Strana 2. Císlo 120.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 3. května 1902

dobyl pro panovníky srdce národa, čestných zástupců. podpor trůnu, přímých dědiců onoho stavu, na němt ílo své založili králové Kastilie. .. Smím-li se od- Vomavati na nějakou zásluhu, honosil bych se při dneš- ním slavném ději jedině tím, že chovám k národu lásku, jíž poznal jsem jeho potřeby a jeho strádání, abych je umírnil. Přispívati vyděděným, poskytovati jim, čím jsme jim povinni ze spravedlnosti, zastávati se toho, aby šlechta nepohlížela vysokomyslně na dělnickou bluzu a ještě méně aby pociťovala odpor před chudobou a bídou, znamená konati dílo, jež pro trůn jest dnes nanejmíň rovněž tak důležité, jako za dřívějších dob mávání mečem.« — »Je to věru — dokládá k tomu »Deut. Adelsblatt« — vznešené slovo, kteréž markýz de Tovar pronesl před shromážděnými říšskými grandy a je to zároveň hrdé slovo. Kéž do- jde ozvěny v srdcích šlechty všech zemí! V srdci naší konservativní šlechty zapsáno toto slovo bohudík již dávno.« Změna anglické korunovační přísahy. Auglický král Edvard VII. učinil pro koruno- vační slavnost, která se bude konati dne 26. června řadu ustanovení, kterými se obřady dosavadní mění aneb obmezují. Největší podivení vzbuzuje však v An- glii změna, kterou král učinil v textu ústavní koru- novační přísahy. Nehledě k tomu, že zkrátil velikou část modliteb a litanií, což samotné již popudilo an- glikánské kněze proti němu, vyškrtl z korunovační přísahy místa, která se ostře obracejí proti katoli- ckému náboženství. Všecky ty věty, kterými katoli- cká víra byla urážena a prohlašována za bludné učení a modlářství a které až dosud vždy vzbuzovaly veliké rozhořčení mezi katolíky anglickýml, byly vy- nechány. Král přísahu ústavní v celém rozsahu pro- nesl při nastoupení na trůn před parlamentem a do- mnívá se, že při korunovaci již není třeba, aby vše- cka protikatolická místa jají opakoval. Nepochybně přiměly krále k této zméné přisahy protesty katoli- ckých jeho poddaných, jež po jeho nastoupení trůnu i v parlamentě se ozývaly, a snad také ta okolnost, že vévoda z Norfolku, který při korunovaci bude míti závažný úkol, jest náčslníkem anglických kato- líků. V kruzích anglikánské církve se namítá, že ta- kovéto zkomolení starobylé přísahy bylo by poruše- ním ústavy a že by jím celý korunovační akt se mohl stát i neplatným. Parlament prý si takové zná- silnění ústavy králem nemůte dáti libiti. Ale král prý spoléná na to, že všichni osvícení Angličané mu dají za pravdu, že může vynechati místa v přísaze, která tam před staletími vlož la náboženská nesná- šelivost, po které dnes v Anglii již není ani stopy a není také žádné pochybnosti, že král Edvard ne- spoléhá na to darmo. Odstoupení dánských západolndických ostrovů. Kodaňský landstning konal včera tajnou schůzi, ve kteréž rokováno bylo o odstoupení dánských západoindických ostrovů. Rokování nebylo však do- končeno, nýbrž stane se to bezpochyby v příští tajné schůci, kteráž konána bude v úterý. Vétšina sněmovní trvá doposud na svém stanovisku, že konečně rozhod- nuto býti má o odstoupení souostroví až po hlasování všech ostrovanů, kteří jsou oprávněni k volbě do kolo- niálních rad. Taugerský sultán oznámil mocnostem, že se zřetelem na dobrou žeň snížil vývozní clo na přeníci pro rok 1902 o třetinu.

Z říšské rady. Z Vídně, 2. května. (Tel.) Dnešní schůzí nastává v jednání poslanecké sněmovny delší přestávka, neboť nejbližší schůze bude se konati teprve dne 12. května. Hlavní příčinou toho jest zasedání delegací. Sněmovna zakončila dnes poradu o rozpočiu ministerstva obchodu a zahájila po- rady o rozpočtu ministra železnic. Porady točily se hlavně kolem různých požadavků, jež se činí vzhle- dem k poštám, telegrafům, telefonům a železnicím a pak také v příčině zlepšení poměrů poštovních zří- zenců. Pan mínistr obchodu jevil ku přáním těmto dosti ochoty.

Sněmovna poslaneeká. (Zasedání 18 Schůze 132.) Ve 132. schůzi, konané dne 1. května pokračovala po- slanecká sněmovna v podrobném rokování o rozpočtu ministerstva obchodu, a sice o položce: Pod- porování živností, V rokování, jež trvalo téměř osm hodin, vystřídalo se osm řečníků, kteří uvedli na pře- třes všeehny stránky složité živnostenské otázky a její opravy. Z českých poslanců ujali se slova poslanci Karbus, Kra- tochvíl a dr. Šílený, kteří s velikým důrazem vypo- čítávali a hájili všechny požadavky českého živnostnictva a obchodnictva a reklamovali zároveň zákonodárství živnosten- ské pro sněmy zemské.

(Schůze 133) Předseda hrabě Vetter zahajuje schůzi v 10 hodin 2) minut. Po přečtení došlých spisů a vykonání voleb do růz- ných výborů, pokračovala sněmovna v jednání o roz- počtuministerstva obchodu.

Posl. Doberníg lituje, že jistý řečník včera kritisoval tak prudce jednání o podaném návrhu Trinbornovu v panské sněmovně, při čemž byla uznána rakouská akce na podporu žiností. Dále polemisuje se včerejší řečí posl. Etze, která prý byla prodchnata stranickou vášní a odmítá za hlučné pochvaly svých stoupenců výtku, činěnou německé straně lidové, že holduje theorii zpropitného. Řečník praví, že němečtí konservativci, meli nimi duchovenstvo a mezi nimi opět část německého duchovenstva podporují všemi pro- středky poslovaňování. Zmiňuje se o podporování živností praví, že tato akce trpí jednak stranickými boji v poslanecké sněmovně, jednak pasivním odporem živnostníků. Přes to nelze jí upříti úspěch. Řečník přimlouvá se pak za podporo- vání společenstevního úvěrnictví a žádá v resoluci, aby do rozpočtu zařaděn byl obnos 3 mil. korun z přebytků po- štovní spořitelny jakožto základní kapitál pro říšskou spole- čenstevní banku, požaduje podporu nemocenským pokladnám mistrovským, jimž měl by se rovněž přikázati obnos 200.000 korun z přebytků daně z jízdních lístků, bude-li schválena. Řečník mluví pak o řadě živnostenských otázek, mimo jiné o zřízení společenstevních instruktorů a vítá, že práce těchto instruktorů mají býti usnadněny tím, že mají jim býti při- dáni znalcí ze stavu živnostenského Řečník sám jest v jistém smyslu přívržencem průkazu způsobilosti a především nuce- ných společenstev, ale nemůže od živnostenského zákonodár- ství nic zvláštního doufati, poněvadž nejpřísnější a nejostřejší zákony mohou býti obcházeny lichvářským vykořisťováním. Živnostníci mohou býti zachránění jen svépomocí. Posl. Wohlmeyer líčí smutnou situaci selskéhoa živnostenského stavu. Nouze těchto lidí jest v Dolních Ra- kousích právě tak veliká jako v Haliči. Rečník stěžuje si na přílišný vliv kapitalismu a nazývá obnos, určený pro podpo- rování živností příliš nepatrným. Obíraje se požadavkem živ- nostníků za zavedení průkazi způsobilosti pro velkoprůmysl, vyčítá vládě, že podléhá vlivu židovského kapitalismu a uvádí na doklad toho propnštění odborového rady Schneipfluga z ministerstva orby Řečník kritisuje nový volební řád pro obchodní komory a žádá poslé e pronikavé reformy v oboru živnostenském, čímž dostal by se hospodářskému životu nový podnět. Jelikož seznam řečníků jest vyčerpán, následují věcné opravy. Posl. dr Kolischer opravuje tvrzení posl. dra. Lichta o domnělé pasivnosti Haliče, řka, že státní příjmy z Haliče jsou o 5 mil. větší, než státní výdaje obrací se proti tomu, aby Halič byla nazývána zámezím a konstatuje že průmysl v Haliči byl založen jen tam, kde jsou přirozené podmínky. Řečník prohlaš je posléze, že takové výpady jako posl. dra. Lichta nemohou k tomu valně přispěti vzbuditi politické sympa tie. Posl. Winter opravuje výtky, činěné poslancem Etzem německé straně lidové Po doslovu zpravodaje posl. dra. Kathreina položka se schvaluje i s resolucemi. Posl. dr. Kathrein zahajuje pak jednání o titulu »Pošty a telegrafy«. Posl ryt. Plaček počíná svou řeč česky a mluví pak německy. Řečník ujímá se požadavku poštovních a telegraf- ních zřízenců a prohlašuje za povinnost vlá ly, aby hmotné poměry svých zřízenců zlepštla. Řečník líčí význam Čech v ohledu na poštovnictví a na základě dat dokazuje, že Čechy jsou v tom ohledu nejdůlež tější zemí, která také poskytuje největší užitek. Řečník poukazuje na nepříznivý poměr v je dnodivých stupních úřadnictva v poštovní službě v Čechách a obrací se proti tomu, že se při sestátňování bere menší ohled ne neerární pošty v místech českých než německých. Dále stěžuje si mezi jiným, že se v centrále čeští úřed íci odstrkují. Řečník končí za hlučného souhlasu českých po- slanců. Posl. Starzyňski přednáší řadu přání, jež se týkají Haliče. Ministr obchodu podává nejprvé přehled nejdůle- žitějších položek pro pošty a telegrafy a přislibuje ochotu vlády vzhledem ku žádané poslancem Plačkem decentralisaci. Ohledně nestejných poměrů u různých řiditelstev praví, že v tom není žádné tendence proti Čechům. V dalším mluví o poštovním spojení s Turecgem a praví, že se pomýšlí na zavedení clearingového systému ve spojení s Levantou. Zle- pšení hmotných poměrů poštovních expedientů považuje mi- nistr za velmi naléhavé a praví, že se zdárné rozluštění této otázky podaří nejspíše ještě během tohoto roku, ač jsou tomu mnohé fnanční obtíže v cestě. Ministr uvádí podrobnosti nového statutu pro tyto pomocné síly a poukazuje na některá zlepšení, jež se už stala a slibuje pak zejména i zlepšení po- měrů poštmistrů, zejména v Praze a ve Vídni. Otázku při- jímání předplatného na noviny poštami se již zkoumá. Mi- nistr uznává nedostatky při telefonech, jež bohdá brzy budou odstraněny. Na rok 1902 jest k tomu účelu zařaděno 18 korun. Ministr mluví pak o poštovních spořitelnách a slibuje, že se na přání během debatty vyslovená, vezme dle možnosti ohled. Posl. Choc mluví česky a německy, kárá sestavení statistiky obchodního úřadu a zejména statistiky práce. Dále žádá rozmnožení živnostenských inspektorů a žádá, aby jim bylo dáno více autority. Na to ujímá se poštovních zřízenců. Poněvadž se poštovní správa chová k Čechům nepřátelsky bude jeho strana hlasovati proti položce. Dále mluvil posl. Procházka. Zpravodaj dr. Kathrein vzdává se slova, načež se od- stavce, jež jsou předmětem porady, schvalují. Sněmovna zahajuje poradu o rozpočtu ministra že- leznic. Po úvodní řeči zpravodaje posl. Pergelta ujímá se slova posl. Tambosi (proti) a praví, že nikde v celé mon- archii blahobyt lidu nezávisí tak velice od zdravé železniční politiky jako v Trentinu, mluví o tarifech jižní dráhy, praví, že se tu cizím výrobkům nadržuje na škodu domá- cích. Proto žádá sestátnění jižní dráhy, nebo aspoň sestát- nění nebo nájem trati Aala-Kufstein, Bělák-Franzensfeste Dále žádá, aby se na vlaštinu bral v železniční službě větší ohled. (Souhlas Iaalů) Posl. hr. Khevenhüller mluví o deficitu v rozpočtu státních drah a praví, že náš poměr k Uhrám stal se roz- hořčeným, čehož vina spadá na Uhry. Důkazem toho jsou bosenské dráhy. Že jsme musi i povoliti, tím není vinno úřednické ministerstvo, nýbrž že u nás osobní zájmy stavíme před všeobecné, národní před věcné. (Souhlas.) Řečník mluví o tarifní otázce, doporučuje sestátnění košicko-bohumínské dráhy, dále zřízení stejnoměrného železničního systému opra- vou našich reformních tarifů za zřízení čtvrté osobní třídy, od čehož doufí odstranění deficitu, a končí za velikého souhlasu.

Dále mluví posl. Pfeifer, načež se rokování přerušuje. Schůze končí v 8 hod. 15 min. Příští schůze 12. května.

Zprávy církovní. Jeho Eminencí nejdůst. pan kardinál Skrbenský, kníže-arcibískup pražský, sloužil ve čtvrtek o 7. hod. ranní slavnou pontifikální mši sv. v metropolitním chrámu Páně sv. Víta na bradě pražském za příčlnou počínajícího tam výstavu nejsv. Švátosti oltářní. Úmrtí. Ve středu dne 30. dubna zemřel dp. farář cerekvický (Cerekvice u Litomyšle) Václav Bek. Pohřeb konán v sobotu dopol. Sv. míssie konati budou v Hlinsku dpp. O0 řádu sv. Dominika a sice: P. Bruno Bárta z Uher. Brodu, P. Jindřich Saip z Prahy a P. Augustin Strnad z Olomouce od 3.—12. května. Křest. Na Smíchově v chrámu Páně sv. Václava po- křtěn byl 2. května israelita pan JUDr. Jakub Fürnberg, okresní lékař ze Schwaderbachu u Kraslic. Křest sv. udělil vsdp. msgr. Vincenc Švehla, kanovník a farář na Smíchově. Katechumena ke křtu připravoval katecheta P. Josef Ne- jedlo. Je to již třetí israelita, jejž zmíněný katecheta ke křtu sv. v nedlouhé době připravoval, Při májové pobožnosti v Karlíně, jež koná se denně o 7. hodině večerní, kázati budou tito vdpp. J. Beránek, F. Čepelák, F. Černý, E Dlouhý-Pokorný, J. Havránek, J. Holeček. K. Janda, A. Kašpárek, P. Kolísek, L. Kulhánek, dr. L. Petr, F. Pohunek, A. Postř hač, B. Schreiber, K. Špěšný, J. Š ttler, V. Šproc V. Tíkal, P. Toufar, F. Trnka, P. Vávra, P. Vídeňský, F. Žundálek.

Zprávy denní.

* Zuření »N. La« nepřestalo. Nový šloupec nadávek vyt štěn, a zejména vykořistěna okolnost, že jsme z 80řádkovéno citátu sprostoty vzali věrně a slovně, co se týkalo jen Čech a ne co psaly »N. L« o Moravě, sami však z naší odpovědi neotiskly ani 32 řádků, aby aspoň čtenář jejich zvěděl, co jsme hříšného a hrozně špatného napsali, ač by to byl nejlepší způsob polemiky. Ovšem, pak by se na naše důvody a citáty vedla tuctových nadávek »N. L.«, jichž má pisatel plnou leb, vyjímaly se pro »N. Le velmi osudně. My neváháme otisknouti reklamovanou čásť sprostoty a překroucenin o Moravě, a žádáme, aby »N L.« otiskly také naši celou odpověď. Ducha- plný projev o Moravě zněl takto: »Stesky národního tisku na Moravě v poslední době platí klerikální metle častěji než stíhání národních protiv- níků, jimž ovšem pracují klerikálové na Moravě přímo do rukou. V Brně příkladně všichni kanovníci a profesoři semi- náře jsou zákazníky německých živnostníků a stavitelů, nejen své domy, ale i kostely dávají stavěti a opravovati ně- meckým stavitelům, jak se toho křiklavé příklady uvádějí z poslední doby z Ořechové a Šaratice a jiných ryze českých obcí, kdež staví kostely zuřivý německý stavitel z Bož. Po- žehnání Kam vede klerikální pachtění se po moci a nad- vládě, toho ukázkou je Brušperk, kde uspořádali kleřikálové před obecními volbami zuřivou štvanici proti straně svobodo- myslné, aby si zabezpečili nadvládu na radnici. Sürové útoky, k nimž se dali klerikální »vů dcové« strhnouti, vedou nyní k processům, z nichž první zahájen proti klerikálnímu zelotovi Krejčímu. Karakteristickým způsobem vyšlo při tom na jevo klerikální spojenecké pouto, obžalovaný klerikál vy- volil si za svého advokáta náčelníka německo-renegátské strany v Místku, dra. Lamberka, ač v Místku jsou dva čeští advokáti. Že mezi čestnými občany, jimiž brušperští kleriká- lové hodlají pojistiti si svou nadvládu do budoucnosti, na- vržen jest také místecký soudní rada Morawetz, druký sloup renegátstva místeckého, i pověstný okr. hejtman Jakob, to jsou jen tak drobnůstky z národní práce moravských kle- rikálů. Tyto moravské poměry nelze ovšem do Čech přenésti. ale zajisté jich ducha, a proti této možnosti musíme býti na bdělé stráži. Chtějí-li míti klerikálové v Čechách boj, nuže, dostaneme se s nimi do kříšku, není-li do opravdy vyhnutí. Na tu svatojanskou rukavici, kterou nám předhoditi slibují svým křesťansko-sociálním sjszdem, se upřímně těšíme !« List, který plní insertní strany inseráty ži- dovskými, by neměl tak psáti, tím se blamuje. List strany, která má v sobě židovské advo- káty a židovského vídeňského zpravo- daje, by neměl něco podobného vytýkati, i kdyby tomu tak bylo, ač jsme přesvědčeni, že tomu jest zcela jinak mezi Moravany. Orgán, který napsal, že jsme spiritistický časopis u firmy Grégrovy tištěný, podstrkovali svobodomyslný straně, nemá práva kárati nás ze lžl, něco podobného jsme neučinili. List, který vynechá v referátě o Grégrově řečl právě nejdůležl- tější odstavec, ten nesmí jinému vytýkati překruco- vání. Nyní jsme napravili ohromný poklesek, a máme právo, aby též »N. L.« naši odpověď a »citátový salám« otiskly. Prosíme předem již, aby nám snad nevyčetly, že jsme použili drobného tisku, a neotiskli citát jejich týmž tiskem; plýtvají nadávkami na celé sloupce, a my musíme šetřiti místem. To ohromné vyhrožovánl jest směšné. Rádi uznáváme, že posta- vení národa jest nyní spletité a obtížné, ale kdo ho tak zapletl? Vůdcové naší politiky! Víme, že ná- boženské otázky bývají nejvášnivěji projednávány, ale kdo je pořád bere na přetřes a vtahuje do poli- tiky, než liberálové a liberální listy — nevyjímajíc »Nár. L.« Hrozný příklad hrůzovlády klerikální našly »N. L.« na Belgii! To se povedlo! Hrůzovládu ve Finsku berou v ochranu a tepou Belgii, která jest nejvzdělanější, nejpokročilejší vůbec a po Anglii nej- zámožnější zemí. Máme však přece obkladek pro