ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7549fa50-fd9f-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Číslo 123.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 6. května 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redakoe, aáminístraceu expedice: Praha, Pštrossova uliss, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Hoxapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Yycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dveácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Teleton rodskce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
AIUILK
#6 alto_textblock #6
LlS
#7 alto_textblock #7
Padplatné pro Prakv s donáškou do domu: měsíčně . . . .. K 2.80 čtvrtletně . . . K 8.40 celoročně. . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 3.— štvrtletně . .. K 8.— celoročně.. . . K 96.— Předplatné do cizozem- oka: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.... K 48.— Po Ameriky. Francie, Švýcarska, Italie, Bal- zie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.20 Geloročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1128
#8 alto_textblock #8
Slunce vychází ve 4 hodiny 30 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 24 minuty večer.
#9 alto_textblock #9
Neděle: Sv. Jan Evang. před bran. Iat.
#10 alto_textblock #10
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Víta na hradě pražském od 5.—8. t. m.
#11 alto_textblock #11
Dnešní číslo jest o 12 stranách. Příští číslo vyjde v pondělí v poledne.
#12 alto_textblock #12
Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 22)
#13 alto_textblock #13
V Praze, 5. května. Jako poslední schůze každého sněmovního za- sedání, vynikala velikým neklidem také poslední schůze dnes ukončeného období. P. t. páni poslanci vzájemně se loučíce, tiskli si, jednání valně si ne- všímajíca, přátelsky ruce, venkovští pak ani ne- stačili dívati se na hodinky. Bylo to jen přirozeným a snadno pochopitelným výsledkem jejich vroucí touhy po rodinném krbu a po štěstí kruhu rodinného. Přes to bylo až na dva předměty, kteréž nej- vyšší zemský maršálek odložil, vyřízeny všecky před- měty, kteréž vykazoval jednací pořádek dnešní schůze Mnohé z nich byly sice velmi důležité, ale veliká de- bata rozvinula se jen při jednom. Byl to arciť návrh obsahu dalekosáhlého, protože týká se nutných opa- tření rozpočtových, bez jejichž vyřízení a schválení uvázlo by se správou zemskou současně také všecko pokladniční hospodářství. Návrh, jejž podala komise rozpočtová, zní: Slavný sněme! Následkem nastávajícího odročení sněmu jest komisi rozpočtové nemožno vyří- diti zemský rozpočet. Aby však nyní z účelem zabezpečení správy zemské a hospodářství pokladničního stala se nejnutnější rozpočtová opa- tření, činí rozpočtová komise na základě usnesení svého ze dne 27. dubna 1900 tyto návrhy: Slavný sněme, račiž se usnésti: I. Vybírání 55 tipro- centní zemské přirážky prodlužuje se do konce října. II. Zemský výbor se zmocňuje, aby vydání, jež v rozpočtu zemském předloženém jím sněmu pro rok 1900 a v předlohách jeho o doda- tečných požadavcích úvěrních stanovena jsou, a až do konce října vypadají, hradil v mezích tohoto roz- počtu a těchto předloh úvěrových proti dodatečnému súčtování. III. Zemský výbor se zmocňuje, aby pro případ, že by úhrada nestačila, za příčinou vyrovnání učinil u některého tuzemského ústavu peněžního vý- půjčku až do nejvyšší sumy 6 mi- lionů korun. Příčiny, proč zemský rozpočet na rok letošní ne- mohl býti až dosud vyřízen, jsou známy. Nejhlavnější spočívá v tom, že vídeňská vláda nepopřává sněmu království českého k vyřizování zemských potřeb času. Bylo hojně na to žalováno již při povolování dvou předešlých prozatímních rozpočtův a stejné stesky, jenže ve formě ještě silnější, opakovaly se také dnes. Hned zpravodaj posl. princ dr. Bedřich
#14 alto_textblock #14
Schwarzenberg položil silný důraz na zane- dbávání sněmu království českého, které se děje se strany vlády, načež vřele se zastal komisí, zvláště komise rozpočtové a školské proti možné snad vý- čitce, jako by dosti pilně nebyly pracovaly. Probí- raje pak návrhy komise rozpočtové, pravil, že vy- tryskly z potřeby, učiniti opatření, kteréž by zem- skému výboru poskytlo možnost všechny ony po- ložky, které následkem svého rozpočtu a následkem svých dodatečných požadavků úvěrních uznává za potřebné a žádoucí v mezích tohoto rozpočtu a těchto předloh hradil a tak v pravomocnosti své jaksi na- stoupil na místo zemského sněmu samého. Je to modus nový a znamená otázku důvěry k zemskému výboru. Ale sněm může míti tu důvěru v zemský výbor. poněvadž onu pravomoc do rukou sboru po- volaného. Hned po tom dostavil se s výčitkou, již posl. princ dr. Bedř. Schwarzenberg předvídal, posl. dr. K. Schücker, jenž poznovu žádal jménem německé lidové strany za národností ohraničení v Čechách. Ale ostří této výčitky parátně ulomil posl. Engel, jenž ujal se slova po žertovné, níž vyznačené reso- luci, kterouž navrhl posl. Gebler. Posl. Wolf byl ze všech řečníků jediný, který se vyslovil proti návrhům rozpočtového výboru. Ale učinil to tento- kráte — div se a žasni světe! — beze všech narážek a bez hluku. Po bezvýznamné řeči posl. Fournier a, posl. dr. Baxa v dlouhé řeči prudce útočil na politiku poslanců mladočeských. Mluvil patrně jen z okna k vůli svým voličům, čehož arciť jako radikálovi ne- může nikdo vykládati ve zlé. Ale naprostého od- souzení zasluhují jeho útoky na korunu, protože jsou našemu národu jenom na škodu. Radikálně také bouřil se ve své řeči poslanec Prášek, jenž počíná — arciť s nevalným zdarem — hráti si na — státníka. Když ukončil, posl. dr. Jar. Čelakovský, v řeči vřelostí vlasteneckou prosy- cené, odmítal útoky posl. Baxy na stranu mladočeskou. Háje také školský výbor proti výčitce liknavosti, zmínil se zvláště s pochvalným díkem o pilnosti vel- kostatkářských poslanců, kteří byli členy onoho vý- boru. Následovala pak ještě věcná poznámka posl. dra. Baxy a závěrečná řeč posl. prince dra. Bedřicha Schwarzenberga, načež byly návrhy kom. roz- počtové schváleny. Vyřízeny byly pak ještě ve druhém čtení tři zprávy komisí, načež byl sněm prohlášen za odročený Sejde se zase nejspíše v září nebo v říjnu. Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že do ko- mise pro kandidování do zemských komisí ber- ních byli včera zvoleni: jako č lenové k o m i se
#15 alto_textblock #15
pro daňz výdělku: Adolf Siegmund, stavitel a sta- rosta v Teplicích. Jan Otto, cís. rada a majitel knihtiskárny v Praze. František Sajfert, velkostatkář v Bělé u Německého Brodu. Dr. Fr. Malinský, továrník v Ronově u Přibyslavi. Jako z ástupcové pp. Jan hrabě Lažanský, velko- statkář v Manetíně. Bohdan Wagner, lesmistr v Nových Hradech. Jindřich Leminger, obchodník v Plzni. Jan Vor- líček, hostinský na Král. Vinohradech. Josef Maschat, řiditel panství v Postoloprtech. Heřman Rüdiger, lékárník v Praze. Jako členové komise pro osobní daň z příjmu pp.: Bohdan Frenzl, hospodářský rada v Praze. Dr. Jindřich Reininger, advokát v Chebu. Václav Karela, řiditel cukrovaru na Mělníku. Josef Hodys, majitel statku v Nové Vsi. Josef Karlík, majitel mlýnů v Blovicích. Oskar baron Parish, velkostatkář v Žamberku. Oskar Ostermann, řiditel banky v Praze. Dr. Vladimír Škarda, advokát v Praze. Jako zástupcové pp.: JUDr. Bedřich hrabě Deym, velkostatkář v Nemyšli. Karel Diebel, hospodářský rada v Petrohradě. Josef Richard Sobitschka, továrník v Praze. Alois Wiesner, továrník v Praze. Eduard Žďár- ský, starosta a majitel domu v Žižkově. František Peschka, statkář v Opatově. Jindřich Rudolf, továrník v Plzni. Viktor Porak de Varna, velkostatkář v Třebenicích. Nejv. zemský maršálek odpovídá na dotaz posl. Formánka, že vypracování projektu na upravení Labe od Hradce Kr. do Jaroměře lze provésti jen v určitém postupu a že i v trati Jaroměř—Hradec Králové, pokud ne- předvídaných překážek nenastane, ukonči se práce asi v roce 1901. Místodržitel hrabě Goudenhove odpovídá na do taz posl. dra. Čelakovského a soudr. ohledně v y še- tření národnosti obyvatelstva u příle- žitosti nastávajícího sčítání lidu a o opatřeních, jež má vláda učiniti ku zajištění úplné svo- body při udávání národnosti, po případě řeči obcovací, v podstatě takto: Otázka zda a pokud se má při na- stávajícím sčítání lidu změniti ve formulářích sčítajících rubrika »řeč obcovací«, jest předmětem důkladného šetření, avšak definitivně bude o ní rozhodnuto teprvé při konečném sestavení těchto formuliřů. Pokud se týče zaji- štění úplné svobody každého jednotlivce při vyplňování této rubriky, bude vláda s použitím veškerých prostředků před- pisem o sčítání lidu — zákonem ze dne 29. bře na 1869 č. 67 ř. z. — daných svými podřízenými úřady o to dbáti, by rubrika ta vyplňována byla pouze způsobem skutečným po- měrům odpovídajícím a šaby zamezen byl každý nedovo- lený vliv. Dále odpovídá místodržitel na dotaz posl. dra. Lad. Dvořáka ohledně nečinnosti vlády ku snahám výrobních tříd českého národa súčastniti se světové výsta v pařížské tohoto roku, jakož i ohledně vyloučení Čech z místního v Paříži utvořeného komitétu k hájení zájmů rakouských návštěvníků výstavy, že výtka jakoby vláda a její orgány nepečovaly dostatečnou měrou o snahy vystavo- vatelů z Čech není oprávněna. Při sestavení pařížského místního komitétu k hájení zájmů rakouských navštévovateli výstavy rozhodovalo pouze praktické stanovisko, aby totiž pro zvláštní úkoly tohoto komitétu získány byly osoby způso- bilé, které také projevily ochotu a přání, aby při tom spolu- působily. Pro jich způsobilest bylo také podstatnou pod- mínkou, aby osoby ty delší dobu v Paříži se zdržely. Na dotaz posl. Březnovského a soudr. ohledně lichvářského obchodu moukou odpovídá mí- stodržitel: Jest pravda, že v poslední době rozmohl se zvláštní způsob prodeje zboží, který nápodoben jest známým, tak zvaným sbírkám lavinovým, a který vlastně záleži v tom,
#16 alto_textblock #16
Kulturní Listy-
#17 alto_textblock #17
V Praze, 5. května. K. Konečně začínám věřiti, že nám nastalo jaro. Letos člověk měl příčinu nejednu, býťi nedůvěřivým ku všem poslům a znamením jara. Již v březnu rozesmívalo se na nás slunéčko a kde kdo byl, volal radostně: To je jaro! Ale chyba lávky. Najednou se do toho vložil pan professor Zen- ger, hvízdl si na strýce Boreáše na severu, a měli jsme po radosti. Pak zase přistěhovali se z lesů kosi. Jeden posadil se na křížek na věži vyšehradského ko- stela a jal se zpívati: Bude jaro! Jaro je tu! — C, ten ptáček povídá? Že prý bude jaro? — — Mlč ty ptáčku, ty lžeš! — Přišla nová zima. A tak vám to chodilo až do května. Nevím, ani, kolikáté máme již jaro! Jak po- vídám, člověk teď nesmí věřiti ani kosům, ani fial- kám, ba snad ani rozkvétajícím růžím. Dokud nám to pan professor Zenger nedá černé na bílém, že jisto- jistě nastalo jaro, nesmíme věřit ani kosům. Ti u mne ztratili všecku víru. Čtenář to ví, že jsem jim přál a že každého jara věnoval jsem jim několikráte čestnou, ba velmi čestnou zmínku — — ale teď i v nich je faleš. Konečně ale zdá se přece, že nám nastalo jaro do opravdy. Poznávám to z toho, že dámy shroma- ďují se před modními krámy. U Weidera v Ovocné lici před výkladn ími skříněmi, v nichž rozestavenya
#18 alto_textblock #18
rozvěšeny jsou nejmodernější klobouky, bývá tlačenice. Ubozí manželé, ti každé jaro odstůňou. Že nastalo v skutku jaro, ba že nastává nové sto- letí, poznávám i z toho, že se na poštovním řiditelství — bílí, ano, bílí. To se budeš, čtenáři, divit, až na svatého Jana zavítáš do Prahy a až spatříš ten — nevím již kolikátý div světa. A až se bude bílit na policejním řiditelství, pak — pak myslím, že nastane brzy konec světa. Já vůbec nevím, komu mohlo na- padnouti bíliti erární budovu, jakou je poštovní řidi- telství. O zednících, kteří uvnitř budovy pošt. řiditelství bílejí, ujišťoval mne jeden úředník, že co nevidět budou postaveni pod »degret«, protože tam bílejí již na 40 let. Na bílení je totiž z Vídně povoleno každoročně jen několik — řekněme třeba 10 kalfasů šlichty. Když je zedníci svými štětkami na zeď vyšplejchají, musejí toho nechat až zase na přes rok. Pak vyšplejchají zase těch povolených deset, a tak to jde každého roku po kousíčku dále, až se šťastně dostanou na konec. A tu pak po mnoha — říká se — po methusalemo- vých letech začne se zase znova. Tím se vysvětluje, proč erární budovy v Praze vůbec vypadají pořád šoufl. Než na tu kterou dojde! Ostatně pro Prahu je to dobré dost. Člověk od prvního mládí vyrůstá s představou, že co je erárního, musí vypadati hodně šoufl, že to musí hráti do všech barev, zrovna jako starý kabát, na němž není již k poznání, jakou barvu původně
#19 alto_textblock #19
míval. Vzorem takového hraní do všech barev je mi právě imposantní budova policejního řiditelství. Těm moderním rýpalům, těm horovatelům pro novou Prahu píchá pořád to řiditelství do očí, jak prý nám nej- krásnější ulice v Praze zo — zo — okrašluje. Avšak na takové rýpaly nesmí se dbát. Je to již prastará tradice, že v Čechách a jmenovitě v Praze všecky erární budovy musí vypadati hodně šoufl, a na tom nedá se pranic měniti. Tradice ta budiž nám všem posvátnou. Nechť i podle zevnějšku je znáti, že v bu- dově té doposud zjevují se duchové: Dedery, Paümana a j. o vlast vysoce zasloužilých mužů. Pane Bože, kam pak by to vedlo. Pak by se vytasili i pražští páni faráři s přáním, aby jim Praha dala vybíliti též fary. Šel jsem včera náhodou okolo kostela sv. Jin- dřicha, a tu bezděčně mi do očí píchla budova, na níž je nápis: Hlavní fara. A tu bych měl sto chutí odvolati svůj výrok o budově policejního řidi- telství, jež u přirovnání k jindřišské faře přece ještě vyjímá se jako — — padlý sníh. Kdosi mi povídal, že jeden pražský farář zdráhal se, aby na jeho farní budovu dán byl nápis v čistých, stkvoucích se barvách: »farní úřad«, že prý to sešlé stavení nápisu takového vůbec nezasluhuje. Jsou však jistá znamení, jež nasvědčují, že i far- ním budovám v Praze nastává nová éra. Byl v tom učiněn sice jen malinký počátek, avšak počátek mnohoslibný, jímž zabijí se dvě mouchy jednou ranou. Farářům se totiž vyhoví v tom, že ta ostuda, jak bych