Strana 2. Číslo 278

KATOLCK LISrY.

Dne 10. října 1900

prntsk

nkha sp á apon

Arcibiskup Stadler u papeže. »Agram. Tgblt.« přináší o přijetí, jehož dostalo se arcibiskupu Stadlerovi od sv. Otce, následující zprávu z Říma: »Papež přijal arcibiskupa Stadlera velice laskavě. Když odevzdával arcibiskup svůj dar, pravil papež srdečně: »Proč mi dáváš dar, nemaje ničeho sám?« Slyšení trvalo přes dvacet minut. K diečésním du- chovním, kteréž představil arcibiskup Jeho Svatosti, řekl papež: »Vaše působení v Bosně jest velice zne- snadněno. Jest vám bojovati proti různým konfessím a národnostem, ale jenom v Ježíši Kristu spočívá pro Bosnu spása.« Potom otázal se papaž arcibiskupa, zdali se již pozdravil ze své poslední nemoci. Na kladnou odpověď arcibiskupovu odpověděl sv. Otec »Děkuji pomoci Boží a modlitbám sv. Stolice za to, že můj Stadler se pozdravil.« Žaloba pro velezradu vznešena byla dle lvovských zpráv na býv. sociálně-demokratického po- slance Daszyúského. Honvédské manévry u Jaszla. Honvédský ministr baron Fejerváry podával, jak již krátce bylo oznámeno, ve včerejší schůzí poslanecké uherské sně- movny jménem celé vlády zprávu o účastenství, jaké měla 39. honvédská divise o haličských posledních manévrech u Jaszla. Když ministr předčítal záhlaví zprávy, volala naň nejkrajnější levice, že jest na to již pozdě, a že nezbývá nic jiného, nežli obžalovati vládu. Ale sněmovna provázela toto vyzvání jenom hlasitým smíchem. Zpráva praví, že článek zákona z r. 1890 o honvédské armádě obsahuje ustanovení, že honvédů může býti použito mimo země koruny uherské pouze na základě zvláštního ustanovení zá- konodárného, nebo, kdyby říšský sněm nezasedal, za odpovědnosti celého kabinetu na rozkaz nejvyššího vo- jenského pána. Ačkoliv duch a smysl tohoto zákon- ného nařízení vztahuje se jenom na vážný případ, poněvadž zákon výhradně mluví o »nebezpečenství«, ačkoliv tedy ve smyslu a v duchu zákona honvédské vojsko mohlo by súčastniti se manévrů mimo zemské hranice také bez nařízení zákonodárství, přejesi vláda přece, aby předešla všem možným konsitučním obavám, jednati přísně dle písmene zákona. Usnesši se v době, v níž říšský sněm nezasedal, a vymohši na nejvyšším vojenském pánu svolení, aby 39. hon- védská divise směla se súčastniti manévrů, prosí za tou příčinou za dodatečné schválení říšského sněmu, za kterýmžto účelem podala také zvláštní zprávu. Vychází z ní na jevo, že plán pro letošní haličské manévry byl vypracován již v době, v níž říšský sněm nezasedal. V Uhrách nebylo tohoto roku konáno žádných větších manévrů, ačkoli v zájmu lepšího vý- cviku vždycky prakticky bylo prováděno, aby hon- védské vojsko pohromadě se sbory společné armády pokud možná činno bylo každým rokem. Žádoucnost, ba potřeba tohoto účastenství prokázána byla také s ohledem na válečné zdokonalení vyšších velitelů honvédstva. Zcela zvláště pak platí to o 39. hon- védské divisi, kteráž loňského roku súčastniti se měla velikých manévrů na Spšsku, nač však na rozkaz nej- vyššího vojenského pána nedošlo. Žádá proto mini- sterstvo říšský sněm, aby vzal učiněné opatření na vědomí a dodatečně také je schválil. Branný výbor říšského sněmu zabývati se bude touto záležitostí již během tohoto téhodne. Církevní litevština. »N. Fr. Presse« dává si oznamovati, že mezi sv. Stolicí a Litevci vypukl malý spor pro zavedení litevštiny do katolických ko- stelů, což prý ruská vláda přislíbila podporovati, ka- tolický biskup ve Vilně však přes přípověď svoji zmařil. Ku zprávě té ovšem zatím nemůžeme nic do- ložiti, nevědouce, jak se věci v podrobnostech mají. K obsazení biskupského stolce v Me- tách. Poutníci z Lotrynska pronesli za své přítom- nosti v Římě u sv. Stolice přání, aby dlouho již uprázdněný biskupský stolec v Metách byl konečně obsazen. Sv. Stolice nemůže býti činěna zodpovědnou za dlouhou tu sedissaknaci v Metách. Obyvatelé die- cése přejí si za biskupa rodilého Lotrynčana nebo rodilého Elsasana, co zatím císař Vilém II. chce tam biskupem míti Němce a jen a jenom Němce. Ještě nedávno dal císař Vilém II. zpraviti Vatikán, že bi- skupský stolec v Metách neobsazen zůstane po tak dlouho, pokud na něj nedosedne plnokrevný Němec. Také příspěvek ke snášelivosti, jakou rozhodující kruhy v Německu projevují vůči katolíkům. Pro urážku německého císaře odsouzen byl v Berlíně německý spisovatel Max Harden, který nejostřeji vystupoval proti dobrodružným plá- nům Německa v Číně, k 6měsíční vazbě na pevnost. Obžalovaný byl obviněn, že článkem »Boj s drakem« uveřejněným v časopise »Zukunft« urazil něme- ckého císaře. Ruským vyslancem v Bělehradě jmenován byl na místě Žadovského, jenž byl přede 2 lety ná- sledkem chování srbské vlády odvolán, dosavadní zá- stupce u Vatikánu, Čorikov. Protianarchistická konference. Některé vynikající časopisy ubezpečují, že na podnět italské vlády vyjednává se poznovu mezí jednotlivými vel-

mocemi o svolání všeobacné protianarchistické kon- ference. Jak daleko vyjednávání již pokročilo, je dosud ovšem tajemstvím. Volby do anglického parlamentu. Do dnešního rána zvoleno bylo 427 vládních, 96 libe- rálních kandidátů a 69 irských nacionalistů. Vládní strana nabyla 23, oposiční pak 18 mandátů. Jak- koliv znamenají volby úspěch pro vládu, zdá se, že i přes to dojde přece jenom na změnu kabinetu. Oznamujeť aspoň »Daily Tel.«, že všichni členové ministerstva podali jeho předsedovi pro forma žádosti za propuštěnou, aby usnadnili mu všeliké snad chy- stané změny ve složení dosavadního kabinetu. Že odstoupí sám lord Salisbury a že následkem toho stane se jediným pánem situace Chamberlain, podotkli jsme již před několika dny. Turecký vyslanec v Paříží, Munir bey, obdržel rozkaz, aby zakročil v záležitostí tureckého vyslance v Madridě, Izzeta paši, Tento odjel z Ma- dridu do Paříže.

Ukázka z generálního sjezdu „Evangelického svazu“ v Halberstadtě. (Pův. zpráva »K. L.e) sno L 41. Protestantský »Evangelický svaz« konal nedávno generální sjezd v Halberstadtě. Jak jinak ani mysliti se nedá, bušili zde dvojetihodní páni superintendenti a pastoři do katolíků ještě mocnějia pádněji, nežli známý Čechův »Lešetický kovář« do kovadliny. Perlíkův ani palcátů sice neměli, ale za to tím mocněji dopadala pádná slova na Řím, papeže a všecky, kdož se ho přidržují. Hlásají sice stále mír a lásku, a skutky a slovy svými šíří všude jenom zášť a nekonečné spory. Punctum saliens a jádro přednášek a porad činila také zde známá otázka prusko rakouská: »Los von Rom!« Obšírnou před- nášku měl o tom cvikovský superintendent Meyer s názvem: »Zemská církev evangelická a nové evan- gelické obce v Rakousku«, při čemž mezi jiným na- dšeně pravil: »Po dlouhé noci konečně světlo nastalo tam za hranicemi rakouskými. Hnutí »Pryč od Říma !« je mocným vzpružením evangalické víry. Vláda ra- kouská, jež úplně je oddána ultramontanismu (?), do- sud sice hnutí toto považovala jen za politické machle (Žel Bohu, nejsou slova ta pravdiva. Pozn. pisatele.) a též ultramontanismus drží se tohoto klamu« atd. Ale konečně pan superintendent přece jen barvu přiznává, pravě dále: »Také jest jisto, že toto hnu tí v Rakousku bylo hlavně politické — — jako i v Německu protestantská víra a politická moc krá- čely spolu ruku v ruce.« — Státní moc rakouská prý dala se úplně ve službu katolického kleru! Kdo by to věřil, že dvojetihodný pán býti může takovým čtverákem. Důstojné farní úřady měly by mu zaslati fermany, jež jim zasílají politické a jiné úřady a jež počínají slovy: Binnen 3 Tagen — Binnen 24 Stun- den. Němectvu a protestantismu prý se v Rakousku hrozně křivdí. () Na konec vylíčil obraz německé národní církve, jež prý musí rozšířiti se v Rakousku dříve nebo později. Také z Rakouska dostavilo se hojně nadšenců pro víru prusko-protestantskou; mluvčím jejich byl protestantský farář Kappus z Mürzzuschlagu, jenž mezi jiným pravil, že štýrský poslanec Rosegger do- sud formálně prý neodpadl hlavně pro poměry ro- dinné. K podnětu Kappusově zaslán byl Roseggrovi pozdravný telegram: »Zmužilého zastance křesťanství (t. j. prusko-protestantského), muže německého v zemi štýrské pozdravují 2000 pánů z německého Harcu.« Dále bušeno bylo též do katolických časopisův a katolického tisku vůbec. Konečně zjevně také do- znali páni pastoři, že mnohem více odpadá katolíků, než obrací se protestantův a že hlavním přírůstkem církve protestantské jsou děti ze smíšených manželstev. Zajímavo je, že protestantský sjezd zvláštním dopisem pozdravil též starokatolický biskup z Bonnu

Zprávy církevní.

Církevní slavnost. Dnes konáme slavnost sv. Františka Borgiáše, tovaryšstva Ježíšova, který byl z rodu vév dského a místokrálem v Kata- lonii. Byl pohnut smrtí krásné královny Isabelly (r. 1539) a opustil svět. Když mrtvolu její provázel do královské hrobky do Granady, dal otevříti její rakev; pohled na mrtvou královnu byl hrozný. Když upravil svoje pozemské věci, vstoupil do řádu jesuit- ského a konal veliké pokání. Proti vůli své stal se generálem řádu (r. 1565). Těšil svoje bratry, když byli pronásledováni: »Bůh bude chrániti řádu, kte- rého nikdo nenávidí, než nevěrci, kacíři a neřestní lidé.« Zemřel v Římě r. 1572, tělo jeho jest pocho- váno v Madridě. Oslava slovanské eneykliky v Hrani- cích. Minulou neděli konala se oslava 20letého vy- dání encykliky »Grande munus« v Hranicích na Moravě, při čemž byly posvěceny sochy sv. Cyrilla

a Methoda, na něž byly konány sbírky jíž r. 1885. Pobožnost začala o 2. hod. odp. sv. požehnáním, po němž konal se velmi četný průvod za vedení dpp. administratora Al. Sládečka, kaplana Lsop. Čer- ného a katechety Zamykala, prof. K abelky, farátů Fl. Mrázka a J. Malého a chef re- daktora »Hlasu« Tom. Šilingra, který měl slav- nostní kázání o významu slovanské encykliky. Tato slavnost byla v pravdě velikolepou a posilnila kato- lický život hranických Čechů nemálo.

Zprávy denní.

*Oslava jmenin Jeho Veltčenstva cí- saře a krále. Píše se nám: V neděli, dne 7. t. m. oslavil sbor dobr. hasičů v Michovce důstojným způ- sobem Nejvyšší jmeniny, súčastniv se četně služeb Božích v Loučkách. Při návratu na Michovku, před rozchodem promluvil nadšenou řeč o Jeho Veličenstvu císaři a králi, p. J. Šilhán, předseda sboru a býv. velitel, vylíčiv zásluhy panovníkovy o školství, umění a o blaho říše vůbec; dále vypověděl zkoušky, které J. Velič. od nastoupení na trůn bylo přestáti a pro- volal J. V. slávu, jíž celý sbor nadšeně opětoval. Potom zapěl sbor rakouskou hymnu, načež následoval —že— rozchod. Vyznamnenání. Císař propůjčil biskupskému notáři, osobnímu dékanu a faráři v Červeném Ko- stelci vdp. Vincenci Dvořáčkovi zlatý záslužný kříž s korunou. Obsazení farního obročí v Olšanech. Dnes záležitost ta projednána bude ve schůzi sboru obecních starších. Ve včerejší schůzi městské rady pražské došlo k navržení terna na místo ono. Tři- kráte volilo se, boj byl tuhý. Mezi kandidáty byli dp. Nepil, farář holešovický, dp. V. Kocián, duchovní správce na Karlově, katecheta u sv. Jakuba dp. Hojsa a správce oxpositury libeňské dp. Stej- skal. Při prvém hlasování největší počet hlasů do- stal dp. Kocian (6), dále dp. Nepil (4), dp. Hojsa (3), dp. Stejskal (1); tři lístky byly prázdné, 4 pří- tomní pánové nehlasovali. Při druhém hlasování ob- držel dp. Kocian 6 hl., dp. Nepil 5, dp. Hojsa 4, dp. Stejskal 1 hlas, 2 lístky byly prázdné, 4 pánové nehlasovali. Došlo k užší volbě mezi dpp. Kociánem a Nepilem. Dp. Kocián obdržel 9, dp. Nepil 6 hl. Na prvém místě navržen bude dnes sboru dp. Kocián, na druhém dp. Nepil. * Soupis o památkách Prahy. Presidium České akademie oznámilo městtké radě pražské, že pp. dr. Ant. Podlaha a El. Šittler, kterým jest soupis památek okresu hradčanského přidělen, prozkoumali klášter strahovský, Lorettu, poklad sv.- vítský téměř již z polovice, palác arcibiskupský z části a klášter i chrám sv.-jirský. Pro klášter strahovský zhotoveny již architektonické nákresy; na plánechi nárysech dómu sv.-vítského také již se pracuje. — V okresu malostranském dr. K. Chytil provedl nutné předběžné práce orientační, jakož i přípravy pro materiál historický a přikročil k soupisu památek stavitelství profanního. Na Novém Městě dr. B. Matějka započal se sbíráním historického mate- riálu a nyní specielně pracuje na archiváliích v ko- stele sv. Kateřiny, vypůjčených z kláštera augusti- niánského na Malé Straně. K illustracím chrámu toho použito bude půdorysů a řezů profesora B O h- manna. *Žádná suspense. Olomoucký »Pozor« a po něm některé moravské i pražské listy přinesly zprávu, že dp. Karel Dostál-Lutinov byl suspendován, protože prý psal články proti J. M. ndp. knížeti arcibiskupu olomouckému. To vše nezakládá se na pravdě. Brněnský »Hlas« přináší vyvrácení od samého dotčeného kněze: »Slavná redakce! Zpráva »Pozora«, že prý mne J. M. ndp. kníže-arcibiskup z pomsty pro nějaký článek v »Rozvoji« suspendoval, neza- kládá se na pravdě. Nic mi o mé suspensi známo není, a původ zprávy té jest mi úplně záhadný. Račte to laskavé sděliti svým čtenářům. U veškeré úctě oddaný Karel Dostál-Lutinov, redaktor »Nov. Života«. V Novém Jičíně, dne 7. října 1900.« Tak se chytají lehkověrné listy na »sensační« zprávy. Slova a praxe. Na pražské radnici byla pronesena kdys ústy p. Březnovského slova, aby žádný z obecních starších nepřijímal obecních prací. Slova ta platila druhdy různým živnostníkům a řemeslní- kům, měla snad malinký účinek na ně, ale neplatila as pro obecního staršího p. dra. Groše, jenž jest zástupcem pražské vodárny, plynárny a potravní daně a pracuje i pro městskou spořitelnu. Rok jeho půso- bení ve sboru obecních starších chýlí se ku konci a ježto jest obava, že by o doplňovacích obecních vol- bách přes svou »zdatnou práci« ve II. sboru nepro- šel, bude dán do kandidátní listiny mladočeské I. sboru. Nový protestautský kostel v Trutnově. Dne 7. října byl nově vystavený protestantský kostel v Trutnově odevzdán svému účelu. Slavnosti byli přítomni státní úředníci a celá obecní rada trutnov- ská. Farářem jest ustanoven jakýsi pastor Wehren-