#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. července 1903. Císlo 201
#4
alto_textblock
#4
morálního závazku a vláda ta za celého prů-
běhu vyjednávání nic podobného netvrdila.
Z Londýna, 22. července. (K. k.) Státní tajemník
sir E. Grey (pokračuje): Od řeči Dilkovy zabývají
se mě myšlenky ujištěními, jež byla r. 1880 dána
Gladstonovi. Ujištění ta jsou obsažena v listě jím
uveřejněném k rakousko-uhierskému velevyslanci, v
kterém se praví: „V. Ex. je tak laskavou a ujišťuje
mne, že Vaše vláda nechová přání, rozšířit nějak
práva, berlínskou smlouvou nabytá, neb k nim něco
připojit a že nějaké rozšíření by bylo Rakousko-
Uhersku naprosto ke škodě.“ Odpovídaje na ujištění
rakousko-uherského velevyslance, podal mne pak
Gladstone jisté prohlášení. Dilke se pokusil seslabiti
význam smlavy berlínské. Mým přáním je, zacho-
vati neporušitelnost takových mezinárodních smluv.
Dilke pravil, že smlouva berlínská byla už dříve
porušena. Na to odpovidám, že jsme také už dříve
podali námitku proti porušením smlouvy. Záležitostí
která se nás týkala, byla zajisté skutečnost, že změna
smlouvy berlínské byla silnou ranou proti prestiži
Turecka, kterému právě nastávala situace nejvýše
kritická, avšak nejnadějnější a že změna se stalav
době, která musila býti turecké vládě nevýhodnou
ve kteréž ona musila přemáhati značné obtíže,
Avšak přes to měla plnou naději, že se dopracuje
lepších poměrů. O všeobecný evropský mír a posta-
vení jistých mocností, brzy té, brzy oné mocnosti
zvláště Turecka, byly doby velkých obav, Všeck
tato nebezpočí šťastně minula.
Je mým přáním, aby třenice přestaly a aby po
trvalo zlepšení ve stycích diplomatických, jehož se
dosáhlo tím, že výsledek byl pokojný. Pokud jde
o Krátu, byl ostrov ten svěřen čtyřem mocnostem, jež
i nadále plní své závazky, chránit výsostní práva
Turecka.
Státní tajemník pojednává pak zevrubně o otáz-
ce konžské. Přáním Anglie by bylo, aby Belgie měla
volnou ruku. Ve příčině statistik, uváděných Hender-
sorem, týkajících se žalařování a poprav v Rusku
pravil Grey: Vnitřní správu cizí země kritisovati
neb tuto správu ospravedlňovati je téměř totožné
s útokem na tuto zemi a kdyby sněmovna připustila
debaty o vnitřních záležitostech cizích zemí, uvedlo
by to vládu do nemožné situace a zničilo náš vliv.
(Pochvala.)
Předešlo By se mnohému nedorozumění, kdy-
byste zde ve sněmovně vždy než podáte dotazy nebo
o něčem zahájíte debatu, uvážili, jaký dojem by zde
způsobily dotazy a debaty podobné v cizím parla-
mentě.
Z Londýna, 22. července. (K. k.) Sněmovna doln
zamítla 187 hl. proti 79 návrh, podaný jako protest
proti návštěvě cara ruského stranou dělnickou n
zmenšení rozpočtu.
Z Londýna, 22. července. (K. k.) Státní tajem-
ník Grey (pokračuje): Soudím, že není naší věcí
vykonávati vliv na vnitřní záležitosti cizích zemí
kdybych v otázce té zaujímal jiné stanovisko, byl
by účinek toho — jestliže by vůbec nastal — jiste
v zemi naší škodlivý. (Pochvala.)
Apeluji na zdravý a praktický rozum lidský
sněmovny a prosím její členy, aby povážili, že car
ruský bude zajisté dějinami označen jako panovník
za jehož vlády byla zemi dána ústava. Jměnem vlá-
dy prohlašuji: Vítáme cara jako hlavu mocnosti (Vý-
křiky nacionalistů a členů strany dělnické), s jejíž
vládcu i národem si přejeme miti přátelské vztahy
(Pochvala na vládní straně i v oposici.)
Jsem jist, že sněmovna nezničí činem nezdvoři.
losti vůči hlavě státu ruského dobré dílo, jež byl
vykonáno a nezpůsobí roztržku nejen mezi vládami
ale i mezi národy.
Dillon (nacionalista) prohlašuje pak, že ně-
mecký císař se nebojí přistáti v Anglii a jeti ulicemi
londýnskými. Vyzývá Greye, aby vedl cara ulicemi
lor dýnskými, rak uvidí, jaké city chová národ an-
#5
alto_textblock
#5
zlický.
#6
alto_textblock
#6
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštního zpravodaje »Národnícb Listů«. )
V Záhřebě, 21. července 1909.
#7
alto_textblock
#7
rnezeme
#8
alto_textblock
#8
Mastič.
V Čechách míváme kulturní jubilea. St
předslavení »Prodané nevěsty« rádi vždy oslavu-
jeme. V Chorvatsku podobného »zjevu« (čtenáři
promiň nám to slovo, přiliš jsme jím za doby
trvání procesu načichli) nebývalo. Až dnes
Dnes »kultura«, pěstěná zlobou Frankoveů
zušlechťovaná mimozemskými, Slovanstvu ne
přátelskými živly, dospěla první své mety
»hrdelní« soud má dnes své 100
ličení. Celé jedno sto dnů, plných
násilnických, svévolných, drzýcb
zlobou soptících výkonů ctihodné
dvojice Accurta a Tarrabochia
Divadla k jubilejním představením obyčejně po
volávají nějakého zdatného hosta. I záhřebský
proces má hosta proslulého: Džordže Na-
stiče!
To dnešní jubilejní líčení, kaleidoskopicky
představilo celý obvyklý sparát násilností. A n
»pokuta« obhajců nescházela
Uvidíme, jaký bude konec komedie celé. Odsou-
zení »velezrádců« (a jistě tušíme, že od sou-
zeni budou) však posledním aktem záhřeb-
ského dramatu nebude ! Ten morál ní soud.
který již dávno celá kulturní Evropa nad zběsi-
lostí chorvatské (?) justice pronesla, bude na
konec vítězným. Vltěznou bude i my-
slenka sbratření obou kmeno
jedné zeměl Proces bude očistou. T
v Chorvatsku byla nutnou! Ona zachrání i do-
mácí půdu potomkům Čech, kteří kdysi proti
tureckému přívalu hájili celou říši. Bojovali
nemohli se kulturně rozvíjet tak, jakoroni, jichž
klidný spánek svou krví střezili.
Chováme pevnou víru, že pro-
ces povášněné bratry ze zeest
uvede na cestu rozvoje a blahe
budoucnosti. A tak díme v den 100. ju-
bilea »hrdelního« soudu, že Aceurti i Tarra-
bochio budou míti i nároky na uznání v zemích
bánoviny.
A nyní již pozvedáme oponu »hrdelního«
divadla a zveme čtenáře k 100. představení
zjednaných »marionet«. Děj zase se točí okolo
»ušlechtilého človéka« a »velkého politika
z Bosny«.
Choulostivými otázkami na »velkého muže«
doléhá obhájee dr. Hinkovič. Ten nedávno se
pochlubil před záhřebským redaktorem. »Agr.
Tagbl.«, p. Krausem, že černohorská
viáda dosud mu dává peníze za
různé politické služby. Ani nečeká-
me na oficiální vzvrácení zprávy — jsme si
jisti, ze ničema zase nestydaté lhal. Přesto
#9
alto_textblock
#9
rádi bychom byli slyšeli, co »ušlechtilý člověk«
na tento dotaz obhájcův odpoví. Ale »pobočný
režisér« (hlavním je Acourti !) Tarrabochio
otázku zamítl. Vzbudilo to ve dvoraně velké
pohnutí. Potom dr. Hinkovič čte prohlášení
kteréhos černohorského Nastičova »přítelea
konfidenta« (používáme slov samého ničemy)
Protiče.
V prohlášení svém Protič oznamuje, že Na-
stič ho přemlouval, aby jako spicn
vstoupil do služeb černohorské
vlády a aby první službu, přene-
šení pum ze Srbska na černohor-
skou hranici, vykonal. I toto prohlá-
šení »člověk vznešený« ignoroval. Ani slovu ne
svanulo s bídných rtů jeho. Tlumočíme věrně
vše, co u »hrdelního« soudu se mluví a tak
i tuto novou a nestydatou ničemnost »člověka
ušlechtilého« uvádíme — budoucnost přinese
vysvětlení!
Nastič nepromluvil! Ozval se za něho
Aceurti. Vychrlil spoustu neomaleností na hlavu
dra. Hinkoviče. Ten surové útoky »alkoholika«
statně odrážel. Namočil si i Tarrabochio. Ale ne-
přišel vhod svému »nadřízenému« příteli. Ten
urputně se na něho osopil a jako školáka,
ostrým »pst« k mlčeoí ho přinutil. Byla z toho
velká švanda! Předseda na křesle svojí malou
hlnvu přikrčil a ani již nedutal.
Potom dr. Hinkovič citoval článek dra
Friedjunga, uveřejněný svého času v »N. P
Presse«. V tom článku dr. Friedjung tvrdí, že
Nastič svoje dokumenty chorvat-
ské vládě prodal. Nastič kterémust
Mandičovi vyprávěl, že je pla cien
baronem Rauche m. Zajímavou odpověd
dru. Hinkovičovi dal Nastič: »Žádá aby dr-
Friedjung jako svědek předvolán byl. Nepopírá
že Mandičovi ona slova řekl, ale to prý s
z Mandiče jen žert udělal. Předvídáme.
že baron Rauch podobných žertů nestrpí a že
vtipkáře (!) k zodpovědnosti požene. Či i tul
pilulku spolkne bán královatví chorvatského
A spolkne-li? Ba že spolkne!
A odhalena byla i nová lež »politik
z Bosny«. Tvrdil ničema, že král Petar poda-
roval »Slov. jugu« 30.000 dinarů na zakoupen
sbezcenných« uměleckých obrazů. A známo
je, že nakoupena byla i díla chorvatskýeh
umělců. Nyní, na svůj výrok dotázán, Nastič se
vytáčí, že mu tanul na mysli deficit výstavy
Ničema dobře ví, kam tehdy svými slovy miřil
chtěl ukázat na »velkosrbskou propagandu«
Dr. Hinkovič nyní uvádí, že i J. V. i obrazy
výstavy nakoupil a že i město Záhřeb velk
obraz koupilo.
Nastič mluvival o »příbuzných « krále Petra,
ale jen jméno jednoho uvedl. Vytýká mu t
dr. Hinkovič. Nastič vážnost výtky se snaží se-
slabit tvrzením: »Ne poznate naš jezik! To je
stilistički (slohově)!« A směšný Tarrabochio
drze prohovořil: »Još ne zna srbski.«
»Jak tu lze použíti piuralu, vzpomíná-li s
jen jednoho člověka. A na takových výrazech
vist život 53 lidí, « roztrpčeně děl dr. Hinkovič.
Plácal kdysi »veliký politik z Bosny«, že
revoluční organisace rozeslala cirkuláť všem
vladařům Evropy, jimž oznámila teroristickou
akci v Bosně, a že cirkulář byl rozeslán z Kar-
lovce. Divno, srbská vláda akci podporovala
cirkuláře z Bělehradu rozesilány nebyly! vi
i na to Nastič odpověď: »Tím by se bylo Srbsko
kompromitovalo!« Dr. Hinkovič ukazuje n
lichou žvavost níčemy. To »dohřálo« Aecurta.
Zas na obhájee hrůzu spustil. Ten však důstojné
ho usadil: »Gospodine, vážím si vás, ale
dnes s vámi nemluvím.« (Smích)
Obhájce potom se zmiňuje o kterémsi člán-
ku „Srbobrana“, jímž se odhaluje kterási Na-
stičova ničemnost. Nastič na článek tehda ne-
reagoval. Předseda nyní mu přichvátal na pomoc
a otázku potlačil a při tom si mstivě ulevil: „v
mi niste dali ovo Nastičovo pismo. To vam ne-
mogu zaboraviti (to vám nemohu zapomenout)“
A Accurti drze prohodil: „Jen sem přivedle
svědky. Někteří se kryjí za imunitou.“
Dr. Hinkovič potom vyslovuje své podivení
nad tím, že dosud nevyšel stenogra-
fický protokol o prvém výslechu
Nastiče, ačkoliv zákon k tomu vy-
měřuje lhůtu 48 hodin. Předseda se vy-
mlouvá na technické obtíže a dr. Hinko-
vič dí: „To si mohu představit“. I my
si představujeme, jak potom ten stenografický
protokol dopadne! Aceurti věc jinak vysvětluje
„Dle trestního postupu protokol se má příložiti
ke spisům až po ukončení všeho líčení.“ A dr.
Hinkovič dí: „K čemu mi je potom pro-
tokol, až budecommedia finita.“ Zle
soptí Accurti: „Molim, što vi nazivljete kome-
dijem?“ A obhájce klidně dí: „To je citat iz
ne
Pagliaucia“.
Nastič potom prohlašuje, že na žádnou
otázky dra. Hinkoviče více odpovědi nedá. A ob-
hájce marné apcluje na předsedu: „Což vy,
pane předsedo, dovolíte, aby svě-
dek tak proti vaší autoritě jednal?“
A loutka na předsednickém křesle drze dí: „On
už je dost potrestán vašimi otázkami“. Dr. Hin-
kovič znovu žádá za přispění soudu a Accurti
cynicky dí: „Obrana chce proces prodloužiti do
budoucího roku.“ Ba, na mizinu snad se obháj-
cové uvésti chtějí! Obhajují bezplatněa
pokuty, jimiž je senát pronásleduje, již dosáhly
ohromné výšel
Po přestávce Accurti prohlašuje, že slyšel
jak dr. Budisavljevič prohodil, že by on (Accur-
ti) přestal býti státním návladním, kdyby obháj-
cové vynesli svoje informace. Dr. Budisavljevič
odpovídá, že Accurti dříve řekl stejné o obháj-
eích a že jeho slova byla bezděkou replikou.
(My dávno již jsme radili svým chorvatským
přátelům, aby svoje iníorma ce publikovali.
Accurti přestal by býti kousavým a drzým
Jet „leecos shnilého v bánovině! Bylť tam po-
tlačen i zárodek skandálu s dívenkami, škole
neodrostlými.) Zatím Accurti je na koni. Žádá,
aby přepis dnešního protokolu byl doručen král.
kotarskému (okresnímu) soudu, aby mohl podati
žalobu na dra. Budisavljeviče. Mnoho lidí na
světě již harašilo jalovým povykem a soudem
hrozilo — ale potom na práhu soudní síně ..
Accurti ještě vykládá, že on svým zvoláním
persifloval otázky dra. Hinkoviče. Ten přísně
se ozval: „Vy jako státní návladní ne-
máte práva mne persiflovat — pokud
mne persiflujete jako soukromník, nic u mne
nepořídíte.“ A již obhájcové úporně žáda-
i1, abyseokamžitě pročtla sloxa z
#10
alto_textblock
#10
stenografického protokolu, jimiž
je Accurti urazil. A div divoucíl
V protokolu zaznamenán byl pouze
zkrácený výrok Accurtův: „Kada
bich ja iznio (vynesl) svoje informa-
cie...“ Víc nic! A celé dvorana unisono si
odlevuje výkřikem: „A-a-a!“ Hlo, jak se vede
protokol u „hrdelního“ soudu! Neznáme jiného
zvolání na posouzení těch machinací mimo slův-
ka „Fujl“
Potom předseda odvádí senát ku poradě. Však
už víme, jak to dopadne, Dr. Budisavljevič o něja-
kou korunu bude chudším. A jel Senát mu „nadrobil“
trest 100 korun s dekorací: protokol líčení zašle
okresnímu soudu. Accurti snad dostane diplom. Č
se spokojí s morální odměnou, stisknutím ruky „člo-
věka ušlechtilého“?
A tu dr. Hinkovič přibljí i jinou „objektivní spra
vedlnost“ „hrdelního“ soudu: žádá, aby se konstato
valo, že ani po třech dnech obhájcové ne-
mohli dostat ku pročtení stenograli-
cký protokol a že státní návladní je
održel okamžitě. A Accurti úlisně děl: „T o je
má věel
Dr. Hinkovič znovu předkládá Nastičovi někter
otázky, ten však se rozhání rukama a křičí, žeo
obhájce již žádných otázek nestrpí
A v zápase se utkávají Accurti a dr. Hinkovič
Nastič potom drze uráží dra. Hinkoviče: „Sly šel
jsem, že vy dřive, nežjstese dal pokřtít.
jste se dopustil rituální vraždy; do-
kažte, že to není pravdal“
Drzost neslýchaná! Níčema vše si smí dovolit.
Nikdo ho nezakřikne. Důstojně a povznešeným hla-
sem odvětil dr. Hinkovič: „Ano, jsem rodilým
židem. Mé jměno bylo Mojžíš a že jsem
se dal pokřtít, o nikdo, ani státní ná-
vladní mi předhazovati nesmír
Státní návladní! Kdež on by byl antisemitoul
Vždyť je důvěrným přítelem děmona bánoviny, žid
Franka! Důsledným není tento piják ze řemesla. A
ostatně jakým Chorvatem je on, tento zrůdný Italr
A nejhnusnějším zjevem je, že i orzán žida dra
Franka, „Hrvatsko Právo“ dru. Hinkovičovi židovský
původ vytýká! Ach, plno je v krásném Chorvatsku
patrictů krve dra. Franka! Je fatálností „Jjepé ba-
noviny“, že strpěla vůdcovství žida dra. Franka
Ile, kam dospěla! Ku potupě, jíž na ni uvrhuje „ve-
leznádný“ proces! Teď již snad Bratří prozřoul
Fředseda potlačil i otázku dra. Hinkoviče, zdali
Nastič příjal od černohorské vlády 3000 korun
zdali i jiné korunované hlavě výhrůžné dopisy za-
sílal. (Věc na přetřes v říšské radě uvedl i prof. Ma-
saryk.)
Dr. Hinkovič potom se táže Nastiče, proč on před
setníkem Vornerem zatajil „existenci velkosrbsk
propagandy“. A hned Accurti spustil hrůzu: „Upo
zorňuji vás, že urážíte svědka a že mohu požádat
soud za ochranu!“ A dr. Hinkovič dí: „Nedbám va
šich slov, pro mne jako byste ničeho nebyl řekl.?
Obhájce potom žádá Nastiče, aby i nyní řekl to
co dříve tvrdil, že totiž Optrkič do Záhřeba přines
srbské dináry. „Vám je nedali“ odvětil Nastič. D
Hinkovič však znovu naléhá a dí: „Jsem soli
dárním s koalici, se srbskou samostat
nou stranou i s celou oposicí proti ba-
ronu Rauchovi.“ Nastič tvrdil, že na schůzíni
„Slov. jugu“ se mluvívalo o bovkotu proti Chorva
tům a velebení krále Petra v krajích bánoviny. Do-
tázán na to dnes dí: „Na to vám odpoví státní ná-
vladníl
Podivno je, žo Nastič mluvil o revoluční akc
i se strany Slovinců. Tu divně se vyjímá tvrzení, že
se jednalo o „velkosrbskou akci“ — bylae
by dle smyslu slov „ušlechtilého člověka“ „a ke
jihoslovanskou“. O tom se zmiňuje dr. Hin-
kovič, ale předseda hned pokřikuje: „To nepřipustím
Na to již Nastič dal odpověď!“ Nepravda! Do-
sud o věci se nemluvilo. Zakročení předsedy
vyvolalo velkou bouři. Obžalovaní proti svévolnictv
předsedy bouřlivě protestují. Ale u předsedy o „pád-
nou“ odpověď není nouze. Dal jí vyloučením
obžalovaných Zukanoviče a Mitriče ze
dvorany.
A sluneční paprsky svítí do oken dvorany, Svě-
tlo do tmy! Eh, člověk i na to slunéčko by si po
žaloval.
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
— Těžiště politické situace leží v Čechách.
Těmito slovy skončil nejmenovaný politik ně-
mecko-nacionálního svazu ve Vídni svůj situačn
výklad vídeňskému zpravodajovi »Bohemie«.
Začal jej buď ironicky nebo slepě, neboť pravil,
že po nastolení nynější vlády Bienerthovy měl
Češi zadostučinění tím způsobem, že zmizel
kabinet ministerských správců a nahražen byl
vládou nynější. Politik, který dá novinářovi
uveřejnit slova, že pro Čechy bylo zadostučiněním
nastolení ministerstva, ve kterém zasedají dr.
Schreiner, dr. Hochenburger, hr. Stürgkh, dr.
Haerdil atd. a vedle nich dva čeští ministři, za
kterými stojí v nejpříznivějším případě toliko
pranepatrná menšina českých lidí politicky
činných — takový německý politik je buď eynik
nebo člověk, klerý nevidl dál než na špičku
svého nosu. Ale nedivme se: důvěrník, svěřivší
»Bohemii« pro tisk své mlnění, jest »oficialní
osoba«, tak postavená, že může činiti sdělení
»autoritativní«. Tím je za oficialní autority
Bienerthovy řečeno přece dost! A také není
tedy divu, že lakový politik skládá své naděje
především na beznadějnost obstrukce, bezpeče
se, že obstrukce nebude odměněna ministerskými
křesly, protože by jinak nebyla možna stabilita
kterékoli vládní soustavy. Potom prý by obstrukce
stíhala obstrukci a nebylo by vyváznutí. Nuže,
právě stabilita nynější vlády je nikoli základem
situsce, nýbrž věci sporu a to tak silného, že
do pozadí zatlačil i státní i lidové nezbytnosti a
jestliže část Slovanské jednoty se poslední
obstrukce na říšské radě nezúčastnila, učinila
tak jenom na základě úsudku, že bez obstrukce
bude stabilita nynějšího kabinetu spíše proměněna
v labilitu než obstrukcí. A proto jest otázka,
zda dělnost sněmu českého by rázem změnila
situnci naprosto, t. j. upevnila-li by stabilitu
nynější vlády tak, jak myslí »oficialní autorita«,
poskytující »Bohemii« své informace. Dělnosti
sněmu by tato autorita — k vůli svým účelům
— mnoho práce neukládala: jenom kdyby prý
se aspoň mohl konstituovati. Ale, ale — Něme
ehtějí mnohem víc od dělnosti sněmu! Chtěj
rozhraničené kraje, chtějí zákonem zaručená
místa v zemské správě atd. atd. Umirněnost
»oficiální autority« tedy sotva jim postačí. Tato
autorita vl, co vláda zamyšlí: přičiní se, aby
#12
alto_textblock
#12
»strany navzájem sblížila«, protože Němci ne
chtějí upustiti od své sněmovní obstrukce, »ne
změní-li se taktika a smýšlení českých
stran zemského sněmu vůči německým druhům
v zemi«. Podle toho »oficiální autorita« noví,
že taktika českých stran na sněmu byla vůči
Němcům bezvadná a vzorná a že změna če-
ského smýšlení může způsobiti jediný jen
fakt: změna německého jednání a ko-
nánI. České smýšlení o Němcích a jejich po-
litice je chebskou revoltou soudcovskou a Bie-
nerthovými jazykovými předlohami a vůbec
veškerou politikou německo-vládní opodstatněno
dost a dost. A proto na české politiky zajisté
nebude účinkovati ani konečná hrozba »oficiální
autorily«, jež dnes »Bohemii« sice řekla, že
»těžiště politické situace leží v Čechách«, ale
dodala, že »obstrukcí se vláda nedá ani o čárku
odtlačiti od svého programu«. Podle toho ně-
mecká obstrukce na sněmě českém patří také
do vládního programu nynější vlády Biener
thovy. Uvidíme, kam s ním dojde.
— Ozobní z pošty na Mozavě. Poštovními kon-
trolory byli jmenování poštovní nadoficiálové: Vladi-
mír Vašek v Brně, Matěj Spurný v Olomouci
Jan Kostřica v Šumperku, Richard Schwar
a Jan Prokesch v Brně, Aug. Nezveda v Olo-
mouci, Ludvík Lehrer v Hodoníně, Ludvík
Schwanda ve Znojmě, Frant. Kiovský v Bohu-
míně a Václav Novotný v Prostějově pro Břec-
lavu.
— Úmrtí. Dne 22. t. m. zemřel po delší trapné
nemoci p. inž. Hynek Hrdlička, vrchní inženýn
Českomoravské strojírny a vynikající odborník ve
stavbě strojů pro cukrovary. Provedl celou řadu ve-
likých prací ve svém oboru, zejména vyznamenal
se peslední dobou rychlým provedením rekonstrukc
cukrovaru v Plaňanech po jeho požáru. Pohřeb koná
se v sobotu 24. t. m. ve 3 hod. z chrámu karlínského
— Ruslí hosté na Smíchově. Četná výprava ru
ských učitelů, meškající právě v Praze, navštivila ve
středu večer tělocvičnu smíchovského Sokola I., kde
s velkým zájmem sledovala cvičení členstva, prová
zejíc zdařilé jeho výkony nepokrytým obdivem
pochvaiou. Po ukončeném cvičení odebrali se milí
vzácní hosté naši k zahradnímu koncertu v Národním
domě a sledovali tu pozorně budební produkci znám
kapely, účastníce se horlivě v přátelském besedování
a zábavě místního občanstva. Povznášející, hřejivá
nálada ovládala všecliny účastníky tohoto nepřipra-
veného setkání občanstva smíchovského s kultur
turními pracovníky v bratrském národě ruském
V pozdní hodinu a jenom neradi se smíchovští So
kolové s těmito milými a vzácnými bosty loučili.
— Z Národní rady české. Dnes v pátek v
hod. odpoledne koná se schůze ústředního výboru
v zasedací sini Národní rady české (Vodičkova ulice
č. 200)
— Schůze slavnostního damského výboru jubl-
lejní slavnosti Národní jednety pošumavské koná se
dnes přesně o 5. hodině v zasedací síni ústředního
výboru. Programový odbor koná svou schůzi o 6.
hodině,
— Výlet na Slovensko a Vys. Tatry dne 1. srpna.
Účastníci, zejména z kruhů důstojnických, kteří po-
řadatele Emericha Podstráneckého v bytě jeho na
Král. Vinohradech čp. 1500 nezastali, upozorňují se,
že podrobné zprávy osobně opatřiti si mohou v
výletní kanceláři v Praze I., v Liliové ul. č. 4, o
5—8 hod. večer.
— Slavební ruch v Karlíně. Dodatkem ke vče-
rejší zprávě sděluje se nám: K zahájeným už stav-
bám na býv. invalidních pozemcích v Karlíně náleží
také stavba domu a skladišť p. Saxla, zadaná firmě
B. Štěrba, c. k. stavební rada v Karlíně, dále stavb
městských lázní, zadaná fě. M. Blecha, arch. a sta-
vitel v Karlíně a posléz stavba kanalisace ve 4 uli-
cích na invalidovně, kterou provádí p. Rud. Pecha
stavitel v Karlíně. Stojí tedy Karlín, pokud se týče
ruchu stavebního nyní na předním místě mezi okol.
ními městy pražskými.
— Z ovocného trhu. Z obecenstva se nám píše
Stesky vašeho listu do poměrů na tomto trhu jsou
více než oprávněné. Jako častý a ranní navštěvo-
vatel trhů upozorňuji ještě na jednu úžasnou ne-
přístojnost. Sotva že krásné ovoce, živých barev
a výborné jakosti se vyloží na ošatkách, přijíždí
obecní povoz popelářský a za chvíli je ovoce pokryto
jakoby jinovatkou. Služky z protějších domů vysy.
pávají na povoz nepolitý popel, který se roznese př
vysypání po celém trhu. A když se některá obchod-
nice s ovocem ozve, co tu musí vyslyšet! Zřízenei
obecní měli by při skládání popela plnit předpisy
U kasina se tak popel nenakládá, jako na ovocném
trhu!
— Zoufalý řemeslník. S přístaviště u mostu
Palackého skočil v noci na dnešek v sebevražedněm
úmyslu do Vltavy 38letý truhlářský mistr Frant
Mašín z Vršovic. Utrpěl v řemesle mnohě ztráty
a tato okolnost dohnala jej k zoufalství. Náhodou
však byl nebožák zachráněn a po lékařském přispění
do nemocnice odvezen.
Podlehla zranění. Ve všeobecné nemocnic
zemřela dnes dopoledne Alžběta Jelínková, 70letš
soukromnice z čís. 443—III., která v těchto dnech
v návalu choromyslnosti skočila se třetího patm
Mrtvola byla převezena do ústavu pro soudní pitvu
— Zlodějské historky. Dnes o 3. hod. v noci
zpozorovala policejní hlídka na Pankráci muže, ne-
soucího veliký balík na zádech. Hlídka chtěla muže
zadržeti, ten však břemeno odhodil a utekl. V od-
hozeném pytli bylo několik kop okurek. — K Magda-
leně Bradáčové z Libně č. 116 přitočil se na Ovoc-
ném trhu neznámý dareba a než se nadála, zmizel
jí balík s prádlem v ceně 30 K — Podebná nehoda
stala se Anně Novákové bytem v Žižkově. Jeseniova
ul. č. 22. Zatím co smlouvala s prodavačkou v trhu,
vytáhl jí neznámý kapsář z kapsy peněženku s obno-
sem 8 K 36 h a zlatým prstenem. — Velice výnosná
působiště pro zloděje jsou pražská nádraží. Není
snad dne, aby některému cestujícímu neulehčil zlo-
děj o nějaké zavazadlo. Předevčírem p. Ludvíku Pau-
lovi, sekretáři ministerstva železnic ve Vídni v če-
kárně I. tř. státního nádraží zmizela taška se ste-
reoskopem — francouzským výrobkem v ceně 800 K
— Františku Dittrichovi, bytem na Král. Vinohra-
dech. Kanálská ul. č. 1, odcizil předevčírem o 2. hod
odpoledne neznámý pachatel v Jindřišské ul. kol
značka Peugeot. Kolo má volnoběžku, Continental
pneumatiky. — Z uzavřeného vagonu státní dráhy
v Praze VII. odcizen balík koží (č. 3930) ve váze
19 kg. — Marii Romančíkové v Karlíně č. 488 od-
cizil neznámý pachatel s pavlače peřinu v ceně 30
korun. — C. k. bernímu správci Černému z Pardubic
odcizeny: 2 zlaté křížky, 2 zlaté řetízky, 1 zlaté
srdíčko s routou, 1 zlatý řetízek na krk, 2 přívěsky
(P. M.), řetízek z nového zlata. — V noci na dnešek
vnikli zloději do dvou hostinských sklepů ve Vršo-
vicích. Panu Janu Boukalovi v čís. 521 odcizili tru-
bek v ceně 100 korun a p. Danielu Niklovi v č. 355
trubek za 50 korun. — Bezpečnostní oddělení vydalo
oběžník na dopadení Karla Lechnera, 37letého israe-
litu z Vídně, který odcizil na hotovosti a provedl
podvody v úhrnném obnosu 152.000 korun
— Odsouzená kuplířka. Antonie Bühlerová, man
želka magistrátního úřadníka z Mnichova, která byla
před několika dny v Praze zatčena, když ve vykři-
čené místnosti najímala dívky do podobných závodů
ve Švýcarech, byla dnes u přeslupkového soudu na
Ovocném trhu pro přestupek kuplířství odsouzena do
tuhého vězení na 14 dní, z ostřeného posty. Jeji
průvodčí, kamnář z Podmokel, byl z obžaloby pro-
puštěn.
— Velký požár ve slovácké obci. Z Ružom-
berku, 23. července. V blízké obci Lykové vy-
pukl včera požár, který zníčil mnoho domů. Pře
100 rodin je bez přístřeší. V plamenech vahynuly tř
osoby.
— Ze strachu před trestem se zastřelil. Ze Stan-
kova se sděluje: V neděli 18. t. m. podníkl 18lety
syn váženého a zámožného majitele hospodářstv
Petršík xe Vránově u Staňkoxa výlet na motorován
#13
alto_textblock
#13
kole a při tom přejel ve Staňkově ženu, klerá na
štěstí vyvázla z nehody toliko s lehkým zraněním.
Mladík nepověděl doma nic o úrazu. Rodiče dově-
děli se o něm teprve, když druhého dne žena žádala
větší peněžitou částku jako odškodné. Když matk
dne 20. t. m. se tázala syna, co se to stalo, dostal
strach před trestem. Objal svou matku, polibal ji a
prosil ji, aby nedopustila, aby byl trestán. Na to
rychle odešel. Příbuzní, majíce o něho starost, vy-
dali se hned za ním. Malý bratr přišel právě v tom
okamžiku, když starší bratr si vypálil z revolveru
dobře mířenou ránu do spánku, takže byl ihned
mrtev. J. Petršík byl silný, hodný a pilný mladik,
který měl jednou převziti hospodářství po svých ro-
dičích. Zármutek rodiny nelze popsati.
— Žádal, aby byl zavíen. Z Plzně se sděluje:
Na včerejšek v noci dostavil se na zdejší policejní
strážnici Josef R., truhlářský dělník z Lobez, a žádal,
aby byl zavřen, poněvadž je pronásledován svými
představenými. Nebude-li zavřen — prohlásil roz-
čilený muž— že zabije sebe i rodinu svou. Přivolaní
lékaři pp. dr. Kučera a dr. Wild shledáli, že nebožák
jest dědičně zatížen a že trpi stihomamenn, pročež
jej dali dopraviti do ústava pro choromyslné v Do-
břanech. R. jest z rodiny, jejíž matka asi před 20
lety v návalu choromyslnosti zahila své dvě dítky
a potom sebe.
— Vesnický román. Jak jsme před kráítkým ča-
sem sdělili, zamilovali se do sebe v ohci Kunewaldě
u Nového Jičina na Moravě Hugo Höpp, mladý za-
hradnický pomocník v zámku, a mladistvá a velmi
sličná dcera hostinského Schouera, recte Bondyho.
Protože Höpp je chud a Schenerova zámožna, zviáště
však proto, že Höpp je katolíkem a Scheuerova ži-
dovkou, nechtěli rodičové dívčiny ve sňatek milenců
svoliti a tito se proto dohodli, že oba dobrovolně
zemrou. Hopp skutečně revolverem těžce zranil svou
milenku a na to sebe. Höpp byl zatčen a dopraven
do nemocnice v Novém Jičíně, kdežto Schenerova
ponechána byla v domácím ošetřování. Dne 21. t. m.
se stav Höppův zlopšil tak, že byl převezen z ne-
mocnice do vazby ke krajskému soudu v N. Jičíně.
kdež zavedeno bylo proti němu vyšelřování pro zlo-
čin vraždy. Také Scheuerova se již tak dalece po-
zdravila, že k ní do bytu dne 22. t. m. odjel vyšetřu-
jící soudce, aby ji vyslechl. Výsledek vyšetřování
neopomeneme sděliti.
— Děti zapálily. Dne 22. t. m. hrály si dvě ne-
manželské děti svobodné posluhovačky Černochov
v Novém Jičíně na Moravě, jež byly samy dona.
v podkrovní světničce, zapálily slamník a za chvíli
byla celá půda v plamenech. Jedno dítě v čas vy-
běhlo, avšak 3letý Jindřišek, který je mrzáčkem
zůstal v plamenech. Klempíř Wanick s nasazením
vlastního života vnikl do plamenů, vynesl popálené
dítě ven a náhodou přítomnému lékaři dru. Preisen-
hammerovi se po velkém úsilí podařilo dítě vzkřísiti
Na půdě shořely také movitosti v domě bydlíciho
poštovního asistenta Gally, věci to značně ceny
škoda je však pojištěním hražena. Popálené dítě
odvezeno bylo do místní nemocnice.
— Drohné místní zprávy. Damský kadeřník
Frant. Holejšovský z čís. 520—III. klouzl při pře-
chodu vorů ve smíchovském přístavišti a při pádu
zlomil si levou nohu. — Na pilotovém mostě přes
ostrov Štvanici byla doprava na elektrické dráze
skoro hodinu přerušena, neboť se tam rozsypalo kole
u povozu kočího Franí. Kozáka z Malé strany. — Na
střeše domu č. 64 na Celné na Smíchově vzňala se
prkna u komína. Oheň byl uhašen ještě před pří-
jezdem hasičů. — Desítiletý školák Josel Fiala byl
v Podskalí napaden psem a pokousán na rtu. V ne-
mocnici bylo hošíkovi poskytnuto první pomoci. —
Cukrářský pomocník Josef Kašpar z č. 891—I. ozná-
mil policii, že byl v noci na dnešek ve Vodičkově
ulici napaden neznámým mužem, který jej nožem
bodl do ruky. Zraněný odveden byl do nemocnice.
Po Vltavě projížděl se na loďce 1nletý školák Rich.
Till z čís. 1259—II. Pojednou se loďka u mostu Pa-
lackého převrhla a jinoch počal tonouti. Šťasinou ná-
hodou prodléval na blízku plavec, který Tilla za-
chránil. Jinech ulekl pak domů. — Vážným úrazem
byl stížen řeznický pomocník Josef Ungermann
čís. 782—I. Při krájení chleba svezl se mu nůž
rozřízl mu dlaň a zápěstí levé ruky. Zraněný byl
odveden do nemocnice.
— Zatýkání žebzáku. V červnu bylo v Praze za-
tčeno pro žehrotu 133 osob, z nichž 20 příslušníků
domácích a 113 cizích. Pokud se týče věku byli4
pod 14 let, 5 pod 20 let, 9 pod 30, 23 pod 40, 19 pod
50, 31 pod 60 a 42 přes 60 let
#14
alto_textblock
#14
Hrabata zatčeni pro podvody.
Z Vídně, 22. července. V těchto dnech byli
zde zatčeni dva mladí šluchtici, obvinění z podvodu.
Jeden z nich, hrabě Edmund Lažanský, svob. pán
z Bukové, byl přihlášen jako obchodník a majílel
koncesovaného podniku k udržování plynovodůa
vodovodů i zdravolních zařízení. Dříve byl dlenem
zatím již rozpuštěné společnosti pro vývoz a dovo
patentovaných přísirojů a strojů, klerá byla se zmí-
něným podnikem ve spojení.
Již před dvěma lety bylo u státního zastupitel-
ství učiněno oznámení, že zpronevěřil kauce osob
které ve svém podniku zaměstnával a použil jich pr
sebe. Od té doby množila se udání o zpronevěrách.
Kromě toho učinil na domnělé dodávky materiálu
pod. velké dluby, takže celková pasiva činí asi
49.000 K. Mezi poškozenými je také topič, jenž by
přijat za inkasistu a složi 2000 K kauce, dále sta
vební komisař, jenž se stal společníkem podniku, do
něhož vložil 6000 K, jistý elek rik a jiné osoby.
Druhý zatčený jest hrabě Viktor Leva ur
baron de Vrecourt, jenž provozoval eskomptní ob-
chod a vylákal na třech firmách zboží v cené 700 K.
Také nadělal dluhy v někotika hotolích pod nepra-
vým jménem.
Hrahě Viktor Levaux byl posud svými příbuz
nými tu a tam podporován. Nemohl si opatřiti žádné
pevné postavení a byl agentem. Brzy docházely na
něj stížnosti a zahájeno proti němu také vyšetřování
pro úpadek, jež však bylo pozdějí zastaveno. Na t
nebylo o něm delší dobu slyšeti. V hotelu, kde byl
zatčen, vypůjčil si peníze také od pokojské. Mimo
jiné vylákal prý také knihy v ceně 246 K, psací stroj
v ceně 256 K a na chudém truhlářském pomocníku
obnos 300 K.
Oba zatčení byli dopraveni k zemskému soudn.
Hrabě Levaux, jenž byl nemocen, byl dán do vězeň-
ské nemocnice.
#15
alto_textblock
#15
Různé zprávy.
#16
alto_textblock
#16
= Vražda ve Lvově. Ze Lvova. 23. července
(K. k.) Minulé noci byl 70letý obchodník Barnch
Schnapik v uzavřeném bytě v ulici Smocza nalezen
zavražděný. Vražda byla spáchána asi před 7 dny.
= Neštěsli v horách. Ze Zermattu, 22. čer-
vence. (K. k.) Edmund Parmentier z Bruseiu, jenž
podnikl procházku na Riffelalpu, ařítil se do poteka
trifiského, tekoncího v úzkém skalním korytě. Bude
sotva možno mrtvolu Parmentierovu z potoka vy-
prostiti.
= Řádění vichru v Texasn. Z Lomdý na, 22.
července. Město Galveston v Texasu bylo stiženo
hrozným orkánem. Vichr strhl les, oddělující město
od moře a mořský příboj přivalil se do města. Mnoho
domů bylo pobořeno.
= Srážku konsulálního úlatníka a číšsíkem.
Z Pešti, 22. července. Zástupce italského vicekun-
sula R. Lukas dostal se následkem neshody při pla-
cení do hádky s vrchním číšníkem Esikem na terase
Grandhotelu. Lukas zasadil číšnikovi ránu pěstí,
načež mu dal číšník notný pollček, Hosté zabránili
dalším násilnostem.
Vrah Elsie Siglovy v Pešli? Z Pešti, 29.
července. Majitel lahůdkářského obchodu Ludvík
Safran přišel včera na policii a vyprávěl, že večer,
když čati zprávu o úteku vraha Elste Siglovy z No-
vého Yorku, vešel do jeho obchedu Číňan a kupoval
nějaké sladkosti. Bylo nápadno, že Mongol nedoved
řici, co chce koupiti, nýbrž jen ukázal na zboží