ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 7c8f79c0-661b-11dc-84de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
23. srpna 1901. Číslo 232
#2 alto_textblock #2
NARSODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana5.
#4 alto_textblock #4
přátelství Poláků naproti Rusku jen podporuje jejich germanisaci a že je třeba staré polské chyby odčinit, a proto poslala »do východních krajů« pruských šik slidičů, kteří mají zejmena vyzvědět, není li nějaké srozumění mezi poznan- skými Poláky a ruskou vládou. Jeť »Hon. Bpen« v Berlíně považováno za list, majíe styky s ruským zahraničným ministerstvem. Poznaňské ředitelství pošt vydalo okružní k listonošům, kde jim hrozi tresty disciplinár- ními až do propuštění, budou-li adresátům do- dávati listy s polskými adresami. Na adresách v Prusku nesmí být ani jediné slovičko polské Prvým trestem je pokuta 2 m.
#5 alto_textblock #5
Rusko na Středozemním moři. Zabezpečivši své hranice a zájmy na dál ném asijském východě, Rusko vraci se k svým úkolům evropským a jeví při tom neochablo svěžesť, ano zdá se, že události čínské, za nichž tváří v tvář poznali své evropské spojence i sou peře, síly Ruska vzpružily. »D « obracejí pozor nost ruské vlády na povinnost, která ji nyní nastává. Rusko si musí opatřiti na Středozem- ním moří uhelnou stanici. Anglické listy dost se již této povinnosti ruské vládě napřípomí- naly, přinášejíce občasně zprávy, jakoby Rusko již skutečně o nabyti takové stanice jednalo. Tu oznamují, že ruská diplomacie učinila kroky k získání Racheity, tu ke koupi Seuty od Špa nělska nebo přístavu Magonu na jednom z ostrovů Balearských. Bez uhelné stanice na Středozem- ním moři pozbyla by ceny sama sibirská dráha, ohromné náklady na ni a na zabezpečení v Man- džurii byly by vyhozeny. »Vůbec«, praví, »bylo by pošetilé, kdyby Rusko dělalo hranici mezi svými úkoly v Asii a Evropě, mezi východen dálným a blízkým, když události posledních 5 let rozšířily působiště kulturné a historické (po litické) činnosti Ruska oběma směry.«
#6 alto_textblock #6
Carská návštěva Francii. Vzrušení, způsobené ve Francii zprávou, že car Mikuláš přijede do Francie, aby byl přitomen velikým manevrům, jež se budou konati blíže staroslavného města Remeše, trvá dosud. V prvním okamžiku, když se tato zpráva rozlétla Paříží, nikdo nechtěl věřiti pravdivosti její. Poněvadž už bylo 10 hodin večer, zvláštní vydání novin nevyšlo. Listy ministerské druhého dne připojily triumfující komentáry se stanoviska svého, avšak »Gaulois« vykládal ji druhého dne svému čtenářstvu ve smyslu příznivém pře- devším armádě pozemní a námořské. »Figaro« přináší z Petrohradu dlouhý te legram, obsahující podrobný program cesty caroy. Vládce říše ruské bude nejprve pří- (omen velkým ruským manevrům u Revalu odkud se odebere přímo do Dánska, aby na všlivil dánského krále. Potom odjede hned do Gdánska k návštěvě Vilěma II., u něhož po- bude na lodi »Hohenzollern«, aniž by vystoupi na půdu německou, kteréžto schůzce nebudou přítomni také ani hrabě Bülow, ani hrab Lambsdorf, aby schůzce zachován byl ráz čiste soukromý. Odtud odjede car do Dunkerku, kde ho uvitá presidontrepubliky se všemi svými ministry. Potom budou se konati menší manévry námořn v carově přitomnosti. U samého Dunkerku. Odtud pojede ruský vládce do Remeše, kde blíže hranic německých a belgických budo shromážděno 150.000 muž za vreniho velení generalissi m Brugra. Manévry počnou dne 9. září skončí dne 19. téhož měsíce. Po těchto velko- lepých manévrech, jimž carová nebude pří- tomna, a z nichž car asi jen závěrečné pře- hlidky se zúčastní, odebere se carská rodina na zámek compigneský, kde snad i několik dní na zotavenou prodli. Teprve potom navštiv carští manželé Paříž, což jest ale dosud nejisto. K příjezdu carovu do Francie budou tam ovšem vykonána rozsáhlá bezpečnostní opatřen a k střežení trati dunkerksko-compiěgneské povo- láni budou vojáci západní armády a z po sádek středu, kteří budou podél celé trati až ke Compiégne tvořiti špalir. Severnímu loďstvu, jež cara v Dunkerku pozdraví, veli místoadmirál Menard, jenž v řijnu odejde na odpočinek. Loďstvo to sestává z obrněnce »Massčny«, kterýž jest lodí admi- rálskou, dále z obrněnců »Formidable« »Courbete, z obrněných křižáků »Puy des Döme«, »Bruix«, »Assas« a »Surcouf«, jakož i z torpedových lodí »Cassini«, »Jatagan«, Durandel« a »Fauconniere. Car bude v Compiégne bydleti v přibytcích jež kdysi Marie Antoinetta obývala a jichž později za obou císařství používáno byloz obydli pro návštěvníky císařské. Bydleli tam již Viktor Emanuel, Vilém I. a — roku 1867 — car Alexandr II. V přijímaci síni jest koberec ještě od Maintenonové pocházející. V ložnici nalezá se ještě z dob Marie Antoinetty nad dveřmí rakouský znak, orel. Také lože patřívalo Marii Antoinettě; jest velmi krásné, potaženo starou hedvábnou látkou a 23 metru široké K ložníci pojí se řada salonů. Salony tyt obývaly i císařovna Marie Louisa a manžel jejl Napoleon I. Pracovna jeho jest velmi zajímavá- Při pařížském provedení díla »Madame Sans Géne« byla věrně napodobena. Psací stůl Na poleonův jest velmi jednoduchý, ložníce Bona- partova sloužila kdysi Ludviku XV. za salon. Lože Napoleonovo jest nevkusné, těžké a po- dobá se spíše obrovskému slonu. Dekorace rudá a zlatá, nejeví rovněž valně vkusu. Pa vodně se pomýšlelo lože Napoleonovo i caru vyhraditi, ale upustilo se od toho. Pro komnaty carovy snešen bude nejkrásnější starý nábytek Mikuláš II. bude obklopen ukázkami uměn francouzského z nejslavnějších jeho dob. Některé listy, ale málo věrohodné, zazna- menávají rovněž málo věrohodnou zprávu, že car doprovodi Loubeta i do Marseille, aby po- zdravil tam s ním vojsko francouzské z Činy se vracející, a odtud že teprve odjede do Pařiže. Délka pobytu carova ve Francii není vůbec ještě vyměřena a z obavy před stoupenci »pro- pagandy činu« budou možná některé skutečn disposice vyhlášeny až v posledním okamžiku Paříž chystá se za případné návštěvy ca- rovy k výzdobě, jakáž tam posud nebyl vídána. Již nyní bylo objednáno 10.000 pra porů v ruských barvách.
#7 alto_textblock #7
»Hamburger-Correspondent« píše »Nemáme pražádné (?) příčiňy rozčilovati se nad návštěvou carovou. Jediným nebezpečín pro náš poměr k Rusku jest vý- střední, vyzývavá, bojovná celn politika našich agrárníků.« Charakteristické — jako kontrast oprot veškerým skorem listům berlínským a vídeň ským — jest nazírání dvou listů anglických na dvojspolek, na jeho význam a účel. »Daily Graphic« praví, že dvoj spolek osvědčil se tak úplně, že stal se do té míry oporou evrop ského míru, že jen bezmyšlenko- viti zloduchové mohli by si přáti aby byl oslaben. »Daily Telegraph« pak píše: »Rusk a Francie jsou nezbytní pro sebe a není nej- menší příčiny ve věci té viděti něco jiného, než pravou záruku pro za chování míru v Evropě. Dvojspo lek vyvolán byl v život, aby zje nána byla opět diplomatická rov nováha.«
#8 alto_textblock #8
Královna anglická proti soutěži francouzské, Královna Alexandra dala pokyn veškerým svým dvorním damám, jakož i všem těm, které mají přístup ke dvoru, aby se příště jedině odívaly šaty, zhotovenými z angliekých látek v Anglii. Chce tím činiti konkurenci výrobkům pařižským. Rovněž prý dopsala lady Amher- stové, aby všechny paní, jež budou přítomny příštím červnu korunovačním slavnostem byly přioděny šatem, zhotoveným a pocházejí cím z Anglie.
#9 alto_textblock #9
Franko-turecký konflikt. Dnešní zprávy o konfliktu tomto vyznívaj již klidněji, zcela ve smyslu našeho včerejšího předpokládání. Podstata sporu jest čtenářům našim známa již ze zpráv dřívějších, na tomto místě uveřejněných, nicméně máme za vhodno některé údaje o sporu tom v paměti čtenářův osvěžiti. V prvé řadě jednalo se o tak zvanou ná- břežní olázku. Francouzská společnost má kon- cessi k využitkování cařihradských nábřeží prostorů, jež hodlala koupiti Porta zpět. Místo ale aby toto byla skutečně učinila a se společ ností o náležitý obnos se dohodla, jala sej všemožně u vykonávání práv překážeti. Jednání to pohnulo pana Constansa, vyslance francouz ského, k zakročení, u kteréž příležitosti před- hesl však některé jiné požadavky francouzských kapitalistů, jimž Porta značné obnosy dluhuje. Tak dlužna jest Tubilisovi i s úroky 6 millionů franků, firmě Lorandonově pak 121/2 mill. fr Dluhy ty jsou ovšem prý z doby sultana Mu- rada. Constans nebyl ale s požadavky těm (27. m. m.) před sultana — prý pro jeho churavost — předpuštěn, nýbrž na velkovezíra Halila Rifata odkázán. Od něho nedostal ale Constans uspokojivých prohlášení a sice díky anglickému vyslanci, jenž Portu zřejmě v odporu jejím posiloval, kdežto vysla- nec německý choval se prý neutrálně. Ruský ovšem Constansa podporoval. Vláda francouzská potom sama důrazně žádala za uspokojivou od- pověď do 20. srpna. Na to sultán Constansa ve čtvrtek 15. m. k sobě o 4. hod. odpol. předpustil a z úrady, trvající do půlnoci a v přílomnosti mi nistrů zahraničných věcí, finanel a justice dána tu Constansovy sultánem uspokojující prohlá šení. Porta uznala práva nábrežní společ- nosti, kupní cena nábřeží, přístavů a dok sta novena na 41 millionů místo na 45 millionů Porta zavázala se provésti koupi nejdéle do6 měsíců, jinak že společnost nabude noobmezeně opět všech práv, v prvotní koncessi jí přizna- ných. Ujednání mělo býti turecké ministerské radě předloženo. V podobné stylisaci mělo být vydáno císařské irade toto ponděli. Turecko z účelem urovnání požadavků těchto mělo uzavřit u Oltomanské banky půjčku 100 mill. franků a za účelem zúrokování a umořování postarat se o annuity 220.000 tur. liber, kteréhož ob nosu doufala Porta dosíci konversí celní půjčky. V neděli dostalo se panu Constansovi noty Porty, v níž uznávají se sice požadavky zmíně- ných francouzských kapitalistů, ale o záležitosti nábřežní ani zmínky se nedělo. Sultán prý totiž v poslední chvíli odepřel souhlas svůj ke kon- versi celní půjčky. Vzhledem na toto porušení slova Constans vyrozuměl prý Portu, že sní všeliké styky přerušuje a již mluví se o tom, že vysláno bude loďstvo francouzské k břehům Syrie, aby Portu k povolnosti donutilo. Očekává se ale, že Porta povolí dříve ještě, než loďstv francouzské tam dopluje, ano snad dříve ještě, nežli — vypluje.
#10 alto_textblock #10
O povstání na Filipinských ostrovech. Docházejí zprávy, jež svědčí, že povstán není ještě nijak zdoláno, ano, že skorem týden za týdnem svádějí se potyčky. Tak i poručík Croft od 19. pluku pěchoty, který veli oddílu jizdních zvědů, utkal se ještě počátkem srpna v tuhém boji s povstalci. Ztráta povstalcův ob- nášela sedm mrtvých a 13 zajatých, kdežto z oddílu poručíka Crofta byli dva muži po- raněni. Vláda americká obdržela zprávu, že se na Filipinách zločiny různého druhu množí povážli vou měrou. Vedle toho zjištěny i připady vel zrády. Tak na př. Placido Cuchapin, starost z Pueblo Moncada (provincie Tarlas), tajně pod- poroval povstalce a byl odsouzen na 15 rokt do káznice; jeho náměstek Valenton, který by usvědčen ze spoluviny, byl odsouzen na 10 roků do těžkého žaláře. Různé známky ukazují k tomu že na souostroví existují četné tajné spolky. jichž tendence jest namířena proti Spojeným státům. Gen. Mc Arthur předložil ministerstvu války Spoj. států dlouhou zprávu o operacích na Fi- lipinách za minulý rok. Jako »politický« generál popisuje Me Arthur výhody annexe a dokládá, že zabrání Filipin bude míti rozhodný vliv na postavení Amerikánů v Asii, to jest, že jim zajišťuje rozhodné slovo ve všech otázkách na dalekém východě. Generál praví mezi jiným: »Zabrání ostrovů jest prospěšno a v bu- doucnosti bude míti na světové dějiny takový vliv, jako svého času objevení Ameriky.» (1)—
#11 alto_textblock #11
Doporučuje vypuzení činského živlu z Filipin s tím podotknutím, že Číňanů není tam zapo- třebí, poněvadž jest po ruce dosti jiných dělníků. Během minulého roku měli Američané povstalci 1026 potyček, v nichž ztratili 245 mrtvých, 490 raněných a 118 zajatých. Mim to pohřešuje se 20 Američanů. Ztráta povstaleů obnášela 2845 mrtvých, 1195 raněných a 6752 zajatých; mimo to vzdalo se dobrovolně 23.095 mužů. Různí vůdcově povstalců odcestovali ale nyní z Manily, aby vyhledali generála Molvara. Jedná se o založení nového výkonného výboru filipinského, který má sledovati jinou politiku než dosavadní povstalecký výbor v Honkonu. Ostatně také gen. Molvara stihla nehoda. Americké vojsko pod generálem Sumnerem pronásledovalo jej a zmocnilo se táboru po- vstalců, kde nalezlo ještě teplou snídani, která byla připravena pro Molvara. Dle výkazu amerického min. války bylo na Filipinách v době od 10. května do 18. června zajato 8 důstojníků a 352 mužů a vzdalos 181 důstojníků a 2440 mužů; při té příležito- sti ukořistili Američané 113 ručnic rozličných systémů a bylo odvedeno 1099 ručnic a jedno dělo.
#12 alto_textblock #12
K úmrti dra. J. Kaizla. Zádušní bohoslužby za zesnulého mi- nistra dra. J. Kaizla konaly se včera po 10. hod. dopol. v karlinském chrámu sv. Cyrilla a Meto- děje. Za assistence dvou kaplanů celebroval farář dp. Pohunek. Ve hlavní lodi chrámu byl vystaven katafalk, svícemi ozářený, před nímž rozloženy byly drahocenné věnče a kytice. Při bohoslužbách na chóru zapěl sbor pěveů vrouei písně. Kostel byl naplněn přečetným obe censtvem. V lavicích, černým suknem pot žených, zaujala místo pí. K. Kaizlová, nejbližší příbuzní zesnulého, poslanci pp. inž. Kaftan Janda, vídeňský náš korrespondent pan Pe- nížek a j. v. Městská rada karlínská zúčastnil se bohoslužeb v četném počtu s náměstkem p. Svitákem.
#13 alto_textblock #13
Pohřbu zvěčnělého poslance dra. Joe. Kaizla zúčastnil se též, mimo osobnosti ve včerejším referátu jmenované, v zastoupení klubu národní strany svobodomyslné a zemské banky král. českého pan posl. dr. Mir. Krajní k. — Starosta měst pražských pan dr. Srb zaslal na adresu výkonného výboru národní strany svo- bodomyslné list tohoto obsahu: Slovutní pánové Rada král. hlav. města Prahy hluboce dojata rozrušující a neočekávanou zprávou o předčasném úmrtí J. Exc. pana JUDra. Josefa Kaizla, c.k mínistra m. sl. a zemského i říšského poslance, vyslovuje slavnému výkonněmu výboru národn strany svobodomyslné nejupřímnější soustrast nad ztrátou jednoho z nejlepších pracovníků národ- ních a nejnadanějších politiků našich, který vy- nikající a neňmornou svojí činnosti získals nehynoucích zásluh o národ a vlast svoji, jím tak vřele milovanou. Památka jeho ze srdei vděčného lidu nikdy nevymizí. Připojuje i svým jménem projev nejhlubší soustrasti nad těžkou touto ranou osudu jsem s výrazem obzvláštní úcty Vám, slovutní pánové, vždy zcela oddaný dr. Srb, starosta král. hlav. města Prahy. — Za Český klub a za výkonný výbor strany staro- české písemnou soustrast projevil pan J. Sedlák. — Za ústřední výbor Národní jednoty severo- české Jindř. Nechanský, starosta, dr. Štumpf. jednatel. — Jménem městské rady v Unhošt purkmistr Jan Wildmann. — Za okresní výbor na Král. Vinohradech náměstek starosty okres- ního J. Víšek. — Za představenstvo obchodního gremia v Rakovníku Adolf Linhart, starosta. — Za Politický klub v Kolině Jos. Nosek, místo- předseda, dr. Jelinek, jednatel. — Za výbo: Novoměstského občanského klubu dr. Karel Še besta, starosta, Ant. Beneš, jednatel. — Za Poli- tický klub v Jilemnici Pekárek, předseda. — Z okresní výbor v Hořicích Al. Horák, starosta. — Za městskou radu v Kralupech J. Masner, sta- rosta. — Dr. Bořivoj Prusík z Ostende. — Okresní hospodářská jednota pelhřimovská. — Za městskou radu v Březnici: Tomek, sta- rosta. — Ant. Sal za městskou radu v Zásmu kách. — Za městskou radu v Pečká c na dr.: Ant. Brož, starosta. — Další projevy soustrasti zaslali pp.: Přísedicí zemského vý- boru poslanec dr. A. Werunsky. — Jose Engelmann z Karlina. — Matice opav ská. — Poslanec J. Jaroš. — Starostův ná- městek Jan Jakoubek v Nuslich. — MUDr. Alois Mašek, purkmistr, za městskou radu v Klatovech. — Obchodní gremium v Karlíně. — Za městskou radu v Brandýse na Labem: V. Kohout, starosta. — Za městskou radu v Rychnově nad Kněžnou: Fran- tišek Hanys, náměstek starostův. — Šl. z Lo mů. náměstek starostův ve Volyni. — JUDr. J.S Novák, advokát v Praze. — Očanská be seda v Dejvicích. — Ervín Špindler starosta a poslanec v Roudnici n. L. — Tělo- cvičná jednota »Sokol« v Třeboni. — Obecn rada ve Vysočanech. — Obchodní a živno- stenská komora v Plzní. — Obecní rad v Tovačově na Moravě. — František Hes advokát z Hodonína na Moravě. — Zemský po- slanec J. Barták v Kalištích u Ondřejova.
#14 alto_textblock #14
Denni zprávy.
#15 alto_textblock #15
K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlidka literární“
#16 alto_textblock #16
— Padesát let života největšího historického spisovatele Aloisa Ji ráska se dnes dovršuje! S tímto šťastným a požehnaným dnem dostavuje se zároven pohnůtka k povznesení českých myslí, k níž zajisté, kdo Čech, s vroucí radostí se připojí, aby společně celým národem zbudována byla tak strmá výšina vděčnosti a blahopřání, aby příbližně vyvážila všechny ty štědré dary. jimiž obmyslil nás Čechy Alois Jirásek. Aby blahoslavena byla pravice jeho, mezi jejímiž prsty proměnilo se péro v temenisko širo kého, s břehu na břeh takřka nedohledného, celou vlasť českoslovanského jazyka zúrod- ňujícího, již dvě generace českého lidu vy chovávajícího, vznešeného nedostižného umění, přeslavnou minulost českou v nád herné roucho odívajícího, srdci přemilého Duch celého národa dnes se zachvívá blaho
#17 alto_textblock #17
dějnými city, spějícími za mistrem naším do jeho rodiště, v němž s otcem svým staře- čkem slaví veliký den svých abrahamovin. požehnaný syn Čechie! Není téměř kraje. kterýž by mu nebyl zavázán za to, že učiníl jej dějištěm svých vypravování, a že z jeho dětí vybral hrdiny k výjevům, při nichž se dech tají, líce planou anebo také oko se rosí, a od velikého čtyřdílného eposu, v němž uložil nejslavnější českou epochu husitskou až po dějiny národního probuzení, představené jeho F. L. Věkem a málo jen mezer, jichz by nebyl vytěsnil svými nádhernými výtvory - Jirásek jako výpravný umělec učinil, co nej- vyššího jen může básník pro svůj národ učiniti, on si jej vyvolil za sujet, za reka obrovského jednolitého románu, v němž ti- tuly jednotlivých děl znamenají jen jedno- tlivé kapitoly a episody spjaté jedinou zlatou nití Jiráskova genia. Toť tajemství jeho ve- liké popularity, že vešel ke všem a ke všem promluvil jich řečí, každému vypravova o jeho vlastních předcích a krevních otcích, jak toho prototyp vidíme na jeho Psohlav cích, knize to, při kteréž na Chodsku ve všech vískách hořívají v oknech jiskérky lampiček za zimních večerů až k ránu, knize ručejem slzí oplakané, knize, při níž hromem tlukou chodské pěstě do stolů . .. Jirásek pro dějiny národa v umění učinil tolik, jako Palacký ve vědě a pro statečnost národní českého lidu, jeho nezdolnost v boji národ- ním, pro jeho pýchu na český původ víc než kdo jiný. Jeho umění po stránce slovesné oceňuje na jiném místě našeho listu péro povolané, s tohoto místa, vyhrazeného druhdy všednímu boji dennímu, budiž vzdán jeho mistrovství hold za to, že ke kulturním po- kladům národa našeho přičinil poklad ryzího zlata, hřivnu, kteráž přebohatými úroky již nyní původní jistinu ve prospěch národa zdesateronásobnila. My v náladě sváteční blahopřejeme dnes národu, že vidí, kterak nejzasloužilejší romanopisec jeho překročil zenit života svěží, bujarý, plný sil, mužnosti, se slibem, že ještě jednou tolik národu svému daři, čím už mu národ jest povino- ván. Jsme přesvědčeni, že sám jest dnes šťasten, vědomím veliké, celému národu če skému na vrchol prospěšné a také uznávané a očeňované práce. Nemůže být krásnějšího losu, než jaký tuto smrtelníku popřán. Kéž ho ještě dlouho užívá mistr náš slovutný, kéž plodný jeho blahořečený život potrvá do nedozíráma daleka! — Z Oujezda. (Pův. zpr.) Mistru Jirá skovi a svému čestnému občanu posílají srdečný pozdrav věrní jeho a vděční Chodové z Oujezd od Kozinů s přáním všeho dobrého a na zna- mení vděčnosti za »Psohlavce«. V Oujezdě, dne 28. července 1901. Jan Žambůrek Kozina. Jiří Šteffek, kaplan. Jan Votruba, rolnik Šimon Sladký, rolník. Josef Veber, rolník. Jiř Šteffek. — Z Oujezda na Domažlicku. Slovut- nému pánu, panu Aloisu Jiráskovi, svému čestnému občanu, posílá srdečný pozdrav k ju- bileu obecní zastupitelstvo, věrní jeho a vděční Chodové obce Újezda s přáním všeho dobrého a na znamení vděčnosti. Při volbě nově zvole- ného obecního představenstva v Újezdě, dne 29. července 1901. Matěj Votruba, starosta. Martin Kobes, radní. Jiři Pelnař, radní. Matě Selnar, Weber Šimon, Šimon Pelnař, Jose Šleffek, Josef Růžek, Jan Žambůrek, Tomáš Votruba, Jan Votruba, Volfgang Šteffek, výboři. Kubš Václav, říd. učitel. Tomáš Faina, obecní tajemník. — Církevní roztržení království če ského, o jehož bezprostředně hrozícím nebez pečí jsme předvčírem pojednali, stalo se před mětem několika řádek včerejšího čísla » Katol. Listů«. Uchylujeme se k silným výrazům jenom v případech nutnosti i pravíme, že způsob vy- jadřování se tohoto katolického () orgánu k ne- rozeznání připomíná alkoholikovo blábolení ze sna, neboť ve bdělém stavu by se ani tento ne- odvážil mluviti žargonem, do jakého »Kat. L e odivají svaté pravdy věrouky a morálky katoli- cké v populární mluvu. Což je nutno, aby zrovna český katolický tisk psal tak, aby se člověk při četbě nemohl při nejlepší vůli zhostiti my šlěnky na vyrábění dřevěné obuvi? Vždyť přece zajisté vykazuje české duchovenstvo řady úcty hodné intelligence i nepopíratelného vlastenectví i jak může tedy ztrpěti, aby taková bezduché nevymáchanost směla se vydávati za jeho orgán? Takové tiskové zastoupení katolické věci jes přece hříchem proti duchu svatému a podle téže katolické morálky podporování hříchů samo se- bou jest hřichem, nehledě ani k tomu, že jak se věci mají, nic na světě není schopno věc katolickou v Čechách tak poškoditi, jako »Kat. Listy«, v nichž hlavní slovo vede vyložený břidil českého jazyka, jehož schopnosti obmezují se výhradně na to, že ví, kterým koncem péras píše, Tím, co napsaly »Kat. Listy« v záležitost národnostního rozdělení království českého mez české a německé biskupy, při čemž diecése maj se krýti s německým výměrem národnostníh rozhraničení Čech tak, aby církevní roztrhání Čech bylo průpravou k politickému a zároven posloužilo k jeho usnadnění, nebude věc se strany klerikální odbyta, na to mohou pánové kolem kostela sv. Víta spolehnouti. Vycháziť na jevo. že jezovitské spiknutí pokročilo dále, než se kd nadíti mohl a že k uskutečnění německé diecése se sídlem v Litoměřicích, zaujímající všechno uzavřené území v severních Čechách, diecéseto s vyloučením i posledních zbytků českých boho- služeb a kázání z »uzavřeného území«, scház jenom už, aby otázka osobní změny na biskup- ském stolci litoméřickém stala se akutní. Cele plán provedení promyšlen a probrán do nejmen- ších podrobnosti až po sepsání příslušné žádosti německým duchovenstvem v Čechách, ku kterémuž úkolu vyhlédnut prof. Luksch. Žádost má být v daném okamžiku ke kapitule litoměřické do- pravena hromadnou deputaci německého kleru a takovým způsobem má dán býti zevní for- mální popud k věci hotové, před kterouž pak český národ postaven býti má v truchlivé po- době ošáleného Vaška ! Vždyť už je otázkou prý neodmluvně (!) rozřešenou i že do litoměřické kapituly nemá býti jmenován žádný kanovník národnosti české, tak aby zároveň s německým biskupem installována byla i výhradně německá kapitula. Nikoli, frivolnými nejapnostmi »Kat Listů« neodpraví se tato palčivá a nejvýše trapná
#18 alto_textblock #18
záležitost se světa, k tomu bude zapotřebí mani- festantního objasnění z kompetentních kruhů, po němž nesmí zůstati v české veřejností an nejmenší pochybnosti o tom, že církev boju- jící proti »Los von Rom!« nestala se tomu heslu služebnou, že nechystá příštího suffeagána vratislavskému arcibiskupu a že Opitzova theorie o dvou národnostních ovčincích v Čechách nikdy nebude v praxi uvedena! Jinak mohou se vy- socí protektoři Opitzova plánu dožiti takového procitnuti českého lidu z náboženské vlažnosti, na niž si tak často stěžují, jakého si zajisté ani z daleka nepřejí! — Prušáctví v litoměřické diecési (Hlas českého kněze.) Roztomilé jsou to po- měry v Litoměřicích. Konsistoř letos téměř vy- mřela a pan biskup je již stár a k tomu velký dobrák, aby různou neřest vyklidil a způsobil nanejvýš potřebnou očistu. Těchto přesmutných poměrů zneužívají dva dobře známí páni, kteti vládnou a to způsobem, že jde-li jeden čehy, musí druhý hot. Dva kohouti na smetišti jednom se lépe snášeti nemohou ! — Není tedy divu, že dějí se mnohdy věci, jež jsou jedině u ná možnými! Stále se naříká na hrozný nedo- statek kněží, avšak aby se tomu kroky roz- umnými odpomohlo, aby materiální postavení kněžstva se zlepšilo, aby ubohý kaplans svými 700 korunami (! !) nemusil tříti bídu, aby jeho poměry byly upraveny alespoň jako poměry slušného čeledína, na to nepamatuje nikdo. Nikdo nevidí kněze-starce, klerý na chu- dičké faře celý svůj věk strádal a nikdo ne- chrání jej na stará kolena před hladem. Raději se běží pro pomoc do Pruska! Kde který theolog nebo ex-františkán v říši, hned se na- verbuje a »Bund der Deutschen in Böhmen« jásá nad novou vymožeností a nad novým la- ciným vítězstvím. A jak tento spolek rakousky a katolicky smýšlí — — netřeba slovy se šl- řiti. Doufá-li však konsistoř litoměřická, že z těchto hulákajících Germánů vychová dobr patrioty a nábožné křesťany, mýli se velice. Litujeme upřímně, že se tak dalece zavésti dala. Velice nápadnou byla olázka, pronesená k rektorovi při návštěvě panovnikově v Lito- měřicích stran studií cizích, nerakouských theo- logů. Tento »nový element« na mnohých mí- stech se neosvědčil, naopak dosti trpké — po- stavení německých a zvláště českých kněžl svým vystupováním jen stížil. Novědomost těchto některých pánů je přímo děsná. Ačkoliv se jim u nás v Rakousku nelibí a navštěvování škol, zaopatřování nemocných a pod. jim docela ne- voní, ačkoliv mnohému i ta nejlepší kaplank (na př. v Liberci) je nedostatečnou . . . pánové v konsistoři jakoby to všecko neviděli a ne- slyšeli. Úsudků ostatního duchovenstva vůbecsi nevšímají. Křiklavým důkazem bezohlednosti je obsazení nově zřízené fary v Šumberce n. D u Tannwaldu! Nejen, že hranice této nové far- nosti ještě vymezeny nejsou, nejen že v osadě nalézá se velmi mnoho Čechů i česká škola tam byla zřízena, nejen že předčasným obsa- zením poměry vlastního duchovenstva v Při- chovicích (kamž Šumburk posud právem náleží) se zhoršily . . . na hrozbu několika křiklounů ihned telegrafovalo se až do Vestfalska pro ex františkána z říše, jen aby několika štváčům bylo vyhověno. Ježto nový přivandrovalec posud ani žádného práva na rakouskou náboženskou matici nemá a jako »Messeleser« štolu poža- dovati nesmí, otevřela ihned slavná konsistot svou kasu a vykázala mu měsíční plat ze svého měšce. Toho si mohla uspořiti, kdyby Rakušan tam byl býval dosazen. Svého času jistý farář- chuďas onemocněl a žádal o podporu. Táž kon- sistoř litoměřická měla proň hrozbu: »Jdi do pense nebo si plať kooperatora«. Ovšem fará ten nebyl Prušákem, nýbrž Čechem! Od kaž- dého kněze požaduje se pastorální moudrost, avšak — verba movent, exempla tra hunt ! Pro mísí se politika do věcí církevních tam, kde toho vůbec třeba není a proč dovoluje se fa- ráři na dómě litoměřickém (Jos. Pohlovi) po- řádati v Litoměřicích »Katholikentag« za jehož »německý charakter« onen pán se na veřejných plakátech, na sever od Lito- měřie zaslaných, svým jmenem zaručuje? — To není »moudrost«, jež u samého pramen prýští, to je naopak hrubá bezohlednost, jež nenajde sobě rovné, jak vůči českému lidu na Litoměřicku, tak vůči českým menšinám a če- ským katolikům celé diecése ! Pak se kdos diví, že při takových zmotaných poměrech staro- katolictví a novomodní protestantismus loví v kalu! — Chce-li litoměřická konsistoř své vlastní církvi bolestnějších a krvavějších ran uspořiti, ať poměry své diecése a svého kněž- stva trochu bedlivěji studuje — aneb je docela hluchotou a slepotou raněna? — Či je ve vleku nejen germánském, ale přímo pruském Ano, takové jsou poměry v Čechách! V Lito- měřicku, kam se povolávají z Pruska theologové a z Westfalska »Messelesři« za faráře, utiskuji se Češi, ba i Němci rakoušti Germánům cizím — Ducha zarytého němectví osvědčilo c. k. zemské finanční ředitelství pro král. české při pohřbu svého bývalého nejvyššího správce, ministra financí dra. Josefa Kaizla. Vedle věnce s českým věnováním, jejž na rakev položiti dal místodržitel pan hrabě Coudenhove, mimochodem řečeno předseda tohoto úřadu, náš zemskýfi- nanční úřad nerozpakoval se, věren svým tra- dicím, vyzdobiti stuhy svého věnce slovy jedině milovaného úřadního jazyka německého! Již úcta k zásadám zesnulého, o němž c. k. finanč. zemské ředitelství přece snad ví, že s ostatním ministerstvem padl jen proto, že nechtěl dopu- shti zrušení jazykových nařízení, kázala by kaž- dému jinému úřadu, kterak prokázati akt po- hrobní piety. Zemskému finančnímu ředitelství v král. českém ovšem alfou i omegou všeho konání je udržeti nadvládu němčiny i ve věcech občanské zdvořilosti, ono, kde jen dá se, doka- zuje, že na národním cítění lidu záleženo mu není a že netřeba mu šetřiti ani eitu obyvatel- stva královské Prahy, té české Prahy, jež včera provázela ke hrobu velikého syna vlasti. Fi- nanční ředitelství osvědčilo, že jest a zůstane »treudeutsch« až do těch písmen — na stuhách pohřebního věnce. Tím pozdravilo německou duši svou — salvavit animam suam. Budiž mu toho pozdravení přáno! — Volby obocní v Třebenicích. Včera dopoledne vykonány volby do obecního zastupi- telstva ve II. sboru volebním. Právě o tento sbor byly největší obavy, ježto ve sboru tomto
#19 alto_textblock #19
ustupujl.