ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7ae78bc0-8d4f-11dc-ac52-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 60
#1 alto_textblock #1
0l smdn
#2 alto_textblock #2
Ročník XXXXIX.
#3 alto_textblock #3
ítá v
#4 alto_textblock #4
l
#5 alto_textblock #5
oz be
#6 alto_textblock #6
V Praze, v úterý 23. února 1909.
#7 alto_textblock #7
9 vieme mtotnomnovv sbud zola alo olnpsdb dolěčrv iložěu a Mlorv
#8 alto_textblock #8
ope nr e
#9 alto_textblock #9
o
#10 alto_textblock #10
Čísla 54.
#11 alto_textblock #11
Na ranni avečornítiety přodplácí net V Prazo v administraeii — na měni, na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvoji donáškou na měsia, na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve Hliálkách na měsic. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsle. . . . . . B K na čtvrt lsta . . . . 9 K o0k s dvoji zásilko na měsie. . . . na čtvrt lota . . . K 4o h
#12 alto_textblock #12
.
#13 alto_textblock #13
V dobném prodejií ranni čislo o sobě . . za e večerní . . . . . . . za 4k Ve filišlkách na venkově ranní čialo . . . . večerni . . . . . . . . 5h
#14 alto_textblock #14
Innerátv plati sa hotové napřed Předpliceni a inserty přijími administraco v Marianské ul., a Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a sxpediss „Národních Listů“. Rukopisy so novracejl.
#15 alto_textblock #15
Jalové hrozby absolutistů.
#16 alto_textblock #16
Takové rozčilující nejistoty o tom, co z krajně napjaté situace zevní jako vnitřní na zejtří propukne, věru již dávno nezaku- sili národové tohoto soustátí. Jako za ostré sněhové vánice v horách neviděti na deset kroků vůkol, tak zahalen podobně politický obzor divokou změtí denních znepokojujících pověstí tu o kvačícím a zcela již blízkém i neodvratném nebezpečí války rakousko- srbské, na jejíž pouhou předehru prý již prasklo — 580 mil. K našich těžce vyděla- ných peněz: — tu opět o hrezících prý ne- utěšených překvapeních a převralech ve vnitřní politice cislajtánské. Poplašné válečné chmury včerejška dal sice dnes (22. února) ministr zahraničních věcí baron Achrenthal na vídeňské burse rozptýlit oficiál- ním prohlášením, že »pověsti, ja- koby válka se Srbskem byla neodvratnaa rozhodnuta, postrádají všeliké s ku- tečné podstaty; ačkoliv je situace vážná, nieméně prý vláda rakouská neuči- nila dosud žádných opatření, jež by ukazo- vala k tomu, že Rakousko hodlá od své dosavad sledované mírumilovné politíky od- dola dmmod bočili«. — Za to ohledně vnitřní vládní po litiky rakouské nedáno posud ke všem těm roztodivným a stejně znepokoji- vým pověstem posledních dnův zádného podobně konejšivého prohlášení, ani na burse vídeňské ani v publicistice vládní. A přece nejde tu o věci nepatrnéa málo významné, nýbrž pověsti z Vídně co den prošlehující straší národy zrušením ústav nosti a dočasným absolutismem, érou mini- sterských oktrojírek nebo opět přikázáním jazykových předloh vládních pro Čechy — panské sněmovně, rozpuštěním poslanecké spěmovny a vnucením nám jich pak moch § 14. — Jak může konstituční vláda, ja- kouž přece snad vláda Bienerthova dosud se považuje, ku podobným pověstem lho- stejně mlčet, věru nechápeme. Proč neod- povi, že nařknutí jí z obmyslův tak krko- lomných jako jest zrušení ústavnosti a oktroyování jazykového zá kona království českému, jest už vzhledem k celé politické situaci přítomné holou ab surditou. Což pak to jde jen tak zhola roztrhat neodvolatelný základní zákon novodobého Rakouska, jakým jest diplom z 20. října 1860, kterým se panující močnář nejen za sebe, nýbrž i za své násled- níky zřekl absolutismu na vždy. Což pak by tím nebylo rázem protrženo též celé vyrovnání s Uhrami, zpečetěné smlou- vou státoprávní z 31. srpna 1867, jejíž zá- kladní podmínkou dle § 25 jest vý- slovně »plná ústavnost také v ostat ních (neuherských) zemích Jeho Veličenstva. poněvadž Uhry pouze s konstituční m zastupitelstvy těch to zemí ohledně společných záležitostí ve styk vejíti mohou.« — Zrušením ústavnosti a ústav- ních sněmů těchto zemí bylo by tedy rázem veta i po delegacích i po všem dosa- vadním svazku s Uhrami i nadešel by samo sebou poměr pouhé osobní unie mezi oběma »polovicemi« mocnářství. Nuž a to přece lze pochybovat, že by vláda Bie- nerthova chtěla si na svědomí vzíti.
#17 alto_textblock #17
A oktroyovat nám jazykov ty osnovy, proti nimž veškeren národ český svorně protestuje — mocí § 14? Nejde podle platných zákonů taktéž nikterak a naprosto. Proč? Poněvadž meritorní obsah jazykových těch předloh je takový, že ustanovení zmíněného § 14. se na ně zhola nehodí. Pověstný onen 8 14. výslovně praví, že smí veškeré ministerstvo v případě na- lehavé nutnosti v čase, kdy říšská rada právě nezasedá, císařským naříze ním opatřiti pouze ty záležito sti, k nimž zapotřebí jest ústav ního svolení rady říšské; že všal nesmi tu jíti o žádnou změnu státních základních zákonův ani o žádné trvalé zatlžen státní pokladny. Ale poubé pročtení oněch Bienerthových předloh pončí každého, že nepatří ony v obor oněch zákonův a záležitostí, k nimž zapotřebí jest ústavního souhlasu rad řišské, nýbrž vyloženě spadají do kompe tence zemského sněmu království českého, dále že se jimi podstatně měn státní základní zákony a sic nejen čl. XIX. (o rovnoprávnosti), nýbrž článek III. (o rovné přístupnosti veřejných úřadů všem státním občanům) a tolikéž články 11. a 12. státního základní ho zákona o zastupitelstvu říše. Mimo to navrženým zřízením 20 krajských hejtmanství uvaleno bylo by na státní po- kladnu trvalé a jistě veliké břemeno, jdoucí ročně do milionů. Celý obsah jazykových těch předloh Bienerthových odporuje tedy a vymyká se moci § 14. tak zřetelně, jak jen možno. — Ale snad by je vláda mohla oktrojovati jen prostě svou mocí nařizovací bez použití § 14.9 Toho by se teprv nemohla odvážiti, neboť nařizovací moc vlády jest výslovně obmezena platnými zákony: jen v rámci a na půdě zákonů smí vláda vydávati nařízení. Co však stanoví platné zákony. o něž tu běží: Platný, poněvadž dodne žádným jiným zákonem nezrušený z ákon náš zemský z 8. dubna 1848, vyhlášený řádně ve sbírce zákonů království českého. přikazuje, aby český jazyk ve všelc úřadech v celé veřejné správě země české byl na roveň staven s jazykem německým, pročež aby veškere úřady státní v král. českém byly opatřeny toliko úřadníky, obou jazyků znalými. Předlohy Bienerthovy však vylučují jazyk český z kancelářů c. k. úřadův téměř ve třetině české země, připouštějíce ho jen v míře velice obmezené ve vnějším jich styku se stranami českými. A tak tedy neplní. nýbrž ruší platný náš zákon zemský a s ním i základní státní zákon rakouský, jenž v čl. svém XIX. uznává rovnoprávnost všech zemských jazyků ve škole, v úřadě a vži votě veřejném. Jak by tedy mohla kterákoliv ústavn vláda oktrojovat nám tyto předlohy páně Bienerthovy ve způsobě ministerských naří- zení, když by ji každý soudce český mohl snadno dokázat, že nařízení její přímo se příčí a odporuje platným státním i zemským zákonům
#18 alto_textblock #18
Však prý se také již v samé ministerské radě kabinetu Bienerthova ozvala (dle ví- deňské »Montagsrevue«) silná oposice proti každému úmyslu podobné protizákonné oktro jírky. A tak tedy udržuje se pověst, že prý bar. Bienerth, boje se o osud svých jazyko- vých předloh v poslanecké sněmovně, svěř je povolnějším a jemnějším rukám aristokratů ve sněmovně panské. Než, rádi bychom se podívali, kterak by právníci a znalci zákonů mezi cislajtán- skými těmi senátory mohli přeskočiti aspoň tyto dvě pořádné překážky: A sice předně základní státní zákon, pro nějž teprve před dvěma léty zvedli ruce, totiž zákon daný 26. ledna 1907 ř. z. čís. 15, jenž praví doslovně Ku působnosti zemského zákono- dárství náležejí také taková opa- tření o organisaci státních, správ- ních úřadů, která jsou podmí něna kompetencí zemského zá- konodárství k organisaci auto nomních správních úřadů. — K organisaci autonomních správních úřadů v království českém jest pak dle zákona o okresních za- stupitelstvech nepopíratelně kompe- tentní jedině zemský náš sněm. Nuže, před- loni se mu uvedeným říšským základním zákonem státním z 26. ledna 1907 čl. 12. přiznalo právo čini opatíení též o organisaci tako- vých úřadů státních, jichž okresy působnosti mají se shodovat s okresy zastu- pitelstev autonomních. Nesmí a nemůže tedy na dále a ni ministerstvo, ani říšská rada měnitiokresy a kraje v Čechách přes hlavu českčho sněmu, tento není obmezen již jen na pouhé dobré zdání, alébrž ma sám přiznané práv zákonodůrné co do organisace obvodů těch stálních úřad správních. Nesmí a nemůže tedy ani panská, ani poslanecká sněmovna přijati jazykové předlohy Bienerthovy, měnící obvody soudní a správní v Če- chách až bůh brání, sice by se dopustila porušení teprv dvě léta starého základního zákona státního. To jest jedna neztečná bariéra. A druhá? V § 8. jazykové předlohy Bienerthovy zavádí se nové zařízení při zápisecí do veřejných knih pozemkových, hor- ních a vodních v Čechách po stránce jazy- kové. Avšak v článku 11. základního stát- ního zákona říšského z 21. prosince 1867 čís. 141 ř. z. čte se pod literou k), že zá- konodárství o vnitřním zařízení ve- řejných knih nenáleží řadě říš- ské, nýbrž vyhraženo jest zákonodárství zemskému. Jak by mohla tedy kterákoliv sněmovna rady říšské odhlasovati zákon, jenz by, jako činí jazyková osnova přes hlavu sněmu českého nařizovati, jak mají veřejné (pozemkové) knihy v Čechách na dále býti vedeny? Z těchto všech příčin a důvodů nemáme za možné, aby oba čeští ministři v kabinetě Bienerthově svolili k tomu, by jazykove ony předlohy vůbec ještě by l podány at té neb oné sněmov ně
#19 alto_textblock #19
rady říšské, nad tož aby nám byly přes všechny platné zákony příkře oktrojovány
#20 alto_textblock #20
Srbská vláda na výhrůžky trestn výpravou rakousko-uherskou.
#21 alto_textblock #21
Z Bělehradu, 22. února. (K. k.)
#22 alto_textblock #22
Vládní list »Samouprava« uveřejňuje toto communiqué: Videňské a peštské noviny nejen že ustavičně vyhrožují Srbsku ultimatem a válkon, ač přesvědčiti se mohly, jak malý účinek mají tyto pohrůžky v naší vlasti a s jak nepřlznivou ozvěnou setkávají se v evropském veřejném mínění — tento tisk začíná ve vyzývavém úmyslu dávati těmto pohrůžkám ráz. jakoby se jim mělo úplně věřiti. Poslední čisla nejváženějších časopisů sou sedního mocnářství píší skutečně o
#23 alto_textblock #23
podniknutí jakési trestní expediee proti Srbsku, nejen pro případ, že by se Srbsko nepodrobilo vídeňským nařízením a nevzdalo svého práva připravovati se a zbrojiti pro svou obranu. nýbrž i pro připad, že by se zdráhalo dáti zá ruky pro budouenost. Krátce a dobře, na jedné straně žádá se od neodvislěho Srbska, aby se vzdalo práva své svobodné vojenské organisace, kterou mělo již od r. 1876 jako vasal, na druhé straně chce se podniknouti trestní expe- dice proti Srbsku, jak se podni ká pouze proti divokým a loupeži vým kmenům a proti státům, v nichž zavládl stav bezzákonný a prolo nejsou s to nésti zodpo vědnost za činy svých státních občanů. Věru tím jsou harmonicky doplňovány kulturnía právní zásady, s kterými chce Rakousko-Uhersko ještě lépe precisovati své poslání na balkánském poloostrově! Jame přesvědčeni, že na tyto nedůstojné urážky rakousko-uherských novin nemusíme resgovati. Zaznamenáváme je pouze pro sebe. abychom si je lépe vštípili v paměť a pro Evropu, aby viděla, s jakým cynismem Rakousko-Uhersko hraje úlohu provekatéra v téže době, kdy je Srbsko obviňován nekorektností a z provokae proti Rakousko- Uhersku. Pokud jde o pohrůžky rakousko-uherskýeh navin, konstatujema tato žakta, která nám byla oznámena ze směrodstného místa : Srbsko chová se k RakouskoUher- sku v každém směru zeela ko- rektně. Neporušuje naprosto nijak, ani nepřímo, ani přímo povinnosti, které mu ukládají mezinárodní právo a mezinárodní mrav. Na půdě diplo- matické hájí svá práva a své důležité zájmy, dovolávajíc se směrodatného úsudku signatárnlch mocností berlin- ské smlouvy a poslouchajie rad, jež mu tyto mocnosli udělily. Po stránce vojenské připravuje se Srbsko na všechny eventuality, spěchajíe dohoniti co promeškalo, aby svou vojenskou výzbrojí octlo se na úrovni, na níž nalézají se jeho sousedé. Dosud nepřekroči ly ani vojenské přípravy Srbska nijakým způsobem meze, v nichž má se v úplně klidných dobách držeti vo-
#24 alto_textblock #24
jensky dobře připravený stát, ani nepod- niklo Srbsko v tomto směru nijaký ch kroků, jež by byly namířeny snad výhradně proti Rakousko- Uhersku. Srbská armáda není ani sou- středěna proti Rakousko-Uher- sku, ani není některá její část mobili- sována. Hranice srbské proti Rakousko- Uhersku jsou v úplně normálním stavu, kdežto hranice Rakousko- Uherska proti Srbaku a to hranice podél Driny i poděl Sávy a Dunaje j so vojskem hustě obsazeny. V srb- ských kasárnách je sotva o 10 000 vojáků více než v obvyklou zimní dobu, kdy kádry sníženy jsou na minimum- Rakousko Uhersko sestlilo oproti tomu své vojsko, jež má vésti vál ku proti Srbsku, o více než 40.000 záložníků a soustředilo je proti srb- ským hranicím. Jsme zmocněni dále prohlásiti, že směro- datné srbské kruhy dle autentických úřad- ních zpráv vědi, že vládám velmecí je přesně známa pravá podstata věci, jak jsme ji nahoře vyložili, pokud jda o styky Rakousko-Uherska a Srbska, a že správnost srbského jednání se proto důsledně bez výhrady plnou měrou uznává. Nejsou-li tudíž neustálé výhrůžkami a uráž- kami naplněné výpady rukouských a uherských novin jedním z bezohledných, při tom nikoli neobvyklých manevrů, jimiž má se z Vídně ve- řejné evropské mínění zmásti, nýbrž jsou-li tyto výpady předchůdcem diplomatické kce Rakousko.Uherska: prohlásíme zcela bez obalu, že po- važujeme takovou akci za surový, ničím neodůvodněný výpad proti Srbsku, aby zjednána byla cy- nická záminka k uskutečnění druhé etapy ve výbojném balkán- ském programu Rakousko-Uher- ska, dle něhož je Srbsko hned za Bosnou a Hercegovinou předmě- tem loupeže. Srbsko vzepře se takovému p- kusu všemi svými silami Zůsta- ne-li v případě takového flagrant- ního útoku na stát, jejž mezlná rodní smlouvy uznaly a jeho mezinárodní korektnosti posti- vým způsobem nlčeho nedá se vy- týknti, Mrbsko osamoceno a opu- štěno, musí se teprve ukázatl. Pochybujeme o tom nejen proto, že nemyslíme, že nyní na počátku XX století obnovuje se v evrop- ské mezinárodní situaci pěstní právo, nýbrž také, že máme pro to některé positivnější důvody. (Další zprávy viz na str. 4)
#25 alto_textblock #25
Politické zprávy domáci. V Praze, 20. února. (Rána do vody.) Poláci nechápou dobře, proč vláda bar. Biener- tha zahájila stíhání českých národních sociálů právě v době, kdy zrušena jich immunita uza- vřením říšské rady i zemského sněmu českéb. „Bar. Bienerth — píše na př. „Nov. Reí. vyjednává stále s německými radikály
#26 alto_textblock #26
svět.
#27 alto_textblock #27
umění.
#28 alto_textblock #28
FEUILLETON
#29 alto_textblock #29
„0 hvězdo mořskát“« (Tři listy Svatopluka Čecha.) Světlý obraz ženy, jaký vytvořila mystická duše našeho básníka, jakoby Svatopluk Čech ve skutečném světě byl marně hledal. Tajemné hlubiny srdce pěvcova zůstaly ukryty i těm, jimž dopřál nazírati v čisté oblasti své jasné duše. Ženy, jež by hodna byla vroucího při- Inuti a zbožňování básníkova, jakoby nechoval
#30 alto_textblock #30
A přece choval .. Soudíce z data, jímž opatřen pouze jediný ze tři listů Svatoplukem Čechem psaných, mi lostné vzrušení zachvátilo basníka v r. 1878 Tím nalezené listy nabývají zvýšeného významu
#31 alto_textblock #31
*
#32 alto_textblock #32
— Zařidím se již dle toho, abysle mne zastal doma, jakkoli nevím, neočekáváte li za- jímavějších sdělení, než která Vám mohu podati. Tak zval nás list. A příštího dne, když přibližila se hodina návštěvy, byli jsme uvedeni v pokoj vyzdobený laurem a seschlými květy, zašlým vděkem minulosti plné práce a úspěchů. Po hedvábných stuhách zlatými literami s věnců a kytic tiše teď splývají slova horoucího nadšení pro tu, jež tisícům vznícených duší přinášela božský dan
#33 alto_textblock #33
Otevřely se dvéře a zašuměl krok.
#34 alto_textblock #34
I vešla pěvkyně tam brdým krokem pnouc nadšeně tvář krásnou s dumným okem. Mžikem připamatovali jsme si tento Čechův verš. Snad táž postava, jež nyní podávala náu ruku na přivítanou, zjevila se i našemu básníku když ze vzpomínek zaníceně kreslil její obraz. »Ke konci let sedmdesátých,« jala se vy- právěti paní domu, »absolvovala jsem pěveckou školu a připravovala se pro divadlo. Připravovala jsem se pro ně s veškerým zápalem své duše. A netrvalo dlouho, když přijala jsem nabídku feditele jednoho z pražských předměstských diva-
#35 alto_textblock #35
del a byla engažována. Společnost pěstovala roz- manitý repertoir od veselohry až k přistupnější opeře. Od jara do podzimu trvala v Praze, v době zimní pobývala ve větších městech venkovských, kde měla dobrou pověst. Asi na začálku r 1878 vyjeli jsme k pohostinským hrám do ,*.. A zde dostalo se mně oněch tří památných listů. Kterak bych jen vyslovila, jaký dojem vyvolaly ve mně tyto listy, obsahem i formou tak neobvyklé? Sotva opustivší práh rodné sině, moje duše plna byla nauk a příkazů, jimiž dobrá matka na leeslu do života mne vypravila. A proto všem událostem a příhodám, jež nesouvisely přímo s mým po- voláním, opatrně jsem se vyhýbala. Kolik také zvučných, lichotivých listů dostává se mladistvé heroině! Lehce vznětlivá hlava některého diva- delního nadšence snad se rozohňuje, usuzovala jsem, čtouc tyto listy, anebo student nějaký ule- vuje svěmu prchavému dojmu, dí a opisuje ze spisů Čechových nejen motto k básním, ale i celé verše. A když následoval list druhý, i toho jsem se domnívala, že snad některá šlechetnější duše zná trýzeň a muka divadelní novicky a snažíse dodati ji důvěry a sebevědomí.
#36 alto_textblock #36
Básně listu prvého připsány byly »Zpěvačce ruské písně«. Tato »ruská píseň« byla té doby v našem světě velmi oblíbena: přinesia i mně mnohý úspěch. Byla to známá píseň »Aj, čo by bola“. Zpívala jsem ji velmi ráda. Tento list byl mně dodán nedlouho po tom, když zpivala jsem partii »Giroflá«. List druhý zaslal mně bás- ník na sklonku našeho v městě pobytu a list po- slední na cestu odtud. Opustila jsem město „ .. aniž jsem pisatele listů byla poznala. Pak ně- kterou dobu pobyla jsem ještě ve svazku společ- nosti. Ne dlouho. Vypravovala jšem se na cestu do Italie. Ale tu bych se od věci valně odchýlila. Vrátivší se do Prahy, jednoho dne bavila jsem kroužek svých známých upominkami z první své umělecké pouti, když tu kdosi drže v rukou pamálně listy, zvolal: »Bože, tohle je pismo Svato- pluka Čecha!e Před námi na stole leží tři sežloutlé listy »Zpěvačce ruské písně« zní nadpis na »titulní« straně. Níže, v rohu na pravo, člemo drobně psané motto:
#37 alto_textblock #37
Jsem zmije, která syčíe svijí v kruh lěsný pýchu »Murzukae jež ve prach sklání jeho šiji, nad zpěvu jeho barmonií v smích nekonečný propuká.
#38 alto_textblock #38
»Ú hvězdo mořská! Svalopluk Čecb. 1 so t Obě vnitřní strany listu obsahují po básni Skráň ověnčenou kladouc v ruku 9 se e v dál tiše jsi se divala, co zatím v melodie zvuku tvá duše sen svůj dřímala. nvodinte Sen štěstí, než je bolesť ztrudí, dva lnel sen touhy, než ji zkali svět, sen věštky, než ji život zbudí, než k modlitbě se pohne ret. i mol o jn a s v ( Než prchl sen a v libém tonu se hlas tvůj řekou rozproudil, vonsmj il hned z prsou zvučí v jemném stonu, hned v květný údol za bloudil, ob oe t4 vo Na křídle citu volně spěla tvá píseň, jasný čarozvuk, r tu hudbou duší rozechvěla, r tu v srdci kvete v růže puk, eet jak zřídlo v lesa skrýši zvoní, jak proud se řine s čela hor, snět kaliny ji na dol kloní, plák v letu nes ji nad obzor
#39 alto_textblock #39
z
#40 alto_textblock #40
Svědčí-li první list o tom, že básník nechtě projeviti více, než čisté, upřimné nadšení pr umění pěvkyně, list druhý dává poznati, že celé nitro básnikovo nejvroucnějším cítěním pr umělkyni samu se zachvívá. Na první straně listu básník inicislam jména a příjmení oslovuje pěvkyni a vol S Bohem! Ipoan! A píše dále:
#41 alto_textblock #41
O hvězdo mořská Sv.Č. dobo rozehodu tak smutná, fruchlivá. jež jitrem podzimním se do srdce mně vkrádáš, ty místo vavřínu trn na hlavu mou vkládáš, když v tichém ohlasu se krok tvůj ozývá. Jest klidna tvoje řeč a přece děsivá. tvou ctností laskavost a kořisť sobě střádáš, jsi věčná úlrpnosť a slzy bolu žádá a ve tvé náruči šíp smrii spočivá; jen zlebka pokyneš — již táhnou v pestré směsi se šikem jeřábů i vlašťovice v jih a prvý žlutý list se v pavučiny věsí a parou stříbrnou mhla sedá na větvích, hle, vrba tesklivě se dívá ve vln rej. —
#42 alto_textblock #42
o
#43 alto_textblock #43
blahý zjev, kde s vřelým citem se pojí krásy paprsek, jak křišťal v květu porozvitém se leskne její svěží vděk. Hle, nadšení li z čela září, vlas tmavý kryje hvězdný svit: než bol se zračí v němé tváři a rysem jeho smutek kmit. O nač ten smotek, nač to chvění, v tvém hlasu kouzlo čistých vnad Kde příroda zpěv v střibro mění, tam netřeba se smíchu bit. Hle, vavřín vine se tvou skrání! Jen směle pěj! O nač ten žal? Číš krásy k rtům ti anděl sklání, pěj! Boh tvým zpěvům požehnal
#44 alto_textblock #44
dobo rozchodu tvým věnem — beznaděj
#45 alto_textblock #45
62 oni znedlpou
#46 alto_textblock #46
znám tě znám, jež sláváš s hvězdou čela před trůnem božství s klidem vznešeným, jež ochranou jsi v boji zemdleným. jim cestu razic mečemn archanděla. znám tě znám — ly jejiž duše celá jest svaté lásky hymnem nadšeným, jest píseň cilu k slovům plamenným v niž hudba ráje ukrýti se směla. o Vím, že jen peruť andělova světlá i rele tvé vážné čelo obejmouti může, by ve vlas sestry slavozáři vpletla a na skráň vliskla červánkové růže... o e ln
#47 alto_textblock #47
V pravém rohu čtvrté strany stojí drobnou
#48 alto_textblock #48
literou:
#49 alto_textblock #49
Leč dnes se loučíš!..
#50 alto_textblock #50
Jsem střela jedem napuštěná, již posměch z luku vypustil, jsem dýka jemně vynstřená, na toho směle namiřená, kdo práh umění zneuctil.
#51 alto_textblock #51
er d ol
#52 alto_textblock #52
Mně život celý cesta odřikání ponšť v mraku skrytá, bez květu pláň holá, kde šakal s otly k pobožnosti vola a výkřik trýzně — Boží požehnání.
#53 alto_textblock #53
Mně život noci, kde si kořisť shání had závisti, jenž přátelstvím jest zpola, co uchváti, víc neujde mu z kola neb dává něbe, věří na shledaní. A jestli časem hvězdná karavana se z útrpnosti dolů podívá — jen větší bolest k bolům zasívá — a zm zi opět jinam větry hnána. Tu blaho zajde, zbloudí li sem v štěstí ve kraji smutku smutnější jsouc věstí. A básník, aby nabyl jistoly, přikládá lístek druhý. Verše neobsahují vše, co chtěl říci, do- kládá v tomto lístku. Nedostatkem času omlouvá tuto nehotovost písma. Omluva tato zdá s býti významu pouze vedlejšího. Lístek vyjádřiti má jiné poslání. Básník touží setkati se se svoji hvězdou. I vhodné místo schůzky nabízl k pohovoru . ..
#54 alto_textblock #54
»Neznámému básníku. IIpoman !- Tak zněla odpověd. Přinesl ji inserát místního listu. Bylo rozhodnulo.
#55 alto_textblock #55
8. marca (1878). O hvězdo mořskál S. Č. Odkod zmknela jak sen jaki zloty Usychám z žalu, omdlevám z tesknoty. I nie viem czemu ta dusza z papiolów vtie vylatuje za nia do Aniotów? Cenu nie leci za niebieski szranki. Do tej zbawionej i do tej kochanki. W Szwaicarji : J. Slowracki. Takový jest list poslední. V čistých, dojemných akordech musy Slo- vrackého vyznivají vzdechy trpíet básníkovy duše. Tajená muka, vysoko vyvřelý cit nelze více zadržeti mužnou rozvahou.
#56 alto_textblock #56
.
#57 alto_textblock #57
A zase dál jde básník životem, poutník- samotář. Klidem kráčí. Padá svit jasné hvězdy do jeho tichých cest? Kmitá jeho vzpomín- kami vzáený nebes drahokam, milost »hvězdy mořské«?
#58 alto_textblock #58
F. Kalfus.?)
#59 alto_textblock #59
4) Panu auloru ponechává redakce záruku i vy
#60 alto_textblock #60
světlenl