#1
alto_textblock
#1
Číslo 115.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 28. dubna 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce sáministraceu
sxpodios:
Praha. Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Hefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
exapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvemácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo xa 8
Telefon redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
UICKt LlS
#7
alto_textblock
#7
Předplatné pro
Praku
s donáškou do
domu:
měsíčně.
2.80
8.49
čtvrtletně
celoročně . . ..
K 8S.69
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . ... K 3.—
9.—
čtvrtletně . ..
celoročně.... K 36.—
Předplatné de cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
zie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 13.20
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#8
alto_textblock
#8
Slunce vychází ve 4 hodiny 45 minut] ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 12 minut večer.
#9
alto_textblock
#9
Sobota:
Sv. Vitalis a Valeria.
#10
alto_textblock
#10
Čtyřicetihodinná pob
hrámu Páně
u sv. Bartoloměje v 30. t. m
#11
alto_textblock
#11
„Veliký vrah“.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, dne 27. dubna.
= Dubnové číslo »Revues des Revues« při-
náší hrozný článek o ukrutnostech, páchaných od
sultána na ubohých Arménech. Před lety, když
Arménové trpěli, zavznělo po Evropě okřídlené
slovo Gladstonovo o sultánu tureckém: »The
Great Assasin« (veliký vrah) a něco aspoň pomohlo.
Článek v »Rev. des Rev.« dle všeho namířen jest
na osobu presidenta republiky, jehož paní nedávno
přijala z rukou sultánových řád! Choť presidenta
země druhdy titulem nejkřesťanštější vyznamenané,
přijala v době krutého pronásledování křesťanských
Arménců z rukou pronásledovatele — »čestný řád«.
Francie, která podnikla tolik křižáckých tažení,
považuje to právem za ponížení. Vážný, vědecký
list, jakým jest »Rev. des Rev.«, dodává věro-
hodnosti zprávám, které přináší o pronásledování
křesťanů arménských, která upomínají živě na doby
Diokleciána a Domitiána. — Kdyby Turci jen
vraždili, bylo by zlo jimi páchané menší, ale oni
pášou ukrutenství, kteráž volají do nebe. Uvádíme
některé podrobnosti k úvaze. Žaláře turecké jsou
plny Arménců, kteří zde trpí hladem a žízní, a
trápeni bývají železem a mukami nejrůznějšího
druhu. Přední »provinilci« v noci bývají předve-
deni, aby přijali »islam«, a když odmítnou, jsou
zmrskáni do krve a často i k smrti. Při podobném
»výslechu« byli Arménci nuceni podepsati listiny
udavačské, v nichž se označovali někteří kupci
arménští jako stoupenci revolučního hnutí ve svých
městech. Jinde každé noci čtvrť arménská jest
v noci prohledávána, zda tam není uprchlíků ar-
ménských. Najde-li »policie« něco podezřelého,
všechny peníze se seberou a rovněž všechny před-
měty poněkud cenné. Sto Arménů se stále chová
v »rukojmí«. Pisatel článku praví, že se zcela
spolehlivě informoval a dověděl se, že Turci se
umluvili na mnohých místech, neplatiti své dluhy
ujařmeným Arméncům.
To by bylo dostatečnou příčinou pro zakro-
čení mocností ve jménu lidskosti.
Pro jak malicherné příčiny zatýkání se děje,
dokazuje následovní: Dva mladí muži byli zatčeni
proto, že když se vraceli z Cařihradu domů, byl
u nich nalezen revolver. Poněvadž zákonité pří-
činy ku zakročení proti nim nebylo, musila vláda
vzíti útočiště ku padoušství. Na sedadlo, které pro
jednoho ze zatčenych bylo připraveno, položeno ne-
pozorovaně dřevo nabroušené jako meč, na které
si ubohý Armen, nevěda o něm, usedl a v bolestech
nesmírných dokonal v několika dnech svůj život.
Jeho soudruh postaven do společnosti tyfem naka-
žených lidí a za několik dní stížen i on nemocía
zemřel.
Většina těchto ukrutenství spáchána jest ve
městě Bitlisu. V tomto městě též uvězněno bylo 14
Arménců proto, že nepodepsali petici, v níž se dě-
kovalo za pokoj a pořádek v provincii jejich.
Takovéto zločiny násilné vlády nepášou se to-
liko v srdci Armenie, ale též v Cilicii. Zde v ně-
kterých městech zavřeny jsou i chrámy, a veškero
duchovenstvo arménské jest uvězněno v bídných
žalářích a po leta strádá zde hladem. — Rozpomí-
náme se na velikou akci lidumilnou, která byla
zahájena před 40 lety ve prospěch oprav vězen-
ských, aby žaláře zločinců odsouzených byly pří-
bytkem důstojným člověka. Howard, oprávce věz-
nic, procestoval 42.000 angl. mil po celé Evropě
a Asii, aby žalářnictví učinil snesitelnějším. — A
přes to přece většina v žalářích byli zajisté lidé
právem a spravedlivě odsouzeni. Zda najdou ubozí
Arménci Howarda anebo Gladstona?
Školy a učitelé jsou v stejném stavu jako ko-
stely. Ve školách se nevyučuje a učitelé rovněž
trpí v žalářích. Kněz nesmí navštíviti zmírající
v žaláři a mrtví hází se jako zdechlina do jam.
Však zločinů řada ještě není dokončena. —
»Rev. des Rev.« přináší zprávu adresovanou Lou-
betovi, že ve vesnici arménské upálen za živa
v kamnech arménský mládenec a jiný byl zúmy-
slně celý polit vařící vodou a oslepen. To vše
#13
alto_textblock
#13
proto, že jsou Arménci křesťané a že milují svou
půdu po otcích zděděnou.
Pomůže list v »Rev. des Rev.«? President,
pod jehož vládou lze krásti beztrestně člověku
majetek, když ten člověk vstoupil do některé ře-
hole, pohne se k diplomatické akci ve prospěch
lidí bydlících za Bosporem? Republika, v níž
možno okrásti Assumptionisty o majetek jich a tý-
rati po celé půlletí bratra Flamidiana pro křivé
nařčení, ta není schopna lidumilného skutku. Krok
pomocný bude moci vykonati opět jen sv. Otec,
jak už vykonal několikráte.
#14
alto_textblock
#14
Sněm království českého.
(IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 17.)
V Praze, 27. dubna.
Německá strana sněmovní vyslala do dneš-
ního boje o jazykový návrh posl. dra. Pacáka ne
již silné záškodníky, nýbrž jen slabé marodéry.
Nalamentovavši se po tři předešlé dny až do syta,
že celá debata o tomto návrhu jest jen zbytečným
a politování hodným mařením drahocenného času,
svěřila obranu svého neoprávněného a neospra-
vedlnitelného vzdoru dvěma řečníkům, které směle
a bez předsudku můžeme prohlásiti za ubíječe času
prvního řádu. Byli to poslanci dr. Bendel a
profesor při universitě vídeňské dr. Fournier.
První — takto jinak také starokatolickým bi-
skupem zvaný — mlátil skutečně starou jen slámu.
Cítě patrně, že jeho duševní schopnosti a řečnické
síly nestačí, aby zastínil kollegy, kteří před ním
již-uchopili se slova, snažil se upoutati k sobě po-
zornost sněmovny zostřením útoku, jejž včera na
kurii velkostatkářskou podnikl posl. dr. Zděnek
Schücker. Ale ani K. H. Wolf a Stein, kteří po
včerejší své hanebné porážce podle všeho rádi by
vyvolali nějakou novou hlučnou scénu, aby před
zrakem svého »na výsost uvědomělého a politicky
vyspělého« voličstva se rehabilitovali, nenalézali
na chatrných vývodech řečníkových pražádného
zalíbení. Vynikalyť čiročirou duchaprázdností, se
kterou by dovedla snad soutěžiti jen strana Opit-
zova — posl. Kletzenbauer. Prof. Bendel se hněval
nesmírně, že mnozí velkostatkáři, třeba že jsou pů-
vodu i snad smýšlení německého, podporují spra-
vedlivou věc našeho národa. Zapomněl patrně, že
také Němci mohou býti muži spravedlivými, když
jenom nedají si zaslepiti svých očí pozlátkem lži-
liberalismu a zakotvují svou politiku také do půdy
křesťanské lásky k bližnímu. Že prof. Bendel po-
čítal k ryze německým šlechticům také poslance
hr. Nostice, se nedivíme ani dost málo. Nemůže
totiž nikdo na něm žádati, aby věděl, že dva před-
kové tohoto v Čechách ode dávna již usedlého
rodu byli již po bitvě na Bílé Hoře pokutováni.
Povídání »starokatolického biskupa« mělo tolik
slabin, že posl. dr. Kramář, jenž mu — podle
našeho soudu zbytečně — odpovídal, měl práci až
příliš snadnou. Rozcupoval při tom až nemilosrdně
tvrzení prof. Bendla, že Čechové vykořisťují až
brutálně své většiny na sněmu na škodu Němcův,
a strhl s jeho tváře roušku lícoměrnictví tak dů-
kladně, že její pravou podobu může viděti kde
kdo. Klidně, ale věcně a přesvědčivě promluvil
posl. dr. Kramář také o příšeře absolutismu. Pro-
bodl její hruď kopím pravdy. Český národ té pří-
šery se nehrozí. Přečká ji vítězně, i kdyby jej do-
časně poškodila.
Ještě snad daleko nešťastnější a neskonale
fádnější, nežli posl. Bendel, byl posl. dr. Four-
nier. Vyžehlený tento z francouzské krve pochá-
zející německý domýšlivec, který nevyzpytatelným
způsobem, ale dojista jen protekcí stal se nejdříve
profesorem při německé universitě v Praze, později
pak ve Vídni, omílal jen oblázky, odhozené vývody
předešlých řečníků. Mluvil nelogicky a proto i ne-
souvisle. Mluvil páté přes deváté. Žbytečně a také
dosti nešetrně vykořisťoval na prospěch Němcůi
nadcházející návštěvu mocnářovu v Berlíně. Když
skončil, ulevil i těm nejobětavějším ztracencům
své strany, kteří ho z nepochopitelného milosrden-
ství vydrželi poslouchati.
#15
alto_textblock
#15
Následovala řeč posl. dra. Šamánka, jenž
trpce žaloval na pronásledování libereckých Čechů
v Liberci vůbec, českých pak trhovců zvláště.
Hned na to bylo rokování prohlášeno za skončené.
Střetli se ještě faktickými poznámkami posl.
dr. Dyk a posl. dr. Schreiner, zuřivý ně-
mecký notář z Plzně, který však ještě před ne-
dávnem běhal v čamaře po Klatovech, načež pro-
mluvil řeč závěrečnou navrhovatel posl. dr. Pa-
cák. Mírumilovně si počínaje po příkladě všech
českých řečníků, kteří v této debatě ujali se slova,
přece jen sypal řeřavé uhlí na hlavy Němců, když
vyvracel četné, proti jeho návrhu uvedené ná-
mitky a postavil jejich líčenou smířlivost do pra-
vého světla. Dovolával se na nich jen spravedl-
nosti, kterouž prohlásil za jedinou a nevyhnutelnou
podmínku smíru obou národních kmenů v Čechách.
Bez této spravedlnosti, kteréž Němci bohužel ne-
chtějí, v Čechách pokoje nebude.
Po řeči poslance dra. Pacáka byl návrh jeho
hlasy velkostatkářských a českých poslanců při-
kázán zvláštní 24členné komisi. Němei hlasovali
proti, ale ku podivu: K. H. Wolf se svým vojem
ku hlasování se nedostavil, následkem čehož na
opovídanou demonstraci nedošlo. Tím byla celá
čtyřdenní debata skončena. Česká věc byla v ní
výborně obhájena. Zpupná zvůle německých ne-
smířitelných vášnivců přibita za to na zasloužený
pranýř. Ostatní průběh schůze vylíčili jsme v násle-
dující zprávě. Přece však poukazujeme zde na dů-
ležitý návrh posl. dra. Engla a posl. hraběte
Buquoye, aby vláda byla vyzvána, aby vyká-
zala sněmu království českého ku projednání zem-
ských potřeb více času. Volání, jak důvodně se
domníváme, marné.
#16
alto_textblock
#16
Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzi
o 11. hod. 15 min. dopoledne, načež sděluje, že ko-
mise pro kandidování do zemské komise berní zvolila
předsedou posl. dra. Nitsche, místopředsedy hr.
Buguoye, dra. Malínského a zapisovateli
posl. Pachra, Krejčíka a Pilze.
Přechází se k jednacímu pořádku.
Prvním předmětem jsou zprávy o volbách. Po
zprávách referenta, přísedícího zemského výboru hr.
Vojt. Schönborna schvalují se bez debaty volby
posl. dra. Bedř. hr. Deyma a Josefa svob. pána
Hrubého z Jelení za volební sbor držitelů
velkostatků svazkem svěřenským nevázaných, posl.
Josefa Kaspra za venkovské obce soud. okresů
Trutnov, Hostinné, Marešov a Žacléř a posl. Jos.
Janouška za skupinu venkov. obcí soud. okresů
semilského a železnobrodského.
Druhým předmětem jednacího pořádku jest po-
kračování v prvním čtení návrhu posl. dra. Bedř.
Pacáka ohledně provedení rovného
práva jazyka českého při soudecha
státních úřadech v království če-
ském.
Posl. dr. Bendel prohlašuje, že bude hlasovati
proti návrhu dra. Pacáka, poněvadž nemá prý žád-
ného jiného účelu, kromě demonstrace proti vyrov-
návací konferenci. Znemožnění vyrovnávací konfe-
rence jest prý ostatně již dosaženo. Přispěla k tomu
zvláště včerejší řeč posl. dra. Herolda. Na to řečník
vykládá s neobyčejně vzácnou moudrostí, že Němci
stojí na stanovisku ústavy, co zatím Čechové domá-
hají se státního práva. Němci nechtějí nic jiného,
nežli aby v Chomutově nakládalo se s nimi nejinak,
nežli jako v Hor. Rakousích. Němcům nemůže nikdo
zazlívati, že v Čechách nechtějí býti cizinci. Stojí na
tom a neupustí od toho požadavku, aby do něme-
ckého území byli dosazováni pouze němečtí úředníci,
protože čeští úředníci prohánějí se v něm jenom na
poli té nejčirejší provokace.
Řečník zasypává pak posl. Kramáře posměchem,
že jako místopředseda poslanecké sněmovny ve
Vídni povolal na udolání obstrukce do parlamentu
policii . ..
Posl. dr. Kramář: Byl to ještě parlament?
Posl. dr. Bendel: . .. co zatím jinde Čechové
využívali prý až brutálně ve svůj prospěch zásady
většiny, ano neštítili se v tom ohledu ani násilí.