ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 72cbcbc0-6777-11dc-94cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
»Italie« píše, že se potvrzuje, že z a- vraždění krále Humberta bylo dílem spiknutí. ZTerstu, 1. srpna. (C.-B.) Městská rada ušnesla se ve zvláštní mimořádné schůzi, svolané na včerejšek za příčinou za- vraždění krále Humberta, po delším oslovení podesty, který vylíčil velké ctnosti zesnulého a vyslovil hnus nad odporným zločinem, projeviti italské královské rodině a italské vládě zármutek, zúčastniti se in corpore smuteční slavnosti, kterou uspořádá zdejší italský generální konsul, radnici za smuteční slavnosti té černě vyzdobiti a uliční svítilny zahaliti smutečním závojem. Dále bylo usneseno, aby byl jmenem obce položen na rakev zesnulého věnec. Z Cařihradu, 1. srpna. (C.-B.) Za příčinou smrti krále Humberta zaslal sultän královně-vdově a králi Viktoru Emanuelov i soustrastné telegramy. Z Londýna, 31. července. (C. -B.) Sněmovnalordů přijala za příčinou zavraždění krále Humberta adresu, jež za- slána bude královně. Salisbury do- poručil ji před tím delší řečí.— Ve sně- movně poslanců přijata byla podobná, lordem pokladu Balfourem navržená adresa. ZLondýna, 31, července. (C. - B.) Lord Salisbury odůvodňuje v horní sněmovně zaslání adressy královně Mar- kétě za příčinou zavraždění krále Hum- berta pravil, že v posledním půlstoletí byli zavražděni 3 presidentire- publik a dva monarchové.dilsev Hrůzným činem, spáchaným : v Monze, nebyl vinen král Humbert, jenž byl na- dšeným Italem, nad Italií neunavně bděl a všude nejhlubší cit pro svůj lid jevil. Vražda ta nemůže se pokládati za politický čin ani za akt soukromé pomsty, nýbrž jest jen plo- dem chorobné touhy státi se pověstným. lba Touze té musí se učiniti přítrž, poně- vadž by jinak ohrožovala existenci spo- lečnosti. Nebudu při této příležitosti, končil Salisbury, mluviti o prostředcích, jsou-li vůbec nějaké, na vyléčení choroby té; ne- váhal jsem však nikdy vysloviti své mínění v ten smysl, že se lidská společnost mýlí, je-li v této příčině milosrdnou. ou Adresa byla na to přijata.
#2 alto_textblock #2
Boje v Číně.
#3 alto_textblock #3
Z Brusselu, 31. července. (C.-B.) Mi- nistr zahraničních záležitostí obdržel od bel- gického jednatele v Šanchajli, Car- tiera, tuto depeši z dnešního dne: Dne 22. července zaslal zdejší americký generální konsul americkému vyslanci v Pekině prostřednictvím místních úřadů telegram. Toataj Šlen oznamuje generálnímu konsulovi, že se státní rla da zdráhá dodávati šifrované de- peše, žádajíc, aby telegramy sepsány byly »en clair« čili způsobem obecně srozumitelným. a Z Londýna, 31. července. (C.-B.). Z sněmovny poslanců. Parlamentní sekre- tář Brodrilck prohlašuje, že vláda nedostala žádných pozdějších zpráv oangli- ckém vyslanectvu vPekinu, než uve- řejněnou dnes depeši Macdonaldovu. J or- burgh táže se, není-li možno, aby vzhledem kMacdonaldově depeši postup na Pekin zahájen byl, aniž by se vyčkalo jmenování vrchního velitele, aneb neníli to možné, není-li lze vyzvati Japon- sko, aby samo postup provedlo, Brodrick odpovídá, že dle posledních zpráv generála Gazelea tento bez prodlenn na Pekin postoupiti hodlá, doufaje, že spojená vojska spolupůsobiti budou. (Po- chvala.) v Bartelet táže se, je-li anglická vláda ochotna, zůstaviti velké a široké kraje v se- verní Malé Asii a v údolí Eufratu ostatním vel- mocem jakožto obvod působení pro stavbu že- leznie k otevření nových obchodních styků, aneb dopustí-li, aby anglický průmysl a obchod z těchto obvodů svého působení byly vylou- čeny?— inv ob l Brodrick odpovídá k oběma těmt otázkám záporně. — Na to přijala sněmovn ve třetím čtení zákon v příčině ná m o ří n res'ervy a ve druhém čtení zákon, kterýmž se zakazuje vývoz zbraní do Číny- Z Londýna, 1. srppa. (C.-B.) Přes Čifu došlý sem telegram z Tjencina ze dne 27. čer- vence sděluje: Dnes příbyl sem kurýr s depe- šemi z Pekina ze dne 21. července,
#4 alto_textblock #4
které pocházejí od vyslance Congera, od zástupců Anglie, Žaponska a Ně- mecka, jakož i od různých soukro- mých osob, kterými potvrzují se vše- chny dřívější zprávy. Kurýr potvrdil zprávy o špatném stavu cest a o počtu Číňanů, kteří rozloženi jsou na cestě k Pekinu. Ve zprávě Congera americkému konsu- lovi se praví: »Dle dohodnutí se již od 16. července nestřílí. Potravin máme na ně- kolik neděl, avšak zásoby stře- liva jsou malé. Kdyby Číňané pokračovali ve střelbě na nás, jak to činili, nemohli bychom se dlouho ubrániti a byli bychom pak všichni povražděni. Doufám, že budeme brzy vyproštěni.« Z Washingtonu, 31. července. (C. - B. Reuterova kancelář oznamuje: Plukovník C ao lidge, velitel amerického vojska v Tjencinu, telegrafuje: Dne 25. července došel do Tje- cinalist od japonského vojen- ského attaché v Pekinu dato vaný dne 22. července, v němž se tento táže kdy dorazí do Pekinu osvobozovací sbor spo jenců. V listě tom se praví, že o d 30. června byli vyslanci ve dne v noci oblé- háni a ohrožováni. Jen s největ- ším napjetím se bránili. s a- Nepřijde-li pomoc do týdne neubráni se déle. V listě tom není o zastavení nepřátelstv pražádné řeči.
#5 alto_textblock #5
Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 629—632. — Vládní korrespondenční kancelář nepřinesla, jak jsme již poukázali, nejmenší zprávičky nejen o výpravě zástupců král. hlav. města Prahy do Paříže, ale ani o skvělém úspěchu českých pěvců, sdružených v odboru plzeňského »Hlaholu«, jehož docílili na mezi- národních závodech v Brusselu a Paříži. Připo- menuli jsme toto strannictví, které dostavuje se. kdykoli státní korrespondenční kancelář sděliti může věc neb událost pro národ český radost- nou. Tuto její strannickost illustruje nyní nový případ, z něhož zároveň zřejmo, že officiosní korrespondenční kancelář rakouská z Paříže zprávy přinášeti může a přináší, hodí-li se ovšem do jejího krámu. Do Paříže vyjel si též brněn- ský »Gewerbeverein«, spolek v ohledu živno- stenském bezvýznamný, který tak jako pražský Handwerkerverein« jest živnosteniský m spolkem jen dle jmena, jelikož převážnou vět- šinu jeho čienstva tvoří neživnostníci. Zřízen byl, by mohlo se říci, že Němci na Moravě mají také řemesl. a živnostnictvo, ve skutečnosti však jest to spolek s tendencemi politickými, ve kterém provádějí své rejdy naverbovaní do něho němečtí úřadníci, advokáti, professoři, učitelé atd. A rakouská korrespondenční kancelář po- dala o přijezdu tohoto pseudoživnostenského spolku do Paříže sáhodlouhou zprávu a referuje o každém kroku těchto »zástupeů« moravského živnostnictva a zaznamenává každou řeč zná- mého ostravského germanisatora »živnostníka« israelity professora Schwarze, který postavil se v čelo brněnských výletníků. Na jednání toto poukazují též »Lid. Noviny« a podotýkají za- jisté případně, že »oficiosní tisková kancelář ra- kouská chce patrně býti věrným obrazem a tlumočníkem cislajtánské spravedlnosti a nestran- nosti.« — Jak silné jest němectví na Moravě viděti nejlépe nyní na Litovli. Město toto bylo pokládáno silnou německou baštou, ale sotv že nachází se nyní něco přes půl roku v če- ských rukou, každý, kdo do něho zavítá, musí se s úžasem tázati, kam že poděli se veškeří Němci, o nichž hlásáno do světa, že jsou Če- chy ve svých právech znásilňováni. Na ulicích není slyšeti německého slova a jen tu a tam spatřiti lze, některou firmu s německým nápisem, ač i ve směru tomtu staly se pronikavé změny. Němci za tohoto půl roku se Litovle nevystěhovali ani nevymřeli, nýbrž prostě jich tam není a asi nebylo, když správa obce byla v německých rukou. A poměry jaké jsou v Litovli, jeví se i v jiných porobených moravských městech, na př. : Břec- lavě, Hodoníně, Lipníku, Místku, Mor. Ostravě atd. Jakmile jednou odstraní se v nich nepřiro- zené tylo poměry, sestrojené výhradně na pod-
#6 alto_textblock #6
poru umělého německého jich nátěru, sřítí se v nich celé němectví v prach, jako stalo sev Ul Litovli. — Opavští němečtí nacionálové hodlají při nastávajícím sčítání lidu proskribovati všechny, kdož v hlavním městě Slezska přihlásí se ku národnosti české. Namířeno mají hlavně na Čechy, kteří závislí jsou nějak na německých továrnících a velkoobchodnících opavských, je- jichž prušácký orgán hlásá, že musí za každou cenu pryč. Podívejme se však, na jakých zákla- dech spočívá toto německé velikášství. Kdo pro- chází vesnicemi rakouského Slezska a celé vý- chodní Moravy, najde všude v hostincích i ob- chodech české plakáty, z pravidla v bezvadné češtině, kterými německé továrny a velkoobchody opavské nabízejí své zboží českému obecenstvu. Opavští němečtí nacionálové jsou z převážné části v četných případech pak s veškerou svojí existencí odkázáni na český venkovský lid, ale přes to opovažují se takovýmto způsobem vy- stupovati proti hrstce Čechů, které zaměstnávají a zaměstnávati nuceni jsou. Na provokační toto jednání bude se strany české odpověď velice snadnou. Rovněž jest jasno, kdo vyšel by z boje, dojde-li k němu, pošramocen. — Božena Němcová opět na indexu. Správám škol se oznamuje vynesení c. k. zemské školní rady ze dne 29. června 1900 čís. 23.468, jež zní: »Jelikož pohádka »Zlatý lupíneké jest obsažena též ve spise nadepsaném »Vínek báchorek Boženy Němcové« (V Praze, I. L. Kober), ukládáme správě škol, by i tento spis, nacházel-li by se v žákovských knihovnách, odtud odstranila.« — Ku zvélebení rybářství ve vodách vnitrozemských. Vydáno již množství zákonůo háje ní ryb ve vodách našich; od zákona ze dne 7. května 1791 z. z. č. 30 až do vynesení c. k. mí- stodržitelství ze dne 10. ledna 1890 č. 115.097 v šesti různých zákonech a vyhlášeních horlivě se v ochranu berou jednotlivé druhy ryb, hrozí se žalářem a po- kutami při nezákonném chytání, anebo hubení ryb; přece není možno, bohatství vod českých na ryby pověstné obnoviti. Ještě dosud proti přísným záka- zům při větších vodách pouští se do řek v reservoi- rech různých továren nahromaděné látky otravné, které přece zanechají v řece množství zhoubných čá- stek, čímž potěr se již otravuje a ještě dosud pova- žována řeka za majetek obecný, v němž každý může loviti. Ani spolky rybářské při veškeré snaze své ne- mohou zábrániti všeobecnému plenu řek nesvědomi- tými pytláky. Vynesení místodržitelské a politických úřadů opělují důtklivě veškera ustanovenío právu loviti ryby, o lístcích rybářských, o době há- jení, o zákonité délce ryb, v jaké mohou býti pro- dávány (losos nejméně 50 cm., pstruh 20, mík 25, lipan 20, candát 35, štika 35, úhoř 35, sumec 50, kapr 30, lín 20, karásek 15, pražma 25, bolen 35, parma 25, jelec (proudník) 25, okoun 20, jesen 20, kleně (tloušť 20 ctm. od oka k ocasní plontvi), o užívání dynamitu, o tlučení ryb pod ledem, uží- vání sítí, vrší, o lovení ryb chebulí, vraními oky a p., o užívání broditelů, tenátek, lapaček atd. Orgány veřejné bezpečnosti se opětně na trestya pokuty a na přesné zachovávání zákona upozorňují. — Neoprávněné obchody podomní. Od mnohých živnostenských úřadů přicházejí neustále stížnosti, že italští příslušníci státní, kteří se ubírají na práci do Rakouska, vykazují se kní ž kami pracovními (libretto di lavoro), vydanými ústavy obecními v Italii a předstírají, že jsou to pasy na obchod podomní. Činí pak pokusy, aby vylou- dili od živnostenských úřadů příslušné visum. Ně- které úřady okresní i obecní daly se oklamati, opatřivše knížky pracovní visem, ačkoliv při pozor- ném prohlédnutí knížky a při nepatrné znalosti jazyků možno klam seznati, že se jedná o italské příslušníky, kteří nemohou nabyti oprávnění k ob- chodu podomnímu v Evropě. Veškeré obecní úřady činí se na tyto klamy italských obchodníků pozor- nými a vybízejí se, aby zlořádu tomu všemožným způsobem čelily. —Zajímavou kratochvíli zažíti může každý a zadarmo, kdo v dopol. a odpol. hodinách, kdy děl- nictvo živnostníků na Florenc isvačí, podnikne pro- cházku na rozhraní Prahy a Karlína. Tam jest veselá podívaná. Herci těchto výjevů jsou zřízenci potravní daně, kluci a dělníci zmíněných živnostníků a vese- lým publikem jsou děti z vedlejšího hříště a četné kolem ubírající se obecenstvo. Kdo za to může, že zmíněným dělníkům lépe chutná pivo z hostinců kar- línských u poříčského sadu? Ký div tudíž, že si po- sílají ku svačině pro pivo do Karlína. A učedník, jenž to obstarává, vezme truhlík, do něho pro kaž- dého dělníka sklenici a dává do nich nalíti za třia za pět piva a hajdy zpátky. A tu se stává, že ho zřízenec potravní daně zastaví a žádá zdanění. Hoch položí truhlík na zem a přenáší pak pivo po dvou sklenicích přes čáru potravní daně a staví si je za čáru na cestičku v parku a když si všechny takto přenesl, vloží je zase do truhlíku a odnese do dílny. Někdy to jde tímto způsobem snadně, někdy však to dělá obtíže, když ku př. zřízenec potravní daně pivo do parku odnešené přináší zase do truhlíku zpěta zavolá k tomu, aby se tomuto výkonu dodalo jakési důležitosti, přítomného úřadníka a ten zase jiného zřízence, který pak truhlík s pivem nosí po ulici, ne- věda, co s ním počíti, až ho postaví u budky po- travní daně — ovšem doprovázen četně sběhším se obecenstvem. Mezi tím, když hojně prachu a smetí do piva nalítalo a nikdo ani předvídati nedovede, co se bude dále díti, dovědí se dělníci, co se s jich pi- vem děje, seběhnou se a každý popadne každý svou sklenici s pivem a za hlučného veselí a potlesku pu- blika odnáší se pak prázdný truhlík do dílny, kde mohl již před čtvrt hodinou býti. Zdá se, že ti, co pro pivo chodí, už vědí, co mají dělati. Služka nese