#1
alto_textblock
#1
Ročník XX
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 15. listopadu 1900.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 316.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. list
předpláeí se-
v Praze v sdulnistruel
sn mtste . . . .
ns čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvají šenáškon
s čtnit leta . ! . . 7 K 50
ve dlialkách-
sa měsfe . . . . . . 2 K 80
F oštons
na m ěete
. : : : k e
s dvojí slsllke
na mněsle
la . . . Hkei
#5
alto_textblock
#5
V drobném prodejti
raaní číslo o sob
ndpoledaí.
. n i
Ve úlislkéch aa vsnkově
rsnní čísla.
. . . . . .
vdpolodní.
. ..
#7
alto_textblock
#7
Inserát,
platí se hotová napřeá.
Pledplansní a inserty přijíné sčmino
straca v Mariasské dlici č. a.
#8
alto_textblock
#8
am nacházsjí aa Uě redakee
tlsbárna a szpadice „ Národnich Listie
Rdkopisy se novransji
#9
alto_textblock
#9
Dnašní číslo pre Prahu le o 10 stranách.
#10
alto_textblock
#10
K letošnímu zasedání sněmu
království českého.
Nejblíže příští zasedání sněmu králov
ství českého zaměstnává národní a politické
odpůrce naše už na třetí měsíc. Nikoliv pří-
jemně. Úvaba o něm způsobila jim velmi
mnoho trpkých chvil a čím více se blíž
měsíc prosinec, tím větší připravuje jim bo
lení hlavy. Co by za to dali, kdyby sněm
kralovství českého vůbec nebyl na světě
nebo kdyby to s ním vypadalo aspoň tak
jako s parlamentem vídeňským. Nemohouce
pak životnost jeho ani při nejlepší vůli po
příti, vymyslili si proti letošnímu zasedán
jeho důvod, dle svého domnění tak geniální
že nemohl selhat!
Bez rady říšské žádný sněm královstv
českého! Toto heslo zaznělo z polnic ně-
meckých obstrukčníků počátkem měsíce října
a zalibilo se původcům svým jako vrcho
moudrosti šalomounské. V celém táboře
sdružené levice německé veliká radost, že
sněm království českého letos vůbec nebude
svolán a nesejde se proto, že — — že —
o říšské radě není do té chvíle pranic jisto.
Ale poněvadž není o ní pranic jisto, poklá-
dají pánově z protějška za jisté, že se ne
sejde, a sejde li se, že nebude schopna práce
Tuto opětovnou neschopnost její k positivn
práci připisovali na vrub české obstrukce
minule
Jinak ovšem několikerým způsobem rád
by byli vynutili na zástupcích národa če-
ského určitý projev, jak hodlají se zacho-
vati, až nová rada říšská se sejde. Kdyz
pak přes všechno úsilí v tom směru se ne-
dověděli níčeho, čeho k svým záměrům na
zmaření letošního zasedání českého sněmu
měli potřebí, seznali, že s velikými útrapam
vymyšlený důvod, že bez rady říšské nema
býti letošní zasedaní sněmu království če-
ského, náhle rozplynul se v pouhý dým
zmizel jim nad hlavami.
Chytřejší a opatrnější mezi nimi ovšem
ani na minutu nespouštěli se zřetele mož
nost, že nová rada říšská za jistých okol-
ností nepředvídaných by se nedostala k práci
vinou — obnovené obstrukce ne
mecké! Tato možnost obstrukce ně
mecké v nejbližší budoucnost'i posta
vena proti faktu obstrukce české v ne-
daleké minulosti zhatila argumentaci
podle které bez rady říšské za trese
nemá býti svolán letos sněm královstv
českého, nadobro v samých hlavách ně-
meckých obstrukčníkův, a poněvadž tento
argument proti letošnímu zasedání sněmu
českého byl jediný, počalo panstvo z pro-
tějška poněkud chladněji uvažovati, jak to
nalíčit, aby sněm království českého, toto
neodvratné, nenáviděné zlo v ústavním zří-
zení rakouském, sice byl svolán, ale aby co
nejrýchleji opět byl zavřen, tak aby nemě
ani příležitosti, ani kdy, rozvlniti nynější
ztichlou hladinu vnitřní úřadní politiky ra-
kouské.
»Sněmu království českého vyměří se
v posledním témdni měsíce prosince lhůta
tří dnův, aby vyřídil rozpočet zemský a jak
mile s tím bude hotov, zavře se sněmovna.«
Tak obstrukční panstvo nemecké proro-
kovalo, usilujíc uvésti své proroctví ve skutek
při sdělání politického rozpočtu vládního.«
»Jen nepřipustit ve sněmovně pražské
politickou debatu; jen nedopřát poslancům
národa českého ani jedinou hodinu, aby roz-
dělali řeč o všech věcech, které v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku a pak v ostatním
Rakousku se staly prodlením tohoto roku!e
V tomto zbožném přání souhlasili všichni
členové německého souručenství. Zlé svědomí
jejich bojí se politické rozpravy a kritiky
#11
alto_textblock
#11
nejblíže příštího sněmu českého. Jakmilesi
pomyslí, že by k ní došlo, zdá se jim něco
o čertu
Včerejší sdělení z Vídně, že sněm krá-
lovství českého sejde se mezi 15. a 17. dnem
měsíce prosince, opět mocně hnulo celou
otázkou. Jak známo, mezi 15. a 17. dnem
měsíce prosince jest den 16. prosince.
a tento den tedy podle nejnovější zprávy
z politické hvězdárny vídeňské zatím dlužno
pokládati za den, kdy letošní sněmování
v Praze bude zahájeno. O něco dříve,
než si přáli členové obstrukčního souručenství
německého. Snad proto dříve, aby mohlo
sněmování letošní v Praze déle trvati, než
pouhé tři až čtyři dni. Vykladač politiky
vládní praví, že »vláda odůvodňuje své roz-
hodnutí, že svolá zemský sněm český již
před vánocemi, tím, že předloha o dan
z lihu, má-li býti v čas projednána, mus
býti císařem schválena před 22. prosin-
cem !«
V témž vídeňském výkladu, poučujícím
veřejnost, proč sněm český bude svolán na
týden před vánocemi, připomíná se, že heslo
»bez říšské rady žádný český sněm« úplně
se shodovalo se stanoviskem po
slední porady německých poslan
cův z Čech, totiž že sami němečt
poslanci z království české ho
nalehali na vládu, aby nesvolala letos zemský
sněm český za trest, že říšská rada jest ne-
schopna života. Bude třeba, abychom ne-
zapomněli, jak němečtí poslanci z království
českého dbají o zachování ústavních práv a
jak se starají o hmotné prospěchy této země
Budou míti ostatně příležitost, aby obojí do-
kázali skutky v letošním zasedání sněmu.
Tlumočník politiky vládní poučuje je totiž.
že »svolání zemského sněmu če-
ského za mimořádných poměrův
politických nabude vý znamu
zcela jiného, že politicka situace
jest kromobyčejná a zasedán
zemského sněmu českého, který
vždycky byl faktorem politi
ckým, že musí býti posuzová n
jinak, poněvadž se bude konat
právě před samými volbami do
rady říšské.«
V kruzích vládě vídeňské velice blízkých
přiznává se tedy letošnímu zasedání zem-
ského sněmu českého zvláštní, zvýšená dů
ležitost; v těch kruzích jsou už připraven
na politickou rozpravu ve sněmě pražském
a pythieký hlas, zaznívající z těch končin
snaží se vyložiti veřejnosti i »stanovisko
vůdcův německých stran v Čechách« vte
kromobyčejné situaci, v níž sněm
království českého letos bude svolán. Toto
stanovisko prý se úplně kryje se stano-
viskem vládním.
Mimo tuto už starou novinu, že stano-
visko vůdců německých v Čechách v otázce
státu a národa českého jest společné se sta-
novisken nynější vlády vídeňské, dovídáme
se od vídeňského tlumočníka politiky páně
Körbrovy, že poslanci němečtí z království
českého před zahájením sněmu českého se
sejdou a teprv se usnesou o taktice, jakou
německá menšina zahájí, bude-li »prý Čechy
nebo feudály nadhozena otázka státoprávní
nebo rozvine li se všeobecná rozprava poli-
tická«. To by znamenalo, že poslanci lidu
německého v království českém na sněm
zemský aspoň při jeho letošním zahájení
#12
alto_textblock
#12
přijdou.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy domácí.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 14. listopadu. (Státoprávn
otázky na sněmu chorvatské m.)
Dne 15. t. m. shromáždí se opětně chorvatský
sněm, aby rokoval o těch suchých předlohách.
jež mu z milosti povoluje uherská vláda pro-
#15
alto_textblock
#15
střednictvím bána Khuen-Hedervara. Ještě před
měsícem se mělo za to, že se letošní sněmo-
vání obejde bez státoprávních debat, poněvadž
spojená opposice chtěla vzíti tentokrát bána za
slovo a žádati jen za vyřízení četných nalehavých
hospodářských otázek. Ale za debaty o man-
želství následníkově v uherské sněmovně uká-
zalo se, že uherská vláda dbá již tak málo
práv království chorvatského, že nemíní jeho
sněmu předložiti ani přísahu následníkovu, po-
kládajíc věc za odbytou inartikulaci do zákonů
uherských: Vzhledem k tomu rozhodly se spo-
jené opposiční strany, že samy vyvolají státo
právní debatu a budou nalehati, aby věc sňatku
následníkova byla zapsána také v zákonech chor-
vatských. K tomuto kroku přiměl opposici výrok
předsedy chorvatského sněmu Vasy Gjurgjeviče,
že pro Chorvatsko je nyní směrodatným jen
vyrovnání s Uhrami z r. 1868 a nikoli pragma-
tická sankce. Členové opposice chtějí na sněmu
ukázati, že rod habsburský panuje v královslví
chorvatském nikoli následkem vyrovnání z roku
1868, nýbrž následkem chorvatského státního
práva. Dle toho možno i letos očekávati bouřlivé
snéhování v Záhřebě.
Z Pešti, 12. listopadu. (Z li stů Košu
tových.) Redakcí Frant. Košuta vyšel právé
osmý díl spisů Ludv. Košuta, obsahující joho
dopisy z let 1867—1874. Dopisy týkajleí se
hlavně rakousko-uherského vyrovnání z r. 1867,
proti němuž se starý Košut vzpíral vší mocí.
V jednom dopise z r. 1870 dotýká se též po-
měru Maďarů k ostatním národům rakouským
a z listu toho je patrno, o kolik byl Košut
spravevdlivější a liberálnější, než nynější »libe-
rální« vláda uherská. Mluvě po válce prusko-
francouzské o sjednocení Němců v říši, vyslo-
vuje se o něm nad míru sympaticky. Jinak
však mluví o Němcích rakouských, v nichž
vidí nepřátely Maďarů. Proto souhlasí také
úplně se snahami českého národa po obnovení
samostatnosti království českého, jehož histo-
rická práva má za tak odůvodněná, jako uher-
ská. Košut byl však spravedliv také k nema-
darským národnostem uherským. Chtěl každé
obci a každé stolici ponechati právo, abysi
sama stanovila úřadní jazyk, v němž by si do-
pisovala se všemi úřady, nevyjímaje ani mini-
sterstev, jež by byly povinny na listiny takové
odpovídati jazykem, zvoleným obcí neb stolicí
nanejvýš že by připojily. maďarský překlad.
Za původní mél by se pokládati text, sepsaný
v jazyku obce. Každému občanu uherského
království mělo se dle názoru Košutova zaručiti
právo, aby všude mohl jak ústně tak i písemně
užisati avého jszyka Školství mělo býti všude
národní atd. Lechterý z těchto názorů Košuto-
vých nachází se sice také v národnostním zá-
koně z r. 1868, ale zákon ten zůstal bohužel
jen na papíře.
Ze Lvova, 12. listopadu. (Doho d
mezi stranou staroruskou a ná
rodně demokratickou.) Po delším otá-
lení ruská strana národné demokratická při-
stoupila na návrh strany staroruské, aby ob
tyto ruské národní strany postupovaly svorně
při volbách do říšské rady. Každá stran
zvolila tři důvěrníky, kteří měli dne 9. t. m.
prvou společnou schůzi, v níž jednáno o vo-
lební akci a zejmena o kandidátech pro příšt
volby. Výsledek porad bude svým časem ve
řejně prohlášen.
Ze Lvova, 10. listopadu. (Nový kato-
lický areibiskup lvovský) dr. Josef
Bilčevský je toho času roktorem university
lvovské. Jest mu teprve 40 let, neboť se na-
rodil 26. dubna 1860 ve Vilanovicích v Haliči
studoval gymnasium ve Vadovicích, theologická
studia ukončil r. 1884 na université krakovské
kdež r. 1886 povýšen za doktora theologie
Pak se odebral na gregoriánskou universitu
v Římě, kde ztrávil dvě leta a jeden semestr
na katolickém instituté v Paříži. Roku 1890
stal se katechetou při krakovském gymnasiu sv.
Anny a téhož roku se habilitoval jako sou
#16
alto_textblock
#16
kromý docent všeobecné dogmatiky spisem »Ar
chaeologie křesťanská v církevních dějinách
dogmatech.« Roku 1891 stal se mimořádným
a r. 1893 řádným professorem dogmátiky př
universitě Ivovské. Z jeho učených prací, týka
jících se hlavně křesťanské archacologie, možno
uvěsti ješté spisy: »Manius Aeilius Glabrio«
»Genese a historie apošt. vyznání víry«, »Bohu
zasvěcené děvy v prvních dobách křesťanství
a p. v. Polské listy vítají jmenování. dra. Bi
čevského lvovským arcibiskupem s úplnou spo
kojenosti.
Ze Zadru, 11. listopadu. (Volebn
kompromis chorvatských stran.)
Dne 3. t. m. uzavřen v Zadru kompromis
mezi národní stranou chorvatskou, zastoupenou
poslanci Vrankovičem, drem. lvčevičem, drem.
Klaičem, prof. Korlaetem a Nisetsem, a stranou
práva, zastoupenou poslanci Trumbičem, Bia-
kinem a Tomaseem. Straně práva ponechávají
se tři venkovské volební okresy (dubrovnický
siňský a zaderský); ostatní okresy ponechává
národní strana pro sebe, ač nedojde-li také na
kompromis se Srby, jimž by tato strana pone-
chala dva mandáty. Obě smlouvající se strany
zavázaly se voliti kandidáty kompromisní; pouze
v okresích, jež budou po případě vyhrazeny
Srbům, dovoluje se straně práva staviti též své
kandidáty. Kompromis má platnost pro nastá-
vající volby do říšské rady. Po volbách pozbude
platnosti.
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy zahraničné.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 14. listopadu.
#19
alto_textblock
#19
Basko a Balkán.
»Poccig« ukazuje na mezinárodní charakter
projektované rakousko-uherské dráhy Sarajevo-
Mitrovica. Dosud sice žádná velmoc neozvala se
proti projektu, ale může se to ještě stát, neboe
Balkánský poloostrov a udalosti, tam se ode-
hrávající, nejsou méně zajímavy, než Čína
Rusko by se dopustilo ohromné chyby, kdyby
mlčky dopustilo, aby Rakousko- Uhersko nabylo
takového strategického i obchodního vlivu n
Balkáně, že by vliv ruský byl úplně vytlačen.
Ruská diplomacie musl býti na stráži, hlavně
v Cařihraděr »Asijský východ má pro Rusko
velkou důležitost — v budoucnosti, ale Balkánský
poloostrov, nasáklý ruskou krví, je pro nás dů-
ležit nejen v budoucnosti, nýbrž i v přitomnosti.
Můžeme a musime pracovati v Pekině, ale ješte
více, pokud je čas, dlužno nám pracovatř v Caři
hradě.«
#20
alto_textblock
#20
o
Ze Skoplje plšou: Od té doby, co sem při-
šel nový valija (guverner), je stále hůře. Je zde
veřejné tajemství, že valija má svázané ruce
zdejším rak.-uherským konsulem Paarem. Možno
říci, že celý arnautský národ oddal se loupež-
nictví. Pronásledovaného srbského obyvatelstva
nikdo se neujímá, ani srbský konsul ne. Ar
nauté zavraždili B. Simonoviče a Petka Perko
viče z Peči. V kumanovském kraji ukradli dceru
Trajka Miljkoviče z Begance. Odvedli ji do Ku-
manova a násilím poturčili. Turecké úřadyo
tom věděly a nezabránily. Sedláci poslali do
Skoplje deputaci, aby přednesla jejich žaloby
valijovi, ruskému a srbskému konsulovi, ale de-
putanti vrátili se s nepořízenou a litovali, že
marně utratili peníze. Arnautský rozbojník Becin
přitrhl ke vsi Kaluděrce a uioupil tři srbské
hochy, pasáčky. Dva si podržel a třetího poslal
do vsi, aby mu sedláci poslali výkupného 20
tur. liber, tolik a tolik masa, chleba, vína a
opánků a nepřinesou-li, že oba chlapce zařizne
Sedláci neměli nie jiného na vybranou. I se
brali, co rozbojník poručil, a jemu nesli. Ale
přišli o něco později a oba hoši byli již zabiti.
Odtud rozbojník chodil po vsech a ukládal vý-
kupné celým vsem i jednotlivcům. Komu schá-
zelo několik grošů, uřízl mu obě uši. V jedné
vsi chytil dva sedláky, jednomu usekl ucho
#21
alto_textblock
#21
Řádění Arnautů.
#22
alto_textblock
#22
dal druhému, aby s ním šel do vsi a sebral 30
tur. lib výkupného, sice že zabije toho, kterého
si podržel za rukojmí.
Je svrchovaný čas, aby Bulhaři dali Srbům
zadostučinění za zločiny »Makedonského komi-
tétu«, aby se oba slovanští národové smířili
pracovali společně, sice bude zle s oběma. Jak
se turecké úřady mezi ně vkládají, ukáže ná-
sledující případ.
Létos v letě Bulhaří přepadlí Srby v Bašině
Selu u Velesu. Srbové se ubránili. Ale za to,
že se bránili, t. j. že užili zbrani, bylí nyní o
tureckých úřadů zjímáni a do okovů vrženi.
Z Bulharů zatčen pouze jeden.
#23
alto_textblock
#23
Divoši na Ealkáně.
»3acraha« oznamuje: Bulhaří svou revo-
lučnou prací podráždili Turky a Arnauty, že
v pravém slova smyslu zdivěli. Vražda za
vraždou se přihází. V Debru, Kičevu, Petovua
Prilipu odehrávají se každý den krvavé výjevy.
Ozbrojené arnaulské čety šíří strach a hrůzu po
krajích bitoljském, ochridském, kičevském a pri-
lipském. Obyvatelé nesmějí ze svých domů, tak
že ani na polích nepracují. Loupežné čety dran-
cují a berou, co jim do rukou padne. Ve Ve-
lesu, Kavadarci a na jiných místech Turci utvořili
tajné spolky po příkladě Bulharův a účelem
jejich je vyhladiti křesťany. Vypravuje se, že
tyto spolky tvoři se na pokyn s hůry a že před-
sedy jejich jsou obyčejně kajmakamové a kadijové.
Vidno z toho, že Bulhaři svým Makedon-
ským komitétem nabrousili meč ne na hlavy
Srbů, Turků, Arnautů, Řeků a Kucovlachů, jak
zamýšleli, nýbrž i na hlavy své.
#24
alto_textblock
#24
K zahájení říšského sněmu
německého.
Dnes zahájen byl říšský sněm německý
trůnní řečí. Listy opposiční praeludují za-
hájení tomu ostrými útoky na vládu, poněvadž
chce si dáti výdaje na činskou výpravu již uči-
něné povoliti pouhým dodatečným úvérem a ni-
koli prostřédkem zvláštní indemnitní předlohy.
Zvláště orgány »středu« prudce se vyslovují
o nešetření práva ústavního, nicméně soudí se,
že tato prudkost útokův »středu« má jen za
úkol vynutiti na vládě další církevně-politické
ústupky, načež by střed, jak již ostatně se stalo,
klidně pro požadavky vládý hlasoval. Soudí se
proto, že na konec náklad na čínskou výpravu
povolen bude jako dodatečhý úvér velikou vět-
sinou hlasův proti hlasům socialistův, svobodo-
myslné strany lidové, Polákův a Elsasanův.
Ostatné přes to není nezajímavo, že v přičině
žádoucnosti přadlohy indemnítní souhlasí se stra-
nami opposičními také konservativní »Posta.
Listy svobodomyslné připomínají zvláště, kdyby
sněm nyní netrval na ústavním právu svém, ž
by způsobil nebezpečný případ praecedenční,
na kterýž by se každá vláda odvolávat
mohla, chtěla-li by zahájiti výpravy
vojenské bez souhlasu sněmu.
»Freisinnige Ztg.« dodává k tomu: »Ve vládě
jeví se náchylnost k osobnímu regimu, prot
němnž nelze ani s důrazem dostatečným
vystupovati.«
#25
alto_textblock
#25
Seusační odhalení.
Admirál Crowninshield, přednosta kanceláře
v námořnickém ministerstvu Spojených
státův, učinil ve své zprávě, ministru zaslané,
sensační sdělení, že Spojené státy čitaji
sotva čtvrtinu toho počtu námo-
níkův, jehož by zapotřebí bylo k zápasu
některou evropskou námořní mocí prvního řádu.
Počet námořníkův stačil sotva k válce se Špa-
nělskem, od té doby pak ještě jich ubylo. Nepo-
voli-li kongres rozmnožení námořníkův, zůstane
prý Unie malomocnou.
Počet sběhů v Unii činil v minulém roce
2452 mužův.
Připravuje se předloha o rozmnožení i voj-
ska pozemního. Řadové vojsko má býti roz-
#26
alto_textblock
#26
FEUILLETON.
#27
alto_textblock
#27
V Praze, 14. listopadu.
6—. (Kronika.) Ta naše otázka slo-
vanská vrtá již přece jen mozky. Hlavy se
kladou do dlaní, názory se vynořují, křižují
Nic nevadí, převládá-li zatím pessimism.
Všimněte si na příklad hlasu:
— Jen žádné illuse! Jedno je správně;
v praktickém životě potřeba rozhoduje. A po-
třebu znalosti druhého slovanského jazyka nikdo
u nás dnes necíti. A i kdyby zásada už byla
přijata, jaké toprv obtíže! Prostředkovacím ja-
zykém Slovanů mohl by býti jen jeden.A
kolik je naděje, že ten bude přijat? Nabídněte
ruštinu — Polákům. Uhlídáte, jak pochodíte
se svým ideálem jednoty . . ..
Autor námitky má pravdu. Je zcela pravdě
podobno, že by se nám bratři Poláci asi rychle
poroučeli z porady, kdybychom jim zejtra odpo-
ledne na příklad nabídli ruštinu za jazyk doroz-
umívací. Ale, kde stojí psáno, že by se praktické
řešení otázky mělo popadnouti za ten konec
Přijetí dorozumivacího jazyka bylo by skutečnou
korunou snah. Jím byla by otázka slovanské
kulturní jednoty opravdu již rozřešena. Ale.
kdopak by chtěl hned sáhati po vrcholu idey
a stavěti budovu od střechy? Nedoporučuje
se tu methoda více postupná, praktičtější? Což
nemá idea své přednější mety, své bližší cíle,
jichž třeba dříve dosáhnouti? Nemajíli u Po-
láků pro ideu slovanskou dost porozumění
je-li v té věci i se Srby a Chorvaty těžká řeč
kdo praví, že prvním naším krokem mělo by
býti, abychom na dokonalé Slovany předělávali
zrávna především Poláky, Chorvaty a Srby?
Což není úkolu mnohem bližšího? Neměli by-
chom pro ideu příšti kulturni jednoty ziskávati
a na dobré i dokonalé Slovany předělávati pře-
#28
alto_textblock
#28
devším — samy sebe? Či není křiklavě
zřejmo, jak jsme v těch věcech sami ještě
opozděni? Jak přese všecku svoji sentimen-
tálnost a theoretické nadšení jsme slovanské
myšlence, slovanské práci, slovanskému světu
a jazykům slovanským téměř úplně cizí? Jakým
právem chceme, aby se pro naši ideu slo-
vanskosti rozehřívali druzí, dokud příkladnými
vzornými, dokonalými Slovany — nejsme sami?
A bližší cíle, nežli dorozumívací jazyi
všech Slovanů?
Jsou-li jaké?
Jakž by nebyly! Na příklad hned otázk
dorozumivacího jazyka mezi námi Čechy a —
Poláky!
Chcete znáti podstatu česko-polské otázky!
Náhoda vás jednoho dne přivála na kra-
kovské nádraží. V restauraci šlo vám dost těžko
dohodnouti se se sklepníkem. Čechu se na po-
prvě zdá, že Poláci tak nesrozumitelně »šuš-
ňají«. Neplejte se, jak zase naopak zní napoprvé
čeština Polákovi. Zkrátka, předsudek překáž
zprvu na obou stranách. Ale, nežli jste pobyl
ve městě do večera, nějak ku podivu se vám
vyrovnalo v hlavě. Ledaco se vám vyjasňuje
v pouličních nápisech i v rozmluvé lidí, co na-
poprvé zdálo se tak »zmatené«. V divadle
v prvním aktu jen s nouzí jste se věšeli hercům
na ústa — schválně volili jste místo pobliž je-
viště — ve druhém aktu už s potěšením roze-
znávali jste slova a smysl. A ve třetím jednání?
Jaký podívný dojem! Chtěli byste už přísahat,
že ty lidičky mluví vlastně — po českul
Od té chvíle začali jste se na polštinu
jinak dívat. Vrátili jste se domů, ne sice ještě
jako hlasatelé česko-polské jednoty, ale už se
zlomeným předsudkem. Nevyhýbáte se už žádné
přiležitosti. Kde se naskytne, nastavujete horlivě
sluch polskému zvuku, všímáte si polského písma.
#29
alto_textblock
#29
Saháte po polských novinách, vyhledáváte
polskou společnost, kde se udá. Už se vyznáte
ku podivu dobře ve všem, co spadá do vašeho
oboru a můžete se dohodnouti. Šlo to ku po
divu lehce! Přimo hravě! Jednoho dne vám
konečně napadlo:
— A což! Zkusme to o stupinek výše
s literaturoul
A objednali jste něco. Něco moderního
Sienkiewieze na přiklad! Je tak v modě! Ro
zevřete svazek.*) Nápis nevypadá zrovna zná
mostně: »Ta Trzecia.« Ale to je věc nezvyklé
sestavy písmenek. Položte český pravopis a ejhle.
co nevysvitne: »Ta třetí!« Jak jednoduché
S kuráží tedy do prvního odstavcel
»Pracownia, w której mieszkališmy i malo-
wali ze Šwiateckim, byla niezaplacona, raz dla-
tego, že we dwóch mielišmy coš okolo pieciu
rubli, a powtóre, ze czuliámy zupelnie szezery
wstret do placenia komornego . . «
Jak vidět, novella z uměleckého, z malír-
ského života. Čtete pomalu a bedlivě slovo z
slovem, větu za větou. Božinku, vždyť jeto
všecko vskutku české, zvuky, hlásky, slova,
vazba, všecko ! Hle
»Pracovna (dílna), ve které ji s m
meškali (bydleli) i malovali se Svja-
teckým, nebyla zaplacena, ráz
(předně) podletoho (proto), že ve dvo
(dohromady) měli jsme cos okolo pět
rublů a zadruhé, že jsme cítil
úplně čirý (sčerý, čistý, upřimný) s tret
(spor, odpor) ku placení pokojného...«
Na mou věru, slovo za slovem ! Led
v pravopise a výslovnosti drobounké odehylky.
A jako první odstavec, mine hladce druhý, třeti,
mine stránka za stránkou, kapitola za kapitolou
*) Pisma Henryka Sienkiewica. Tom XIX. Wa
szawa
#30
alto_textblock
#30
Celá novella ! Devadesát pět stránek! Rozuměl
jste všemu. Uvědomujete si podivný fenomén
nikdy jste se tomu jazyku neučili a přece —
umíte polsky! Čím to je? Co se to s vám
stalo?
Najednou vám vychází světlo! Čeština
polština, to vlastně — jeden jazyk. Nic je ne-
dělí, leda nepatrninká námaha. Pouhá sténa z
papíru. Třeba podniknouti tu malounkou ná-
mahu, protrhnouti ten papír a — nový svět se
vám otevřel. Čechové a Poláci jsou vlastně jeden
národ.
Proč tedy nepodniknou tu nepatrnou ná
mahu? Proč neprotrhuou stěnu z papíru, která
je od sebo děls?
Taková je porobná moe cizí kulturní idey
Umrtvila v tělese národním všechen smysl pro
vlastní prospěch. Místo, aby toužili po jednotě
oba rozvedené kmeny uvykly si, nevěděti o sobě
spíše se odpuzovati. Cizí kultura vztýčila roz
dělovací stěnu. Pohodlí zvyku bránilo, abys
stěna neprotrhla.
Otázka vychování! Organisace školství
A pomoc by byla tak snadná! Trochu poučení
mládeži ve školách českých a polských, trochu
praktického návodu oběma a nežli nové poko-
lení doroste, bude mezi českou a polskou. intel-
ligencí vyřizena otázka — dorozumivacího jazyka
a
Idea kulturní jednoty Slovanstva není fan
tomem! Má své zřetelné cíle, bližší i vzdálenější
má své určité cesty, které k nim vedou . ..
A víc ! Idea je skutečně na postupu. Chcete
důkazy? Svědectví neklamná? Dokumenty doby?
Všimněte si nové knihy našeho soudruha
pana Josefa Holečka.) Znáte z novějších ra-
kouských dějin pojem tak zvaných »bachovských
*) Bosna a Hercegovina za oku
s ace. Napsal J 0 se f Holeče k. V Praze, 1901
#31
alto_textblock
#31
—
husarů«? Byli to zřízenci vládní, namnoze Če-
chové rodem, slepé nástroje panujícího systému
v zemích mimočeských, hlavně v Haliči av
Uhrách, pověstní svou činností germanisační
svými bezohlednostmi k neněmeckému obyva-
telstvu. Jejich zásluhou jmeno české na dlouhou
dobu v oněch zemích octlo se v klatbé a opo-
#32
alto_textblock
#32
vržení.
To bylo před půl stoletím.
Od té doby mnoho se změnilo! Idea slo-
vanské pospolitosti, »ač mladá a neujasněná
dosud«, i ve své fázi prozatím citové vykonala uz
jisté dilo výchovné. Zřetelné stopy zbyly po její
působnosti. Kniha podává toho doklady. V dnešní
Bosně a Hercegovině zase působí Čechové v po-
slání civilisačním. Jsou zase úřadníky a zřízenci
cizího systému vládního. Ale jaký rozdil mezi
dnes a mezi tenkrát, před půl stoletím
— Češi (úřadníci a vojáci v okupovaných
zemích) nejen v soukromém obcování, nýbrž i ve
službě ostře se liší od ostatních národností ra-
kouských, slovanských nevyjímaje . . . Mezi
nimi a okupovanými nastalo prý jako sbratření,
t. je ne nějaké formálné zpečeténí bratrstva, ale
tésné sblížení duševní. A to při dvou
národech místně tak od sebe vzdálených,
v různých sférách kultury vychovaných, vírou
od sebe oddělených, znamená pravý div-
— Češi su od sviju Švaba najbolji (Češi
jsou ze všech Švábů nejlepší) řekl autoru prostý
domorodec. A faktem tím, poctivě uznaným,
sňata s Čechů klatba, kterou na ně uvalili po-
věstní čeští byrokraté z doby metternichovské
bachovské. Patřiť fakt zajisté mezi nejskvělejší
kulturní úspěchy českého národa v naší dobe.
A klíč ke zjevu tak nápadnému?
Průnik idey slovanské do cítění všech vrstev
českého lidu. Idea je na postupu a cíle budou
stále bližsí a určitější ..