ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7b6f2540-8ea2-11dc-ba74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
22. října 1909. Číslo 292.
#4 alto_textblock #4
vého vyjednávání. Naděje na úspěch jsou však pranepatrně. Z Pešti, 20. října. (Immunita cho- vatských poslaneů.) Immunitní výbor uherské sněmovny měl včera sehůzi, v níž se rozhodl zrušiti poslaneckou immunitu chorvat- ských poslanců Lorkoviče, Šurmina a dra. Vin- koviče. Chorvatský soud, který chce stíhati po slance, žádal uherský jmmunitní výbor, aby zrušil nedotknutelnost výše jmenovaných, jakož i pěti jiných poslanců jako členů sněmu chorvatského (1). Immunitní výbor tuto žádost prostě vrátil chorvatskému soudu. Ze Záhřeba, 19. řijna. (Nové hrdin- ství frankoveů.) Obyvatelé srbské vsi Strigové v Bosně přijeli si do Kostajnice v Chor- vatsku pro nový kostelní zvon. Když vezli zvon z nádraží městem, rozvinuli srbský eírkevní prapor a ubírali se v průvodu k moslu přes řeku Unu, která dělí Chorvatsko od Bosny. Na prů- vod napadli však přívrženci dra. Franka, vy- rvali mu srbský prapor a roztrhali jej. Dva obec- ní strážníci zbytky praporu zkonfiskovali a od- nesli do radnice. Nastala rvačka, za které jeden srbský sedlák byl raněn. Tu teprve přispěchali četníci, bosenské Srby se zvonem doprovodili až na most přes Unu a při tom zatkli pět sedláků a jednoho strážníka, který Bosňáka po- ranil. Povýslechu všichni zatčení byli propu- štění na svobodu. Z Lublaně, 18. řijna. (Všeslovi nská lidová strana.) Slovinští klerikálové, jichž neunavné agitaci se podařilo nabýti v Kraňsku rozhodujícího postavení, jdou nyni o krok dále a snaží se podrobiti svému veleni všechny ze- mě, obývané Slovinci. Za tím účelem vypraco- vali stanovy „všeslovinské lidové strany“ a před- ložili je valnému sjezdu delegátů ze všech slo- vinských zemí, jenž se v neděli konal v Lublani. Delegátů sjelo se takové množství, že prostorné místnosti v hotelu „Union“ jim nestačily. Ra- dost pořadatelů sjezdu rušilo jen 4o, že z cizích slovanských zémi nepřijelo tolik delegátů, kolik očekávali. Čeští agrárníci vyslali na sjezd jen posl. Kotláře; z Chorvatska přijel vůdce selské strany Štěpán Radič s několika sedlá- ky. Ale toužebně očekávaný vůdce polské lidové strany, posl. Stapiňski nepřijel, omluviv svou nepřítomnost prací ve sněmu haličském. Schůzi zahájil dr. Šustenší č uvítáním dele- gátů. Předsedou sjezdu zvolen známý politický pracovnik v Korutanech, dr. Brejc, do před- sednictva pak zvoleni zástupci všech ostatních slovinských zemí a také posl. Kotlář a Radič. Každý z nich vyřídil sjezdu přiměřený pozdrav. Hlavní řečník, posli dr. Knek, vysvětlil účel všeslovinské lidové strany. Má zorganisovati cels slovinský národ na půdě křesťanské, národnía lidově demokratické. Klerikalismus tedy má miti přednost před národnosti. Organisace se má rozpadat v centrální a zemskou. Centrální výbor má sestávati ze všech slovinských poslanců zem- ských i říšských a vůdců politických stran. Do jeho 15ělenného výkonného výboru Kraňsko bude voliti pět členů, Štyrsko 4, Gorice 3, Ko- rutany 2 a Istrie s Terstem jednoho. Mimo to v každé zemi mác býti organisace zemská, v jejíž čele má státi náčelník. Ve věcech, týkajících se pouze jedné země, zemská prganisace je samo- statná, od ůstřodního výboru neodvislá. Sjezd přijal stanovy a poslal telegraficky pozdrav posl. Slapiňskému. S demonstračníhe průvodu po městě Lublani sešlo, poněvadž pořa- datelé sjezdu se obávali nepřiznivých jim pro- jevů se strany obyvatelstva, většinou smýšlení pekrokového.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. října.
#6 alto_textblock #6
Otázka příští války anglo-německé. Jeden z nejvážnějších anglických měsíčníků „Ninetcenth Century and after“ svolává v řijno- vém sešitě Angličany do války proti Německu a zapřísahá vládu, aby válku s ním zahájila co možná nejdřiv. Vývody listu jsou takově: Anglie se dosud nachází v položení výhod- nějším, než Němečko; musí tedy svou převahu bezohledně vykořistit, dokud ji má. Buď ať Něm- ci upustí od zbrojení na moři, anebo ať jdou
#7 alto_textblock #7
s Anglií do války Hned, dokud jejich a jejich spojenců dreadnoughty nejsou hotovy! Diploma- tickými cestami se s Němci nic nepořídí, ať tedy mezi Angličany a nimi rozhodne meč! Dokud Němci o světovládě jen tajně snili, obě strany anglické ani z daleka na válku s nimi nepomý- šlely. Ale nyní jest jinak: Němci činí rychlé kroky, aby se světovlády zmocnili, a činí to s bezohledností, která uráží nejen malé národy, v cestě jim stojící, nýbrž i národy i státy veliké jimž se představují s neslýchanou drzostí, do- byvačností a neomaleností. Bude-li Anglic váhat, dopustí se chyby a hřichu na sobě i na člově- čenstvu, neboť na ní jest, aby je ode jha něme- ckého ochránila. Ale sama nejprve pocítí ná- slodky, neboť bude nucena ustoupiti Němcům světový peněžný obchod a úvěr. Dobrá sboda s. Němci je nemožná, ať tedy promluví zbrojná síla! Němci poznají, že si přiliš mnoho troufali, hned na počátku války: rázem bude po jejich zámořském obchodu a obchodním loďstvu. A my nepochybujeme, že je ztratí jednou pro vždy. Zkrátka řečeno: nejlepší anglickou politikou bylo by, kdyby silnou rukou vytrhla německou kopřivu i s kořenem!
#8 alto_textblock #8
Osudná politika Izvolského Psáno pro »Nár. L V zabraničně politice stojíme před novým pře- kvapením. Připraví je Evropě ruský ministr zahra- ničných záležitostí p. Izvolský, jenž ve svém povo- lání opravdu nemá šťastnou ruku. Před časem jsme ukázali, že ofevření Bospor a Dardanel válečným ruským lodím nemá dnes pro Rusko takého významu, jaký mu přikládaji tak zv. diplematé z povolání, kteří obyčejně pro praktické potřeby státu a národů nemají smyslu a dělají po- litiku soukromou, kabinetní nebo kamarilní a někdy i politiku škol, ze kterých vyšli. Ale ani Turerku uzavření úžin neposkytuje žád- ných výhod. Naopak možno tvrdití, že mu v mnobé přičině škodí a velké vydání způsobuje. Za dnešních politických poměrů má z něho prospěch je Německo, neboť zabraňuje ruskému černomoř- skému loďstvo podporovati ve Středotemním moři Anglii, jež by byla pucena v případě války udržovati lam silnou eskadru proti Rakousku a seslabiti tak své loďstvo v Severním moří. Ale Německo nesmí z různých příčin brániti otevřeně Turecku, by splnilo přání Řuska, ačkoliv to dělá tajně. Z těchto důvodů musí nás překvapiti zprávn »Nového Vremene«, že se Izvolský zavázal za uvol- nění Dardanel ztíci se všech práv a předností na slavbu železných drah v Malě Asii, propustiti lurecké kapitulace a užnati turecké panství na Krétě. Co se Kréty týče, nechceme o té otázce šířiti slov, neboť se nedotýká přímo ruských zájmů patří před Iorum ochranných velmoci, bez kterých ji Rusko samo nemůže řešiti. Význam má jen pro carskon rodinu, příbuznou s řeckou královnou. Řecko samo neukáza o by se Rusku nikdy vděčným, kdyby mu i přivtělení Kréty vymohlo. Všichni Řekové po- važují Rusko za svého úhfavoího nepřítele, poněvadž prý podporuje slovanské národy na balkánském pol- ostrově a dělá si nároky na Cařibrad, jenž Řeků platí za budoucí sídlo velkořeckého císařství. Je to ideál Řeků, který jim nikdo nesmí bráti za zlé, ačkoliv svými zlořády a korupci ve všech od- větvích státní a obecni správy a svým nehospodál- stýím čini uskutečnění ideálu toho úplně nemožným a podrývají i vxistenci svého malého království. Jinak se ma věc s asiatskými železnými dra- hami. Ruskoturecká smlouya o nich neomezuje Turecko vystavěti si dráhy ty, ný brž toliko dáti koncesi pro stavbu a ex- ploataci cizincům. Omezení to nečelí tedy proti Turecku, nýbrž proti expansiv nosti a okupaci německé. Rusko se musilo obávati, že sultán Abdul Hamid ve své zaslepenosti zaprodá celou řiši Německu. Obavy ty sdíleli i uvědomělí turečií vlastenc ale marně se proti tomu bránili. Odvážil li se ně- který z nich jen vysloviti se proti tomu, odali ho Němci jako velezrádce a zničili ho. Jako všude na světě Němci v Cařihradě neštilí se žádného prostředku k dosažení svého cíle. Sám Achmed-Čerkus paša, šef tajné policie, jenž odpyka své zločiny na šibenici, měl před nimi strach. Selim Melhamé paša a Izzet paša spasili se včasně útěkem za hranice, nebo správněji řečeno, byla jim dána možnost k tomu, aby před soudem nekom- promitovali Německo a některé vysoce po- stavené hodnosty jiných státo. Za takých poměrů obdrželi Němci koncessl pro tak zvanou bagdadskou drábu. Francouzská vláda vymohla si při tom zvláštní výhody pro francouzský průmysl, kdežto rakouská diplomacie nevyhradila i za svou podporu žádného prospěchu a dopomohla tak Německu, aby vytlačilo rakouskoruherský prů- mysl z asiatských trhů. Vyžaduje to přece läska k věrnému (7) spojenci! Ohrožené pak Rusko ome- zilo německou rozpínavost a lakotu vzpomenutou smle uvu. Smiouva ta stojí však dnes Německu velmi
#9 alto_textblock #9
v cestě. Francie a Anglie odepřely mu peníze na bagdadskou dráhu, přesvědčivše se, že Němci ji budou stavěti, jako svého času stavěl baron Hirsch orien- talskou dráhu, Mimo to vede dráha ta z velké části pustými krajinami, kde nemůže uhraditi ani výlohy. kdežto kdyby byla ve spojení s jinými drahami. které si vyhradilo Rusko, stala by se výnosnější umožnila by vykořistění nesmírného přírodního bo- hatství, jež dle smlouvy přináleží německé spo- lečnosti. Jelikož by dnes nikdo turecké vládě nepůjčil peníze na stavbu drah, které by sama stavěla spravovale, musi se Německo všemi mož- nými prostředky zasazovati, aby Tu- recko od závazku s Ruskem osvobo- dilo a tak i ostatní dráby dostalo d rukou. Stane-li se to pomocí nějaké německé spo- lečnosti nebo, jak píší noviny, americké, nemá vý znamu. Z americké společnosti vyklube se později zase německá. O tom nemůže býti nejmenší po- chybnosti. Přiznáme li i, že železničním spojením Černého moře s vnitrem Malé Asie i ruský vývoz získá, ne- můžeme popřiti, že tím Rusko politick y vojensky ještě vícs ztratí. Konečně je zřejmo, že Izvolský by praceval takřka výhradně pro německé obchodní a politicke zájmy, kdyby se zřekl práv a předností na stavbu vzpomenutých žete znic. Finanční stav Ruska se rychle lepší, tolik peněz by snadno ve Franciia Anglii sehnalo, aby samo železnice ty vystavělo. Oba tyto státy mají na tom velký zájem, aby se že- leznice ty nedostaly do německých rukou a by se tak učinila přítrž německé rozpinavosti. Jednání Izvolského musilo by miti i osudný vliv na celnu ruskou zahraničnou politiku, neboť Avglie a Francie by v něm viděly podporu německých zájmů na újmu svých. A co by za to Rusko obdrželo ? Nic! Nebo otevření Dardanel nemá pro Rusko žádné ceny. Ve světové válce olevie si je Anglie sama, bude-li to potřebovatí. Dosud toho však ne- potřebuje. O propuštění tak zvaných » kapitulací« nechesm ani mluviti. Na to může mysliti jen člověk, který nemá ani ponělí o turecké správě a soudech. V Tu- recku se ovšem změnilo velmi mnoho, všecky změny jsou pouze vnější, v podstatě Turecka se nezměnilo pranie Byla by to těžká rána pro každého v Tu- recku žijíctho Rusa a smrtelná rána pro ruský vliv v Cařihradě, kdyby sa Rusko vinou Izvolského ka- pitulací vzdalo. Ani saměmu Turecku by tím nebyl poslouženo, dokud jiné velmoci na kapitulacích trvaji 1e Kapo k.
#10 alto_textblock #10
s
#11 alto_textblock #11
ba
#12 alto_textblock #12
e
#13 alto_textblock #13
o
#14 alto_textblock #14
Kde je car? Tato otázka zaměstnává dnes všeobecne tisk evropský. Ví se, že car jede z Oděsy do Italie, neví se ale podnes přesně, kterým smě- rem. Mysli se však, že zvolí, aby vyhnul se půdě bavorské, směr Chambois——Míodane, tudí oklikou přes Francii. Schůzka konati se bud určitě v Racconigi, kdež bude i hon i hostina slavnostní. Večer 25. října car, který do Raceo- nigi přijede 23. t. m., opět odjede. Mluví se též o tom, že car v Besanconu setká se s Fallieresem, kteréžto schůzee růský, tisk v souvislosti se schůžkou italskou přičítá veliký význam. Predsednilct v dělnického svazu v Turině, ne vysei to instance dělnické strany italské, upustilo již od každ stávky za pobytu carova. Z Paříže, 21. řijna. (Ag. Hav.) Fran- couzská lodní divise připluje teprve dne 26 t. m. do Neapole. Z Turina, 21. října. (K. k.) Ruský vel vyslanec kníže Dolgoruký přibyl sem s perso nálem velvyslanectví a bude pokračovati v cestě do Modeny s Rakousko japonská smlouva proti Rusku. Petrohradský dopisovatel »New York He- raldu« sděluje: Německo a Rakousko používaj toho, že teď dlí vojenská komise japonská ve Vídni, aby způsobili tajný spolek s Japonskem pro případ konfliktu s Ruskem i Anglil. I Ja- ponsko prý spolku takovému přeje, aa Povstání na Kubě. Na ostrově tom vypukla prý vzpoura, aby donutila prozatímní vládu ke svolání národního shromáždéní. V čele stojí býv. ministr Kande- dros a posl. Daskaló-Jannis. Povstalci jsou shro mážděni v Cisau. a
#15 alto_textblock #15
Cesta portugalského krále do Anglie. Dopisovatelé angliekých listů oznamují Lissabonu, že následkem ochuravění krále Ma-
#16 alto_textblock #16
nuela portugalského musila býti odložena jeho cesta do Londýna určená na listopad. Přes to poděkoval 19. t. m. porlugalský vyslanec markýz de Severel londýnskému lord-mayorovi z pozvání krále portugalského k hostině v resi- denci obce Guild-Hallu a sdělil, že král ráds dostaví. Různé čtvrti londýnské se usnesly, že vyzdobí ulice a vyvěsí prapory na (počest mla- dého panovníka. Na portugalském vyslanectví není dosud ničeho známo o náhlém ochuravění krále Manuela.
#17 alto_textblock #17
Situace ve Španělsku.
#18 alto_textblock #18
n n
#19 alto_textblock #19
Jitření a demise.
#20 alto_textblock #20
Telegram donesl v hodinách večerních zvěst o demisi Maurově. Podrobnosti neuvedl a ne- sdělil ani bezprostředních příčin k de- misi. Dlužno jich tedy zatím vyčkati. Jelikož ale většina Maurova ve sněmovně jest nepopíra- telnou a ještě při řeči oposičního předáka Mo- reta činila premieru hlučné ovace, možno zatím bádati jen na dvé příčiny: Buď běží tu o trik reskcionářův, aby působili uklidňujícím způso- bem na voliče před volbami provineisiními, kteréž se konají již ve dnech nejbližších a pro něž jsme ohlásili značný vzrůst hlasů sociali- stiekých a republikánských, aneb chce Maura tak přiměti ministra vnitra, jenž jest ještě více nenáviděn než on, aby tak vzhledem na volby odstoupil. Anebo pohnul krůle k náhlé mu obratu ve smýslení strach . . . Uklidnění ve- řejnosti spíše evropské nežli španělské má pak sloužiti, že ministr vojenství rozhodl se předlo- žiti všechna akta Ferrerova procesu parla- mentu, 25 plsařův je opisuje již. V Burceloně byl účastník revoluce G - rini odsuzen vojenským soudem na 37 let do káznice, tedy nikoliv již k smrti. Tlak veřej- nosti evropské přece tedy asi už působil. Zdaliž demise Maurova uklidní jitření, jes ovšem dosti pochybno. V ponděli konatí se má, a třeba i přes vůli lidu, v ulliclch madríd- ských obrovská manifestace lidu, k niž se republikáni a socialistě spojili Listy Ferrerovy. obn Při boji proti vládě Maurově stojí ve Špa- nělsku skutečně osoba Ferrerova v pozadí, nebot kromů Barcelony a Vnlencie nemá ve Španělsku ostatním anarchism valné půdy. Bojuje se proti reakčnímu systému vlády Muurovy vůbec k vůli celé řadě jeho zločinů a nikoliv k vůli jed- nomu jen rozsudku. Tento názor náš na pravé a všeobecnější příčiny jitření španělského, sesile- ného teďi bllzkostí voleb, potvrzuje i madridský »Liberal«, kterýž píše: »Ani jako spisovatel, an jako propagátor, ani jako učitel nevykonat Ferren nikdy nie neobyčejného. I jako souzený buřič nebyl by získal nikdy tak snadno sympatií ši- rokých kruhův své vlasti a předavším ciziny, kdýby vláda sama nebyla spojilaí jeho věc s věcí vyučovací svobady a myšlenkové volnosti. « Tedy nikoliv jako odpůrce anarchismu, ale jako ná- silný šířitel klerikalismu jest Maura polirán ve- řejností španělskou. Ostatně, jakmile nám místo stále stísněné nalehavějšími látkami domácími dovoll, ukážeme dle zásad »moderní školy« Ferrerovy, že on sám nevylučoval z nich zminek o bohu a náboženství. Dva listy Ferrerovy z r. 1898 uveřejňuje »Frankí. Zig « o Dreyfusovil a kubánské vůlee. Odsouzení Dreyfusa nazývá Ferrer největší ne- spravedlnosti a v druhěm dopise tvrdí, že již od 2 let přimlouval se za autonomii Kuby, za- tim ztracené pro Španěly.
#21 alto_textblock #21
Protiklerikální projev Pelletanův. Bývalý ministr Pelletan, jeden z nej- bojovnějších vůdců levice, píše v »Matinu« řadu článků »Z nejtemnějšího Španělska« a v po- slední stati z 20. t. m. uvádí souvislost procesu Ferrerova s moderní inkvisicí. Jeho prudce proti- klerikální článek napomíná předsedu ministerstva Briands, aby v této chvíli nemluvil o smíru s clrkv1. Republikánská demokracie musila by proti manifestu biskupů postaviti ne- zlomný přincip svobodné školy. Pelletan vyráží otevřeně dvéře. V prvním zasedání sně- movny 19. t. m byl většinou 200 hlasů přija návrh poslance Delfoye, aby hned po vo- lební reformě byla zahájena debata o vy- učování, aby nebylo více pochybnosti, jak republikánská většina a vláda smýšli o církev- ním útoku na laiekou školu. Prvhí, kteří pro návrhy hlasovali, byli ministři jsouci zároven poslunci a mezi nimi též Briand. a 9g s nnnie e n Z Paříže se oznamuje, že v diplomatických kruzích přisuzuje se velký význam rozmluvě, kterou měl z Berlína přibyvší vyslanec Ca m- bon s ministrem zahraničních záležitostí Pi- chonem. Jednalo se o postavení Německ vůči nové francouzské akci v Marokku a o diplo- matiekých opatřeních, jimiž by musel být pro- vázen postup francouzský v Marokku. Panuje náhled, že Německo pro okamžik zachová ne- utralitu, uloženou mu algecirasskou smlouvou
#22 alto_textblock #22
r
#23 alto_textblock #23
*
#24 alto_textblock #24
.
#25 alto_textblock #25
Německo a marocká olázka.
#26 alto_textblock #26
Výcvik otužilosti v anglické armádě. O pokusech Angličsnů, všemožně zdokona liti armádu, oznamují se zajímavé podrobnosti zejména provádění pochodů otužilosti, aby se poznalo, jak vytrvalé a silné je mužstvo. Ně které listy nazývají tyto výcviky hladovými po- chody. Asi 20 vybraných mužů ráno vydalos s úplnou polní výzbrojí na pochod, až urazil 15—20 mil. Pak si vařili sami a večer v hodin něco pojedli, Jméno »hladové pochody« není správně voleno, neboť o výživu anglického vojáka je dobře posturáno a denní porce pr muže činí 14 libry masa, 14 libry chleba, 1 libra sucharů, 1 libra mouky, k tomu ještě čaj, ovoená marmeláda, cukr a půl libry zele- niny. Dotýční vojácí jsou nekuřáky s abstinenty Spí v přírodě. Důstojníci zkouší různé druhy výzbroje, ale více se nenakládá na vojáka jak 50 kilo.
#27 alto_textblock #27
K volhám do sboru obecních star- šich města Prahy. Na Starém městě byl již zahájen ruch agitační zásluhou pp. dra: Stycha a měst. rady Weissa, kteří vydali tištěný leták jménem „hospodážské organisa- ce“, nebo za Národní jednotu. Nesprávná jeho tvrzení uvádí na pravou míru oběžník volebního výboru Staroměstského občanského klubu (Václav Lada, řed. Tomás Ryšánek), adresovaný voličstvu, v němž se praví: Pp. dr. Štych a Weiss oznamují, že nehodlají letos jít kompromisně do voleb se stranou svobodo- myslnou, 1. j. na Starém městě pražském se stranou. zvanou dra. Podlipného, avsak p. dr. Štych a spol. zamlčují, že nezuvrhují vůbec kompromis, nýbrž že hodlají přece jíti kompromisně do voleb, a to kompromisem politickým, totiž se stranami, zvanými radikálně-státoprávní a národně- sociální. Pan dr. Štych oznamuje, že hodlá založití moderní hospodářský program. — Skrývá se pouze za oponou s lákavým hoslem volebním, neboť, jsa členem sporu od r. 1889 a prvním náměstkem sta- rosty pc 4 období, měl dosti času i zajisté plně pi ležitosti a moci s p. Weissem, který jest ve sboru
#28 alto_textblock #28
Události v Marokku. e Dopisovatel »Tempsu« z Tangeru píše, že dle zpráv z Casablanky četní kaidové z územi Sraghima, Demnet a Todla, provázeni četný mi jezdei, odubralí se do Šauji. Jsou znepokojeni přísným jednáním maghzena a uchylují se k francouzské autoritě o ochranu. Bylo jim po- radéno, aby se zachovali opatrně a loyálně. Z dobrého pramena se oznamuje, že berberské kmeny v údolí Inaveu se připravovaly před ně- kolika dny, na tajné vyzvání maghzenovo, pe- slati posily Rifům, bojujícím proti Španělům. Ale někteří náčelníci, znepokojeni bezohlednosti. s jakou Mulej Hafid vymáhá poplatky, a obá- vajíce se, že by jejich odchodu k Rifům užil k novému vydírání, v poslední chvíli odmitli vyzvání. Tyto kmeny jsou spíše odhodlány spo- jiti se proti maghzenovi.
#29 alto_textblock #29
hu, jenž i za nové redakce V. Dyka a dra. Jar. Vlěka vykazuje stále vyzrálé práce auterů vesměs dobře známých a akreditovaných. Změniv se v novější do- bě v měsíčník „Lumír“, snaží se se zdarem i ve for- mě revuální podávati českému čtenářstvu co nej- úplnější obraz našeho duševního života a zároveň seznamovati čtenářstvo s nejvýznačnějšími zjevy světového umění. Vyhýbaje se úzkoprsosti „Lumír chce soustřediti vše silné a zdatné v naší literatuře Pozornější pohled do obsahu minulého ročníku uka- zuje, že snaha této naší vynikající revue umělecké nese se k vyšším metám a že pro duševní život náš „Lumír“ znamená činitele velmi závažného, je- muž veřejnost naše nesmí odepříti vydatnou pod- poru. Číslo 1., právě vydané, je zřejmým dokladem vážných uměleckých snah časopisu. Vykazuje po- zoruhodné básnické příspěvky St. K. Neumanna „Andante“, Ot. Theera „Zpověď“ a Jos. Holého „Ho- ře“, dále novelistické práce Anny Marie „V staré zahradě“, Jana Opolského „Tři pěvci“, Viktofa Dyka svížně psanou dramatickou scénu „Poražení“, črtu Jiřího Mahena „Mů první láska byla Olympie“a působivou skizzu „Bezmocný“ od známého spiso- vatele a pěstitele styků česko-francouzských Jul. Pichona. V úvodním článku „Za přítelem“ Karel Sazíma podává vřele psaný literární profil nedávno předčasně zesnulého literáta Jos. Matějky, jenž, a zemřel mlád, přec již svými pracemi ukázal pozoru- hodný, svérázný talent. V článku „Úpadek divadla“ Jaroslav Kamper pojednává o potřebě nové formy dramatického umění. Ve feuilletonu věnuje Viktor Dyk vzpomínku záhy zesnulému básníku Bohdanu Jelínkovi, jemuž nedávno postaven v rodišti jeho pomník. V rubrice činoherní Karel Kurvínek referuje o novinkách divadla Národního a vinohradskélio („Revoluční svatba“. „Kupec benátský“), podobně v rubrice hudební B. Čapek pojednává o významněj- ších událostech operních (Smetanův cyklus, 500 provedení „Přodané nevěsty“, Mossagerův „Fortu- nio“). Současné výstavě Julia Mařáka věnuje kriti- ckou zmínku Boh. Kubišta. V rubrice literární známý literární pracovník Albert Pražák posuzuje dva svaz- ky sebraných spisů Jana Nerudy a sice „Divadelních her“ a „Nové žně“, obsah ukončen rubrikou „Zprá- vy“, v níž Hanuš Jelínek referuje o výsledcích an- kety franc. časopisu „Opinion“ o vlivu V. Huga na mladou poesii francouzskou, četba i pro nás zají- mavá. Jak vidno, obsah čísla je skutečně bohatý časový, tak že dojista vyhoví inteligentnímu čtenáři plnou měrou. Jako orgán Literár. odboru Uhělecké besedy doporoučí se „Lumir“ nejen členstvu této korporace, ale i všemu českému čtenářstvu vůbec. Vychází nákladem J. Otty v Praze v měsíčních seši- tech úhledné úpravy a předplácí se na něj i s poštov. zásilkou 10 K na celý rok. * Belletristického týdenníku „Máje“ vyšlo právě nového ročníku č. 2., jež v plné míře jistě uspokojí české čtenářstvo. Pěkným dvěma lyrickým básním Methoděje Jahna následuje začátek povídky „Zlo- mený štěp“ od Jaromíra Boreckého, klerý i
#30 alto_textblock #30
podává první svou práci belletristickou, psanous vlastní jemu charakteristickou noblesou, jíž básně jeho se vyznamenávají. Vedle pokračování drem. P. J. Kronbauerem rázovitě vypravovaného člán- ku memoirového „Jiskry z Riegrova perlíku“, a do- končení Gabriely Preissové jemně tklivé po- vídky z Černých lesů „Spolu“, přináší číslo reminis- cenci francouzského legionáře Jar. Pšeuky „Krou- ží supové“, vynikající pravdivým a tudíž poutavým líčením pouští a oas afrických. Na rubriku Český život soustředěna též v tomto druhém čísle horlivá snaha, podati zajímaví aktuality a cenné zprávy literární i umělecké ze ži- vota současného i minulého. O modelu Šmilovského Krupaři Kleofáčovi nalézáme tu pěknou vzpomín- kovou črtu, článek Jelení příkop ohrožen, ale za- chráněn odhaluje nám, jak šťastně zažehnáno bylo nebezpočí, hrozící báječnému kouzlu královských za- hrad hradčanských. Nekrolog zesnulému herci Karlu Lierovi napsal R. Kronbauer energickým perem svým, jež vřelými slovy provází též stylově vážnou Ant. Balšánka Hradní kapli na Bezdězi a Rud. Vá- chy roztomilý portrét dcerušek barona Nádherného reprodukce obou obrazů je v pravdě pěknou ozdobou „Máje“, jehož obrázková část doplněna je zdařilými skizzami Ouidona Mánesa. „Máj“ vydává Na- kladatelské družstvo Máje, jehož stálou snahu po zdokonalení listu dlužno uznati. Moderní způsob zkrocení zlé ženy bystře za- chytil a neodolatelným humorem vypsal vznál Herrmann ve 4. sešitě nového svého díla „Ro- diny a rodinky“ které vychází jakožto desátý svazek Sebraných spisů Herrmannových nákladem F. Topiče v Praze a předplácí se i s poštou na 1 sešitů K 3.40. * „Jménem, srdcem stejně Čech“, jest- výborne volený název knižky o životě, povaze a díle našeho básníka Svatopluka Čecha, již napsal prof. Ferd. Strejček a vydal v „Osení“ nákladem Topiče v Praze. (Cena 50 hal.) Kniha určena je mlá- deži a svým přístupným slohem nikterak nezadá známé a krásně knize K. V. Raisa „Čtení o Karlu Havlíčkovi a Václavu Beneši Třebíz- ském“, jež také svého času vyšla ve zmíněném Topičově nakladatelství (za K 3.50) * Národnímu museu krakovskému a jeho velko- lepým sbírkám historickým i uměleckým a radost- nému jubileu jeho založení věnována jest valná část dnešního obrazového obsahu „Zlaté Prahy“, kte- rá přináší výběr ukázek a uměleckého pokladu Ná- rodní galerie krakovské, chovající v sobě nejpřed- nější díla polského výtvarnictví, reprodukce hlav- ních budov krakovských, jež obsahují sbírky a čtyři pohledy do místností museálních. Obrazy doprovo- zeny jsou delším článkem Macieje Szukiowicze. Ohrazový obsah vzorně vypraveného čísla doplňují ukázky výpravy Smetanova „Dalibora“ v Berlíně. jež zásluhou slavné naší krajanky E. Destinnov byl právě na scéně král. dvorní opery s cenným úspěchem proveden. I slovesná část vyniká znameni-
#31 alto_textblock #31
tými příspěvky předních jmen spisovatelských. Re daktorem slovesné části „Zlaté Prahy“ jest Vinceno Červinka, obrazově Viktor Oliva. Vychází v nakla- datelství J. Otty v Praze, Karlovo nám Národopizný věslník českoslovanský. Společ- nost Národopisného musea českoslovanského vydává od r. 1900 měsíční revuí „Národopisný věstník če- skoslovanský“, který přináší jednak souborné studie národopisné, jednak v rubrice literární sleduje sou- stavně obšírnými referáty českou, jinoslovanskou cizí národopisnou literaturu a v drobných zprávácl organisaci práce národopisné ve vědeckých společ- nostech a museích. „Věstník českých profesorů“ v le- tošní své recensi „Národopisného věstníku“ mimo jiné o musějní publikaci té napsal: „Dosavadní tř ročníky „Národopisného věstníku“ svědčí o svědo- milé snaze, soustřediti kol Národop. musea českosl. veškeru naši lidovědnou a národopisnou práci, aniž by tím zapomínalo také na ostatní slovanské národy a všoobecnou etnografii... Myslime, že by bylo zby tečno zvláště tento časopis kolegům doporučovati neboť hojnou podporou sílí podnik finančně a dobre porozumění budí novou chuť k další práci.“ Přes to má „Národop. věstník“ dosud nepatrný počet před- platitelů nejen mezi jednotlivými soukromými ná- rodopisnými pracovníky, nýbrž i mezi českými střed- ními ústavy. Ze 207 středních odborných našich ško odebírá „Národopisný věstník“ pouze 58. V době kdy střední školy sestavují své rozpočty na profesor- skou knihovnu, snad nevyzní upozornění na uvede- nou národopisnou revui na plano. (Roční předpiatné jež je spolu členským příspěvkem Společnosti Ná- rodop. musea českoslov., je 6 p). * Tomáš Paine: Věk rozumu. Přeložilk Krystinek. (Otázky a názory. XXVII.) Nákladem Jana Laichtera na Král. Vinohradech. * Otakar Bystřína: Hanácké figurky. Ná kladem A. Píše v Brně. * Božena Viková-Kunétická: Mudři- cká. Nákladem F. Šimáčka v Praze. * Karel Lambek: Soulad v duši. Studie pěstění duševního života. Přeložili inž. Jindřich Fleischner a dr. Jarosl. Novák. Nákladem F. Šimá- čka v Praze. * Inž. Rudolf Březina: Kanalisace měsl Chocně. S mnohými vyobrazeními a 39 tabulkami Nákladem vlastním. V komisi Fr. Řivnáče v Praze Adolí Černý: Dalmatský ostrov Ráb. S mapkou a 7 vyobrazeními. Nákladem vlastním * Levná osvětová knihovna. Serie I. sešit 7 Serie II. sešit 7. Řídí Karel Stan. Sokol v Praze. * Jan Schneider: Vzorný starosta obce. Nauka o obecním hospodářství a úřadování. (Obecní knihovna. Roč. XXVIII. čís. 1.) Nákladem spisova- telovým. Ústřední jednota českých těsnopisců v Praze (. J. Č. T.) právě vydala Adresát a stalistiku če- ského těsnopisectva. Zpracoval jednate] Ú, J. Č.o Prokop Novák. Objednávky přijímá jednate Ú. J. Č. T. Prokop Novák v Praze III. Újezd 22.
#32 alto_textblock #32
* Honoré de Balzac: Neznámé arcidiio (Nová edice. Roč. I. čís. 3.) Vydává Ant. Pouček v Praze. *Alfred de Musset: Andren Dolsarto. (No vá edice. Roč. I. čís. 2.) Vydává Ant. Boučel v Praze. * Zákony školské. IV. VII. Sešit 66——65. Se stavil Karel Tuček. Nákladem Zem. ústř. spolku jen not učit. v král, českém. V komisi Josefa Rašína v Praze VI. * Kronika. 1909. Čís 7. a 8. Měsíčník s bez platnou přílohou „Volné chvíle“. Nákladem Karla Stan. Sokola v Praze.
#33 alto_textblock #33
Krakovské „Museum Narodowe“. (K 25. výrocí založení jeho sbírek.)
#34 alto_textblock #34
Polský národ ze všech tří záborů shro máždil se v osobách nejpřednějších svých před- stavitelů v úterý 19. t. m. ve starobylém Kra kově k oslavě významného kulturního svátku — čtvrtstoletého výročí založení svého Národ- ního Musea. V proslulých krakovských Su- kiennicích na hlavním náměstí města, právě v jeho středu, takořka ve stínu královského Wawelu, připomínali si Poláci s oprávněnou chloubou skrovné začátky svých sbírek histori- ckých a uměleckých, které ze správného po- chopení městské správy pro její kulturní úkoly z obětavosti a štědrosti polských umělcův a vla stenecké šlechty, a konečně arci ze všeobecných sympatii polské veřejnosti za dobu poměrně tak krátkou vzrostly v bohatý poklad nejpřednějš kulturní instituce v zemi, jejíž sbírky chovaj na 250.00 předmětů, mezi nimi překrásnou ga- lerii uměleckou, a jejíž roční rozpočet činí témět 100.000 K. Český národ zajisté s živou účastí ber podil na velkém kulturním svátku Polsky, a lze jenom vítati, že náš »Svatobor« zúčastnil s slavnostního jubilea krakovského svým dele- gářem. Zároveň však i kus poučení mohla by naše královská Prahu čerpati ze zářícího pří kladu Krakova, jenž počtem obyvatelstva a roz lohou tvoří asi tak třetinu Prahy, a sotva čtvr- tinu »velké Prahy«. O založení a stručných dě- jinách rozvoje i nynějšího velkolepého stav »Musea Narodowego« pěkný informativní článel přináší právé dnes vyšlé 5. číslo »Z late Prahy«, jenož redakci dala s vlídnou ochotou správa musea krakovského k disposici svo,
#35 alto_textblock #35
uměleckou galerii, která je chloubou slovanskéh výtvarnictví. Vynikající polský publicista a kustos » muse i domu Jana Matejky« Maciej Szukie- wicz vykládá tu českému členářstvu vřelým tónem polského vlastence a zároveň odborniku který by rád všecko Slovanstvo zainferessoval pro umělecké a historické abírky svoji vlasti jak vznikla myšlenka krakovského Národníh musea. Poprvé ji vyslovil v r. 1870 tehdejší starosta krakovský dr. Dietl. Avšak její usku- tečnění se o několik let opozdilo a sešlo se s památným výročím spisovatelské činnnosti J. J Kraszewského. Tenkráte Henryk Siemiradskí da roval zemi svůj obraz »Pochodně Neronovy«, což způsobilo, že rada města Krakova usnesla se utvořiti galerii novověkého umění a při ne založit ode dávna navrhované Národní museum Organisační obdobl trvalo ještě několik let, tak že teprve v září r. 1883 v čase výstavy pamá- tek z dob Sobieského došlo ke slavnostnímu otevření muses v siních Sukiennie. Prvním ředitelem musea byl jmenován za- sloužilý badatel dějin umění v Polsce, prof. umělecké akademie Wladyslaw Luszezkiewiez. Museum po delší dobu zaujímalo pouze polo- vinu Sukiennie, neboť v polovině druhé umí- stěna byla stálá výstava »Spolku přátel uměni« (Towarzystwa przyjaciól sztuk pieknych). Tato stísněnost v nedostatečných již místnostech byl nejen nepohodlnou, ale přímo škodlivou pro museum. Když tedy »Spolek přátel umění« vy- stavěl si r. 1900 svou vlastní budovu a ozvaly se zároveň hlasy, že platný musejní řád při neustále docházejících se všech stran darech je přílis úzký a jednostranný, rozhodla se městská rada nejen rozšířit místnosti museální a postou- pit museu veškeré síně v Sukiennicích, ale také reorganisovat mladý a slibný ústav. Tak dostalo se Národnímu museu nového základu na novém, liberálním a již přímo vědeckém řádu. Současně následkem smrti prof. Luszezkiewicze změněna byla celá správa ústavu a péče oň svěřena byl rukám mladým a silám odborným. Po změně řádu a vedení počalo Národní museum růsti přímo před očima. Sbírka uměle- ckých děl a historických pamálek dosáhla bě- hem osmi let imponujicího počtu 250.000 před-