ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7aec94d0-8d4f-11dc-9b1f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
23. února 1909. Číslo 54
#4 alto_textblock #4
Může-li vyjednávati s Němci, proč by nemohl vyjednávati s radikály českými? Či snad dufá, že zavedeným vyšetiováním české radi- kálné poslance tak zkompromituje, že je učiní politicky nemožnými? V tom připadě zmýlí se v poětech. Zdá se, že výsledek pražských pro- hlidek je pranepatrný; kdyby bylo jinnk, vláda by se byla již pochlubila svým úspěchem. Pro- hlídky tyto, odbalujeme-li jich cenu se stan- viska politického, byly tedy pouhou ranou do vody. Konservativná „Gaz. Narodt“ také nevidí možnost nijakého vládního úspěchu z tohoto stihání. Podaří-li se usvědčiti české radikály z nějaké nezákonnosti a stibne je trest, stanou se v očich lidu politickými mučenníky a jich populárnost ještě vzroste. Jestliže je soud osvo- bodí, radikalové vyjdou z této aféry jako boha- týři, jako vítězní hromitelé německé intriky .. Chce-li však vláda stiháném českých radi- kálů osvědčiti svou „silnou ruku“, byla by po- vinna položiti svou silnou ruku také na vše- německé agitatory. Chce-li se však vláda suháním českých radíkálů zalibiti jen Němcům, pak by bylo nutno vysloviti politování nad sl- bosti této vlády. „Kur. Lwow.“ jde věci hlouběji na kloub Vláda stihá dnes české radikály; zejtra může se cos podobného přihoditi jiné národní strany Dívati se klidně, jak vláda vzhledem k zástu cům českéhu lidu užívá prostředků naskrze ab solutistiekých a mlčením její jednání schval vati, bylo by zárodkem velikého nebezpečí kaž dé národní strany v budouenosti. Kdo sleduje postup vlády, jež zrušila nejdřive immunitu říš- ských poslaneů, pofom zemských poslaneů n sněmě českém a pak teprve počala stíbati české radikály, musí v něm shledati centralistický ab- solutismus nejhrubšího zrna, ohrožující netoliko svobodu poslaneckou, nýbrž sloužící současně německému šovinšsmu na škodu jiných národů. A proto všichni poslanci, ač parlament je nyní uzavřen, měli by proti takovému jednání vlády protestovati co nejrozhodněji. Dnes je to snad jen otázka lokálná, česká; ale methoda nynější vládní práce může se dotknouti všech, nebot není v Rakousku národní strany (vyjma Němce), která by nemohla býti někdy přinucena zaujati proti vládě toléž stanovisho, které proti ní za- ujímají čeští radikálové. Tento fakt je přiliš do očí bijící, aby bylo možno přehlédnouti jej. Z Lublaně, 20. února. (Universitiní výber.) Zemský výbor kraňský usnesl se zří- diti stálý universitní výbor, jehož účelem je či- niti přípravy pro zřízení vysoké školy sbovinské v Luhlaní. Ve výboru mají zasedati zemský hejtman, starosta lublaňský a dva členové lu- blaňského obecního zastupitelstva, 4 říšští po- slanci, dva profesoři bohoslovi, po dvou zástup- cích slovinského učštelského družstva, spolku slovinských novinářů, spolku profesorského klerikálního spolku Leonova.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. února.
#6 alto_textblock #6
Osud rakousko-uherských vyzvědačů na Černé Hoře. Lazar Ercegovič a ještě jeden člověk z Grblje v Boce Kotorské byli posláni na Černou Horu jako vojenštl i političtí vyzvědačí. Černohorci. když nabyli důkazů, zbili je tak, že zůstali na místě mrtvi, načež je poznamenali jako špehouny: jednomu nsakli neho, druhému knir. Potom vzkázali jejich přibuzným, aby si je odnesl
#7 alto_textblock #7
domů.
#8 alto_textblock #8
Kšefty s ruskou revoluci. Redakce novoyorského listu »Sun« telegrafo- vala svému pařížskému zpravodaji, aby za každou cenu vypátral Azefa a nabídí mu mili cn franků honoráře, napiše-li pro jmunovaný list své paměti. Pan Bakaj, jenž právě uve- řejňuje v »Matinu« své paměti mnohem laciněji. nabídl se americkému zpravodaji, že to, jakožto osoba, věcí ruské revoluce úplně znalá, učin jmenem Azefovým za půl milionu.
#9 alto_textblock #9
Bulharsko Kůmrtí velikého knižete Vladimíra Veliký kníže Vladimír byl chefem 17. doro- stolského pěšího bulharského pluku v Plevně,
#10 alto_textblock #10
Výtvarné umění. „Volné Směry“, krásný umělecký měsíčník, kte- rým se můžeme chlubiti, nikoli jen „před cizinou“ jak zní oblibená a časío zneuzivaná fráze, nýbrž zvláště doma, sami před sebou, vydaly v töchto dnec první svazek svého nového, již XIII. ročníku. Jako redaktor „Velných Smerů je tenlokráte podepsán pouze Miloš Jiránek, ale není pochyby, že na re- dakci — jako již v dřívějš-ch letech — svorně bude účastna colá družina „Manesa“, jakž jest již osvědče- nou výhodou uměleckého měsičníku, který chce být uvědomělým represeniantem svoji družiny. První čí- slo nového ročníku vyniká především zase svým skvělými reprodukcemi ze závodu Štencova, nad něz co do přednosti provedení a jasnosti nelze u nás na- lézti lepěích. Jsou tu dva neznámé dosud originály Josefa Manesa z lei padesátých („Krajina“ a „Na výletě“), dvě nové pérokresby M. Švabinského (Náčrt podobizny“ a „Prašná brána“), překrásná uhlokresba Jul. Mařáka, několik skizz M. Ale- šových (mezi nimi původm náčrtky k výzdob Nár. divadla), studie architektury od A. Slavička (detail z chrámu sv. Víta) a řada studií i kreseb oa K. Špillara, J. Preisslera, Ad. Kašpara, M. Jiránka, M. Švabinského a K. Mysal beka. Textová část V. S. na prvním místě přináší člá- nek nového redsktora „Odvaha upřímnosti“ — úvabu zpola retrospektivní, zpola programovou. Umění je dnes téměř již jediná forma života, kde jest nejen dovoleno, nýbrž přímo nutno podati se zcela upřímně a otevřeně, praví M. Jiránek, přimlouvaje se za upřím- nost v přiznávání chyb, za otevřenost na všechny strany: to jsou po jeho mínění z prvních podmníne pokroku v umění. Ukázky z denníku universálníh vmělce francouzského Eug. Delacroix, Schefflerův Buchaplný článek o drážďanském Zwingru a j. dopl- ňují bohatý obsah prvního sešitu, jenž zaslouží, aby na „Volné Směry“ bylo co nejvřeleji upozorněno Cena jejích předplatného (16 K ročně) svou lácí před- stihuje všechny podobné umělecké časopisy zahra-
#11 alto_textblock #11
niční
#12 alto_textblock #12
Hudba. Oskar Nedbal odcestoval de Říma, aby tan tidil dva svmfonické koncerty. v nichž provede z če-
#13 alto_textblock #13
proto pluk bude v dvouměsíčním smutku. Plu- kovník a několik vyšších důstojníků odjeli ku pohřbu. Odjel i generál Markov jako zástupce bulharské armády. V celém Bulharsku budou slouženy panychidy. Mnohá města, ba i vesnice a četné spolky zaslaly soustrastné telegramy Marii Pavlovně, vdově po synu cara Osvoboditele. S mnoha budov v Sofiji, jakož i se střechy Slo- vanské besedy vlají černé prapory. Do Petrohradu odjeli i ministři Paprikov Ljapčev, kdež při pohřbu budou zastupovat bul- harskou vládu a kdež s ministry Izvolským Kokovcevem smluví podrobnosti o likvidaci ture. ckého požadavku. A tak i smrt dnes je ve službách Bulharska. Aspoň v Sofiji se věří, ž nyní, kdy bulharský vladař v Petrohradě je uznán za bulharského krále, v Cařihradě se popožene ujednání dohody bulharsko-turecké, profože jinak Turecko později sotva by dostalo i to, co nyn se mu nabízí
#14 alto_textblock #14
Odmitnutý návrh bulharského poslance v tureckém parlamentě. Panče Dorev, bulharský poslanec, učiní v tureckém parlamentě návrh, aby se učinila přítrž vybírání daně za právo lovení ryb v Ochrid- ském jezeře se strany »Dette Publiqjue«. Vzdor tomu, že Dorev dokázal, že hospodářstvi, jež »Dette Publique« vede, je přičinou úpadku města —š.— Ochridu, návrh byl odmitnut.
#15 alto_textblock #15
Válečný poplach v Belgii. »Petit Bleu« brusselský sděluje, že vláda belgická dala natisknouti s největším kvapem 100 000 svolávacích lístků pro milici. »Flandre Libérale« zaznamenává pak zprávy, které jsme již otiskli před několika dny o rychlém vy- zbrojování tvrzí antverpských, o sesilování po- sádek jich a mobilisaci některých oddílů vojen- ských a dodává, že toto rychlé zbrojení děl se na pokyn daný z Berlina právě v době, kdy tu dlel anglický král. My ovšem zaznamenuli jame k tomu zprávu z oficiosního pra- mene belgického, dle níž pokyn, aby chystala se na všechny případy, dán byl Belgi se strany anglic ké.
#16 alto_textblock #16
Nový případ Arnimův a opětná roztržka mez Vilémem II. a jeho kanelářem. (Aféra »Matinu« a pařížského vyslance Radolina V článku svém, pod nápisem: »Druhý pří pad Arnimův« poznamenávají »Müneh. Neueste Nachr.«, že aféra uveřejnění telegramu Vilé- mova na jeho vyslance v Paříži kníčele Rado lina v pařížském »Matinu« stává se stále taju- plnější. Ke všemu přinesl, jak známo, tyto dny pařížský »Journal« telegrafiekou odpověď Radolin císaři. Ještě horším stává se toto prozrazování di plomatických tajemství německých, míní mnichov- ský list prusofilský, tím, že »Matin«, list notoricky protiněmecký, hraje si na zastance clfsare proti jeho kancléři, dodávaje, že kníže Bůlow jest naprosto nespokojen s marockou smlouvou, ač sám byl nucen ji podepsati. Mnichovský list popírá tvrzení to a ujišťuje, že v německé poli- tice jest ted, po nové reservě císařově, k níž vedly listopadové události, úplná jednota. List lituje, že německé ruce poskytly ma- teriál k šíření pověstí takých a viní německé vyslanectvo v Paříži přímo, že jeho o so bn styky s proliněmeckým svým listem vedly k pu- blikaci oné, tím povážlivějšl prý, jelikož má kn. Radolin příbuzenské styky s magnáty pol skými a klerikálními z Pruského Slezska, kteří prý pracují k pádu kancléře, jenž má býti na- hražen — Radolinem samým. Právě proto jest prý prozrazení dopeše pro Němce tím trapnější. Také »Berliner Neueste Nach- richten« zle žalují, že stálé uvádění kan- eléře v odpor proti efsaři ve veřejnosti stává se přímo nesnesitelným. Zdá se ale, že ob listy, odvislé od zahraničního úřadu berlínského, pracují proti kn. Radolinovi při nejmenším rovněž bez důkazů. Dnes aspoň prohlašuje »Matin« určitě, že nedostal znění telegramu ani od kn. Radolina, ani od známého předáka středu Erzbergra, který má rovněž styky s ka tolickými magnáty. A »Gaulois« dodává za Ra- dolina, že týž vždy velebil zásluhy kaneléřov
#17 alto_textblock #17
ských skladeb Smetanovu symíonickou básei „Z českých luhů a hájů“, Dvořákovu symfonii „Z nového světa“ a „Slováckou suitu“ od Vítěz- slava Nováka, kterou před krátkým časem po- prvé s pronikavým úspěchem provedl ve Vídni. Z Ří- ma odjode Nodbal přímo do Pešti, kde říditi bude premiéru své báchorky „Z pohádky do pohád- ky“, jež na dvorni opeře pošťské poprvé provedena bude dne 13. března. Dílo, jež u nžs těší se velkě popularitě, vypraveno bude v Pešti s neobyčejnou nádherou. Návrhy na dekorace a veškeré kostumy. jež vyžádaly si mimořádného nákladu 60.000 korun. vyšly z atelieru dvorního malíře Kömenda. Cho- reografickou část pro pešfskou operu vypracoval ba- letní mistr Guerra. Ředitel královské opery pešt- ské Meszarosch požádal spisovatele Ladi- slava Nováka, aby se činně zúčastnil posledních úpravných zkoušek. Je zajimavo, že pešťská král opera provedla až dosud z českých děl pouze Sme- tanovu „Prodanou nevěstu“. Ještě během letošního roku zařudí do repertciru „Dalibora-“ + Symfonický oxchestr sestavil k svěmu samo- statnému koncertu, který pořádá dne 24. 1. m. v sále Plodinové bursy, velmi zajímavý a poulavý program z následujících skladeb: 1. Schubert Fr. Symfonie č. 8. H-moll. 2. Mario van Overrem. A-moll koncer pro chromatickou hatíu s průvodem orchestru. Hraje l. Kruisova. 3. Novák Vílězslav. Balada horská. Weingärtner F. »Pramen«, píseň dle básně Ch. Mor- gensterna. Zpívá s průvodem orchestru p. Jar. Kar- bulka. 4. Sychra Lumír. »Máje, symfenická básei pro velký orchestr, dle stejnojmenné básně K. H. Máchy. Lístky k tomuto koncertu převzaly do před- prodeje firmy: Fr. A. Urbánek, Ferdinandova třída. vedle Nár. divadla, Fr. Chadim, roh Vodičkovy ul.a Václ. nám., F. Homolka na Král. Vinohradech, Pala- ckého tř, vedle pošty. + Rubinsteinův »Ztracený ráj«, janž nastudován a řízen prof. Ad. Piskáčkem, proveden bude praž- ským »Hlaholem« dne 25. března t. r. v Rudolfinu za účinkování koncertních pěvkyň pl. Vlasty Klau- sové a sl. Boženy Ludikarové, členů damského od- boru pí. Ludmily Homolové a pí. Marie Tůmové, dále solistů Nár. divadla pp. Mirko Štorka a Emila Pollerta s orchestrem České Filharmonic jest prvou z Rubinsteinových duchovních oper. Po něm násle- sledovaly »Věž babylonská«, »Mojžíš« (v Praze pro- veden r. 1824) a »Christust. V Praze provozován hude »Ztracený ráj« poprvé. Nejprve vůbec proveden byl ve Výmaru r. 1855 řízením Fr. Liszta. »Ztracený rájs, rozdělen je dle vzoru oratorií na jednollivé čísla. Střídají se čísla solová s čísly sborovými, čím docíleno působivých budebních protikladů. Každý dilů proveden bude v jediném celku.
#18 alto_textblock #18
o marockou smlouvu. Některé zajímavé jestě hlasy ke zvláštní této potyčce mezi Berlinema Paříží přineseme — při místě v listu dnes ob- mezeném — příště.
#19 alto_textblock #19
Podvody páchané při posledním sčitání lidu v územi zněmčeném. V těchto dnechi vyčala statistická komise krá hl. města Prahy a spoj. obcí III. díl s vého sčítá ní lidu v král. hlav. městě Praze a ob- cích sousedních, provedeného 31. prosince 190 (Poměry populační v podrobném zpracování), sepsá ním JUC. Jana Srba, záslužného dnla vědecké zevrub- nosti, knihu snad nejzajímavější. Upozorňujeme v t příčině prozalím jenom na dvě části a sice část Ix Obcovací řeč jako prostředek, sesi- lujíei národní državu německou v ze- mích kolruny české a v Rakousku vůbe (Odpověď prof. dru. Rauchbargoví) a X. O be ovae řeč obyvatelstva, které po přání našich obran- ných jednot král. hlav. město Praha, jako máti če- ských měst, má ve zvláštním otisku vydati a to ne- toliko v jazyku českém, nýbrž i německém — a trvá- me, že by neškodilo ani, kdyby části ty byly vydány v jazyku francouzském — aby cizina řádně byla in- formována o bozpráví, jaké se páše po desetiletí n našem národě. Takto umožněno bude našim lidem s celým obsahem těchte závažných částí se sezná- miti, z nichž vyjimáme právě místa, kde se poukn- zuje na podvody, páchané při určování obcovaci ře v území zněmčeném, kterážto data pak vzata za sm rodatná pro číslice národnostní a celého jednání ape rátu státního též při zřizování škol v tomto úzcrí Při vyvracování nepravd a útoků dra. Rauch- Berga na sčítací orgány král. hlav. města Prahy, jake by byly nesprávnosti páchaly při sčítání lidu v bode druhém uvedené v části IX., poukazuje spisovatel proč se vládě rakouské tak zalíbilo slovo „řeč obco- vací“ na místě řeči mateřské, jak tomu chtěl sjez statístický v Petrohradě r. 1872 a proč se jí Němci naše rakouská německá byrokracie zuby nehty drží Jak ze zevrubného vypsání vzniku „řeči cbcovaci vychází, jednalo se rakouským byrokratům o to, kdyí již řeč vyšetřovati se musila, aby z ní Němci mě- rou nejvěls! těžih mohli, aby ještě více číselně sv zastoupem v Rakousku na úkor jiných národnost mehli zvětšiti. Co pak „obcovací řečí“ jest, uváděla prováděcí nařízení jak ze dne 6. srpna 1880, tak i z dne 9. srpna 1890 a 25. srpna 1900 následovně .řeč, které uživá sčítaná osoba v obyčejném oh cevání.“ A tu, ptáme-li se, které jesi to obyčejné obco vání, zda v rodině, či ve veřejném styku, poučení mlčí a tato nejasnost byla nutna pro Němce, neboť i rakouská vláda věděla a ví, že kalných vodách nejlépe se lovi. Němci ihned r. 1880 důtklivě žádali všecky Němce, zvláště ve smíšeném územi žijící, aby se jen za Němce hlásili, aby obco- vací řeč byla totožná s řečí mateřskou. Český klub. který vydal brožuru o sčítání lidu a nabádal našince. by do rubriky obcovací řeči zanášeli řeč naa teřskou. byla v území zněmčeném skonfiskována a mnoz z našinců soudně stiháni. Na Moravě starai se Němce „Máhr. Tagblati“ v Olomouci, který pravila „Slovem řeč obcovací' nemá se rozuměti ani ř matořská, tím méně původ nebo národnost, nýbrž jen ona řeč, již se obyčejně uzívá. V tomto smysle v Olomouci reč německá jest řečí obee vací a kazdý Olomoučan vyplň tedy ru- briku onu německá.“ Všechny krajinské listy v území zněmčeném přinesly k Němoům výzvu: „T várnici, průmyslníci a všichni, v jichž službách na- lézají se Češi neho Češky, nedopusťte, aby do ru- briky XI. „Umgangsspráche“ zanesena byla jiná řeč než německá; jest rozdil mezi jazykem maleřským a řečí obcovací a v závodech vaších i v rodinách jese přece pouze němčina řečí obcovací,. Z toho viděti, že Němci přikládají řeči obcovae vždy takový výklad, jaký se jim kde hodil a číselný počet zvyšoval. Poněvadž Čechů Bylo více nepoměrni v odvislém postavení u Němců než tčchto u nás — jsme od Němců silně zkracováni na svém číselném zastoupení jak v zemích koruny české, tak v celém Rakousku Křiklavé výklady Němců byla vláda nu- cena již r. 1890 doplniti dodatkem, kterým popisním komisařům bylo uloženc, aby se prve otázali hlavy rodiny, klerou řeč mají zapsati jako obcovací sčíla ných osob v rodině a aby zdrželi se všelíkého uvá- dění v omyl způsobem, jímž by tuto otázku kladli neb vliv na odpověď k této otázce vykonávali. V roce 1900 konečně byla vláda nucena, ovšem pozdě, vy datí zvláštní pokyn, který c. k. místodržitelství vy- dalo teprvo dne 28. prosince 1900(II1), „ž. cizím osobám v rodině, jako: služkám, učňům atd. má se poncchati úplná volnost, aby udali obcovaei řeč, jakou sami chtějí.“ To se stalo však pro čelno stížnosti, neboť Němci hleděli v r. 1900 ještě úsilněj využitkovati vyšetřování obcovací řeči k číselnému sesílení svého počtu a tím i k sesílení své národní državy. Dokazují to nejlépe různé články a provo- lání o tom, jak se má pojímati rubrika 19. (obcovaci řeč) v tak zvaném územi uzavíraném. Uvedeny ve stati jmenovaného dila jsou pak doslovně: Úvodník „Nationale Zeitung“ čís. 100 ze dne 22. prosince 1900, kde vybízejí se mujitelé bytů, chlebodárci, b vůbec kde kdo, aby každého zapisovali za Němce Též majitol domu musi toho dháti, by jeho nájemníe byli zanešeni jako Němci a kladou všem za povin- nest, by sami toliko listiny vyplňovali a nedopustili aby se tak stalo služkou, sluhou, učněm, tovary- šem atd. Zvláštní leták toho druhu vydala fa. Ru- doli Gerzabek u. Co(tI)) v Liberci, která letal doplnila ještě vzorem, kde u Čechů Vomáčky z Pl zně, Němečka z Benešova, Šourka z Kolína a Ko- courka z Táhora rozené, „leč obcovací“ německou uvádí. Ke konci úvodníku zmíněného listu vyzvání jsou i starestové obcl, by se o to postarali, by každý byl zanesen s obcovaci řečí německou. A jako do- klad násil: obecního starosty uveden tiskopis a. Mo- stu čís. 952 ze dne 24. ledna 1901, kde Čechu s vyhrožuje stíháním, nepřepiše-li v ruhrice obcovae řeči slovo „česká“ v „německá“. Jednání to osprave- diňoval mimo jiné listy i „Deutsche Leipaier Zeitung a dne 29. prosince 1900 „Brůxer Zeitung“, že v ně- meckém městě Mostu jest obcovací řečí jen němčina Ovoce těchto a podobných vyzvání jeví se pak zvláště v číslech, které bral stát rakouský za správné Dle samotného dra, Rauchberga narodilo se ve 32 okresech území zněmčeného 167.099 osob v okresech českých a přislušelo 261.478 osob do okresů českých. ale úřadně sčitáním zjištěno s „obcovací řečí“ českou jen 92.887 osob. Ve zvláštní tabulce probrány jed- notlivé okresy zněmčeného území a vyznačen nich počet, kolik jich příslušelo do okresů českých a to kterých. Při bedlivějším probírání dospělo se pak k takevým obrázkům, že Bohosudov (Mtaria- schein), kde nebylo Čecho, měl 2 české spolky a t
#20 alto_textblock #20
skě BolioslužEy, Rouďníky (Raudnig), Kde ze 1140 osob přes 34 narodilo se jich v ryze čes. okresech, jen 19 Čechů bylo, v Ústí n. L. s Březnicí a Kliši, kde na školách německých i maličních celkem českých det dle úřadního udání 777 bylo, jen 774(III) nalezeno osob s obcovací řečí českou, tudíž méně, než dětí! V Horní Vsi (Oberdorf) na Chomutovsku zapsán pcuze 115 osob. s obc. čes. Ječí, soukromým sčitá ním však zjištěno 584 Čechů, ač ve skutečnosti jich je tam mnohem více. Výpočet celé řady míst z územ zněmčeného dokazuje nad slunce jasněji, jaké ne- správnosti při sčítání páchaly ebecní úřady. Pak ne- lze se divili, že na náš účet přivlastnili si Němci je v území zněmčeném 124.606 Čechů, kteří se jak Češi hlásili, ale v předu uvedenými návody na posí- lení Němců v Němce byli přeměněni. V zevrubných přehledech dle okresů vyznačeny naše ztráty a vyji- máme z toho, že přes 8000 našinců sislo se Němei na Duchcovsku, Teplicku, Moslocku, přes 6000 n Liberecku, Ústecku, přes 5000 jen v Liberci atd. Př Vidni proveden důkaz, jak nesprávná jsou čisla úřad- ní. Ze 310.518 osob, parozených v převážně českých okresech a ze 401.829 osob, do těchže okresů přísluě- ných, napočteno s českou obcovácí řečí jen 102.974l Při nejmenším měla Víden 350.000 Čechů a tudii zvětšen ve Vídni počet Němeů o 250.000! Podrobně probrána i data o vojsku a věnována pozornost mě stům na Moravě. Shrneme-li vše, dochá zíme k tomu. že náš národ posledním sčítáním ztratil jen 375. 000 našinců, které obce samovolně přeměnily na Němc Další část stati pojednává o Praze, příčinác ubývání Němců i vyvrací výpočty dra. Rauchiberga přitažené za vlasy z údajů o školství. Za to doká záno, jak i v Praze Němci využivali: Čí chleha ji loho píseň zpívej! — čehož dokladem jest h udoue prý ředitel zemské statistické kancelá ře dr. J. Rauchberg, klerý sám zapsal u svých dvou českých služek, z nichž jedna narodila se v Dol. Bou sově u Sobolky a příslušela do Přepeř v témže okre se, druhá pak narodila se v Zapech u Brandýsa n. L a příslušná byla do Ostrova u Vlašími, za jich obco vací řeč němčinu a přece obě, jak šamy při výsleche na obecním úřadě na Král. Vinohradech udaly, něme cky jen trochu rozuměly a mluviti pak skoro vůbe nedovedly. Když u těch na jich vlastní žádost pr vedla se správná korrektura, chtěl přece Rauchber mermomcci obě zachovati pro sesílení německé drža vy v Praze a na předměstích a proto odvolal se nej prve k c. k. bejimanství na Král. Vinohradech, poto k c. k. místočržitelství pro král, české, než pu oba- kráte přizozeně bezvýsledně Na konec této stati spisovatel praví: „Naskýtá se nyní otázka, jak nazvati jednání Ranchberga, kle- rý, ač jako c. k. universitní profesor statistiky zna mistodržitelský pokyn ze dne 28. prosince 1900 přece zapsal své české služky k obcovací řeči ně mecké. Přesláváme na tčchlo ukázkách, kleré jasně uka- zují, jakých dat užívá vláda při zdržování zřídi české školy a vítáne a povděkem, že statistická komise král. hlav. města Prahy a spojených obe svým nákladem dílo toto, pro náš národ tak význam- né v dnešních dnech, vydala a jsme přesvědčeni že části IX. a X. pro širší českou veřejnost důležite v nejbližší době dá jako zvláštní spisek na trh knižní by tak umožněno bylo každému našinci seznati, ja kými zbraněmi pracuje tak zvaná věda německá by nás v rašich právech, kde se to jen dá, mohla zkracovati a též nebude litovati nákladu na vydání těchto dvou částí v jaz. německém a případně fran- couném, by cizina nabyla správný obraz o tom jakými prostředky se v Rakousku udržuje nadvlád
#21 alto_textblock #21
Němců.
#22 alto_textblock #22
Dr. Tomáš Černý
#23 alto_textblock #23
Bolestná zpráva, zachycená objetím zná mého jména v černém rámečku, roznesla — bohužel potvrdíla se včera ve večerních hodi- nách! Dr. Tomáš Černý, poctivý a upřínn vlastenee český, horlivý pěstitel styků slovan- ských, o ideu sokolskou jeden z nejzasloužilej ších, vynikající právník český, bývalý posla neo zenrský, člen panské sněmovny a bývalý dlouho- letý starosta našeho města — o půl sedmé ho- dině večerní zemřeb v 69. roce věku svébo. Ze- snul smatí ideální pro lékuře, ale tím kormutli- vějši a otřesivější pro okoli, raněn byv mrtvící. Únrtím dra. Černého dotčena bude eelá če- ská veřejnost, nejen pražská, s kterou jméno jeho spjato těsně již od let šedesátých, nebot celoživotní působnost jeho, prosycená duchem veskrze vlasteneckým, pronikala do celého ná- rodního našeho organismu. Jsa rodákem nym- burským (* 16. srpna 1840), již jako studen všímal si veřejného života a zaujímal mezi dru- hy přední místo, zvolen byv jako právník za po- kladníka utrakvistického tehdy Akademického čtenářského spolku v Praze. Dosáhnuv ve věku 22 let hodnosti doktora práv, vstoupil do advo- kátni praxe k dru. Fričovi, načež po šesti létech otevřel samostatnou kancelář. Jako obhájce záhy získal si zvučného jména, vynikaje nejen právmekou bystrosti a vzácným klidem, nýbrž i rhetorickým, jímavým přednesem. Za perse- kucí v dobách Giskrových a Herbstových byl obhájcem některých pronásledovaných odpověd- ných redaktorů „Národních Listů“ a obbajo- vací jeho řeči tehily znaěně přispěly k popu- lárnosti jeho jako obhájce. Nerozlučně však spojeno jest jméno dra. Tomáše Černého s myšlenkou sokolskou a ze jména se Sokolem pražským. Jsa osobním při telem Jindřicha Fügnera, zúčastnil se veškerých praci k založeni Sokola směřujícíeh vynikají eím způsobem. R. 1862 zvolen byl do výboru Sokola a od r. 1863 byl náměstkem starosto- vým. Neocenitelných zásluh získal si hlavně v době, kdy po smrti Jindř. Fügnera život mladé jednoty v základech byl otřesen. Pouze usi- lovné snaze Černého podařile se odvrátiti ve- škeré nesnáze hmotné i nástrahy Sokolu kladené a uvésti Sokol do klidnéhoo přístavu budovy Fügnerovy — nynější to budovy Sokola praž- ského, tak že právem stala se přislovím slova jednatelské zprávy Sokola z r. 1867: „Co nám Fügner zbudoval, to nám Černý zachoval“. V uvážení těchto zásluh zvolila jej jednota rokut 1872 za svého starostu, v kterémžto čestném postavení setrval až do r. 1882. Bystrost a od- horné vědomosti, kteréž zjednaly Černému po- věst znamenitého obhájce a zástupce, zásluhy jeho o Sokol pražský a myšlenku sokolskou vů- bec rozšiřily populárnost jeho tou měrou, že s ra- dosta uvílána r. 1882 zpráva, že zastupitelstv král. hl. města Prahy, v němž Černý od r. 1871
#24 alto_textblock #24
jako člen sboru obecních starších a od r. 187 jako náměstek starosty zasedal, zvolilo jej z starostu pražského. Již prvním svým vystoupením dokázal Čer- ný, že hoden jest v plné míře důležitého úřadu, jemu svěřeného, prohlásiv veřejně při nastolené svém na stolec primutorský památná slovao „zlaté slovanské Praze“. Neunavné píli, byslrosti, prozíravosti, jemnému taktu jeho a zkušenostem nabytým, zejména cestami p Rusi, Německu, Francii, Švýcarech a Hialíi, jest děkovati, že uskutečněna a provedena byla celá řada plánů a myšlenek ku povznešení král. naší veleobce. V dobu starostování jeho spadá spo- jení Vyšebradu a Holešovie-Buben s Prahou, zakoupení rozkošného ostrova Zofinského a sadů na Nebozízku, zakoupení Brožíkova obrazu „Hus před koncilem kostnickým“ a mn. j. Roku 1885 vypršelo 3letí, na které starosta volen bývá, a Č. uehýlil se zpět do života seukro- mého; o lásce a úctě, jaké se těšil, svědčí, že po třikráte zvolen byl jednomyslně za starostu, kteréhož úradu však z ohledu na zdraví vice nepřija. Jako starosta zvolen byl Černý i do sněmu, jsa poslancem za Nové město pražské. I zde vyvinul všestrannou a plodnou činnost. Hlavním však dílem této periody činného života jeho jest účastenství v založení Zemské banky král. če- ského. Zkušenosti, kterýchž již dříve jako před- seda spolku záložen česko-moravských v tomto oboru národohospodářském nabyl, a úmysl emancipovati se od ciziny zřízením ústavu, jenz poskytovul by rozsáhlý úvěr živnostenský a me- lorační, vnukly mu myšlenku založení Zemské banky. Návrh, jejž v tom směru na sněmu krá- lavství českého učinil, došel všeobecného sou- hlasu a Černý sém zůčastnil se horlivě sně- movních prací ku provedení návrhu jeho směřu- jících. Když pak banka v život byla uvedena. zvolen byl náměsíkem generálního ředitele ústa- vu toho. Složáv úřad starosty pražského, setrval ve sboru obecních starších. Po svém vystonpen r. 1896 zvolen čestným měšťanem pražským. K vlasinostem jeho, mimo uvedené, zvláště uvé- sti nutno vedle jiných občanských etností skrom- nost v pravdě sokolskou a jemný takt, kterýmž hledé vždy k vytčenému cíli a pedávaje se svěsti ohledy strannickými neb osobními, též eíle svého k dohru všeobecnému směřujíeího dosábl. Čern znám je i šíře po světě slovanském. R. 1870 zůčastnil se s Palackým a Riegrem cesty na Rus. R. 1902 povolán do panské sně- movny. O posledních dhech jeho života se dovl- dáme Pan dr. Tomáš Černý od několika týdnů choravěl, ale přes to pracoval až do minulých dnů. Poslední dvě neděle upoután byl na lože. Předvčírem se mu přitížilo, usnul tvrdě a včera o 1/47. hod. večerní usnul na věky. Zesnulému ve všech kruzích a vrstvách uchována bude čestní paměť a úcta, jaké celým životem svým si byl zasloužil. Pohřeb zvěčnělého bude se konati péči obce pražské. Tělocvičná jednota „Sokol“ praž- ský vyslovila přání, aby se pohřeb konal z praž- ského „Sokola“, jehož zesnulý byl spoluzakl- datelem.
#25 alto_textblock #25
„
#26 alto_textblock #26
Primátor měst pražských p. dr. K. Groš zn- slal rodině zvěčnělého projev soustrasti. V dneš- ní schůzi městské rady předloží pak návrhy ve příčině vypravení pohřbu, důstojného někdejš- mu primátoru pražskému. Na radnici staroměstské byly vztýčeny smu
#27 alto_textblock #27
teční prapory.
#28 alto_textblock #28
Záhadná vražda v Šumavské ulici na Král. vinahradech.
#29 alto_textblock #29
Ve včerejším zabaveném večerním vydání „Ná- rodních Listů“ uveřejnili jsme obšírnou zprávuo tajuplné vraždě, která se stala včera před polednem v demě č. 30 v Šumavské ulici na Král. Vinohra- dech, kde před třemi dny provdaná pani Magda Novotná, manželka účetního Hospodář- ského družstva v Dušnikách, byla vkrulným způso- bem zavražděna. Rekapitutujeme stručně celou událost: Nebohá paní po odchodu svého manžela, jenž denně časně ráno odjíždí do Dušník a s večerem se vraci — byla v bytě úplně sama. O dováté hodině navštívila ji ještě v mladé domácnosti její maika, se kterou hovořila asi do 10. hodiny dopolední Co v necelých dvou hodinách na to se stalo, odhalene bylo ve 3412 hod. pclední, kdy do bytu vkročila sestra mladě pani. Anna Franková, která nalezla k nesmírnému zděšení sestru sveji zb rocenu v krvi na posteli, mrtvou, zavražděnou. Zlesyn provedl ničemně své dílo tedy mezi 10. a 12. hodinou polední, je-li správným časové udání jednak matky, jednak sestry rgvražděné. Krvavý zločin způsobil na Kr. Vinohradech oprav- dové zděžení a po celé odpoledne bylo před domem č. 30 v Šumavské ulici, kde pí. Novotná byla z- vražděna, shromážděno veliké množství obecenstva. Dojímavé a vzrušující výjevy odehrály se před bylem zavražděné, když tam příšla její matka Ka- rolina Tomková, vdova z Nového Města n. M., která přijela v pátek na svatbu dcery Marie a zdržela se u druhé své provdané dcery pí. Anny Frankové, man- želky obchodního cestujícího ve Šlezské třídě n Král. Vinohradech. Matka, která u dcery pí. Novotné ještě před několika hodinami byla na návštěvě, byla bolem zdrcena. Ostatní její dcery s usedavým pláčem matku objímaly. Vstup k zavražděné nebyl im však dovolen, poněvadž v bytě prodlévala soudní komise Zástupcové úřadů bezpečnostních a soudních velmi obšírně pepsali veškeré podrohnosti místa vra- ždy. Komise trvala neobyčejně dlouho. Odpoledne přes dvě hediny a večer bylo pokračování od 6 do 9 hodin. Do odpoledního vyšetřování zábodného připadu nebylo zjednáno žádně vysvětlení. Dle různých zná- mek jest jisto, že jedná se o úkladnou vra ž du ze msty a že známky vioupání, v bytě zavražděné nalezené, byly jen předstírány, aby stopa pachatele byla odhvrácena. Uvedeme další podrobnosti o vraždě a nešťastn její oběti. Paní Magda Novotná, rozená Temkova z Nového Města n. M., za svobodna bývala krámskou v uzenářském závodě p. Chmela v Hybernské ulici a sice po dvě léta. Dne 15. února 1908 toto místo opustila. Zde seznámil se se sličnou prodavačkou obchodník s dobytkem Jaroslav Helebrand z Roud- nice, který měl vážné úmysly pojati divku za chot. Těchto úmyslů se vzdal, když mu dívka sdělila, že má jinou známost. Mažitelce závodu tehda prohedil Helebrand: „Má-li ráda jiného, tak si mne nevezme! A od těch dob přicházel do obchodu jen za ebchod- ními záležitostmi. Po dvouletém pobytu v závodě p. Chmela epu- tila slečna krámská toto místo a vsloupila do zá- vodu své sestry pí. Anny Frankově, choti obchodního cestujícího, která koupila Maceškův uzenářský ob- chod v Palackého třídě, kterýž sl. Tomkova Hídila Druhým nápadníkem sl. Tomkovy byl p. Čeněk Novotný, účetní Hospodářského družstva v Dulní- kách, s ninž sl. Tomkova dne 20. února t. r. vst u- pila ve sňatek manželský. Do společné domácnosti koupil manžel nábytek u obchodníka Schlögla v Žiz kově a byl personálem zasjlalele Buriána z Král