#1
alto_textblock
#1
»Italie« píše, že se potvrzuje, že z a-
vraždění krále Humberta bylo
dílem spiknutí.
ZTerstu, 1. srpna. (C.-B.) Městská
rada ušnesla se ve zvláštní mimořádné
schůzi, svolané na včerejšek za příčinou za-
vraždění krále Humberta, po delším
oslovení podesty, který vylíčil velké ctnosti
zesnulého a vyslovil hnus nad odporným
zločinem, projeviti italské královské rodině
a italské vládě zármutek, zúčastniti se in
corpore smuteční slavnosti, kterou uspořádá
zdejší italský generální konsul, radnici za
smuteční slavnosti té černě vyzdobiti a uliční
svítilny zahaliti smutečním závojem. Dále
bylo usneseno, aby byl jmenem obce položen
na rakev zesnulého věnec.
Z Cařihradu, 1. srpna. (C.-B.) Za
příčinou smrti krále Humberta zaslal
sultän královně-vdově a králi Viktoru
Emanuelov i soustrastné telegramy.
Z Londýna, 31. července. (C. -B.)
Sněmovnalordů přijala za příčinou
zavraždění krále Humberta adresu, jež za-
slána bude královně. Salisbury do-
poručil ji před tím delší řečí.— Ve sně-
movně poslanců přijata byla podobná, lordem
pokladu Balfourem navržená adresa.
ZLondýna, 31, července. (C. - B.)
Lord Salisbury odůvodňuje v horní
sněmovně zaslání adressy královně Mar-
kétě za příčinou zavraždění krále Hum-
berta pravil, že v posledním půlstoletí
byli zavražděni 3 presidentire-
publik a dva monarchové.dilsev
Hrůzným činem, spáchaným : v Monze,
nebyl vinen král Humbert, jenž byl na-
dšeným Italem, nad Italií neunavně bděl a
všude nejhlubší cit pro svůj lid jevil. Vražda
ta nemůže se pokládati za politický čin ani
za akt soukromé pomsty, nýbrž jest jen plo-
dem chorobné touhy státi se pověstným.
lba Touze té musí se učiniti přítrž, poně-
vadž by jinak ohrožovala existenci spo-
lečnosti. Nebudu při této příležitosti, končil
Salisbury, mluviti o prostředcích, jsou-li
vůbec nějaké, na vyléčení choroby té; ne-
váhal jsem však nikdy vysloviti své mínění
v ten smysl, že se lidská společnost mýlí,
je-li v této příčině milosrdnou.
ou Adresa byla na to přijata.
#2
alto_textblock
#2
Boje v Číně.
#3
alto_textblock
#3
Z Brusselu, 31. července. (C.-B.) Mi-
nistr zahraničních záležitostí obdržel od bel-
gického jednatele v Šanchajli, Car-
tiera, tuto depeši z dnešního dne: Dne 22.
července zaslal zdejší americký generální konsul
americkému vyslanci v Pekině prostřednictvím
místních úřadů telegram. Toataj Šlen oznamuje
generálnímu konsulovi, že se státní rla da
zdráhá dodávati šifrované de-
peše, žádajíc, aby telegramy sepsány byly
»en clair« čili způsobem obecně srozumitelným.
a Z Londýna, 31. července. (C.-B.). Z
sněmovny poslanců. Parlamentní sekre-
tář Brodrilck prohlašuje, že vláda nedostala
žádných pozdějších zpráv oangli-
ckém vyslanectvu vPekinu, než uve-
řejněnou dnes depeši Macdonaldovu. J or-
burgh táže se, není-li možno, aby vzhledem
kMacdonaldově depeši postup na Pekin
zahájen byl, aniž by se vyčkalo
jmenování vrchního velitele, aneb
neníli to možné, není-li lze vyzvati Japon-
sko, aby samo postup provedlo,
Brodrick odpovídá, že dle posledních zpráv
generála Gazelea tento bez prodlenn
na Pekin postoupiti hodlá, doufaje,
že spojená vojska spolupůsobiti budou. (Po-
chvala.)
v Bartelet táže se, je-li anglická vláda
ochotna, zůstaviti velké a široké kraje v se-
verní Malé Asii a v údolí Eufratu ostatním vel-
mocem jakožto obvod působení pro stavbu že-
leznie k otevření nových obchodních styků,
aneb dopustí-li, aby anglický průmysl a obchod
z těchto obvodů svého působení byly vylou-
čeny?— inv ob l
Brodrick odpovídá k oběma těmt
otázkám záporně. — Na to přijala sněmovn
ve třetím čtení zákon v příčině ná m o ří n
res'ervy a ve druhém čtení zákon, kterýmž
se zakazuje vývoz zbraní do Číny-
Z Londýna, 1. srppa. (C.-B.) Přes Čifu
došlý sem telegram z Tjencina ze dne 27. čer-
vence sděluje: Dnes příbyl sem kurýr s depe-
šemi z Pekina ze dne 21. července,
#4
alto_textblock
#4
které pocházejí od vyslance Congera, od
zástupců Anglie, Žaponska a Ně-
mecka, jakož i od různých soukro-
mých osob, kterými potvrzují se vše-
chny dřívější zprávy. Kurýr potvrdil
zprávy o špatném stavu cest a o počtu Číňanů,
kteří rozloženi jsou na cestě k Pekinu.
Ve zprávě Congera americkému konsu-
lovi se praví: »Dle dohodnutí se již od 16.
července nestřílí. Potravin máme na ně-
kolik neděl, avšak zásoby stře-
liva jsou malé.
Kdyby Číňané pokračovali ve střelbě na
nás, jak to činili, nemohli bychom se
dlouho ubrániti a byli bychom
pak všichni povražděni. Doufám, že
budeme brzy vyproštěni.«
Z Washingtonu, 31. července. (C. - B.
Reuterova kancelář oznamuje: Plukovník C ao
lidge, velitel amerického vojska v Tjencinu,
telegrafuje:
Dne 25. července došel do Tje-
cinalist od japonského vojen-
ského attaché v Pekinu dato vaný
dne 22. července, v němž se tento táže
kdy dorazí do Pekinu osvobozovací sbor spo
jenců.
V listě tom se praví, že o d 30. června
byli vyslanci ve dne v noci oblé-
háni a ohrožováni. Jen s největ-
ším napjetím se bránili. s a-
Nepřijde-li pomoc do týdne
neubráni se déle. V listě tom
není o zastavení nepřátelstv
pražádné řeči.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 629—632.
— Vládní korrespondenční kancelář
nepřinesla, jak jsme již poukázali, nejmenší
zprávičky nejen o výpravě zástupců král. hlav.
města Prahy do Paříže, ale ani o skvělém
úspěchu českých pěvců, sdružených v odboru
plzeňského »Hlaholu«, jehož docílili na mezi-
národních závodech v Brusselu a Paříži. Připo-
menuli jsme toto strannictví, které dostavuje se.
kdykoli státní korrespondenční kancelář sděliti
může věc neb událost pro národ český radost-
nou. Tuto její strannickost illustruje nyní nový
případ, z něhož zároveň zřejmo, že officiosní
korrespondenční kancelář rakouská z Paříže
zprávy přinášeti může a přináší, hodí-li se ovšem
do jejího krámu. Do Paříže vyjel si též brněn-
ský »Gewerbeverein«, spolek v ohledu živno-
stenském bezvýznamný, který tak jako pražský
Handwerkerverein« jest živnosteniský m
spolkem jen dle jmena, jelikož převážnou vět-
šinu jeho čienstva tvoří neživnostníci.
Zřízen byl, by mohlo se říci, že Němci na Moravě
mají také řemesl. a živnostnictvo, ve skutečnosti
však jest to spolek s tendencemi politickými, ve
kterém provádějí své rejdy naverbovaní do něho
němečtí úřadníci, advokáti, professoři, učitelé
atd. A rakouská korrespondenční kancelář po-
dala o přijezdu tohoto pseudoživnostenského
spolku do Paříže sáhodlouhou zprávu a referuje
o každém kroku těchto »zástupeů« moravského
živnostnictva a zaznamenává každou řeč zná-
mého ostravského germanisatora »živnostníka«
israelity professora Schwarze, který postavil se
v čelo brněnských výletníků. Na jednání toto
poukazují též »Lid. Noviny« a podotýkají za-
jisté případně, že »oficiosní tisková kancelář ra-
kouská chce patrně býti věrným obrazem a
tlumočníkem cislajtánské spravedlnosti a nestran-
nosti.«
— Jak silné jest němectví na Moravě
viděti nejlépe nyní na Litovli. Město toto bylo
pokládáno silnou německou baštou, ale sotv
že nachází se nyní něco přes půl roku v če-
ských rukou, každý, kdo do něho zavítá, musí
se s úžasem tázati, kam že poděli se veškeří
Němci, o nichž hlásáno do světa, že jsou Če-
chy ve svých právech znásilňováni. Na ulicích
není slyšeti německého slova a jen tu a tam
spatřiti lze, některou firmu s německým
nápisem, ač i ve směru tomtu staly se
pronikavé změny. Němci za tohoto půl roku se
Litovle nevystěhovali ani nevymřeli, nýbrž
prostě jich tam není a asi nebylo, když
správa obce byla v německých rukou. A
poměry jaké jsou v Litovli, jeví se i v jiných
porobených moravských městech, na př. : Břec-
lavě, Hodoníně, Lipníku, Místku, Mor. Ostravě
atd. Jakmile jednou odstraní se v nich nepřiro-
zené tylo poměry, sestrojené výhradně na pod-
#6
alto_textblock
#6
poru umělého německého jich nátěru, sřítí se
v nich celé němectví v prach, jako stalo sev
Ul
Litovli.
— Opavští němečtí nacionálové hodlají
při nastávajícím sčítání lidu proskribovati všechny,
kdož v hlavním městě Slezska přihlásí se ku
národnosti české. Namířeno mají hlavně na
Čechy, kteří závislí jsou nějak na německých
továrnících a velkoobchodnících opavských, je-
jichž prušácký orgán hlásá, že musí za každou
cenu pryč. Podívejme se však, na jakých zákla-
dech spočívá toto německé velikášství. Kdo pro-
chází vesnicemi rakouského Slezska a celé vý-
chodní Moravy, najde všude v hostincích i ob-
chodech české plakáty, z pravidla v bezvadné
češtině, kterými německé továrny a velkoobchody
opavské nabízejí své zboží českému obecenstvu.
Opavští němečtí nacionálové jsou z převážné
části v četných případech pak s veškerou svojí
existencí odkázáni na český venkovský lid, ale
přes to opovažují se takovýmto způsobem vy-
stupovati proti hrstce Čechů, které zaměstnávají
a zaměstnávati nuceni jsou. Na provokační toto
jednání bude se strany české odpověď velice
snadnou. Rovněž jest jasno, kdo vyšel by z
boje, dojde-li k němu, pošramocen.
— Božena Němcová opět na indexu.
Správám škol se oznamuje vynesení c. k. zemské
školní rady ze dne 29. června 1900 čís. 23.468, jež
zní: »Jelikož pohádka »Zlatý lupíneké jest obsažena
též ve spise nadepsaném »Vínek báchorek Boženy
Němcové« (V Praze, I. L. Kober), ukládáme správě
škol, by i tento spis, nacházel-li by se v žákovských
knihovnách, odtud odstranila.«
— Ku zvélebení rybářství ve vodách
vnitrozemských. Vydáno již množství zákonůo
háje ní ryb ve vodách našich; od zákona ze dne
7. května 1791 z. z. č. 30 až do vynesení c. k. mí-
stodržitelství ze dne 10. ledna 1890 č. 115.097 v šesti
různých zákonech a vyhlášeních horlivě se v ochranu
berou jednotlivé druhy ryb, hrozí se žalářem a po-
kutami při nezákonném chytání, anebo hubení ryb;
přece není možno, bohatství vod českých na ryby
pověstné obnoviti. Ještě dosud proti přísným záka-
zům při větších vodách pouští se do řek v reservoi-
rech různých továren nahromaděné látky otravné,
které přece zanechají v řece množství zhoubných čá-
stek, čímž potěr se již otravuje a ještě dosud pova-
žována řeka za majetek obecný, v němž každý může
loviti. Ani spolky rybářské při veškeré snaze své ne-
mohou zábrániti všeobecnému plenu řek nesvědomi-
tými pytláky. Vynesení místodržitelské a politických
úřadů opělují důtklivě veškera ustanovenío
právu loviti ryby, o lístcích rybářských, o době há-
jení, o zákonité délce ryb, v jaké mohou býti pro-
dávány (losos nejméně 50 cm., pstruh 20, mík 25,
lipan 20, candát 35, štika 35, úhoř 35, sumec 50,
kapr 30, lín 20, karásek 15, pražma 25, bolen 35,
parma 25, jelec (proudník) 25, okoun 20, jesen 20,
kleně (tloušť 20 ctm. od oka k ocasní plontvi),
o užívání dynamitu, o tlučení ryb pod ledem, uží-
vání sítí, vrší, o lovení ryb chebulí, vraními oky
a p., o užívání broditelů, tenátek, lapaček atd.
Orgány veřejné bezpečnosti se opětně na trestya
pokuty a na přesné zachovávání zákona upozorňují.
— Neoprávněné obchody podomní. Od
mnohých živnostenských úřadů přicházejí neustále
stížnosti, že italští příslušníci státní, kteří se ubírají
na práci do Rakouska, vykazují se kní ž kami
pracovními (libretto di lavoro), vydanými ústavy
obecními v Italii a předstírají, že jsou to pasy na
obchod podomní. Činí pak pokusy, aby vylou-
dili od živnostenských úřadů příslušné visum. Ně-
které úřady okresní i obecní daly se oklamati,
opatřivše knížky pracovní visem, ačkoliv při pozor-
ném prohlédnutí knížky a při nepatrné znalosti
jazyků možno klam seznati, že se jedná o italské
příslušníky, kteří nemohou nabyti oprávnění k ob-
chodu podomnímu v Evropě. Veškeré obecní úřady
činí se na tyto klamy italských obchodníků pozor-
nými a vybízejí se, aby zlořádu tomu všemožným
způsobem čelily.
—Zajímavou kratochvíli zažíti může každý
a zadarmo, kdo v dopol. a odpol. hodinách, kdy děl-
nictvo živnostníků na Florenc isvačí, podnikne pro-
cházku na rozhraní Prahy a Karlína. Tam jest veselá
podívaná. Herci těchto výjevů jsou zřízenci potravní
daně, kluci a dělníci zmíněných živnostníků a vese-
lým publikem jsou děti z vedlejšího hříště a četné
kolem ubírající se obecenstvo. Kdo za to může, že
zmíněným dělníkům lépe chutná pivo z hostinců kar-
línských u poříčského sadu? Ký div tudíž, že si po-
sílají ku svačině pro pivo do Karlína. A učedník,
jenž to obstarává, vezme truhlík, do něho pro kaž-
dého dělníka sklenici a dává do nich nalíti za třia
za pět piva a hajdy zpátky. A tu se stává, že ho
zřízenec potravní daně zastaví a žádá zdanění. Hoch
položí truhlík na zem a přenáší pak pivo po dvou
sklenicích přes čáru potravní daně a staví si je za
čáru na cestičku v parku a když si všechny takto
přenesl, vloží je zase do truhlíku a odnese do dílny.
Někdy to jde tímto způsobem snadně, někdy však to
dělá obtíže, když ku př. zřízenec potravní daně pivo
do parku odnešené přináší zase do truhlíku zpěta
zavolá k tomu, aby se tomuto výkonu dodalo jakési
důležitosti, přítomného úřadníka a ten zase jiného
zřízence, který pak truhlík s pivem nosí po ulici, ne-
věda, co s ním počíti, až ho postaví u budky po-
travní daně — ovšem doprovázen četně sběhším se
obecenstvem. Mezi tím, když hojně prachu a smetí
do piva nalítalo a nikdo ani předvídati nedovede, co
se bude dále díti, dovědí se dělníci, co se s jich pi-
vem děje, seběhnou se a každý popadne každý svou
sklenici s pivem a za hlučného veselí a potlesku pu-
blika odnáší se pak prázdný truhlík do dílny, kde
mohl již před čtvrt hodinou býti. Zdá se, že ti, co
pro pivo chodí, už vědí, co mají dělati. Služka nese