ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7e074280-8d74-11dc-8a52-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 47
#1 alto_textblock #1
n
#2 alto_textblock #2
Ročník XXXXIX
#3 alto_textblock #3
ta mol iie a olo
#4 alto_textblock #4
5 sžulonq sliztída mstáavan do ldvomone sve b
#5 alto_textblock #5
V Praze,
#6 alto_textblock #6
v pátek 23. července 1909.
#7 alto_textblock #7
dld
#8 alto_textblock #8
deste o loarisilyd nodyd ibe-ňng odělso sa
#9 alto_textblock #9
zalob otanj
#10 alto_textblock #10
Číslo 201
#11 alto_textblock #11
Ra ranni avečerní liety ředpláni se- v Prazo v adm inistrnci: na mňsle. . . . načtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškou: na měsio. . . . . . 2 K 5lh na čtvrt leta . . . . 7 K h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30 h na měslo. . . . . . 8 K p na čtvrt ieta . . . . 9 K s0h dvojí zásílko na čtvrt lets : . . k o
#12 alto_textblock #12
.
#13 alto_textblock #13
l
#14 alto_textblock #14
ni
#15 alto_textblock #15
dání-
#16 alto_textblock #16
V drobném prodejit ranni čislo o sobě večerni . . . . . . . za 4 k Va fliálkách na venkové ranní čislo . . . . večerní . . . . . . . . 5 k lnserátv platí se hotově napřed. Předplacsní a inserty přijími administrnce v Marianské ul., a Tam nacházeji se těl redakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů“ Rukopiay se novraoejí.
#17 alto_textblock #17
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Císařův letní program. Z Išlu, 23. července. Jest jisto, že císa koncem srpna, po své tyrolské cestě, se vrát do Islu a zůstane tam do 8. září, tedy až do počátků velkých manévrů na Moravě, takže se z Išlu přímo odebéře na Moravu. Povýšení učitelských sil na státních učitelských ústavech.
#18 alto_textblock #18
Z Vídně, 23. července. (K. k.) Ministr kultu a vyučování povýšil do 8. třídy hodnostní tyto síly učitelské na státních ústavech pro vzdělání učitelů a učitelek, po připadě na stát- ních školách obecných v Čechách: na ústavu ke vzdělání učitelů v Čes. Budějovicích cvič- ného učitele Romana Jarku, na ústavu ke vzdě- lání učitelů v Chebu cvičné učitele Karla Retzla a Josefa Czerného, na ústavu ke vzdělání uči- telů s německým jazykem vyučovacím v Praze cvičného učitele a okresního školdozorce Jana Mugrauera, jakož i učitele hudby Al. Fialu na ústavu ke vzdělání učitelů v Trutnově učitele hudby Josefa Schrötera, na ústavu ke vzdělání učitelů v Jičině cvičného učitele Al. Housu učitele hudby Rud. Jelinka, na ústavu ke vzdé- lání učitelů v Kutné Hoře evičného učitele a okresního školdozorce císařského radu Aloisa Sehrcecka, na ústavu ke vzdělání učitelů v Plzni evičného učitele Aloisa Bilka, na ústavu ke vzdělání učitelů s českým vynčovacím jazykem v Praze Bedřicha Halaburta a cvičného učitele Václava Wiehmanna, na ústavu ke vzdělání učitelek v Praze cvičnou učitelku Gabrielu Plei ferovou a učitelku ručních praci Antonii Mikšo- vou, na ústavu ke vzdělání učitelů v Přibrami učilele hudby Aloisa Kučeru, na ústavu ke vzdělání učitelů v Soběslavi cvičného učitele a okresního školdozorce Karla Müliera a cvičného učitele Karla Partla.
#19 alto_textblock #19
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 23. červenee (K. k.) » Wiener Ztge oznamuje: Ministr financí jmenoval ve stavu technické kontroly finanční vrehní kontroiory Emanuela Beránka, Gustava Mella šl. Mellen- heima, Adolfa Seherla, Karla Mucka a Viléma Sáka inspektory pro obvod zemského finunčního ředilelství v Praze. Ministr financi jmenoval ve stavu technické kontroly finanční kontrolory Františka Vyhnala, Bedřicha Hüttla, Vojtěcha Chudomelku, Otn Kerda, Bernarda Mallka a Františka Steiger- walda vrchními kontrolory pro obvod zemského fnančního ředitelství v Praze. Ministr financí jmenoval tajemníka Vin- cence Adamce náměstkem ředitele tabákové to- várny v Písku v 8. třídě hodnostní. Ministr veřejných prací jmenoval ředitele odborné školy pro zpracování železa a oceli ve Fulpmesu inženýra Huga Lipovského ředitelem státní školy průmyslové v Chomutově. Proti zřízení české školy ve vídeňském Meidlingu. Z Vídně, 23 července. Čechové — jak známo — nedávno zakoupili dům v Meidlingu v Ehrenfelsgasse 16, aby tam zařidilí školu »Komenského«. Včera sešlo se obecní zastupi- telstvo v Meidlingu k mimořádnému sezení, aby — jak jsme stručně již oznámili — prote- slovalo proti plánu Čechů. Zemský poslanec Löwenthal poukázal na to, že Čechové vyjednávají také o koupi druhého domu. Jak daleko jdou Čechové, vysvitá prý z okolnosti, že nyní kladou dokonce požadavek, že se mue
#20 alto_textblock #20
při procesí o Božím těle nžívati také českých řečí. — Městský radní Basth podotkl, že pro- vokace německého obyvalelstva nevychází od Čechů v okrese žijících, nýbrž že jest tam vná- šena. Obecní zastupitelstvo se usneslo poslati dru. Lnegrovi dopis, v němž poukazuje se na rozhořčení, které budí zamýšlené zřízení české školy v okrese tom, poněvadž prý tu jde o sou- stavné útoky české na německý rázo Vídně. Dále se připomíná v připise tom veliký v zr ůs českých peněžních ústavů ve ví deňských okresíeh. Dosud se tu Če- chové obyčejně ve druhé generaci poněmčovali. Když by české školy takhle rostly, tu paralelně rostla by také čechisace a říšský soud by měl nyní příčinu měniti svůj nález v ten smysl, že Vídeň jest město dvojjazyčné a obec by byla nu- cena zřizovati české školy. — Starosla má uči- niti všechny kroky, aby se zabránilo povolení zřízení této české školy. Mimo to usneslo se obecní zastupitelstvo na resoluci, v níž prole- stuje proti zřízení české školy, která prý nečiní zadost žádné kulturní potřebě, nýbrž jest pouhým útokem na německý karakter Vídně Slovinský kandidát na ministerské křeslo. Z Lublaně, 23. července. Orgán slovinské sociální demokracie tvrdí, že Slovinci vystoupí na podzim s kandidaturou říšského poslance dvor. rady Šuklje na křeslo ministerské. Německý poslavec Stransky o politické situaci. Z Chebu, 23. července. Posl. šl. Stran- sky mluvil včera na schůzi v Schönbachu o po litické situaci. Pravil, že Čechové, jakož vůbee Jihoslované, jsou velmi rozhořčeni nad tím, jak pojímáno bylo na vysokých místech urovnáni konfliktu se Srbskem. Poznání, že stát a dyna- stic v okamžiku nebezpečí mohou se spolchnout na Němce rakouské, uvedle Čechy do politické situace, ve které neciti se příliš příjemně, ze které však nedostanou se žádnou obstrukcí. Doby, kdy Čechové mohli provozovati vyděrač skou politiku, dávno již minuly. Na konec vyzý- val posl. šl. Stransky Němce ke sjednocenosti. kterou bude možno zameziti českou postulátní
#21 alto_textblock #21
politiku.
#22 alto_textblock #22
Vyvrácené slechy o Gorkém. Z Berlina, 23. července, »Berl. Tagblt.« se dovídá z Říma: Ruský spisovatel Gorký vy- vrátit kategoricky sám všechny falešné zprávy, dle kterých prý agitoval proti zamyšlené návštěvě cara v Italii, jakož i že by byl proto z Neapole vypovězen. Nikdy ničeho nekonal proti návštévě carově, a proto také není naprosto žádného dů- vodu k zakročení italské policie proli němu. — Jak se nyní dovidáme, vznikly zprávy ty z oko- nosti, že Gorký nedávno jel do Ja- nova. Zatím však se navrátil již zase do dří- vějšího svého bydliště na Capri. O nějakém stíhání se strany italské policie nemůže býti tudiž řeči. Gorký dal čestné slovo, že se bude chovati klidně a slovu svému dosud také dostál. Žije jenom pro posílení svého organismu a k na- bytí zdraví.
#23 alto_textblock #23
Balkánská konference Z Londýna, 23. července. »Daily Graphie- uveřejňuje dnes sdělení, dle kterého projekt bal kánské konference trvá dále a působí nyní do konce nové těžké obtíže. Ještě když Rakousko- Uhersko chtělo sankcionování změn berlinské smlouvy docíliti pouhou výměnou nol, prohlásila Anglie, že by to byl postup příliš obtížný a zdlouhavý a učinila protinávrh na sepsání pro tokolu a zvláštní doklarace, kterouž pak na svo- lané konferenci podepsali zvláštní zmocněnei signatárních velmoci. V těchto dokumentech
#24 alto_textblock #24
měly se určiti změny, které se týkají 30 článků. tedy skoro poloviny této smlouvy. Článek, vzta- hující se na Krétu, by zůstal nezměněn. O těchte obou návrzích se nyní mezi vládami vyjednává Pád Clemenceanova ministerstva ve Francii. Z Paříže, 23. července Krise se b l1ž svému rozřešení. Léon Bourgois telegraticky odmitl návrh, aby sestavil ministerstvo. President Falliěres povolal odpo- ledne o 5. hodině Brianda do elysejského paláce a předal mu utvoření nového kabinetu. Briand si vyhradil rozhodnutí de- finitivní až do dnes odpoledne. Doufá, že bude mocí definitivní kandidátní listinu sestaviti. Z Berlína, 23. července. Briand, po- daří-li se mu utvořiti kabinet, převezme resor ministerstva vnitra a kultu, pro minister- stvo justice, které se po Briandovi uprázdnl, se jmenují Monies, Vallé a Savari Z mínistrů, kteří v nové kombinaci zůstávají se označují: Pichon jako budoucí ministn zahraniční, Viviani jako ministr pro veřejné práce a sociální péči, Cruppi pro obchod, Barthou pro železnice, Doumergué pro vyučování a umění a Ruau pro orbu. Také finanční ministr Caillaux přejde ze starého kabinetu Clemenceauova do nového kabinetu, ač si činí naděje na místo předsedy ministerstva. Dá se však snad pohnouti, aby v zájmu své předloby o dani z příjmů zůstal v dosavadním svém úřadu, toliž ministrem financi. K mini- strům, kteří se chtějí svých porte- teuilů zbaviti, patří: ministr války generál Picquart a ministr námořnictví Picard Na míslo generála Piequarta designován generál De Laeroix nebo Berteaux a o admirá lovi Forestirovi se mluví jako budoucím ministru námořnictví. Zdali bude zřízeno nové ministerstvo pro pošty a telegrafy, není ještě rozhodnulo. Možno, ba pravdě podobno jest, že i na dále tento portefeuile zůstan spojen s něklerým z dosavadních. Z Frankfurtu n. M., 23. července. Dle pa řížských zpráv »Frankf. Ztgu.« počitá se v okol Briandově s možností, že tento nabídne Mille randovi portefeuile zahraničních záležitostí Boje v Marokku a povážlivá situace ve Španělsku. Z Melilly, 22. července. (K. k.) Dnes do poledne bylo slýseti mírnou střelbu z pušel smérem od posie španělských předních strážl. Z Madridu, 22. července. Ve zprávách, jež z marockého bojiště sem docházeji, panuje veliký zmatek, snad následkem velmi přísné úřadní censury, kteréž jsou podrobeny. Zdejší časopis »Espaňa Nueva« uveřejňuje seznamy, dle kterých ztráty španělského vojska jsou de- setkráte větší, než úřadní depeše udávají. Po- slední minislerská rada usnesla se, aby do vzbouřeného území vysláno bylo 40.000 mužů vojska. t Z Paříže, 23. července. „Gaulois“ ozna- muje ze Sv. Sebastianu: „Boje u Melillya revolucionátské hnutí ve Španěl- sku vzbuzují u dvora velké znepo- kojení. Králi Alfonsovi nebylo možno déle zatajiti, že Marokáni dobyli na Španělích dvou děl. Z Madridu se telegrafuje, že o ztrátách. které utrpěli Španělé, není dosud jistoty. Špa- nělská ministerská rada usnesla se, že vyšle do Melilly 40.000 mužů posil. Byla zavedena velmi přísná tisková censura. Smějí býti otiskovány pouze takové zprávy, kte ré mají ráz úřadní. Telefon jest pro venkovské časopisy uzavřen. Zprávy o pohybech vojsk nesmějí býti vůbec uveřejňovány.
#25 alto_textblock #25
Z Vídně, 23. července. Z Madridu docházej velmi povážlivé zprávy. Význačnou pro poměry tamější jest okolnost, že král zřekl se své cesty do Cobesu. Z Madridu, 23. července. Král Alfone zřekl se následkem vážných zpráv z Melilly sv cesty do Cobesu. Z Londýna, 23. července. Zprávy o nespo- kojenosti ve Španělsku pro marockou politiku znějí velice vážně. Postavení krále vlády jest velmi ohroženo. Hlasy proti králi a vládě ozývají se stále hlasitěji Mnoho osob bylo zatčeno. Vojáci zdráhaj se ponejvíce jíti do Marokka, což si- tuaci činí ještě obtížnější. Po celém Ma- rokku hlásá se svatá válka prot Španělům hb Ruský válečný material na Černou Horu. Z Vídně, 23. července. »Zeitu« oznsmuje se z Oděsy: Ruský pomoený křižák »Petěrburg« opustil včera tento přístav — jak bylo udáno — s obchodním zbožím pro Libavu. Skutečně však cílem jeho jest město a pří- stav černohorský Bar. Jeho náklad pak — asi 7000 tun — pozůstává výlučně z válečněho materiálu, a to: z pol- ních děl, strojových pušek, střeliva a velkého množství výbušných látek. Jmenovaný korespon dent »Zeitu« se prý dovídá z dobrého pramene. že tento válečný materiál jest darem cara knlžeti Mikuláši. Již jednou — v lednu t. r. — se pokusila ruská obchodní loď »Cher- son« s podobným nákladem přistáti v Baru, ale byla rakouskou válečnou lodí zabavena. Nyní však, ježto dle rakousko-černohorské smlouvy přístav prohlášen za volný pro všechno loďstvo, bude moci také tato dodávka býti dopravena na místo svého určení. Oslava zavedení Iurocké úslavy. Z Cařihradu, 23. července. (K. k.) Přibylo sen 72 důstojníků bulharských zúčastnit se slavnosti ú- stavní a přehlídky vojska. n9 nid
#26 alto_textblock #26
ods Stíhání Řeků v Turecku. Z Calihradu, 23. července. (K. k.) Proti, oby vatelstvu řeckému vystupuje se v celé zemi velm příspě. V Dramě byl proti němu vyllášen hospodář ský boykot. V Soluně byly vykonány domovní a do konce i tělesné prohlídky podezřelých osob.
#27 alto_textblock #27
no
#28 alto_textblock #28
Krétská otázka. Z Vídně, 23 července. »N. Fr. Pr. « ozna muje z Cařihradu: Odpověď Porty na nótu krét skou byla dnes předána zástupcům mocností Turecko trvá v ní na své souverenitě, protestuje proti užívání řeckých odznaků panovnických žadá za rychlé rozřešení správní otázky a pro hlašuje, že nestrpí žádně jiné vlády, než auto- nomii Kréty pod tursckým vrchním panstvím Z Petrohradu, 23. července. Přední ruský státník — dle všeho Izvolský — prones se ke spolupracovníku »Nového Vremene« v ten smysl, že kritický bod v otázce krét- ské jest již překonán a že není tudiž žádného důvodu, aby se kdo obával vypuknutí války mezi Tureckem a Řeckem. Turecko jest sice nespokojeno nótou mocnosti, avšak na tom nemá Řecko žádné viny. Řecké zbrojte n se odůvodňuje vážnou vnitropo- litickou situacl.
#29 alto_textblock #29
Válečná nálada v Turecku. Z Cařihradu, 22. července. Válečné, to jes válce příznivé smýšlení zde vůčihledé roste, na- vzdor všemu úřadnímu zapírání a chlácholení Je zjištěno, že vláda vyzvala správy železnic aby jí vybradily denně třicet vlaků na dopravu
#30 alto_textblock #30
vojaka a válečného materiáfu. Správy železnic odpověděly, že mohou vládě vyhradit čili k di- sposici dáti jenom patnáct vlaků denně, ale vládu trvá na svém, že musí míti pro sebe vlaků třicet. Ministr války vyžádal si a obdržel o finančního ministra peníze na zakoupení 9000 jezdeckých koní. Z toho a jiných ještě zjev soudí se tu obecně, že je turecká vláda odhod- lána opověděti Řecku válku. Orgán mladoture- ckého výboru »Tanin« uveřejnil výhružný člá- nek proti Anglii a žádá, aby řečtí důstojníe ihned z Kréty byli odvoláni aneb aby řeck vláda dala závazné prohlášení, že tito důstojníci nemají od ni žádného úkolu nebo poslání. Nedá-li athénská vláda takověhoto úřadního pro- hlášení, má se to považovati za příčinu k opo vězení války.
#31 alto_textblock #31
Změna na perském trůnu Z Teheranu, 22. července. (K. k.) Reuter. kanc, sděluje: Anglické a ruské vyslanectví sdělilo úřadně ministerstvu zahraničních záleži- tostí, že jejich vlády uznávají nového šacha. Obě tato vyslanectva horlivě se snaží, aby by valý šach brzy odcestoval
#32 alto_textblock #32
Jilření v Habeši. Z Kolfna, 22. července. (K. k.) »Köln. Ztg.« obdržela dnes tento telegram z Addis Abeby: Něguš je těžce nemocen. Císařovna Taitu vládne. Po několik neděl zabraňovala, aby nemoený elsař byl lékařsky ošetřován. Roze- chvění habešského lidu nad tím je tak veliké, že elsařovna musila nedávno dáti bojovníky sobě oddanými rozehnati shromáždění lidu. Nynl svolila, aby císař byl lékařsky ošetřován, zdráhá se však stále dáti záruku, že nebudou podnik- nuty další úklady proti jeho životu. Veškeren obchodní ruch vázne, na severu došlo již k boji mezi stoupenci Něgušovými a stoupenci císařovny, při kterém padlo 150 lídí. no d V Persii hrozi nové nepokoje. Z Petrohradu, 23. července. (K. k.) „N. Vremja“ přináší z Teheranu telegram o hrozlcích nových ne- pokojích; Emír Molachan uloupil prý ze Sultanabadu 3000 pušek a několik děl a obsadil kopce u Tebe- ranu. U Šachbadu, první to stanice na ruské ceste do Teheranu, byli prý nacionalisté reakcionáři přepa- deni. Na obou stranách jsou padlí a ranění.
#33 alto_textblock #33
Z anglického parlamentu. Státní tajemník Grey o zahraniční politice Anglie. Z Londýna, 22. července. (K. k.) Státní tajemník ministerstva zahraničních záležitostí Grey pojednává o různých otázkách za debaty zmíněných. Prohlašuje mimo jiné: Máme zvláštní úmluvy s jistými mocnostmi evropskými, jež jsou celému světu známy. Nepokládáme však úmluvy ty za hranice mezi sebou a jinými mocnostmi a nespatřujeme v nich překážky, abychom též s druhými moenostmi udržovali dobré styky. Pohlížíme s upřimnou blahovůlí, jestliže evropské mocnosti navzájem různé otázky vyřizují přátelsky. Chceme při svých úmluvách setrvati, protože byly vždycky velic vzácným prostředkem, aby byly zamezeny tře- nice mezi námi a mocnostmi na úmluvách zúčastněnými. Očekáváme, že tyto úmluvy jsou druhými evropskými mocnostmi posuzovány stejně přátelsky. Háje politiku Anglie na Bal- káně Grey pravil: Když se vynořily obtíže n blizkém Východě, nepovažovali jsme se váza- nými ničim jiným nežli ujednáním smlouvy ber- linské. Pokud jde o poměr náš ke vládě rakousko-uherské, neměli jsme vůči ní žádného
#34 alto_textblock #34
FEUILLETON.
#35 alto_textblock #35
V Praze, s datem dneška. Znám krásné zátiší v klínu Orlických hor Jiráskův román tu hraje. Rozsáhlá ruina vévodí kraji, balvany zče- řená řeka ho stříbři, tmavé sosny rámují obrá- zek do kola — škoda, že nejsem básníkeml I městečko samo dřímá v kulisách stro- moví; jen věž kostela a několik vil zdvihás nad dědinou. Už před léty zátiším nazvali ten kout a nic na idylle nemění, že dnes zafrčí sil- nicí v lesní tišině automobil, nebo že z tenni- sového hřiště ozývají se výkřiky. Hluboké, du mavé hvozdy stlumí známky hlučnějšího života klerý přinášejí sem na letní pobýt zavítavš hosté. Nebývalo dříve tak! Dokud jeden rodák neprobudil zájem o místo, živořilo městečko, do nedávna pouhá osada, životem pohorských vesnic. Tkalcovský stav takal v chalupách, ženy paličkovaly krajky, vyráběly se knoflfky — a píla se silně kořalka. A mladá krev putovala denně na hodiny cesty do fabrik, děvčata za služky do Vídně:.. Tam prý plati lip než v Praze — Dnes se poměry trochu změnily. Tři nebo čtyři měsíce pobytu letních hostů dosti slušné nájemné za světnice, stačily obyra telům, aby opustili stavy, aby jen v zimě robil krajky a docela zanechali výroby špatně place- ných knoflíků. I piti kořalky polevilo — Na- than už si nepostaví třetí dům; mladší generace tolik nepije . .. Nojsmutnější ale nepolevilo: odliv českýeh děvčat do Vídně! Není chalupy, aby odlud neměli dceru ve Vídni; jsou-li dcery tři, jistě jsou tam dvě . . . A nejen, že jsou ony ztra- ceny: jejich život ve Vídni má na rodinu doma zhoubný vlir. Vyprávěl mi jeden šťastný otec, jak se jeho dcery dobře provdaly. »Jedna dostala ve Vídni konduktora od elekiriky, druhá sluhu u megi trátu.«
#36 alto_textblock #36
a
#37 alto_textblock #37
soan
#38 alto_textblock #38
»Němce — to se rozumí ?e »No arciť — však ony už holky samy špatně česky mluví! Děti jsou Némci, toť se ví« — poznamenal s jakousi pýchou a dodával »Škoda, že neumím německy, abych se s vnou- čaty smluvil !« »Což pak přijdou někdy k vám ?« »To ne — co pak by tu na vesnici dě laly — ale já tak jednou do roka je navštivím. Ach ta Vídeň — to je, pane, krása !« »Libí se vám víc než Praha ? Zaškrabal se rozpačitě v šedinách — je už hodně přes šeďesát — a pak přiznal, ž jaktěživ v Praze nebyl. »Ani o výstavách, jubilejní a národopisné Ani o svatojanské pouti ?e Nikdy ! Ve Vídni, dvakrát tak daleké, by už dvacetkrát, v Praze nikdy — »Což vás Praha neláká? Slyšel a četl jate snad, že je na čtvrtém místě co do krásy mez městy evropskými? A pak — přeca, sousede jste Čech! Nic vám neříká, že aspoň jednou v životě byste se měl do Prahy podívat ? Ne- máte ani trochu lásky k zlaté, slovanske Praze?« Hluchý klas! Nezastydél se, nic neřekl na omluvu; naopak, div Prahu nelupil. Proti Vídni je to prý ves, nemá ani »Prótr«, aní takové »šífy«, jako na Dunaji. Ach Vídeň, Vídeň, Vídeň ! Jak ji adoruje. jak zpozdile o ni blouzní! vnisl ee Praha není mu ničím. Je prý vinna dra- hotou, nenávidí ji. Nic, co z Prahy přijde, není dobrého. I v maličkostech na ni sočí, o Šly okolo dámy, Vídeňačky. Všecek by u vytržení, jak jim šaty sluší. »Naše Pražky jsou přec také elegantní? Nepřipustil; do krve by se byl hádal, že se nejnoblejší Pražka nevyrovná co do šatu obyčejné Vídeňačce. »Tam dovedou švadleny dooela jinak šit dcera, co je doma, když chce něco lepšího na sebe, tak to jede koupit do Vídně. —« Zarmoucen, myslil jsem, že je to osamělý
#39 alto_textblock #39
exemplář neuvědomělého člověka na vesnici. Ne byl — celá řada jich tu, ještě horších »Kdybych uměl německy, nebyl bychtu celý život takhle bídně protloukal« — povídal mi jiný staroch. »Myslite, že měl byste se líp ? Myslite. že v Němeích na vás čekají? Tady máte cha lupu a jste svým pánem. Co byste byl tam ?e Radši by prý byl ve Vídni metsřem' ! Rads by byl jinde otrokem ! Lásky k rodné obei k domovině, k vlasti nezná. Mít se líp — jak v ubohém rozumu si představuje, to je jeh láska. Ubi bene, ibi patris nn Právě tak bez úcty jako k vlasti, je k rod- nému svému jazyku. »Bez němčiny nedojde se ani za humna. Kdo umi německy, je lepší člověk u něho. Uvádí příklad. »Támhle z té chalupy mají syna ve Vídni. Studoval a dostal se tam k magistrátu. Je ted velký pán; však je tu se svou paničkou a dě- sdo tičkami na prázdninách.« vd ešolone va »Čím pak je?« Nevěděl. Později jsem slyšel, že ten velký pán je dozorcem na některém předměstském trhu »On má paní Vídeňačku — udělal hol štěstí. Dětičky jsou Němci, ovšem, ty už ani abanoe česky neznají.« Nejen dětičky — on sám je »Němcem« Syn z českých rodičů, rodák z ryze české ves- nice — podepsal se do seznamu letních hostů německy. Jméno, stav — všecko! data Za to se těší ale úctě u domäcích, je velký pán. A každý je šťastný, když může se k němu přitočit, přit řát se na jeho »štěstí« a připome- nout lichotivě Franzovi, že ho pamatuje jestě jako malého Františka. Chaloupky tiché — buďte požehnány! Ale kdyby při nejbližší bouřce blesk do vás ejel — 3oe škoda vás nebudel Nejsou sice všichni tak povahově zbí- dačelí, ale je jich většina. d e Sládek, kterého odtud vykoúsali, poněvadž 5. července pálil hranici, založil před lety Sokol. slhnol Nemohli mu za to trefit na jménoi
#40 alto_textblock #40
»Zase něco nového! Vždyt tu máme vete rány, nač Sokol? Kdyby si hledél rads svého — A když pro déšť dvakráte veřejné cvíčen na louce bylo zmařeno, 6 té zlomyslné r dost i l »Jen at hodně prší! Beztoho prší proto že chtějí dělat tu komedii ...« Jedno by je neskonale blažilo: kdybytu tak někdo postavil továrnu ! Pak prý by se všem dobře vedlo a děti by nemusily chodit daleko do práce. Sem do té krásné přírody, do čistého nezkaženého vzduchu chtějí tovární komin. chrlici těžký dým! Co je jim do přírody — nemají smyslu pro její krásy; co je jimdo mateřské řeči, když s ní nikam nedojdou Jak mnohem výše stojí nad těmito lidmi cikáni, milující svobodu, milující svou feč! Pátrám po přičinách smutného zjevu a na- lezám jich celou řadu. Do škol chodili nedbale nensučili se valně číst a psát. A když se trochu naučili číst, byl jejich četbou bývalý pražský denníček, klerikální nějaký plátek a vojenský kalendář. Pak sem tam nějaký krvavý román donesený kolportérem. Dobrou knihu po dnes nevezmou do ruky. ol Je v obci knihovna, má na pět set dobrých děl, ale pro ně nesxisluje. Než by dali dva ha- léře za půjčení, vypijou radši o čtvrták kořalky víc. Jména Vrchlický. Čech, Neruda jsou jim úplně cizí. Za to znají šlechtu v okoli do pá- tého kolena. Události svělového rázu nechají je docela v klidu. Buď si jieh vůbec nevšimnou, nebo jim nerozumějí. O národnostním boji ani nemluvíme. To všechno prý dělají noviny! Když v minulých deštivých dnech shnilc jim seno na lukách, naříkali a bědovali; že jim ale shnije duše v těle, nenaříká žád5y. v o n Nebude lépe, dokud nevymrou.
#41 alto_textblock #41
o —o v Zevloun.
#42 alto_textblock #42
sam v b0ž 5nr a ozol
#43 alto_textblock #43
stullisvee eit á n malo oerda
#44 alto_textblock #44
Z kulturní ciziny.
#45 alto_textblock #45
d šnb o lal Detlev v. Lilieneron Včera jsme již zaznamenali stručnou telefonickou zprávu o smrti Detleva v. Li- liencrona, jednoho z nejtypičtějších sou- časných Iyriků německých. Lilieneron (nar. r. 1844 v Kielu) byl původně důstojníkem dělostřeleckým a prodělal válečné tažení pruské r. 1866 i francouzsko-německou válku v letech 1871—1872. Do literatury přišel zprvu jako novellista molivů vojenských jemného postřehu a živé barvité dikce. Literární slávu jeho však založila lyrika, čistá, naivní a silně cilová, která založila celou školu moderních lyriků němec- kých. Literární mládež německá let devadesátých min. stolelí považovala Liliencrona za svého vůdce a mistra a některé jeho sbírky básnické dosáhly značné popularity. Jako pensionovaný setník, dvakrát ve vá lečném tažení raněný, na nevelkou pensi odká- zaný, žil Lilieneron často dosti krušně, nebo výnos z literární činnosti nebyl z počátku valný. Sám napsal před lely s humorem článek o svých životních osudech. Musil psáti i romány, ducha- plně založené, ale chvatem práce nepřílis silné v komposici. Když jeho popularita stoupala. konal i četné přednášky po městech německýeh a psal i mnoho pro divadlo
#46 alto_textblock #46
*
#47 alto_textblock #47
Ve Výmaru přišlo se pouhou náhodou na bustu Sehillerovu, velmi krásné díl sochaře Weisera, vrstevníka slavného bás- níka, jehož mnohé skulpturální práce zdobl velkovévodskou bibliotéku výmarskou. Podoba a výraz tváře jsou překvapující věrnosti a znalci prohlašují bustu, nalezenou mezi starým brakem v domě, sousedícím s oním, v němž Schiller ve Výmaru bydlil, za nejlepší bustu básníkovu, V Moskvě výšel nákladem Sytinovým sborník statí S. Melgunova, napsaných v letech 1907—1908 na théma »Církev stát v Rusku v době přecho d n ée.