ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7b8a05c0-661d-11dc-b65e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 17. října 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 286.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpal. Iisty přilohami (.Nauný Obror“ ve středu a „Literárnl Hlllka v pátek) předplácí se Praze v administrani aa měsíe .. . . . . 2 K — 6 K —b ns čivst leta . . . . s dvojí donáškou Ba měsí 7ks0rh na čtvt lota ve aiia ikách 9 K 30t sa něsíe . . . a Poštou: za měsíe ns ert. . . .. e s dvojí zásilko na měst k žtvrt ke ke
#5 alto_textblock #5
ei
#6 alto_textblock #6
l
#7 alto_textblock #7
l
#8 alto_textblock #8
T
#9 alto_textblock #9
V drobučm prodejít ranní čísle o sobě . . . za 8h vdpolaslnl . . . . za 2b Ve filialkách na venkovš ranní česlo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 5h Inserá t plati se hotově sapře Fřeěplacení a inserty plijíná sdulni- strace v Marinnské ulici č. s Tam saehízají sa těž redskee tiskárna a szpsčite „ Nirodnich Liste“. Hiukopisy se nevaaesj .
#10 alto_textblock #10
Kandidátní listina
#11 alto_textblock #11
pro užší volhy v kurii obcí venkovských
#12 alto_textblock #12
Kandidatury společné. Okresy soudní: Smíchovský, zbraslavský, berounský, kla denský a unhoštský: JÚDr. Antonín Sobotka, advokát a městský radní ve Zbraslavi. 2. Domažlický a novokdýnský: MUDr. An tonín Steidl, statkář v Baldově u Do- mažlic. (Volby tyto konají se ve čtvrtek dne 17. října. Žádáme přátelsky, ale též důtklivě vše chny stoupence národní strany svobodomyslné. jakož i všechny příznivce nutné národní do- hody, aby se k volebnímu osudí dostavili počtem úplným a aby svorně volili navržen kandidáty. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné. Po dohodě s pp. důvěrníky doporučuje se k volbě poslance do rady říšské z a mě- sta Karlín a Smíchov za kandidáta pan JUDr. František Fiedler, professor na české vysoké škole technické v Praze. (Volba koná se dine 21. října.) Výkenný výhor národní strany svobodomyslné. V PRAZE, dne 15. října 1901
#13 alto_textblock #13
1.
#14 alto_textblock #14
Časová otázka k dru. Körhrovi.
#15 alto_textblock #15
k všeněmecké agitaci, provozované za he- slem: »Pryč od Říma!« S povrchnost až obdivuhodnou, ba se slepou buršikosností vyslovil se o těchto všeněmeckých rejdech. nasadivších si škrabošku církevní, p. dr. Körber z jara tohoto roku v samém parlamentě. Znak politiky protira- kouské a protidynastické, jej všeněmeckému hnutí »Pryč od Říma« ve- řejně na čelo vpálil sám následník trůnu rakouského, nynější předseda vlády vídeňské nechtěl spatřit, zakryl si před ním obě oč a — pomlčel o něm! Bylo-li by cosi podob ného možno v kterémkoliv jiném státě na světě? Byl-li následník trůnu ve svěm výroku o pravém jádru a konečném účelu vše- německé agitace, provozované za pokřiku »Pryč od Říma!«, na omylu, zajisté bylo po- vinností ministerského předsedy, aby jako státník, odpovědný jako ministr neparla mentní, jak sám toho netají, samé ko runě, z takového velikého omylu jej vyvedl Stránky církevní ani neměl potřebí dotknouti se při tom, tu mají neb aspoň měli by míti na starosti činitelé jiní. Ale okázalé mlčení páně Körbrovo o politickém, protirakouském a protidynastickém významu a účelu vše- německého hesla »Pryč od Říma!« vydalo ovoce, které už také vidí všechen politický svět, nadaný zdravým rozumem a nezaka- lenýma očima, ovoce, které na výsluní vládní bezstarostnosti a körbrovské blahosklonnost dozrává v pohraničných krajinách, zvláště na severu království českého. Věci dospěly tak daleko, že vše- německá politika schulvereinská s politikou provozovanou za heslem církevním už splynula v jedno tělo, v jeden směr, že jedna doplňuje druhou, že společně tihnou k témuž konci Jaký tento konec jest, p. dr. Körber moh minulého úterka dověděti se z řečí, pro- nesených v městské radě vídeňské, když posud nechtěl uvěřití nám. Tam mohl uslyšeti, že i působení všeněmeckého Schul- vereinu i agitace »Pryč od Říma!« jsou n půdě rakouské politikou země- zrádcův, usilujících o zadání neodvislost a samostatnosti Rakouska. Obžaloba proti Všeněmcům ze země zrady, páchané na říši rakouské a jej dynastii, ozývá se tedy veřejně i mimo národ český. Třeba ji toliko doplniti pravdou, že pokrokáři a lidovci němečtí v zemích koruny české jsou se Všeněmci v těch častech svého programu úplně za jedno. Nač ještě čeká vídeňský ministr p. dr. Körber, než konečně se vzchopí, aby konal svou povinnost jako státník v pravdě rak ouský? Co Všeněmci a nejbližší spojenci jejich obmýšlejí s Rakouskem, jest obecně zjevno a známo. Vždyť oni sami toho už ani ne- zapírají. Bylo by proto velice zajímavo, zvě- děti, co s ním zamýšlI p. dr. Körber? Státnické umění jeho na šikmé ploše své po dvou létech dospělo už až k ní Všechen svět s napjetím čeká na jeho o pověd.
#16 alto_textblock #16
bovati.« Jako pozoruhodný moment uvádí »Gl. Nar.«, že prostředníkem mezi vlá dou a polským kolem jest ny n posl. Rapoport (žid), jenž žije ve Vídni, má tam domácnost čistě německou a s Halič není vůbec svázán nijakými svazky. Orgán liberálních Slovinců »Slov. Narod« zavírá svou stať o situaci slovy: »Poměry jsou dnes naprosto nejasné a nikdo neví, v kterém směru se rozřešl. Všechny stranysi přejí, aby předseda ministerstva dr. Körber ukázal konečně svou pra- vou barvu a jest jisto, že se všechny strany přičiní, aby ho k tomu přiměly; vode toho pal bude záviseli jich další postupování.« Ze Lvova, 15. října. (Halič jen pr Poláky.) Nový maršálek haličský hr. Ondř Potocký prohlásíl již zcela otevřeně, že má na mysli jen prospěch Poláků a polského národa v Halíči. Ve svém proslovu k úřadníkům zem- ského výboru kladk těmto- na srdee, aby ve svém jednání vždy měli na očich polis k stanovisko a býli dbalí povinnost Poláků. »Doufám —. pravil. výslovně hr- Potocký — že pánové, konajíce své povinnosti, budou je konati netoliko jako úřadníci, ale po- staví se přímo na s(anovísko Polákův a pra covníků pro dobro národa.« Když se vyskytle prvá zpráva, že nástup cem Badenovým v úřadě maršálském má býti hr. Ondř. Potocký, výtýkaly četné listy halič- ské — polské i ruské — že hr. Potocký se nehodí k také hodnosti, protože nezná vůbec poměrů východn! Haliče. Nyní se ukázalo, že hr. Potocký nezná Haliče vůbee sic by ve svém proslovu nemohl přejíti mlče- ním celou polovinu obyvatelstva haličského, celý národ ruský, k němuž patrně jako maršá- lek necítí nijakých povinnosti a jehož zájmů dle slov maršálkových nepotřebují dbáti an zemští úřadníci, placení z poloviny penězi ru- skými. Jak se zástupcové ruského národa za- chovají na sněmu k tomuto vrchnímu předsta- viteli zemské samosprávy, lze se domysliti. Z Lublaně, 15. října. (Klerikálov všude stejni.) Správcem terstské diécese po úmrti biskupa Šterka zvolen za pomoei slovinských kanovníků probošt Potronio, vůdce bojovného, Slovincům i Chorvatům stejně nepřátelského vlašského duchovenstva, týž Pe- tronio, jenž stál v čele vlašských kněži, kteři na zesnulého biskupa Šterka podali žalobu pa peži do Říma, vinice ho z nadržování Slova- nům. Tím dokázali slovinští kanovníci terstští, co je známo o klerikálech ve slovanských ze- mích vůbec, že nemaje národního přesvědčení, národní hrdosti a že národnost je jim pát kolo u vozu. V tu dobu, když duchovenstvo vlašské stojí na Přímoří v čele národního ruchu, slovinští kanovníci jsou hotovi za jediné přívě- tivé vlašské slovo zapříti svě slovanství. Nový správce diécese také se jim už odměnil z pomoc, kterou mu prokázali při volbě. Prvým jeho skutkem bylo, že z biskupského konviktu a vůbec z Terstu odstranil faráře Ellnera. Čecha rodilého z Moravy, jehož ze snulý biskup Šlerk jmenoval ředitelem konviktu a který byl zároveá katechetou na terstské re- álce. P. Ellner musil opustiti Terst, poněvad byl v očích Vlachů »slovanským agitátorem!«
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy zahraničné.
#18 alto_textblock #18
potom : Státní řeč je německá, a nyní : Domácí řeč je německá. Aby Slovany rakouské nestihl osud poznaň ských Poláků, musejí se při každém nejmenším pokuse o zákonné zavedení úřadní nebo státní němčiny svorně zvednouti k zoufalému odporu Jinak jsou ztraceni.
#19 alto_textblock #19
Čolgoš a Host. Přes tisíc osob podalo žádost ředifeli vězen auburnského, aby mohli býti přítomni popravě Čolgošově. Podle zákona smí býti přitomno ale jen 26 osob. Denně dochází od anarchistů pro Čolgoše množství ovoce, květin a dopisů. Ne dodávají se mu ale, naopak isolování jeho pro vádí se velmi přísně. V chování se odsouzenee nic se nezměnilo. Jak již bylo sděleno, byl Jan Most odsouzen k jednoročnímu vězení pro opětné otištění článku »Vražda proti vraždě« ve svém »Freiheitu«. Článek ten byl původně už pře mnohými lety napsán. Soudce odůvodnil nynějsí rozsudek takto: V článku slavi se vražda jak jediný spasný prostředek proti hlavám států Okolnost, že článek před 20 lety už jednou a před 15 lety po druhé byl uveřejněn, zvyšuje jen zlečinnost nového jeho otisku. Opětným oti- skem jeho prozrazuje se právě dobře uvážený úmysl, nauky, články jež samy o sobě prý zna menají zločin, dále rozšiřovati a jest zbytečno dokazovati, že článek souvisí se zavražděním Mac Kinleye. Před zákonem Mostův zločin po- suzován jest stejně, jako kdyby Mac Kinlsy ne- byl býval zavražděn. Vražda presidenta ale Mostův zločin, jenž jest v tom, že své zločinn nauky šířil, jen ještě zveličuje.«
#20 alto_textblock #20
Postavení Bothovo na bojišti jiho africkém. Také burské kruhy brusselské usuzuj z depeší, jež jich z Lourenca Marquezu došly že strategické postavení Ludvika Bothy jes velmi povážlivým a že není nemožno zajet jeho Brucem Hamiltovem, neb Waltrem Kitche- nerem. Botha, jak se zdá, odvážil se v Natal příliš daleko, tak že zatím Angličané obsadi místa, jež byl dříve zaujímal a znesnadnili mu měrou nejvyšší ústup do původních postavení Přes značné obavy své nevzdávají se ale zmí něné kruhy vší naděje, že se známé obratné taktice Bothově ještě jednou podaří, vyprostit se z obklíčení.
#21 alto_textblock #21
Volební ruch. Výsledek voleb do sněmu králov- ství českého. Za kurii obci venkovských
#22 alto_textblock #22
(Užší volb a.)
#23 alto_textblock #23
Čoské okresy I. Votice, Sedlčany Užší volba mezi kandidátem národní strany svobodomyslné Janem Kožmínem, rolníkem z Ne- chvalic a kandidátem strany národně sociální V. J. Klofáčem. Úhrnný výsledek: Ze Sedlč an, 16. října. (Zvl. telgrm. »Nár. Listů«.) Ze 3813 oprávněných voličů dostavilo se k volbě- 2461. Kandidát národní strany svobodomyslné Jan Kožmín obdržel 1346 hlasů, kandidát strany národně sociální V. J. K lofáč 1084 hlasy Zvolen byl kandidát nár. strany svo- bodomyslné Jan Kožmín. (Při druhé volbě obdržel Jan Kožmín 87 hlasů, Vilém Holoubek 434 a V. J. K lo f át 975 hlasů.) II. Vrchlabí, Roketnice, Jilemnice Vysoké. Užší volba mezi kandidátem národní strany svobodomyslné Janem Bartákem, rolníkem v Ka- lišti a Všeněmcem Franzem. Úhrnný výsledek: K volbě opráv- něných voličů bylo 3965, odevzdáno bylo 2840 hlasů, z nichž 30 neplatných. Zvolen byl Jan Barták 1883 hlasy. Německý sčitaeí kandidát Josef Franz obdržel 928 hlasů. (Při druhé volbě obdržel Jan Barták 1010 hlasů, něm. kandidát Jos. Franz 958, dr. Ant. Hajn 531 a agrárník Syrový 101 hlas.) III. Prachatice, Netolice a Volary. Užší volba mezi českým kandidátem, podpo- rovaným částí důvěrníků národní strany svobodo- myslné, JUDrem. Miroslavem Stráneckým, kan- didátem advokacie na Král. Vinohradech a německým kandidátem Janem Sali z re m. Úhrnný výsledek. Z Netolic, 16. října. (Zvl. tel. »N. L. «) Dr. Miroslav Strá- necký obdržel 2054, Salzer 1054 Zvolen tudiž poslancem JUD Miroslav Stránecký (Při drubé volbě obdržel dr. Miroslav Strá necký 1071 hlas, V. D vořá k 637 a Jan S al ze 832 hlasy.) IV. Jindřichův Hradec, Lomnice, Třeboň a Nová Bystřice Užší volba mezi kandidátem národní strany svobodomyslně Alexandrem Korbem, tajemníkem okresního zastupitelstva v Třeboni a agrárníkem Staňkem. Úhrnný výleďek: K volbě dostavilo se 2676 voličů. Zvolen byl agrárník František Staněk 1726 hlasy. Alexandr Korb obdržel 950 hlasů. (Pří druhé volbě obdržel Alex. Korb 898 hlasů, Staně k 1523, Němec Mart. Soukup 8 a realista dr. Kaněra 53 hlasy.) V. Litomyšl, Polička- Užší volba mezi kandidátem národní strany svobodomyslné Fr. Dostálem a samostatným kandidátem Janem Lenochem. Úhrnný vysledek: K volbě opráv- něno bylo 6283 voličů. Odevzdáno bylo 2209 hlasů, z nich 13 neplatných. Zvolen byl Jan Lenoch 1273 hlasy, František Dostál obdržel 923 hlasů. (Při druhě volbě obdržel Fr. Dostá] 1025 hlasů, Jan Lenoch 1455, Némec Rob. L am ač 274, Jan Langer 90 hlasů.)
#24 alto_textblock #24
V nejširších kruzích společenský ch borečná činnost národních a politických ne- přátel našich na půdě království českého markrabství moravského a vévodství slez- ského rozvinula se hlavně dvěma směry školským a církevním. Pro každý z nich má také zvláštní ústrojí a zvláštní sbor vý- konný. V oboru školství, především školství národního, obecného, úsilí škůdcův našich počalo pracovati mnohem dříve, než v oboru církevním, a od samého počátku svého bylo přímo namířeno proti národu našemu. Jest proti němu namířeno až posud. Vidětito ze zjevného fakta, že německý »Schulverein« nejhustší síť svou rozpředl a rozestřel po vlastech českých, ba po krajinách ryze če- ských. Odkud na to dostává peníze, jest už také obecně známo. Z příspěvkův se- braných ve vlastních kruzích svých v obvodu říše rakouské nebyl by mohl udržeti se dlouho na živě. Čerpá životní šťávy své z německých kapes v »říši«, jakož dokazují roční výkazy mateřských jednot schulverein- ských v Berlíně, v Hamburce, v Drážda- nech atd. Odbory německého Schulvereinu v Ra kousku jsou přední voje poněmčovací poli tiky, namířené na poškození národa českého. Pro sebe příslušníci národnosti německé v zemích koruny české nikdy neměli a posud nemají potřebí zřizovati vlastním nákladem školy soukromé; měliť škol všeho druhu, od nejnižších až po nejvyšší, založených a vy držovaných penězi buď obecními, nebo zem skými, nebo státními, zde vždy více, než vlastními dětmi svými mohli naplnit. Že školy schulvereinské v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly zřízeny a jsou udržovány jen jako pasti na děti české, že jsou to jen ústavy poněmčovací, odnárodňo vací, nikoliv vyučovací a vychovávací, po dvacitileté zkušenosti ví už všechen svět. a zároveň jest už obecně známo, že největší příspěvky peněžité na zakládání a udržování jich docházejí sem z říše německé, přede- vším z Pruska, Jakými mrzkými násilnostmi, páchamými na právech lidských, národních a státních se strany německé na příslušnících národ nosti české, se naplňují a při životě zacho vávají, vypravuje den co den kronika mučed nictví českého v uzavíraném území něme ckém na půdě království českého. Nejhnus nější poškozování svobody občanské, nej hanebnější nátlak na obyvatelstvo české marně se dovolávající ochrany platných zá konův státních, nejnesvědomitější kořistěn ze hmotné odvislosti zvláště dělnického, to várního lidu českého: takové jsou způsoby jimiž se naplňují schulvereinské školy v ze mích koruny české. Každá z nich není nic jiného než mu čírnou mládeže české; každá z nich jest toliko kronikou nejhrubšího násilnictví, pro- vozovaného na přirozených, občanských i státních právech jazyka českého; každá z nich jest brlohem mravní bídy, do něhož se láka, kupuje, násilně vhání krev česká. aby za krátko byla prohlůšena za krev neě meckou; každá z nich jest továrnou na výrobu nových Němců z dětí českých, každá z nich jest stanicí politiky všeněmecké v na rodě našem. Politika vlád vídeňských napořád klidně, ba s vnitřní i zjevnou radostí pohlíží na činnost škol schulvereinských ve vlastech našich, poněvadž je pokládá za horlivé po mocníky v díle, o jehožto provedení sama usiluje v klamném domnění, že tím slouž životním prospěchům monarchie habsburské. Odnárodňovací, poněmčovací působení ško schulvereinských jest jí vítáno v Čechách na Moravě a ve Slezsku, poněvadž vlastním. konečným účelům jeho baď nerozumí nebo rozuměti nechce. A jako politika vlád vídeňských po dva cet let spokojeně pohlíží na činnost vše německou v oboru školství obecného po zemích koruny české, rovněž nestátnicky nerakousky chová se za doby nejnovějš
#25 alto_textblock #25
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. října. (K situaci.) Výji- mečně optimistický názor na situaci mají kon servativní Poláci. Jich hlavní mluvčí, krakovský »Czase, nevidí v událostech, jež se staly o počátku července, kdy se říšská rada rozešla, nic takového, co prý by mohlo zavdati opráv- něnou příčinu k obavám o dělnost parlamentu Nezměniloť se nic v poměrech tři hlavních par lamentních skupin: české, polské a německé Mezi Němci ovšem se ledaco zhoršilo; jsout od želané sjednocenosti dnes dále, než před rokem. Ale to právě jest výhodno pro parla ment. Strany liberální nemohou už vystoupiti s požadavky svatodušního programu, zejmena s dělením Čech, když proti tomuto požadavku stojí co nejrozhodněji Všeněmci. Tito pak sotva prý se odváží vnucovati parlamentu svůj šílený program, už proto, aby před svými voliči ne- odhalili svou nejslabší stránku. Se strany ně- mecké netřeba se tedy obávati nijakých dobro družství; v táboře českém a polském vážněj ších změn za letních prázdnin vůbec nena stalo. Také poměr těchto stran k sobě navzájen a k vládě se nezměnil. Změnil se pouze před- mět parlamentní práce ; místo velikých projekto investičných přicházi na jednací pořad všední par lamentní prosa: rozpočet, daně, vyrovnání, ob chodní smlouvy. To všechno jest však věc bu- doucnosti, byť nedaleké a teprve tyto vládn předlohy mohou sloužiti za podklad, na něm se upraví nový poměr stran k vládě. Dosud však situce dle »Czasu« nevykazuje změn an k lepšímu, ani k horšímu. Pokud se týče kola polského, rad »Czas« přirozeně k politice vyčkávací, která prý se polskému kolu v minulém zasedání dobř vyplatila. »Glos Narodu« ve vídeňském dopise také soudí, že se polské kolo přidrží i nyní po- litiky volné ruky, ale jen proto, že mu na ten čas ničeho jiného nezbývá. » V polském kole« — píše »Gl. Nar.« — trvají sice i nyní silné sym patie českoslovanské, ale dr. Körber pra cuje co nejúsilovněji, aby nedo šlo na kombinaci českopolskou a je známo, jak vůdcové polského kola jsou citlivi ke každému tlaku, vycházejícímu se strany vlády. Zjevného spolku s Němci se neodváží aní nejnadšenější přátelé sblížení s Němci, nebot, kdyby chtěli jiti s Němci, musili by se podro- biti velení Schönerera a Wolfa. Zbývá tedy jen politika volné ruky. . Při tom může se ovšem situace vyvinouti tak, že polské kolo nebude miti v parlamentě odpůrců, ale také ne přátel a to snad v době, kdý jich bude nejvícé potře-
#26 alto_textblock #26
V Praze, 15. října.
#27 alto_textblock #27
Státní něměina a poznaňští Poláci Nebude asi dlouho trvali a Němci na v deňské radě říšské vystoupí s návrhem na zave dení německé stální řeči. Vláda Körbrova vy chází jim vstřic nejen obdivu hodnou snášelí vostí k jejich zcela jasným záměrům a podpo- rou krajních živlů německých při volbách, ný- brž i soustavným zaváděním německé řeči úřadní a vytlačováním neněmeckých jazyků, zvláště českého, i z toho skrovničkého místečka v úřadech, které jako Popelka zaujal ne proto aby mu poskytnuto bylo právo, nýbrž prolo- že ani nejzažranějšímu byrokratu nenapadlo, že by čeština na vystrkově mohla býti ještě někomu nepohodlna. Že se německé strany nyní mezi sebou ha- šteří, nám nemůže být útěchou, neboť naše po ložení ani dost málo se tím nezlepšuje. Němei se hašteří jen potud, pokud není vydán povei k útoku na Slovany. Jakmile jim takový povel dán bude, srazí se k sobě proti nám jako jeden muž. Přítomnost dra. Rezka v ministerstvě Körbrově to neodvrátí. V takové chvili osudné třeba si přípamato vati, jak se německá státní řeč osvědčila u Po láků v Německu. R. 1886 vymámili na říšském sněmu německém souhlas polských poslancův aby německá státní řeč byla zákonitě zavedena Řikali jim, že to nic není, pouhá maličkost německá vláda chce mit jednotnou úřadní řeč a kromě úřadů polština všude bude rovnoprávna zejmena ve školách a na poště. Od té doby dospělo německé násilnictví lak daleko, že pol- ské děti ve škole nesměji se ani otčenáš polsky modlit, že pošta nedopravuje listů, mající l polské adresy, že policie zapovídá užívání pol ského jazyka ve spolkovém životě, že nutí Po- láky, aby svá polská přijmení psali německým pravopisem, a zapovídají, aby polským dětem dávána byla na křtu slovanská jména a tak za- pisována byla do matrik. Až do poslední doby vláda Poláky konejšila že německá státní řeč osobuje si vládu jenve veřejném životě, ale malerské řeči polské že zbývá nejdůležitější pole, odkud ji nikdo vytla- čovati nebude a nevytlačí. Avšak i to byla po krytecká lež, neboť už pruští učitelé nutí své polské žáky, aby německy také doma mluvili. »Dzienník Poznaňský« rozeznává tři doby ve vnucování němčiný poznaňským Polákům Nejprvé násilníci Hikali: Úřadní řeč je německá
#28 alto_textblock #28
Z Paříže, 10. října. (Pův. dopis »Nar. Lista«.) V okamžiku tom nemluví se v tisku ničem jiném nežli o příhodách v řádové radě Čestné legie a jmenování gen. Florentina velko kancléřem řádu toho. Od r. 1897 byl velko- kaneléřem generál Davoust, věvoda z Auer- stádtu, člen rodu vévody z Auerstádtu, jen Napoleonem I. jmenován byl maršálfem fran- couzským. Od nějaké již doby proslýchalos o rozporech, vzniklých mezi generálem Davou- stem a některými členy vlády a sice za příči nou něklerých osobností, k vyznamenání na vržených. Na to objevil se prostě v listě úřad- ním dekret, jímž generál Davoust nahražen by prostě ve fankci své gen. Florentinem; zpráva. jež podává se u přiléžitoali (akové presidenlu republiky, nebyla tentokráte v listu úřadním známa a také gen. Davoust o tomto rozhodnutí nebyl jinak zpraven nežli právě jen publikaei listu úřadního. Důvody, jež vedly vládu pr tomto kroku, nejsou ledy známy, zvíme však jednou přece o nich. Praví se však, že i mi- nistr osad Decrais, jenž jest zároveň členem rady řádové a s ním i někteří kollegové, prote- stovali živě proti akci většiny svých kollegů že tak vznikly neshody v ministerstvu samém. Další demisse členůý rady řádové jsou vám zajisté již známy. (Oznámili jsme také již jména osobností, jimiž byli nahraženi. Pozn. red Jest ostatně jisto, že afféra tato vzbudila velký rozruch v kruzích politických i vojenských. který bude míti ohlas také v parlamentu, nebol pan Juhen Goujon, poslanec za kraj Seine Inférieure, ohlásil již interpellaci v této záleži- tosti. Jest známo, že opětný sestup sněmoven určen jest na 22. t. m. (Ohlásili jsme již zmíněnou interpellaci páně Goujonovu i sestup sněmoven. Pozn red.) I když sněmovna jednání o dotazu odročí na neurčitou dobu, což jest pravděpudobno, bude přece o věcí v té či oně formě krátká debata ve sněmovně. (Vládase zatím již rozhodla, jak jsme již sdělili, zmí- něný dotaz zodpověděti ihned. Pozn. red.) Čestná legie zřízena byla, jak známo, Napo- leonem I., který založil i řádovou radu její velkokaneléřství a to na základech, jež po celo století valně se nezměnily.) Důležitým byl led jen ještě zákon z r. 1854, jenž upravil poně kud postavení velkokaneléře a řádové rady Nyní má velkokaneléř za přímého pře dstave ného presidenta republiky, velmistra řádu a jest zároveň předsedou rady řádové. Tato rada řádová zkoumá zvláště různo návrhy k vyznamenání, jež jí předkládaji mi- nistři a náčelníei různých řádů a bez souhlast její nemůže býti nikdo povýšen z jednoh stupně řádového na druhý. Řádová rada roz hoduje také o vyškrtnutí osobností již vyzna menaných z řádu čestné legie a již roku 1897 stalo se, že podala v celku svém demissi, po- něvadž sněmovnou vysloveno bylo jí pokárání za to, že nesvolila, aby vyškrtnut byl z řádu Effel, zapletený tehdy v afféru panamskou Také okolnost, že řádová rada l odmítla vyškrt- nouti z členstva čestné legie hraběte Lun Salucés, odsouzeného státním soudem pro spiknutí proti bezpečnosti státu, byla prý jednou z pohnutek, jež vedly k tomu vévodu z Auerstädlu a generála Florentina.
#29 alto_textblock #29
Německé okresy. Ve volebním okresu venkovském Dubá-Štětí — užší volba — dostavilo se z 3116 opřávně- ných 1470. 10 hlasů bylo neplatných. A. Ungerniann (lid. str. něm.) dostal 819, Krehan (Všeněmec) 641 h Je teda zvolen Ungermanu. Ve volebním okresu venkovském Děčín- Be- nešov n. Pl.Kameníce Česká — užši volba — odevzdáno z 6228 hlasů 3183, z nichž bylo 20 neplatných. Frant. Schreiter (Všeněmec) do- stal jich 1621, Jan Bahmel (lid. str. něm.) 1542. je teda zvolen Schreiter V městském volebním okresu Teplice - Ú st n. L. odevzdáno o II. volbě z 8189 hlasů 6129, z nich 26 neplatných a 19 roztříštěno. Zvolen byl německý pokrokář dr. August Hackl 3520 hlasy proti Všeněmci dru. Ant. Eisenkolbovi, jenž jich do- stal 2564. V Teplicích shromáždilo se včera večer asi 600 mladiků a následkem porážky všeněmeckého kandidáta uspořádalo demonstralivní průvod.
#30 alto_textblock #30
P. T. pp. voličům měst Karlína a Smíchova! Jednomyslným usnesením důvěrníků ná rodní strany svobodomyslné v městech Kar líně a Smíchově byl jsem vybídnut, abych při nastávající volbě kandidoval za poslance do rady říšské. Jsem si plně vědom obtížnosti úkolu, který mi nastává, odhodlalli jsem se dle tohoto vybídnutí ucházeti se o důvěru volič- stva. Zastupovalť dosud volební tuto skupinu muž vynikající rozsáhlými vědomostmi, muž širokého státnického rozhledu, politik zkušený a vyškolený, který získal sobě nesnadno oce- nitelných zásluh jak o zájmy celého národa, tak o zájmy voličstva, jež dovedl vždy bystře vystihnouti. Mám-li dle přání důvěrníků po muží významu JUDra. Josefa Kaizla zastu- povati na říšské radě města tak důležitá, jakými jsou Karlín a Smíchov, jsem dobře o tom přesvědčen, že, ucházeje se o přízen voličstva, nemohu poukazovati na nějaké své zásluhy, nýbrž jedině na dobrou svoji vůli a pevné odhodlaní, že jsa věren českému národnímu programu ve svorném šiku če- ského poselstva budu spolupůsobiti při usi- lovném hájení politických a národních práv této vlasti a pracovati k povznesení osvěto- vých i hospodářských zájmů našeho národa vůbec a voličstva měst Karlína a Smichova zvláště. Pro krátkost času není již možno, abych se ještě před volbou osobné voličstvu obou měst představil. Uradiv se s důvěrníky, do-