ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7f2cb6d0-75a6-11dc-b208-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
23. srpna 1908
#4 alto_textblock #4
Číslo 232
#5 alto_textblock #5
státech. Kandidát republikánů, bývalý vojenský sekretář William Taft, ve schůzi konané v Statspringu ve státě Vírginia rozvinul svů program. Taft, vynikající řečník, snažil se pád- nými důvedy seslabiti posici demokratické strany. jež má v jižních státech největší význam. Pro- hlašoval, že tvrzení, že demokraté v silném jihu vidí nebezpečí pro republiku, je výmyslem de- mokratů. Průmysl na jihu je opět v počátku nového rozkvětu a za to vděčí zvláště zásadě rozumně prováděného principu ochranářské po litiky, zastávané zvláště republikány.
#6 alto_textblock #6
Události v Marokku. Vážné zprávy došly z Tangeru. Oznamují těžkou porážku Abdula Azize, Asi 50 mil od Marakeše byly přední voje me- hally Azizovy poraženy Mulejem Ha- fidem. Ze zaručeného pramene sděluje se dále, že celá mehala sultánova byla poražena vojskem Muleje Hafida. Dělostřelecíví Abdula Azize bylo k nepotřebě. děla byla chatrná a vznikla panika následkem jejich prasknuti. Z Casablanky se potvr zuje zpráva o zdreující porážce s ul tána Abdula Azize a dodává se dokonce. že byl Abdul Aziz zajat. S jiné strany se oznamuje, že se Udakrové a Šaujové nalézající se v Azizově mehale dal se na útěk nezúčastnivši se boje.
#7 alto_textblock #7
Nové překvapení z Tavrizu. Zástupce šachův Ained Daulet přibyl před Teheran s 1200 vojáky. Dříve ale ještě, nežii přibyly za ním posily s dělostřelectvem, byl re- volucionáři zajat. Šach svolal na kvap poradu o událostech v Tavrizu a Ispahanu.
#8 alto_textblock #8
Sjezd zemské jednoty zřízenců dral v král. českém.
#9 alto_textblock #9
(Třetí der)
#10 alto_textblock #10
Posl. Buříval, ústřední tajemník Jednoty, r- Teroval o slanovisku kongresu k povolenému obnosu 8,300.000 K na úpravu mzdových poměrů zaměsinan- ců c. k. státních drah, o rovnoprávnosti jazykové na druhách, o postátňování drah, o stanovisku kon- gresu k rersonálním komisím, u drah. zřízeným, instilucích humanních a sociálně-politických u drah Podstatně pravil: Dne 1. října má přijí rozhodnuti minislerstva železnic o rozdělení 8.300.000 K pro stát- ní dráhy. Z těchlo milionů žádáme: Zvýšení mer platů pro dělnictvo v denní mzdě. V druhě řadě chce- me, by z těch milionů vyrovnaly se staré nesrovna- losti služebníků. Dále žádáme zvýšení příbytečného zvýšení všech vedlejších příjmů, mílové, kilemetrové. noční přídavky atd. Tím ovšem musí se náležitým způsobem zvýšiti obnos. Pokud se týče drah sou- kromých, musí tyto také poslupně upraviti poměry svých služebníků. To platí v první řadě u strážníků tralí zvýšení vedlejších příjmů. Co dnes vymůže se u c. k. státních drah, to musí analogicky zavedeno býti i u drah soukromých. Po stránce národnostn pracovati bude pilně Zemská jednota. Též i spolel Českých úřadníků železničních bude zajislě ruku v ruco prucovat. Protestujeme proti poměrům, které zavládly v Budějovicích, Obrnicích, Mostě, IIrobech ald. Uráží nás v českých městech, když je pojmeno- vání německé nebo německo-české. Dosazování úřad- níků, kteří by jazyk český plně ovládali. Slibujeme si na kongresu, že budeme pracovati, by ve všeen směrech učiněna byla náprava. Persenální komise nám naprosto nevyhovuje Důvěrníci nemohou jedati samoslatně, jsou povo- lávání, by schvalovali to, co jim správy drah předlezí. Před postátněním budeme žádati, by mimořádným poslugem byly upraveny poměry těch, kteří jsou poškozeni. To platí i pro dělnictvo v denní mzdě. I pokud se týče nároků z provisijního fenču chceme tádnou náprovu, poněvadž jsou dosti bohatě fondy nemocerského pojišťování. Nemůžeme se spokojiti s lěkaři, kleří se nám vnucují, neboť zřízenci odvá- dějí dvě třeliny, správy drah jednu třelinu Ke konci prohlašuje, že humanní instituce maj z dostatek fondů, které náleží zaměslnancům dran a správy drah jsou povinny tyto fondy těmto dáti k disposici. Aby tyto instiluce byly tím vším, čím mají býli, musíme se starati, a doufám, že se námto pomocí naší silné organisace laké podaři. Po vývodech poslance Buřivala byla tajemníkem p. Nyklem navržená resoluce přijala; konečného schválení dostane se jí dnes na manifeslační schůzi na Žefině. K zásudnímu prohlášení za Spolek českých že- lezničních úřadníků ujal se slova předseda této orga- nisace pan Navrátil. Mimo jiné pravil: Spolek jejž zaslupuje, chce jíti ruku v ruce se Zemskou jed- notou zřízenců drah a žádá, by i Zemská jednola tak činila. Přeje si, by dnešní projev této mohutn organisace donesl nápravu v nynějších neurovna- ných poměrech železničních zřizenců a žádá, by Zem- ská jednola požadavky českých železničních úladníků vzala za své. Na výzvu se slrany předsednictva se tak stalo za velkého nadšení. Poslanec Buříva l na to podává zprávu o po měrech na severní dráze cís. Ferdinanda. Na jeho návrh usneseno záslně zůčastnit se pasivní resi stence na této dráze, vukli v nejbližší době k níi dojde Avšak zodpovědnosi za ni ponechati těm, jež ji způ- sobili, dokud Zemsté jednotě nebude dána možnost prozkoumati požaavky tam kladené a také příje- žitost, aby uplatnila svého vlivu.
#11 alto_textblock #11
Po jednomyslném fomlo usnesení přikročuje sla- rosta Zemské jednoty pan Jan V. Vojna k ukon- čení jednání sjezdového, jež bude dovršeno velkou manifestační schůzí dnes na Žofíně za účasti zá- stupce vlády, různých ředitelství drah, záslupců or- ganisací atd. Činí tak další řečí, v níž děkuje poslanc Buřívalovi za jeho zásluhy o organisaci, zvláště z zdar sjezdu členům exekutivy, funkcionářům a vůbe všem, kdož jakýmkoli způsobem se o zdar sjezdu přičinili. Konstatuje, že tento sjezd znovu podal dů- kaz o tom, jak vyspělým je železniční personá organisovaný v Zemské jednolě a prohlašuje, že talo vyspělost jest zárukou toho, že jedině Zemská jed- nota zřízenců drah má tolik moci a síly, aby želez- ničním zaměstnancům vymohla jich požadavky.
#12 alto_textblock #12
Denní zprávy. — Posl. J. G. Maštálka o sitaaci. »Mlado boleslavské Listy« uveřejňují rozmluvu s posl Maštálkou, která zvláště vzhledem k poplašným zprávám o vyrovnacích předlohách k podzim nímu zasedání řišské rady uchystaných i vzhle dem k vynikajícímu klubovnímu postavení pana poslance má nepopíratelnou důležitost. Redaktor »Mladoboleslavských Listů«, jak známo, ze všech krajinských listů pro positivní politiku vlivu a moci nejangažovanější, orgán známý svými styky s pražským vedením strany, před ložil posl. Maštálkovi následující olázku: »Cot to tak stále půjde dále, což stále nebudeme rychleji postupovati, což stále budeme jen slou- žiti nynějši vládě, aby nás neuspokojovala — co je s otázkou jazykovou a úřadnickou, co jast s kullurní olázkou moravské university, co jest s našimi hospodářskými potřebami?« Na to jal se dotázaný odpovidati: »Nezapírám, že otázce jazykové za posledních 12 let, to jest od té doby, kdy jsme jazykovými nařízením Badenovými pokusili se o rozřešení otázky této a kdy jame opět byli vrženi zpět, ji s me se nedostali ku předu, že dosud ne- došli jsme k rozřošeni otázky ja- zykové a rovněž že dosud nedost al jsme moravské university a neza pírám, že tento neůspěch ve dvou kardinálních požadavejch naši ch ukazuje slahost posice české delegace ve Vídni i že vědomí toho způsobuje otře sení sebedůvěry našeho lidu a budí ne- spokojenost se stavem české politiky«. V pokračování své odpovědi poukazuje pan po- slanec k universitní resoluci, na jejímž základé prý vláda musí činiti kroky k vyřizení této dů- ležité otázky, poukazuje na »zeela určité sesta- vený program strany v otázce jazykové u úřadů. mluví o pokusu národní svépomoci« prověsti tento program via facti. Kritisuje přičiny nezdaru tohoto pokusu: Se strany úřadnietva se s na někde přestřelilo, dala se tím zbraň do ruky Němeům, celý postup vin factí nebyl veden řádně korporacemi a spolky úřadniekými ve sroz- umění se zástupci lidu. Kdyby bylo bývalo pev ného systému boje a nebylo se ponechale jednot livcům, aby o své újmě vedli akci, nebyla by se poskytla Němeům zbraň tak vítuná, jako se to stalo žalobou v soudní při, klerá neexistovala, anebo výtkou, že by česti úřadníci poštovní chtei korespondovati česky se Západaí Iudií. To způ sobilo opětně naše vržení zpět. Posla nee Mastátku proti výtkám úřadníků českých, že byl od poslančů opuštěni, uvádí, ža tomu tak nen a úřadníci naši nesmějí prý a nemohou ukázali na žádný případ poslední doby, že by proti ně- kterému z nich néco bylo podniknuto. »Snad tolo poklesnutí mysle,« dí poslance Maštál ka, »způsohuje tak snadný postup jazykové reskee, jež ovšem ohrožujo celou e xi- stenei našeho trvání v nynějším kabinetě a naši součinnost v ně m neboť otevřeně přiznávám, že ne- shledával bych možným, aby naši zástupcové zůstávali spoluzodpověd- nými za skutky vládní, kdybych om neměli postupovati v rozšiřování platnosti jazyka českého a stejne jako kdybychom neměli postoupit v zřízení české university na Mo- ravě v letošním roku rozhodně ke předu.« K tomuto odstavci nutno poznamenati. že téžko mluviti o rozšiřování platnosti jazyka českého tam, kde zaznamenáváme tak hrozné zúžení jeho platnosti, jak se stalo revoltou ně- meckých soudů v Čechách. Že nebylo na ně v čas odpovězeno odchodem našich zá- stupců ze spoluzodpovědnosti za skutky vládní, to má za následek, že se takovým po- hrůžkám na německé straně nevěří. »Bohemie« nazývá je »hrozbou nenabitým revolverem« Po- jednávaje dále o sestálnění drah, prohlašuje posl. Maštálka, že by bylo bláhovým, kdyby se vláda domýšlela, že sestátnění drah je kouzel- ným proutkem, pomoci jehož odstraní anebo od- sune spory jazykové a otázku universitnl.
#13 alto_textblock #13
»Předseda ministerstva by se podstatně zmýlil, kdyby za tuto cenu a za cenu setrvání našich ministrů v kabinetu chtěl zastaviti roz- voj našeho národního životaa snad dokonce nám vnutitinějakou jazykovou předlohu, která by byla namířena proti základnímu na- šemu nazirání, aby každý Čechv celém království mohl dojíti při úřadu príva v svém jazyku « Že by předseda minislerstva byl učinil posl. K. H. Wolfovi takové přípovědi, ja- kými se chlubil, ze znalosti politické situsce je nemyslitelno, že by bar. Beck mohl přislibiti zřízení výhradně něm. kraj. soudu v Trutnově, výhradně něm. dopr. ředitelství, obsazování pošt. úřadnietva gen. ředitelem pošt. »Každý takový krok zatlačil by veškeré poslance české bez rozdilu stran do tak prudkého odporu, že by o dalším klidněm rozvoji parlamentární práce nemohlo býti ani řeči.« Posl. Maštálka skončil »Když jsme se loučili se sněmovnou poslaneů, byl učiněn kýmsi žurnalistický vlip: »Němei maji sliby a Vám byly dány přípovědi.« Kdyby tomu lak bylo, kdyby se předseda ministerstva dal zatla- čiti německými poslanci na tuto dráhu, tu by pro nás vyvození přl- slušných důsledků v podzimn fm zasedání bylo nevyhnutelno a sa- mozřejmo.« Mladoboleslavský list, který dal podnět k tomuto projevu, připojuje k němu po- známku, podle kleréž »není žádným tajemstvim«, že výsledky parlamentární činnosti, jak se uka- zují za poslední(?) doby, nejsou tím, cosi tvůreové positivního směru politického u ná- představovali, že naprošto neuspokojují, že cel- ková hlavní linie politiky naší se nevyzvedla atd. Pro naše členáře podotknuto budiž, že »MI. L « jsou týž list, který ze všech mimo- pražských orgánů, sekretsriátu strany sloužicích, nejprudčeji na nás se obofoval pro naše stano- visko, které nyní sám znojímá. Jest zajímavo i to, že tento mluvěí pražských vůdčích kruhů strany na jiném místě výslovně prohlašuje, že poslanci národní strany svobodomyslné z ůsta- vili otázku jmenování soudeů Čechách ministru krajanu Prá- škovi, kterýž také převzal z a ne úplnou zodpovědnost. List nemůže si představiti, že by ministr krajan, jako strážce českých zájmů v kabinetě, nevykonal plně svou povinnost . .. — Šílenství? Ve včerejším ranním vydání t. l. přinesli jsme minění vídeňského »V ater- landu« o aféře dodávky rour pro vodovod pražský. Oposici všeho českého lidu proti kar- telu nazývá orgán pravice panské sněmovny »šílenstvím z národnostníchi důvodů«. Vytkl jsme mu, že jest naproslo nemnformován o ná- rodnostních poměrech, a že dřive nevědělo hospodářské národní válce občanské v českých zemích, až kartelářský tisk vypálil u přiležitosti pražské dodávky poplášnou ránu. Až dosu »Vaterland« a všechny listy, přetékajíel povědomou láskou ke smíru v Čechách oběto- váním českých menšin, mlčely ke všem repre- saliím hospodářským, provozovaným od Němců a jich tisku na českém průmyslu. Ujišťujeme »Vaterland«, že kdyby si polněrů v Čschách všímal aspoň tak bedlivě, aby byl oprávněn ku pronášení nějakého úsudku vůbec, že by dospěl ku pozuání, že hospodářský boj s německé strany proti Čechům jest neskonale útučnější důslednější než s české strany. Každý den při- náší toho doklady; konkursy německých obcla korporael v insertní části i v textu německých listů výslovně vylučují nabídky Čechů a priori. práce stavební, dlaždičšké u něm. obeí nezadá vají se nikdy českým podnikatelům, podobně je tomu i při zems. lokálních drahách, stavěnýeh v něm. územl. Jakožto symplom tohoto smý šlení a důkaz faktického boykotu na poli hospo- dářském proti Čechům provozovaného, uvádíme z »Reichenberger Ztgu.« ze dne 18. t. m. následující zprávičku:
#14 alto_textblock #14
Výstraha německému texlilnímu průmyslu v zemích sudetských. T - várník Lonek, firmy Lonek v Hilvátech, Ústí nad Orlici (vých. Čechy), jest vůdcem hnuti, aby v ně- meckých (387 Čechů, 630 Němeů podle posl sčítání! R.) Hilvátech zřízena byla česká škola. Poněvadž jest odbytem svých tk al covských stavů namnozeodkázán na německý průmysl, budiž tento upo- zorněn na hořejší okolnost! Co tomu říká »Vaterland«? Ale to není ještě všechno a prosíme »Vaterlanda, aby dal laskavě pozor, co bude následovat V tých ž Hilvátech jest na německé škole. navštěvované z velké většiny českými dětmi, učilelem jakýsi Raab, národnosti radikálně ně- mocké. Dne 21. t. m. konalo s tímo učitelem
#15 alto_textblock #15
se za přítomnosti německého školního inspektora z Lanškrouna vyšetřování, k němuž došlo teprve na soudní zakročení proti Raabovi, když mu soudně dokázáno, že českým dětem plival do úst. Vyslýcháni byli školáci Barvínek, Nestrašil Vreger a Jírů, vesměs čeští hoši. Výslech za- počat byl žákem Barvinkem, který chtěl vypo- vídat česky. Tomu zabránil říd. Prause, který s podporou p. inspektora, který prý česky ne- umí, přinutil chlapce, který již po třetí rok chodi do německé školy. aby vypovídal německy. Po něm pak všichni vypovídali německy a i proto ko sepsán byl němeeky. Všichni vyslech- nuti žácí dosvědčili, že jim učitel Raab ve škole plival do úst, což také podpisem sepsaného pro- tokotu potvrdili. Na otázku proč to nehlásil dříve rodičům, odpověděli, že ze strachu, poně- vadž jim učitel Raab vyhrožoval trestem, jestliže se o tom zmíní. Tímto výslechem bylo nezvratně zjišténo, že německý učitel Rnab českým dětem násilím ústa otvíral, aby jim do nich naplil. Co tomu řiká »Vaterland«? Jestliže se ujímá soudcovského úřadu nad českým lidem prohlašuje-li jej za šílený, poněvadž protestuje proti vítkovické dodávce, musí vzlti na vědomí také důvody jeho jednání. Očekáváme od oká- zalé nestrannosti orgánu pravice panské sně- movny, že uveřejní historii o německém učiteli českých dětí, klerý jim násilím otvírá ústa, aby jim do nich naplil, za to že mluví česky. Neučiní-li tak, musíme za to míti, že se stydí za to, že vycházl v témž jazyce, jakému vyušuje bestie Raab na německé škole v Hi- vátech, kde nesmí býti česká škola. Její pro- lektor za své ušlechuilé snahy dán v. německý acht v sudetských zemíchI — Pensijní pojišťování soukromých úřad- níků a zřízenců. Národní rada česká upozorňuje p. t. zaměstnavatelstvo i soukromé úřadnictvo zřizenectvo národnosti české na význam a důle- žitost prvnich přihlášek k penšijnímu pojištění v předepsané lhůtě do 28. srpna 1908. Zákon pensijní totiž vstupuje 1. lednem ve všeobeenou platnost a přikročuje se takto k jeho provedení. Prvním krokem takovým jsou v časné přihlášky, protože na nich závis přiznání práva volebního do správy ůstavu pensijního jak ve skupin zaměstnavatelů, taki ve skupině pojištěnců. Český živel musí býti řádně uplatněn v této instituci, jdeť o důležitou věe nejen hospodářskou a sociální, nýbrž i národnl. Suma přihlášek českých bude míti patrně také vliv na nejbližší kroky vlády, kleré přísluší stanoviti obvody a sídla zemských úřadoven »Všeobecného pensijního ústavu«. Po bedlivém uvážení toho všeho doporučuje Národ n rada česká veškerým p. t. zaméstna- vatelům národnosti české, aby s přihlašováním personálu poji- šťováním povinného neotáleli nýbrž přihläšky nejdéle do 28. t. m. podali. Blankety přihlášek si musí každý interessení opatřiti sám u přídlušného magistrátu nebo okresního hejtmanství. — Kdo by ze za- městnanců pojištěním povinných chefem svým přillásen nebyl, může přihlášku učiniti sá m. Stížnosti na nedostatek tiskopisů u politických úřadů ukládají kruhům povolaným, aby se na prislušných mistech v každém takovém případe postaraly o náprava. —O pasledních hodinách života dvor. rady prof. dra. Boh. J. Eiselta dovídůme se následu- jíci zajímavé podrobnosti. Prof. dr. Eiselt trpěl již 15 let ledvinovými kaménky, ale vždy se vy- léčil. Tentokráte však záchvat byl velmi vážný. Na letním pobytu v Jindřichově HIradci se vážně rozstonal a proto byl dne 20. srpna převezen do svého bytu na Smíchově. Dne 21. srpna ráno byl k nemocnému povolán p. prof. dr. Maixnem a primář vinohradské nemocnice pan dr. Seme- rád, s nímž nemocný měl následující rozmluvu- „Už máte po zásluze, doktore, noboť mně je lépe! Mohl jste mit zásluhu, že jste starého Eiselta uzdravil!“ Primář dr. Semerád hledal puls nemocného a byl nemálo překvapen, když tep nemohl nalézt. Dvorní rada prof. dr. Eiselt postřehl to a pravil: „Mně se zdá, že nemůžete top nalézt!“ A při tom vzpomenul případu zná- mého dra. Hamerníka: „Dr. Hamrník, když se rozstonal, povolal k sobě několik lékařů, ale žádný mu nemohl nalézti puls. Vy jste komedi- anti! zvolal dr. Hamerník. Teprve když já jsem přišel, zjistil jsem, že měl pule přehozený, na hřbotě uky.“ A dále pokračoval dv. rada prof. dr. Eiselt: „Já to vím, že mám puls slabý Přijdte sem zase zejtra!“ Do večora stav ne- mocného se zlepšil, ale v noci nastalo zhoršení Do posledního okamžiku byl při vědomuáí. Před
#16 alto_textblock #16
1 hodinou v noci pravil své choti a dětem synovi MUDru. Rudolfu, asistentu profesora Maixnera, MUDru. Arturovi, primáři ústavu pro choromysl- né v Dobřanech, a dceři Matyldě: „Nechejte už toho léčení a rozežněte svíce, už je vše marné! Přání otcovu vybověli a sotva že svíce u jehc lože vzplanuly, dvor. rada prof. dr. Eiselt ze- mřel... Jako příčina smrti konstatovány ledvi- nové kaménky, zánět měchýře močového a pánve ledvinné s následnou uremií. — Pohřeb dvor. rady prof. dra. Eiselta bude se konati zejtra o 10. hod. dopol. z vyšehradského chrámu sv Petra a Pavla. — K úmrlí dvorního rady prof. dra. Eisella. Z musea král. českého. Společnost mu- sejní ztrácí v zesnulém panu dvorním radovi MUDru. Bohumilu Eiseltovi, vynikajícím učenci a profesoru c. k. české university Karle- Ferdinadovy v. v., svého dlouholetého činného člena a obětavého příznivce. Pp. členové Spo- lečnosti se žádají, aby se v nejhojnějším počtu zúčnstnili pohřbu zvěčnělého učence a vlasti- — Dr. Jan Podlipný, zemský poslanec člen sboru obeeních starších, slaví zejtra své šedesáté narozeniny. — Osobní. Dosavadní sekční rada v kabinetní kanceláři císařově a požívající titulu a hodnosti dvor- ního rady, dr. Olokar Mikeš, jmenován byl skuteč- ným dvorním radou císařovy kabinetní kanceláře- Dr. Mikeš je rodilý Pražan, byl ioňského roku za císařova pobytu v Praze chefem kabinetní kanceláře a je v širých kruzích české společnosti osobností známou a ctěnou. — Z lázní Sedmiborek se ozna- muje: Jan Helimann, senální president nejvyš- šího soudu, a dr. E. HelImann, dvorní sekretář v ministerstvu spravedinosti, odjeli po delším pobytu ve zdejších lázních nazpět do Vídně. — Vávoda Cumberlandský přijel včera odpoledne zvláštním vlakem z Cmuntu Františkovou dráhou do Prahy a pokračoval přes Hrabovku v dalši jizdě do Drážďan. Na Františkově nádraží dvorní stravovatel p. Zavřel předlotil vévodovi čaj a kávu. — Redinné zprávy. Slečna Božena Zim me- rova a pan Ladislav Demkov, c. k. profesor v Rakovníce, slaví sňatek v úterý 25. t. m. o půl 8. hod. ranní v kostele sv. Ludmily na Král. Vino- hradech. — Z kruhů lékařských. Profesor p. dr. He veí roch se vrátií z prázdum a počne zase v ponděl- pravidelně ordmovati. — Pan MUDr. Boh. No vý, odb. ženský lékař v Jungmannově tř. č. 5., ordinuje opět pravidelně od 9.—10. a 3.—4. hod. mimo ne- děle a svátky. — Zubní lékař p. MUDe. Koutník vrátil se z cest a ordinuje v obvyklých hod- nách v Praze, na Václavském nám. č. 72. — Úmrti. V Novém Bydžově zemřela 21. t. m. paní Barbora Pekárková, vdova po poklad- níku záložny a starosty města. Pohřeb koná se zejíra v pondělí ve 2 hod. odp z domu smutku na mistní hřbitov. — Na Smíchově zemřel dne 21. t. m. pan Eduard Teklý, inspektor panství bar. Dallberga v Malešově. Zesnulý ztrávil plných 28 roků v Male- šově, kdež podporoval rozkvět městečka, jsa vždy věrným a obětavým sloupencem strany svobodomy- slné a upřímným synem svého národa. Blahodárnou činnost osvědčil nejen v obecním, ale i okresním zastupitelstvu kutnohorsvém, kdež rozhled, rozšafnost a rady jeho byly plně uznávány. Všude získal si svým pevným, mužným charakterem úcly a váž- nosti všech občanů. Ve svém oboru byl znám jako věhlasný hospodář. Posledním vlasteneckým činem jeho bylo věnování bohalé knihovny Úslřední Matici školské. Čest budiž jeho památce! — Dne 20. srpna zemřela paní Johanna Oechsová, vdova po c. k. setníkovi, v 71. roce věku svého. Zesnula paní, dcera někdejšího pražského sládka »u Rajsmanů« p. . Kučery, byla dáma v měšťanských kruzich praž- ských obacně znána a také obeeně etěná. Pirniřet koná se dnes v neděli ve 4 hod. odpol. z chrámu Nejsvět. Trojice ve Spálené ul. — K úmrtí spisovalele Váeslava Vlčka. Rodině zesnulého spisovatele a redaktora Václava Vlčka za- slali soustrastné projevy dále ještě: Ministr m.s dr. Bedřich Pacák, Výkonný výbor strany svobado- myslné, Fr. Kvapil, »Hlahol« vinohradský, Jindřich Vlad. H sura, poslanec v Jindř. Hradci, J. Metelka v Bukovině, prof. dr. Fr. Faktor, Prokop Procházka, c. k. zemský školní rada, Václav Niederle, gymn. prol. v Král. Městci, JUDr. Fr. Vaina, c. k. soudní rada v. v. v Nové Pace, dr. Matys, docent, asistent oční kliniky prof. Deyla, Ant. Regner s rodinou, Josef Suk, jub. řídící učilel v Křečovicích u Ne- veklova, Vilemína Salmonová, Václav Zintel. Eleo- nora svob. paní Gayrová z Ehrenbergů, Frant. Jiiek, kapelník Nár. divadla, Růžena Jilková-Maturová, Fr. Picka, kapelník Nár. divadia, dr. Jiří Guth, Eduard Vojan, Fr. Česný s rodinou, prof. konservatoře, Josel Albertiny, em. odb uč. na uměl.- prům. šk. v Praze, Jan Křt. Pecánek, farář ve Středolukách, Jos. Balík ve Vlašimi, Fr. Herites v Praze, Václav Beneš Šu- mavský za »Národní Politiku«, Frant. Přibil, adj. řed. stál. drah v Plzní, obec Kondrac p. Blaníkem, Jan Nálevka Vřesnický, řídicí učitel v L šnén, Emi Matějovský, Anna Kulíková, choť obvodního a pans. lékaře, Antonín Mašek s chotí, prof. Václav Šole s choti, Isabella Jahnová, Fr. Paviík, spr. škol, Fr. Rypáček, školní rada, Josef Kalus, A. Jakubová, Josef Šimon, býv. farář. Josef Náměstek, Ant. Schulz, soudní rada, A. Čermáková Sluková, býv. sekr. schov. Kar. Světlé, inženýr Jos. Venci, J. Sehnoutka, c k. komerční rada, továrník v Černoši, Růžena Nosková, K. Vaňa, A. a B Hrdličkovi, R. Pokorna z Purkyňů, Anl. Vávra, rodina Špačkova, starosta Bendl v Kácově, Jar. Hurt, člen činohry Nár. divadla, Václav Ježek, uěitel v Planici, K. Velsova- S' avíková, dr. Jar. Šafařovič rada zem. soudu, Ludm. Vojtová- Sluková, Ústřední výbor »Vzájemnosti«, Anna Čer- vená-Dostalová, Hanna Benoniová, Božena Augusti-
#17 alto_textblock #17
mila.
#18 alto_textblock #18
Dopis Pařížanky.
#19 alto_textblock #19
Mluviti nyní o Paříži, milé čtenářky, jes velmi choulostivá věc. Pařiž je opuštěna, bez zábav a bez elegantního světa. Již před měsl- cem rozutekly se elegantní dámy buď na ven- kov trhat květiny, k moři, ponořit se do osvě- žující vody nebo do hor slézat nejvyšší vrcholy Paříž jest tou dobou jenom shromaždištěm cizineů. Přes to, že jsou zavřena divadla aže utuchl společenský život, hrnou se sem ze všech koutů svěla ti, které oslňuje hlavní město Francie, ulice hemží se hubenými posťavam Angličanek a těžkopádnými Němkami, slídicím po modách, jež by je učinily krásnějšími. Místa, kde lze spatřiti moderní novinky jsou stále hustě obklopena. Jsou to zvláště velké moderní závody v ulici de la Paix, chrámy mody, kde dnem i nocí pracují vily krásy. Del nice kloní se nad svou prací a ruce jejieh umdlévají picháním do sametu, jímž se pak bu dou zdobiti koketní dámy. Moda je právě neurčilá v době, kdy konč letní úbory a posud ještě neukazuje, jaké budou zimní. Ženy, které dbají na eleganci a jsou ná- hodou v Paříži, vypadají skoro jakoby nosily uniformu. Snad nikdy ještě nebyly určité úbory a klobouky tak jednomyslně přijaty. Není tu již Pařížanek, ale jediný typ Pařížanky s toilettou stále stejnou. Chcete věděti, jaký to úbor se všeobecně nosi? Krátká sukně skládaná z bílé šerky. vroubená dole jedinou širokou stuhou hedvábnou. Střevíce bllé, jejichž velmi široké tkaničky se svazují ve velký uzel nahoře na noze. Punčochy bílé, co nejvíce vyšívané a nikoli prolamované. ponévadž v nich kotníky vypadají přilis veliké
#20 alto_textblock #20
Obromný černý klobouk, zdobený bilou nebo růžovou draperií, dlouhý žaket, bllý nebo mořské barvy, velmi odslávající, se zaokrouhlenými šusy, týlová náprsenka, krajky u krku a u rukávů. Tak vypadá Pařížanka! Jde, usmívá se okouzluje, jak vidite, ne příliš hledanými pro- střudky. Ale střih jejiho šatu je tak bezvadný, má takový chie, že uchvacuje téměř ničím. Naznačila jsem tu, milé členářky, praktický oděv, jaký mohou nositi nejskromnější i nej- elegantnější ženy, chcete-li však velmi krásnou toilettu, volte úbor z krajek. Vyhněte se však úboru, složenému z jediné krajky. Úbory celé z irských nebo luxeuilských krajek, jež se dříve tolik nosily, vycházejí z mody a úbory z angli- ckých výšivek jsou již naprosto nemoderní. Poněvadž to často bývá německý výrobek, budou nám snad doporučovány našimi soused- kami, ale střezte se jich. Dejte přednost úboru mnohem lacinějšímu a při tom hezčímu z široké valencienské krajky (třeba napodobené), zdobené motivy irskými. Kostym »tailleur« z krajek jest velmi moderní. Žaket jest rozstřižen ve formě tuniky a jest velmi chic, ovroubití jej dlouhou třásní. Žaket se nepodšívá, aby síťkovím bylo vi- děti tailli. Spodek sukně jest vždy hedvábný. Jediná vybraná nuance jest bílá, neboť každá jiná barva při průsvitném úboru jest nevkusna. Největší půvab nynější mody spočívá totiž právé v eleganci tvarů a střizlivosti barev. Ve volbě odstinu při toilettě buďte velmi opatrny; lzejí snadno dodati tonu veselého a diskretního. Úplně bílý úbor jest ovšem poněkud fádní, vezměte k němu barevný slunečník a bohaté ozdobený klobouk, nebo dlouhou stuhu, jež se oviji kolem pasu, sváže se po straně a končí dvěma vel- kými hedvábnými žaludy. Dbejte však harmonie
#21 alto_textblock #21
barev, jest to umění, jež prozrazuje pravou eleganci. Stále častěji bývá zvykem pořádati na ven- kově velké večery. Pozvání posílá se několik neděl před ustanovenou dobou a odpovídá se na ně hned, aby se hostitelům ušetřily zbylečné výlohy, jaké vznikají tím, že často z daleka ob- jednávají zásoby, nezbytné ke slavnosti. Program tvoři obyčejně bridge, načež následuje kotilicn. toilotta musi tedy býti velmi elegantní. Časlo však sehází se na venkově pouze sousedská společnost k čaji a ku procházkám, tu pak bývá toiletta poměrně jednoduchá: krátká sukně plá těná nebo tussorová a velký klobouk, sám o sobě chic, ale zcela jednoduchý. Velmí hezký je pro venkov ohromný klobouk z černé slámy s nízkým vrškem a velmi širokým, ovinutým černým sa- metem, v předu spojeným. Položen poněkud na stranu na vlasy silné zkadeřené, vyjímá se v své prostotě velmi elegantně. Užijte tedy, milé čtenářky, co nejvíce po- sledních týdnů prázdnin, brzy budete povolány nazpět do města společenskými povinnostmia mnohé snad i touhou po společenském životě- Paříž činí již přípravy k velké slavnosti, jakou jest zima. Divadla chystají své novinky a všude je viděti, jak velké město stará se o příští zá- bavu těch, kteří je na léto nevděčně opustili Magdeleine Chaumont.
#22 alto_textblock #22
Dramatické umění.
#23 alto_textblock #23
+ V »Copu«, stále oblibené veselohře B. Vikové Kunětické, vystoupila sl. Sedláčkova v rol drobné a neposedné žabky Mání. Mladistvá uměl- kyně podala poztomite a lehce svěží, naivní komiku té malé hrdinky, jež neodolatelnou veselostí oživuje ovzduší veselobry, někdy trochu nemotorné a těžko- pádně. Ale ton i gest její hry připomínal namnoze
#24 alto_textblock #24
první představitelku Máni, která v ní vytvořila jednu ze svých rozkošně karakterisovaných, do krajnosti komických, ale nekarikovaných postavdívčích. Nebylo to nijak na újmu ceny výkonu sl. Sedláčkovy, že se inspirovala vzorem sl. Grégtovy, neboť prokázala snahu a schopnost užívati i jiných prostředků umě- leckých i tam, kde anadno se mohla dáti svésti k la- ciným efektům fraškovité drastičnosti. Obecenstvo zabrnulo sl. Sedláčkovu hlučnou pochvalou a vůbe se dobře pobavilo rozmarným a vtipným dílemp H. B. Vikové-Kunětické.
#25 alto_textblock #25
Hudba.
#26 alto_textblock #26
+ Pibíchova II. symfonie Es-dur, stěžejní čísl včerejšího výstavního koncertu, vyšla v úpravě skla- dalelově čtyřručně, Inteligentním hudebníkům dána tím příležitost hlouběji vniknout v ideáln hudbu Fibichovu, která v sobě tolik budebníh krásna chová. Při objemnosti díla a krásné výprav jest cena 15 K, již nakladajel Fr. A. Urbánek, vedl Národního divadla, stanovil, přiměřená. + K jubileu nestora české hudby Jos R Roz košného budou vitány nejpopulárnější publikace vzácného tohoto umělce, jež vyšly v Edici M. u Jsou to především dvě krásné arie a sice populární sopránová arie z opery »Popelka« (t. zv. Holoubková«) a tenorová arie ze »Svatojanských proudů«, dále jest to výborná pastýřská hra »Lásky máj« na poetická slova Karla Kádnera, která zvláště zaslu- huje pozornosti pořadatelů oslav Rozkošného. Psůna jest pro ženský 2hlasý sbor a sola a nevyžaduje ani dekorací, ani námahy studiem. Edice M. U. chystá v jubilejním roce mistra J. R. Rozkošného k vydání několik vynikajících publikací tohoto umělce, jež vznikly v posledním čase. Všecky skladby Rozkoš ného žádejte výhradně v hudebním závodě Mojmíra Urbánka v Praze, Hlávkův palac.
#27 alto_textblock #27
Různé zprávy.
#28 alto_textblock #28
= Mezinárodní sjezd esperantistů. Z Drá- žďan, 22 srpna. (K. k.) Mezinárodní sjezd esperan- tistů byl dnes ukončen. Přištího roku budou se ko- nati sjezdy v Catavbě (Sev. Amerika) a v Barce-
#29 alto_textblock #29
loně,
#30 alto_textblock #30
= Hejtman kopnický varictní atrakci. Z Vídně, 22. srpna. Ve zdejším varieté „Apollo“ bude vystu povali v nejbližších dnech kopnický hejtman, švee Voigt. Jednání mozi ředitelstvím podniku a ševcovým impressariem p. Rosem, jehož choť jest známá ta- nečnice Saharel, bylo již v Berlíně skončeno. Hejt- man Voigt má již dnes večer přijoti do Vídně, kde debutuje na varielních prknech. = Opatření proti moru a cheleře. Z Terstu, 22. srpna. (K. k.) V oběžníku zdejšího námorního úladu se praví: Poněvadž v některých místech na Azorských ostrovech byl úřadně zjištěn mor, bude se se zbožím z tamějších přístavů nakladati podle pří- slušných pedpisů. V jiném oběžníku téhož úřadu se praví: Poněvadž podle úřadní zprávy cholera se ry- chle vzmáhá v některých krajinách jižního Ruska, upozorňují se námotní úřady a funkcionáři na pří- slušné úřadní předpisy a ukládá se jim co nejpřís- něji, aby jich dball. = Německá vzduchoplavba. Z Berl!na, 21. srpna. Korunní prine a korunní princezna přišli dnes na cvičiště vzduchoplaveckého oddělení a dali si uká- zati vojenskou vzducholoď a balon Parsevalův. Ko- runní princ podnikl pak se svým adjutantem plavbu ve vajenské vzducholodi. Selník Kehler vysloupil „Parsevalu“ a ukázal princi a princezně manipulaci s balenem. Korunní prine slíbil, že příště vystoupo „Pursevasu“. — Z Berlína, 22. srpna. Balen Parsevalův musil se dne. následkem zlomení kotouče řemonového při ventilátoru po krátké plavbě u Vite- navy opět spustiti. Balon byl vyprázdněn a materiál dopraven na dvou vozech do kolny. Příští týden bude se konati vlastní plavba na zkoušku. — Z Berlína, 22. srpna. Ministerstvo vojenství zano- vědělo cizincům návštěvu balonové kolny v Reinigendoríu. Zákaz byl prý vydán proto, že o nevém vojenském balonu bylo uveřejněno přilis mnoho podrobností v novinách. — Z Fric- drichshafenu, 22. srpna. (K. k.) Hrabě Zeppelin založil z prebytku národního daru „Zeppelinovu vzduchoplaveckou nadaci“, aby ulehčena byla slavb jeho vzducholodi, aby usnadněno bylo německé říši opatřování vzducholodí, aby zvýšena byla branná síla, jakož i upotřebení vzducholodí ve službách vědy. Poněvadž tímto darem nevzrostlo jmění Zeppelinova musí odmítati všechny žádosti o podporu, jichž do chází nesmírné množstv