ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 72fe8e40-fda0-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Číslo 122.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 5. května 1900
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Medakos, administracea srpodice: Frahu. Pštrossova ulíce, číslo 200—1I. Hefrankované dopicy se nepříjímají, rukopisy se nevracejí. Hoxapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- díně polední Jednotlivé číalo xa 8 h. Teleton redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
UILKt
#7 alto_textblock #7
Llo
#8 alto_textblock #8
Předplatné pro Prahv s donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.80 čtyrtletně . .. 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . 3.— čtvrtletně . .. 8.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně. . .. K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
#9 alto_textblock #9
Slunce vychází ve 4 hodiny 32 minuty ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 22 minuty večer.
#10 alto_textblock #10
Sobota: Sv. Plus V., papež. — Sv. Angelus, kněz.
#11 alto_textblock #11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Víta na hradě pražském od 5.—8. t. m.
#12 alto_textblock #12
Cesta císaře do Berlína.
#13 alto_textblock #13
V Praze, dne 4. května. Z Berlína ozývá se jásot. Hromové »hurráh!« vojska a občanstva vítá našeho císaře, a celé Ně- mecko s jásotem tím souzvučí. Neníť na světě pa- novníka, jenž by se těšil ve všem světě sympatiím takovým, jako náš císař František Josef I. Ovšem k sympatiím těm přimisuje se též mnoho soustrasti nad krutými ranami osudu, jež hlavu jeho v době života večerní potkaly. Snad žádný jeho poddaný nebyl stížen neštěstím takovým, jako sám císař a král. Proto i těžko potlačiti pocity, jež z říše jeho doprovázejí jej na cestu do Berlína. Byv nelítost- ným osudem zbaven následníka trůnu, odjíždí do Berlína, aby tam blahopřál následníku trůnu z rodu hohenzollernského. V této chvíli nesluší se vyvolávati bolné vzpo- mínky z dějin obou panujících rodů. Štěstí válečné rozhodlo na prospěch někdejšího soka a tu třeba se smířiti se všemi výklady a důsledky. Císař Fran- tišek Josef I. byl prvním, jenž smířil s drsnou lo- gikou událostí, an již po druhé vjíždí do Berlína jako host třetího německého císaře. S resignací ob- divuhodnou, jakoby chtěl smazati všecko, co kdy oba panující rody rozdvojovalo, a jeho jedinou snahou na večeru života je, aby mezi oběma říšemi panovalo upřímné přátelství. Letošním rokem do- plní císař František Josef sedmdesátý rok svého života, v němžto každý člověk bezděčně počítá, kolik ještě dnů bude mu dopřáno. A první starostí císaře starce jest, pojistiti své říši trvalý mír — zajisté snaha to vznešená, přímo svatá, za kterouž mu milionové jeho podaných budou vděčiti. Máme za to, že slovy těmito vystihli jsme hlavní účel cí- sařovy cesty. V pokoji chce zakončiti pouť života svého, na níž mu krutý osud nasypal tolik trní. Pokoj chce zůstaviti svým národům, pokoj na trvalé shodě s říší v této chvíli nejmocnější v Evropě. Ovšem že se tu bezděčně vtírají upomínky na stejný úmysl jednoho z dědů císaře Karla VI., po jehož smrti brzy vzplanul požár války. Avšak tento- kráte poměry mezi rodem habsburským a hohen- zollernským valně se změnily, čili zlepšily. Ctižádost a panovačnost Pruska byla u Hradce Královéa u Šedanu nasycena, a zanáší-li se německý císař i přes to dalekosáhlými plány, kojí se rakouští ná- rodové nadějí, že se to nebude díti opětně na útraty Rakouska, ktarážto naděje zajisté naplňuje srdce našeho císaře na cestě do Berlína. Ovšem, co budoucnost ve svém lůně chová, oku smrtelníka postihnouti nelze, avšak císař Fran-
#14 alto_textblock #14
tišek Josef může s plným svědomím zvolati: Co vůbec jen v lidské moci leží, učinil jsem, abych svým národům pojistil mír v době, kdy celá Evropa trčí ve zbraních, a ve chvíli, kdy válečná litice zuří na dalekém kontinentě. Dnes mír nezáleží ani tak na vůli panovníků, jako na vůli národů, avšak vůle ta pohříchu je měnivá. Evropa je anarchismem podryta, zraky diplomatů občas obracejí se k zá- padu Evropy, odkud právě ozývá se jásot nad ve- likým dílem míru. Pařížská výstava je sice zářivým obrazem míru, kterýž ale rázem může jako na jevišti pro- měniti se v obraz hrůzy. I na jiných místech Evropy je zápalné látky dosti, proto tím spíše pochopíme účel cesty našeho císaře. Že by kromě účelu tohoto v Berlíně mělo ještě jednati se o jiných ještě věcech, týkajících se říše naší, nechce se nám věřiti. Nejbližší příčinou cesty císaře jest rodinná slavnost v rodě hohenzollerském, jež do jisté míry je i slavností Německa, při níž účastenství našeho císaře utvrdí zajisté přátelství obou panujících rodů. Dále asi účastenství to nepovede. K čemu tedy kaziti slavnostní náladu věcmi vedlejšími, k nimž času dosti jinde a jindy. Končíme řádky tyto upřímným přáním, aby z přátelství, jež mezi oběma panujícími rody nábývá rázu vždy srdečněj- šího, vzrůstalo i oběma říším ovoce konečného smíru mezi Slovany a Němci v říši naší.
#15 alto_textblock #15
Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 21.) V Praze, 4. května. Mnoho a pohříchu mnoho smutně pravdivého bylo promluveno ve dnešní schůzi o bídě našeho rol- nictva. Vzrostla do povážlivé výše zvláště častými a velikými povodněmi a kromě toho ještě také jinými živelními nehodami. Rolnictvo potřebuje již nevyhnu- telně zemské i státní podpory. M. j. podané návrhy čelily k tomu zvláště návrhy posl. Jaroše a Jos. Horáka. První žádal za vyslání státní komise na shlédnutí škod, způsobených posledními povodněmi v Polabí, druhý měl na zřeteli poskytnutí státní po- moci rolnitvu v krajinách, stižených živelními neho- dami vůbec. O obou návrzích konala zemědělská komise zevrubné porady, jejichž prozatímním výsled- kem byla její zpráva, o kteréž rokováno bylo dnes ve druhém čtení. Oba navrhovatelé byli také zpravodaji zeměděl- ské komise. Oba také přičinili se, aby dostáli svému úkolu co nejsvědomitěji. Návrhy, jež podali jménem
#16 alto_textblock #16
komise a jež uveřejňujeme níže, přijaty byly jedno- hlasně. Také jiní, zvláště rolničtí poslanci ujali se při té příležitosti slova, aby promluvili na prospěch rol- nictva. Po řeči zpravodaje Jaroše upozorňoval posl. Heinzel na škody, způsobené povodní v německém Polabí, posl. J. Horák navrhl zvláštní resoluci na vykoupení mlýnů v Poděbradech a v Nymburce, jež byla i přijata, posl. Formánek a Udržal žá- dali za bezodkladnou a dokonalou úpravu Labe. Po zpravodaji posl. J. Horákovi posl. Prá- šek přimlouval se za podporu země pro rolnictvo a ve stejném smyslu mluvil i posl. Heinzel. Posl. Anýž žádal hlavně za zákon o upravení Červeného Potoka a Litavky a návrh jeho byl přijat. Poslanec Hovorka přimlouval se za to, aby stát i země pe- čovaly o pěstování lnu. — Posl. Nowack navrhl, aby poškozeným obcím ve Středohoří byla povolena podpora. Návrh byl schválen. — Posl. princ Ferd. Lobkowicz mluvil o melioracích, bral v ochranu technickou kancelář zemědělské rady, kteréž učinili někteří poslanci určité výtky. Posl. Albl konečně žádal za podporu pro poškozené obce na Ohři. Také třetí předmět jednacího pořádku vyvolal velikou debatu. Byla to správa komise pro záleži- tosti zemědělské o návrhu posl. Štolce a soudr. na zamezení obchodů blancotermino- vých na bursách plodinových. Je známo, že bezúzdnými spekulačními obchody na bursách plo- dinových stlačovány jsou obilní ceny umělým způsu- bem na škodu rolníků. Taká lživé zprávy bursovní o úrodě nepříznivě působí na tvoření cen obilních. Sněm usnesl se již dne 4. února r. 1897 na reso- luci a byla v tomto směru také v jiných zemích při- měřená opatření doporučena a i ve sněmovně posla- necké domáháno se bylo odstranění těchto nešvarů. Jest však s politováním, že c. k. vláda přislíbila to- liko svolání ankety a to tím více, ježto opětná an- keta o tomto předmětu, o němž již tolik bylo psáno a mluveno a v příčině jehož tolik návrhů a petic, domáhajících se odpomoci, podáno bylo, jest při nej- menším zbytečnou a anketa taková rychlou odpomoc toliko zdržuje. — Ježto však jest odstranění obchodů blancoterminových za příčinou uzdravění obilního trhu nevyhnutelně nutným a ježto další trvání tohoto li- chvaření na bursách obilních zdárné působení obil- ních skladišť, pro rolnictvo tak prospěšných, ohrožuje, navrhuje komise zemědělská, aby přijata byla zvláštní, níže položená resoluce, kterou sněm také jednohlasně schválil. Kromě zpravodaje promluvili k ní posl. I ro,
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
Domácí slavnost v české kolleji v Římě. (Původní dopis »Katol. Listů«.) V Římě, 1. května. J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev svob. pán Skrbenský zamiloval si českou kollej jako jeho předchůdce J. Em. kardinál Schönborn. Proto již první den odebral se do tohoto tak důležitého pro nás ústavu, aby tam zavítal ke svým krajanům, je potěšil a posilnil v daleké cizině a ukázal se jim jako pravý otez, který stará se věrně o stádo sobě svě- řené, třeba za svým povoláním dlí v cizině. Tato cizina však se jim ukázala dobrou matkou, vždyt sama hlava cí-kve se stará o ně pečlivě a nedá jim zahynouti, protože národ český sv. Otci jest nad jiné milým a vzácným. Mons. Zapletal jménem rektora mons. Levy nástupce velikého přítele českého národa nyní nuncia pařížského Lorenzelliho pozval přední osobnosti z české výpravy do Říma k domácí slavnosti, která se konala v neděli 29. dubna po poledni. Českou kollej svojí návštěvou v přední řadě poctil nejdůst. arcipastýř Lev svob. pán Skrbenský, dále se dostavili J. M. prelát dr. Frant. Krásl, vsdpp. ka- novníci dr. Sedlák, dr. Doubrava a dr. Bu- rian, J. J. prine Karel Schwarzenberg, uroz. pán baron Béla Dercsényi, cestovní maršálek vdp. prof. Jan Drozd, dpp. ceremonář Mořic Pí- cha, kaplan a pořadatel poutního vlaku Fr. S tej-
#19 alto_textblock #19
skal z Král. Vinohradů a redaktor »K. L.« Frant. Žundálek. Všichni účastníci byli povznešené nálady, poně- vadž v cizém městě cítili se jako doma. Působí za- jisté na člověka putujícího do ciziny nezapomenutel- ným dojmem, když vzdálen jsa vlasti slyší domácí řeč, jazyk mateřský, když si může opět ze srdce po- hovořiti, jaká radost zmocňuje se tu srdce poutníkova, když uprostřed pravého Babylonu různých jazyků slyší tu hovor rodný. Proto jsme přenesli se v duchu do své vlasti, na kterou jsme stále vzpomínali na svých cestách a která jest pro nás nenahraditelnou přese všecky krásy a památky staroslavné Italie. Rádi jsme pobyli v Římě, avšak ještě raději se budeme zajisté vraceti domů, poněvadž naše vlasť, má pro nás ještě jiný půvab, totiž že jest naší zemí mateřskou, které nikde jinde nenajdeme. Za milého pohostinství monsignorů učeného re- ktora Levy a vicerektora, snaživého a horlivého Za- pletala nabyli jsme tolik krásných dojmů, že tento pobyt v české kolleji zůstane pro nás na vždy neza- pomenutelným. Jeden ze 26 bohoslovců z pražské arcidiecése povstal pak, poklonil se vznešenému hosti arcipastýři a metropolitovi království českého a před- nesl vzletnou báseň, kterou ku poctě knížete arci- biskupa pražského Lva svob. pána Skrben- ského byl k tomu cíli zvláště složil. Báseň vzpo- míná doby osiřelosti pražské arcidiecése, kdy zbožně věřící k Bohu vysílali svoje prosby, aby nám udělil ve své slitovnosti pastýře vynikajícího všemi ctnostmi.
#20 alto_textblock #20
Prosba byla v plné míře splněna. Nový kníže arci- biskup vyniká příkladnou zbožností, nemalou trpěli- vostí a vzácnou vlídností, kteréžto vlastnosti rázem získaly srdce každého zbožného křesťana, který měl příležitost dlíti na blízku tohoto církevního hodno- stáře. Věnování pak vrcholilo v díkůvzdání Bohu dobrotivému za tak nadšeného arcipastýře zároveň s upřímnou prosbou, aby nám týž byl zachován ku obrození náboženských poměrů v pražské arcidiecési, za čímž další modlitby pobožného lidu budou vy- sílány. Jeho knížecí Milost opětovně dal na jevo svůj souhlas s básní touto, tázal se po autoru, vyslovil mu svoje laskavé uznání a vyžádal si opis této básně k milé upomínce, čemuž ovšem milerádo bylo vy- hověno. Po té přednesl jeden z německých bohoslovců této kolleje pozdravnou báseň na počest vznešeného hosta, která taktéž s pochvalou a uznáním byla při- jata. Takto dali na jevo chovanci české kolleje svoji nezměrnou úctu a lásku ke knížeti církevnímu, který neotálel konati dalekou pouť do Říma. Vděčnost cho- vanců těchto naplnila ndp. arcipastýře nelíčenou, opravdovou radostí. Po té povstal za všeobecné pozornosti Jeho kní- žecí Milost ndp. arcibiskup Lev svob. pán Skr- benský a v plynné latině, pak češtině i něm- čině poděkoval ze srdce upřímného za tak nadšený hold, který mu byl tu v Římě připraven. Chválil pak vzorné vedení české kolleje, které se nachází