#1
alto_textblock
#1
ubile
#3
alto_textblock
#3
stava v Praze r. 1908,
#4
alto_textblock
#4
Příloha „Národních Listů“ k číslu 109. ze dne 19. dubna 1908.
#5
alto_textblock
#5
.... Když se objevila minulé neděle první
výstavní přiloha „Náredních Listů“, dojista ne-
jeden čtenář, změřiv v duchu časovou prostoru
mezi otevřením výstavy a oním dnem, v duchu
si řekl: „Už teď?“ — —
„Ano — už ted!
Scházel sice tehdy do -lavnostních fanfár
bez nichž se otvírání asi neobejde, ještě celý
měsíe, dva dni a libo-li 12 hodin, několik m
nut a také výstava byla té chvíle ještě v rozlo
milých nedbalkách (v nichž ostatně nachází se
ještě dnes) .... ale to vše nemohlo nuiti vlivo
na rozhodnutí ad hoc jmenovaných vystavnieh
referentů, kteří po procházce výstavištěm uznal
v konferenei hned na to konané, že už je nej
vyšší čas, aby se začlo psát.
Novinářská krev je a musí být trochu ne
klidnější, než krev p. t. obecenstva, jemuž ne
smí nikdo míti za zlé — vyjma v divadle —
přijde-li, až když opona jde vzhůru.
Ale novinář, má-li si zasloužiti názvu svéhe
proto, že ví a dovede psáti o každé novině, must
předbíhati gros obocenstva a přinášeti mu dobré
spolehlivé a užitečné zprávy, jako přední hlídky
své v armádě. V době, kdy ostatní veřejnost ne
má ještě ani času mysliti na to, co přijde, mus
zpravodaj o všem už věděti a dokonale věděle
aby ze svých informaci mohl posloužiti.
U díla tak rozsáhlého a komplikovaného
jakým je letošní výstava, u díla, na němž pra-
cuje sta hlav a tisíce rukou, kde přes noe se
mění čelí obraz i celková situace, žádá úkal
zpravodaje trochu více než pouhé konstatování
tak a tak to tam vypadá. Dávno ještě nebude vý
stava hotova, pavilony a paláce její vyplněny
když už ucelený její obraz budou míti zpravo
dajové v mysli a kdy budou moci býti už spo
lehlivými cicorony v tom labyrirítu kiosků
vělších i menších budov výstavních a kdy bu
dou moci bez rozpaků říci, kam která ze žluti
vysypaných cest a steziček vede.
Proto začli jsme s informacemi svými u
před týdnem, zasvěcujíce vlídné čtenáře dle
methody „snadno a rychle“ do účelu výstavy.
do významu její, do rozměrů, výstavnostia
nákladnosti budov, bohatství vystavených před-
mětů, ruchu, sjezdů o výstavě, zábavních pod-
niků a nejrůznějších drobností, jak se nám na-
manuly do péra. A je skutečně potěšitelno, že
zprávami, jimiž začli jsme o díle komorním re-
ferovati, skutečně a jako na ráz probuzen byí
intores čtenářů, z jichž řad došla nás celá serie
dotazů a otázek, na které odpovědi většineu
zpracovány jsou v rubrice „Z výstavního
rechu“.
Arci, na některé otázky při nejlepší vůli
nbylo možno dáti jasné odpovědi, neboť spn-
daly do oboru prorokování budoucnosti — jako
na příklad dotaz budeli se chodit na výstavu
spíše přes most z Elisčiny třídy, nebo přes most
z Mikulášské třídy nebo přes most pilotový?
Není pochyby, že kdyby řelézový most pod Let-
aou zase se tak roztomile kymácel, jako ann
1891, že by už pro tuto čiveračivou vlastnose
udržel si primát mezi ostatními mosty. Ale jinak
rudolfínský most lákat bude jistě také mnohe
z pěšky pulujících svojí novotou, a pilotový zase
blizkostí od výstaviště. Jiný čtenář rád by opět
věděl, kolik kilometrů má prkenný plot výsta-
viště obklopujíci? Sami neměli jsme sice d
sud času změřit palisády kolem výstavy, alo
doufáme, že vyskytne se ochotník, který nejen
laskavě celou bariéru změří, ale také svědomitě
spočítá v ní všechna prkna, aby připraven byl
už na možný dotaz příšti... I ohledně „vej-
truby“ se vyskytly předběžné starosti, a přite
automobilního sportu navrhuje, aby výstarní
utovůz (neboť že komitét bude míti k disposici
utomobil nejmíň se 120 HP, rozumí se skoro
samo sebou) projel před uzavřením výslavy od
#6
alto_textblock
#6
brány až dolů a zas zpěl, vydávaje táhlé, naři
kavé zvuky, jako trubač v kasárnách při retrait
Než i jinak zračí se zájem o výstavní mě
sto, rostoucí s americkým chvatem! Ondyna
když nad Prahou vstal skutečně první, jarní den
a výstaviště zatonulo v záplavě sluneční, put
valy zástupy Pražanů de Královské Obory a za
stavovaly se před branou, odkud rozvírá se vy
hled na hořejší platcau a odkud lze spatřiti kur
tury krovů nových budov, v pravo od bývalélio
paláce průmyslového vyrostlých. Přání, nahled
nouti dále do výstaviště, ovšem vyhověno ne
bylo, neboť již návštěva vystavovatelů, jimž pří
stup přirozeně v interesu jejich musí býti do
volen, znamená velmi čilou frekvenci.
A tak zatim jen před branou přetřásány
různé názory o výstavě a luštěna otázka
bude-li ve chvíli otevření hotova?
Bude — nebude?
Nebudel
Musili bychom se přece hanbou propadnout
kdyby právě tato výstava měla učiniti výjimk
z tiadicionální obvyklosti všech výstav v celém
světě a představiti se hned při zahájení v nej
slavnějším úboru! Ale netřeba se v tom směru
obávati! Našli se, bohudíky, ještě vystavovatelé
kteří mají doma už sice celou mapu diplomů
a numismatickou sbírku výstavních medailí, ale
přece se stoickým klidem teprve si dali na svůj
pavilon neb kiosk vypracovat plány, nebo kopou
dokonce již základy! A touto rozvážností dána
záruka, že výstava a tempo hotova nebude.
Avšak — větší starost než nehotovost vý
stavy působí nyní jiná otázka. Jak známo, má
býti po dobu výstavy zřízena mezi Prahou
Karlovými Vary telegrafie bez drátu. Tu i tam
vztýčeny budou obrovské stožáry a na nich „ty-
kadla“, jež zachytí clektrické vlny, které pak
svedeny do relais a psacího stroje dají depeši.
Až potud bylo by vše velmi bezké a v Praze
nepopíratelně nové.
Ale ... což jestli na bodrou naši depeš
z výstavy: „Co je v Karlových Varech nového?“
... odpoví po chvíli stanice karlovarská: „Ni
bémiš ??.
#7
alto_textblock
#7
Z výstavního ruchu.
#8
alto_textblock
#8
v*. V. kongros rakouských inženýrů a architekti.
Stálá delegace kongrosu ohlásila na polovici měsíe
června korporativní návštěvu výstavy, jejíž program
vypracuje zvláštní výbor ve Vídni. V Praaze se usta-
vil uvítací výbor. v němž zasedají zástupci Spol-
ku architektův a inženýrů pro král. české, techni-
ckých úřadů místodržitelských a zemského výboru.
inženýrské komory, obou vysokých škol technických.
německého polytechnického spolku a delegáti Zem-
ského svazu strojíren. Pražský výbor sestavil pro
čtyři dny návštěvy pořad, do něhož pojal kromě
návštěvy, výstavy a banketu na počest hostí jízdu
ke zdýmadlům do Klecan, prohlídu centrály měst-
ských elektrických podniků, starobylých památnosti
pražskýcin prohlsiku městské kanalisnce, čistící sta-
nice v Bubenči a největších strojíren pražských. Kon-
gresistě budou rozděleni ve čtyři skupiny, aby pro-
gram v krášké době mohl býti vyčerpán a všem
se dostalo patřičných informací. Účastnici obdrží le-
gitimace po 6 K, které opravňují k návštěvě výstavv
po všechny čtyři dny, k účastenslví na banketu
na exkursích, v Praze pořádaných. Účastníkům se
dostane publikace o Praze a průvodce výslavou. Na
znamenité účastenství na kongresu možno souditi
z toho, že v delegaci jsou sdruženy spolky s více než
10..000 členy. V Praze dostane se hostům zajisté
přátelského přijetí a zejména odborné naše kruhy se
přičiní, aby pražský pobyt hostům zůstal v příjemné
upomnínce.
#9
alto_textblock
#9
. Časopisoctvo na výstavě. Výstavka soudo
bého časopisectva a retrospektivní výstavka jeho
bude umístěna v budově vedle pavilonu král, hlav
města Prahy. S ní bude spojena čítárna, v niž
vykládána budou nejnovější čísla čavopisů, které
mají sídlo v komorním obvodu pražském.
o
#11
alto_textblock
#11
. Grafický průmyzl bude zasloupen způsobem
nad jině význačným a důslojným významu, kler
v moderním životě má. Pavilon grafického průmyslu
a výroby papíru jest druhou největší budovou na
výslavě, zaujímaje plochu 4600 čtverečných metrů.
V budově této, vyslavěné podle návrhu architekta
Dlabače, nalezneme exposice reprodukčních ústa-
vů, tiskáren, nakladatelů, knihařů, pouzdrařů, ozdob-
níků a kartonážníků. V grafické reprodukci požívá
náš průmysl světového jměna a výrobky jeho jsou
hojně vyváženy. Zvláštního zájmu zasluhují a zajist
si dobudou výrobní pochody, jimiž bude znázorněn
vznik knihy od suroviny počínajíc. Budou zde zná-
zorněny různé způsoby výroby papírů, tisku a re-
produkce na strojích nejnovějšího data, které na-
mnoze zvláště pro výslavu byly objednány. Tiskárna
Al. Wiesnera vystaví američkou tiskárnu, opa-
třenou nejmodernějšími stroji sázecími i tiskařskými.
k ní se družiti budou výstavy jiných firem, jako E
Leschinger, J. Janáček, H. Fuchs, Dělnická knih-
tiskárna, J. Šnajdr. Přirozeno, že veliké pražské zá-
vody tohoto oboru jako Česká grafická akc. spoi.
„Unie“, Akc. slévárna písem, „Politika“, Husník
Häusler, J. Štene, F. B. Batovec, A. Vílck.. J. Morcy a
Bellmann budou zastoupeny rozsáhlými exposicemi.
O representaci české literatury skvělým způsobem
se postarají nakladatelské firmy J. Otto, J. R. Vilímek.
F. Topič, B. Koči, „Manes“, F. A. Urbánek, B. Stýble-
J. Laichler, F. Weinfurter, dr. Bačkovský. A. Storeh
a syn: výstavní výbor nakladatelů pečuje, a by roz
voj české literatury za posledních e
roků byl zobrazen diagramy. Zde nejen
my sami budeme se moci zaradovati nad ohiromnou
prací, kterou národ český vykonal na poli literárním.
nýbrž i cizina se poučí o kulturní úrovni naší podle
nejspolehlivějšího měříika. Přehlednost a ladný dojem
celku i dokonalé se uplatnění kažlé exposice jes
zaručeno Dlabačovou jednotnou úpravou
všech skupin, kleré se vzájemně budou odlišovat
pouze barvou. Ve výslavě sejdou se všechny papíni
komorního obvodu: největší exposici loholo druhu
bude míti fa. Robert Fuchs. — České knihař-
ství, které na odborných výstavách ukázalo rovno-
cennost svých výrobků s nejlepšími cizími a spříz-
něným odvětvím jest vyhráženo zvláštní oddělení-
V těsně blízkosti grafického pavilonu vystavěny jso
menší budovy. V jedné z nich firma F. Hadrbole
předvede výrobu papírových sáčků a v druhé firm
B. F. Zrnka a knihtiskárna F. Knappa v Karlín
předvede zajímavé práce na nejmodernějších strojích
zejména z oboru tříbarevného tisku
#12
alto_textblock
#12
. Model za čivrt milionu kořun. Jedním z lěch
několika průmyslů, o nichž plným právem říkáme
„vlastní české“, jest cukrovarnictví. A nejen cukro-
varnictví v užším smyslu, pokud se jím rozumí vý-
roba cukru, nýbrž i zařizování cukrovarů a kon-
strukce strojů pro cukrovary jest polem, na němž
české jméno má svůj výborný zvuk. Oddělení cukro-
varské na výstavě bude hodno svého čelného míst
v našem průmyslu. Zásluhou zvláště Zemského
spolku strojíren a sléváren v Čechách a jeho před-
sedy ředitele p. J. Janatky se dostalo tomute oddčlen
zlatého hřebu prvního řádu, jenž na pouhou zprávu
vzbudil rozruch v odborných kruzích nejen v Rokou-
sku, nýbrž i v Německu. Francii. Iialii. Rusku a jin-
de. Než dosti už toho napinání čtenáře na skřipec
Tímto opravdovým clou bade model cukrovaru, pro-
jektovaný a montovaný v měhíku 1:10 inženýrem
P. Hofímeistrem, chéfem technické kanceláře soubor-
né výstavy cukrovarnické. Tento ohromný model jes
hotovým divem jemně mechaníky. ftekněme si něno
o jeho rozměrech. Největší dělka jest 8.5 m. šíř
5m a výška 3m, plošná jeho výměra jest 42 čtve-
rečné metry, krychlový obsah 119 m kubických. Jes
„na fous“ přesná miniatura cukrovaru: všechn
jost zholoveno na tomto liliputánském cukrovaru
z téhož materiálu, kterého se užívá v „dospělých.
cukrovarech, vidíle litě sloupky, železné traversy.
každá stanice má úplnou armaturu, neschiázi“ jediná
rourka, jediný kohoutek, jediný ventil, jednotlivé
stanice jsou spolu spojeny rourovody. Jen začit pr-
covati! Jaké obtíže msilo půcobitř propracování
všech podrobností v těchto rozměrech! Ale vždyt
laké pohltil náš cukrovárek 210.000 K. Za ty peníze
už by se dal koupit pěkný rohák. Místo zdí má cukro-
var jen řaddy sloupů, takže je mu vidět až do žaludku
Hlavní trakt, vlastní cukrovar, s věží pro vodní ná-
drže a kalolisy má půldevála metru délky a skor
3 m šířky. Uprostřed za ním jest kofelna, k řepníku
přiléhá hašenka vápna s Khernovou vápenkou. V sou-
terrainu jest řepník, hašenka vápna, veškeré stroje
kotelna a centrifugy. V prvním poschodí jesi 16člen-
ná diffusní batenie, všechny ři saturace, výparka
refrigeratory. V ostalních poschodích jsou řezačky.
řepní váha Chronos, míchadla vápenného mléka.
vápenné odměrky, kalolisy, varostroje (vakua), síli
#13
alto_textblock
#13
sfanice, cukerní váha: rychloproudně zahříváky, růz
né reservoiry atd., zkrátka všechno, co patři k mo-
dernímu zařízení cukrovaru, jenž zpracuje denně
5000 q řepy. Kolem modelu, jenž jest uprostřed hlav-
ní dvorany cukrovarnické výstavy, jsou postaveny
zvýšené ochozy, spojené schody, odkudž možno mo-
del dokonale prohlédnouti. Kus tento nejen bude
„atrakcí“, která už sama bude státi za návštěvu vý-
stavy, má nejen znamenitou cenu bmotnou, nýbrž
i neobyčejnou hodnotu vědeckou, která ještě stoupne
v budoucnosti, kdy bude klasickým svědkem výše
českého cukrovarnictví v r. 1908. To dovedou oce-
niti ovšem jen odborné kruhy cukrovarnické a stroj-
nické, které nejživěji pociťují nedoslatek podobných
svěddků minulosti, takže dnes jest téměř nemožno na
základě pouhých theorelických údajů si učiniti jasný
obraz o tom, jak vypadal cukrovar na př. před 6o
lely. Zbudováním tohofo modelu, k němuž se vzác-
nou obělavosti se spojily cukrovary pražského ko-
morního obvodu a celá řada strojíren, vykonán vele-
záslužný skutek, který — jak už vzpomenulo
vzbudil živý ohlas v mezinárodních kruzích odbor-
ných, které už ke shlédnutí a sludiu tohoto modelu
chystají četné výpravy do Prahy
#14
alto_textblock
#14
. Oranievea. Výslavu pořádá obchodní k
mora, která sama slanovila výslavní řád a má právo
jej měniti a dím činně zasahovati do výstavního pod-
niku. Representačním orgánem učinila komora ge-
nerální výbor: prováděcím ogránem pak vý-
konný výbor výstavní, jenž sestává z presidin
komory (president A. Řivnáč, vicepresident zem. posl
V. Němec a zatímni předseda cis. r. L. Bondy). Čest-
ným předsedou výslavního výboru jest člen panské
sněmovny Wohanka. Tudíž funkcionáři ve-
směs čeští. Úřadujícím přodsedou výkonného vy-
boru jest cis. rada Bondy, místopředsedou V. Riedel
z Riedelsteinů, jednatelem vládní rada dr. Hotowetz.
pokladníkem cís rada Tichý. Ostatní členové vý
konného výboru jsou zvoteni z členů komory v témn-
že národnostním poměru, jaký jest v pražské komoře
vůbec. t. j. z dvou třetin český a jedné třetiny ně-
mecké. Dále jsou členy výkonného výboru zástup-
cové korporaci a úřadů: zástupce ministerstva oh-
chodu sekční chéí dr. Brosche, zástupce zemského
výboru poslanec Karel Adámek, zástupce místo-
držitelství rada Strachotínský, král, hl. města Prahy
starostův náměstok dr. A. Štych. — Represen-
tačními funkcionáři jsou mime prolektora výsla-
vy arcivévody Františka Ferdinanda čestní předse-
dové její ministr obchodu dr. Fiedler a ministr v při-
kaznosti dr. Fořt, býv. nejvyšší zemský maršálek
kniže Jiří Lobkovic, místodržitel hr. Coudenhovea
starosta král. hlav, města Prahy dr. K. Groš. Vý
konný výbor má řadu poradních sborů ve vý-
borech; agitačním (předs. náměstek a zem, po-
slanec Jirousek, místopředs. cís. r. Ostermann), fi-
naněním (předs. sv. pán dr. Wolf Zdekauer, místo-
předs. městský rada A. Vaniček), zábavním
(předs, kom. rada Macháček, míslopředs. kom. r
Pollak, refer. kom. r. Schalek, referent pro hudební
záležitosti pokladník Rutner a dr. A. Götzel), s ta-
vehním (předs. kom. r. Bromovský, místopředs
ředitel Wariha), publikačním (předs. cís. r. Ba-
tovec, místopředs, kom. r. Bellmann), dopravním
(předs. cís. r. Katzer. místopředs, kom. r. Ryšánek)
Na rozdil od výkkonného výboru nejnou členy po-
radních výborů pouze členové komory, nýbrž při-
zváni jsou z kruhů mimokomorních i na slovo vzati
odborníci dotyčných oborů Tak ve stavebním nachá-
zíme prof. Koulu, st. r. Bělskélio, továrníka Sommer-
schuha, arch. Blechu, arch. Šafránka, prof. Kicka
ve finančním jsou mimo ředitele všech pražských
bank kom. r Reinwart. cís. r. Tůms, cís. r. Jak. Le-
derer, v agilačním zejměna pěstitelé styků slovan-
ských a s jinými národy, jako dr. Vrat. Černý, dr
ryt. z Čenkova, mag. rada dr. Malý, prof. dr. Kraus
ředitel Borovský, cís. r. Nýdrle, předs. Vývozního
spolku Votruba aj.
#16
alto_textblock
#16
. Chrámové zařízení za půl milienu korun.
V přístavbě grafického pavilonu vyslavi Křesťanská
akademie vnitřní zařízení kostela, projektované arch
K. Hilbertem. Nádherná mešní roucha, bohoslužebné
nádobí, kalichy a pod., provedené dle návrhu arch
Fanty, doplňují tuto výstavku, která representuie
okrouhlou sumičku půl milionu korun. Tento odbot
průmyslový má další zástupce ve firmě Krejčíkové
která vystaví gotický oltář a díla sochajská, B. Mudro-
chově, jež tam umistí golický oltář, určený pro jubll
kostel v Libušíně, závodu Bukova (sochařské a řez-
bářské práce chrámové). Patronát mládeže vyslnv
v gotickém slohu provedený pokoj. v jehož výzdob
použito motivů starokřesťanských.
*
#17
alto_textblock
#17
„*. České hedvábí. Pamalujete ještě ze školy.
že hedvábí a jeho živočišný výrobce bouree do E-
ropy přišel či vlastně byl podnikavými misionáří
propalován z Číny. Za stalelí se naučili ovšem také
jiní národové než copatí synové »říše středu« pěsto-
vati bource morušového a jeho živitale moruše. Z-
sluhou »Spolku pěstování hedvábníka v království
českém« bylo prokázáno, že důležité toto hospodářské
odvětví lze i u nás s nadějí na plný úspěch provo-
zovati. Spolek názorně ukáže v textilním oddělení
výsledky své práce řadou diagramů, map, ukázkami
pěstování moruší, hedvábníka, zpracování hedvábí,
ald. A podle hesla, které všude na komorní výstavě
jest uplatňováno, všechno ukázati prakticky, výkrojky
ze skutečného života a tím názorně poučovati, bude
i zde prakticky předváděno pěstění hedvábníka, spřá-
dání hedvábí a lkaní hedvábných látek na stavu Ja-
qnardově. A víte, kdo jsou dnes následovateli misio-
nářů, kteří první v Evropě bource pěstili ? Obyvatelé
trestnice na Pankráci, která sází moruše ve větším
rozrahu a pěstování hedvábníka zavádí Pankrácká
trestnice se v tomto oboru uvede na výstavě zná-
zorněním chovu bource morušového. Aby pochod
byl celý od bonrčího vajíčka až po hotový výrobek.
bude na výstavě tkáti lálky (krejčovské vignety) smí-
chovská firma A. Kopidlanský. — Kus výstavy, kde
nebude nikdy prá zdno.
#18
alto_textblock
#18
.. Šachový lurnaj. Vstoupením českých hráčo
na turnajovou půdu byl zájem o královskou hru ne-
obyčejně povzbuzen. Sachový turnaj jako výslavní
atrakce bude míti svůj úspěch, tím spíše, že shro-
máždí znamenitou soutěž. Mimo valnou většinu
účastníků vídeňského turnaje přislíbili své účasten-
ství Janovski, Snosko Borowski, Forgacz a mnozí jiní.
Zvláště živý zájem jest o pražský turnaj mezi hráči
ruskými, kteří, vystoupí-li v počtu očekávaném,
vtisknou turnaji opravdu slovanský ráz. Marco bade
po celou dobu turnaje v Praze, nikoli však jako
hráč, nýbrž »válečný zpravodaj« řady světových
listů. K hlavnímu turnaji docházejí stále dosud při-
hlašky české, ruské, maďarské i anglické. Na ceny
turnajové věnováno 16.500 K (první v mistrovském
turnaji jest 40 0 K). Hráno bude v hořením sáe
komorníhio pavilonu.
#19
alto_textblock
#19
.. Parmanentní vslupenky výstavní. Výslavní
ředitelství učinilo velmi dobrý tah, stanovivši cenu
permanentních lislků, jakk jen možno bylo, nejlevněji.
Den ode dne rostoucí počet objednávek ukazuje,
že obecenstvo výhodu těchto listků plně oceňuje.
Slyšíme, že lístky ty se staly vítaným dárkem veliko-
nočním, k jmeninám a při jiných příležitostech. Kdo
chceš míti svůj listek v čas, pospěš s objednávkou.
Cena listků stanovena jest na 30 K. Hlava rodiny.
ktorá zakoupí lístek, má právo koupiti 5 dalších per-
manentek za sníženou cenu po 20 K pro členy svě
domácnosti. Majitelé těchto lístků mají právo již
nyní (tedy ještě před zahá jením výstavy) navště-
vovati výslaviště, jež dosud zůstává uzavřeno jedno-
tlivcům i korporacím. Objednávky permanentních
lístků dlužno provázeti plným obnosem a Jotografii
každé osoby visilkového formátu. Cena líst-
ků bude pravděpoďobně po 1. květnu o něco zvýšena
#20
alto_textblock
#20
. Obyvalelé výstavního měsla Výraz svý.
stavní město« není frazí; pohlédněte na
Skonalíkovo panorama výslavní a přisvědčíte mi.
Pohádkové město, s pohádkovou rychlostí ze země
vyčarované, zijící svým vlastním životem, rychlým,
zhuštěným, neboť dny jeho jsou sečteny, dříve než
motvka poprvé zranila půdu. A má svůj život. Nejen
len skvě ý na promenádách, kolem hudebního pavi-
lonu, vodního zámku, uvnitř výstavních pavilonů,v
restauracích, život, který prchne s davy vracejícími
se do města, nýbrž život, který udržuje v pohybu
celý ten ohromný stroj výstavní. Armáda výstavních
úřadníků, zřízenců, dozorců, čističů, obsluhovačů
stro:ů, personál výstavních restaurací a podniků, to
jsou ti praví obyvatelé výstavního města, kde my
ostatní jsme pouhými hosty. A kolik že jich bude?
Těch, kteří k výslavě budou patřiti, těch pravých
domácích, bude podle údaje ve výstavní kanceláři
nám učiněného na 3000.
#21
alto_textblock
#21
Není noci. Holové město světla bude vý-
stava. Pořadalelstvo výstavy samo dalo instalovati
340 obloukových lamp a 24.00U žárovek. Soukromých
žárovek jest objednáno 16.000, obloukovek 10U. Mimo
to nám napověděno něco o velikolepém vynále zuv
osvětlování plynovém, jenž bude na výstavě zkou-
šen. Jen napověděno, pře taňme tudiž jen na tom.
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON
#26
alto_textblock
#26
Procházky po výstavišti.
#27
alto_textblock
#27
II.
#28
alto_textblock
#28
Necelý týden uplynul od první naší procházky
výslavou, ale jaký rozdíl! Prudké jarní sluní-
čko — až trochu příliš prudké — v poslední h
dvou dnech jakoby vykonalo divy. A třebaže se
včera oblohe zase hrozivě zatáhla, na výstavišti
toho nikdo hrubě nedbá. Není k tomu ant
času. Výstavní město roste totiž trochu jinak
a rychleji, než obyčejné město. A několik dn
krásné pohody mu posloužilo v tom vzrůstu zna-
menitě. Zmocňuje se vás hned docela jiná ná-
lada, zastavíte-li se na chvilku uprostřed toho
všeho ruchu dnes, kdy na všech stranách to
svíti a hřeje, než před týdnem, když do rozdě-
laných budov a rozkopaných základů bezedně
a beznadějně pršelo, a jen pršelo . ..
Spousta Pražanů použila těch několika mi
nulých slunečných dnů ku první obhlídce „nové
jubilejní“. Přes tu chvíli potkáváte někoh
známého, jenž přišel také pomáhat, srovnávat
kritisovat. Můžete již teď nasbírati velmi pestrou
kolekci úsudků, ale všechny shodují se v tom
že nejnovější výstava předstihne všechny dosa
vadní svými ohromnými rozměry, svým bohat
stvím, rozmanitostí a vzhledem. Předevšíi
svým vzhledem. Neboť většina nákladných no
vých staveb, pavilonů velkých i drobnějších vy-
niká architektonickým vkusem a výzdobou,
slušná mensina také novostí a vtipem svého ře-
šení. Většina velkých novostaveb je také už té
měř hotova, připravena aspoň k zevnější pr
hlídce a k oconění.
— Je přece jenom škoda, že to bude vše-
ehno česko-německé. Nebude toho intimníb
kouzla, té přirozené a vroucí pýchy, jako byla
při předeházejících výstavách, vřelé pásky
která nás k nim poutala a přispěla tak pod-
statnou měrou k jejich skvělému průběhu a nad
očekávání překvapujícím úspěšným výsledkům
— namítl nám kdosi, rozhlížeje se se zadní te
rassy průmyslového paláce po rušném a bar
vitém obraze, jaký poskytuje již nyní celé do
lejší výstavní město.
— Cože, výstava že bude česko-německá
Prozatím se nám to zdá býti jenom směšné —
promiňte té neloyálnosti. A rozhlédněte se r-
#29
alto_textblock
#29
ději trochu pozorněji po všem, co tu dosu
provedeno. Napsali jsme minule smělou větu
o mnohotvárném obraze českého ducha
české práce — považujete ji za přehnanou
Prozatím při nejbedlivější pozornosti nalezli
jsme pouze jeden, dva německé nápisy na ce-
lém rozsáhlém prostranství. Není divu, vždyt
všechno, co vidíme kolem sebe, je dílo českých
inženýrů, českých architektů a českých stavi-
telů, českých tesařů a zedníků. Český důmysl
a ruce českých dělníků navrhly a provedly bez-
mála všechno, co tu stojí a leží; stačí jen pře-
čísti si nápisy, které na všech novoslavbách
hlásají, kdo je projektoval a kdo vystavěl.
Jediné dvě výjimky tu výmluvně po
tvrzují pravdu tohoto pravidla. Na stavbě pavi-
lonu v levé části dolního prostranství výstavního
nápis koncertní síň — Konzerthalle nese jméno
německého navrhovatele (architekta Zascho)
avšak i jeho návrh provádí — český tesařský
mistr. Mimo to ještě architektonickou vnitřní vý-
zdobu pravého křídla ústředního paláce průmy.
slového projektoval spolu s českým architektem
Hübschmnannem německý architekt Sieburger.
Ostatní všechno — do posledních detailů všeck
pořídili a pořizují čeští lidé. Jak tu tedy neml.
viti o díle českého ducha a české práce?
Hodně podobný poměr bude také v počtu
českých a německých vystavovatelů. Ale o tom
ted ještě předčasno mluviti a prozatím jenom
při našich potulkách po krásném výstavním
městě je veselo a příjemno z takových úvah.
Na všech stranách rostou nové pavilony jako
z vody, a kde ještě před týdnem byly jen spou-
sty klád a stavebního materiálu, vidíme dnes až
hotové kontury budov, dávající tušiti jejich de-
finitivní podobu.
Při samém vehodu na výstaviště, ještě před
hlavní branou v posledních dvou dnech vyko-
pali hluboké šachty. Skoro jsme se lekli, žet
začínají dolovati. Zatím jsou to jenom přípravy
pro stavbu důkladných a složitých turniketů.
prozrazující, jak je potřebí chystati se na velik
návaly návštěvníků. Vstupní park výstavní, který
nás svým milým známým vzhledem vítá hned
při prvním vkročení do brány, potřebuje již je-
nom málo k úplnému dohotovení. Konečně se
i zemský výbor — nebo snad kuratorium Mo
derní galerie? — rozhoupal (rozhoupalo) k úpra
vě budovy bývalé umělecké výstavy z r. 1891
v níž jsou nyní prozatím sbírky Moderní galerie
#30
alto_textblock
#30
uloženy. Naproti pyšnému paláci Prahy, již nyn
úplně botovému, bude se tato stavba, bezmála
kasárenského slohu, vypínati trochu chudě. Mi-
nulý týden jsme se skoro zděsili jejího omše-
lého vzhledu? Teď aspoň obnovená faeada vzhlí
ží svěže ke svému okolí a nebude pichati přílis
ostře do očí návštěvníky, navnaděné ostatnín
bohatstvím výstavním a jeho vkusným vzhle-
#31
alto_textblock
#31
dem.
#32
alto_textblock
#32
Pospícháme rychle k ústřednímu paláci
který zevně již úplně renovován, budí zvěda
vost na svůj vnitřek. Zde vlastně začalo se nej
dříve s vnitřní instalací výstavních objektů, ne-
boť tady, zrovna tak jako v ohromném kolosu
strojovny, tato instalace vyžadovati bude nejví
času. Levé křídlo průmyslového paláce zdá se
vám na první pohled být úplně zataraseno,
celá ohromná loď jakoby se houpala v pravi
delném, nepřetržitém rythmu práce. Jak jí pro-
cházíme po délce, shledáváme, že tu stojí vlast
ně hotová již celá kostra nových velkých portá-
lův a monumentálních vchodů, takže celá dvo-
rane čeká již jenom na čalouníky, malíře a so-
chaře. Ti jsou připraveni, a jejich armáda na-
stoupí svá místa hned po Velikonecích prý, jak-
mile truhláři, tesaři a modeláři se odtud vy-
stěhují.
V pravém křídle paláce postaveny jsou kon
strukce snad všech již krásných a bohatých pa
vilonů exposice textilní, která je zaplní téměi
celé. Většina jich skví se už v příjemné bělost
štukatérské výzdoby. V oddělení oděvnickém
postaven celý kruh interiérů a dlouhé řada vi-
trin. Vycházíme z paláce k průčelí strojovnya
ocitáme se zde bezmála — na ústředním ná-
draží. Jsou tu položeny několikeré kolejnice.
výhybky, křižovatky a celá armáda železničníel
zřízenců tu pobíhá. Hotová provisorní stanice
buštěhradské dráhy je tu zřízena v bezprostřední
blízkosti lákavé řady ochutnaváren, prozatím
ovšem prázdných, na nejoblíbenějším a nejži-
vějším bodu promenádním, kde bývá ve dnech
větších návštěv hotová tlačenice a výstav
toilet.
To je výstavní odbočka dráhy, která semv
posledních třech dnech začala plnou parou do
pravovati součástky ohromných strojových k -
lesů, které se už montují pod mohutnou želez-
nou konstrukcí strojovny — také plnou parou.
Už jenom tyto součástky dávají tušiti, jak ohrom
né ve svém celku rozměry budou míti velkolen
#33
alto_textblock
#33
stroje výslavní exposice. Obrovitý elektrický je-
řáb — sám výstavní „objekt“ — s nosností
20.000 kg, hravě sem dopravuje veliké parní
kotle, turbiny, dynama a všechny ty ostatní kusy
podivných tvarů a rozměrů, o jichž účelnosti s
nejste ani dosti jisti. Připadáte si uprostřed toho
všeho jako v nějaké ohromné strojnické továrně
Několik inženýrů komanduje tu armádu asi 400
strojníků a mezi nimi projíždějí přes tu chvíl
nové a nevé povozy a několikrát denně zajíždějí
do strojovny pod mohutným jejím obloukem že-
lezniční vagony.
Také dole — v tom pravém úlu výstavním
začaly už vlastní instalační práce. Tady — na
místě a v okolí bývalé, nezapomenutelné české
vesnice z dob výstavy národopisné, vroubí ve-
liké dolejší náměstí řada nejvýstavnějších a nej
vkusnějších pavilonů. Široký rozhled na celé t
malé město naskýtá se s místa bývalé fontány.
Teď se tady upravuje nádherná vyhlídková t
rassa, architektonicky i zahradnicky bohatě vy
zdobená. Pod jejím sloupovím večer bude hrá
hudba a budou se tu prý vypouštěti ohňostroje
Po obou stranách terasy vine se dolů široké mo
numentální sehodiště.
Ve středu dolejšího velkého náměstí bud
postaven — vlastně už začíná se vypínati —
nádherný vodní zámek. Prozatím si dáváme je
nom líčiti v ohnivých barvách jeho příští úpravu
má býti náhradou za perlu jubilejní výstavy pře
sedmnácti lety — za světelnou fantánu, jejíž do
té doby u nás aspoň nevídané efekty začínají
nám už patřiti mezi pohádkové dojmy z mlád
dávno minulého. Ale bude tento vodní palác ne-
jenom nábradou za bývalou fontánu, která se
už — chudák! — také dočkala osudu, že platí
všeobecně za překonané stanovisko. Páni od-
bornici z výkonného výboru hodili ji bez roz-
paků kacířsky do pověstného „starého želez“
překonaných stanovisek a stavějí — vodní p
lác. Pod mohutnými proudy vodních kaská
bude za večera zářiti nespočet elektrických
světel, hořících leskem všech drahokamů. Ale
neplýtvejme frásemi do zásoby — na ten pohád-
kový efekt dojmů nových a všecko dosavadní
překonávajících si počkáme a doufejmie, že h
dosyta užijeme.
Okolo vší té nádhery budoucnosti stojí lu
již hotové anebo aspoň napolo botové pavilony
připravené pojmouti do sebe všechno bohatství
které má překvapovati, bavati a zároveň poučo
#34
alto_textblock
#34
vati statisíce. Tak na příklad v olegantním pavi-
lonu potravin a požívatin už je i vnitřní úprava
stropů a stěn dokonale hotova. Také vnitřní pa-
vílon továrny Maršnerovy stojí tu již dohotoven,
připraven umístiti v sobě všechny sladkosti svojí
výroby. Rozsáhlý pavilon české grafiky budo
jedním z nejzajímavějších a nejpřitažlivějších
objektů výstavních. Montují se zde už vesele
ohromné tiskuřské stroje, které ovšem v době
výstavy budou v plném chodu.
Za pavilonem obchodu, snad nejoriginál-
něji a nejvtipnějí řešenou stavbou výstavní (dle
návrhu Kotěrova), rozkládá se veliký zábavní
park. Také tady jsou všechny stavby v plněm
proudu. Rozsáhlé prostranství, hraničící přímo
na známou okružní promenádu a jízdeckou drá-
hu dolní partie Stromovky, vyhrazeno jest vý-
hradně velkolepým projektům zábavním. Staví
se tu obrovská skluzavka, proti níž nebožka stará
skluzavka blahé paměti byla hotová dětská
hračka. Po šesti kolejich budou se tu prováděti
krkolomné jízdy na rohačkách (malých sáňkách),
jízdy tak odvážné a smělé, že se jenom ti nej-
statečnější odváží — na poprvé. Ale aspon
jednou se svozeme po této skluzavce všichni,
Mimo to bude zde celá spousta rozpodivných
věcí, o nichž si zatím stěží dovedeme učiniti
pojem: otáčeci věž americká „tobogan“, ohrom-
ný elektrický kolotoč, který samojediný bude
osvětlen 4000 žárovkami, řecko-římský kuleč-
ník, zázračná střelnice, a kdo ví co všechno.
Ještě jeden zábavní podnik velkého slohu
se už co nejpilněji připravuje, podnik velkolepí
svým zařízením, který bude sic zdrojem zábavy
pro masy výstavního návštěvnictva, ale zároven
bude mit i prospěšný, zdravý a vysoce poučný
cíl propagační: to bude ohromný kinematograí
a projekční aparát, který má nejen našince, ný-
brž i cizince seznamovati s turisticky vděčný mi
a krajinně nevyrovnatelnými krásami Čech.
Účelná propaganda cestování a upozorňování ci-
ziny na české přírodní krásy je pole pořád ještě
strašlivě zanedbané u nás. S důvodnými nadě-
jemi čekáme letos veliký příliv cizinců do Prahy,
na jubilejní výstavu. Dáme-li jim příležitost, aby
pomocí takového moderního prostředku poznali
krásu a přírodní bohatství Čech, vykonáme víc,
než když jim v našich musejích a na slavnost-
ních banketech sebe vzletněji budeme předná-
šeti o své slavné minulosti a nemohoucné přítom-
nostil
#35
alto_textblock
#35
vč.