Ročník XXVI

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 163.

k třídní domovní 1,388.901 651.063 166.389

k pozemkové v Čechách . . . 10,995.798 na Moravě . . 6,051.125 ve Slezsku . . 954.404

placeno:

2,206.353 úhrnem. . . . . 18,001.327 6,473.533 v celé říši . . 37,608.638 Rolnictvo rakouské zaplatilo r. 1697 daně pozemkové 36.95 milionů zl. a daně domovní třídní 6.13 milionů zl.; mimo to zaplatilo 37.6 milionů zl. přirážek na daň pozemkovou a 6.47 milionů zl. přirážek na daň třídní; úhrnem zaplatilo 87.15 milionů zl. — Poně- vadž čistý katastrální výnos v Rakousku obnáší 163.5 milionů zl.: odvádí rolnictvo ve skutečnosti, nehledě na různé daně nepřímé: více než 50% z čistého katastrálního výnosu Ob. p. a nár. daní. Prüměrné ceny eukru v prosinci 1900 na pražské burse za 100 kg: Surovina: Ústí nad Lab. 24.75 K, Praha 24.00 K, Kolín 23.65 K, Pardubice 23.45 K. Zvědy a odpovědi.

L

Čís. 63. Mám vlhkou louku, kterou jsem čá- stečně drenoval. Pod loukou jest louka sousedova, jenž mi zabraňuje udělati příkop po jeho louce, aby voda odpadala. Mohu souseda donutit, aby mi dovolil příkop buď otevřený, neb položiti trubky tak, by odtokem vody škody netrpěl? A. K. H Odpověď: Nemáte prostředku, abyste donutil souseda, aby dovolil přes svůj pozemek zříditi jaký- koliv odpad vody; ba mohl by Vás žalovati, že Jste louku drenoval a tím že přivádí se mu více vody najeho pozemek. Bohužel, jest vodní zákon hospo- dáři tak nepříznivý! Bezpochyby se také louka sousedova z Vašeho příčního příkopu podmáčí. Proto radíme dohodnutí po dobrém, abyste trubky do jeho pozemku položil, čímž se zároveň částečně odvodní, je-li mokrý. Nebylo by Vám možno louku tu od souseda odkoupiti? Čís. 64. Podléhá daň z důchodu přirážkám obecním? Platí snad usnesení zemského sněmu z r. 1896 o osvobození od přirážek zemských. okresních a obecních toliko: 1. pro osobní daň z příjmů neb 2. i pro všeobecnou daň z výdělku, 3. pro daň výdělkovou podniků povinných klásti veřejný účet a 4. pro daň důchodkovou? J. V. ve Sv . Odpověď: Toliko osobní daň z příjmů jest od veškerých přirážek osvobozena, vlastně dle dohodnutí vlády a zemského sněmu nesmí na ni býti žádná jakkoli pojmenovaná přirážka uvalena „a sice pro dobu 5 let“, tedy ještě 2 léta, na kte- rouž dobu dohodnutí se stalo. Všecky ostatní daně, tedy i daň z důchodů (rentová), podléhají přirážkám. Čís. 65. Kde bych mohla dostati vejce pravých aylesburských kachen k násadě? Dále prosím, kde koupím reformní šněrovačku, o které před časem jsem četla v t. 1.? J. K. , odb. listu. Odpověď: Račte v jarním období sledovati inseráty vajec k násadě v našich listech, případně obraťte se do administrace časopisu „Svět zvířat“ na Smíchově. — Ohledně reformní šněrovačky račte se obrátiti na firmu Federer a Piesen, továrna šněrovaček v Praze, abyste se nemusela do Ně- mecka obraceti. Čís. 66. Jest výhodnější kompostovati hlínu s hnojem, neb kompostovati hlínu samotnou a hnůj voziti přímo na pole? L. K. v H. p. B. n. M. Odpověď: Nejlepším a dobrým prostředkem uchrániti před ztrátou cenných součástí hnojivých jest kompostování (vrstvení) hnoje s hlinou. Čím těžší jest hlína, t. j. čím více jílu chová, tím lepší jest výsledek. Kompost po stranách hlínou omažte a dejte navrch silnější vrstvu hlíny, aby v ní ne- byly trhliny. Tato pokrývka zřídí se jako nádržka, do níž leje se močůvka, která pak do kompostu prosakuje. Pomoci se může, kdyby sama nechtěla téci, napícháním děr, které se pak hlínou zamažou. Vrstvy hlíny dělají se slabší než hnoje, jenž se pak slehne, že jsou obě vrstvy stejně silny. Čís. 67. Sázím každý rok více druhů brambor, mezi těmi též tak zvaný Agneliho klenot, který sice také poněkud hnije, za to ale hlíz mnoho vyroste. Jediná vada u této odrůdy je, že ji není možná pořádně uvařiti. Jest-li se vaří málo,

ostanou do polovice syrové a nechají-li se dost uvařit jako jiný druh, udělá se z nich neúhledná kaše, tak že o to ani vepřový dobytek nestojí. Proto obracím se o radu, zda-li je nějaký prostředek, aby se řádně uvařiti mohly, a jakou asi cenu mají pro dobytek? Snad má mnoho škrobu? Mí. J. Odpověď: Letos jest to následkem vysoké škrobnatosti se všemi bramborami tak, které vůbec více škrobu chovají. Oceďte je, jak začnou pukati a nechte je v páře pod pokličkou dojiti. Nebo nechte si udělati od klempíře malou třínožku, dejte ji do většího železňáku a nalejte vody až po třínožku; na třínožkupostavte jiný menší hrnek s bramborami, tak veliký, aby se do velkého hrnku, nejlépe železňáku, vešel a tento železňák dobře přilehající pokličkou přiklopte. Můžete podložiti též čistý kloc a pokličkou zatížiti. Brambory ve vnitřním hrnku se nepřiklopí; vaří se pak parou, která se v železňáku vyvinuje, a nerozvaří se. Toto jest vyzkoušeno a nemeškejte to zkusit. Rozvařené brambory mění se v maz škrobový a ten ani vepřům nechutná. Klenot Angneliho není brambora nejškrobnatější a hodí se co hospodářská brambora tedy i ke krmení velmi dobře. Letos má mnoho škrobu jako vůbec všechny brambory. Čis. 68. Současně odbýval se hon na polích panských a rolnických. Stalo se, že honící pes p. P., nájemce honitby na pozemcích rolnických, pronásledoval zajíce na pole panské. Při zpá- tečním útěku byl jedním ze střelců „panských“ na poli panském zastřelen. Je možno podniknouti nějaké kroky proti jmenovanému střelci? J. J. St., p l. Odpověď: Mohl-li střelec bezpečně věděti, že zastřelený pes byl skutečně psem honícím a že se pouze za zajícem zaběhl, t. j. že od vidi- telného střelce z Vašeho revíru vyběhl, můžete od střelce žádati soudní cestou náhrady. Ostatně jest věc choulostivou, neboť honební zákon za- střelení psů, kteří v revíru honí a od pána se vzdálí, dovoluje.

esejeejskechake Záležitosti spolkové. Hosp. spolek v Kostelci nad Orl. pořádá výroční valnou schůzi v neděli dne 20./1. 1901 o 11/2 hodině odpol. v sále na Rabštejně“ v Ko- stelci n. Orl. Na programu nachází se vedle voleb atd. přednáška p. řed. Bauera: „Naše ho- spodářské poměry na konci století- Hosp. spolek pro okresy Chrudim. Na- sevrky a Hlinsko konal svou XIV. valnou schůzi za rok 1900 v Kočím dne 3./12. za hojného účastenství. Po obvýklých formalitách přednášel p. A. Nečas, správce zimní hosp. školy v Chru- dimi, o otázce: „Zda by se u nás měl tabák pě- stovati.“ Referent vylíčil práce s pěstováním tabáku spojené, vliv podnebí na jeho zdar a poukázal zvláště na veliké rozdíly v jakosti sklizně, jakož i na obtíže finanční kontroly. Na to sdělil výsledky pěstování tabáku u nás, kde prováděno bylo před lety přičiněním vlast. hosp. společnosti; výsledky neprokázaly prospěšnost pěstování tabáku pro nás a také od té doby ve prospěch jeho poměry se nezměnily. P. referent odvodil ze svých výkladů přesvědčení, „že není na místě, abychom se v Če- chách pěstování tabáku domáhali“. — O druhé otázce: „Pojišťování dobytka, zvlášť hovězího“ pojednal prof. J. Stříteský na základě zkušeností v pojišťovacích d užstvech na Moravě a v Čechách, hlavně na Litomyšlsku, nabytých. Odporučuje ta- kové pojištění, kde se skutečná odhadní cena za dobytče vyplácí, nikoliv pouze, že se zaručuje ro- zebrání masa neb vyplacení masné hodnoty, po- něvadž toto prvnější jest jaks tak odvěkým zvykem v mnohých obcích. — Třetí otázku: „Jak čeliti má rolnictvo kartelu cukrovarníků?“ uvedl v roz- hovor předseda p. Ant. Štěpánek, vybídnuv pří- tomné rolníky, aby na základě svých osobních zkušeností náhledy své projevili. Po debatě for- muloval předseda ochranné prostředky proti cukro- varním kartelům takto: 1. Řolnictvo musí býti tak silno a finančně na cukrovarech nezávislo, aby bylo tak mocným činitelem jako jsou kartelované cukrovary samy; pak bude míti vyjednávání o cenu řepy jiný výsledek, když rovnomocný s rovnomocným kontrahentem vyjednává, když každý z obou po- ciťuje váhu druhého a jeho požadavky respektovati musí. Tomu není dosud tak, neb jest jediný rolník proti cukrovaru úplně bezmocným, na pouhé uznání odkázán a solidarita rolnictva jest pouze zbožným přáním. Tu nelze ušetřiti v některých krajích rolni- ctvo spravedlivé výtky, že mnozi jeho příslušníci

nejednají upřímně a ač veřejně za solidární se prohlašují, za zády s cukrovary soukromně jednají a společnou věc zrazují. — 2. Cukrovarnictví jest vlastním průmyslem zemědělským a toliko ne- šťastným sběhem událostí stalo se, že z rolni- ckých podniků staly se podniky průmyslové, ač někde stkví se dosud nápis „Rolnický cukrovar-. Jest pochopitelno, že kapitál mimorolnický, dnes v cukrovarech investovaný, hledí si především svého prospěchu, na prospěch dodavatele řepy málo se ohlížeje. Kdyby každý rolník byl v po- měru své průměrné dodávky řepy akcionářem, nebylo by sporů o cenu řepy, neb by dostal vše, co se z řepy jeho vytěží; nebylo by žádné divi- dendy, která nyní s cenou řepy konkuruje. K tomu ideálnímu poměru mezi sebou a cukrovarem musí rolnictvo se stále blížiti a tak rozřeší si samo kartelovou otážku bez zákonů, které přec jen z ohebných §§ sestávají. Snižováním dividend, vyšším placením řepy by nerolnický kapitál sám se z cukrovarnictví vystěhoval a rolník měl by příležitost druhdy odprodávané akcie zpět kou- piti a státi se tak znenáhla pánem cukrovaru a tím určovatelem ceny vlastní řepy. Než i kde nemají rolničtí akcionáři té síly, na snížení divi- dendy působiti — ač-li by dovedli toto snížení vy- vážiti vždy zvýšením ceny dodané řepy, neb s oběťmi jednotlivců nechceme počítati — necht skupuje rolnictvo akcie, které se ku prodeji na- bízejí a dřívější svou chybu vyrovná. 3. Stavba nových cukrovarů, kdyby předchozí prostředek nedal se provésti a cukrovar tvrdošíjně spra- vedlivým nárokům dodavatelů řepy odpíral. 4. Ne- sázení řepy nemůže býti prostredkem protikarte- lovým, poněvadž jest to zbraň, která raní sice hluboce protivníka, ale i ruku toho, kdo jí vládne. Rolnictvo musí samo v sobě ozdravění poměrů nynějších hledati a soustavným vytrvalým postupem hleděti dobýti posicí ztracených. J. Stříteský, jedn- Hospodář. společeustvo okresu skuteč- ského ustavilo se valnou schůzí v Proseči ko- nanou. Pan K. Procházka, učitel rolnické školy ve Vys. Mýtě, objasnil důležitost hosp. společen- stev; okres. tajemník p. Leníček přečetl stanovy a navrhl, aby okres. zastupitelstvo bylo požádáno, by při sdělávání rozpočtu povolilo 1/2% okres. přirážku na vydržování spolku. Příspěvku toho použilo by se k nákupu plemenného dobytka ku zřízení stanic. Jednatel společenstva vysokomýt- ského se přimlouval za 1% přirážku. Stanovy i návrh na 1% přirážku přijmuty. 690009 Literatura. 00000000 Nákladem Th. Venty v Lounech vyšla bro- žura: „Výklad k čelednímu rádu pro staro- sty obecní a hospodáře“ (podává dr. Hruška, c. k. okresní hejtman v Lounech), zákon to daný 7. dubna 1866, jímž se vydává řád čelední pro král. České, vyjímajíc hlavní město Prahu. Cena poštou 65 halérů. Špis tento všem hospodářůma pp. starostům obcí vřele doporučujeme. Nákladem J. R. Vilímka v Praze vydáno: „Od Tater k Adrii“, nádherného cestopisného obrazového díla, sešit 17. se skvostnými 12 po- hledy na jednotlivá zajímavá místa a města soustátí našeho. — Dílo „Od Tater k Adrii“ vyjde v 18 se- šitech úpravy „Letem českým světem“ po 43 kr. Románu Antala Staška „V temných vírech- sešity 22. a 23.; cena sešitu obnáší 30 h. Odpo- ručujeme opětně toto cenné původní dílo. „Vinnetou, rudý gentleman“, illustrovaný román z pustin amerických dra. K. Maye, sešit 11.; cena sešitu 30 hal. Nového poutavého vypravování V. Beneše- Šumavského „Madý rek burský“ sešit 4. (ve „Vilímkově knihovně dospívající mládeže“). Líčeny jsou tu příhody mladého hrdiny českého, jakoži zápasy Burů proti Angličanům; cena sešitu 20 h. Nové povídky T. E. Tisovského „Čumil a Chytrouš“, illustrované J. Loukotou, sešity 10., 11. a 12. (ve „Vilímkově knihovně Malého čte- náře“); cena illustr. sešitu pouze 10 h. „Veselý anekdotář“, sbírka anekdot, vtipů, humoristických příhod, sentencí, epigramů a hu- moresek, sešit 52.; cena sešitu 20 h. Nákladem J. Otty v Praze vydáno Největšího díla českého „Ottova Slovníku naučného“, illustrované encyklopedie obecných vědomostí, seš. 375. a 376., obsahující pokračování písmeny „M“. Cena sešitu 72 h (36 kr). — Re- dakci nádherného díla tohoto vedou první auto- rity naše a vyšlo téhož již plných dvanáct dílů