ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 73ec0c10-66b7-11dc-9ddb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNK LISTY
#3 alto_textblock #3
15. listopadu 1900. Číslo 316.
#4 alto_textblock #4
množeno na 65.000 mužův, ale předseda repu bliky má míti právo, seslliti je dle potřeby na 100.000 mužův. Jak vidno, poslední volby zjednaly faké Unii militarismu průchod úplný.
#5 alto_textblock #5
Zálusk Německa na Levantu. »Rhein. Westf. Ztg.« zaznamenává výrok pro nás nanejvýš pozoruhodný. Jistá »vysoce postavená osobnost« — list ji nejmenuje, ale lze ji snadno uhodnout — vyjádřila prý se takto: »Ach, budou-li nám osady na obtíž. prodáme je a zmocníme se za to Le- vanly«. »R. W. Ztg,« soudí, že výrok ten týkal se východní a západoafrické državy ně- mecké. V každém případě ale takto oficiosně doznaný zálusk Německa na Levantu měl by vyvolati živou pozornost i zvláště v tom státu, přes nějž vede do Levanty cesta — z Berlínal
#6 alto_textblock #6
Polský spolek zeměděleů v Poznaňsku. V Poznani usnesla se schůze asi 100 ho spodářův zříditi zemědělskou jednotu hospodář skou, jež má přispívati k udržení půdy v pol ských rukou.
#7 alto_textblock #7
KsituaciministerstvapáněWaldeck Rousseauova. Ve čtvrteční dlouhé a rozčilující schůzi po slanecká sněmovna svým votem prohlásila, že ministr spravedlnosti vědomě porušil zákon vy dáním Sipidovým a že ministr obchodu ve své řeči v Lensu ukázal se býti nepřítelem majetku. A přece pan Waldeck Rousscau, jenž za tyto dva kollegy před Francií ručí, obdržel votum důvěry od většiny relativně dosti silné. Jsou to kontra dikce, jež nemohou překvapiti filosofa a histo- rika, ač parlament ve skutečnosti má se obrážet v ministerstvu, jež z něho — vlastně jeho většiny — přímo vychází. Hlasováním tímto kabine páně Waldeckův jest roztržen ve tři nestejné frakce. Pro ty, kteří znali pana Waldocka vji ných dobách, zůstává on tajuplnou hádankou. Mohl hráti v republice nejkrásnější úlohu, zastí- niti nejnadanější, nejpopulárnější muže a nikdosi nemůže vysvětliti, že dává přednost nemotorným poklonám a ziskuchtivé oddanosti věčných od- půrců pořádku. Jest to druhý okamžik, kterj propásl, kdy mohl zachránili alespoň politické jmeno své. Po prvé po procesu rennském a po druhé nyní po sestoupení sněmoven. Politování hodný jest onen soud a polilování hodni jsou i republikáni, kteří ještě stále v něj doufají Než jednoho dne padne tak jako Constans na zejtří vítězství svého nad Boulangerem, po uza- vření výstavy z roku 18891 V ten den bude také pan Waldeck-Roussenu opuštěn a zapřen těmi, kteří tvoří dnes družinu jeho. Ostatně kdož ví, nepřinesou-li schůze sněmovny, až se po- kračovati bude v rokování o dotazech o politice vlády — nová překvapení.
#8 alto_textblock #8
K událostem ve vojenské škole ve Fontainebleau. Ministerská rada francouzská vyslechla včera raport ministra války, který se týkal udá lostí ve vojenské škole ve Fontainebleau. Tyto způsobily, jak známo, přeložení některých dů- stojníků-učitelů, jakož i pensionování generála Perboyra, oč tento ostatně byl sám — uražen jsa — žádal. Generál Perboyre, dříve nežli se vzdal ve- jeni, napsal psaní svým podřízeným důstojní kům, ve kterém užil výrazů a obratů, ktere ministr války pokládal za kritiku svých skutk s tudíž za »porušení discipliny«. Včerejší ministerskou radou byl ministr války zplnomocněn podepsati dekret, kterým ze gen. Perboyre dává do příkaznosti v tom smyslu, že nesmí býti nikdy již povolán k ně- jaké činné službě.
#9 alto_textblock #9
Král italský zakázál svým důstojníkům při dvoře nošen občanského obleku. Na rozdíl svého otce a děda jest sám stále oděn generálskou uni- lormou, ať na svých vycházkách nebo v pa- láci královském. Taktéž i jeho důstojníci jsou nuceni no- siti vojenský šat, kdežto dříve mohli činiti dle své libosti. Snad si povšimnou karakteristické ma ličkosti té také ti, kteři viděli v nástupci Hum bertově demokrata a již dali se oslniti zvučnou jeho trůnní řečí.
#10 alto_textblock #10
*
#11 alto_textblock #11
Hlasy listů k řeči Salisburyově. Projev Salisburyův neúčinkoval upokojivě V politických kruzích londýnských soudí se že Salisbury nevyslovil se dosti upřímně osi tuaci a že navzdor anglo-německé smlouvě jsou poměry kritičtější, než se soudí. Salisburyova obrana vojenského ministra roztrpčuje velice, čemuž i vládě přející orgány dávají výraz. Soudí se z obrany té, že vyšetřování vad bude jen povrchní a že nedojde ani na reformy účinlivé. Bude-li tomu tak, praví »Pall Mall Ga- zette«, nebude moci ministerstvo Salisburyovo ani rok v úřadě zůstati. « »Daily Maile zaznamenává, že Salisbury i přes optimism doznal, že zahraničné kompli kace dosud jsou možné. Dobytí jihosfrickýeh republik bylo draze vykoupeno, ale bylo nutné Radikální »Daily Chronicle« zase praví, že Salisbury jest příliš velkým oplimistou, ale liat obává se, že vojenské reformy zatlačí do pozad jiné nalehavější reformy. »Morning Leader« vytýká, že ačkoliv Salisbury loni ve své guildhallské řeči na po- čátku války s Bury prohlásil: »Nechceme žád ného území nového, nehledáme žádného zlata,e obě republiky jihoufrické přes to anektovány byly a zlaté doly tamní Anglii se spravují.
#12 alto_textblock #12
Volební ruch.
#13 alto_textblock #13
Voličská schůze v Libáni. Na nedě 11. t. m. odpoledne svolal politický klub v Li- báni schůzi voličů okresu libáňského za účelem dohodnutí se o kandidátech IV. a V. kurie. Schůze byla velmi četně pp. zástupci témět sšech obcí navštívena. Dostavili se také skoro
#14 alto_textblock #14
veškeří příslušníci strany národně-sociální a část sociálních demokratů. Přesně o 2. hod. zaháji předseda klubu p. dr. Čulík schůzi, představi dostavivší se kandidáty: býv. poslance Doležala a zemského poslance Práška, a sdělil, že pozva též učitele p. Černého, který se také později dostavil. Na to doporučil za předsedu schůze okresního starostu p. Jos. Kotláře, který jedno- hlasně zvolen. Poděkovav za důvěru, poukázal pan předseda na vlastenecky procítěné řeči, n veliký význam nastávajících voleb a prohlásil, že bude nejprve projednána kandidatura v kurii IV. načež udělil slovo p. Práškovi. Po jeho řeči, v níž ubezpečil, že v případě svého zvolení vstoupí do klubu svobodomyslných lidových po- slanců českých na radě říšské, byla kandidatura jeho schválena. Na to zahájeno rokování o kurii V. Nej- prve mluvíl býv. posl. p. Doležal, který ve věené řeči stanovisko strany svobodomyslné a potřebu jednotného klubu na radě říšské úplně obhájil. Vývody jeho doznaly souhlasu velké většiny pří- tomných. Po něm snažil se učitel p. Černý obhájiti stanovisko národní sociální strany omlouval se, že na neslušném způsohu voleb- ního boje, jakým se proti p. Doležalovi vystu- puje, nemá žádnéhio podílu a že jej odsuzuje Po řeči sociálního demokrata Janatky z Nym- burka promluvil p. dr. Čulík o činnosti býv. posl. p. Doležala; poukázal, že ani jeho nej- úhlavnější nepřátelé nemohou mu v činnost poslanecké nejmenši výtky činiti a že tudiž nen žádné příčiny, proč by neměl opět volen být — naopak, že jest to otázkou cti, aby poslanee, klerý tak rozhodným způsobem si počínal, opět volen byl. Obrácen k národním socinlistům pravil: »Vy reklamujete V. kurii pro dělnictv a stavíte za kandidáta nčitele; já myslím, že malý živnostník, jakým je p. Doležal, je děl- nictvu stejně blízkým, a že tudiž není třeba voliti jiného, když proti jeho činnosti poslanecké nejmenších námitek není. Na to hlasováno nejprve o kandidatuře pana Černého, pro něhož se asi jedna šestina pří- tomných vyslovila; při opačné zkoušce všem ostatními kandidatura p. Doležala schválena tím tato velmi zdařilá schůze skončena. Jako všude jinde, rozdáváno i zde hojně výtisků »Hořické Pochodně«, v níž býv. posl. Doležal nejsprostším způsobem napadán jest docíleno ale — jako u všech slušných lidí — i zde opačného účinku, totiž všeobecného odsou- zení takového surového způsobu boje. Z Hořovic. Ve schůzi starostů okresu hořovického, konaně dne 11. t. m. v Hořo- vicích, usneseno jednohlasně, kandidovati do- savadního poslance p. F r. K öniga, protože se osvědčil jako dobrý zástupce sťavu rol
#15 alto_textblock #15
nického.
#16 alto_textblock #16
Díky Slezanů. S potěšením vzali jsme na vědomi, že bratři naši v království v nynější přetěžké dobo na nás nezapomněli. Nabídnutím mandátu nu říšskou radu za městskou skupinu volební Slané, Louny, Kladno, Nové Stra- šecí, Rakovník, Unhošt, Velvary našemu osvědčenému zápasníku za náš národní byt na Slezsku pp. důvěrníci i vedoucí kruhy národní strany svobodomyslné dokázali, že po- chopili jakožto strana vedoucí svůj vznešený úkol: obranu celého českého národ v oblasti všech zemí koruny svato václavské. Jelikož pro neblahé poměry politické po- strádali jsme posud na říšské radě zastance svých práv, jenž by byl znalý našich soudobých potřeb a stesků, dobře učinili důvěrníci ná rodní strany svobodomyslné, že nabídli mandáí radovi z. s. v Opavě p. Václavu Hrubému za jehož volbu pp. voličům zmíněné volební skupiny vzdáváme předem srdečné díky pp. důvěrníkům národní strany svobodomyslné vyslovujeme plné uznání. Za městys Polskou Ostrav u: František Straka, starosta. Za obec Michálkovice Jindřich Galičák, starosta. Za obec Heřmanice: Josef Žebrák, starosta. Za obec Záblat: Josef Lamža, starosta. Za obec Radvanic e: A. Baiger, starosta. Za obec M ugli n o v: Emanuel Žebrák, starosta. Z Rokycan dochází nás právě zpráva že při volbách volitelů v V. kurii zvoleni tan byli voliteli stoupenci národní strany svobodo myslné. *
#17 alto_textblock #17
Z Brna, 14. listopadu, Starostové okresu slavkovského na schůzi, kteráž byla konána za příčinou voleb v V. kurii, se usnesli, že nebu- dou voliti klerikály, nýbrž lidovce. a .
#18 alto_textblock #18
Z Opavy, 14. listopadu. Celkový stav českých kandidatur ve Slezsku jest tento: Na Opavsku ve venkovských obeích dr. Frant Stratil, zemský poslanec a advokát v Opavě. V V. kurii na Opavsku: Jan Rydrých v Raduli. Pro město Opava: dr. Kolosík, praktický lékař v Opavě. Za města Těšín a Frýdekr: Ferd, Resler. Na základě kompromisu s Poláky voliti budou Čechové ve venkovských obefch okresu těšín- ského dra. Jana Michejdu z Těšína a v V. kuri Jana Svitnicu. Proti dru. Michejdovi kandiduje na vlastní pěsť dr. Julian Kreisl, redakto »Gwíszdky Cieszyúsko«. * . Z Nového Jičína, 14. listopadu. Pr volbách volitelů v V. kurii zvítězili kandidáti němečtí proti sociálním demokratům. Z Dolních Počernic, 13. listopadu. Vý sledek včera konané volby volitelů za IV. V. kurii jest nástedujíci: Ze 23 oprávněných voličů ve IV. kurii dostavilo se k volbě 9, z volitele zvoleni pp. Alois Brabec, ředitel školy a Václav Hořánek, rolník. V kurii V. ze 123 voličů dostavilo se k volbě 31. Volitelem zvolen 30 hlasy pan Josef Vencl, absolv. technik. Všichni jsou věrnými stoupenci národní strany svobodomyslné.
#19 alto_textblock #19
„
#20 alto_textblock #20
Z Jiren. 12. listopadu. Dnes konány volby volitelů. Ze IV. kurie zvoleni pp. V. Skořepa, sta rosta v Jirnech, MUDr. A. Čížek a K. Havlík, ří učitel. — V 5. kurii zvítězili sociální demokraté proi národním socialistům 6 hlasy.
#21 alto_textblock #21
Ve Velké Vsl okr. karlínského zvolení v IV. kurii v obcích Velká Ves—Čenkov pp. Václao Panocha a Václ. Svoboda z Velké Vsi, v V. kurii z obce Kojetice—Velká Ves—Cenkov pp. Jos. Židlický správce ve Velké Vsi a Ant. Kalina, zedník z Kojetie všichni jsou příslušníci národní strany svobodo myslné. Rolníci z Čenkova, ačkoli věděli, že socia listé v páté kurii zuřívě pro své kandidáty Musila Lajermana agitují, přece k volbě se nedostavili Jediný pan A. Trousílek se omluvil.
#22 alto_textblock #22
S
#23 alto_textblock #23
Volby volitelů ve vých. Moravě. Při volbě volitelů v V. kurii zvoleni byli v savero- východomoravských městech a míslech: V Místku národní dělníci, v Brušperku klerikálové, v Pa- skově národní dělníci, v Kunčících u Fren- štátu národní dělníci, ve Štramberku národní dělníci, v Kopřivnici sociální demokraté (za pomoci germanisující vagonové továrny).
#24 alto_textblock #24
Ku včerejší zprávě z kruhu pražských pomocníků knihtiskařských žádá nás pan Krunert za otištění odpovědi, jakou na prohlášení to podal členům ústředního spolku »Typografické Besedy«, kde prav asi: »Poněvadž má kandidatura pro říšskou radu za stranu socialně demokratickou vyvolala zvláštní akci některých kollegů a stala se příčinou i nemilé pole- miky, dovolují si sděliti následující: Kandidaturutu přijal jsem po dobré úvaze a po vyslechnutí kole gů důvěrníků knihtiskáren pražských. Ctil a vážil jsem si vždy a ciím a vážím si i nyní přesvědčení každého a nikdy jsem nikomu jeho přesvědčení ne bral a svého mu nevnucoval. Prohlásil jsem zcela určitě na schůzi důvěrnické a prohlašuji znovu, že kandidaturou mojí organisace naše neutrpí a utrpět nesmí žádné škody hmotné ani mravní a prohlašuj dále, že tak jako až dosud jsem žádného politického strannictví do organisace nevnesl a je nepěstoval, že toho ani nyní neučiním a že, pokud budu míti čes státi v čele naší organisace, politické strannictví v n místa míti nemůže a nesmí. Kdo z vážených kollego mých s kandidaturou mou nesouhlasí, prosím, aby mi prostě hlasu svého nedal, ale na svou osobn svobodu a právo a na volnost přesvědčení sahatis nenechám od nikoho. V Praze, v listopadu 1900 Krunert Karel,
#25 alto_textblock #25
Denni zprávy.
#26 alto_textblock #26
— Paragraf devatenáctý. Nyní tedy víme, čím vlastně je známý paragrať devale náetý základních zákonů státních. Poučuje ná o tom liberecký nacionální list. Paragraf tent nemá prý s otázkou jazykovou při úřadech co činiti. Jazyk úřadní jest prý všude součástí or- ganisace soudní a o základních rysech tél organisace rozhoduje prý dle ústavy říšská rada Ostatně prý jest paragrať devatenáctý pouh ým de- koračním předmětem, jehož význam daleko prý se přeceňuje a vládami daleko nad vlastní účel jeho vykládá. Nanojvýš prý se jim garan- tuje národní rovnoprávnost indivi dua a právo každého kmene pěstovati jazyk svěj svou kulluru a školu. Čechové prý ale chtěj vpádem do německé državy a průlomem do ně- mecké státní správy dojíti ku státní samostat- nosti... . Paragraf devatenáctý byl tedy pojaí do ústavy pro okrasu. Snad by nám mohli tedy jej- tvůrci říci, které paragrafy cislajtánské charty platí, abychom si věc zbytečně nepletli. Dosud domnivali jsme se, že co pojato do zákonů zá- kladních, má býti pilířem našeho státního životu. teď pojednou jsou to prázslné paragrařy pouze »pro okrasu«. Nanejvýš mohou se jich dovo- lávati »individua«, ne ale národové. Nu a eož když práva, jež maji míti dle § 19. zákl. zá- konů státních, dovolávati budou řekněme třebas tři milliony dospělých individuí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a když trvati budou ne pouze na právu pěstiti řeč svou, školu a svou kulturu, nýbrž na tom, co výslovne v § 19. je uvedeno a co v něm se za- ručuje? Když žádati budou, aby provedena byla zaručená základ ními zákony rovnoprávnost ja zy ková ve škole, v úřadě a všude ve veřejném životě? I kdyby argumentace libereckého listu byla správná a parlament měl právo, rozhodovati o řeči státních úřadů, s m ignorovati při tom ústavu, smí se bez zákonně provedené její změn vymknouti z povinností, jež m ne pouze ústava, nýbrž základn její ustanovení ukládají? Byl by to pěkná ústavověrnost, kdyby státníci zmíněného listu interpretovali ústavu tak, že par- lament přes všechno, co Němcům nejde pod nos, může se klidně přenésti. Není sice pravda, že chceme zápasem svým za rovné právo způso biti průlom do jednoty říšské a vpašovati jiu své vlastní právo, však v jedné věci mají ná rodní odpůrci naši pravdu a má ji též libe- recký list, že totiž centralismus, neb čemu tí kají nyní eufemisticky jednota státní, je ne rozlučně spojeno s germanisací. A proto ne zbytnosti vésti boj zároveň s oběma. Že Němce chceme připravit o národnost a konečným eilem naším že je úplné počeštění této země, je po- mluva. Především víme, že bychom na úkol tak obrovský nestačili i kdyby to nebyli Němci kdyby nebylo tu vůbec velkého mocného ná roda, který se všech stran má nás sevřeny potom sami pociťujeme tou měrou, co je národní poroba, že bychom nikdy neměli tolik otrlosti, páchati stejnou křivdu na jiném. — Proč dr. Körber v Pešti tak špatně pochodil? Nyní to víme, proč Maďaři v otázce bosenských dráh opět dobyli vítézství. Dr. Körber prý věc vysvětlil sám. Proto, poněvadž prý mi nisterstvo úřadnické, jež za sebou nemá parla- ment, ba ani stranu, co do vlivu nikdy nemůže konkurovati se silnou vládou, opírající se o silné zastupitelstvo lidu. Pan dr. Körber odhalil tu upřímně sám slabou svou posici, však nechat se tím těší, že před ním bylo dost vlád ne úřadnických, že ne jedna z nich byla aspoň z většiny parlamentní a přece nepochodila o nie lépe než on. Ne parlament, ne vláda, ale stát sám sebou je u porovnání se státem uherským chorým a vysíleným. A z jaké příčiny? Že ne- přirozený je způsob jeho života a že zvráce- nosti, do nichž je hnán, škodný vliv mají na jeho organismus. Leč musili bychom opakovati, co tvrdili jsme nejednou již: že totiž naprostou je nemožností, aby ve státě konstituč- ním mohla na delší dobu třetina obyvatelstva ovládati, týratia utiskovati dvě třetiny. Dokud ne- vykouři se z Vídně fumus o osudném »něme- ckém poslání« Rakouska, nebude líp. Německým může nějakou dobu existovati tento stát jen za pomoci děl a hojonetů jako stát brutálně abso- lutistický — jako stát konstituční dá se myslit
#27 alto_textblock #27
jen jako sdružení národů rovnocenných a rovno právných — Nepovolaní mravokárci. Z několik různých táborů ozývají se hlasy, které nynějš zbědovanost cislajtánských poměrů zúčtovat chtějí na vrub — politických stran, jež všechnn bídu zavinily jednak svou lehkomyslnost s jakou nejvšednější agitační hesla povznášej na politické zásady, a svou tvrdošíjností s jakou strany na těchto svých heslech trvají Nemáme příčiny, hájiti ty druhé, kdo ale zná poměry v Rakousku a ví, kdo zde má rozhodujíe slovo, nebude vznášeli žalobu na nás na příklad že nechceme skloniti pokorně šiji před ně meckou státní řečí a spokojiti se jako národ který svobodnou volbou z několika vnitro rakouských zemiček udělal velký stát, s mí- stečkem u dveři, na lavici žebráků a světem- jdoucích. Praví-li na příklad »P. Lloyd«, že nelze slyšeti nepředpojatého slova, nikde že nen v kandidátních řečech stopy po spravedlivém ocenční skutečných poměrů, v pravo i v levo. že strašně se přepiná a nikdo že nemyslí na to, co provésti se dá a co ne, opakuje tím jen to, co německo-centralistické listy kázaly pře rokem šestašedesátým Maďarům. Nevíme věru o ničem, v čem s náší strany by se přepinalo Vytýkádli opět jiný list Němcům i Čechům, ze jim lhostejno, jak při tom zmatku nynějším po chodí stát, nemůžeme na to odpověděti nic jiného, než že nám nezbývá času, abychom si jeho příštím osudem lámali hlavu. Jsme tu přednější jako národ a týž má plné ruce práce, aby sám uhájil svou samostatnost. Až nám stát zabez pečí, co jeho první a hlavní povinností, poně vadž bychom jinak státu vlastně ani zápotřeb neměli, až nám zabezpečí klidnou existenci ná- rodní a nerušený její rozvoj, potom ovšem nasadime všechno, abychom ho chránili ze všech sil a vší mocí proti útokům jakýmkoli Dnes své energie máme zapotřebí pro sebe, stát ostatně o naši pomoc nestojí, sice by jeho ministři nenařizovali podřízeným úřadům, co učinil Spens-Booden. Čechové prý klidně tevají při svém federalismu — pokračuje zase » Peste Lloyd« — Němci při centralismu. Oba národy však zkusily svou silu na ubohém parlamentu. Dnes leží na zemi a nové volby pomoci mají mu opět na nohy. Zatím ale nechtějí se sříe obstrukce ani ti ani oni a následkem toho take parlamentu novému hrozí zničeňí.« Kdo ale Němce stále podpichuje? Kda je v jejich vzdoru podporuje? Kdož jiný než Maďaři, zejmena o gán, jenž hraje si nyní na mravokárce. Což dlo mnívá se, že je kdo, jenž by farizejským slo vům jeho věřil? Kdo pak ze sporů cislajtán ských nejvíce kořistí, než Maďaři? — »Journal des Débats« o díle »Le Tchques au XIX. sičcle«. V jednom z po sledních čísel »Journal d. D.« podává pan Maurice Muret delší zajímavý článek o knize »Les Tehěques au XIX. siěcle«. Pan Murel poukazuje k významu idey národnostní za našich dnů a k značnému významu, k němuž dospívá živel slovanský v Evropě. Poukazuje ke dvém jménům, jimiž nyní po celém vzdělaném světe nejjasněji září literatura slovanská, jmenuje Tolstého a Sienkiewicze. Dovolávaje se pek knihy »Les »Tchěques au XIX síčcle, kam pan Muret sám napsal článek o české literatuře. při němž měl nejlepší úmysl, ale velmi povrchní, kusé a jednostranné prameny k disposici, ukazuje na životní sílu národa českého, který dovedl vítězně překonati nej- krutější pohromy, dovedl houževnatými zápasy zachrániti svůj jezyk a svou národní existenci. Jako charakteristiku ducha slovanského uvádi p. Muret hluboký smysl pro spravedlnost. Na doklad toho cituje z článku prof. Legera o P lackém tento výrok geniálního historika: »Sou dím, že násilí nemůže ani zploditi právo, an pojistiti skutečnou slávu, Vím, že pronášej tento názor, stavím se na odpor theoriím stát- níků a historiků minulých i přítomných, ale jsem Slovan a jsem věřící učenník Kristův, jenž velí nezabíjeti a nepotlnčovati břižního, nýbrž milovati jej jako sebe sama.« Na konec připo- míná p. Muret sympatií česko- francouzských dokládá, že dílo takové, jako je publikace Češích, vydaná péčí p. Hippmanna, velice při- spěje ke zvýšení tčchto sympatií, poněvadž do- kazuje, že odpovídají rovněž rozumu jako citu. — Z Konic, 14. listopadu (ve 3 hodiny odpoledne. (Zvl. tel. » Nár. Listů«.) Máme většinu třiceti hlasů. Vítězství naše ve třetím sboru jest jisté. Volby ve sboru tomt skončí o 4. hodině rannl. — Schůze II. třídy České akademi v pátek dne 16. listopadu t. r. o5 hod. odpol. Program: 1. Prol. dr. J. N. W o dřich předloží pojednání p. V. M aří ka »Příspěvek k fiofe českého cenomanu«. 2. T ý podá zprávu o nálezu kostry nosorožce v dilu- vialní hlíně u Bláta nedaleko Medlešic. 3. Dvorní rada prof. dr. A. Spina předloží práce pp. docenta dra. A. Velicha: »O chovánís oběhu krevního po podvázání aorty«; docent dra. E. Formánka: »O působení tetramethyl- ammoniumchloridu na oběh krevní« a dra. Č Srdínka: »Přispěvek k poznání sekretorických změn v ledvině«. 4. Dr. Fr. Slavík: »Mine ralogické zprávy ze západní Moravy«. Čásť 5. Rozpočet II. třidy na r. 1901. 6. Navrho vací volby členů: čestných, řádných, mimo- řádných a dopisujících. 7. Záležitosti admi- nistrativní. — Lidové české divadlo v Praze Úspěšnost návrhu, aby se projekt nové divadeln budovy opřel o interes kruhů nejširších, osvěd- čuje se tak zajímavým způsobem, že není třeh nikomu býti prorokem, uby v účastenství posa- vadním viděl nepochybnost šťastného výsledku Stará forma sbírková k dosažení velkých účel praktických byla na místě, dokud celý náš v řejný život byl v plenkách. Dnes vyspěli jsme již k pokročilejším způsobům řešení. Nové di- vadlo bude jisté výnosným podníkem. Pak nen však třeba volati národ k »obětem«, ani dovolá- vati se »vlastenecké ochoty«, má-li se dospěti k rychlému jeho zbudování. Kdo chces věci prospěti, účastní se půjčkou. Z výnosu vrátí se pak postupně podniku takto svěřený kapitál. Po- díly jsou stozlatové, s přihláškou skládá se zá- roveň deset zlatých. Zbytek splatí se ve třech téměř pololetních lhůtách. Na ten čas nemohou se na veřejnost podávati podrobné zprávy o po stupu celé akce, avšak tolik již nyní oznámiti můžeme, že otázka nového divadla rychlým tem- pem dostala se již z vln akademických úradk
#28 alto_textblock #28
břehům skutečnosti. Kdo má o věc zájem, necht dokáže to nyní upsáním podílu. Pan Jan Prokt v Chotětově oznámil, že pošle, jakmile se za- počne stavět, vagon cihel. Podíly nově upsali pi. M. Cífková v Žižkově, pí. M. Čelakov- ská, choť univ. professora, sl. Jakubičkova, učitelka v Praze, sl. Zd. Skuhravých, uči- tolka v Žižkově; dále pp. Frant. Benýšek, Frant. Bureš, dílovedoucí v Brunšvíku, Jos. Cífka v Žižkově, Českoslov. obeho- nická beseda, F. R. David, kupec na Král. Vinohradech (2 podíly), Jos. Franzl, člen sboru obeeních starších, J. Friedländer, majitel realit na Král. Vinohradech, B. Fuchs (5 podílů), JUDr. Otton Gintl, A. Hamerník, továrník na Král. Vinohradech, Mauritius Ha- nák, c. a k. setník, Jindřich Hartvich, K. Hruška v Žižkově, J. Juppa, cukrář, JUD . Jos. Kašpar, Václav K líma, optik v Karlíně, Klub mladých v Kolíně, Josef K odl (z podíly), Jan Kovátík, J. L. Kři k a va, velkoobchodník, Jos. Kuklich, katechela v Žižkově, J. L. Lukes, ředitel operní školy. V. Mašek, továrník v Karlině, K. Pokor ný, obchodník, Váelav Schmidt, Ad. Solnaí úřadník Zemské banky, Václav Stefan, V. J. Suk, ředitel divadla, J. L. Turnovský, spisovatel, Frant. Tykal, soukromý úřadník, Josef Urbánek, ředitel tiskárny »Únie«, Ant Wizek, Jiří Wolawka na Král. Vinohra- dech a dva nejmenovaní přátelé no- vého divadla. — Česká hudba v Rusku. Někter listy české přinesly zprávu, že jakýší p. Kugsl z Vídně učinil smlouvu s větší divadelní společ- nosti českou, jež pěstuje také operu, po kteréžto smlouvě společnosť pod vedením p. Kugla vy- praví se do větších ruských měst, jako Petro- hrad, Moskva, Kyjev, Charkov, Odessa, a dávaii tam bude české opery. Zpráva o tomto záměru p. Kugla dostala se také do ruských listů. Po- važujeme za svou publicistickou povinnosť pro- nésti v této příčině několik slov. — Býv. řodite »Národního Divadla« p. Fr. A. Šubert rrozuměl tomu, jak je pro nás důležito, aby česká hudba dobyla si v Rusku uznání a půdy. Čím na po- hled nepřístupnějším zdál se býti lento terrain, tím větší zapalovala se v býv. řed. » N. Div.e ctižádosť dobyti ho. Ale on pracoval k dosažení vítězství úplného, k tomu, aby opera »Národníh Divadla« mohla se s českými skladbami uká- zati na jevišti carského divadla petrohradského. To jest i naše stanovisko. My nesmíme exporto- vati do ciziny a hlavně do Ruska nie druhého řádu, ani umělecké výtvory, ani reproďukující umělce. A jako krásný obraz patří do krásného rámu, chce krásná operní skladba doslati se n velké jevíště. Potom teprve působí pravým, mohutným dojmem. Venkovská společnosť, ve- dená p. Kuglem, jejž nemáme potěšení znát, jejž ale máme v podezření, že mu jde o ex- ploataci vřelých sympatií ruských k českému národu a všemu českému, a nikoli o to, aby české umění dosáhlo nového triumfu. Takovou exploataci šlechetného, idealného znnícení my nikterak nemůžeme přípustit. Společnosťp. Kuglova musí ustoupiti operní společnosti »Nár. Div.«, jež je pozvána do Petrohradu, aby na tamním earskámdivadle v dobe postní před- vedla cyklus Smetanových oper. V době postní, jak známo, Rusové v divadlech nehrají a ne- zpívají; za to se jejich jeviště olevírají cizo- zemským společnostem. Mezitím, co česká opera bude vystupovati v Petrohradě, ruská bude zpl- vati pohostinu v našem »Nár. Divadle«. Tyto vysoce zajímavé pěvecké závody neskončí, jak doufáme, naší porážkou. Pan Ivanov nedávna v »Nov. Vremeni« už připravil ruské ubecenstvo na české pěvce, kteříž jsou netrpělivě očeká- váni petrohradským obecenstvem i krilikou. T zajisté bude pochopitelno i p. Kuglovi, že musí ustou piti.
#29 alto_textblock #29
— Rodinné zprávy. Pan Ladislav Fr. Vichterle, úřadník účtárny král. hl. města Prahy. a slečna Antonie Růžičkova slaviti budou sňatek svůj dne 17. listopadu t. r. o 9. hod. dopdl. v chrámu sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě. — Slečna Aninka Hessova z Král. Vinohradů pan Karel Javůrek z Prahy slaviti budou sňatek svůj dne 18. listopadu t. r. o 1/212, hod. dopol. ve votivním farním chrámu sv. Ludmily na Král. Vino- hradech. — Pan Bohumi! Budík, řídící učitel v Lišnici, a paní Aloisie Budíková, roz. Krato- chvílova z Mníšku, slavili v těchto dnech v chrámu u sv. Štěpána v Praze svůj sňatek manželský. — Volba okresního výboru v Jilovém. Dne 13. t. m. konaly se v Jilovém volby okresního výboru a zároveň volba okresního starosty, jímž zvolen p. Jan Slabihoud, rolník v Křížkovém Újezdci. Do okr. výboru zvoleni byli: ze skupiny venkov- ských obcí p. Frant. Žák, rolník v Libři; ze skupin měst a městysů p. Em. Bouchal, pokladník Občanské záležny v Jílovém; ze skupiny průmyslníků p. Jos. Wünsch, ředitel velkostatku v Kamenici; ze skupiny velkostatkářů p. Jiří Klein, kníž. arcibisk, ředitel v Dol. Břežanech. Z plena okr. zastupitelstva pp. Jos. Tůma, rolník v Záhořanech a Jos. Skřivan. rolník v Jesenici. — Z obci předmčstských. Schůze měst- ského zastupitelstva v Košířích koná se dne 16. listopadu o 2. hod. odpol. v zasedací síni městského úřadu. — Městské zastupitelstv ve Vršovicích má schůzi v pátek dne 16. t. m. o 4. hod. odpol. v zasedací sini městské radnice. — Pamětní deska Fr. Škroupovl. Jak již dříve oznámeno, zasazena bude pamětní deska na rodný dům Fr. Škroupa ve Vosicích. Přispěvky schá- zejí se dosti četně, zejmena městské rady a obeni zastupitelstva byla první, která příspěvky zaslala. Zpěvácké a ochotnické spolky však dosud nejeví va věci télo přiliá zájmu, ač zvěčnělý věnoval celý život svůj jen hudbě a divadlu. Poněvadž z možného pře- bytku hodlá výbor založiti nadaci pro chudé žaky hudebních skol, jest svatou povinností zpěváckých uměleckých jednot, aby příspěvky svými umožnily nejen zakoupení důstojné desky, nýbrž aby zajistily též zbytek, který věnován by byl zmíněnému úče l. Rodácí Fr. Škroupa ve výboru zasedající jsou pp Fr. Hrdý. Fr. Svatoň, Fr. Doležal, Jos. Kratochvo, r. Žák, Jos. Půlpán a B. Procházka, vesměs rolnici. Mimo to rozšířen byl výbor o zástupce přiškolenýen obcí pp.: V. Formana, Fr. Voltra, V. Tichého Hynka Jeřábka. Učitelstvo zastoupeno jest ve výboru deseti členy. Příspěvky přijímá a v denních listec stvrzuje p. Aug. Vajzbauer, řídící učitel ve Vosicích p. Dobřenice. — Akademie pražského damského odboru Ú. M. 8. K akademii pořádané dne 17. t. m. v e- botu o 1/28. hodině večerní konají se denně zkousty dle nichž lze souditi, že se tu jedná o večer ae- obyčejný, který trvalými dojmy utkví v paměti ná- vštěvníkův. K soukromým čelným dotuzům o pro- dejí zbývajících lstků sděluje se, že byly dány do prodeje pp. knihkupcům: Topičovi, Urbánkovi a Po- spíšilovi a sice na galerii po K 4.— a do sálu po K 4.— a 2.— i lístky k stání po K 1.—, které zá- roveň platí jakožto vstupenky i k následujícltnu věnečku. — Z Národopisného musea česko-slo- vanského. Prodej losů věcné loterie čile pokračuje. Jest však také nanejvýše třeba, aby se všechny losy rozprodaly, neb na výsledku loterie záleží celá bu- doucnost Národopisného musea. Již za tři léta vr-