ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7b8e99a0-661d-11dc-9b21-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
Strana?
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
17. října 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 286
#5 alto_textblock #5
volím sobě, budu-li zvolen, předstoupiti před voličstvo, jakmile to zasedání říšské rady připust. V Praze, dne 16. října 1901. Dr. Fr. Fiedler.
#6 alto_textblock #6
Pánům voličům ve smíšených krajích českého jihu. Podepsaný výbor jednomyslně usneslse vzdáli vám veřejně dík za opravdu překvapující zájem, s jakým zúčastnili jste se voleb do sněmu království českého. Imposantní mensiny, jichž vaší zásluhou doeileno, nejlépe objevily »německost« krajů, z nichž český jazyk stále jest vylučován. Uznávajíce plně obětavost vaší i smysl pro diseiplinu, jaké jste ukázali, žádáme vás, byste i nadále s plnou důvěrou pracoval s námi ku povznesení svých krajů a byli jist naší opravdovou a nezištnou pomocí. V Praze, dne 16. října 1901. Za menšinový výbor volební pr český jik: Ant. Hubka JUDr. Petr C. Nesý, e jednatel. předseda.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy. — Sedmnáctý říjen! Dnes jsou tomu dvě léta, co uveřejněno bylo ve »Wiener Zeitung« rozhodnutí ministra Clara, jímž ja- zyková nařízení Gautschova byla odvolána. Historie jazykových nařízení — Badenova i Gautschova — je známa, známo jest též, co obsahovala a čím se různila. Byla to malá nepatrná splátka na veliký dluh, jímž tato říše byla národu našemu povinnaa jenž průběhem věků vzrostl na výši tak obrovskou, že každý rakouský státník za- chvěl se při myšlence, že by jej splatiti mě docela. Bylo to jednostranné, částečné odči- nění křivdy, páchané vídeňským brutalismem na nešťastném národě, jenž těžce pykal za to, že odvahu měl bytí své obětovati za my- šlenku, již Evropa pochopila teprve o dvě stě let později. Ale byl to obrat, jakkoliv nařízení Gautschovo bylo jíž jen druhým odvarem štipce práva nám uštědřenéhoa jakkoli založeno bylo na zásadě, proti níž co nejrozhodněji se stavíme, leč ve své ne- obyčejné skromnosti, které jsme se přiučili ve dlouhé, trpké škole dějin, těšili jsme se přece jenom z nařízení těch již proto, že aspoň částečně pozvedla jazyk náš z té bídy, do níž uvržen byl ku- sem mizerného papíru, na němž napsán byl pověstný cirkulář ještě pověstnějšího mi nistra Krausa. Těšili jsme se, ale nejásali, naopak prohlásili ihned ústupek ten za pou hou nepatrnou splátku na staré zadržované nám právo. Němci však, připraveni dlouho již před tím na hrůzy »ústupkův« Badeno vých, zahájili proti nim boj v historii politi ckých a národních zápasův neslýchaný. Po dobalo se nejinak, než jako by se vrátily časy germánských prvotencův. Jako by sly- šeti bylo fanatický řev polodivých zápasní- kův zahalených ve zvířecí kůže, jako by rá- zem uchváceni šíleným vztekem v divokém závodění s vlky a medvědy národní naši odpůrci byli se na nás vrhli. Jsou dojista ještě v živé paměti výjevy z doby té a ne- budeme vyvolávati staré fantomy, z nichz beztoho mnohý objeví se dost často, aby strachem a hrůzou naplnil slabé duše. Co prováděla za Badena německá obstrukce, lo, co tropila za Gautsche, zaznamenáno je na listě hanby v annálech této monarchie, A co ztropili Němci, čím před světem zha- nobili ne pouze svou politickou, nýbrž i svou osobní čest, to učinili všechno úplně bez důvodu, neboť jazyková nařízení, ani ta ani ona, neobsahovala slova, které by byli mohli vyložiti si jako bezpráví a křivdu, na- opak jazykovými nařízeními provedeno vnitřní upravení služby takým způsobem, že Němcům zůstala dlouhá řada cenných výsad a jinak že na vlas měl Němec míti totéž právo Jako Čech! Ba v nařízeních slovo Čech či Němec nikde ani obsa- ženo nebylo, nýbrž mluveno v nich výhradně jen o národu tom a onom, o jazyce tom i onom, a co jednomu, dopřáno v nich též v plném dosahu a bez výjimky i druhému. A nařízení také nikomu ne- ublížila, nikoho na právu jazykovém nepo- škodila. Národní odpůrci naši ne- dovedou uvésti také ani jediného případu s důkazem, že někomu z německého obyvatelstva byla by se z jazykových nařízení křivda stala. A přes všechno to a přes jiné ještě věci, nad nimiž by člověk žasl, kdyby do veřejnosti se do- staly, přes sliby nejzávažnější a hřeby nejdůkladnější, jimiž nařízení přibita byla všude u nás na místech významných, byla tato oboustranná úmluva, tento svatý závazek, uzavřeny mezi činiteli, povznešenými nad věrolomnost všedního života — dne 17. října 1899 bezohledně stručnými slovy zrušen. Stát se vší svou vznešeností, se všemi svými attributy domnělé moci, se vším svým leskem a souborem věhlasu a slávy — kapituloval potupně před něme- ekou zběsilostí, před diktátem poli- tických surovců a uličníků! A od nás žádali, abychom kapitulovali také. K tomu ovšem byli by nedonutili u nás ani nejmizernějšího z nejmizernějších. Naopak, my vryli sobě datum 17. října ve své rozdrásané, zkrvácenésrdce, my vryly je ve svou pamět tak hluboko, že z ní nevymizí dříve, dokud poslední stopa bezpráví, na nás v této říši páchaného, ne- bude odčiněna. To nechť si p. Körber zapamatuje. Týž pan Körber, který zvláštní oblíbil si methodu ve správě tohoto státu který zpupnost léčí tím, že před ní do prachu padá. Domníval se, že milliony na podniky, jejichž provedení přidadne v dobu, kdy on se svými zvrácenými plány, se svou nepodařenou kopií taaffovskou událostmi dávno již bude odplaven, koupí naši národní věrnost a vroucí lásku k jazyku, za nějž věkovitý vedeme boj. Taktika jeho na chvil
#8 alto_textblock #8
dovede získat několik zbloudileův, však ná- rod se do jeho tenat lapit nedá. Dnesje 17. října a zároveň počátek nového období vídeňského parlamentu. Nechť zví, že dost už šalebné hry, národ náš — a v tom je jednomyslný — že nesedne na sebe lákavější hospodářskou vějičku, že nespokojí se dluž- ním úpisem na dalekou budoucnost — nýbrž že především jiným trvati bude na tom, aby mu vráceno bylo, co jeho jest — aby mu vráceno bylo pře- devším jiným jeho jazykove právo. — Z Libochovic, 16. října. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Urážka, způsobená právě přede dvěma roky národu našemu, dosud není od- činěna; potupa, našemu jazyku způsobená, dosud po dvou létech není smazána. Dosud náš jazyk neuznán za rovnocenný v úřadech. Městská rada tlumočíc usnesení obecního zastupitelstva dů- razně žádá českou delegaci, aby všemožně snažila se odčiniti křivdu, jazyku našemu uči- něnou, a aby vše podnikla, by jazyk náš nadále z úřadů vylučován nebyl. — Starosta města Libochovic: MUDr. Váelav Reinhard. — Nad agrárními kompromissy na SmíchovskoKladensku nastalo všestranné kormoucení útrob. Stůj co stůj, a stůj to i po- slední stopy politické slušnosti a přípustnosti, agrárníci činí zoufalé pokusy proraziti svým Kubrem a čeho všeho neštítí se jich úsili, uká- zali jsme zaručenými zprávami, včera uve- řejněnými. Sociální demokraté, národní sociálové a pokrokářšti radikálové ochotně spřisáhli se s agrárníky k porážce kandidála kompro- missního. Ku karakteristice národně-sociálního pomoenictví agrárníkům zaslán byl nám doklad pocházející z »vedení« strany národně-sociální. a rozšiřovaný »Ústředním výkonným výborem strany národně-sociální« v okrese. Řečený leták zní takto: »V Praze, 12. října 1901. Ctěný bratře! Vzhledem k tomu, že kandidatura oppo- siční je nám dle sjezdového usnesení sympa- tičtější než kompromissní a vzhledem k úlokům Sobotkovým a Baxovým proti bru. Klofáčovi, vyzýváme Vás, abyste se přičinili o zvolení je- diného vážného protikandidáta (p. Hlajn od- stoupil) agrárníka Kubra. V jeho prospěch od kandidatury Pichlovy upouštíme. S bratrským pozdravem za Ústřední výkonný výbor strany národně-sociální v Praze: V. Rejmon, t. č. jed- natel. Za poslance strany: Choc.« Myslíme,že tento dopis mluví za celou knihu, klerá by mohla býti sepsána o volební morálce agrár- nické letošním volebním ruchem v Čechách osvědčené. Při tom sluší míti na paměti, že poslanec národně-sociální, druhdy radikální po- krokář a někdy sociální demokrat, pan Choe, jest nejrozhodnějším přívržencem všeobecného práva volebního, právě jako všichni jeho býval soudruhové a nynější bratři a že ugrární kan didát Hrubý jest jeho nejkrajnějším odpůrcem — jakož že není výlučnějšího stanoviska pro- gramového, co se týče sociální částí — pokud o ní mluviti lze, jako mezi stranou národně sociální a agrární! — Vídeň a její Čechové. V posledním čísle »Statistische Wochenschrift«, úřadním to orgánu c. k. ústřední statistické kanceláře, uve- řejňuje dr. Löwy statistickou studii o Vídni na základě sčítání lidu z r. 1900, s mnohými pro nás předůležitými daty a zřetely, zvláště pokud se týče kapitoly a rubrik o Češích vídeňských. Jakkoli kapitola tato sdělána jest dle šetřen naprosto nespolehlivého i nepřesného, jak tomu na příslušném místě dr. Löwy, v němž ozva se statistik, popřává dosti zřejmého projevu, přece nováháme jeji bližší údaje uvésti ve zná- most širší veřejnosti s předesláním několika srovnávacích cifer o vzrůstu Vídně se vzrůstem několika rakouských a mimorakouských měs s počtem obyvatelstva 200.000 duší přesahují- cím podle procentního ročního přírostku. Srov návací tabulka tato vypadá následovně: obyvatel roční příro- r. 1900 stek v proc. 227 1,674.957 Vídeň . . . . . 1. 20 204.478 Praha (bez předměstí ). 1.35 178 672 Terst (bez předměstí) 159.618 2.48 Lvov . . . . 2.35 138.370 Štyrský Hradec . . . 108 944 1.53 Brno . . . . . . . 733.358 4.48 Pešť . . . . . . . 2.52 1,888.326 Berlín . . . . . . 499 932 4.19 Mnichov . . . . . . 5.10 Kamenice Saská . . . 206.913 0.37 Londýn . . . . . . 4,536.034 16í Pařiž . . . . . . . 2,714.068 atd. Dalekosáhlé důsledky činiti z nepatrného po- měrně přírostku uvedeného u Prahy, není radno. poněvadž Praha vzata do tohoto srovnání vý- slovně bez předměstí, kdež vlastně jejího oby- vatelstva přibývá, takže jest nepochybno, že jej koěfficient neklesá nikterak pod 2 proc. Přiro zený přírostek Vídně číní za posledních dese let 167.685 = 54.02 proc., přebytek z přícho- zích a odchozích 142.724 = 45.98 proe. Z celkového obyvatelstva vídeňského jes 48.578 = 3 proc. analfabetů, což svádí dr Löwy velkomyslně všechno na přistěhovalce, práva domovského požívalo r. 1900 ve Vídni z 1000 přítomných 380 osob. To jsou data pro příliv obyvatelstva do Vídně významná ježto přiliv tento pochází z českých zemí, nutno už proto pochybovati o správnosti ocenění pů- vodu analfabetů, neboť český národ má po- měrně nejméně lidí, neumějících ani čísti ani psáti, jak veleznámo. Přistoupiv ku ka pitole národnosti, to jest obcovacího ja- zyka, poznamenává dr. Löwy: »Není zde místo pouštěti se do kritiky vymezení pro »obcovací jazyk« vydaného, aneb zabývati se dokonce otázkou, nemají-li se poměry národ- nostní jinak vyšetřovati, musí však poznamenáno býti, že okolnosti až dosud pro- jednávané, jako pohlaví, příslušnost státní, ná boženství atd, co do určitosti a nepo- chybnosti vysoko stojí nad ja zy- kem obcovacím a že tudíž vyšetřo- vací výsledky jazyka obcovacího vždy se zřetelem na tuto okolnos posuzovány býti mají. Z vídeňských obyvatel příslušenství rakouského (1,497.282) přiznalo se r. 1900 1,385.955 k obe. řeči německé, 111.327 k jinému »rakouskému obe. jazyku«. Poměr tento zhoršil se od r. 1890 v neprospěch německého jazyka tím že z 1000 ob. 18.6 Němeů ubylo. Z 1000 ob hlásilo se k mimoněmecké obc. řeči 74.4 az těch »podle údaje«. Gjak dr. Löwy výslovně po
#9 alto_textblock #9
dotýká), hlásilo se 68.8 z 1000 ob. k obco- vací řeči »českomoravskoslováckée (jak zní etnografická příšera příslušné rubriky sčítací). Roku 1890 bylo z 1000 ob napočí táno 52.6 Čechoslovanů. Je tudíž poměr takový že z civil. obyvatel vídeňských přihlásilo sez 1000 ob. 927 Němeů, 68 Čecho slovano a 4.5 příslušníků jiného jazyka proti 945. Němců a 518 Čechoslovanů r. 1890, z čehož patrno, že Němců ve Vídni poměrně daleko tolik nepřibývá, jako Čechů. Nejvíce Čechů v Vídni jest v X. okresu (Favoriten) a sice roku 1890 z 1000 157, r. 1900 204, v II. (Leo- poldov) 89 76 (rozuměj vždy z 1000 ob. v udaných mezích desetiletí); III. (Landstrasse) 49 84; XII. (Meidling) 68 60; XV. (Peti- domi) 34 56; XVI. (Ottakring) 54 K 81 XVII. (Hernals) 62 81. Na Simmeringu při hlásilo se r. 1900 67, v Margarethen 62, v Ru- dolfsheimu 81 a v Brigittenavě 121. Dr. Löwy zahrnuje do tohoto počtu všechny, kdož se k mimoněmeckému jazyku přihlásili, praví však že je tu činiti zvláště s obeovacím jazykem českoslovanským. Přesnější tabulky k rozsáhlému jeho článku připojené, udávají následující čísla počtu obyvatel českoslovanského obe ja zyka v jednotlivých okresích vídeňských r. 1900: I. Vnitřní město . . . II. Leopoldov s Brigitte- 10.786 (++ 1620 navou dohromady . . 9.244 + 4758 III. Landstrasse . . . . IV. Wieden . . . . . 1.595 (+ 444) V. Margarethen . . .. (+ 1822 VI. Martahilf . . . . . 2.018 (+ 383) VII. Neubau . . . . . 1.476 + 922) VIII. Josefov . . . . . 1.722 + 109 Dx. Alsergrund . . . . 2.968 +- 946 X. Favority . . . . . 23. 437 (+ 11.170 XI. Simmering . . . 2.079 (+ 1671) XII. 3.852 (+- 529) Meidling . . . . . XIII. Hietzing . . . . . 1.960 + 1353 XIV. 5.908 Rudolfsheim . . . . + 3779) Xv. Pětidomí . . . . . 2.294 (+ 940 XVI. Ottakring . . . . . 11.039 + 5791 XVII. Hernals . . . . . 6.568 + 2488 XVIII. Währing . . . . . 3.34 — 5 XIX. Döbling . . . . . 1.284 (+ 81) Celkem Čechoslovanů ve Vídni podle sčí tání r. 1900 (obcovací řečí) 100.712 naprot 62.038 r. 1890, čímž se jeví přibytek českýeh 38.674 duší na — papíře c. k. statistické ústřední komise. Poláků napočítáno ve Vídni 3798, Rusů hal. 211, Slovinců 1181, Chor- vatů 238, Vlachů 991, Rumunů 64, Maďarů 160. Vojáků Čechů napočteno 2262. Při zná- mých poměrech vídeňských a při hrozném tee- roru, který zvlášť se strany všeněmecké sčítání lidu bezprostředně předeházel, při podrobnostech. kteréž vyšly na jevo sdělením českých písařů zaměstnaných zpracováním českých sčítacíeh lístků, v nichž podniknuty rozsáhlé opravy v rubrice obcovacího jazyka, jest ovšem ne- pochybno, že dlužno sčítaci výsledky tyto aspon zdvojnásobiti. Svodům, násilí a výhrůžkám odo- lali Češi vídeňš tam, kde je jich množstv srostité, jako ve Favoritech a Brigittenavě. Ale i takto jest ze statistických dat přes jich ne spolehlivost úřadně doznanou patrno, že počet Čechů ve Vídni se za posledních 10 let z dvoj násobil. Čechů vídeňských přibývá o 18 př- padů v 1000 obyv. více než Němců ve Vídni kdyby slatistika byla upřímnou, ukázal bys poměr tento ještě úžasnějším. To Němci vídeňští dobře vědí a proto je jejich husí kůže ze vzrůstu českého živlu ve Vídní — upřímnoul — Posl. Reichstädter a »Stráž na Hané.« Píše se nám z Prostějov a: Ve městě našem utěšeně kořeny své zapustila před časem strana národně sociální, založenáa vedená rozvážnými pracovníky, kteří žili ve shodě se stranou lidovou. Přátelský poměr ten trval tak dlouho, dokud nepřišel k nám mla- díček ctižádostivý, p. Hejníe, jenž stal se re- daktorem orgánu strany národně-sociální »Stráže na Hané«. V listě i v organisaci začal pak terrorisovati, napadati stranu lidorou a šlvát nejvíce proti posl. Reichstädterovi, jenž pa- mělliv slibu svého, před říšskými volbami da- ného, vstoupil do klubu poslanců národní strany svobodomyslné. Za to byl stále ve »Stráži na Haně« napadán a s ním i všichni dobří pracov- níci ve straně, kteří provinili se v očích páně Hejnicových tím, že nepodrobili se jeho diktátu. Ježto poměry stávaly se nesnesitelnými, svolána byla na neděli dne 13. t. m. schůze stoupenců strany národně sociální do besedního sálu, jež usnesla se na tom, že Hejnic nemá býti nadále redaktorem »Stráže n Hané«, jež jest majetkem strany. Protože však Hejnic vyzvání schůze té, aby list straně vrátil, nevyhověl, podniknuty kroky k založení nového listu pod názvem »Nová Stráž na Hané«. jenž vyjde určitě za redakce posl. Reichstädtra v pátek dne 18. t. m. Zároveň bude prohlášeno. že strana národně-sociální v Prostějově nemá s listem páně Hejnicovým nic společného. Vše- obecně se má za to, že p. Hejnie, jemuž do- stalo se důkladného odbytí, vydá za pomoci přívrženců Starošlikových ještě několik číse svého listu, aby se pomstil na rozvážnýchli dech ve straně národní sociální i ve stran lidové. — Na památku třístaletého úmrtního dne Tyga Braha, slavného hvězdáře, jenž v Čechách druhou nalezl vlasť, konati se bude v sále České akademie v museu král. českého dne 18. října 1901 o 6. hod. odpol. schůze II. (přírodnicko-mathematické) třídy České aka- demie pro vědy, slovesnost a umění. Program 1. Zahájení schůze. 2. Slavnostní řeč G. Grussa professora astronomie při c. k. české universitě Tyge Brahe, 3. Návrh, aby II. třída vydala ně- který z rukopisných spisů slavného astronoma 4. Zakončení schůze. — Osobní. IngC. Jindřich Kulhavý absolvent c. k. báňské akademie v Příbrami, uznán byl při státní zkoušce z hornictví dne 15. t. m. způ- sobilým. — Rodinné zprávy. Slečna Marie Hau sova, dcera okr. sekretáře na Smíchově a pan JUDr Jaroslav Ponec, kandidát notářství v Úpici, sla- viti budou sňatek manželský v pondělí dne 21. října t. r. o 10. hod. dopol. v basilice sv. Václava na Smí- chově. — Slečna Maruška Schnöblingova, dcera lékárníka v Praze a pan JUDr. Adolf Hofí- meister, advokát v Praze, slaví sňatek v sobotu dne 19. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu u Domini- — Ruská kolonie pražská bude se i leto pravidelně scházeti v »Ruském kroužku«, jehož schůze se konají vždy v pátek večer v místnostech Umělecké besedy. Českým přátelům ruského jazyka naskytne se přímým stykem s rozenými Rusy příle žitost he zdokonalení znalosti ruštiny. »Ruský krou žek« poskytuje mimo to svým členům značné vy
#10 alto_textblock #10
930
#11 alto_textblock #11
(— 82)
#12 alto_textblock #12
5.667
#13 alto_textblock #13
kánů.
#14 alto_textblock #14
hody obšírnou ruskou knihovnou, ruskými denním a týdenními listy, vyloženými v čítárně a četným přednáškami o ruském životě a ruské literatuře Každý přítel ruského jazyka jest ve schůzích upřímně vítán. — Ze Slovanského klubu. Tyto dny zahájen bude kurs jazyka srbsko-chorvatského methodou Ber litzovou a potrvá po 5 měsíců za poplatek 1 K mě síčně. Přihlášky pánů i dám přijímá sekretaria klubu »U anglického dvora« na Poříčí v hodinách odpoledních. — Záložitost bývalých dlouholetých eup- plentů, kleří nyní i při úpravé platů nejcitelněji jsou stižení nepoměrně malým počtem služebných let definitivních a tím i mnohem nižším platem než by za normálně nepříznivých poměrů myslili se dalo, snad někde úplně položena ad acta, a stráda- jící nyní již téměř vesměs padesáliletí professoi středních škol marně čekají na spravedlivou náhradu za nevinně strávená léta supplentská. Nynější rychlý postup mladších kollegů odvál veškery chmůry, kte- rými zastřeno bylo před lety dvanáctí hmotné posta- vení professorů středních škol, tak že se zdá, jako by v této kategorii státních úřadníků bylo spravedlivě o jednotlivce postaráno; následky však neblahých těch dob dlouholetého, nezaviněného supplování nyní ve stáří jsou tím cifelnější, kdy staří professoři již přes 50 roků mající, dožijí se teprve třetího přídavku pětiletého a nemají nijaké naděje, že by mohli ob držeti ještě dva pětileté přídavky, a s přiměřenou pak pensí odejíti do výslužby. Čím více léta plynou tím kalamita supplentská hrůzněji vystupuje, zvláště kdy spravedlivých žádosti platnými důvody dolože- ných na místech kompotentních se nedbá. Již ně kolikráte bylo drastickými příklady ukázáno na ne poměr ve služebných poměrech professorstva střed ních škol; není snad dobré vůle, anebo pravého po rozumění, jinak by spravedlivá věc bývalých sup plentů byla víice respektována. — Jubilejní schůze abiturientů techniky z roku 1860—61. Po 40leté praktické činnosti sešli se dne 12. a 13. října t. r. v restaurantu pana Donáta v Praze čeští abiturienti techniky z roku 1860—61, výhradně tehdy německé, k přátelské schůzi, aby po tak významné době několik hodin spolu pohovořili a snad naposled se spolu pobavili a na rozloučenou pravici sobě tiskli. Vzácná schůze ta, třeba že sešel se skrovný počet starých kollegů, byla tím významnější, že to byli mužové, kteří ne- ohroženě razili v pohnuté době roků 1860—61 české vědě technické za heslem: »Vědou v před !« pevnou a jistou dráhu a kteří i později v národním ohledu v plné míře konali svoji povinnost; uvádíme z pří- tomných cís. r. p. Jos. Schulze, professora české techniky, cís. r. p. Frant. Gollera, ústředního ředitele české společnosti pro průmysl cukerní, p. Jos. Čejku, autor. civ. staveb. inž., geometra a stavitele, býv. docenta vys, zem, hospodářské školy v Libverdě spisovatele knihy »Stavitelství hospodářské«, zároveň prvního předsedu odboru Ústřední Matice školské pro Děčín o okolí, p. Jana Bydžovského, vrchního inže- nýra, neohroženého bojovníka na Duchcovsku, který dal první podklad k uvědomění Čechů v télo kra- jině; neméně zásluh na poli české technické vědy zlskali sobě p. Václav Steinz, vrchní inženýra geometr zem výboru v oboru železnictví, p. Jaromi Jelínek, ředitel v oboru přádelnictví, p. Karel Krátký, stavitel, jakožto odborník ve stavbě cukrovarů pivovarů, jichž několik i v cizině byl provedl ; rovněž daláí přítomní inženýři pp. Jan Havlena a Hanuš Hendrich dostáli úplně technické své úloze. Velice seřídlý počet jubilantů lze omluviti tím, že tehdejší úhrn posluchačů, jak praveno, výhradně německé techniky obnašel 100, z nichž 64 se hlásilo k české národnosti a ze kterých skorem polovina na věčnost se odebrala; značný počet žijících jest dále ne- zvěstným a několik zanjímá postavení cizině, kterák nedovolovala, by se sjezdu zúčastnili. Tím srdeč- nější bylo setkání těchto českých technických vete- ránů a dojemné bylo uvítání přátel, které šedinya vrásky k nepoznání změníly, jichž srdce však zůstala upřímná, vřelá. Dle programu sešli se dne 12. t. m. o 9. hodině z rána v zmíněném restaurantu. Upřímnými slovy uvítal koll. Čejka malé toto shro- můždění, načež přikročeno bylo k probírání záznamu jmen posluchačů ze 4. roku techniky z roku 1860 až 1861, při kterém zejmena bolestně všech dotkla se vzpomínka na zvěčnělého upřímného kollegu a upřímného národovce a technika p. Konstantina Schustra, který jakožto vrchní inženýr turnovsko- kralupské dráby při výkladu o požáru Národního divadla s vozu železničního spadnuv, přejet byl takto nadějný život svůj dokončil. Po společném obědě odebrali se jubilanti do české techniky n Karlově náměstí, kde až do noci zařízení její si za laskavosti svého bývalého assistenta, nynějšího dv. r. professora p. Pacolda, prohlíželi. Druhý den podniknuta vědecká exkurse k prohlédnutí nového mostu císaře Františka, chrámu sv. Víta a kostela sv. Jití na Hradčanech a konečně centrály elektrick dráhy v Holešovicích, při čemž objasnění starým svým kollegům poskytnul p. inženýr Sixta. Po spo- lečném obědě na rozloučenou za nejvřelejšího ho- voru a nejkrásnější nálady byla schůze skončena s pevným slibem, že za pět roků přitomní se znovu sejdou. — K auskultantskó akci. Ústřední komise svolává na neděli dne 20. t. m. o půl 10. hod. dop důležitou schůzi do restaurace »u Choděrů« — Posmrtná výstava obrazů Otakar Lebedy. Ve velkém sále »u Štajgrů« zahájena byla slavnostně dne 15. t. m. o 11. hod. výstava obrazů tohoto nadaného umělce, který tak záhy a mlád vyrván byl nelitostným osudem českému umění Přítomni byli: dvorní rada Hronek s chotí, cís. rada Otto, msgr. Lehner, finanční rada Příborský, profe- soři Kotěra, Mádl, Mapder, Sucharda, spisovatel prof. dr. Winter, K. M. Čapek, F. X. Harlas, Hladík Ruth, Kaminský, pí. Růžena Svobodová, malíři Oliva, Spillar Jaroslav i Karel, Schusser, Šetelík. Ženíšek, Županský atd. Omluvili se: ministr dr Rezek, místodržitel hrabě Coudenhove, vicepresident Tersch a jiní. Po delším, vřelém výkladu p. K. D. Mráze, který na jednotlivých obrazech demonstroval fáse rychlého, překvapujícího vývoje umělcova, pro- hlédli si přítomní v upřímném interessu i obdivu k práci umělcově jeho díla. Za dojmu hlubokého jeho nadání, tak jasně zrcadlícího se v jeho obrazech a tragického, náhlého odchodu jeho tím více litováno Lebedovy ztráta pro české umění. Bude tedy zájem české veřejnosti o výstavu tuto a díla v ní obsažená aktem piety vůči záhy zesnulému umělci. — Týdenní schůze spolku českých lékařů koná se v pondělí dne 21. října o 6. hod. večer ve všeobecné nemocnici v posluchárně p. prof. Janov- ského. Na programu je přednáška p. prof. dra. Ja novského »O novějších naukách o follikulitidě« a de- monstrace dermatologických případů. — Jirsikovo nadání. Tento spolek, kterýs vytkl za účel sbírati kapitál na nadace pro chudé žáky českého gymnasia v Č. Budějovicích, hodláv nejbližší době přikročiti k uskutečnění jedné nadace. Výbor doufal již loňského roku, že bude moci v nejkratší době svolati valnou hromadu, aby schválila nadační listinu, avšak, bohužel, kapitál pro nadaci nebyl loňského roku dostatečný. Od té doby kapitál vzrosti a nadace může býti zřízena. Od po- sledního výkazu z měsíce dubna t. r. došly tyto pří- spěvky: Po 10 K složili pp.: Blaboli! Jos. vrchní fin. komisař v Praze, dr. Fabian R., léka v Polici n. M., J. K. v Praze, okresní vý bo v Pacově; po 6 K pp.: JUDr. Bendík V., advokát v Č. Budějovicích, Bezecný J. V., soudní adjunk v Tešní v Bosně, Bouza Jan, okr. zvěrolékařv Kladně, Hraše Václ., obchodník v Praze, Kama- ryt Heřm., katecheta na Smíchově, Lev Jos., soud. adjunkt v Bechyni, Porák J., soudní sekretář v Č. Budějovicích; po 5 K pp.: Fabian J., kaplan v Volšově, JUDr. Kladrubský Jos. v Karlíněa Mačí Jan, farář v Davli; po 4 K pp.: Bár ta Fr., vikář v Potvorově, Bouchal Jos., farář v Tř- benicích, MUDr. Černý Jan. v Rakovníce, dr. Čečka Jak., prof. v Praze, Češka K., soudní adjunkt v Břece v Bosně, Dastich Al., professon v Praze, Jelinek Fr., kaplan ve Strážově, Hru- ška Fr., okr. soudce v Rakovníce, Hruš ka J. pokladník měst. poj. v Praze, Hüttner Ad., úřad. tab. tov. v Celovci, Ježek Fr., řed. měšť, školy Žamberku, Líska M., rada zem. s. v Klatovech, Málek K., pošt. oficiál na Král. Vinohradech, Ma- jer V., farář ve Vodňanech, místní odbor Nár jednoty pošumavské v Praze III., Mokrý Th., lesm. ve Lnářich, Novák M., farář ve Střeb- sku, Nožička Jan, Iarář v Dešenicích. P a b lás ko
#15 alto_textblock #15
Pr., děkan v Hořepníku. Placek Jos., prof. hosp školy v Roudnici, MUDr. Pokorný Leop., dětský léka v Praze. Raus Ed., děkan v Rokycaněch, Růžička Jos., pošt. oficiál v Praze, Streje Jos. rada zem. soudu v Napajedlech, Ševcovic F. rev. zem. výboru v Praze, Šimek Jos., koop. Písku. Sponar Št, kaplan v Prachaticích, Za- charda Tomáš, farář v Doudlebách, Zauf Jan, pošt. úřad. ve Vídni; 3 K p. Bárta Jan, farářv Ječovicích; po 2 K pp.: Hamr Fr., farář v Chlu- manech, JUDr. Hezký J., advokát v Č. Budějovi- cích, Jelínek V., farář v Korouhvi, Kotrch V.- farář v Nechvalicích, Layer Mat., farář v Milčině, dr. Petřík M., advokát v Poděbradech, Prie h e Jan, katech. ve Vodňanech, Smejkal Jos., kaplan v Jindř. Hradci, Štufka Ad., kaplan v Žamberce. Sbírka při sjezdu abiturientů z r. 1880v Č. Budějovicích vynesla 26 K, sbírka na hrobě Jirsí- kově učiněná od abiturientů z r. 1890—1891 20 K. Kdo z členů spolku příspěvek dosud nezapla- til, nechť jej zašle laskavě co nejdřive pokladníkovi spolku p. dru. J. I. Vejvarovi, advokátu v Kar- líně. Spolek přijímá vděčně dary i od nečlenů. — Loterie Národopisného musea česko- slovanského. Tah loterie konati se má již 31. t. m. Zdar loterie, jejíž výtěžek určen jest Národopisnému museu českoslovanskému, závisí na rozprodeji lost v těchto dnech. Museum má před sebou nové, velk úkoly, pro něž měl by míti porozumění každý Čech. Správa loterie doufá, že v těchto dnech hojnou koupí losů rozhodnuto bude příznivě o výsledku loterie, klerá poskytuje výhry velmi cenné a umělecké. Hlavní výhra v ceně 25.000 K sestává z bohatého zařízení do 3 pokojů (salonu, jídelny a ložnice),a sice asi ze 40 kusů slohového nábytku, piana, člyt olejových obrazů (originály českých malířů) ve skvost- ných rámech, nádherná díla obrazová, umělecké kera- miky, velká zrcadla, trojí hodiny, vykládaná truhlice, koberce a úplné stolní náčiní pro 24 osoby, stříbrné příbory, svícny a stojany na tabuli, kávové a čajové příbory, porcelán, sklo a stolní prádlo. Druhou hlavní výhrou v ceně 3000 K jest velká moderní kredence s uměleckými nádobami ozdobnými a úplné zařízení pro 24 osoby, totiž stříbrné příhory, porcelánové a skleněné nádobí stolní na kávu a čaj, stolní prádlo. Třetí hlavní výhrou v ceně 2000 K jest úplné zaří- zení pracovního pokoje: velký psací stůl s řezbář- skými ozdobami, s křeslem koží potaženým, pohovka. stůl s 3 sedadly, velká skříň na knihy s výběrem českých knih v pěkných vazbách, 2 bronzová poprsí. hodiny, 2 olejomalby (originály), psací náčiní, ku- řácký soubor a koberce. Čtvrtou hlavní výhrou v ceně 1000 K, pátou v ceně 500 K, šestou v ceně 400 K. sedmou a osmou v ceně po 200 K, a devátou a de- sátou v ceně po 100 K jsou původní umělecká díla předních českých malířů a sochařů. Pak následuje 200 řadových výher po 50 K a 2000 řadových výher po 10 K, jež sestávají z kovových sošek a reliefů vykládaných truhlic, cinového nádobí, knih ve skvost- ných vazbách a pod. Kromě těchto výher jest ještě 13.186 prémií po 6 K; t. j. na každých 15 netažených losů připadne umělecky provedená prémie (buď na plátně napnutý nebo zarámovaný obraz, skvostné album národopisné atd.). Losy prodávají se po 1 ve všech trafikách, směnárnách a knihkupectvích zvláště však v kanceláři Národopisného musea česko slovanského v Praze, Na příkopě č. 12. — Přednášky. Spolek architektův a inženýrů v král. českém koná zejtra v pátek dne 18. t. m. III. týdenní schůzí v Měšťanské besedě pražské. Na programu jest přednáška pana JUDra. Jana Podlipného »O velké Praze«. Není po- chyby, že zajímavé, časové i důležité théma toto bude pobídkou k návštěvě přednášky všem, kdo s o otázku velké Prahy zajímají. Schůze zahájena bude o 7. hod. več. Hosté jsou vítáni. — Česká společnost pro veřejné zdra- votnictví pořádala dne 9. t. m. vycházku do staro- městské tržnice s přednáškou městského chemika p. dra. Krafta »o konservování potravin«. Schůzi z- hájil předseda městský fysikus p. dr. Záhoř a sdělil, že obec pařížská chystá se k velké akci proti ob- těžování kouřem a že vybízí každého, kdo by nějaký přístroj nebo způsob za dobrý měl, aby výkresa popis zaslal prefektovi sekvanskému; dále sdělil, ž společnost obdržela z Madridu pozvání, aby se zú- častnila mezinárodního lékařského kongresu, který bude se tam r. 1903 konati, a konečně sdělil, že členové výboru České společnosti pro veřejné zdra- votnictví, totiž pan pražský fysik sám, pak městšii okresní lékaři pp. dr. Klíma a dr. Klika a ředitel Klenka účastnili se přednáškami a měst. okr. léka p. dr. Janota jako tajemník hygienické sekce sjezdu českých lékařů a přírodozpytců a že péčí výbora byl vypracován i bygienický průvodce po Praze. Po tom byly prohlíženy umělé chladírny ve sklepích staroměstské tržnice, kde majitel velkozávodu uze- nářského pan J. Cirkl vysvětlil a ukázal prakticky. jaký postup jest při konservování masa uzenéhoa masa syrového pro domácí spotřebu nebo pro export určeného. Městský chemik p. dr. Kraft přednášel konservování potravin. Z jeho přednášky vyjímáme: Ve vzduchu všude nalezají se různé mikroorganismy. jako bakterie nebo kvasinky a plísně, když pak po- traviny ponecháme samy sobě, tak jak jich z pří- rody obdržíme, tu podlehají vlivem těchto mikro- organismů a plísní snadno zkáze, nastává rozklad. Rozklad potravin nazývá se v obecném životě hnitím, plesnivěním, kvašením, žluknutím, tlením nebo ky- sáním. Mikroby, které rozklad potravin způsobují, rostou nejlépe a daří se jim při teplotě asi 15—45° C. a to za přítomnosti vlhkosti, výživné látky a někdy i vzduchu. Konservování potravin, které má za účel potraviny v takovém stavu udrželi, jak nám je pří- roda poskytuje, zakládá se právě na tom, abychom buď odejmutím vlhkosti, odejmutím vzduchu, půso- bením vysokého tepla nebo přísadami chemickými nebo větším snížením teploty schopnost životní mi- krobům či fermentům odňali. Chladem rozmnožování mikrobů snížíme skoro až na nulu, leplem, zvláště vlhkým, nad 100° C. zničíme veškerý jich život. Vy- sušením, odnětím vlhkosti, konservujeme listí, ko- ření, ovoce, zeleninu i maso na dosti dlouhou dobu. Vzduch se nesmí ke konservování dostati, leč je li předem prost mikrobů. Chemických prostředků ke konservování užívá se velká řada. Hlavní z nich jsou: sůl, ledek, kyselina siřičitá, siřičitany, boraxy, kyselina borová, tříslová, fenol, thymol, kyselina sa- licylová, benzoová, cukr, lih, rum, koňak atd. Z těchto dle návrhu nejvyšší zdravotní rady jsou do- voleny jedivě sůl, ledek, lihové tekutiny, cukr a ocet. Maso a ryby konservují se chladem buď v obyčej- ných lednicích nebo v novější době v umělých chla- dírnách, jak bylo ukázáno účastníkům přednášky ve chladírnách starom. tržnice, kde sklepy chlazeny jsou studeným roztokem chloridu vápenatého, kterýž v re- frigerátoru jest ochlazován zkapalněnou kyselinou uhličitou. Známá jest doprava zmrzlého masa z Australie a jižní Ameriky k nám. Dále konservuje se maso sušením, nakládáním, uděním, Apertovým způsobem, jakož i chemikaliemi. Mléko konservujeme zmrznutím, pasteurisováním, sterilisováním nebo kon densováním za sníženého tlaku. Vejce konservují se nejlépe 10proc. roztokem vodního skla nebo moče- ním očistěných vajec po 1 hodinu v 1proc. roztoku manganistanu draselnatého a po vysušení jich zaba- lením do jemného papíru. Ovoce v čerstvém stav zachováme ukládáním v místnostech chladných, pře zmrznutím chráněných a předem vysířených, peckové ovoce nejlépe v uzavřených sklenicích, zakopáním do země. Dále konservujeme ovoce a zeleninu suše- ním, nakládáním v cukru, lihových tekutinách, oba- lováním v cukru, solením nebo nakládáním v chemi- kaliích. Víno pasteurisujeme, přidáme-li k němu něco lihu a sudy vinné síříme. Pivo nelze úplně konservovati neboť je pijeme ve stavu dokvašování i zmírňujeme kvašení v pivě chmelem, ukládáním piva ve stude- ných místnostech a odstraňujeme kvasnice z piva pasteurisováním neb chemikaliemi. Četné přítomn dámy odměnily pana přednášejícího hlučným po- tleskem a bylo pak posluchačstvo poděleno tisko pisy společností vydanými a brožurkou o spalování mrtvol. — Nová úprava okolí Prašné brány zrušení krámků od brány k Josefskému ná- městí. Na staroměstské radnici konají se právě po- rady ve příčině odkoupení krámků, nalezajícíchs v přízemní budově, postavené od Prašné brány smě- rem k Josefskému náměstí. V záležitosti upravení okolí Prašné brány obec pražská navrhuje dva va- rianty. Dle jednoho návrhu má být čára regulační tak vedena, že zaujme asi šest desetin zmíněných krámků a druhá čásť krámků má připadnouti na ulici, která má být vedena těsně kolem Prašné brány, tal