ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7c8ae5e0-661b-11dc-a1de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek adne 23. srpna 190.
#3 alto_textblock #3
Číslo 232.
#4 alto_textblock #4
Na rauní a odpol. listy O přilohami (Naučný Obaar ve středu a „Literárhí Hlidka v pátek) předplácí sei Praze v adulnistraei . . . . 2 K — ma mlsí S K — n čivrt lata . . . . . s dvojí denáškou na měsíe . . . 7k ok za čert lets ve filslkáchi 2 K 80n a měsíe . . . . . . Poštont a něs .. 3kel zs čtvrt leia s dvojí zásilk u na pěst na čtvrti lr ek
#5 alto_textblock #5
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za š k odpoledni . . . . . z2 Va dlialkách na venkovšn zanní číslo, . . . . . . . n0 vdpolední . . . . . . . . Sb Insera ty platí ze hotevě sapře Předplacení a inrarty přijínná sdnslal- strace v Marisuské ulici 5. s. Tan naekfzají se tel redakre tiskárna a ezpedice „ Národnich Lista“. Bukopisy se nevraosji-
#6 alto_textblock #6
Přímé volby ve venkovských obcích.
#7 alto_textblock #7
Když došla těchto dnů zpráva, že před seda kabinetu dr. Körber povolán byl do císařského letního sídla v Išlu, připojili jsme k tomu poznámku, že stalo se tak za příčinou věcí významných. Dnes oznámeno úřadně, že císař schváli zákon o zavedení přímých voleb do sněmu království českého. Varovné hlasy, aby vláda rozmyslila si, co patrně bylo jejím úmyslem aby upustila od plánu, rozpustiti český sněm a vypsati nové volby na základě dosavac platného volebního řádu, poněvadž by náro český nemohl jinak, nežli za vyzvání k boji pokládati takové bagatelisování zákonodár ného sboru země a jeho usnesení, nezůstaly tedy bez účinku. Vláda dospěla patrně k po- znání, jaký by to právě v nynějším okamžiku způsobilo dojem, kdyby ignorováno bylo le- gální usnesení zástupitelstva zemskéhoa s tendencí patrně urážlivou kdyby na no- vých šest let zvolen byl sněm na základě volebního řádu, jenž právem prohlášen by- za pohanu onoho stavu, jemuž ve vlasti naš přísluší zvláštní důležitost. e Vláda si popílila a schválila rychleji jak se nám sděluje, než ji zemský výbor expedoval, osnovu zákona, jak se byl na n český sněm ve svém letošním krátkém zase- dání usnesl. Rychlost ona dá se ovšem vy- světliti tím, že vláda z příčin, které my za platné uznati nemůžeme, zřekla se úmyslu. svolati sněm k dodatečnému zasedání ještě v tomto roce a sice před říšskou radou. Buď si ale tak či onak: starý řád volební padá a voličové z kurie obeí venkovskýc na stejný stupeň postaveni s voliči skupin ostatních: Tím učiněn konec potupné nerov- nosti voličův venkovských a odstraněna aspoň z volebního řádu na sněm nepřístoj- nost, jež hledě ku poměrům nynějším, byla křiklavým anachronismem. Poslední zbytek středověkého názoru na stav selský z voleb ního řádu odstraněn a zástupci obcí venkov ských nebudou již jako dosud překapáváni do sněmu pomocí voleb nepřímých. I ten nejnepatrnější volič bude si nyní volit svého zástupce sám a nebude nucen namáhati se k volbě toho, kdo byl ochoten v určitý den jménem pěti set voličův odevzdati lístek se jménem p. t. kandidáta slavné volební ko- misi. Nyní každý volič vykoná tuto povinnost, která je zároveň nejcennějším právem občan- ským, přímo. Jen člověk politicky nevidomý mohl by popírati, že tím nebyl učiněn opět značný krok ku předu a rovněž každý musí uznati že mají nárok na vděk každého muže svo bodomyslného ti, jimž přísluší zásluha, že o provedení této reformy se zasadili. Nebyl to snadný boj a bylo dost činitelů mocných a vlivuplných, kteří opravě této nepřáli a vláda sama také s nadšením tento krok če- ských poslancův svobodomyslných neprová zela. Zástupci lidu českého na sněmu ne- dali se však ani odstrašiti hrozbou, že strana nyní vedoucí nejvíce opravou utrpí a ne- ustali dotud, dokud nestalo se skutkem, co bylo od počátku předmětem jejich snaha čeho selskému lidu dobýti slíbili. O horoskop příštích voleb ve venkovské kurii nikdose
#8 alto_textblock #8
nestaral, naopak, byla to akce prostá všeho egoismu strannického, podniknutá bez vý- počtu, prostě v zájmu cti a rozšíření práv lidových a v zájmu povznesení českého sněmu. Zákon došel sankce a dnes ovšem poli- tickou je povinností kalkulovati, jaký budou míti přímé volby effekt ne pouze na mohut- nost a strukturu strany svobodomyslné a stran ostatních, nýbrž na vývoj politických událostí ve vlasti naší vůbec. Upříti se nedá, že přímými volbam bude sesílen na venkově poněkud onen živel, jenž dnes proti majitelům usedlostí, ze- jmena proti tak zvaným starousedlíkům, na- lezá se v opposici. Opposice ta je ovšem spíše rázu sociálního než politického. Tolik je ale jisto, že bude nucena strana svobodo- myslná s lidmi malými a menšími ve ven- kovských obcích a se živlem pohyblivějším vejíti ve styky co možná přátelské, aniž by tím odpuzovala vrstvy druhé. Není ostatně žádného principiálního roz dílu v zájmech obyvatelstva venkovského. Je všechno, nechť již výroba jeho jakákoliv a způsob výživy sebe různější, odkázáno na výnos půdy a na ostatní zdroje příjmů země- dělských. Interessy domkářův a venkovských živnostníkův, kteří z pravidla v malém pro- vozují vedle svého řemesla také hospodář- ství, jsou, když ne totožné, tedy aspoň pa- rallelní. Různí se jen, pokud jde o jistá privilegia a právem či neprávem užívané výhody jednotlivců. Ale výhody tyto nejsou daleko takové, aby opravňovaly ke sporům, jež by platný mohly míti vliv na prospěch naší věci ná- rodní, při dobré vůli na obou stranách dají se velmi dobře srovnati. Bude-li míti jedna vrstva převahu číselnou na své straně, vy nikati bude druhá majetkem a hospodářskou mohutností. Jedna bude moci doplniti druhou na prospěch obecný. Že navzdor tomu bude posunuta posice novými volbami venkovské represeňtace po- někud na levo, zdá se nám býti jisto. Stane se to ovšem v menší poněkud míře než po snížení censu v kurii městské. Bude-li míti secesse agrární z nového stavu věci nějaký prospěch, nechtěli bychom tvrditi, ježto snahy agrární nalezají podpory právě v oněch vrstvách, jež s těmi, kteří nyní jako samostatní voličové docházeti budou k osudí volebnímu, nalézají se v rozporu. Myšlenka agrární musila by míti když ne jiné hloubky, tedy aspoň mnohem většího zevního lesku a jinak také by musili vypa- dati její apoštolové, aby strhla k sobě dav Je vůbec nesnadno dělati dnes prognosu. jak za nových poměrů zápas dopadne. možná, že příští způsob volení zůstane vůbec bez účinku, možná ale též, že skončí s veli- kým překvapením pro všechny. Rolník rozšafný a vůbec obyvatel ven- kova, uváží-li poměry a spravedlivě-li posoud snahy i skutky národní strany svobodo- myslné, musí za všech okolnosti dospěti ku přesvědčení, že strana ta a její zástupci nejen v hájení prospěchů všenárodních, nýbrž i v obraně zájmů lidu selského konala po ctivě svou povinnost. Kdo spravedliv a č mysl není otrávena záští strannickou a zá vistí, neodváží se učiniti straně svobodo-
#9 alto_textblock #9
myslné výčitku, že by byla v jakémkoli směru se dopustila prorady na svých velkých úkolech, k jejichž uskutečnění byla národem povolána. Kdo v nynější vážné situaci, kdy dnes se neví, jaké veliké udá- losti přinese den příští, jinými se dá vésti pohnutkami než těmi, jež prýští z čirého zdroje lásky k národu svému, zejmena ale ten, jenž o to bude usilovati, aby národ náš ve strany rozbitý a tedy seslabený na dále vedl těžký boj, v němž co sjednocený ky- ženého úspěchu se nedodělal, neodpustitel. ného hříchu dopustí se na věci naší. Vědom to nechť provází též příští venkovské voliče na první jejich cestě k volbě přímé.
#10 alto_textblock #10
Rakouští Slované v zámořských krajinách.
#11 alto_textblock #11
Otázce vystěhovalecké, jakkoli jest velice důležitou, nevěnuje se v Rakousku mnoho po zornosti. O regulaci vystěhovalectví nestaráse ani vláda rakouská, ani vláda uherská, atu jest zůstaveno veřejnosti, aby se sama organi- sace chopila. K tomu účelu založen byl ve Vídni spolek »O esterr.-ung. Coloni al- Gesellschaft« za účelem, udíleti rady pomoci rakouským emigrantům. Jest pro ná zahanbující, že Němei sami založili spolek, jenž v první řadě pomáhá ohromné většině slovan- ských emigrantů, zejmena Slováků a Poláků. Poláci založili v novější době též kolonisační spolek, jehož orgánem jest známá »Gazeta han- dlowo-geograficzna«. Poněvadž rak.-uherská koloniální společnost nemá po ruce výdatných finančních prostředků a též zejmena na venkově známa není, jest celé působiště odkázáno nesvědomitým agentům r- zných, v Rakousku bohužel koncessovaných cizozemských společností, kteří jiného účelu ne znají, než aby nezkušené venkovany co možná vyssáli. S vystěhovalectvím prováděly se dříve ohromné podvody a do dnes jest tento obor lukrativním obchodem. Bude snad na místě když objasníme též poněkud blíže otázku vy- stěhovaleckou. Emigrant stěhuje se buď jako volný občan za své peníze, aneb stěhuje se na základě kon traktu, uzavřeného s určitou vystěhovaleckou firmou. Tenlo způsob emigrace vyskytuje se ve lice často při stěhování do Brasilie, Argentiny Kanady neb britské Kolumbie. Vláda brasilská na příklad povolí toliž za účelem zalidnění stát- ních pozemků určitou sumu peněz na výlohy s tím spojené a učiní s určitou firmou smlouvu kterou se firma zavazuje, že během určité doby dopraví do Brasilie určitý počet práce schopných osob. Firma obdrží nyní smluvený obnos a vyšle agenty na honbu. Dle úmluvy poskytne stát emigratům buď volnou jízdu po moři aneb po- zemky zdarma a toho právě firmy nejvíce vy užitkovaly. Obyčejně pozemky taková firma pro- dala spekulantům a emigranty dodávala plantáž níkům, od kterých brala novou odměnu. V Bra- silii speciálně panuje nouze o levné pracovn síly a proto pomáhají si plantážníci šibalstvím. Nezkušeným emigrantům slíbí se pozemky zdarma a nutí se ve přístavu k podepsání kontraktu, sepsaného v řeči portugalské, kde zavazují se za nepatrnou náhradu vstoupiti do služeb tako- vého plantážníka. Když pak takové rodiny jsou dovezeny na místo, jsou nuceny dělati témě
#12 alto_textblock #12
otroky. Stížnost nepomůže, poněvadž podepsal kontrakt a pak následuje jen bída a nemoci Odtud ty četné varovné dopisy před Brasilií. Ve skutečnosti není to však nic jiného ne nesvědomitost agentů a neuvědomělost vystěho- valců. V těto době snaží se vláda brasilská, argen- tinská a chilská napraviti své dřívější chyby a prodává celé komplexy pozemků koloniálním společnostem, které emigranty takovým způ- sobem nevydírají jako privátní firmy. Tak na příklad koupila »Deutsche Coloni sa- tions Gesellschaft« v Hamburce veliky komplex pozemků v jižní Brasilii a prodává jednotlivým kolonistům za velice výhodných podmínek drobné pozemky na splátku, zásobuje je hospodářským nářadím a tak stará se o zve- lebení německých kolonií. Kdežto rakoušti vystěhovalci odebírají s většinou trvale do ciziny, činí uherští Slováe výjimku. Velice mnoho Slováků ubírá se každo- ročně na jaře do Spojených států, zvláště do uhelných dolů a továren v Pennsylvanii a vra cejí se počátkem zimy se zahospodařeným penězi ke svým rodinám zpěť do Uher. Nej větší proud vystěhovalecký rakouských Slovanů ubírá se do Ameriky. Čechové, Slováci a Slo- vinci velikou většinou stěhují se do Spojených států, Rusíni do Kanady a Brasilie, Poláei s Chorvaty v novější době do Jižní Ameriky. Přikročíme nejdřive ke Spojeným stá- tům severoamerickým. Příčina, pro právě tam se nejvíce lidí stěhuje, záleží v tom že dělnickým a nižším třídám vůbec jest tam možno domoci se v poměrně krátké době slušné existence a proto též v žádné zemi nepanuje takový blahobyt, jako právě ve Spojených stá- tech. Statisticky dokázalo se, že Američan vy- dělá o dvě třetiny více, než kterýkoli jiný pří slušník jiného národa. Průměrná mzda dělník činí ročně 600 dollarů. Nejpříznivější podmínky ku prosperitě skýtají se rolníkovi. Teprve třetina půdy nalezá se v rukou far mářův a zbytek — v osminásobném rozměru Německa — leží ladem a čeká na zpracování Rakouský generální konsulát v Novém York udal počet vystěhovalců z Rakousko - Uhersk do roku 1891 na 700.000 duší. Kolik osok z této sumy připadá na různé rakouské Slovany lze těžko určiti, avšak dobrá polovice připadá z toho na Čechy a Slováky a zbytek na Poláky Slovince a Němce. Nejvíce našich krajanů nalezá se ve státech - Illinois, Ohio, Iowa a Nebraska. Na venkově jsou Čechové většinou seskupeni ve farmářských koloniích. Hlavní české skupiny jsou ve státě Dakota: Walsh County a Bon homme County asi 800 českých rodin: ve státě Illinois: město Chieago s okolím asi 15.000 rodin, Will County 200 rodin; ve státě Kansas: ElI swo rth County asi 400, Republie County asi 300 rodin; ve státě Massachusetts asi 200 rodin ve státě Michigan asi 600 rodin; ve státě Min- nesota asi přes 3500 rodin, zvláště ve městech Montgommery a Lecoeur County; ve státě Mis souri asi 2500 rodin, z nichž asi 2000 v městě St. Louis; ve státě Nebraska asi 12.000 rodin, z čehož v Douglas County s hlavním městem Omaha asi 6500 rodin: ve státě Nový York asi 15.000 rodin, z čehož v městě samém asi 12.000 rodin; ve státě Ohio asi 23.000 ro- din, z nichž v Clevelandu a okolí asi přes 20.000; ve státě Pennsylvanii asi 1000 rodin, z čehož v Pittsburku a okoli asi 500 rodina
#13 alto_textblock #13
ve státě Texas asi 3500 rodin, z čehož v La- vaca County a ve Fayette County téměř 1000 rodin; ve státě Wisconsin přes 4000 rodin, z čehož zvláště v Manitowac County asi 1000 rodin. Naši krajané ve větších městech přináleží u velké většině ke stavu řemeslnickému, nej- více z nich jest doutníkářů, obuvníků, krejčía zedníků. Požívají vesměs dobré pověsti a značné procento stalo se časem samostatnými živ- nostníky. Český živel vykazuje v Americe neobyčejnou národní vyspělost. Důkazem toho jest veliké rozšiření českých novin a spolků. Ve Spojených státech vychází asi 42 českých a asi 5 slová- ckých časopisů, z nichž 14 čítá 5000 —10.000 abonentů. Směr těchto novin jest velmi různý, ale velká většina * jest psána v duchu svobodo- myslném. Jest zajímavo, že Rakousko zakázalo více než polovici časopisů pošt. dopravu. České noviny vycházejí v následujících mě- stech: Chieago IIl., Cedar Rapids Jo wa, St. Louis Mo., St. Paul Minn., Omaha Nebr., Schnyler Nebr., Wahoo Nebr., Wilber Nebr., Prague Nebr., New York N. Y., Cleve- lanh Ohio, Halletsville Tex., La Grange, Tex., Kewaunee Wis., Milwaukee Wis., Ra- cine Wis., Colfa x. Slovácké vycházejí v New Yorku, Piltsburku a Hagletonu Pa. Jako žurnalistika, jest tam i život spolkář- ský velice vyvinutý. V S t. Louis existuje přes 40 českých spolků. Z nich jest asi polo- vina podpůrných, ostatní zábavní, zpěvácké, di- vadelní, sokolské, střelecké, politické, damskéa náboženské. Dále mají tam Čechové 3 nábožen- ské obce katolické s jednou velkou školou a 1 evangelickou obec náboženskou.
#14 alto_textblock #14
V Chicagu existuje asi 60 českých spolků; z nich přes 30 zábavných, 8 katoli- ckých, 14 ženských a různě zpěvácké, sokolské a sportovní. O náboženský cit stará se tam8 českých náboženských obeí, kdež zastoupeny též sekty Baptistů a Methodistů. Četní tamější hudebníci založili hudební konservatoř, jež se těší dobré pověsti. V Novém Yorku jest poměrně málo českých sdružení, z nichž vynikají zejmena so- kolské jednoty. Většího rozšíření mezi tamějšími Čechy nabyla sekta presbyteriánů, kteří tam mají též svůj kostel. Z ostatních měst dlužno zmíniti se o Milwaukee, kde mají Čechové pěkný Národní dům a školu. Ojedinělé spolky sokolské a zábavní existují dále ještě asi ve 40 městech. Příslušníci polského národa jsou ve Spojených státech rovněž velice četně zastou- peni. Polských listů vychází v Americe asi 25 a sice ve městech: Chicagu, Baltimore, Detroitu, Winona, Min., Buffalu, Nov. Yorku, Clevelandu, Toledě, Filadelfii, Pittsburgu, Mil- waukeei, South-Bend, Ind., Pointu, Meridenu, Conn., Brooklynu. Patero z nich mají 7000 až 10.000 abonnentů. Co se spolků týče převládají u Poláků spolky katolické a podpůrné. V St. Loufs jest pět polských a dvě katolické nábo- ženské obce. V Chicagu jest několik zábavních spolků a 10 katolických náboženských obcí, dále polská vydavatelská společnosť a polské národní museum. V Novém Yorku nalezá se polský podpůrný spolek a katolická polská nábožensk obec. Katolický kostel vystavěli si Poláci té v Cincinnati.
#15 alto_textblock #15
FEUILLETON.
#16 alto_textblock #16
Alois Jirásek. (K padesátým jeho narozeninám.) » těch našich oslav! Kolik jest z nie opravdových a upřímných !« »Většina se chce při nich zablýsknouti. ten neb ona zpěvem, deklamací, šatem, ten ne ona hledají v tom zábavu a všickni skoro se chtějí dostati do novin. A na oslavence mále kdo do opravdy vřele vzpomene, protože ho málo kdo opravdu zná, víc jen tak dle jmena z novin a ne z děl jeho, podle zásluh práce.« Tato trpká slova napsal Jirásek v povídce »Na Ostrově« a nelze jich dnes nepřipomenouti. Sie není Jirásek z těch autorů, o nichž by se jen mluvilo, neboť jest dílo jeho jistě z nej- čtenějších a nejznámějších v národě, ale bez platnosti ona trpkost ani dnes není nikterak. Neboť kdyby dílo jeho mělo tolik ohlasu, kolik má schopné síly a skutečného povolání, mnohý a mnohý nepěkný, ano odporný zjev v dušev- ním životě našem nebýval by dnes možný. Trpkost je nutna, kde je tolik práce vy konáno a přece ještě pořáde cíl tak daleký. Pravé pochopení Jiráskova významu jest také ještě v začátcích. V tom krásném zá- koutí severo-východních Čech se v Hronově dnes před padesáti léty nenarodil jen spisovate povídkář, jenž vypravuje zajímavé věci z české minulosti. Tam se narodil silný umělec a tvrdý Čech, duch nadaný hlubokým, žhavým cítem, aby nad jiné silněji pocítil bolesti ztrát a po- nížení národního; nadaný obsáhlou a věrnou pamětí, aby snadno pojal vše, co mu bude mi- nulost vypravovati a žalovati; obdařený k tomu bohatou obrazotvornosti zcela zvláštního druhu, právě moderního, a vychovaný nad to k slle chtění nezlomného, plodného a činorodého. Především tedy mohutný český duch všecky jeho složky z nejpevnější a nejryzejší české látky. V tom duchu sklady citů a spo- lečný jich plamen všechen sálající z hlubok toužením jen českým. Plamenem tím všecky ostatní lidské a osobní touhy, žádosti a vášně v něm vyzkoušeny a očištěny. I čisté touhy umělecké vrou v něm nejvíce a zvláště tímt žárem lásky k české věci a zdaru budoucnosti. Je tu umělec, jenž o své umění stojí
#17 alto_textblock #17
potud, pokud v něm vidí povolání své k veli kým službám v národě. Umělec vypravovatel, buditel a vychovatel. Vyvolává v konkrétní formy stiny věcí minu lých, aby slávou jich rozněcoval, krutostí hrůzou vychovával. A vždy při tom umělcem ryzím zůstal. První jeho starost při každé práci je umění. A význam jeho umělecký je ten, že se od počátku dosti skrovných vypraco- val k formě tak silně, že vyhovuje při daných látkách požadavkům nejtěžším a dovedl český román historický v hlavních svých spisech k vrcholům umění novověkého. To třeba nejen vůči cizině, která je vždy pyšná a nedůtklivá, když se malý národ k vel- kým závodům hlásí, ale i vůči plachým dušim českým tvrditi, aby nebylo ukládáno teprve bu doucnosti rozpoznati hodnoty, které vnímavým čtením a srovnáním s evropskými vzorci určit už dnes je dobře možno. Vyvraceti námitky proti historickému umění vůbec je věc trudná, ale i zbytečná. Je to kua oněch theorií, které počítají bez prakse, a vždy se mýlí. Bojovati proti některému druhu umění je vůbec blud, neboť umění je výjev života organického a je podroben zákonům svým vnitř- ním, žádným vnějším. Umění je volné, theorie jsou úzkoprsé »Co bylo, nikdy se nevráti,« pravi theorie, ne- přátelská historickému umění. Zcela dobře. Vždyť ani nikdo nechce, aby se vrátilo, co bylo. Co se vyvolává k životu uměním, nevracise skutečným životem starým, ale životem novým, za pomocí poznatků vědeckých a sběratelských. To je právě zjev novověký a znamenitý, že duše lidské nabývají v umělcích schopnost vžiti se do forem dávno zaniklého života a po- mocí těch forem život ten znovukřísiti. Je v tom dojista zvláštní rozkoš, a mnoho toho umění revokačního vzniká jedině z té roz- koše a pro ni. Ale za to upadá toto samocilné anebo bezeilné umění snadno v chyby; buďje tuze učené anebo příliš studené, a nudné tak i tak. Ale kde se revokace děje z příčin hlub- ších, než pro pouhou novotu a zajímavost exotismus, kde se umělec k minulosti ubírá puzen citem hluboce lidským, soucitem a ob divem nad ní, neb odporem k přítomnosti je hnán, kde jde umělec národní do minulosti, jako Saul do jeskyně Endorské, v starostech bázni o osud nastávající horké bitvy, aby se ptál stínu Samuelova, prorockých stínů přédků,
#18 alto_textblock #18
na radu a výstrahu: tam vzniká z umění hi storického velice důležitá čásť umění národního Vždy je hlavní příčinou silného historismu kontrast bídné přílomnosit a skvělé minulosti. Odtud jeho význam a úloha u národů, kteř neštěstím upadli a pozbyli té minulosti. Odtud i taková shoda ve vývoji a významu historismu u národa polského a českého. Nikde jinde nemá historism tolik místa a potravy, tolik smyslu významu. »Nám jmenovitě je nezbytne třeba živého připomínání naš minulosti. To nás sílí a vzpru- žuje!« praví Jirásek. »Litujeme sice, žese tu a tam někdo nudí, ale sta srdcí se př tom zahřeje a rozehřeje.« »Je pravda, najdeme tu mnoho tendence, a také pravda, že jí umění často trpí. Al jsme v zápase a bojujeme o život. A život národa nade všecko, Pro ně. musl všecko zápasit, i uměníl« To je hlavní vyznání Jiráskovo, lidské i umělecké. Ale s výhradou, že si on sám žádné subjektivnosti ani tendence neumělecke nedopřál, že se postavil záhy na stanovisko přísně předmětné, nestranné, klidné a sprave- dlivé. On na př. líče krále Václava, nezastře žádné nectnosti, kterou potvrzuje historie. A na- opak při Zikmundovi nezastře žádné dobr vlastnosti, kde ji lze dokázati. Způsob jeho tvoření je ryze umělecký. neboť je vnitřní jeho nutností. Jeho spisy — toť je hlas jeho duše a výraz srdce i rozumu i vůle k národu. Zdrojem látek je mu všecka česká minulost, zdrojem formy obrazotvornost paměť, oživující síla všeho je mu vlastní duše A to je výjev právě ze všeho nejdivnější a ob divu nejhodnější, že netvoři jako Flaubert slu denou cestou přísné objektivnosti, že svými po stavami sám žije a tak nekonečně rozmanilě žije, a při tom tolik subjekt svůj ukrývá, že sotva kde příležitost máme zvolati, toto je nebo mluví Jirásek sám. Oduševnění předmětu není jinak možno než pomocí vlastní duše autorovy. Neboť to je zde jedině živý model, jedině živá skutečnost. a bez těch není žádné pravé umění, ani tedy historické, možné. Ptáme se užaslí, jak nabyl Jirásek tétc duše, z níž oživil tolik různých věků českých tolik lidí a nálad !
#19 alto_textblock #19
Studium se předpokládá ohromné, ale to vysvětlí jen málo. Neboť už to není tím dáno, věděti, kde hledat a co studovati. Je tu věda, je zde učenost, píle, rozvaha, kritika, ale pořád ještě ani stopa po umění. Umělecké celky sou- hlasné a jednotné dělati z porůzných drobto shledaných, to lze jen mechanismem obraznosti instinktem. Právě tento instinkt vede umělce k pravdě, sic jinak pouhá rozvaha je plna omylu a klamu. Z toho lze uznamenati poměr Jiráskovy tvorby k vědecké historii. O pravdu její se všude opírá, kde nalezena jest; ale od nís všude probírá k pravdě vyšší, totiž k pravdě života. Život historických jednotek vyrostl ze života davů, a tim se vědecká historie zevrubně nezabývá, protože ho nenalezá. A život davů předně genrových jednotek, pak hnutí rozsá- hlých mass, je hlavní úloha novověkého románu historického. Zde už ani Scott, ani Gogol. Zde Flaubert, Hammerling; zde Sienkiewicz a Jirásek. Tu je dán úkol historické spravedlnosti literární, aby zevrubným srovnáním obou slovanských mistro jich vespolný poměr vyšetřila. Úkol to i časový i čestný, i také plodný. Oba studovali a ličili drobný svět měšťanský a studentský; oba se vypjali nejdál a nejvýše v obsáhlých ob azech dob největší slávy bohatýrské; tam strašný Bohdan Chmelnický, zde Žižka; tam velkolepý a vznešený Víšňovecký, zde Jiskra z Brandýsa tam Kmitie, zde Janko Vlk, Pobera a j. pod a zvláště Huňady Jánoš. Pravda, Zágloba v českém schází. T parallela tak přesná by vedla vůbec ad absu dum. Ale zase má Jirásek své výtečné a nade vše originální a silné postavy obou Dobáků Sienkiewicz má nádherné, skvostně provedené útoky jízdecké; Jirásek zase vražedné řeže hu sitských sborů a úchvatné pochody. Sienkiewicz je dějovější, v Potopě až divoký; hýři téměh napjatými situacemi, uměle skrývanými a při pravovanými obraty a různými důmysly. Jirásek je klidnější a popisnější; jde víc do zevruh- ností jeveného života. Ke psychologii se mají oba stejně; liči nitro zevním hnutím nejvíce plasticky a syntheticky. Oba při vší objektivnosti jeví patrnou. dobře čtenářem pociťovanou sympatii k jistým osobám a věcem, a také zase antipathii, Sien kiewicz ke kozákům a Chmelovi, Jirásek k Ma darům. Německé statečnosti oba stejně chválu
#20 alto_textblock #20
vzdávají. Národní slabosti a chyby a hříchy oba přiznávají. Sienkiewicz má pro sebe skvostné dílo »Qu vadis«, Polský umělec mohl jiti za krajany vý- tvarníky do starého Říma. To už nebylo stano- visko Jiráskovo, ale Zeyerovo. Za to má Jirásek řadu zcela svých specialit, vážných i humoristi- ckých, má své »Skály«, »U nás« a »Věka«. Má více o velikou jednu úlohu: zobraziti národní probuzení české, A provedl ji ve vši možné roz- sáhlosti od konce století XVII., kde začínají pů- sobiti vlastenečtí kněži a skrytí rozšiřovatelé evangelických tisků, až do roku 1848. Vlastně vylíčil Jirásek celý národ, jak byl v době slávy bohatýrské, v době úpadku a pro- bouzení se. Přítomnou dobu a její požadavky zachytil v povídkach »Na Ostrově« a »Druhý květ«. Pružnost ducha neobyčejná. Ať přečte někdo jenom »Skály«, »Proti všem«, nebo »Bratr- stvo« a »U nás«, jaké prarozdílné tu předměty, duše i formy jejich. Tu lid mohutný, velkole- pých povah, siláckého rozmachu jak ve vášních, tak skutcích, obrysy věcí i dějů rázně, kolorit skvělý; emoce jednoduché, ale prudké a hrozné; a proti tomu tato ohromná plocha drobnomalby v nové kronice, plná malinkých postaviček, prací přepilné ruky v třepetavém pohybu mistrně za- chycených, mírných, vlažně teplých nálad, skro- vné emoce, nejvíce humoristické. Dva tak na- prosto různé světy a oba z jedné duše, oba v téže duši sympatiemi odchované. Literární souvislost Jiráskova je se všech stran zřetelna a rozsáhlá. V ranním mládí starši romantikové naši snad pomáhali buditi spisova- telské touhy a vlastní tvůrčí energii. Později velcí básníci polšti naň mocně působili. Ruský Gogol má v počátcích snad největší úděl pů- sobení u Jiráska. Potom už se vychovával a sám vzdělávál, všecku píli na studium skutečnosti svých románů vynakládaje, že o určitých vlivech cizích ani nelze mluviti. Ale vyvíjel se úplně s proudem realistickým a proto je obdobných autorů dosti v cizině i doma. Ličí-li bestiálnost lidskou, stýká se se Šlej- harem (»V temnu«, »Gardista« a jinde); zobra- zuje-li junácké bohatýry a hejtmany staročeské, stýká se s Josefem Holečkem, neboť jeho nad- šené poukazy na zdravou sílu černoborskou ne- mají podnětů jiných, než rozkoš v takové sile zdravé a touhu znova v národě ji vzbudíti. V elegii souhlasí úplně s Třebizským. V odporu proti historismu sentimentálnímu a povrchně frá-