#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 17. října 1901.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 286.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpal. Iisty
přilohami (.Nauný Obror“ ve
středu a „Literárnl Hlllka
v pátek) předplácí se
Praze v administrani
aa měsíe .. . . . . 2 K —
6 K —b
ns čivst leta . . . .
s dvojí donáškou
Ba měsí
7ks0rh
na čtvt lota
ve aiia ikách
9 K 30t
sa něsíe . . . a
Poštou:
za měsíe
ns ert. . . ..
e
s dvojí zásilko
na měst
k žtvrt ke ke
#9
alto_textblock
#9
V drobučm prodejít
ranní čísle o sobě . . . za 8h
vdpolaslnl
. . . . za 2b
Ve filialkách na venkovš
ranní česlo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . 5h
Inserá t
plati se hotově sapře
Fřeěplacení a inserty plijíná sdulni-
strace v Marinnské ulici č. s
Tam saehízají sa těž redskee
tiskárna a szpsčite „ Nirodnich Liste“.
Hiukopisy se nevaaesj .
#10
alto_textblock
#10
Kandidátní listina
#11
alto_textblock
#11
pro užší volhy v kurii obcí venkovských
#12
alto_textblock
#12
Kandidatury společné.
Okresy soudní:
Smíchovský, zbraslavský, berounský, kla
denský a unhoštský: JÚDr. Antonín
Sobotka, advokát a městský radní ve
Zbraslavi.
2. Domažlický a novokdýnský: MUDr. An
tonín Steidl, statkář v Baldově u Do-
mažlic.
(Volby tyto konají se ve čtvrtek dne 17. října.
Žádáme přátelsky, ale též důtklivě vše
chny stoupence národní strany svobodomyslné.
jakož i všechny příznivce nutné národní do-
hody, aby se k volebnímu osudí dostavili
počtem úplným a aby svorně volili navržen
kandidáty.
Výkonný výbor národní strany svobodomyslné.
Po dohodě s pp. důvěrníky doporučuje
se k volbě poslance do rady říšské z a mě-
sta Karlín a Smíchov za kandidáta
pan JUDr. František Fiedler, professor
na české vysoké škole technické v Praze.
(Volba koná se dine 21. října.)
Výkenný výhor národní strany svobodomyslné.
V PRAZE, dne 15. října 1901
#13
alto_textblock
#13
1.
#14
alto_textblock
#14
Časová otázka k dru. Körhrovi.
#15
alto_textblock
#15
k všeněmecké agitaci, provozované za he-
slem: »Pryč od Říma!« S povrchnost
až obdivuhodnou, ba se slepou buršikosností
vyslovil se o těchto všeněmeckých rejdech.
nasadivších si škrabošku církevní,
p. dr. Körber z jara tohoto roku v samém
parlamentě. Znak politiky protira-
kouské a protidynastické, jej
všeněmeckému hnutí »Pryč od Říma« ve-
řejně na čelo vpálil sám následník trůnu
rakouského, nynější předseda vlády vídeňské
nechtěl spatřit, zakryl si před ním obě oč
a — pomlčel o něm! Bylo-li by cosi podob
ného možno v kterémkoliv jiném státě na
světě?
Byl-li následník trůnu ve svěm výroku
o pravém jádru a konečném účelu vše-
německé agitace, provozované za pokřiku
»Pryč od Říma!«, na omylu, zajisté bylo po-
vinností ministerského předsedy, aby jako
státník, odpovědný jako ministr neparla
mentní, jak sám toho netají, samé ko
runě, z takového velikého omylu jej vyvedl
Stránky církevní ani neměl potřebí dotknouti
se při tom, tu mají neb aspoň měli by míti
na starosti činitelé jiní. Ale okázalé mlčení
páně Körbrovo o politickém, protirakouském
a protidynastickém významu a účelu vše-
německého hesla »Pryč od Říma!« vydalo
ovoce, které už také vidí všechen politický
svět, nadaný zdravým rozumem a nezaka-
lenýma očima, ovoce, které na výsluní vládní
bezstarostnosti a körbrovské blahosklonnost
dozrává v pohraničných krajinách, zvláště
na severu království českého.
Věci dospěly tak daleko, že vše-
německá politika schulvereinská
s politikou provozovanou za heslem
církevním už splynula v jedno
tělo, v jeden směr, že jedna doplňuje
druhou, že společně tihnou k témuž konci
Jaký tento konec jest, p. dr. Körber moh
minulého úterka dověděti se z řečí, pro-
nesených v městské radě vídeňské,
když posud nechtěl uvěřití nám. Tam mohl
uslyšeti, že i působení všeněmeckého Schul-
vereinu i agitace »Pryč od Říma!« jsou n
půdě rakouské politikou země-
zrádcův, usilujících o zadání neodvislost
a samostatnosti Rakouska.
Obžaloba proti Všeněmcům ze země
zrady, páchané na říši rakouské a jej
dynastii, ozývá se tedy veřejně i mimo národ
český. Třeba ji toliko doplniti pravdou, že
pokrokáři a lidovci němečtí v zemích koruny
české jsou se Všeněmci v těch častech svého
programu úplně za jedno. Nač ještě čeká
vídeňský ministr p. dr. Körber, než konečně
se vzchopí, aby konal svou povinnost jako
státník v pravdě rak ouský?
Co Všeněmci a nejbližší spojenci jejich
obmýšlejí s Rakouskem, jest obecně zjevno
a známo. Vždyť oni sami toho už ani ne-
zapírají. Bylo by proto velice zajímavo, zvě-
děti, co s ním zamýšlI p. dr. Körber?
Státnické umění jeho na šikmé ploše
své po dvou létech dospělo už až k ní
Všechen svět s napjetím čeká na jeho o
pověd.
#16
alto_textblock
#16
bovati.« Jako pozoruhodný moment uvádí »Gl.
Nar.«, že prostředníkem mezi vlá
dou a polským kolem jest ny n
posl. Rapoport (žid), jenž žije ve Vídni,
má tam domácnost čistě německou a s Halič
není vůbec svázán nijakými svazky.
Orgán liberálních Slovinců »Slov. Narod«
zavírá svou stať o situaci slovy: »Poměry jsou
dnes naprosto nejasné a nikdo neví, v
kterém směru se rozřešl. Všechny stranysi
přejí, aby předseda ministerstva dr.
Körber ukázal konečně svou pra-
vou barvu a jest jisto, že se všechny strany
přičiní, aby ho k tomu přiměly; vode toho pal
bude záviseli jich další postupování.«
Ze Lvova, 15. října. (Halič jen pr
Poláky.) Nový maršálek haličský hr. Ondř
Potocký prohlásíl již zcela otevřeně, že má na
mysli jen prospěch Poláků a polského národa
v Halíči. Ve svém proslovu k úřadníkům zem-
ského výboru kladk těmto- na srdee, aby ve
svém jednání vždy měli na očich polis k
stanovisko a býli dbalí povinnost
Poláků. »Doufám —. pravil. výslovně hr-
Potocký — že pánové, konajíce své povinnosti,
budou je konati netoliko jako úřadníci, ale po-
staví se přímo na s(anovísko Polákův a pra
covníků pro dobro národa.«
Když se vyskytle prvá zpráva, že nástup
cem Badenovým v úřadě maršálském má býti
hr. Ondř. Potocký, výtýkaly četné listy halič-
ské — polské i ruské — že hr. Potocký se
nehodí k také hodnosti, protože nezná vůbec
poměrů východn! Haliče. Nyní se ukázalo,
že hr. Potocký nezná Haliče vůbee
sic by ve svém proslovu nemohl přejíti mlče-
ním celou polovinu obyvatelstva haličského,
celý národ ruský, k němuž patrně jako maršá-
lek necítí nijakých povinnosti a jehož zájmů
dle slov maršálkových nepotřebují dbáti an
zemští úřadníci, placení z poloviny penězi ru-
skými. Jak se zástupcové ruského národa za-
chovají na sněmu k tomuto vrchnímu předsta-
viteli zemské samosprávy, lze se domysliti.
Z Lublaně, 15. října. (Klerikálov
všude stejni.) Správcem terstské diécese
po úmrti biskupa Šterka zvolen za pomoei
slovinských kanovníků probošt Potronio,
vůdce bojovného, Slovincům i Chorvatům stejně
nepřátelského vlašského duchovenstva, týž Pe-
tronio, jenž stál v čele vlašských kněži, kteři
na zesnulého biskupa Šterka podali žalobu pa
peži do Říma, vinice ho z nadržování Slova-
nům. Tím dokázali slovinští kanovníci terstští,
co je známo o klerikálech ve slovanských ze-
mích vůbec, že nemaje národního přesvědčení,
národní hrdosti a že národnost je jim pát
kolo u vozu. V tu dobu, když duchovenstvo
vlašské stojí na Přímoří v čele národního ruchu,
slovinští kanovníci jsou hotovi za jediné přívě-
tivé vlašské slovo zapříti svě slovanství. Nový
správce diécese také se jim už odměnil z
pomoc, kterou mu prokázali při volbě. Prvým
jeho skutkem bylo, že z biskupského konviktu
a vůbec z Terstu odstranil faráře Ellnera.
Čecha rodilého z Moravy, jehož ze
snulý biskup Šlerk jmenoval ředitelem konviktu
a který byl zároveá katechetou na terstské re-
álce. P. Ellner musil opustiti Terst, poněvad
byl v očích Vlachů »slovanským agitátorem!«
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy zahraničné.
#18
alto_textblock
#18
potom : Státní řeč je německá, a nyní : Domácí
řeč je německá.
Aby Slovany rakouské nestihl osud poznaň
ských Poláků, musejí se při každém nejmenším
pokuse o zákonné zavedení úřadní nebo státní
němčiny svorně zvednouti k zoufalému odporu
Jinak jsou ztraceni.
#19
alto_textblock
#19
Čolgoš a Host.
Přes tisíc osob podalo žádost ředifeli vězen
auburnského, aby mohli býti přítomni popravě
Čolgošově. Podle zákona smí býti přitomno ale
jen 26 osob. Denně dochází od anarchistů pro
Čolgoše množství ovoce, květin a dopisů. Ne
dodávají se mu ale, naopak isolování jeho pro
vádí se velmi přísně. V chování se odsouzenee
nic se nezměnilo. Jak již bylo sděleno, byl Jan
Most odsouzen k jednoročnímu vězení pro opětné
otištění článku »Vražda proti vraždě« ve svém
»Freiheitu«. Článek ten byl původně už pře
mnohými lety napsán. Soudce odůvodnil nynějsí
rozsudek takto: V článku slavi se vražda jak
jediný spasný prostředek proti hlavám států
Okolnost, že článek před 20 lety už jednou
a před 15 lety po druhé byl uveřejněn, zvyšuje
jen zlečinnost nového jeho otisku. Opětným oti-
skem jeho prozrazuje se právě dobře uvážený
úmysl, nauky, články jež samy o sobě prý zna
menají zločin, dále rozšiřovati a jest zbytečno
dokazovati, že článek souvisí se zavražděním
Mac Kinleye. Před zákonem Mostův zločin po-
suzován jest stejně, jako kdyby Mac Kinlsy ne-
byl býval zavražděn. Vražda presidenta ale
Mostův zločin, jenž jest v tom, že své zločinn
nauky šířil, jen ještě zveličuje.«
#20
alto_textblock
#20
Postavení Bothovo na bojišti jiho
africkém.
Také burské kruhy brusselské usuzuj
z depeší, jež jich z Lourenca Marquezu došly
že strategické postavení Ludvika Bothy jes
velmi povážlivým a že není nemožno zajet
jeho Brucem Hamiltovem, neb Waltrem Kitche-
nerem. Botha, jak se zdá, odvážil se v Natal
příliš daleko, tak že zatím Angličané obsadi
místa, jež byl dříve zaujímal a znesnadnili mu
měrou nejvyšší ústup do původních postavení
Přes značné obavy své nevzdávají se ale zmí
něné kruhy vší naděje, že se známé obratné
taktice Bothově ještě jednou podaří, vyprostit
se z obklíčení.
#21
alto_textblock
#21
Volební ruch.
Výsledek voleb do sněmu králov-
ství českého.
Za kurii obci venkovských
#22
alto_textblock
#22
(Užší volb a.)
#23
alto_textblock
#23
Čoské okresy
I. Votice, Sedlčany
Užší volba mezi kandidátem národní strany
svobodomyslné Janem Kožmínem, rolníkem z Ne-
chvalic a kandidátem strany národně sociální V. J.
Klofáčem.
Úhrnný výsledek: Ze Sedlč an,
16. října. (Zvl. telgrm. »Nár. Listů«.) Ze 3813
oprávněných voličů dostavilo se k volbě- 2461.
Kandidát národní strany svobodomyslné Jan
Kožmín obdržel 1346 hlasů, kandidát strany
národně sociální V. J. K lofáč 1084 hlasy
Zvolen byl kandidát nár. strany svo-
bodomyslné Jan Kožmín.
(Při druhé volbě obdržel Jan Kožmín 87
hlasů, Vilém Holoubek 434 a V. J. K lo f át
975 hlasů.)
II. Vrchlabí, Roketnice, Jilemnice
Vysoké.
Užší volba mezi kandidátem národní strany
svobodomyslné Janem Bartákem, rolníkem v Ka-
lišti a Všeněmcem Franzem.
Úhrnný výsledek: K volbě opráv-
něných voličů bylo 3965, odevzdáno bylo 2840
hlasů, z nichž 30 neplatných. Zvolen byl
Jan Barták 1883 hlasy. Německý sčitaeí
kandidát Josef Franz obdržel 928 hlasů.
(Při druhé volbě obdržel Jan Barták 1010
hlasů, něm. kandidát Jos. Franz 958, dr. Ant. Hajn
531 a agrárník Syrový 101 hlas.)
III. Prachatice, Netolice a Volary.
Užší volba mezi českým kandidátem, podpo-
rovaným částí důvěrníků národní strany svobodo-
myslné, JUDrem. Miroslavem Stráneckým, kan-
didátem advokacie na Král. Vinohradech a německým
kandidátem Janem Sali z re m.
Úhrnný výsledek. Z Netolic,
16. října. (Zvl. tel. »N. L. «) Dr. Miroslav Strá-
necký obdržel 2054, Salzer 1054
Zvolen tudiž poslancem JUD
Miroslav Stránecký
(Při drubé volbě obdržel dr. Miroslav Strá
necký 1071 hlas, V. D vořá k 637 a Jan S al ze
832 hlasy.)
IV. Jindřichův Hradec, Lomnice,
Třeboň a Nová Bystřice
Užší volba mezi kandidátem národní strany
svobodomyslně Alexandrem Korbem, tajemníkem
okresního zastupitelstva v Třeboni a agrárníkem
Staňkem.
Úhrnný výleďek: K volbě dostavilo
se 2676 voličů. Zvolen byl agrárník
František Staněk 1726 hlasy. Alexandr
Korb obdržel 950 hlasů.
(Pří druhé volbě obdržel Alex. Korb 898
hlasů, Staně k 1523, Němec Mart. Soukup 8
a realista dr. Kaněra 53 hlasy.)
V. Litomyšl, Polička-
Užší volba mezi kandidátem národní strany
svobodomyslné Fr. Dostálem a samostatným
kandidátem Janem Lenochem.
Úhrnný vysledek: K volbě opráv-
něno bylo 6283 voličů. Odevzdáno bylo 2209
hlasů, z nich 13 neplatných. Zvolen byl Jan
Lenoch 1273 hlasy, František Dostál obdržel
923 hlasů.
(Při druhě volbě obdržel Fr. Dostá] 1025
hlasů, Jan Lenoch 1455, Némec Rob. L am ač
274, Jan Langer 90 hlasů.)
#24
alto_textblock
#24
V nejširších kruzích společenský ch
borečná činnost národních a politických ne-
přátel našich na půdě království českého
markrabství moravského a vévodství slez-
ského rozvinula se hlavně dvěma směry
školským a církevním. Pro každý z nich
má také zvláštní ústrojí a zvláštní sbor vý-
konný. V oboru školství, především školství
národního, obecného, úsilí škůdcův našich
počalo pracovati mnohem dříve, než v oboru
církevním, a od samého počátku svého bylo
přímo namířeno proti národu našemu. Jest
proti němu namířeno až posud. Vidětito
ze zjevného fakta, že německý »Schulverein«
nejhustší síť svou rozpředl a rozestřel po
vlastech českých, ba po krajinách ryze če-
ských. Odkud na to dostává peníze, jest
už také obecně známo. Z příspěvkův se-
braných ve vlastních kruzích svých v obvodu
říše rakouské nebyl by mohl udržeti se
dlouho na živě. Čerpá životní šťávy své
z německých kapes v »říši«, jakož dokazují
roční výkazy mateřských jednot schulverein-
ských v Berlíně, v Hamburce, v Drážda-
nech atd.
Odbory německého Schulvereinu v Ra
kousku jsou přední voje poněmčovací poli
tiky, namířené na poškození národa českého.
Pro sebe příslušníci národnosti německé
v zemích koruny české nikdy neměli a posud
nemají potřebí zřizovati vlastním nákladem
školy soukromé; měliť škol všeho druhu, od
nejnižších až po nejvyšší, založených a vy
držovaných penězi buď obecními, nebo zem
skými, nebo státními, zde vždy více, než
vlastními dětmi svými mohli naplnit.
Že školy schulvereinské v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku byly zřízeny a jsou
udržovány jen jako pasti na děti české, že
jsou to jen ústavy poněmčovací, odnárodňo
vací, nikoliv vyučovací a vychovávací, po
dvacitileté zkušenosti ví už všechen svět. a
zároveň jest už obecně známo, že největší
příspěvky peněžité na zakládání a udržování
jich docházejí sem z říše německé, přede-
vším z Pruska,
Jakými mrzkými násilnostmi, páchamými
na právech lidských, národních a státních
se strany německé na příslušnících národ
nosti české, se naplňují a při životě zacho
vávají, vypravuje den co den kronika mučed
nictví českého v uzavíraném území něme
ckém na půdě království českého. Nejhnus
nější poškozování svobody občanské, nej
hanebnější nátlak na obyvatelstvo české
marně se dovolávající ochrany platných zá
konův státních, nejnesvědomitější kořistěn
ze hmotné odvislosti zvláště dělnického, to
várního lidu českého: takové jsou způsoby
jimiž se naplňují schulvereinské školy v ze
mích koruny české.
Každá z nich není nic jiného než mu
čírnou mládeže české; každá z nich jest
toliko kronikou nejhrubšího násilnictví, pro-
vozovaného na přirozených, občanských
i státních právech jazyka českého; každá
z nich jest brlohem mravní bídy, do něhož
se láka, kupuje, násilně vhání krev česká.
aby za krátko byla prohlůšena za krev neě
meckou; každá z nich jest továrnou na
výrobu nových Němců z dětí českých, každá
z nich jest stanicí politiky všeněmecké v na
rodě našem.
Politika vlád vídeňských napořád klidně,
ba s vnitřní i zjevnou radostí pohlíží na
činnost škol schulvereinských ve vlastech
našich, poněvadž je pokládá za horlivé po
mocníky v díle, o jehožto provedení sama
usiluje v klamném domnění, že tím slouž
životním prospěchům monarchie habsburské.
Odnárodňovací, poněmčovací působení ško
schulvereinských jest jí vítáno v Čechách
na Moravě a ve Slezsku, poněvadž vlastním.
konečným účelům jeho baď nerozumí nebo
rozuměti nechce.
A jako politika vlád vídeňských po dva
cet let spokojeně pohlíží na činnost vše
německou v oboru školství obecného po
zemích koruny české, rovněž nestátnicky
nerakousky chová se za doby nejnovějš
#25
alto_textblock
#25
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. října. (K situaci.) Výji-
mečně optimistický názor na situaci mají kon
servativní Poláci. Jich hlavní mluvčí, krakovský
»Czase, nevidí v událostech, jež se staly o
počátku července, kdy se říšská rada rozešla,
nic takového, co prý by mohlo zavdati opráv-
něnou příčinu k obavám o dělnost parlamentu
Nezměniloť se nic v poměrech tři hlavních par
lamentních skupin: české, polské a německé
Mezi Němci ovšem se ledaco zhoršilo; jsout
od želané sjednocenosti dnes dále, než před
rokem. Ale to právě jest výhodno pro parla
ment. Strany liberální nemohou už vystoupiti
s požadavky svatodušního programu, zejmena
s dělením Čech, když proti tomuto požadavku
stojí co nejrozhodněji Všeněmci. Tito pak sotva
prý se odváží vnucovati parlamentu svůj šílený
program, už proto, aby před svými voliči ne-
odhalili svou nejslabší stránku. Se strany ně-
mecké netřeba se tedy obávati nijakých dobro
družství; v táboře českém a polském vážněj
ších změn za letních prázdnin vůbec nena
stalo. Také poměr těchto stran k sobě navzájen
a k vládě se nezměnil. Změnil se pouze před-
mět parlamentní práce ; místo velikých projekto
investičných přicházi na jednací pořad všední par
lamentní prosa: rozpočet, daně, vyrovnání, ob
chodní smlouvy. To všechno jest však věc bu-
doucnosti, byť nedaleké a teprve tyto vládn
předlohy mohou sloužiti za podklad, na něm
se upraví nový poměr stran k vládě. Dosud
však situce dle »Czasu« nevykazuje změn an
k lepšímu, ani k horšímu.
Pokud se týče kola polského, rad
»Czas« přirozeně k politice vyčkávací, která prý
se polskému kolu v minulém zasedání dobř
vyplatila. »Glos Narodu« ve vídeňském dopise
také soudí, že se polské kolo přidrží i nyní po-
litiky volné ruky, ale jen proto, že mu na ten
čas ničeho jiného nezbývá. » V polském kole« —
píše »Gl. Nar.« — trvají sice i nyní silné sym
patie českoslovanské, ale dr. Körber pra
cuje co nejúsilovněji, aby nedo šlo
na kombinaci českopolskou a je
známo, jak vůdcové polského kola jsou citlivi
ke každému tlaku, vycházejícímu se strany
vlády. Zjevného spolku s Němci se neodváží
aní nejnadšenější přátelé sblížení s Němci, nebot,
kdyby chtěli jiti s Němci, musili by se podro-
biti velení Schönerera a Wolfa. Zbývá tedy jen
politika volné ruky. . Při tom může se ovšem
situace vyvinouti tak, že polské kolo nebude
miti v parlamentě odpůrců, ale také ne přátel
a to snad v době, kdý jich bude nejvícé potře-
#26
alto_textblock
#26
V Praze, 15. října.
#27
alto_textblock
#27
Státní něměina a poznaňští Poláci
Nebude asi dlouho trvali a Němci na v
deňské radě říšské vystoupí s návrhem na zave
dení německé stální řeči. Vláda Körbrova vy
chází jim vstřic nejen obdivu hodnou snášelí
vostí k jejich zcela jasným záměrům a podpo-
rou krajních živlů německých při volbách, ný-
brž i soustavným zaváděním německé řeči
úřadní a vytlačováním neněmeckých jazyků,
zvláště českého, i z toho skrovničkého místečka
v úřadech, které jako Popelka zaujal ne proto
aby mu poskytnuto bylo právo, nýbrž prolo-
že ani nejzažranějšímu byrokratu nenapadlo, že
by čeština na vystrkově mohla býti ještě někomu
nepohodlna.
Že se německé strany nyní mezi sebou ha-
šteří, nám nemůže být útěchou, neboť naše po
ložení ani dost málo se tím nezlepšuje. Němei
se hašteří jen potud, pokud není vydán povei
k útoku na Slovany. Jakmile jim takový povel
dán bude, srazí se k sobě proti nám jako jeden
muž. Přítomnost dra. Rezka v ministerstvě
Körbrově to neodvrátí.
V takové chvili osudné třeba si přípamato
vati, jak se německá státní řeč osvědčila u Po
láků v Německu. R. 1886 vymámili na říšském
sněmu německém souhlas polských poslancův
aby německá státní řeč byla zákonitě zavedena
Řikali jim, že to nic není, pouhá maličkost
německá vláda chce mit jednotnou úřadní řeč
a kromě úřadů polština všude bude rovnoprávna
zejmena ve školách a na poště. Od té doby
dospělo německé násilnictví lak daleko, že pol-
ské děti ve škole nesměji se ani otčenáš polsky
modlit, že pošta nedopravuje listů, mající l
polské adresy, že policie zapovídá užívání pol
ského jazyka ve spolkovém životě, že nutí Po-
láky, aby svá polská přijmení psali německým
pravopisem, a zapovídají, aby polským dětem
dávána byla na křtu slovanská jména a tak za-
pisována byla do matrik.
Až do poslední doby vláda Poláky konejšila
že německá státní řeč osobuje si vládu jenve
veřejném životě, ale malerské řeči polské že
zbývá nejdůležitější pole, odkud ji nikdo vytla-
čovati nebude a nevytlačí. Avšak i to byla po
krytecká lež, neboť už pruští učitelé nutí své
polské žáky, aby německy také doma mluvili.
»Dzienník Poznaňský« rozeznává tři doby
ve vnucování němčiný poznaňským Polákům
Nejprvé násilníci Hikali: Úřadní řeč je německá
#28
alto_textblock
#28
Z Paříže, 10. října.
(Pův. dopis »Nar. Lista«.)
V okamžiku tom nemluví se v tisku
ničem jiném nežli o příhodách v řádové radě
Čestné legie a jmenování gen. Florentina velko
kancléřem řádu toho. Od r. 1897 byl velko-
kaneléřem generál Davoust, věvoda z Auer-
stádtu, člen rodu vévody z Auerstádtu, jen
Napoleonem I. jmenován byl maršálfem fran-
couzským. Od nějaké již doby proslýchalos
o rozporech, vzniklých mezi generálem Davou-
stem a některými členy vlády a sice za příči
nou něklerých osobností, k vyznamenání na
vržených. Na to objevil se prostě v listě úřad-
ním dekret, jímž generál Davoust nahražen by
prostě ve fankci své gen. Florentinem; zpráva.
jež podává se u přiléžitoali (akové presidenlu
republiky, nebyla tentokráte v listu úřadním
známa a také gen. Davoust o tomto rozhodnutí
nebyl jinak zpraven nežli právě jen publikaei
listu úřadního. Důvody, jež vedly vládu pr
tomto kroku, nejsou ledy známy, zvíme však
jednou přece o nich. Praví se však, že i mi-
nistr osad Decrais, jenž jest zároveň členem
rady řádové a s ním i někteří kollegové, prote-
stovali živě proti akci většiny svých kollegů
že tak vznikly neshody v ministerstvu samém.
Další demisse členůý rady řádové jsou
vám zajisté již známy. (Oznámili jsme také již
jména osobností, jimiž byli nahraženi. Pozn. red
Jest ostatně jisto, že afféra tato vzbudila velký
rozruch v kruzích politických i vojenských.
který bude míti ohlas také v parlamentu, nebol
pan Juhen Goujon, poslanec za kraj Seine
Inférieure, ohlásil již interpellaci v této záleži-
tosti. Jest známo, že opětný sestup sněmoven
určen jest na 22. t. m. (Ohlásili jsme již
zmíněnou interpellaci páně Goujonovu i sestup
sněmoven. Pozn red.) I když sněmovna jednání
o dotazu odročí na neurčitou dobu, což jest
pravděpudobno, bude přece o věcí v té či oně
formě krátká debata ve sněmovně. (Vládase
zatím již rozhodla, jak jsme již sdělili, zmí-
něný dotaz zodpověděti ihned. Pozn. red.)
Čestná legie zřízena byla, jak známo, Napo-
leonem I., který založil i řádovou radu její
velkokaneléřství a to na základech, jež po celo
století valně se nezměnily.) Důležitým byl led
jen ještě zákon z r. 1854, jenž upravil poně
kud postavení velkokaneléře a řádové rady
Nyní má velkokaneléř za přímého pře dstave
ného presidenta republiky, velmistra řádu a jest
zároveň předsedou rady řádové.
Tato rada řádová zkoumá zvláště různo
návrhy k vyznamenání, jež jí předkládaji mi-
nistři a náčelníei různých řádů a bez souhlast
její nemůže býti nikdo povýšen z jednoh
stupně řádového na druhý. Řádová rada roz
hoduje také o vyškrtnutí osobností již vyzna
menaných z řádu čestné legie a již roku 1897
stalo se, že podala v celku svém demissi, po-
něvadž sněmovnou vysloveno bylo jí pokárání
za to, že nesvolila, aby vyškrtnut byl z řádu
Effel, zapletený tehdy v afféru panamskou
Také okolnost, že řádová rada l odmítla vyškrt-
nouti z členstva čestné legie hraběte Lun
Salucés, odsouzeného státním soudem pro
spiknutí proti bezpečnosti státu, byla prý jednou
z pohnutek, jež vedly k tomu vévodu z Auerstädlu
a generála Florentina.
#29
alto_textblock
#29
Německé okresy.
Ve volebním okresu venkovském Dubá-Štětí
— užší volba — dostavilo se z 3116 opřávně-
ných 1470. 10 hlasů bylo neplatných. A. Ungerniann
(lid. str. něm.) dostal 819, Krehan (Všeněmec) 641 h
Je teda zvolen Ungermanu.
Ve volebním okresu venkovském Děčín- Be-
nešov n. Pl.Kameníce Česká — užši
volba — odevzdáno z 6228 hlasů 3183, z nichž
bylo 20 neplatných. Frant. Schreiter (Všeněmec) do-
stal jich 1621, Jan Bahmel (lid. str. něm.) 1542. je
teda zvolen Schreiter
V městském volebním okresu Teplice - Ú st
n. L. odevzdáno o II. volbě z 8189 hlasů 6129,
z nich 26 neplatných a 19 roztříštěno. Zvolen byl
německý pokrokář dr. August Hackl 3520 hlasy
proti Všeněmci dru. Ant. Eisenkolbovi, jenž jich do-
stal 2564.
V Teplicích shromáždilo se včera večer asi
600 mladiků a následkem porážky všeněmeckého
kandidáta uspořádalo demonstralivní průvod.
#30
alto_textblock
#30
P. T. pp. voličům měst Karlína
a Smíchova!
Jednomyslným usnesením důvěrníků ná
rodní strany svobodomyslné v městech Kar
líně a Smíchově byl jsem vybídnut, abych
při nastávající volbě kandidoval za poslance
do rady říšské.
Jsem si plně vědom obtížnosti úkolu,
který mi nastává, odhodlalli jsem se dle
tohoto vybídnutí ucházeti se o důvěru volič-
stva. Zastupovalť dosud volební tuto skupinu
muž vynikající rozsáhlými vědomostmi, muž
širokého státnického rozhledu, politik zkušený
a vyškolený, který získal sobě nesnadno oce-
nitelných zásluh jak o zájmy celého národa,
tak o zájmy voličstva, jež dovedl vždy bystře
vystihnouti. Mám-li dle přání důvěrníků po
muží významu JUDra. Josefa Kaizla zastu-
povati na říšské radě města tak důležitá,
jakými jsou Karlín a Smíchov, jsem dobře
o tom přesvědčen, že, ucházeje se o přízen
voličstva, nemohu poukazovati na nějaké své
zásluhy, nýbrž jedině na dobrou svoji vůli
a pevné odhodlaní, že jsa věren českému
národnímu programu ve svorném šiku če-
ského poselstva budu spolupůsobiti při usi-
lovném hájení politických a národních práv
této vlasti a pracovati k povznesení osvěto-
vých i hospodářských zájmů našeho národa
vůbec a voličstva měst Karlína a Smichova
zvláště.
Pro krátkost času není již možno, abych
se ještě před volbou osobné voličstvu obou
měst představil. Uradiv se s důvěrníky, do-