#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 115
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 28. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Přešed řečník k vyličování českoněmeckého vy-
rovnání z r. 1890, vyčítá prof. Bendel nestoudně
českým konservativním velkostatkářům, že prý ten-
kráte své platné a závazné slovo porušili.
Řečník jest prý jist, že konservativní velko-
statkáři nejsou přátely Němcův, ale je zrovna tak
jist, že upřímně nesmýšlejí ani s Čechy.
Řečník nezapírá, že si váží Čechů, ctí jejich
vytrvalost a odvahu v boji za národní právo, přál by
si z té duše, aby také Němci šli v tom ohledu z
příkladem Čechův, ale jsou něčeho podobného schopni
velkostatkáři?
Řečník jmenuje pak některé, jména i původu
německého, a hledí je učiniti směšnými. Původa
význam této české šlechty — volá — netkví
v české, nýbrž v německé půdě. Nebude nikdy dříve
v Čechách klidu a pokoje, dokud zde na sněmě
budou rozhodovati konservativní velkostatkáři. Od té
doby, co Čechové stojí ve spolku s velkostatkáři,
z nichž značná část jest původu německého, nepo-
stoupili ku předu ani na krok. Německý lid ví to
dobře. A proto není pochybnosti, že tento německý
lid a moderní duch zvítězí v Rakousku také nad
vlivem konservativních velkostatkářů, jenž jest v kaž-
dém ohledu na závadu a překáží jen smíru obou
rozvaděných národů v Čechách.
Posl. dr. Kramář zmiňuje se nejprve o známém
návrhu, jejž učinil hr. Falkenhayn na říšské raděa
o tom, co následovalo, načež pravil, že němečtí po-
slanci, kteří mluvili o tom, měli poněkud býti opa-
trnější, zejména po zkušenostech, které jsmelvčera měli
v této sněmovně, (Souhlas.) kde jsme viděli, že
dvěma pánům, kteří si vzali do hlavy přerušiti klidné
jednání sněmu, bylo by se to málem podařilo,
kdyby náhodou neměl nejv. zemský maršálek tolik
chladnokrevnosti.
Nechci lézti nikomu do svědomí, praví řečník,
ale zdá se mi, že včera bylo jich mezi námi více,
kteří by si byli z duše přáli, kdyby tu někdo byl,
kdo by byl ty dva pány ze sněmovny vyvedl. (Vý-
borně! Veselost.)
Bylo nám vytýkáno se strany p. posl. Bendla,
že brutálně užíváme své majority. (Veselost.) Něco
odvážnějšího, ale na druhé straně také směšnějšího
jsem málo kdy slyšel.
My že zneužíváme majority? Chceme my práva
majority zde? Nikoliv, my chceme jen rovné právo.
(Souhlas. Tak jest!) Kde najdete druhou majoritu sně-
movní, která by v každé maličkosti šla vám vstříc,
abyste nikdy neměli ani pocitu, že jste minoritou
Druhý faktor pak, který zde jest, (Velkostatkáři.
Red.), je ještě úzkostlivější v těch věcech a ten by
nikdy nedopustil, aby se vám jen vlas na hlavě
zkřivil. My však činíme tak proto, že nejen máme
pocit pro právo a spravedlnost, ale proto, že milu-
jeme toto své království a chceme, abyste se zde
cítili doma jako my. Vy své principy měníte každou
minutu, podle potřeby. V tom jste v skutku geniální.
Vy se chlubíte náramně, jak jste obětovní státu
jak milujete armádu, atd. Nezapomenu nikdy, jak
posl. Hofmann-Wellenhof, když jste byli ještě v ob-
strukci, řekl v delegacích: »My tomu státu sice ne-
povolíme vojáky, ale dáme mu něco jiného, co jest
asi stejně tolik: dáme mu armádní řeč. (Hlučná
veselost.)
Jsem pevně přesvědčen, že tomu, co řekl kolleg
Bendl, že jste vy mírumilovní a my že zneužíváme
principu majoritního, budou ve Vídni věřiti a budou
říkati: »Ach, die bösen Čechen!« (Veselost!) Podí-
vejte se na Moravu! Tam neuznáváte princip majo-
rity? (Hlas: To je něco jiného!) A což ve Slezsku
Tam nevládnete principem majority? Podívejte se
do Štýrska, jak tam vládnete?
Posl. dr. Leitner: Autonomie ja, aber kein
Staatsrecht!
Posl. Anýž: Faustrecht !
Posl. dr. Kramář: U nás jest dle vašeho
principu v zájmu spravedlnosti a míru, aby se země
rozdělila. Na Moravě už to však není v zájmu spra-
vedlnosti a míru a ve Slezsku by to bylo neštěstím
a hrobem Rakouska. (Výborně! Výborně! Tak jest!)
Nebudete popírati, že chceme upřímně, abychom
se vyrovnali, ale když vidíme všechny ty principy,
na kterých chcete smír dělati, nevíme, na čem jsme.
Vy jste pro princip majority tam, kde jste ve vět-
šině, ale máte princip majority za nejvyšší hřích, kde
jste v menšině. Dokud budete míti pro každou zemi
jinak ustrojenou filosofii, dokud budete pro chránění
minority jen tam, kde nejste v majoritě, dotud ne-
bude smír! (Tak jest!)
Bylo kdy většího zneužití a to majoritou velice
pochybnou, nežli jakého jste se dopustili při odhlaso-
vání přímých voleb a celé ústavy? Ve Vídni vám
to věří, ale zde jsou svědci vaší ušlechtilé činnosti
tady to nemluvte. Ještě na jednu neupřímnost chci
poukázati. Dnes se pánové staví, jako by návrh dra.
Pacáka znamenal konec smiřování a jako by byl pří
činou, proč jest všechno pochováno. Zapomněli jste
na to, co se stalo v poslední schůzi konferencí ? —
#5
alto_textblock
#5
Z naší strany bylo navrhováno, aby se pokračovalo
v jednání subkomitétu v Praze. Mohli jsme více do-
kumentovati svou ochotu ku smíru? A co nám bylo
odpověděno? — »My v Praze nevyjednáváme!!«
Hlas: V Berlíně!
Posl. dr. Kramář: Nic tomu smíru tolik ne-
uškodilo, jako toto odmítnutí. Kde jest příznivější
půda pro vyjednávání nežli zde? Ale vy ani ne-
chcete nezávazné rozhovory o smíru míti v Praze, po-
něvadž myslíte, že byste si zadali a nevíte ani, co to
má v sobě urážlivého pro nás, když takovým způ-
sobem se stavíte proti hlavnímu městu tohoto krá-
lovství.
Nikoliv, návrh posl. dra. Pacáka není hrobem
smíru, ale prvním hřebíkem do rakve dohodnutí jest,
že jste zamítli s námi jednati na půdě tohoto králov-
ství (Tak jest!), druhým pak jest ten, že vy stále
hrozíte a odporujete tomu, aby ta strašná křivda, která
se stala celému národu v říjnu roku loňského, byla
odčiněna.
My se nedíváme na smír jako
Posl. dr. Pacák: Konští handlíři
Posl. dr. Kramář: . . . nechtěl jsem to říci,
nýbrž jako na věc loyálního smiřování, kde si docela
klidně a otevřeně řekneme: až tam můžeme jíti, to
můžeme koncedovat. Jestli si však myslíte, že za
koncesi vnitřní úřadní řeči české půjdeme za jisté
hranice, které vyžaduje nejen náš program, nýbrž pro
spěch této říše a budoucnost této říše, pak se velice
mýlíte. Doženete nás tím až k nejkrajnějšímu. Jestli
spoléháte na absolutismus, my se toho však nebojíme,
poněvadž víme, že daleko jsme nebyli ve svém kul-
turním rozvoji tak pokročilí, jako nyní, když byl ab-
solutismus a to absolutismus mocnější, a přece jste
nás nezdolali. Dnes jsme už tak proniknuti národním
vědomím, že s námi nepořídíte pranic.
Vy nám uškodíte, to je pravda. Lituji, jako svo-
bodomyslný člověk, že se vláda dostane do rukou
bezduchých byrokratů, lituji, že jest možno v této říši
potříti parlamentarismus, ale tím jste vinni vy, poně-
vadž jste nechtěli uznávati právo jednotlivých národů,
chtěli jste si konstruovati právo pro sebe, pro men-
šinu. Absolutismus vám, možná, na chvíli pomůže,
ale pro budoucnost ani ten absolutismus nikoliv. (Vý-
borně !)
Nechci věřiti ani v právo, ani ve spravedlnest,
tomu jsme se, bohužel, již odučili, ale věřím, že vašich
8 milionů neudolá našich 16 neněmeckých milionů.
To jest mluva skutečnosti, mluva cifer, a kde není
pocit pro právo a pro spravedlnost, kde všechno má
býti rozhodnuto silou, jak vy chcete, musíte dovoliti
také nám, abychom nespoléhali na právo a spravedl-
nost, nýbrž na to, že nás je více a že tu většinu ne-
německých národů v Rakousku ani německý ab-
solutismus nezdolá. (Výborně! Výborně! Hlučný
potlesk.)
Posl. Fournier vykládá, proč Němci nechtěli
míti vyrovnávací konference v Praze. Němci a nikoliv
Čechové potřebují záruky své národní existence. Z
hr. Thuna nesmírný počet Čechů byl prý povolán
do ústředních úřadů a do politických úřadů v zemi.
Posl. dr. Pacák: Jmenujte je!
Posl. Fournier: Zákon o minoritních školách
byl již ujednán před 10 lety, ale Čechové ho roztr-
hali. Proto nemůžete nám vyčítati, že české děti ne-
nalézají vychování ve své mateřštině. Čechové chtějí
dobýti německé jazykové území. (Odpor na lavicíc
mladočeských.)
Císař rakouský odebéře se tyto dny do Berlína
a jest přesvědčen, že Němci v Čechách, i v celém
Rakousku jsou věrni svému panovníku. Cesta císa-
sařova upevní rakousko-německý spolek, který jest
zárukou evropského míru. Čechové nechtějí upustiti
od svého státního práva a Němci mají se podrobiti
druhému státnímu právu. Provedou-li Čechové ob-
strukci a zastaví parlamentní život, padne zodpověd-
nost na ně. Naše obstrukce byla odůvodněna, ale
u Čechů neběží o národní existenci, nýbrž jen
o novou etapu v politice. Chtějí-li Čechové boj,
Němci jsou k tomu odhodláni a povedou jej až
do konce.
Posl. Šamánek obírá se poměry českých men-
šin v uzavíraném území a v Liberci zvláště a přede-
sílá, že tyto poměry jsou smutné i tam, kde vláda na
dotyčné autonomní orgány má vliv a že ještě smut-
nější jsou tam, kde tento vliv jest menší, jako
zejména v Liberci, mající vlastní statut. Tam platí
vůči české menšině jen útisk německé zvůle. Před
úřadem městským v Liberci, ať v přenesené, at
vlastní působnosti není Čech ve svém jazyku slyšen
a žádná podání česká se nepřijímají.
Posl. Březnovský: Kdyby to tak udělal
pražský magistrát, tu by místodržitelství zakro-
čilo ihned!
Posl. Šamánek: Došlo to tak daleko, že na
př. spolek, který povinnosti spolkovým zákonem ulo-
žené učinil českým podáním zadost, jest magistrátem
pokutován, jako by povinnosti své byl nevykonal
(Slyšte !)
#6
alto_textblock
#6
Řečník líčí pak, jak čeští živnostníci jsou z li-
bereckého tržiště vyháněni.
Posl. Březnovský: Tady prodávají němečtí
židé o poutích růžence, o Mikulášské pouti sv. Mi-
kuláše. (Veselost.) Aby tak městská rada zdejší ná-
sledovala liberecký příklad!
Posl. Šamánek: Liberecký magistrát činí vše,
aby drobné české obchodníky, zejména s potravinami,
týral a na jejich výdělku zkracoval.
Řečník dovozuje na základě živnostenského
řádu, že takový postup je úplně protizákonný a líčí.
jaké výsledky mělo jeho zakročení v zájmu českých
trhovců libereckých u místodržitele. Místodržitel
tvrdil, že je na straně trhovců, aby dokázali, že
magistrát místa ta jim vzal z důvodů národnostních.
Posl. Sokol: To on má vědět!
Posl. dr. Šamánek: V prvním okamžiku,
když jsem mu tuto záležitost sděloval a zejména
na to poukazoval, že mezi vyloučenými 44 trhovci
jest 39 Čechů.
Posl. dr. Pippich: To jest přece zřejmá
tendence!
Posl. dr. Šamánek: ... sám připustil, že jest
v tom vidět tendenci národnostní a slíbil, že co nej-
rychleji zakročí, ale za několik dní již odvolával se
na odpověď libereckého magistrátu, že prý ho ani
nenapadlo proti trhovcům zakročiti snad proto, že
jsou Čechy.
Posl. Sokol: O, to jsou neviňátka!
Posl. dr. Šamánek jmenuje řadu živnostníků,
kteří na místo vyloučených českých trhovců ] na
tržiště přišli, dokládaje, že ze jmen plyne, že jsou
to Němci.
Posl. dr. Pippich: To jest přece pádný
důkaz!
Posl. Krejčík: Liberecký magistrát nám
dává věru výborné pokyny!
Posl. dr. Šamánek: Jen kdybyste se jich
chtěli držet!
Poslanec Krejčík: V Praze Němci a židé
již dávno prováději svůj k svému po tichu sice, ale
vydatně.
Posl. dr. Šamánek líčí pak, jak marny byly
všecky kroky, učiněné na prospěch českých trhovců
a dí, že jest nebezpečí, že příkladu libereckého i jiná
města se uchopí.
Hlasy: Ona se jich již uchopila!
Posl. Sokol: To již několik měst udělalo!
Hlasy : Žatec, Teplice!
Posl. Březnovský: V Bílině!
Posl. dr. Šamánek: Jest to zahájení promyšle-
ného vyhlazovacího boje, poněvadž právě čeští živ-
nostníci a řemeslníci jsou to, které Němci v uza-
vřeném území pokládají za element sobě nejnebezpeč-
nější, ježto representují živel stabilní, který českým
menšinám dodává pevnosti.
Posl. dr. Dyk vyvrací statistickými daty ne-
oprávněné stesky, které se strany německé v této de-
batě byly přednešeny, jako by totiž úřednická místa
v krajinách německých osazována byla Čechy, jazyka
německého ani dobře neznalými. Kdo zná poměry,
ví, že pravý opak je pravda.
Po krátké replice posl. dra. Schreinera, jenž
neobratně dokazoval předstíranou nesprávnost neb ne-
úplnost tvrzení posl. dra. Dyka, ujal se slova
posl dr. Pacák. Řečník prohlašuje předem, že
bude šíře zabývati se námitkami, jež proti jeho ná-
vrhu pronesli někteří němečtí poslanci, ale námitkám
posl. Opitze odpovídati nebude. Nelituje celé de-
baty, protože povede k tomu, aby jak v Čechách
tak ve Vídní nadešlo úplné jasno. Důvod, proč
Němci vzpírali se proti tomu, aby v Praze bylo po-
kračováno v konferencích dorozumívacích, je znám.
Vyhýbají se zkrátka všemu podobnému jednání všude
tam, kde jsou v menšině. Pravil-li posl. dr. Schücker,
že Němci jsou proti jazykovému zákonu, který chystá
předseda ministerstva dr. Körber, jsou Čechové proti
němu tím víc. A můžete věřiti, pánové — volá
k Němcům dr. Pacák — že pokud my Čechové bu-
deme v parlamentě, zákon ten odhlasován nebude.
Vyslovil-li se — praví řečník dále — posl. dr. Ep-
pinger pro úředníky, již by se zabývali jen překlá-
dáním, zapomněl, že již dr. Herbst dal vypracovati
pro Morovu osnovu zákona, dle něhož by měli býti
ustanovováni kvalifikovaní, druhého zemského jazyka
v slově i písmě znalí úředníci. Tutéž zásadu, zásadu
faktické potřeby, hájil také později sám dr. Plener.
Není pravda, co tvrdil posl. dr. Fournier, že jsme
udělalí nátlak na dra. Körbra. Vždyť dr. Körber
bojí se Němců a na nedostatek energie zahyne.
Rakousko může mohutněti jen tehdáž, když po-
staví se na stanovisko všech národů, postaví-li se ale
na stanovisko německé, nebude to na jeho prospěch.
Za ministerstva Thunova neobsazovalo se tak, jak to
mělo býti. V ministerstvech sedí jen Němci a Poláci,
hlavně Němci. Poslanec Bendel pravil, že jedná se
o spor mezi Němci a Čechy, že jest to otázka česká.
Ale v Praze Němci jednati nechtěli.
Popírá se, že Německo nemíchá se do cizích