychle pochyti persifláži jistých sla
bůstek stavovských, provází chechtem karikatur
z kasárnického života, šušká si vtipky a anekdotky
hvizdá si kuplet jenerála Bumabum a jiných
šavličkových hrdin z operety.
V zásadě přec není pochybnosti! Dávn
zobecenělo slovo pěvce:
losdgz mož
Často tichá pastuchova chýžka oho
mho více Prlrz něhož válčil Žižka
A hesla se rodí a rojí vzduchem jak
hmyz.d
— Pracovat je všechno! A obětovat život.
není-li vlastně veliká — hloupost ?. . .
Ale život má svou říznou melhodu opra
vovat názory, pokud příliš vybočily. Nadejde
téžká chvíle, chvíle hrůzy a děsů, kdy plameny
šlehají, země se třese a rozpoutani živlové maj
slovo. Všecko oněmělo, ztratilo hlavu, čeká jen
ztrnule zkázu, kterou nejbližší okamžik přinese.
A najednou vystoupí někdo, kdo dovede čelit
hrůze, pohledět nebezpečí ve tvář, zachovat klid.
ovládnout živly, zjednat pořádek a vrátit kul-
tuře — možnost životal
A hned je jasnol
Není pravé hodnoty kulturní mimo tu nej-
vzácnější schopnost! Schopnost v zájmu vyšší
idey podřídit zájem vlastníh A vrchní všech
zájmů : sám žitil
9 a vanápm
o* * e
V kulturné práci všech oborů jako v kle-
notníctví hemží se třpytných padělků vedle
kamů a kovů plné ceny. Barva, třpyt, plamen —
na oko všecko by hrálo. Však teprv zkoušk
rozhodne! vatmbee sed soliemijna
Všecky obory duchovné činnosti, i nejvyšš
a nejpyšnější mají svou mechaniku. Jsou řeme-
slníci v každém stavu a povolání, sobci a spe-
kulanti v každé kulturné oficině. A všecky
obory, i nejskromnější, znají své výkony tvůrčí
#35
alto_textblock
#35
svoji třídu urozenosti. Jsou hrdinové tiché práce
jako jsou skety v povolání válečné fanfárya
nabroušeného meče. Co je opravdu cenného na
zevním třpytu kulturní práce stavovské, teprv
zkouška rozhodne. A zkouška platí hodnotě —
mravní!
— Komu přednost? Spisovateli či nakla-
dateli, vojáku či knězi, zástupci vědy nebo děl-
níku z továrny ? ..
Na stupnici kulturných zásluh kolik tu
platí slavovská čest a otázka třídná? Byli na-
kladatelé řemeslníci, kteři vždy vtipně a hladeo
dovedli jíti za svým ziskem a dodělali se skvě-
lých úspěchů osobních a společenských! A byli
hrdinové duševní práce, kteří s bídou vydělávali
na chléb, aby mohli tvořit díla nesmrtelná. Ale
dovedete si představit podnikatele, prostého ob-
chodníka, jak podstoupil těžký zápas s okol-
nostmi, dovedl čelit nebezpečí a nasadit exi-
stenci, aby dopomohl k životu myšlence vyšší,
která mu vyplnila srdce i hlavu! A zase pra-
covníka »vyšších oborů«, muže vědy a umění,
politika a literáta, který nesen gloriolou stavua
oboru, přece nedovedl víc, než rozebrát mecha-
nism nějakých vědomosti a zručností svého —
povolání!
Komu přednost?
Není kulturné zásluhy bez idealismu, bez
schopnostl oběti, bez skutečné hodnoty-
mravní. Je ty tiché, tenké vzpruhy velkých po-
činů těžko rozeznávat! Je tak těžko, za svitu
elektrických žárovek rozeznat ve výkladě mezi
třpytem klenotů lichých a pravých ! Proto za
slavnostních projevů, kdy při pěnivém poháru
se podnášejí vzájemná uznání zásluh, zůstává
tolik nedopovězeno a ponecháno tolik, o čem
rozhodne teprv vybavený z mlhovmn osobních
zájmů — soud budoucnosti l
#36
alto_textblock
#36
avlenavola
#39
alto_textblock
#39
dub
te
#40
alto_textblock
#40
nanla tleg non
o a npi