#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 112.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LISTY
#3
alto_textblock
#3
Dne 25. dubna 1900
#4
alto_textblock
#4
Pan dr. Funke zmínil se několikráte o tom jeho
strýčkovi. My pánům z druhé strany jich strýčka pře-
jeme a nedivíme se pranic, jestli se dívají za Sprévu,
kde ostatně za nedlouho bude těch strýčků několik.
(Výborně! Výborně! Veselost.) Pan dr. Funke po-
ukázal na velikou hloubku, na obrovský dosah, který
má náš spor jazykový. Náš zápas je povahy poli-
tické. Nám běží o to, nalezne li se formule, abychom
mohli v tom Rakousku žíti svůj vlastní politický ži-
vot čili nic.
Náš zápas politický není dnes jen otázkou če-
skou, není jen otázkou rakouskou, nýbrž jest otázkou
evropskou. Pravíte-li: Praha leží mezi Berlínema
Vídní, nezapomínejte, že Praha leží také mezi Paříží
a Petrohradem. (Výborně!)
Pohnutky, které nám diktují houževnatý boj,
kotví v hluboké vnitřní potřebě, která takřka pudo-
vou silou nás žene v určitém směru. Dokud česká
otázka nebude spravedlivým způsobem vyřízena, tento
stát do nějakého klidu, do nějakého zdárného sociál-
ního rozvoje, do nějakého velmocenského postavení
vůbec se ani dostati nemůže. (Výborně! Výborně!
Potlesk.)
V tomto vědomí apelujeme na stát řkouce: Ko-
nej vůči nám svou povinnost! Víme dobře, čím tento
stát pro nás jest, ale jsme si rovněž vědomi, čím jame
my pro tento stát.
Řečník poukazuje pak na podobný boj jazykový
mezi obyvatelstvem, mluvícím řečí francouzskoua
vlámskou v Belgii, a ukázal, jak skončil na pro-
spěch Vlámů, načež praví: Ideou, která dala signa-
turu celému XIX. věku, jest sloučení se árodních
skupin ve vlastní celek. Vývoj věcí může býti jen
dvojí: buď Rakousko v tomto nebezpečí ještě v čas
se vzpamatuje, vrátí se ke své vlastní úloze, zbuduje
uspokojením národů slovanských tak pevnou baštu
proti přílivu moře velkoněmeckého, aby mohlo pří-
padné katastrofě čeliti, anebo ocitne se za nedlouho
na šikmé ploše po které pošine se postupně níža
níž až ke konečné katastrofé. Na nás jest, abychom
se bránili zuby nehty, aby každý krok, směřující ve
smyslu druhém byl v zárodcích zmařen. Nás čeká
doba těžkých zkoušek, předtucha událostí příštích
šumí nám všem kolem hlav.
V takovém kritickém okamžiku jest první povin-
ností neztráceti mysl, druhou povinností jest zapříti
všechny osobní chuti a nechuti. (Výborně! Tak jest!)
Jest povinností zapomenouti na všechny hořkosti, jest
povinností předstoupiti před národ a říci mu pravdu
zvoláním: Ztratili jsme 4 leta, ale neztratili jsme nic
jiného, nežli ta čtyři leta; své právo, svou sílu jsme
neztratili. (Hlasy: A neztratíme nikdy!)
Semkněme se proto všichni v šik, který tua
tam snad vykazoval trhlinu, vyvrzme ze svých srdcí
pochybnosti a choulostivou bázeň, a pusťme se pak
jménem Páně do boje! Přes šestimilionový národ,
který se zanícením pro svá práva bojuje, jenž obývá
ve středu Evropy, má nejdůležitější stratégickou po-
sici, přes takový šestimilionový národ ani Rakousko
ve vlastním zájmu, ani Evropa v zájmu své rovno-
váhy k dennímu pořádku přejíti nemůže. (Hlučný
potlesk.) Jestliže přejde, jestliže psáno jest v knize
osudu, že tato výspa stane se nám Thermopylami, že
na nás čeká osud Lakedaemonských, pak musíme
všichni říci: »Raději sneseme mužně, s pevným od-
hodláním osud Lakedaemonských, raději národně vy-
krvácíme, než-li abychom v této své vlasti za hrst
stuchlé rýže lízali dutky svých podmanitelů.« (Vý-
borně! Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Taková,
páni, musí býti naše odpověď do Vídně! (Výborně!
Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se z mnoha stran
blahopřeje)
Posl. dr. Eppinger: O jazykové otázce jedná
se tu již tolikráte, že obyvatelstvo nevěnuje tomu již
zasloužené pozornosti. Řečník nepopírá, že utrakvismus
měl dobré stránky. Ale nucená znalost jazyků není
tou dobou možna. My chceme národnostnímu blouz-
nění, poněvadž jen tak jest politické soužití možné.
Počátek rozdělení jest již učiněn zemědělskou radou a
školní zemskou radou, a oba národové nebyli si tím
odúženi. Naopak. Že národní ohraničení ničí jednot-
nost a nedílnost království českého, jest prázdné heslo.
Opravdové příčiny k jednotné správě v Čechách není.
Tu není obyvatelstvo tak smířeno, jako na Moravě.
My však jsme dokázali, že národní ohraničení jest
velmi dobře možné. Ovšem musí politická správa při-
hlížeti k hospodářským potřebám obyvatelstva. Ale
vy chcete, aby přirozené poměry se přizpůsobily správě.
Rovnoprávnost nevyžaduje utrakvismu, nýbrž dá se
uskutčniti také jinou cestou. V Rakousku nemůže
býti sprostředkovací řeč jiná, než německá. To do-
znala i soc. demokracie na posledním svém sjezdě
v Brně. My chceme zabezpečiti si uzavřené území
proti vnikání utrakvismu a cizích agitačních živlů,
zejména proti špatně mluvícím úředníkům, kteří tak
rádi provokují. Čechové započali již válku revindi-
kační. Poněvadž utrakvismus tomu slouží, proto jsme
proti němu. Chtíti vnitřní českou úřední řeč a brá-
niti ohraničení národnostnímu jest nepochopitelná ne-
#5
alto_textblock
#5
srovnalost. Za poměrů, v nichž žijeme, jest potřebí
překladatelů a tlumočníků. Ale tyto věci brzy zmizí.
Obyvatelstvo brzy si odvykne dovolávati se překladů,
když věc se tím jen zdraží. Ani úředníci nebudou
horovati pro překlady. Tak zlá věc tedy není. Jest
zbytečno, dovolávati se nějakých zákonů, nařízenía
dvorních dekretů v jazykové otázce, které jsou tak
nejasné, že nejvyšší soud vydal dvě si odporující roz-
hodnutí. Obyvatelstvo nemá pro to smyslu a chce
naopak jasné zákony. Řeč dr. Fořta činí všeliké do-
rozumění nemožným, tak jak to chtějí výstřední strany.
V naději, že také nám nadejde konečně pokoj, mám
za to, že bylo by zbytečno přikazovati návrh dr. Pa-
cáka komisi.
Posl. hr. Karel Buquoy prohlašuje, že návrh
v prvním čtení může býti zamítnut jen tehdy, nelze-li
o něm vůbec jednati. Jedná se tedy o to, je-li návrh
posl. dra. Pacáka schopný k projednávání nebo není.
První část návrhu v příčině rovnoprávnosti nemůžeme
zamítnouti, stojíce při stanovisku, že naše Rakousk
udrží se jen jakožto stát národů rovnoprávných. (Vý-
borně!) Mluvilo se také o více, nebo méně cennosti.
Specificky národní kultury není. Nynější osvěta jest
prostě křesťanskou osvětou, kdežto byla dříve osvěta
pohanská. I Němci přijali mnoho od Angličanů a
Italů. Řečník stojí na stanovisku, že státní úředník
má vyhovovati v každém ohledu povinnostem, které
mu styk s obyvatelstvem ukládá. (Výborně!) Ale
kdyby se našla jiná formule rovnoprávnosti, s níž by
oba národové souhlasili, neměli bychom nic proti
tomu. Já mám za to, že vláda jest oprávněna vydá-
vati jazyková nařízení, poněvadž podrobnosti jazykové
otázky lze upraviti dle platných poměrů jen naříze-
ním a nikoliv těžko měnitelným zákonem. Stalo se
tak také v jiných zemích.
Uvážíto-li, že jazyková nařízení Badeniho byla
vydána stejně jako jazyková nařízení pro Halič, po-
chopíte, že měla takový význam pro Čechy jako ja-
zyková nařízení pro Halič a že způsob, jakým byla
zrušena, těžce se jich dotkl. Jazyková nařízení Bade-
nova a Gautschova nekřivdila tak Němcům a nepro-
spívala tak Čechům, jak by se mohlo mysliti. Ona
byla spíše tlakoměrem poměrů rakouských a praporem
rovnoprávnosti v Rakousku. Nechápu, kterak vláda
může vydati nařízení a pak je opět zrušiti. Proto či-
nili jsme vládě Claryově oposici, poněvadž viděli jsme
v ústupku obstrukci nebezpečí pro parlamentární ži-
vot. (Tak jest! Němečtí poslanci pokřikují.)
S velikou radostí uvítali jsme pokus vlády svo-
lati zástupce obou národů ku vyrovnávací konferenci.
Ale vládě dlužno vyčítati nedostatek iniciativy. (Vý-
borně!) Byla to těžká chyba vlády, že zejména při
zákoně o užívání jazyků při úřadech samosprávných
dala iniciativu z ruky. Vláda trvá na tom, abychom
se dohodli a proto jest vhodne, že jednáme o zákoně
ve sněmu. Běží o více nežli o věci malicherné, běží
o trvání mocnářství (Výborně!), o velmocenské po-
stavení. Neboť obyvatelstvo požaduje od nás opatření
důležitých zájmů.
Pánové, dorozuměme se, shodněme se, abychom
dospěli k smíru. Všeliký ústupek, který učiníme od-
půrci, prospěje našim národním menšinám. Osvědčí-li
se němečtí poslanci v tomto díle, prokážou převaze
německé vzdělanosti větší službu, nežli zavedením
německé státní řeči, které není beztoho možné.
Posl. Gebler: Bez německé státní řeči žádné
Rakousko! Punktace z roku 1890! (Veliký hluk.)
Posl. hr. Buquoy přeje si, aby v Rakousku
zavládly opět spokojené poměry. (Výborně!)
Posl. Opitz stěžuje si, že sněm za pět neděl
nevyřídil zase pranic a vytýká dru. Pacákovi, že
svým návrhem maří jen drahocenný čas. Na konec
za velikého hluku prohlašuje, že v Rakousku musí
býti německá státní řeč a končí prohlášením, že bude
hlasovati proti přikázání návrhu posl. dra. Pacáka
komisi.
Nejv. zem. maršářek oznamuje, že posl. pp.
dr. Ladislav Dvořák a dr. Herold vyměnili si svá
místa, a že k slovu přijde posl. dr. Dvořák. Vzhledem
k pokročilé době přistupuje nejv. maršálek k ukon-
čení schůze. Návrh posl. Albla ve příčině sesouvání
půdy v žateckém okresu přikazuje se bez prvního
čtení komisím.
Posl. Jaroš a soudr. podávají k místodržiteli
dotaz, ve kterém doličují, že sněm království českého
loni i letos svolán byl vzhledem k rozpočtu nejen
opozděně, ale i v době největších prací zemědělských.
Interpelace poukazuje k tomu, že v nynějším období
sněmovním veliká část zástupců venkovských obcí ná-
leží stavu rolnickému. Svoláváním sněmu v čas jar-
ních prací stěžuje se těmto poslancům vykonávání je-
jich úřadu a poškozují se hmotně. Jest v zájmu stavu
rolnického, který prodělává těžký zápas o svou exi-
stenci, aby zástupci jeho volně mandát svůj vykoná-
vati mohli. Ježto zasedání sněmu loni i letos zcela
vhodně odbýváno býti mohlo v době měsíců zimních,
táží se interpelanti, zakládají-li se na pravdě zprávy
některých listů, že sněm svolán byl úmyslně právě
v době nejnutnějších prací polních, aby se tím vy-
#6
alto_textblock
#6
konávání mandátů poslaneckých poslancům z kruhů
rolnických tížilo, a hodlá-li místodržitel působiti k tomu,
aby dle obvyklosti z dob minulých sněm svoláván byl
mimo dobu jarní setby a žní.
Posl. Šťastný a soudr. podávají návrh na změnu
§ 16. zákona z 24. května 1869 o dani pozemkové.
Nejv. maršálek zemský vyzývá opětně
kurie, aby vykonaly volbu 12 členů komise pro kan-
didování do komisí berních.
Příští schůze koná se ve čtvrtek,
dne 26. dubna o 11. hod. dopol.
Konec schůze o 2. hod. 55 min. odpol.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy politické.
Praze, 24. dubna.
K situaci. Český sněm ovládá dnes situaci
v celé říši. Ačkoli Němci zuby nehty brání se, aby
otázka jazyková z vídeňského parlamentu do českého
sněmu zavlečena nebyla, nemohou přece dveře před
otázkou tou zavříti, jež ovšem zde rozřešena nebude.
Bude odevzdána 24člennému výboru, v němž bez-
pochyby i usne. Marné byly smírné návrhy všech
českých řečníků, Němci opět a opět osvědčili se ne-
ústupnými. Největší u nich odpor vzbuzuje český po-
žadavek, by podání u úřadů byla přijímána v obou
řečích, tedy i v tak zvaném uzavřeném území. Němei
na svém území nechtí znáti žádnou rovnoprávnost,
ovšem ale na území českém. V tom pozůstává jejich
farizejství. Němci má se všude vyhověti v jeho řeči,
nikoliv ale Čechu, pro něhož ustanoví se tlumočník,
ovšem jen tehdy, není-li němčiny znalý, anebo
nemáli po ruce advokáta, jenž musí býti ex offo
němčiny znalý. — Tímto by vyhlídky na jakékoliv
vyrovnání sklesly až na nullu. Odhalení »Národních
Listů« — pokud toho terminu zasluhuje — rozbou-
řilo všecky německé a vládní listy, k nimž lze po-
čítati i »Čas«, jenž, jak níže uvádíme, odhalení to
nazývá nepoctivou indiskretností dvou českých po-
slanců, s nimiž ministr dr. Rezek v Praze konferoval.
Je-li to pravda, pak musila býti též řeč o tlumoč-
nících, o nich vládní listy tvrdí, že v osnově Körb-
rově o nich není řeči. Naproti tomu nelze si mysliti,
že by byli oni dva indiskretní poslanci ty tlumočníky
pro Čechy v uzavřeném německém území vycucali
si z prstů. Kterak ale by se na německém území
bez tlumočníků obešli, když Němci živou mecí nechtí
o vyřizování i českých podání ani slyšeti? Buď tlu-
močníky, anebo přijímati podání v obou zemských
jazycích. Třetího tu není. Za to včerejší »Neue Fr.
Presse« opět po svém způsobu oheň a síru metá na
české poslance, že krásný sen Němců o státní něm-
čině zaplašili. Židovský ten list musí míti respekt
přímo pekelný před českou obstrukcí, protože ji při-
rovnává k dynamitové pumě, kterouž prý chtějí ví
deňský parlament vyhoditi do povětří.
Italie a berlínská schůze. Dle »Tribuny«
nebyla dosud potvrzena zpráva, že princ Neapolský
pojede do Berlína k slavnosti plnoletí německého ko-
runního prince.
Generální rady francouzské zahájeny byly
včera v celé zemi bez zvláštního případu. Několik
generálních rad odhlasovalo předsedovi republiky a
ministru předsedovi adresy oddanosti a blahopřání.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy církevní.
#9
alto_textblock
#9
Osobní věstník duchovenský z diecése
budějovické. Bisk. vikářem traktu domažlického
jmenován vdp. Dr. Jan Dobrý, bisk. notář a děkan
v Domažlicích. Sekretářem vikariátním traktu domažli-
ckého jmenován dp. Lambert Ludvík, farář v Mrá-
kově. Farářem v Jiníně ustnoven dp. Jan Šebor,
farář v Drahenicích; administratorem v Drahenicích
dp. P. Jan Navrátil, administrator v Žihobci.
Jenerální visitaci a udílení svátosti
biřmování ve vikariátě turnovském litomě-
řické diecése konati bude v zastoupení Jeho Ex-
cellence ndp. biskupa Dra. Schöbla ndp. světící
biskup arcidiecése pražské msgr. Ferdinand Jan Nep.
Kalous od 27. dubna do 13. května, a sice: dne
27. dubna odjezd do Loukova, 28. dubna visitace
a biřmování v Loukově, 29. v Březině, 30. v Lou-
kovci, 1. května v Přepeřích, 2. ve Vlastibořicích,
3. v Jenišovicích, 4. a 5. v Turnově, 6. v Loučkách,
7. v Tatobitech, 8. v Rovensku, 9. v Libuni, 10.
v Újezdě, 11. v Hrubé Skále, 12. ve Vyskeři a 13.
ve Všeni.
Processí na sv. Horu. Obvyklé processí
ze Všetat na sv. Horu vyjde dne 5. května po
mši sv. v 6 hodin. Pořádek pouti jako jiná leta.
Sv. missie. Že zátiší žehuňského se nám
píše: Toužebně ždané sv. missie ode všech osadníků
kollatury žehuňské konány budou ctihodnými otci
velebného řádu nejsvětějšího Vykupitele od sv. Ka-
jetána z Prahy ve dnech od 29. dubna do 8. května
1900 v chrámu Páně sv. Gotharda v Žebuni. Pří-
pravy k této velikolepé slavnosti církevní k osvěd-
čení ducha opravdu čistě katolického sledovány ve
všech vrstvách nejen farnosti žehuňské, ale i na ně-