#1
alto_textblock
#1
Dne 5. května 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLIOKÉ
#3
alto_textblock
#3
LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 122. Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
berních a to do komise pro daň z výdělku a do komise
pro osobní daň z příjmu. Na to se konají volby buď z ce-
lého sněmu nebo po kuriích (zde hlasováním dle jmen)a
výsledek jejich bude oznámen ve schůzi příští.
Posl. Gebler a soudr. podali návrh, aby vláda dal
poučovati široké vrstvy lidu o novém civilním řádu veřej-
nými, od úředníků konanými přednáškami.
Posl. dr. Pippich a soudr. dotazují se místodržitele
ohledně toho, že ukládá c. k. místodržitelský rada p. Vác
Šafařík v Chrudimi obecním starostům, kteří neprovádějí
ty které výkony přenesené působnosti obcí, zejména ve vo-
jenské evidenci, ve stvrzování četnických knížek německými
zápisy opatřených a kteří podávají proti nařízování c.k
okr. hejtmanství chrudimského v tomto směru odvolání
postupem instančním, pokuty.
Posl. dr. Klouček a soudr. podávají na místodržitele
tento dotaz: V posledních dnech měsíce dubna tohoto roku
odbýval sobě p. Gustav Frant. Kryš, obchodník z Hor Ka-
šperských, u pěšího pluku č. 74 v Jičíně své poslední
13denní vojenské cvičení. Protože p. Gustav Kryš již delší
dobu trpí žaludeční chorobou, hlásil se dne 23. dubna t. r.
nemocným a nemohl se proto súčastniti cvičení. Jakmile se
setník Čeněk Vacek o tom dověděl, vzkázal pro p. Kryše,
aby se dostavil do kanceláře, kdež, když byl svobodník
Kryš přiveden, byl jemu kaprálem »ode dne« oznámen roz-
kaz, že má býti ihned odveden do vězení, což také ihned
bylo provedeno a ponechán svobodník Gustav Kryš ve vě-
zení do druhého dne, kdy žádal za předvedení k lékařské
prohlídce. Plukovní lékař pan MUDr. Červinka uznal
také skutečně chorobu p. Gustava Kryše. Avšak i přes toto
lékařské dobrozdání poručil p. hejtman Vacek svobodníku
Kryšovi, ač o tomto dobrozdání lékařském dobře věděl, aby
p. Kryš za ostatní setninou na cvičiště se odebral, což tento,
ač vážně byl churav, jak mchou dosvědčiti i jeho toudruti,
učiniti musil a také cvičil po celý den. To vše ale panu
hejtmanu Vackovi nestačilo a proto diktoval svobodníku p.
Kryšovi nejvyšší trest, jaký jeho právomoc mu dovoluje,
totiž 7denní vězení; trest tento musí sobě p. Kryš, který
dne 1. května t. r. měl již z cvičení domů se odebrati, na-
stoupiti ihned. Nastoupiv trest, byl p. Kryš uvržen do ko-
můrky nečisté, čerstvě vybílené, kdež se nacházejí 3 škopky
vápna a hromada smelí. První den nedostal p. Kryš ve
vězení žádné jídlo a druhý den, když se po straně dotazoval,
obdržel teprve odpoledne o půl 2. hod. úplně studené jídlo,
které též jísti nemohl. Toto zajisté kruté nakládání se
svobodníkem Kryšem zavinila pouze a jedině ta okolnost,
že v časopise »Jičínský Obzor« uveřejněna byla zpráva, která
na pravou míru uváděla stranické jednání p. hejtmana Vacka.
Touto zprávou popuzen a maje p. Kryše za původce téže,
nastoupil proti němu co nejpřísněji. Toto přísné vystoupení
p. hejtmana Vacka stojí v zjevném odporu k intencím
nejvyšší správy vojeuské, podlamuje důvěru ve spravedl-
nost a nestranhost, kteréž vlastnosti jsou základem každé
organisace státní, najmě pak vojenské. Leč toto jednání
poškodilo v nejvyšší míře soukromoprávní poměry pana
Kryše, který jsa obchodníkem, přináší ty největší oběti,
když musí nastoupiti cvičení vojenské, jehož hospodářská
existence může býti bezdůvodným prodioužením jeho po-
bytu mimo jeho bydliště když ne nadobro zničena, tedy
aspoň valně poškozena, anať jest p Kryšovi odejmuta
možnost svým obchodním závazkům v čas dostáti.
Z důvodů těchto dotazují se podepsaní slušně: 1.
Jest Vaší Excellencí jako zástupci vlády toto nezákonné
jednání p. hejtmana Vacka známo? 2. Hodlá Vaše Excel-
lence k tomu působiti, aby bylo to vyšetřeno a náležitě
vypátráno?
Posl. Hyrš dotazuje se místodržitele v příčině vybí-
rání daní v okresu německobrodském.
Příští schüze v sobotu, dne 5. května o 11.
hodině dop.
Konec schůze o 5. hod. O min.
#7
alto_textblock
#7
Rolnický odbor konal schůzi před sezením sněmu.
Posl. Niklfeld sděluje ohledně deputace k nejv. mar-
šálku zemskému ve příčině nesvolávání sněmu v době jarní
a v době pilných prací polních, že ještě nic nebylo učiněno.
Pokud týče se úpravy platů učitelských, vykonal příkaz od-
boru zaopatření tištěných finančních výpočtů v zastoupení
předsednictva posl. Hyrš. Rozvinul se po té delší rozhovor
o tom, má-li se ještě o úpravě platů učitelských pojednati
čili nic. Proti vyslovil se posl. Jaroš, avšak po přímlu-
vách poslanců Šťastnéhe, Königa, Šulce, No-
votného, Práška a Nehasila přistoupil předseda
po návrhu posl. Šulce k předčítání jednotlivých bodů z
zprávy zemědělské komise. Odst. 1, aby veškerá místa pod-
učitelská přeměněna byla v místa učitelská, přijat. Taktéž
odst. 2., aby služné učitelských osob s vysvědčením dospě-
losti na školách obecných obnášelo 900 korun. Odst. 3. zní,
aby učitelské osoby s vysvědčením způsobilosti učitelské na
školách obecných, nechať ustanoveny jsou jen provisorně
nebo definitivně, požívaly v prvých 5 služebních letech
služného 1200 K. Po této době zvýší se základní plat na
1400 K. Ale jelikož cdbor rolnický trvá na stanovisku
jednotného služného, není pro to, aby ve větších městech
učitelstvo na útraty země honorováno bylo a ponechává
takové zvýšení obcím, jež ve zprávě komise školské jsou
uvedeny. — P odst. 4. obsahujícím úpravu služného uči-
telů na školách měšťanských, rozcházelo se ještě mínění,
stačí-li 800 zl., či, jak někteří poslanci navrhovali, je po-
třebí zvýšení na 900 zl. — Odst. 5. Všem definitivně usta-
noveným osobám učitelským na školách obecných a mě-
šťanských náleží, působí-li dle povinnosti a nepřetržitě
nárok na šest kvinkvenálek, a sice na školách obecných
po 80 zl., měšťanských po 100 zl. — Odst. 6. Dokud týče
se odst. 6., odbor rolnický přídavků služebních nezná a
má za to, že by je jen jednotlivé obce na svůj vlastní ná-
klad nésti mohli. — Odst. 7. Funkční přídavky mají zů-
stati nezměněny. — Odst. 8. Ženské osoby učitelské sluší
co do všech služebních požitků vyrovnati osobám muž-
ským, s tím rozdílem, aby kvinkvenálky zůstaly nezmě-
něny. Debaty o dalších odstavcích účastnili se poslanci:
Štastný, Formánek, Šulc, Prášek, Hyrš,
König, Nehasil, Niklfeld, Jaroš, Mareš,
Novotný, Suda a Marek. — Bylo projeveno
mnoho odehylných návrhů, čímž otázka tato vyřízena.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy politické.
V Praze, 4. května.
Poslanec dr. Herold o obstrukci. Ve
včerejší schůzi klubu národní strany svobodomyslné
ujal se slova posl. dr. Herold, aby v delší řeči ob-
#9
alto_textblock
#9
hájil nastávající obstrukci českých poslanců na říšské
radě. V řeči svojí nejprve vykládal, proč poslanci ne-
sáhli k obstrukci hned po pádu hr. Thuna. Tenkráte
nekynul z toho prospěch pro věc českou, ale již za
vlády Claryovy se poměry změnily, a nyní jeví po-
slanci úmysl zahájiti obstrukci, neboť nezdá se, že
vláda dá národu českému žádanou satifsakci. Dr. He-
rold snažil se v další řeči dokázati, že není třeba obá-
vati se splnění všelikých hrozeb, kterými vláda po-
mocí jisté žurnalistiky poslance české hodlá od ob-
strukce odvrátiti, a hleděl také upokojiti ohledně cho-
vání se ostatních stran pravice proti obstrukci české.
Ku konci kritisoval chování domácích oposičních stran,
které si sice provádění obstrukce přejí, ale chtěly by
ji provozovati sami, totiž chtěly by, aby Mladočeši
složili mandáty, a prohlásil, že byť už se Mladočeši
jaksi opotřebovali, žije v nich přece ještě stará síla,
což prý dokáží nahoru i dolů.
Poslanec Weber a berní praxe. Na mo-
ravském sněmu promluvil poslanec Weber říznou řeč,
z které přinášíme toto: Musím veřejně doznati, že
jsme ani letos nedosáhli zlepšení bídy ve financích
zemských. Při tom jest národnost naše ještě hůře
položena než německá, neboť my máme jen dva zem-
ské výborníky, a jednoho z milosti oněch, kteří se
nebojí mimo Boha ničeho. Němečtí liberálové jsou
ostatně všude stejni na Kongu a v Cislajtanii. Němci
chtějí využitkovati i cesty císaře pána do Berlína,
jakoby snad byl ochoten obětovati i korunu králov-
ství českého. Až bude císař náš korunován na krále
českého, pak nastane spokojenost. Němci mají jen
»Wacht am Rhein« a »Čardáš uherský«. Proč ne-
chtějí, abychom si svůj domov zařídili, jak nám patří,
proč chtějí býti otrokáři? My nechceme býti otroky.
Ustavičné se ukládají nové daně. Posledně zavedena
daň z osobních příjmů. Ale nevybírá se spravedlivě:
od boháčů šetrně, od chudáků krutě. Toho vinny
jsou odhadní členstva. Zpytují ledví i srdce poplatní-
kovo, aby vypotil do posledního haléře daně. Řečník
uvádí dva drastické případy o vyšetřování osobní
daně. Řečník uvádí pak ze své zkušenosti affairuo
přílišném vycenění jeho majetku inspaktorem berním.
Událost tato dokazuje, že poplatník rakouský nesmí
věděti, nač platí. — Řečník byl smýkán všemi sto-
kami liberalismu, a podivno v této věci, ležel si če-
ský liberál s německým v objetí. Míní obvinění
v »Lidových Novinách« a německých listech, že chtěl
diéty, aniž byl na schůzích sněmu, byl zrovna ozna-
čen za zloděje, že chce okrásti pokladnu zemskou.
Řečník praví, že vše to je lež jako Čimboraso. Do
těchto proudů pokoušeli se liberálové také ndp. arci-
biskupa olomuckého ztrhnouti. A co činí naši vla-
stenci liberální? Pronásledují jej více nežli liberální
Němci. Řečník líčí dále shovívavost censury k rou-
havým projevům proti církvi katolické a dále pro-
tekční systém při obsazování míst v kapitole olo-
moucké kruhy vídeňskými. Nebe si musí člověk za-
sloužit a peklo si musí zasloužit, ale místo v kapitole
olomoucké si nemusí kandidát zasloužit, je-li šlechti-
cem. Řečník vrací se pak znova k záležitosti s die-
tami, kterou rozebírá se vší podrobností. Řečník
končí otázkou, zdali zasloužil takový mravní výprask
a zdali neměl zemský hejtman pravdu, když pravil,
že s ním bylo nespravedlivě jednáno.
Ruský car prodal Angličanům soukromé
své zlatonosné pole. Anglický list »Daily E-
press« zvěstuje, že ruský car prodal veliká zlatonosná
pole u Nerčinska na Sibíři ve výměře 8 tisíc
anglických čtverečních mil Angličanům a sice z
4 a půl milionu liber šterl. Dosud se marně namá-
hali kapitalisté ve Francii a v Německu pole tato
zakoupiti, byli vždy odmítnuti. Činem tím chtěl
ruský car prý ukázati, jak mu velice na tom záleží,
získati si přízeň anglickou.
Spory mezi anglickými generály. Včera
obdržel anglický parlament tiskopis, jenž obsahuje
telegrafickou korrespondenci, která povstala následkem
uveřejnění depeší o bojích na Spionskopu. Ministr
války lord Landsdowne telegrafoval dne 28. března
lordu Robertsovi, že není možno všecky dokumenty,
které byly přiloženy k Robertsově depeši o bitvě na
Spionskopu uveřejniti. Navrhuje prý tedy, aby se
uveřejnil výběr z nich, jako byl později dne 17. dubna
uveřejněn v úřadním listu, nebo aby se depeše, které
až dosud došly od generála Bullera považovaly za
důvěrné, a Buller aby byl vyzván k sepsání nové
depeše, tak aby lord Roberts mohl učiniti všecky po-
známky, jež si přeje. Generál Buller odepřel však
takovou depeši sepsati.
Nepokoje v Makedonii, kteréž tak dlouho
byly popírány, trvají, jak se zdá, dosud. Podle zpráv
ze Skoplje ohrožovali Arnauti dokonce dva rakousko-
uherské konsuly v Makedonii. Když rakousko-uherský
konsul ve Skoplji, pan Para, opouštěl budovu kon-
sulátu, obklíčili jej revolvery ozbrojení Arnauté. Ka-
vasové, již konsula provázeli, zabránili však přepadení
konsulovu. A rovněž tak od Arnautův ohrožen byl
rakousko-uherský konsul v Prizrenu, pan vicekonsul
R appa port, takže mu nezbylo, než Prizren opu-
#10
alto_textblock
#10
stiti. Z Bělehradu se oznamuje, že v kruzích arnaut-
ských panuje veliké rozhořčení proti oběma rakousko-
uherským konsulům proto, že byla o nich tendenčně
rozšířena pověst, že oba jmenovaní konsulové podpo-
rovali akci, zavedenou proti Hafusu pašovi, bývalému
valimu vilajetu kosovského.
Natalský parlament byl včera guvernérem
zahájen, leč za málo radostných okolností. Guvernér
viděl se nucena oznámiti, že následkem války nastal
úbytek v příjmech kolonie, že bylo nutno zastaviti
veřejné práce a obrátiti se na říšskou vládu o finanční
pomoc, která ovšem byla ihned povolena. Dále oznámil
guverner vydání předlohy, která má umožniti důrazné
stíhání zrady.
Celní šroub ve střední Americe. »New
York Herald« oznamuje z Panamy: Vláda kolum-
bijská zvýšila přístavní poplatky a námořní cla pro
zahraniční lodi tím způsobem asi o 150 procent, že
žádá poplatek buď v penězích země, odkud ta která
loď přichází, nebo zaplacení stejného obnosu v ko-
lumbijském stříbře.
#11
alto_textblock
#11
Poslední dni pobytu v Římě.
(Původní zpráva »Katolických Listů«.)
Z Říma, 2. května.
#12
alto_textblock
#12
Representační hostina u rakouského vele-
vyslance hraběte Revertery.
Poněvadž jsme pořádali poutní výpravu do Říma jako
representaci českéha národa, bylo též milou povinností před-
ních účastníků české výpravy, aby se představili zástupci
rakouské vlády ve Vatikánu, Jeho Osvícenosti hraběti R e-
verterovi, jako velevyslanci u papežského dvora. To-
učinili J. M. vsd. prelát dr. František Krásl, vsdpp. ka-
novníci vždy věrné kapitoly sv. Víta dr. Doubrav a a
dr. Sedlák za vedení J. J. prince Karla Schwazen-
berga, kteří přišli vzdát hold zástupci jasného panovníka
v dálné cizině u hlavy celé katolické církve. Všichni byli
velmi vlídně přijati a pozváni ku společné representační ho-
stině na pondělí 30. dubna.
Kromě českých hostí dostavili se k této hostině, jež s
konala v paláci rakouského velevyslanectví v pondělí o 9.
hodině večerní, J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev s v o-
bodný pán Skrbenský, J. J. princ Schwar-
zenberg, baron Dercsényi, Jejich Eminencí kar-
dinál sekretář Rampolla, kardinál Steinhuber,
dva kardinálové Vanutelli, kardinál pařížský M a-
thieu, velevyslanec španělský Mery di Vale, hrabě
Mikuláš Zichy, vůdce uherských poutuíků, pak několik
nherských biskupů, hlavně z Kološe a Csanadu, římská
šlechta, zejména mnoho dam šlechtických, kanovník římský
Francuoi, který zastupuje uherské katolíky v Římě,
rektor české kolleje vdp. msgr. L ev a.
Byla to velmi skvělá společnost pohromadě J. M. ndp.
kníže arcibiskup pražský, jakož i kanovníci z téhož města
byli předmětem nemalé pozornosti u ostatních hostí. Vzne-
šení hodnostáři dotazovali se na církevní i politické poměry
v Čechách a vyslovili svoje uspokojení, že věci ty se k lep-
šímu obracejí.
Tato representační hostina byla skončena o 12. hodině
půlnoční, načež se účastníci rezejeli do svých obydlí. Tím
český národ dal na jevo, že je schopen representace, na kte-
roužto povinnost hromadné výpravy do cizích zemí z Čech
dosud většinou zapomínaly.
#13
alto_textblock
#13
Pouť Čechů z Říma do Genazany.
#14
alto_textblock
#14
Po krásných a nikdy nezapomenutelných dnech, jež ve
věčném městě Římě jsme strávili, vypravilo se dne 1 května
přes sto poutníků českých do slavného poutního místa Ge-
nazany, aby tam složilo svůj hold Matce dobré rady.
Již časně z rána shromáždili se poutníci na nádraží,
kde za laskavého vedení dp. Bezděka z Moravy, člena
jedné z čilých řeholí křestanských v Římě, vstoupili do vozů
pro poutníky zvláště připravených. Nedočkavostí a touhou
puzeni opustili jsme konečně o půl 9. hod. Řím.
Za pění velebných písní Marianských přibyli jsme
kolem půl 10. hod. do stanice Valmontone, kde na nás. če-
kaly telegraficky již časně z rána objednané povozy. Se
zřejmou zvědavostí prohlíželo si nás obyvatelstvo, obdivujíc
se i našemu kroji i tak hojnému účastenství. Za prohlížení
neznámé krajiny utíkala nám cesta dosti rychle a když po
celohedinné jízdě spatřili jsme ze zdáli věž tohoto poutního
místa, každý povstával, aby poprvé v životě svém pozdravil
ono slavné místo, jež Matka dobré rady za stánek svůj zvo-
lila. Před městečkem seřadili jsme se v průvod. Na před
kráčeli kněží v počtu 20 za vedení dp. faráře z řádu pre-
monstrátského z Dolánek a pak ostatní účastníci pouti Snad
poprvé ve zdích města ozýval se v jazyku českém tak mocně
a nadšeně působící zpěv »Tisíckrát pozdravujeme Tebe«. Ze
všech domů městečka, jehož obyvatelstvo na nejvýše chudé
jest, vybíhali mužové, ustávali od práce, shromažďovaly se
ženy se svými dítkami a kudy průvod kráčel, všichni pokle-
kali a hluboce hlavy své skláněli. Při vstupu do chrámu po-
zdravili jsme Matku svoji, a dp. farář z Dolánek ihned ode-
bral se, aby před milostným obrazem M tky dobré rady
mši sv. sloužil. Při mši sv. zaznívaly opět klenbami svatyně
dojemné písně Marianské a přivábily skorem veškeré obyva-
telstvo, tak že v přehojném počtu prostory svatyně plnilo.
Po mši sv. ujal se dp. celebrant slova a dojemné promlouval
o tom, jaké milosti nám popřáno, že můžeme hlavy svoje
skloniti před zázračným obrazem Matičky naší Vyzýval
předem své spolubratry, aby ve všech těžkostech stavu svého
k této Matce se obraceli a u nohou Matky dobré rady po-
vždy rady hledali, jak by ten dobrý český lid sobě svěřený
ku věčné spáse vedli. Nabádal i matky před trünem Ma-
tičky radu vyhledávati ve všech starostech svojich a vybízel
i panny, aby povždy před obličejem Matky své o radu pro-
sívaly, aby mohly v těžkých bojích života pozemského ví-
těrně obstáti. Uváděl pak kazatel dále, že sám po 18 let.
v Jihlavě Bratrstvo Matky dobré rady vedl a že nikdy ne-
snil, že tak šťasten bude, aby mohl před zázračným obrazem
jejím oběť nejsvětější obětovati. A když ke konci na postranní
obraz papeže Pia IX. ku svatyni Matky dobré rady putující po-
ukázal a všechny vybízel, aby jako onen sv. Otec ve svých
těžkostech často sem zavítal, tak aby i oni stále ve své mys.