#1
alto_textblock
#1
Dne 6. května 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICK
#3
alto_textblock
#3
LISTY
#4
alto_textblock
#4
Číslo 123. Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
ukládají se zejména příslušníkům stavu rolnického nej-
větší oběti Obracím se ještě k německým poslancům, aby
naléhali na to, aby sněm byl svoláu co nejdříve, a bylo
mu dopřáno dostatečně času. Co se týče návrhu rozpo-
čtové komise, nezbývá než hlasovati pro něj Zemský
vybor měl by bráti náležitý ohled k usnesením jedno-
tlivých komisí, zejména v takových záležitostech, které
potřebují předběžného šetření. Vůči neblahému stavu fi-
nancí zemských měla by také vláda přihlédnoutí k své
povinnosti, a přispěti zemi, aby země mohla konati to,
čeho jest nezbytně třeba. Jsou to věci tykající se obec-
ného dobra, a proto doufám, že v této věci bude možná
součinnost s našimi německými krajany. Nemůžeme po-
kračovati ve stálém zadlužování. (Výborně!)
Posl. Wolf připomíná prohlašení německých radi-
kálů při prvním provisoriu. Němečtí radikálové mají po-
voliti provisorium téměř až do konce roku. Kdyby sněm
byl se přičinil, mohl rozpočet vyříditi. Místo plných
schůzí mělo se pracovai v komisích. Přáním obyvatelstva
po zlepšení platů učitelstva mohlo a mělo se vyhověti.
Bylo by nejlépe, kdyby tato sněmovna vůbec se neschá-
zela. (Smích.) Radikálové němečtí budou hlasovati proti
návrhům komise.
Posl. Fournier poukazuje k důležitosti úpravy
platů učitelských pro obě národnosti, a vyslovuje očeká-
vání, že zemský výbor v příštím zasedání předloží sněmu
osnovu příslušného zákona, kterým by se platy učitelské
zlepšily.
Posl. dr. Baxa kritisuje chování četnictva k ob-
čanstvu, pro něž nemůže hlasovati pro povolení položek
rozpočtových na četnictvo. Řečník lituje pak, že nebylo
možno přinésti do plena upravení platů učitelských. Vy-
tknuv, že smír národnostní jest na ten čas naprosto ne-
možný, pojednává pak řečník o chystané mladočeské ob-
strukci, a myslí, že zastavivše obstrukci proti předloze
branecké, čeští poslanci tuto zbraň sami učinili ne-
škodnou. Všecky výmluvy nic nepomáhají. Řečník kriti-
suje správu vojenskou, zmiňuje se o slovech císařských
k posl. Stránskému, a dokazuje, že úkolem českého po-
selstva není podporovati říšskou radu, nýbrž práce její
mařit. Ale jeden z českých poslanců stal se dokonce cis-
lajtánským ministrem. První etapou státoprávní politiky
jest odstavení díla ústavního, parlamentu. Kdykoliv říši
bylo dobře, kdykoliv byla pevná, vždy utiskovala Čechy.
Nač potřebují Čechové starati se o velmocenské posta-
vení říše? Politika rakouská ocitla se přičiněním Němců
v takových koncích, že katastrofa zdá se býti neodvratná.
Karakteristické jest, že v době vyrovnacích konfe-
rencí, v době, kdy Körber chystá osnovu jazykových na-
řízení, koná se cesta císaře rakouského do
Berlína Jest to naprosté pokoření dynastického citu
v lidu rakouském před Němci. Lid se domýšlí, že císař
rakouský jel do Berlína, aby přinesl kořist Velkoněmecku.
Řečník dovozuje samostatnost království českého a třeba
všude klásti důraz na státoprávní program český. — Zdá
se, že Němci necítí se vůbec dosti silnými, aby uskuteč-
nili své záměry. V Berlíně jest snad v sázce osud dy-
nastie habsburské, ale nikoliv osud státu českého, a na-
stává-li rozvrat, nastává rozvrat v Rakonsku a nikoliv
rozvrat království českého.
Posl. Prášek vytýká německým poslancům, kteříž
označují království české za provincii, že snaží se snížiti
sněm království českého na sněm provinění. Obrací se
pak hlavně proti rozpočtové položce, týkající se vojska,
a tvrdí, že loyalita lidu jest jen zdánlivá. Šíří se také
o dorozumívací vídeňské konferenci, a dokazuje, že smíru
v Čechách Němci a jiní činitelové nechtějí
Posl. dr. Čelakovský brání komisi školskou proti
výčitkám jí učiněným, načež přecházeje k upravení učitel-
ských platů, praví, že žádná strana nekladla mu rozhodný
odpor. Žádá zemský výbor, aby ráčil návrhům kom. školské
věnovati svou pozornost a třeba by nebyly návrhy ty ve
sněmu přijaty, učinil možným, by se v budoucím zasedání
mohlo k dalšímu jednání přikročiti a sice tím způsobem, že
by zde byla osnova zákona, která by byla předmětem je-
dnání, že by nám byl podán finanční effekt a zejména, aby
zemský výbor vstoupil s vládou ve vyjednávání, jakým způ-
sobem by se finance zemské měly upraviti, aby úprava platů
učitelských byla možnou.
Na to vyvrací řečník některé vývody posl. dra. Baxy,
a praví m j. že vlastenecká politika musí říditi se jen
hesly, jež povzbuzují zástupce lidu českého a volají všecky
#6
alto_textblock
#6
mladé síly, aby je podporovaly a v případě nutnosti zaujaly
jejich místa. (Tak jest! Výborně!)
Litoval bych — volá řečník — kdybychom se již vzdá-
vali naděje, že dojde někdy na nějakém spravedlivém zá-
kladě ke smíru mezi oběma národnostmi tuto slavnou vlast
obývajícím. Nevzdám se nikdy naděje, že k tomuto smíru
dojde, že nás k němu donutí veřejné poměry, zejména po-
měry ekonomické, ale soudím, že každý český poslanec musí
doložiti: má-li k tomu smíru dojíti, nemůže se státi jinak,
nežli na základě spravedlnosti, na základě rovnoprávnosti,
na základě rovnocennosti, kteréž zásady jsou základními
pilíři spolubytí obou národů v této vlasti. To jest moje
Credo, kterého se nemohu vzdáti. Patřím k těm, kteří si co
nejupřímněji přejí, aby co nejdříve došlo k tomuto vy-
rovnání ve prospěch naší vlasti. (Výbrně! Výborně!)
Řečník činí pak návrh na konec debaty. (Výborně! Hlučný
potlesk)
Návrh ten se přijímá.
Posl. dr. Baxa brání se ve věcné poznámce proti
posl. dru. Čelakovskému a končí slovy: Na konec udělal p.
profesor zase apotheosu, že věří ve smír. Což pak neslyšel
pány z německé strany, jak si smír představují? Kdo byl
přítomen debatám za nynějšího zasedání a mluví takovou
limonádu, budí dojem, jako by nebyl ani poslouchal.
Zpravodaj dr. Bedř. princ Schwarzenberg konsta-
tuje v závěrečném slovu, že všechny pronesené řeči souhlasí
v tom, že krok vlády, která zamýšlí sněm odročiti, jest
škodlivý a praví: proti podobnému kroku, právě jako ško-
dlivému se všichni ohražujeme. Proti věcným návrhům ko-
mise rozpočto é nebylo činěno námitek. Z mnoha stran bylo
poukázáno na to, jak jest žalostno, že nebyl sněm s to uči-
niti opatření v příčině úpravy platů učitelských. Konstatuji,
že teprve před 2 nebo 3 dny bylo upravení platů učitel-
ských odevzdáno komisi rozpočtové, která učinila své usne-
sení, jež jest známo. Souhlasíme se základním ustanovením,
vytčeným v komisi školské, ale na druhé straně ukazuji
k tomu, že varujeme, aby náhrada tak značného požadavku
byla kryta z jediného zdroje příjmů zemských ze zvýšení
přirážky zemské. Neračte zapomenouti, že průběhem 15 let.
stoupla přirážka zemská asi o 350 proc., kdežto daň státní
jen o 10) proc. Můžete býti přesvědčeni, že z nás každý,
pokud možno, oprávněným požadavkům těm také platnost
zjedná. Doporučuji sněmu k přijetí návrhy komise rozpo-
čtové. (Výborně!)
Po té se návrhy komise rozpočtové přijímají.
Zpravodaj posl. K. M. hr. Zedtwitz podává ve dru-
hém čtení zprávu komise rozpočtové o nutném návrhu
posl. dra. Setunského, hr. Zdenka Thuna, dra.
Knolla a soudr., aby zamezenobylo zamý-
šlené sproštění uherských státních pa-
pírů odrakouské danědůchodkové.
Na konec navrhuje resoluci, aby vláda poskytla pa-
pírům vnitrozemským ochrany tím, že by daň z úroků
zachována byla při papírech království a zemí v říšské
radě nezastoupených.
Dále byly vyřízeny ještě ve druhém čtení zpráva ko-
mise rozpočtové o zprávě zem. výboru stran změny
účtování přizemském fondukrálovstv
českého (zpravodaj posl. Heřm. Janda) a zpráva
komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zem. výboru
ohledně kvalifikace profesorů zemských vy š-
ších hospodářských ústavů a o otázce even-
tuálního zařadění těchto ústavů do statu středních hospo-
dářských škol.
Nejv. maršálek zemský sděluje, že volby příse-
dícího zemského výboru celým sněmem, po případě jeho
náhradníka, bere po žádosti vyslovené četnými poslanci,
aby se volba odložila na pozdější dobu, z denního pořádku.
Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podávají návrh,
aby c. k. vláda byla vyzvána opatřiti vhodné místnosti
pro c. k. českou universitu Karlo-Ferdinandskou a c. k.
vysokou školu technickou v Praze.
Posl. Wolf podává návrh na provedení nedělního
klidu pro obchodní zřízence.
Nejv. maršálek zemský: Jeho Excel. p. místo-
držitel vyžádal si slovo.
Místodržitel hr. Coudenhove: Slavný sněme! Na
základě nejvyššího zmocnění prohlašuji sněm království
českého za odročený.
Nejv. maršálek zemský: Následkem tohoto pro-
hlášení vládního dovoluji si pány poslance, kte ří jsou členy
komisí, žádati, aby spisy komisní odevzdali sněmovní
kanceláři.
Prohlašuji, že jest sněm království českého odročen.
Konec schůze o 4. hod. O min.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy politické.
#8
alto_textblock
#8
Vojenská správa však může hraditi svou spotřebu
u zemědělských družstev a společenstev. — Ministr:
Ta však nebudou na to připravena! — Reiterer:
V okamžiku zajisté ne; ale budou připravena, dáli
se jim příležitost k tomu. — Ministr: Tak což, když
potom dodávky se řádně neprovedou? — Reiterer:
Pak budou vinni svým neštěstím rolníci sami a nikdo
nebude viniti vládu. Po té tlumočila deputace stesky
rolnictva ve příčině velikých poplatků z převodu ne-
movitostí. Ministr: Této věci dobře nerozumím. Rei-
terer: Povím vám příklad. Má-li nějaký dům v dě-
dictví cenu 10.000 zl., pak dědic, kdyby na domě
vázlo 8000 zl., platí poplatky z celých 10.000 zl.,a
to je veliká nespravedlnost. — Bar. Giovanelli:
Ovšem, ale to se nedá změniti. — Smutné to mini-
strování! Mnoho dobré vůle, ale žádné peníze! Oč
šťastnější je jeho kollega, pan ministr vojenství!
Sněm markrabství moravského. Sněm
vyzval resolucí vládu, aby na krytí výloh, spojených
se stavbou dunajsko-vislansko-oderského průplavu
učinila výpůjčku a nařídil zemskému výboru, aby
zahájil vyjednávání se zemskými výbory ostatních
súčastněných zemí. Posl. Parma podával zprávu
o osnově zákona o používání obou zemských jazyků
při samosprávných úřadech na Moravě. Řečník vy-
slovil svoji spokojenost nad jednomyslným souhlasem
s touto osnovou a navrhnul, aby byla zemskému vý-
boru přikázána s nařízením, aby ji v příštím zase-
dání předložil ku konečnému projednání. Zemský
hejtman hr. Vetter z Lilie pravil ve své závě-
rečné řeči, že ač protivy ve sněmovně několikráte na
sebe narazily, přece zdravý náhled poslanců vedl vše
k dobrému konci. Po obvyklých děkovacích řečech
zakončeno bylo zasedání nadšeným voláním slávy
císaři.
Uherská poslanecká šněmovna vykonala
v dnešní schůzi volby do delegací. Na místě posl.
Ugrona byl zvolen posl. Okolicnasy. Četní po-
slanci liberální strany škrtli totiž jeho jméno z listiny,
jednak za příčinou jeho dodávek ovsa pro minister-
stvo války, jednak proto, že v posledním zasedání
delegací vystoupil proti trojspolku. Na to přijala sně-
movna smlouvu s Německem, týkající se ochrany
autorských práv a pak také zákon o výpůjčce inve-
Depeše lorda Robertsa. Ve včerejší schůzi
sněmovny lordů káral Portsmouth uveřejnění depeší
o událostech v čas bojů na Spionskopu. Ministr války
Landsdowne praví, že zodpovědnost za to neodmítá.
Kdyby byl depeše ty uveřejnil neotázav se lorda Ro-
bertsa, byl by se dopustil skutku proti zdvořilosti a
loyalitě naproti němu. Lord Roberts později ukázal,
že Bullerovi neodňal svoji důvěru, — V dolní sně-
movně tázal se Gibson Bowle, zdali se vláda dově-
děla, že boerská vláda dostává přes Delagojskou zá-
toku značné zásoby potravin, jež dováží německé a
francouzské parníky a zdali německý parník »Her-
zog« dne 30. dubna vylodnil 3000 tun takových zá-
sob. Broderik odpovídal na to, že si vláda oněch
zpráv povšimla, že však bez důkazu, že se jednáo
zásilky pro moc válku vedoucí, nelze tyto považovati
za kontrabant. Celní úřady portugalské, jichžto po-
zornost byla na tento parník zvláště obrácena, pro-
hledaly ho, ale nedošla žádná zpráva, že by byl bý-
val kontrabant nalezen. Britským válečným lodím
bylo rozkázáno, aby poštovní parníky na pouhé po-
dezření nezastavovaly.
Runciman navrhoval, aby ze služné ho
ministra války škrtnuto bylo 200 li-
beršterlinků a tím aby se protesto-
valo proti uveřejnění depeší o bojích
na Spionskopu, v nichž se kárá cho-
vání důstojníků. Návrh byl po delší debatě
zamítnut 215 proti 116 hlasům.
#9
alto_textblock
#9
stiční.
#10
alto_textblock
#10
chuďas může si ruku upsat a přece nemůže dostati
ani správku. Blázínek! I pro toho bych měl radu.
K čemu pak — táži se — vynašel Edison fo-
nograf? Zde odpověď na to! V Praze mnoho je na prodej
takových přístrojů na lapání zvuků. Ať si jen takový
přístroj zaopatří a nechť požádá pana učitele, aby na
ty souchotinářské varhany zahrál: Bože, před tvou
velebností — Tebe, Bože, chválíme, — Pange lingua
a pod. A nechť pak ty všecky zvuky farář do fono-
grafu zachytí. A nyní nechť se na to obuje a necht
se hodí do šosů, vezme pastýřskou hůl, nasadí si cylindr,
načež vezme ten instrument hezky pod paží a necht
jde přímo na patronátní úřad, zde — jako by nic —
postaví se do pesice a nechť pak ten svůj flašinet spustí.
Jen o to prosím, aby při té muzice dal pozor, nese-
dí-li pan vrchní ředitel právě u oběda, protože by ho
při té muzice mohla ranit mrtvice. Jinak ale nechťtu
muziku spustí. Ten moment nedovedu si představiti,
jak by na ně ta muzika účinkovala. Chytali by se
vesměs za hlavy, vlasy a vousy by se jim ježilya
všecky myši a šváby by se ze zámku stěhovaly.
Z příčiny té by se též doporučovalo, aby ten který
pan farář vzal si s sebou momentku k vyblejsk-
nutí téch dojmů zvuků z rozvrzaných varhan.
Snad konečně naučí se naši kněží využívati též
vynálezů Edisonových ku cti a chvále Boží. Avšak
žert stranou, mnohý patron by se zastyděl, kdyby
spatřil věrné vyobrazení kostelů a far svého patro-
nátu. A dokonce kdyby zaslechl vřískání červotoči-
vých v nich varhan, že by dospěl k náhledu, že ta-
hací harmonika by se spíše do kostela hodila.
#11
alto_textblock
#11
V Praze, 5. května.
Ubohý ministr. Deputace německých rolníků
u ministra orby bar. Giovanelliho, vedená p. Reitere-
rem, vyslovila tužby svého stavu. Ministr odpověděl,
že deputace může klidně odebrati se domů, jsouc uji-
štěna a přesvědčena, že ministr má dostatek dobré
vůle, aby byl činným ke zlepšení situace rolnického
stavu. Deputace: S takovou odpovědí nemůžeme při-
jíti domů. Všecko rolnictvo je rozechvěno. Vláda sli-
buje nápravu již několik let, ale nečiní po té stránce
ničeho. Bar. Giovanelli: Je to velice těžké; nemám
žádných peněz! Ještě zbývají v tomto roce dvě tře-
tiny, a já mám v pokladně všeho všudy 20.000 zl.
Vůdce deputace: Nám je dobře povědomo, že se na
ressort ministerstva orby vydává nejméně. Naše prosby
se také nenesou k tomu, vymoci nějaké peníze, nýbrž
jsou povahy jiné. Bylo by rolnictvu velmi dobře spo-
moženo, kdyby na př. v době sklizně se dávala vo-
jínům dovolená, jako v Německu. — Bar. Giovanelli:
To nezávisí na mně. — Pan Reiterer: To je nám
známo, ale myslíme, že je povinností ministra orby,
v ministerské radě a vůči koruně v tomto smyslu pů-
sobiti. — Ministr: Zajisté, mám také nejlepší vůli
k tomu. — Reiterer: Máme ještě jinou prosbu, která
se také netýká peněz. Žádáme, abychom mohli činiti
přímé dodávky vojsku. — Bar. Giovanelli: Vojenská
správa nemůže přece choditi nakupovat ke každému
rolníkovi zvléště. —
Reiterer: Toho také nežádáme.
#12
alto_textblock
#12
Zprávy cirkevní.
Osobní věstník duchovenský z arcidiecése
olomoucké. Vdp. František Taufer, děkan a farář, byl
investován na kanonikát kollegiátní kapitoly u sv. Mořice
v Kroměříži; dp. Jan Kouřil na faru v Četechovicích. Dp.
Robert Bartoš ustanoven za kcoperatora ve Zdounkách, ad-
ministratorem fary luhačovické ustanoven dp. Jan Pokorný.
Osobní věstník duchovenský z diecése
brněnské. Vdp. František Zinecker investován byl na
faru ve Velkých Křídlovicích. Ustanoveni byli vpp.: Fran-
tišek Segeťa administratorem v Beneticích, Otto Vácha, ko-
operatorem v Budišově a Michael Pospíšil kooperatorem ve
Vel. Křídlovicích.
Vyznamenání. Vsdp. kanovník brněnský dr. Josef
Pospíšil vyznamenán byl akademií sv. Tomáše Akvinského
v Římě udělením veliké stříbrné medalie. Vyznamenání to
uděluje se jen nejzasloužilejším učencům této akademie. Tě-
šíme se z tohoto vyznamenání, jejížto čest padá zároveň na
veškerý klerus česko-slovanský
Návrat do katolické církve. Nejbližší příbuzný
presidenta Severo-amerických států Mac Kinleye, synovec,
kapitán Artur Mac Kinley vstoupil do katolické církve. Ka-
pitán Artur Kinley shedal totiž, že jeho praděd byl katolíkem
usedlým v Belfastu. — Dnes, dne 6. května přestoupí v chrá-
mu Páně sv. Rocha v Olšanech Aana Hrochová roz.
Choděrova z církve evang. helv. vyznání do církve
katolické.
Májové pobožnosti u sv. Jakuba v Praze
súčastní se v neděli, dne 6. května průvod drůžiček. Posud