Číslo 278.

V Praze, dne 10. října 1900.

Ročník IV.

Rodakce, atmínistraceu oxpedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se novracejí Kexapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody, Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vzso avahacto ho dině polední. Jednotlivé číslo za 6 h. Telefos rodakce č. 1126.

KAl

JLiCKt

Ll

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu měsíěně. . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . . . K 38.60 celoročně . . .. Pro tuzemsko oštou: 3.— měsíčně . . . .. čtyrtletně.. K 9.— celoročně.. . . K 86.— Předplatné do cixozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- lie. Belgie a Anglie: čtvrtletně . .. K 13.20 K 52.80 celoročně Telef. administrace 1l26.

Slunce vychází v 6 hodin 14 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 19 minut večer.

Středa: Sv. Františka Borgiáše.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv Františka u Křížovníků od 9.—13. t. m.

Volba presidenta v Severních státech

amerických.

V Praze, 9. října. Bude se díti již 6. listopadu. Opětně jako před čtyřmi reky vystupují na jeviště dva soupe- řové: Mac Kinley a Bryan. Před čtyřmi roky byl to boj zlata naproti stříbru, dnes osud stříbra jest i v Americe definitivně rozhodnut. Zlato opanovalo skoro již celý svět. A tu mohlo by se zdáti, že se stříbrem pochován jest i jeho výmluvný obhájce Bryan Vystupuje-li tentýž opětně na jeviště volební, děje se to již za heslem jiným. Vydobytím Kuby zmocnila se Amerikánů ho- rečka, známá pode jménem imperialismus, kteráž na počátku nového věku opanovává celou anglosaskou racu. Ve znamení imperialismu právě dokonávají se v Anglii volby a popříti nelze, že i tam nabývá přívrženců. Imperialismus je vůbec nakažlivý. Zmocnil se německého národa u Sedanu, žmocnil se Angličanů ve válce proti Boerůma dne 6 listopadu rozhodne se i ve vlasti velikého Washingtona, má li státi se heslem největší repu- bliky na světě. Imperialismus na půdě americké byl vypě stován kapitalismem, který neměl dosti kořisti na půdě domácí a proto dávno již lakotně hleděl na nejdrahocennější perlu ostrovů antilských. Perla ta byla vyrvána Španělům a když američtí Jingové měli tu, zachtělo se jim ještě jiných klenotů v Ti- chém obeaně — ostrovů Filipinských Tu však Jingové narazili na neočekávaný odpor. Dříve tam měli Španělové ustavičné boje s domo- rodci, když ale panství jejich bylo zničeno, spojili se s domorodci naproti Amerikánům. Úspěchy amerických zbraní na Filipinách jsou přežalostné Za dostřel svých děl nesmějí se Amerikáni hloub do země odvažiti. Ve ikým spojencem obránců vlasti jest vražedné podnebí, jemuž nestřídmí ame- ričtí žoldáci nemohou odolati. Těchto neúspěchův uměl chytře využiti Mac Kinleyův soupeř Bryan Avšak dosavadní president je příliš drbaným Ame- řikánem, než aby neuměl nebezpečí toto uvážiti. Americké vojsko bylo zaměstnáno i v Číně též za účely imperialistickými. Musí tedy koudel pod Mac Kinleyem značně hořeti, když najednou dává povel, aby americké vojsko okamžitě z Pekingua vůbec z čínského území se vystěhovalo. Demokraté amerického soustátí začínají býti nedůtkliví. Oni se táží: K čemu u všech dasů tlačiti se ještě do říše nebes, když máme ještě co dělati na Filipinách? Na půdě čínské Mac Kinley utrpěl rozhodnou porážku nikoliv od boxerů, nýbrž od domácích demokratů. Mac Kinley je příliš do- brým formanem, než aby neuměl obrátiti podle větru. Aby svou kandidaturu neučinil nemožnou, od- volává vojsko z Číny. Má však doma ještě velikého nepřítele — v Němcích. V posledních letech ozývá se častěji heslo: Amerika Amerikánům. Němci se v Severních státech tou měrou rozmnožili, že tak zvaní plnokrevní Amerikáni, j. anglosaského ple- mene začínají se obávati, aby co nejdříve na pre- stol washingtonský nezasednul Němec. Mac Kinley ze své nechuti naproti Němcům nedělal žádného tajemství a celá správa republiky nesla se očividnou nechutí naproti Němcům, kteříž se honosí, že oni to byli, kteří mu na křeslo pre- sidentské svými hlasy pomohli. Před čtyřmi lety severoameričtí Němci zalekli se Bryanovy zásady; svobodného ražení stříbra podle poměru 16 : 1 a proto dali své hlasy Mac Kinleyovi. Od čtyř však let z Mac Kinleye vyloupnul se dle mínění Němců malý Napoleonek, který přese všecky vý- strahy německých listů pustil se do války se Špa- něly. Tehdy jingoistické listy všecky Němce šma- hem prohlašovaly za špatné Amerikány, ba i z zrádce vlasti. Mac Kinley na vyšší administrační místa ne- dosazoval Němce; většina státních úředníků byla nepřející Němcům. Nejpověstnějším stal se Pow- derly, vládní komisař na Ellis Isla n du,

kdež přistěhovalci z Evropy výstupují. Tentýž hned jako náčelník rytířů práce dával na jevo ne- chuť naproti Němcům. Šamy americké listy do- znávají, že hospodářství komisaře Powderlyho mělo do sebe tolik bezedných ohavností, že by byl zasluhoval nejpřísnějšího potrestání. On prý přistěhovalce do slova svlékal až do naha, ano i na ženách dopouštěl se nepravostí. Powderly při vyšetřování objevil se ve světle nejhoršího bídníka. A co prý se mu za tostalo? Byl pouze propuštěn. Při každém zasedání senátu činí senáto Lodge, též nepřítel Němců, návrh na přísné po- tlačování evropské immigrace, pod níž hlavně vy- rozumívá se stěhování z Německa. V amerických listech nejčastěji bývá směšným činěn jakýsi Young Bill (mladý Vilímek). Z toho prý lz uzavírati se vší jistotou, že američtí Němci své hlasy Mac Kinleyovi nedají ani přes mírumilovné ujišťování pana White, že president naproti Něm- cům pranic nemá. Německý katolický list »Excelsior« na- psal: Žádná vláda, ani Grantova nedopustila se tolik skandálů, jako Mac Kinleyova. Skandály bezpočetné ve vojště i na loďstvu. Na Filippinách plení se katolické kostely, przní se katolické ženy a nejhorší otrokářství provádí se. Nejhorší úplat- nost a korrupce zahnízdily se na půdě americké pod vládou Mac Kinleyovou. Naznačili jsme nestranně situaci před volbami v Severních státech. Uvidíme, jakou Němci tam mají moc — podle výsledku voleb. Porážka Brya- nova bude značiti porážku Němců.

Volební ruch. Čechy. Výkonný výbor ústaváckého velkostat- kářstva v Čechách konati bude 17. t. m. v Praze schůzi, již bude předsedati hr. Osvald Thun. Bude se v ní jednati o návrzích, podaných za účelem svo- lání všech ústaváckých velkostatkářů v Čechách. — Dae 22. t. m. konati budou ústaváčtí voličové velkostatkářští z volebního chebského okresu schůzi svou v Plzni. Budou nejspíše kandidováni do- savadní poslanci dr. Jos. Baernreither, Karel Mořic hr. Zedtwitz, dr. Hans Damm a Rud. Fürstl šl. z Teicheků. Ve venkovských obcích Králové Hradec, Náchod atd. — jak se dovídáme — kandidovati bude dosavadní zemský poslanec Jaroš; dosavadní poslanec za tutéž skudinu dr. Dvořák kandidován bude v páté kurii tamže místo poslance For- mánka. Morava. Dosavadní poslanec za venkovskou skupinu val ašsko-meziříčskou, lékárník Seichert, nebude podle »Mor. Orlice« již více kandidovati. Slezsko. Schůze sociálních demokratických vo- ličů v Těšíně prohlásila se pro opětnou kandidaturu dosavadního poslance, soc. demokrata Schramm la. Němocká lidová strana a strana německo-radikální ve Slezsku dle všeho při volbách se rozejdou. Každá strana postaví své vlastní kandidáty. Halič. Sjezd, jejž konali rusínští radi- kálové, usnesl, že, pokud nebude se jednati o jejich vlastní kandidáty, půjdou při volbách společně s pol- skými opposičními frakcemi! totiž s polskou lidovou stranou, s demokraty a soc. demokraty. — Ve vše- obecné volební kurii stanislavovské prohlášen byl za kandidáta rusínský sedlák Haryk. V Přemyšlu konala se ve spolkových místno- stech Dělnické jednoty četně navštívená schůze vo- ličů. Najednou propadla se země pod velikými kachlo- vými kamny. Asi 40 osob spadlo do sklepa; 30 jich bylo těžce zraněno, zabit však nebyl nikdo. Bukovina. Za městskou skupinu suczav- sKou uchází se o maudát na místě dosavadního poslance Roschmanna liberální zemský poslanec prof. Skedl. Horní Rakousy. Volby volitelů v okresu riedském započnou již 13. t. m. za všeobecnou kurii volební, dne 16. t. m. pak za skupinu venkov- ských obcí. Ukončeny budou v poslední třetině mě- síce listopadu.

Štýrsko. Schůze agrárníků v Mostu nad Murou prohlásila se pro kandidaturu dosavadního poslance Posche. Německá lidová strana ve Štýrsku vydala právě své volební provolání, jehož veliká část jest věnována českým poslancům. Pravíť se v něm m. j: Obstrukce Čechů nejen že tropí bezpráví, nýbrž chce také české státní právo a rozbití ústavy. Na tyto požadavky jest pouze jediná odpověď: Úplně učiniti konec se slovanskou klerikální soustavou, žádné smíření se Slovanstvem a jeho nenasytnými požadavky. Némecké řeči musí se dostati jejího postavení jakožto řeči státní. Také politická závislost na Uhrách musí vzíti za své. Není to vinou našich parlament- ních zástupců, že hospodářské zájmy lidu zůstaly ne- povšimnuty. Bída a nouze padají na účet vlád dřívěj- ších, které neučinily nic, ač nebylo obstrukce. Němcí v Rakousku nalézají se nyní ve stavu obranném. Dokud slovanský nepřítel stojí přede zděmi, dotud je jen jediná povinnost: zuřivý boj nejostřejšími zbraněmi až do krajnosti. — Slova, slova, sloval Tyrolsko. Křesťansko-sociální stra- na tyrolská konala v Inšpruku schůzi, v níž přijata byla ostrá resoluce proti nucenému soubojia pak resoluce proti zdražování uhlí. Předseda spolku Giamara předčítal potom křesťansko-sociální volební program pro nastávající volby do říšské rady a dodal: »S ohledem na chování se katolické lidové strany musíme vítati s upřímnou radostí, že směrodatné osob- nosti katolické lidové strany v Hor. Rakousku, v čele s drem. Ebenhochem, chtějí v otázce českého státního práva a ústředního parlamentu státi po boku ostatních německých stran a že také vyslovily požadavek, aby německé řeči v Rakousku bylo zachováno ono posta- vení, kteréž měla až dosud.« Na konec vyzýval řečník, aby voleni byli jen tací kandidáti, kteří smý- šlejí dobře německy, dobře křesťansky a dobře ra- kousky. V Dalmacii budou dle všeho zvoleni všichni dosavadní poslanci až na Srba dra Baljaka, jenž dobrovolně ustoupil z jeviště politického. Dodáváme k tomu, že dr. Baljak zůstal také za oposice českých poslanců věrným a spolehlivým přítelem národa če- ského.

Zprávy politické.

V Praze, 9. října. Rakousko a Rumunsko. Nedávno přinesly některé uherské časopisy zprávu, že rakousko uherský jednatel v Bukurešti princ Schönburg zaslal p. Majoreskuovi notu toho obsahu, že Rakousko- Uhersko a Rusko nepřivolí k žádné změně nynějších poměrů na Balkáně a že v případě války mezi Ru- munskem a Bulharskem ponechaly by oba tyto dva státy jejich osudu. Nyní dochází zpráva, že ona nota byla a jest jen pouhým výmyslem a že princ Schön- burg nemá o ní ani zdání. Při té příležitosti budiž zaznamenáno, v jakém stadiu nalézá se nyní také po- slední rumunsko-bulharský spor. Vyslovil se totiž rumunský ministr zahraničních záležitostí k berlínskému dopisovateli »N. Fr. Pr.«, že přijel do Berlína, aby s německou vládou pojednal o záležitosti rumunsko-bulharské, tak jak to učinil ve Vídni s hr. Goluchowským. Rumunský ministr také měl rozmluvu s ruským vyslancem, který mu dal ujištění, že Rusko nemělo nikdy úmysl, zaslati Rumunsku notu, ovšem prý byla podána do Srědce nota ve přísném tónu od vlády ruské. Ministr Marghiloman ujišťuje, že rumunsko-bulharská záležitost již překonala kritické stadium. Potrestá-li bulharská vláda vinníky, jest dobře, neučiní-li tak, jest také dobře. V posledním případě by však ru- munská vláda pro bezpečnost své země učinila po- třebná opatření a předložila si otázku, zdali má na- dále své hranice otevříti bulharským přistěhovalcům a beze všech okolkův půl milionu Bulharů v Ru- munsku přechovávati, když by se tito pro veřejný pořádek osvědčili velmi nebezpečni. Marghiloman pro- hlásil dále, že zprávy o domnělých úmyslech stran odstoupení rumunského následníka trůnu jsou úplně bezpodstatné.