r Ročník XXv.

HOSPODÁŘSKÝ LIST. (Příloha k čís. 14.)

Str. 161.

ron miiajn ními vlastnostmi, zaujímá při vegetaci místo důležitější, než se dosud za to mělo. Hnojiv, jež těžko a zvolna se rozkládají — jako pařené moučky kostní — dáváme přede- vším na půdy, jež buď samy hojně vláhy zadržují neb mají spodek nepromokavý, dále na půdy, jež chovají hojně látek ústrojných a v těchto bohatý pramen kyseliny uhličité, která živiny rozpouští. Půdy teplejší vyžadují superfosfáty. Půdy slinité a humusové potře- bují hnojení neústrojnými látkami dusíka- tými, jako jsou ledek a síran amonatý: obě hnojiva slouží jednak přímo za potravu rostli- nám, nepřímo k rozkladu minerálních látek v půdě. — Čím méně jest půda zvětralá a čím méně chová již připravených potravin rostlin- ných, tím více vyžaduje strojených hnojiv. Konečně čím více jest ornice zdělána a čím pokročilo více její zvětrání: tím větší jest její schopnost absorbění a tím více uka- zuje se na ní účinek hnojiv strojených. Dalším vodítkem při volbě hnojiva budiž rostlina, kterou pěstovati hodláme. Známo, že některý druh hnojiv pro tu, jiný pro jinou rostlinu vydatněji účinkuje. Tak na př. účinkuje sádra vydatně při pěstování travin a rostlin pícních; síran amonatý a ledek u okopniny; vždyť zkouškami i pokusy o skli- zni dokázáno, že přimíseny k su- perfosfátu zvýšují sklizeň a mají vliv na lepší hodnotu cukrovky, a že řízky obsahují více dusična- tých látek a proto jsou vydatněj- ším krmivem. Kde jedná se o bujný vzrůst, jako n. p. u travin, jest výhodno užíti ledku, po jehož rozhození v ně- kolika dnech zelený list ukáže nám, ják vzbuzen prudký vege- tační vývoj. — Soli draselnaté, zdá se, že účinkují na jakost ro- stliny, n. př. u brambor na množ- ství škrobu, u travin že zvýšují množství látek výživných, podobně Obr. 58 ku chmeli a vínu jsou dobrými. Velikou řadou přesně prováděných pokusů zjištěno, že v prvé řadě chybí půdám dustk Bez dusíkatého hnojení jsou sklizně malé a vý- hradné hnojení draslem a kyselinou fosforečnou bylo by na sklizeň bez účinku. Naproti tomu výhradné hnojení ledkem dává sice nápadně větší výnosy — největší ovšem za přihnojení draslem a kyselinou fosforečnou avšak tímto zjevem nesmí se nechati rolník svésti. Zajisté kolikrát četli jsme o pokusech s hno- jením tím způsobem, že hospodář rozděliv parcelu na 3 díly, pohnojil I. díl kyselinou fosforečnou, II. díl draslem a III. pak chilským ledkem. Pokusem tím zjistil, že hnojiva na dvou dílcích účinkovala nepatrně, na dílci III. byl však účinek ledku nápadně znáti, tak že ho- spodář budoucně spásu jen v ledku viděl, a hnojení draselnaté a fosforečné zavrhnul. Proto nastala doba, kdy hospodáři většinou hnojili k stéblovinám a okopninám výhradně ledkem; to však bylo nesprávné: v brzku totiž spozorovali, že při takovémto jednostranném hnojení účinek ledku znenáhla mizel, a na- stala otázka, v čem toto ubývání účinku ledku vězí? Odpověď je na snadě: plodiny dotyčné ubíraly v ornici obsaženou kyselinu fosforečnou a draslo, až nastal nedostatek těchto živin a účinek ledkování pak zmizel, a teprve při- dáním těchto látek přišel opět účinek ledku

k platnosti. Takovéto výsledky jednostranného hnojení ledkem přivedly mnohého hospodáře v omyl, jako by ledek toliko dráždidlem a vy- ssávačem půdy byl; než tomu tak není: ledek jest hnojivem výživným a obsahuje-li půda do- statek kyseliny fosforečné a drasla, pak účinku ledkování odpovídá větší sklizeň a tato se také objeví. Toto plus sklizně půdě v podobě kyseliny fosforečné a drasla vrátiti, mělo by se státi pravidlem: na každý použitý cent ledku mělo by se vrátiti půdě tolik kyseliny fosforečné, kolik větší sklizeň než středn následkem ledkování vykazuje. V četných případech bude také nutno po- hnojení draslem — u nás síranem draselnatým kdežto v Německu se užívá hlavně chlorid draselnatý. Především půdy luční, písčité. rašelinovité a většina půd lehkých jsou z pra- vidla chudé na draslo. Jinak se to má s pů- dami těžkými: tyto jsou většinou bohaté draslem, tak že stačí dodávati jim draslo v chlévské mrvě obsažené. Jest nyní otázka: mnoho-li kyseliny fosfo- rečné a drasla má se ku hnojení užívati?

Nová třířádková plečka na řepy firmy Černovský a spol. v Č. Brodě. Půdy, najmě těžké, mají, jak již řečeno, dosti drasla, není však vyloučen případ, kde půda skutečný nedostatek této látky chová, a nutno jest se utíkati též k strojenému hnojivu draselnatému, aby se nejvyšší výnos plodiny zajistil. Nemá nikdy býti zásoba drasla v půdě zmenšena, nýbrž ono množství drasla, které se půdě poskytnutou sklizní odejme, musí buď chlév. hnojem neb solí draselnatou půdě se nahraditi. Dejme tomu, že každý čtvrtý rok pohnojíme půdu na 1 ha 400 q mrvy chlévské (115q po korci), přijde tudíž na rok na 1 korec 28.78 q mrvy chlévské. Jelikož 100 q chlévské mrvy chová as 60 kg drasla, má 28.78 mrvy, použité na 1 korec, as 17.25 kg drasla. A přihlédněme nyní ku sklizni. U obilnin vezmeme sklizeň dobrou, u ostatních sklizeň střední jako tomu letos bylo. obsahuje Sklizeň dobrá odejmula půdě: drasla Žito (8hl zrna 72 kg a 8.2q slámy) = 13.96 q 33.5 kg Pšenice (9 hl „ „74 „ „6 „ „ = 12.66 „ 30.4, = 904 „ 21.7, Ječmen (8 „ „„ 63 „ „4 „ „ Oves (12 „ „„ 45 „ „6 „ „ = 11.40 „ 27.4„ Střední sklizeň: odejímá půdě 7.2 q hrachu i s hrachovinou 15.4 kg drasla 7.2 „ řepkového semene se slamou 24.8 „„ 72 „ brambor i s natí 44.6 „ 100.7 q cukrovky s chřástem. 46 „ „ 144 „ řepy krmné 86.4 „ 20 „ sena jetelového . . . 34.3 23 lucinkového. .. 41.7 „ „ „

Z toho patrno, že množství 115 q chlévské mrvy každý čtvrtý rok na 1 korec pole stačí sice ku krytí potřebného drasla toliko pro střední sklizeň hrachu. Ku krytí drasla při obilí, řepce a jeteli jest zapotřebí dvoj- násobného, u brambor a cukrovky trojnásob- ného, při krmné řepě dokonce pateronásobného množství drasla, aby se střední sklizeň jmeno- vaných plodin a dobrá sklizeň obilí docílila. Přikročme nyní ku kyselině fosforečné. Má-li půda takový nedostatek kyseliny fosforečné, že hnojení superfosfátem nápadně účinkuje, tu nestačí, vrátiti půdě jen ono množství kyseliny fosforečné, které možno ze sklizně vypočítati, nýbrž půda musí obdržeti nadbytek kyseliny fosforečné, což se musí rok co rok opakovati, až účinek kyseliny fosforečné pozorovati nelze. Teprve až tento okamžik nastane, stačí půdě ono množství kyseliny fosforečné vraceti, které sklizní bylo odejmuto. Při tom sluší podotknouti, že v pů- dách lehkých, propustných neb silně drai- nirovaných musí se počítati ještě s malým úbytkem kyseliny fosforečné, následkem splá- chnutí této do spodiny. Pohnojíme-li, jak uvedeno, ka- ždý čtvrtý rok korec pole 115 chlévské mrvy, připadá na 1 rok z mrvy té 28.75 q, což odpo- vídá as 7.2 kg kyseliny fosfore- čné. Naproti tomu obsahuje: dobrá sklizeň: žita (13.96 q) 16.1 kg kysel. fosf pšenice 12.66 „ . 15.1 „r „ ječmene 9.4 „ 10.4 „„ ovsa 11.40 „ 13.7 „„ střední sklizeň: hrachu s hrach. (7.2 q) 8.6 „n řepkového semene se slamou 7.2 „ 17.1 „ , brambor s natí 72 „ 13 „ „ cukrovky s chřá- stem 100.7 „ 10 „n krm. řepy s chř. 144, 14.4„ jetelového sena 20 „1 lucinkového „ 23 „ 15.8„ Z toho jasno, že roční hno- jení 1 korce půdy 28.75 q chlév- skou mrvou ku krytí spotřebované kyseliny fosforečnépři dobré sklizni obilí, ba ani při a střední sklizni té které plodiny nestačí; ano že při krmné řepě, při řepce, bramborách a senu lucin- kovém dvojité množství kyseliny fosforečné je potřebí, než dotyčným množstvím chlév- ské mrvy půdě kyseliny fosforečné dodáme. Povážíme li nyní, že v mnohém hospodářstv roční výroba hnoje jest menší než 2875q na korec půdy, dále že v dobrém hospodářství se více má kliditi, než uvedené střední sklizně udávají: tu každý uzná naprostou nutnost hnojení pomocí superfosfátu neb Thomasovy strusky. Mám za to, že při dobrém hospo- dářství je nutno vedle hnojení mrvou chlévskou každoročně na korec půdy 7.2 kg kyseliny fosforečné užíti (což odpovídá as 28.75q hnoje chlévského), aby půda udržována byla v takové plodnosti, která největší sklizni od- povídá. — Je li však hnojení superfosfátem anebo struskou Thomasovou — vedle dosta- tečného přihnojení dusíkem a draslem — na úrodě nápadně znáti, svědčí to o nutném přihnojování kyselinou fosforečnou a doporu- čuje se několikráte silně struskou Thomaso- vou (80—100 kg na ha) tak dlouho přihno- jovati, až zásoba kyseliny fosforečné v půdě jest taková, že stačí spotřebu této kyseliny rostlinou krýti. Jistý fond, jistou reservu