Strana 6. Číslo 241

KATOLIOKÉ LISTY.

Dne 2 září 1900.

vříti nové smlouvy, kterými budou dány záruky do budoucnosti, že cizinci budou chráněni. Bude-li tato autorita opět zřízena, přejí si, jak známo, Američané odvolati své vojsko z Pekingu a vejíti v jednání o mír a dosíci tak zadostiučinění svým spravedlivým nárokům. Spojené státy mají za to, že další obsazení Pekingu nemělo by zmíněný výsledek, kdyby všechny mocnosti neměly těchže úmyslů. Každá moc, která odvolá své vojsko z Pekingu, musí pak hájiti své zájmy v Číně na vlastní pěst. Spojené státy poklá- dají tudíž za nejlepší, přikázati různým velitelům voj- ska v Pekingu, aby dohodli se o vyklizení městaa provedli je společně. Nedohodnouli se mocnosti o pro- dloužení okupace Pekingu, Spojené státy nařídí veliteli svého vojska v Pekingu, aby odtamtud odtáhl, do- hodnuv se o době, kdy tak učiní a jak dále se za- chová, s veliteli ostatními. Jak se proslýchá, Francie vyslovila již souhlas s těmito návrhy. Dohodnutí velmocí. Z Nového Yorku, 1. září. (T. k.) »New- York-Heraldu« se oznamuje z Washingtonu, že pět velmocí se spřátelilo s návrhem Ruska, aby vojsko spojenecké odtáhlo z Pekingu. Dvě velmoci jsbu dosu proti a sice Německo a Italie. Francie žádá důkladná vysvětlení, zda Li-Hung-Čang je skutečným splno- mocníkem čínské vlády. Doufá se, že Německoa Ttalie, jjsouce osamoceny, k ostatním velmocím se přidají. Amerika souhlasí s Ruskem. Z Londýna, 31. srpna. (T. k) »Reut. kanc.« oznamuje z Washingtonu z dneška: Ruská vláda učinila návrh vládě Spojených Států, aby nyní, když vyslanectva jsou osvobozena, odvolala své vy- slance a vojsko z Číny, až bude dosazena skutečná vláda. Spojené státy souhlasí s tímto míněním a na- vrhly, aby velitelé v Pekingu měli poradu za tím účelem, aby se dohodli o odchodu spojenců z Pe- kingu. Francie rovněž projevila svůj souhlas. Ruský návrh na odvolání vojska z Pekingu. Z Londýna, 1. září. (T. k.) Vyjímaje »Daily Telegraf«, který dorozumění s císařovnou čínskou po- kládá za nezbytné, vyslovují se všechny ostatní časo- pisy proti odvolání vojsk z Pekingu pro nenapravi- telné mravní účinky, jaké by takové opatření musilo míti na Čínu. Pokud týče se otázky zavedení vy- jednávání s Li- Hung - Čangem, myslí »Daily Te- legraf«, že kdyby všecky velmoci daly k tomu svo- lení, také Německo by se připojilo. Ale nemůže se očekávati, aby Německo bez rozmrzelosti na vývoj věcí hledělo, který následkem popudů ruských carem samotným ponavržené poslání hraběte Walderseea směšným učiniti hrozí. »Daily Newa« praví: At jakékoli další cíle car ruský sleduje, jest nejbližším jeho úmyslem, zříditi, pokud lze, opět dřívější vládu v Číně. Hrabé Waldersee dojista nebyl vyslán do Číny, aby pomáhal císařovnu opět dosazovati. »Stan- dard« pochybuje, že by ruský návrh měl praktickou cenu, a táže se, bude-li tak snadno vyjednávati s Cungli-Yamenem, když budou vojska odvolána. List předpovídá, že obsazení jednoho dílu čínského území spojenými vojsky po nějaký čas bude nutným, aby od Číny požadovaná náhrada válečná byla zabezpe- Rusko se rozhodlo odejíti z Pekingu- Z Petrohradu, 1. září. (T. k.) Vládní Věstník přináší prohlášení, svědčící všem velmocím, že ruský car rozhodl, aby ruský vyslanec Giers a podmar- šálek Lenevič opustili s celým perso- nálem vyslaneckým a všemi ruskými poddanými Peking a uchýlili se s ru- ským vojskem do Tientsinu. Vládní ohlášení Ruska svědčící velmocím praví, že v Pekingu není ani císaře, ani císařovny, a že proto vyčká, až dvůr čínský se opět vrátí a pak za- hájí se řádná vy jednávání. Rusko oznamuje velmocím. že jakmile budou východo-asijské dráhy v Mandžursku odrebelů čínských očištěny a jisty, a jakmile budou dány záruky, že ma- jetek mezinárodní v Mandžurskuc a v celé Číně bude dostatečně chráněn, že odvolá z Mandžurska své vojsko. Tím je definivně rozhodnuto, že Ru- sko na další akci v Číně žádného po- dílu více bráti nebude a obmezí se na Mandžursko. Žádná ruská půjčka. Z Berlína, 1. září. (T. k.) »Börsen Couriere konstatuje v článku, který jest patrně inspirován s ruské strany, že ruský finanční ministr, který na cestě do Kodaně zde několik hodin prodlel, odeber se na 8. až 10. t. m. do Paříže, avšak nemá prý po- třebu, aby tam konferoval za příčinou půjčky. Ruské rozpočty prý jsou každým rokem skutečnými příjmy převyšovány takovým způsobem, že není naprosto žádné nutnosti pro nějakou půjčku. Tak na příkla

čena.

příjmy roku 1900 byly preliminovány o 90 milionů níže, nežli obnášel skutečný výnos roku 1898. Sku- tečně prý také příjmy roku 1900 převyšují rozpočet asi o 150 milionů. Výlohy na výpravu do Číny ob- nášely do konce října nanejvýée 50 milionů. Kdyby suma tato se zdvojnásobnila, přece by byl rozhodně uhrazen ještě vyššími příjmy. Zprávy o půjče jsou tudíž bezpodstatny. Oslava vítězství v Pekingu. Z Pekingu, 14. srpna. (T. k.) (Telegram »Reu- terovy kanceláře«). Na paměť obléhání Pekingu bude ražena medaile s nápisem: »Lidé, nikoli zdi tvoří město.« Na území britského vyslanectví, kde hrstka lidí odporovala 58 dní vojenské moci čínského hlav- ního města, bude dnes večer slavena slavnost na stvrzení nápisu medaile. Missionáři jsou shromážděni kolem zvonice a zpívají chvalozpěvy Bohu. Rakety létají do výše a vojáci i nevojáci všech národností jsou bratrsky spojeni. Mezi tím sylšeti je další palbu z děl. Granávy z děl spojeneckých ničí žlutou střechu zapověděného města. Zmoženi námahou rozbíjejí sikh- tové na trávníku své stany. Na louce, na druhé straně tatarské zdi zapalují americký a ruský kontingent své táborové ohně. Troskami cizineckých osad tlačí se zá- stup, sestávající z různých národů: Indové, Kozáci, dámy náležející k vyslanectvům, diplomaté, Američané z Filippin a Francouzové ze Saignonu. Pouze Ja- ponců, jimž náleží čest prvního místa v bojích, ne- viděti. Obyvatelé Pekingu těší se volnosti, že mohou sem vstoupiti, aniž se musejí obávati bručících střel. Noví příchozí pilně se snaží, by shlédli historické místo obrany. Barikády skýtají podivuhodný pohled; ochranná zařízení vyslanectva jsou skvostným dílem z kamene a cihel: valy, náspy a pytle s pískem chrání každý úzký pruh plochy. Nahoře na valech stojí ochranná zřízení pro střelce, a sloupové místnosti i okna budovy chráněny jsou bednami, pytly atd. na- plněnými zemí. Za americkým vyslanectvím je zaří- zení, zvané tvrzí Myerovou, jehož hájili námořníci. Chrání úplně obě strany vyslanectva. Zdi, po něm vedoucí, opatřeny jsou střílnami, a ochranné zařízení na zdi směřuje na podobnou stavbu, pořízenou Čí- ňany. Nedaleko cdtud uzavírá jiná zeď vyslaneckou třídu naproti německému vyslanectví; také zde zvedá se naproti ní barikáda nepřítele. Uvnitř těchto hranic stojí jiné zdi, jež cizincům umožňují v případě po- třeby obmeziti okrsek obranný na malý prostor. Peking se plení dále. Z Taku, 31. srpna. (T. k.) Peking plení se ve velikých rozměrech dále. Oddělení čínských kato- líků drželo se asi 3 měsíce v sousedním městě Pao- tingfu proti útokům čínského pravidelného vojskaa boxerů a chránilo tamější missionáře a jich rodiny. Japonei vyklizují Amoy. Z Londýna, 1. září. (T. k.) »Times« ozna- mují z Tokia ze dne 31. srpna: Poněvadž čínské úřady v Amoyi zaručily se za bezpečnost osobya majetku, budou japonští námořníci opět odvoláni, ač- koliv jest dokázáno, že protijaponské hnutí ve Formose se obnoví. Pochod Němců na jih. Z Berlína, 31. srpna. (T. k.) Admirál kři- žových lodí oznamuje z Taku: Zprávy kapitána Pohla ze dne 20., 21. a 22. srpna došly. Kapitán oznamuje: 19. odpoledne obsadilo naše muž stvo chrám v severozápadní části čínského města, aby v něm nalezli křesťané útulek a ochranu proti plenění. V noci střílí se stále v čínském městě i mimo obvod jeho. Prohlášení generálů proti těm, kteří plení, nemělo posud úplného úspěchu. 21. přibyl se první poručík Hecht s lodí »Hertha« s 94 muži. Vojenská ob- hlídka provedená na jih nalezla až na 18 kilometrů vše volné. Ve vzdálenosti 50 kilometrů jest prý 20.000 mužů čínského vojska. Obhlídkou dne 20. t. m. provedenou potvrzeno, že až na 25 kilometrů na jih jest vše volné. Mužstvo německých lodí obsadilo 22. t. m. severozápadní bránu čínského města. Zdra- votní stav mužstva, přes veškeré napjetí jejich sil jest dobrý. Dne 23. t. m. bude se konati porada o dalším počínání si vojska a o ochraně císařského paláce. Rozkazy čínské císařovny. Z Londýna, 1. září. (T. k) »Times« ozna- mují, že guvernéři Caostuchlao a Hsutung byli císař- ským ediktem povoláni na jih a mají bdíti tam nad jednáním místokrálů v provinciích v poříčí Yangtse. Zmínění již odcestovali do Saotingfa. Místokrál Lin- kun-yi, jehož zdraví jest posledními událostmi pod- kopáno, jest prý touto zprávou velmi znepokojen povolal Ševga do Nankingu. Tato zpráva jest velmi vážná, potvrdí-li se, ponévadž oba místokrálové zů- stali císařovně úplné oddanými. Pobyt čínského dvora. Z Paříže, 1. září. (T. k.) Dle zprávy ze Šan- gaje došlé, nachází se čínský dvůr, císař a císařovna v Painanfu, hlavním městě provincie Shansi.v Pohřeb Kettelera. Z Berlína, 31. srpna (T. k.) Admirál oddělení křížového loďstva oznamuje z Čífu: Kapitán Pohl

oznamuje: V Pekingu, 18. srpna. Přibyl jsem sem v 10 hod. 30 min. dop. se 110 muži, 32 Italy pod vedením poručíka Siriannia a 28 Rakušany pod ve- dením námořního kadeta Lešanovského. Peking jest úplně obsazen až na císařský palác, na nějž nemá se stříleti. Německu přidělena jest severozápadní část města. 18. ráno byla mrtvola Kettelera pohřbena. Na základě dohodnutí se s ruským generálem účastní se Německo také hlídání císařského paláce. — Generál- major Höpfner telegrafuje: Následkem dlouho trva- jícího opravování mostů přibyla baterie a vozatajstvo teprve 27. do Jongtinu. Jedu napřed do Pekingu. Finanční voják Weber z Mannheimu utonul při správce mostu. Dělostřelec Otto Escher z Würzburku byl přejet a zemřel. Vyznamenaní rakouští vojáci. Z Vídně, 1. září. (T. k.) Jeho Veličenstvo udělil za příčinou udatného chování v Taku námoř- nímu poručíku Stennerovi válečný záslužný kříž s ozdobou a kadetu Petrimu stříbrnou medaili udat- nosti druhé třídy. Svěcení německých praporá. Z Berlína, 1. září. (T. k.) Dnes konala se paráda pluků »Garde du Corps« u přítomnosti císa- řovny, která byla na koni. Císař odevzdal plukům nově svěcené prapory Po přehlídce byly tyto pra- pory císařem za ohromného jásotu lidu zpět odneseny do císařského paláce.b Z Berlína, 1. září. (T. k.) »Vojenský Věst- ník« vyhlašuje armádní rozkaz, kterým císař vyslo- vuje všem, kdož súčastnili se při zřizování a výpravě vojska do východní Asie, za jejich obezřetnost a ne- unavnou horlivost své uznání.

Válka v jižní Africe. Z Londýna, 31. srpna. (T. k.) Lord Roberts ve zprávě z Belfastu ze včerejška potvrzuje, že Boe- rové propustili 1800 Angličanů ze zajetí. Ale důstoi- níci byli prý dopraveni do Babertonu. Propuštění zajatci sdělují, že presidenti Krüger a Stejn, generá- lové Botha, Šalk, Aurger a Lukáš Mayer odcestovali dne 29. srpna drahou do Nelspruitu. Veiitel Grobler propustil, jak lord Roberts sděluje, 34 anglických zajatců, které ještě měl v moci své. Zdá se, že Boe- rové se rozptylují v různých směrech. Z Maseru, 31. srpna. (T. k.) Zde se pro- slýchá, že 1500 Boerů s 2 děly nalézá se u Me- guatlingsnecku poblíže Clocolanu. Posádka ve Ficks- burku byla sesílena.

Telegramy. Španělský infant Alfons proti soubojí. Z Vídně, 1. září. (Tel.) Vídeňský »Vater- land« přináší od knížete Karla Löwensteina tuto zprávu o velice potěšitelném prohlášení infanta Alfonsa španělského: Prohlašuji, že mám hlubokou úctu pro všechny, kteří jsou věrni své náboženské povinnosti a svému přesvědčení v souhlase se zá- kony božskými i světskými, kteří slovem neb skutkem odporují zhoubnému předsudku ve příčině souboje, zvláště jsou-li s ním, jako v nynějším pří- padě, spojeny největší pro ně oběti.

Z Vídně, 1. září. (T. k.) Jeho Veličenstvo přibyl sem dnes ráno z Išlu a odjel do Schön- brunnu. Zahraniční ministr hr. Goluchowski zavítal sem dnes večer. Z Vídně, 1. září. (T. k.) Jeho Veličenstv zaslal generálu jízdy baronu Appelovi k jeho šedesátiletému jubileu vojenské služby velice srdečný blahopřejný vlastnoruční přípis. Z Vídně, 1. září. (T. k.) Vídeňská »Abend- post« oznamuje, že arcivévoda František Ferdinand odjede 8. září do Štětína přes Berlín, aby byl přítomen kombinovaným manévrům na moři a na suchu, které se budou u přítomnosti německého císaře tam konati. 2 Korneuburku, 1. září. (T. k.) Arcivévoda František Ferdinand konal přehlídku u Stettels- dorfu 6 spojených jízdeckých pluků, kterým velel arcivévoda Otto. Z Berlína, 1. září. (T. k.) Německo-ame- rický kabel přes Azory do Nov. Yorku byl dnes odevzdán službě. Starý kabel Emden-Island se po- nechá v nečinnosti. Z Kodaně, 1. září. (T. k.) Ruský finanční ministr Witte odjel dnes do Paříže. Z Cařihradu, 1. září. (T. k.) U příleži- tosti vládního jubilea sultanova bude dnes veliké slyšení v Yldizském paláci. Z diplomatů jako nej- starší bude první sultanem přijat rakousko uherský vyslanec baron Calice. Při této příležitosti odevzdá baron Calice sultanovi vlastnoruční blahopřejný dopis od Jeho Veličenstva císaře Františka Jo- sefa I. Po něm budou přijati ostatní vyslanci vel- mocí, kteří vesměs odevzdají blahopřejné adresy panovníků nebo vlád a po nich přijdou na řadu vyslanci států menších. Dnes bude Cařihrad osvě-