ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 77791e10-fd99-11e8-bc37-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Číslo 115.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 28. dubna 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redakce sáministraceu sxpodios: Praha. Pštrossova ulice, číslo 200—II. Hefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí exapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvemácté ho dině polední. Jednotlivé číslo xa 8 Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
UICKt LlS
#7 alto_textblock #7
Předplatné pro Praku s donáškou do domu: měsíčně. 2.80 8.49 čtvrtletně celoročně . . .. K 8S.69 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . ... K 3.— 9.— čtvrtletně . .. celoročně.... K 36.— Předplatné de cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- zie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.20 celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
#8 alto_textblock #8
Slunce vychází ve 4 hodiny 45 minut] ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 12 minut večer.
#9 alto_textblock #9
Sobota: Sv. Vitalis a Valeria.
#10 alto_textblock #10
Čtyřicetihodinná pob hrámu Páně u sv. Bartoloměje v 30. t. m
#11 alto_textblock #11
„Veliký vrah“.
#12 alto_textblock #12
V Praze, dne 27. dubna. = Dubnové číslo »Revues des Revues« při- náší hrozný článek o ukrutnostech, páchaných od sultána na ubohých Arménech. Před lety, když Arménové trpěli, zavznělo po Evropě okřídlené slovo Gladstonovo o sultánu tureckém: »The Great Assasin« (veliký vrah) a něco aspoň pomohlo. Článek v »Rev. des Rev.« dle všeho namířen jest na osobu presidenta republiky, jehož paní nedávno přijala z rukou sultánových řád! Choť presidenta země druhdy titulem nejkřesťanštější vyznamenané, přijala v době krutého pronásledování křesťanských Arménců z rukou pronásledovatele — »čestný řád«. Francie, která podnikla tolik křižáckých tažení, považuje to právem za ponížení. Vážný, vědecký list, jakým jest »Rev. des Rev.«, dodává věro- hodnosti zprávám, které přináší o pronásledování křesťanů arménských, která upomínají živě na doby Diokleciána a Domitiána. — Kdyby Turci jen vraždili, bylo by zlo jimi páchané menší, ale oni pášou ukrutenství, kteráž volají do nebe. Uvádíme některé podrobnosti k úvaze. Žaláře turecké jsou plny Arménců, kteří zde trpí hladem a žízní, a trápeni bývají železem a mukami nejrůznějšího druhu. Přední »provinilci« v noci bývají předve- deni, aby přijali »islam«, a když odmítnou, jsou zmrskáni do krve a často i k smrti. Při podobném »výslechu« byli Arménci nuceni podepsati listiny udavačské, v nichž se označovali někteří kupci arménští jako stoupenci revolučního hnutí ve svých městech. Jinde každé noci čtvrť arménská jest v noci prohledávána, zda tam není uprchlíků ar- ménských. Najde-li »policie« něco podezřelého, všechny peníze se seberou a rovněž všechny před- měty poněkud cenné. Sto Arménů se stále chová v »rukojmí«. Pisatel článku praví, že se zcela spolehlivě informoval a dověděl se, že Turci se umluvili na mnohých místech, neplatiti své dluhy ujařmeným Arméncům. To by bylo dostatečnou příčinou pro zakro- čení mocností ve jménu lidskosti. Pro jak malicherné příčiny zatýkání se děje, dokazuje následovní: Dva mladí muži byli zatčeni proto, že když se vraceli z Cařihradu domů, byl u nich nalezen revolver. Poněvadž zákonité pří- činy ku zakročení proti nim nebylo, musila vláda vzíti útočiště ku padoušství. Na sedadlo, které pro jednoho ze zatčenych bylo připraveno, položeno ne- pozorovaně dřevo nabroušené jako meč, na které si ubohý Armen, nevěda o něm, usedl a v bolestech nesmírných dokonal v několika dnech svůj život. Jeho soudruh postaven do společnosti tyfem naka- žených lidí a za několik dní stížen i on nemocía zemřel. Většina těchto ukrutenství spáchána jest ve městě Bitlisu. V tomto městě též uvězněno bylo 14 Arménců proto, že nepodepsali petici, v níž se dě- kovalo za pokoj a pořádek v provincii jejich. Takovéto zločiny násilné vlády nepášou se to- liko v srdci Armenie, ale též v Cilicii. Zde v ně- kterých městech zavřeny jsou i chrámy, a veškero duchovenstvo arménské jest uvězněno v bídných žalářích a po leta strádá zde hladem. — Rozpomí- náme se na velikou akci lidumilnou, která byla zahájena před 40 lety ve prospěch oprav vězen- ských, aby žaláře zločinců odsouzených byly pří- bytkem důstojným člověka. Howard, oprávce věz- nic, procestoval 42.000 angl. mil po celé Evropě a Asii, aby žalářnictví učinil snesitelnějším. — A přes to přece většina v žalářích byli zajisté lidé právem a spravedlivě odsouzeni. Zda najdou ubozí Arménci Howarda anebo Gladstona? Školy a učitelé jsou v stejném stavu jako ko- stely. Ve školách se nevyučuje a učitelé rovněž trpí v žalářích. Kněz nesmí navštíviti zmírající v žaláři a mrtví hází se jako zdechlina do jam. Však zločinů řada ještě není dokončena. — »Rev. des Rev.« přináší zprávu adresovanou Lou- betovi, že ve vesnici arménské upálen za živa v kamnech arménský mládenec a jiný byl zúmy- slně celý polit vařící vodou a oslepen. To vše
#13 alto_textblock #13
proto, že jsou Arménci křesťané a že milují svou půdu po otcích zděděnou. Pomůže list v »Rev. des Rev.«? President, pod jehož vládou lze krásti beztrestně člověku majetek, když ten člověk vstoupil do některé ře- hole, pohne se k diplomatické akci ve prospěch lidí bydlících za Bosporem? Republika, v níž možno okrásti Assumptionisty o majetek jich a tý- rati po celé půlletí bratra Flamidiana pro křivé nařčení, ta není schopna lidumilného skutku. Krok pomocný bude moci vykonati opět jen sv. Otec, jak už vykonal několikráte.
#14 alto_textblock #14
Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 17.) V Praze, 27. dubna. Německá strana sněmovní vyslala do dneš- ního boje o jazykový návrh posl. dra. Pacáka ne již silné záškodníky, nýbrž jen slabé marodéry. Nalamentovavši se po tři předešlé dny až do syta, že celá debata o tomto návrhu jest jen zbytečným a politování hodným mařením drahocenného času, svěřila obranu svého neoprávněného a neospra- vedlnitelného vzdoru dvěma řečníkům, které směle a bez předsudku můžeme prohlásiti za ubíječe času prvního řádu. Byli to poslanci dr. Bendel a profesor při universitě vídeňské dr. Fournier. První — takto jinak také starokatolickým bi- skupem zvaný — mlátil skutečně starou jen slámu. Cítě patrně, že jeho duševní schopnosti a řečnické síly nestačí, aby zastínil kollegy, kteří před ním již-uchopili se slova, snažil se upoutati k sobě po- zornost sněmovny zostřením útoku, jejž včera na kurii velkostatkářskou podnikl posl. dr. Zděnek Schücker. Ale ani K. H. Wolf a Stein, kteří po včerejší své hanebné porážce podle všeho rádi by vyvolali nějakou novou hlučnou scénu, aby před zrakem svého »na výsost uvědomělého a politicky vyspělého« voličstva se rehabilitovali, nenalézali na chatrných vývodech řečníkových pražádného zalíbení. Vynikalyť čiročirou duchaprázdností, se kterou by dovedla snad soutěžiti jen strana Opit- zova — posl. Kletzenbauer. Prof. Bendel se hněval nesmírně, že mnozí velkostatkáři, třeba že jsou pů- vodu i snad smýšlení německého, podporují spra- vedlivou věc našeho národa. Zapomněl patrně, že také Němci mohou býti muži spravedlivými, když jenom nedají si zaslepiti svých očí pozlátkem lži- liberalismu a zakotvují svou politiku také do půdy křesťanské lásky k bližnímu. Že prof. Bendel po- čítal k ryze německým šlechticům také poslance hr. Nostice, se nedivíme ani dost málo. Nemůže totiž nikdo na něm žádati, aby věděl, že dva před- kové tohoto v Čechách ode dávna již usedlého rodu byli již po bitvě na Bílé Hoře pokutováni. Povídání »starokatolického biskupa« mělo tolik slabin, že posl. dr. Kramář, jenž mu — podle našeho soudu zbytečně — odpovídal, měl práci až příliš snadnou. Rozcupoval při tom až nemilosrdně tvrzení prof. Bendla, že Čechové vykořisťují až brutálně své většiny na sněmu na škodu Němcův, a strhl s jeho tváře roušku lícoměrnictví tak dů- kladně, že její pravou podobu může viděti kde kdo. Klidně, ale věcně a přesvědčivě promluvil posl. dr. Kramář také o příšeře absolutismu. Pro- bodl její hruď kopím pravdy. Český národ té pří- šery se nehrozí. Přečká ji vítězně, i kdyby jej do- časně poškodila. Ještě snad daleko nešťastnější a neskonale fádnější, nežli posl. Bendel, byl posl. dr. Four- nier. Vyžehlený tento z francouzské krve pochá- zející německý domýšlivec, který nevyzpytatelným způsobem, ale dojista jen protekcí stal se nejdříve profesorem při německé universitě v Praze, později pak ve Vídni, omílal jen oblázky, odhozené vývody předešlých řečníků. Mluvil nelogicky a proto i ne- souvisle. Mluvil páté přes deváté. Žbytečně a také dosti nešetrně vykořisťoval na prospěch Němcůi nadcházející návštěvu mocnářovu v Berlíně. Když skončil, ulevil i těm nejobětavějším ztracencům své strany, kteří ho z nepochopitelného milosrden- ství vydrželi poslouchati.
#15 alto_textblock #15
Následovala řeč posl. dra. Šamánka, jenž trpce žaloval na pronásledování libereckých Čechů v Liberci vůbec, českých pak trhovců zvláště. Hned na to bylo rokování prohlášeno za skončené. Střetli se ještě faktickými poznámkami posl. dr. Dyk a posl. dr. Schreiner, zuřivý ně- mecký notář z Plzně, který však ještě před ne- dávnem běhal v čamaře po Klatovech, načež pro- mluvil řeč závěrečnou navrhovatel posl. dr. Pa- cák. Mírumilovně si počínaje po příkladě všech českých řečníků, kteří v této debatě ujali se slova, přece jen sypal řeřavé uhlí na hlavy Němců, když vyvracel četné, proti jeho návrhu uvedené ná- mitky a postavil jejich líčenou smířlivost do pra- vého světla. Dovolával se na nich jen spravedl- nosti, kterouž prohlásil za jedinou a nevyhnutelnou podmínku smíru obou národních kmenů v Čechách. Bez této spravedlnosti, kteréž Němci bohužel ne- chtějí, v Čechách pokoje nebude. Po řeči poslance dra. Pacáka byl návrh jeho hlasy velkostatkářských a českých poslanců při- kázán zvláštní 24členné komisi. Němei hlasovali proti, ale ku podivu: K. H. Wolf se svým vojem ku hlasování se nedostavil, následkem čehož na opovídanou demonstraci nedošlo. Tím byla celá čtyřdenní debata skončena. Česká věc byla v ní výborně obhájena. Zpupná zvůle německých ne- smířitelných vášnivců přibita za to na zasloužený pranýř. Ostatní průběh schůze vylíčili jsme v násle- dující zprávě. Přece však poukazujeme zde na dů- ležitý návrh posl. dra. Engla a posl. hraběte Buquoye, aby vláda byla vyzvána, aby vyká- zala sněmu království českého ku projednání zem- ských potřeb více času. Volání, jak důvodně se domníváme, marné.
#16 alto_textblock #16
Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 15 min. dopoledne, načež sděluje, že ko- mise pro kandidování do zemské komise berní zvolila předsedou posl. dra. Nitsche, místopředsedy hr. Buguoye, dra. Malínského a zapisovateli posl. Pachra, Krejčíka a Pilze. Přechází se k jednacímu pořádku. Prvním předmětem jsou zprávy o volbách. Po zprávách referenta, přísedícího zemského výboru hr. Vojt. Schönborna schvalují se bez debaty volby posl. dra. Bedř. hr. Deyma a Josefa svob. pána Hrubého z Jelení za volební sbor držitelů velkostatků svazkem svěřenským nevázaných, posl. Josefa Kaspra za venkovské obce soud. okresů Trutnov, Hostinné, Marešov a Žacléř a posl. Jos. Janouška za skupinu venkov. obcí soud. okresů semilského a železnobrodského. Druhým předmětem jednacího pořádku jest po- kračování v prvním čtení návrhu posl. dra. Bedř. Pacáka ohledně provedení rovného práva jazyka českého při soudecha státních úřadech v království če- ském. Posl. dr. Bendel prohlašuje, že bude hlasovati proti návrhu dra. Pacáka, poněvadž nemá prý žád- ného jiného účelu, kromě demonstrace proti vyrov- návací konferenci. Znemožnění vyrovnávací konfe- rence jest prý ostatně již dosaženo. Přispěla k tomu zvláště včerejší řeč posl. dra. Herolda. Na to řečník vykládá s neobyčejně vzácnou moudrostí, že Němci stojí na stanovisku ústavy, co zatím Čechové domá- hají se státního práva. Němci nechtějí nic jiného, nežli aby v Chomutově nakládalo se s nimi nejinak, nežli jako v Hor. Rakousích. Němcům nemůže nikdo zazlívati, že v Čechách nechtějí býti cizinci. Stojí na tom a neupustí od toho požadavku, aby do něme- ckého území byli dosazováni pouze němečtí úředníci, protože čeští úředníci prohánějí se v něm jenom na poli té nejčirejší provokace. Řečník zasypává pak posl. Kramáře posměchem, že jako místopředseda poslanecké sněmovny ve Vídni povolal na udolání obstrukce do parlamentu policii . .. Posl. dr. Kramář: Byl to ještě parlament? Posl. dr. Bendel: . .. co zatím jinde Čechové využívali prý až brutálně ve svůj prospěch zásady většiny, ano neštítili se v tom ohledu ani násilí.