Strana 2. Číslo 141

KATOLIC LIEY

Dne 24. května 1900.

zjednána byla jakási »hotová událost« usnesením ohledně zavedení vnitřní češtiny, na jehož základě by snad poslanci čeští mohli snadněji upustiti od ob- strukce. Ale levice, jak potvrdil del. ryt. Kozlowski, tento plán zvrátila. Postavila se tedy poznovu proti vládě, ačkoliv tato ve všem všudy jí žene vodu na její mlýn. Rozpočtový výbor delegace říšské rady konal dnes za předsednictví bar. Chlumeckého schůzi, jíž byl přítomen kromě společných ministrů také předseda nejvyššího účetního dvoru Arnošt šl. Plener. Závěrečný účet za rok 1898 byl po zprávě zpravodaje svob. pána Czedika schválen bez debaty. Potom podával del. ryt. K ozlowski zprávu o rozpočtu nejvyššího účetního dvoru. Předseda téhož šl. Plener vypověděl na podnět zpravodajův, že není žádného zákona, který by se týkal účetního dvoru. Jediné jeho uznání nalézá se v uherském zá- koně, kdežto v rakouském zákoně není podobného ustanovení; nešla proto při přejímání předsednictví od něho vypracovaná a již hotová osnova, týkající s organisace soudního dvoru za toto stadium porady. Na to byl rozpočet schválen. Pozpočtový výbor zahájil pak poradu o ná- mořním rozpočtu. V povšechné debatě o řád- ném vydání na loďstvo námořní ujali se slova del. Kozlowski, Hinterhuber, hr. Monte cuccoli, dr. Demel a velitel námořnictva svob. pán Spaun. Po závěrečné řeči zpravodaje dra. P er- gelta byly schváleny jednotlivé položky bez debaty. Potom podával delegát dr. Pergelt zprávu o mimořádném vydání na válečné loďstvo, kteréž bylo rovněž schváleno bez debaty. Stejně bez debaty schvá- leny byly po zprávě del. dra. Pergelta doda- tečné úvěry námořní správy, jakož také předloha, tý- kající se doby jejich súčtování a upotřebení. Ku konci podával del. ryt. Kozlo w ski zprávu o rozpočtu společného fina n- čního ministerstva. Výbor zahájil ihned po- drobnou debatu, na kteréž byly schváleny všecky po- ložky bez debaty. Tím byl jednací pořádek vyčerpán a schůze shončena. Pravice panské sněmovny šl. Ignác Plenerovi. Hr. Fr. Thun, předseda ministerstva m. sl. a předseda pravice panské sněmovny zaslal jménem její šl. Ignáci Plenerovi, jenž dne 21. t. m slavil ve Vídni své 90. narozeniny, velmi vřele psaný blahopřejný telegram. V Lublani konána bude v pondělí Svatodušní ustavující schůze svazu slovinských a istrijsko-chorvatských obecních sta- rosťů. Úřady kdysi stanový svazu nepotvrdily, po- něvadž svaz chtěl rozvíjeti také činnost politickou. Nyní se však ustaví svaz jako nepolitické sdružení. Výbor, záležející z 9 členů, bude složen ze 3 starostů z Krajiny a vždy po 2 ze Štýrska, Korutan a Přímoří. Sněmovna magnátská konala dnes dopo- ledne schůzi, v níž projednávány byly předlohy, schválené za poslední doby sněmovnou poslaneckou. Při rokování o předloze, týkající se nového rozdělení kontingentu líhu, navrhl hr. Zselenszky, aby kontingent líhu, jenž má býti vyvlastněn, snížen byl z 9000 na 8000 hektolitrů a pak aby expropriace kontingentu zemědělských lihovarů byla odložena

vůbec na tak dlouho, dokud budou vůbec průmyslové lihovary, které jsou větší nežli největší zemědělské lihovary. Ministr financí Lukacs vyslovil se proti tomuto návrhu, načež jej sněmovna zamítla a schvá- lila předlohu, jakož i všecky ostatní předlohy ne- změněně. Německý císař do Vídně? »N. Fr. Pr. oznamuje dnes, že ve vídeňských zpravodajských kru- zích koluje zpráva, že německý císař dostaví se v zář t. r. s německým korunním princem do Vídně, aby tam oplatil poslední císařovu návštěvu v Berlíně. Vůdce katolického středu říšského sněmu v Německu pozdravil se k potěšení všech svých stoupenců ze své těžké nemoci tak, že mohl včera dostaviti se již do schůze onoho sněmu. Senát francouzský konal včera schůzi, již zahájil předseda Falliére s řečí, v níž vyznačil, jak veliký úspěch znamená letošní světová výstava v Paříži. Vysloviv pak za souhlasu senátorů dík a úctu Francie oněm panovníkům a národům, kteří podali Francii důkaz živé sympatie, schůzi ukončil. Francouzská vláda vydobyla ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny přes rozličné útoky svých nepřátel dosti značného vítězství. Zamítl totiž sněmovna po debatě o všeobecné politice vlády, jež vznikla následkem dotazu socialistického poslance Goudyho, k žádosti předsedy kabinetu Waldecka- Rousseana 298 proti 249 hlasům prostý přechod k jeduacímu pořadu, načež schválila po jeho žádosti od Goudyho navrhovanou resuluci, jež zní: »Sně- movna, jež odhodlána je sledovati energicky politiku oprav i republikánských a světských zřízení, pře- chází, přijímajíc souhlasně na vědomí prohlášení vlády, žádající za uskutečnění zákona na ochranu hlavy republiky proti utrhání na cti, zákona o spo- lečenstvech náboženských, neboť není prý možno »mrtvou ruku« nechat stále vzrůstati, aby tak od- půrci nabývali válečného pokladu (?), k dennímu pořádku. První čásť resoluce byla schválena 439 hlasy proti 56, druhá čásť, obsahující i souhla s prohlášením vlády, 371 proti 226 hlasům. Dále žádal posl. Humbert od předsedy mi- nisterstva prohlášení, že se nepropůjčí snahám těch, kteří opět chtějí vyvolati aféru Dreyfusovu. Předseda ministerstva Waldeck - Rousse su odpověděl: »Když bezpečnostní jednatelé obdržeii rozkaz, aby si zjednali vojenské informace, byl jim dán pokyn, aby se nedopustili jistých chyb, jež se dříve staly. Agentům podařilo se nyní odhaliti in- dividua, která spáchala na vládě skutečné podvody Ministr války Gallifet prohlásil, že opakuje své, dříve učiněné prohlášení, že aféra Drey fu- sova jest skončena. Ministr prohlásil, že zakázal drahému úřadu, aby odpovídal na dopisy individua, o němž byla právě řeč. Ministerstvo války neučinilo tedy ničeho, co by zasluhovalo výtky (Jednomyslný souhlas.) Po replice posl. Humberta a ujištění mi- nistra války, že v druhém úřadě nebyl žádný list otevřen, schválila sněmovna 457 proti 78 dodatek k dennímu pořádku, v němž se vláda vyzývá, a by se energicky opřela opětnému roz- vinutí záležitosti Dreyfusovy. Pak byl jednací pořádek schválen 286 proti 237 hlasůma schůze skončena.

Druhá sněmovna v Haagu povolila 53 proti 13 hlasům úvěr 1 a půl mil. zl. na vyzbrojení vojska novými puškami 6 a půl mm. kalibru. Po loňské konferenci míru v Hasgu zajisté úkaz dost podivný a smutný. Auglická sněmovna odročí se dlo prohlášení, jež učinil řídící ministr lörd Salisbury ve sněmovně lordů, v pondělí na tři neděle. Rusko, Turecko a Arméni. Ruský velevy- slanec v Cařihradě podal včera Portě novou ráznou notu, týkající se trvalého zabraňování svobodného styku Arménů na rusko-turecké hranici. V notě poukázáno je také na smutné poměry Arménů v ob- vodech pohraničních. Dále si stěžuje nota na jednání tureckých úřadů, kteréž odpírají návrat do Turecka i takovým arménským kupcům a živnostníkům, kteří řádnými průvodními listy tureckými jsouce opatřeni, odebrali se do Ruska za příčinou obchodu. Nota vy- zývá na konec Portu, aby všelikým podobným ne- snázím učinila konec. Včerejší porada velevyslanců v Caři- hradě skončila usnesením, aby o záležitosti, týkající se od Řecka vyžadovaného rozhodčího soudu ohledně řecko-turecké konsulární smlouvy podána byla vel- mocem zpráva a pak aby žádáno bylo za instrukce. Americký jednatel doručil včera Portě notu, v níž žádá za rychlé upravení odškodnění, jež pochází ještě z dob arménských zmatků.

Sjezd katolických dobročinných spolk ve Vídni.

V odboru pro ochranu odrostlejší mládeže před- nášel v úterý dopoledne řiditel vyšší dívčí katolické školy v Döblingu p. Robert Perkmann »O po- kračovacích dívčích školách«. V před- nášce té dokazoval řiditel Perkmann, že nynější zostřený sociální boj vyžaduje na ženě jiné výchovy a jiného vzdělání, než dříve. V navržené resoluci s praví: »Sjezd vítá vše, co bylo dosud podniknuto v oboru zakládání pokračovacích vzdělavacích kurs pro dívky. Žádá proto ministerstvo a zemské sněmy. aby soukromé katolické vyšší dívčí ústavy více pod- porovaly. Sjezd žádá, aby na pokračovacích školách dívčích bylo vvučováno sv. náboženství a dopolední vyučování v neděli bylo zrušeno. V témže odboru přednášel dp. Aug. Schaue hofer »O lidových knihovnách«. Ve své resoluci praví: Sjezd vidí v zakládání lidových čí- táren, pokud jsou vedeny nábožensky smýšlející oso- bou, veliký prostředek ku zvýšení vzdělání lidu a od- poručuje proto všem katolíkům zakládání a rozšiřo- vání katolických lidových knihoven, poněvadž na ne- přátelské straně právě touto cestou v lidu rozšiřován koukol nevěry a nemravnosti špatnou literaturou. Řečník uvádí příklad lidové farní knihovny ve- řejné v Lichtenthalu, která byla zřízena v počátku se 30 svazky a nyní čítá více než 1500 svazků. V odboru chudinském přednášel magistrátní úředník dr. Jakub Dont »O organisaci sou- kromé dobročinnosti«. Odborový náčelník ryt. Jauner přednášel »O domácím ošetřování nemocných v městě a na venkově«. Řečník podal zají- mavý přehled veřejného ošetřování v Rakousku, Kon-

lidu kardinál a usedl na připravený trůn po levé straně presbytáře z mramoru upravený v gothi- ckém slohu. Na trůn vystupuje se po 6 stupních, křeslo povlečeno jest látkou purpurovou a nad ním zdvihá se baldachýn téže barvy, ozdobený zlatým třepením. Jeho Eminencí přistrojil se k tomuto slav- nému obřadu, načež dal znamení k počátku prů- vodu, načež se odebral v průvodu kanovníků a ce- remonáře do kaple nejsv. Svátosti a přijal tam nádobu s vyschlou krví sv. Januaria, načež zapěl »Veni, sancte Spiritus — Přijď, Duše svatý« průvod bral se ven. Tam očekávalo tisíce a tisíce lidu a mnoho kněží, kteří s živou účastí a zbož- ností na jevo danou účastnili se této velebné slavnosti. Pohled na průvod byl skutečně uchvacující. Průvod zahájila hudba městská, dále kráčeli chudí ústavu sv. Januara, pak nepřehledné zástupy lidu, dále bohoslovci, za nímž se bralo duchovenstvo, za nímž kráčeli vždy čtyři členové bratrsteva nesli na podstavcích sochy svatých s rozžatými svícemi. Dlužno rozeznávati troje procesí. První se konalo o polednách, kdy byla přenesena socha sv. Januara z dómu do kostela sv. Kláry, druhé nastalo o 5. hod. odpol., třetí pak po zázraku večer zpět z kostela sv. Kláry do stoličního chrámu. Sochy byly neseny v tomto pořádku: nejdříve socha sv. Kandida, dále sv. Maxima, Michala, Ra- faela, Agnella, Jáchyma, Rocha, Emidolia, Ireny, Paskala Baylonského, Jana Josefa della Croce, Anny, Františka, Jeronyma, Alfonsa, Vincence

Ferrerského, Augustina, Aloise, Maří Magdaleny. Ignáce z Loyoly, Antonína opata, Marie Egyptské, Candida Brancacci, Františka Borgiáše, Jana Křtitele. Marie Magdaleny de Pazzi, Petra, mu- čenníka, Františka z Assissi, Biagia, Josefa, Kláry. Řehoře Armenského, Mikoláše Barského, Kajetána Tienského, Filipa Nerského, Antonína Paduanského, Terezie, Františka Xaverského, Jakuba della Marca, Dominika, Františka z Pauly, Ondřeje z Avellinu, Patricia, Tomáše Aquinského, Athana- sia, Eufebie, Agrippiny a Asprena a j. — Za tě- mito kráčeli kollegiátní kapituly Panny Marie Větší, sv. Jana Většího, kapitula kathedrálnía kardinál s ostatky sv. Jamara pod červeným bal- dachýnem, jejž nesli jáhnové s dalmatikami, na nichž byla nádoba s krví sv. Jaanura vyobrazena. Kromě toho účastnila se městská rada tohoto prů- vodu, dále kníže di Torella, hrabě Caraciollo di Torchiarolo, markýz Imperiali, vévoda di Bruzzano a vévoda z Bagnoli. Sbor hasičský uzavíral celý průvod, kdežto po stranách se ubírala městská stráž v hojném počtu k udržení pořádku. Za nábožného zpěvu, upřímné modlitby, za hlaholu zvonů všech kostelů a zvuků hudby po- hyboval se velkolepý průvod za nejpříznivějšího počasí ku předu. Jeden z krajanů prohodil, že se osvědčilo prísloví: Prší-li celý týden, v sobotu se dojista vyjasní; je to svátek Marianský. Všecka okna a balkony, kudy se průvod ubíral, byla obsa- zena četnými diváky, kteří házeli na průvod kvítí, jako se děje o Božím Těle. Tak nečinily pouze školní dítky, nýbrž i dospělé dámy i páni z nej- vysších kruhů, z čehož dlužno souditi na veliký

zájem, který celá Neapol na této slavnosti má. Domy byly ozdobeny skvostnými draperiemia okna květinami. Všichni diváci bez rozdílu stavu a povolání poklekali před krví světcovou a žehnali se znamením sv. kříže na znamení úcty, kterou k světci chovají. V pravdě velebný to okamžik pro všecky účastníky, zvláště pro nás Čechy. Cesta nás vedla přes Via Catedrale ke ko- stelu San Giovanni Maggiore a dále sv. Severa přes Rettofile na náměstí čtyř paláců, odtud na Piazza della Borsa a přicházíme na Via San Fe- lite, okolo kostela sv. Josefa pak Via Plebiscito, kde můžeme teprve přehlednouti tento manifestační zástup zbožných katolíků neapolských. Jdeme okolo kostela Trinita Maggiore, kde jsme ráno sloužili mši sv. a zabočíme ke kostelu sv. Kláry, předsíní pak vcházíme za nemalého vzrušení a ve- liké tlačenice do vnitř chrámu. »Fuori« — ven — ozývá se za námi hlas čestné stráže, která za námi zavírá dvéře chrámové a nikoho již dále nepouští. Bylo právě půl 7. hod., kdy jsme stanuli v pa- mátném kostele, který byl ozářen nesčetnými světly. Za stálé tlačenice prodíráme se za Jeho Eminencí až k hlavnímu oltáři, kde uložil týž nádobu s vyschlou krví. Na levo oltáře byla socha sv. Januara, v níž chová se hlava světcova jako drahý ostatek. Tu měl nastati zázrak každoročně opětovaný, totiž že v blízkosti hlavy světcovy krev jeho ztuhlá stává se tekutou a vře, jakoby právě byla prolita. průběhu další slavnosti zmíníme se příště.