ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 70f891b0-661f-11dc-866e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 98
#1 alto_textblock #1
Strana6.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
8. prosmnce 1901
#4 alto_textblock #4
Číslo 338
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář. Pokuta 55 millonů korun za zrušení mlecího řízení. Napsal dr. Josef Fořt
#6 alto_textblock #6
Pan dr. Hotowetz zahajuje novou kampař za obnovů tak zv. řízení mleciho, jež — jnk povědomo — 1. lednem 1900 částečně, 1. čer vencem téhož roku pak úplně po trvání témět dvacetiletém bylo zrušeno, a snaží se k dosažen cíle svého dovoditi, že odstranění této po výtce uherským velkomlýnům sloužící instituce mělo pro zemědělství a mlynářství naše účinky přímo katastrofální. Vítal jsem vždy a vítám i dnes každou věcnou diskussi o složité a proto dosti ne- snadné této otázce. Nepovažujiť ve věcech tvorby mínění národohospodářských nikoho, nejméně pak sebe za neomylného a rád se dám důvody skutečně věenými přesvědčiti. Když pan dr. Ho- towelz roku 1899 poprvé v »Obzoru Národo- hospodářském«, pak v »Politik« vysloupil proti dosavadním názorům o mlecím řízení s řadou pochybností a námitek, snažil jsem se v šesteru delších, úvah, jež v těchto listech v druhé polo- vině 1899 byly otištěny, námitky jeho vyvrátiti. Myslím, že se mi to v plné míře tehda poda- řilo a jestliže dnes pan dr. Hotowetz ve vídeň ském »Zeitu« (kdež boj o znovuzavedení mlecího řízení rovněž zahajuje) uvádí,že na jeho repliku nedal jsem žádné dupliky, vy- světluje se to jednak tím, že jsem v replice jeho neshledal žádného otřesení svých vývodů, jednak i tou okolností, že replika nesla patrný nádech osobní polemiky, jejíž další rozpřádání se mi z různých důvodů příčilo. Nuž, nyní po dvou letech vystupuje pan dr. Hotowetz poznovu na kolbiště. Mou ne- patrnou osobu aspoň v »Národních. Listechs (v. »Zeitu« arci nikoli) pomíjí mlčením, probiraje otázku způsobem toliko věcným. Okamžik jes z lé příčiny aktuálný, poněvadž příští ponděli dne 9. t. m. konati se bude ve vídeňské ob- chodní komoře k počinu pana dra. Hotow ze zvláštní anketa ihteressentů, ve které má býti o účincích a případném znovuzavedení mleciho řízení jednáno. Toť příčina, proč neváhám, abych takřka letem mezi Prahou a Vídní k vývodům pana pisatele na ručest odpověděl. Pan pisatel pomoci obrovské řady cifer. z celého světa snesených, provádi důkaz, že zrušením mleciho řízení r. 1900 způsobeny byly mlynářstvu a zemědělstvu spousty přímo obrov- ské. Budiž dovoleno, abych se především obrátil k jeho argumentaci, pokud se vztahuje na zemědělství. Pan dr. Hotowetz složitým důkazem dochází tu k tvrzení, že škoda rolni- ctvi našemu zrušením dotýčné celní instituce přivoděná obnáší 55 mill. korun. Suma to zajisté obrovská, dosahujíeí téměř výšky před- litavské daně pozemkové. Arci sluší, byť jen mimochodem, podotknouti, že při tomto »na šem« rolnictví má pan pisatel na mysli, nikol snad jen zemědělství české, po případě před- litavské, nýbrž celkovou zemědělskou výrobu ve společném rakousko-uherském obvodu celním. Počílá tolíž, že následkem zrušení mlecího řl- zení klesla v RakouskoUhersku cen pšenice o 1 korunu na q, a poněvadz za základ svých výpočlů bere roční sklizen pšeničnou v Rakousko-Uhersku obnosem 55 mill. q, plyne z toho svrchu uvedená ztráta na důchodech »našeho« zemědělství. A kterak medle p. dr. Hotowetz k těmto pochmurným názorům nyní přicházi?“ Celkem velmi jednoduše. Sestrojuje si dvě, řeknu hned předem: fikce, dva přeludy, které pak množ- stvím cifer povyšuje na stupeň nesporné pravdy načež z těchto návět činí svůj svrchu uvedený závěr. Návěty ony spočívají v jádře své my- šlenkové podstaty v lěchto thesích: a) Ceny pšeničné, jak utvářily se v R kousko Uhersku v lelech 1897—1899, děkuj za výšku svou zvláště účinkům mlecího řízení b) klesnutí těchto cen v r. 1900 a 190 zaviněno bylo výhradně zrušením mlecího řízen počátkem a v polovici r. 1900. Budiž dovoleno tyto dvě základní premissy páně pisatelovy argumentace v útrobách jejich rozebrati a v jasné postaviti světo. Ad a) Pan pisatel sice určitými slovy ne tvrdi, že by mezi cenami let 1897—1899 trváním mleciho řízeni byla naprostá příčinná souvislost. Byla by to ovšem absurdnost, kaž- dému přímo do oči bijíci, Za to však si pan pisatel sestrojuje základní onen názor cestou tak zvaného úsudku a contrario. Připomíná nejprv, že r. 1898 a 1899 byly ceny pšenice v Rakousku nejvyšší z celého světa; ovšem — uvádí pak dále — spřispěla« ke vstupu těchto cen passivnost pšeničného obchodu našehov řečených letech (dovoz z ciziny převyšující vý- voz do ciziny), leč spěchá rychle, aby význam okolnosti té seslabil poukazem k lomu, že týž stav věci panoval i ve Francii a Německu. Následuje pak delši, do logického pochodu myšlenek těžko se hodici věta, že ve Franciia Německu jsou dnes vzdor tamnímu mlecímu ři- zeni nejvyšší ceny světové, načež se myšlenkový řetěz zakončuje tvrzením, že zrušením mlecího řizení »na stal v potěšitelném roz- voji našich cen obilních úplny převrat«, že ceny totiž děsně klesly. Tyto důvody v každém, kdo nedovede neb nemůže přihlédnouti až k jádru věci, musejí přirozeně vzbudit domněnku, je-lí zrušení mlecího řízení příčinou klesnuti cen, musil se stav jejich před zrušením řízení tohoto nalézati s trváním jeho v příčinné souvislosti. Nuž, jest tomu tak? Mělo trvání mlecíh řízení speciálně na ceny r. 1897—99 vůbee nějaký určitý vliv? Kdyby tomu tak bylo, pak nastává otázka, proč onen pudivý vliv na stou- pání cen r. 1897—99 nekonalo mlecí řízení i v řadě let předcházejících ? Budiž dovoleno znázorníti pohyb cen pše- ničných, jak vyvíjel se v posledních sedmi lé- tech na plodinové burse pražské. Cifry níže uvedené znači průměrně měsíční úřadní záznamy ve zlatých za 100 kilo pšenice jakosti průměrem od 76—82 kilo za hektolitr kolísající: Ročník: 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 leden . 7.39 8.14 8.84 12.81 10.55 8.43 8.65 8.68 únor . 7.37 8.29 8.75 12.73 10.33 8.43 8.68 březen 7.52 8.22 8.77 12.65 10 27 8.48 8.78 duben . 7.94 8.30 8.73 12.65 10.07 8.74 8.75 květen 7.98 8.38 8.82 13.60 9.85 8. 90 8.79 9.91 8.67 červen. 7.76 8.32 8.98 12.76 9.27 8.35 8.81 červenec 7.57 8.25 10..16 11.62 9.52 8 5 8.81 srpen . 7.49 8.19 12.25 10.01 8.53 918 září . 7.63 8.28 11.93 9.56
#7 alto_textblock #7
sičních.
#8 alto_textblock #8
8.71
#9 alto_textblock #9
říjen . 7.87 8.62 12.01 10.22 9.08 8.57 8.90 listopad 803 8.81 12.34 10.68 8.80 8.59 prosinec 8.12 8.81 12.42 10.61 8.46 8.56 — Cifry analogické lze uvésti též na základě úřadních záznamů vídeňských a pešťských, však k vůli zamezení rozvláčnosti upouštím od toho. Co z cifer těchto plyne? Že, vyjímaje ročníky 1897—1899, vrátily se ceny let 1900 a 1901 k niveau, jež zaujímaly r. 1896, ba že j so podstatně vyšší nežli v r. 1895. Jest-li že na ceny ročníků 1897—99 konalo trvání mlecího řízení pudivý vliv, a jest-li že následkem odpadnutí vlivu toho r. 1900 a 1901 ceny klesly, proč medle pudivý onen vliv neby! konán mlecím řízením též v létech 1895 a 1896 ? Proč si mlecí řízení pro blahodárné svoje cenotvorné účinky vybralo zrovna jen ročníky 1897—99? Odpověď jest na snadě: S mlecím řízením neměl pohyb cen v na- značených třech ročnicích pranie společného- Zjev tento jest odborníkům tak známý, že s až rozpakuji o něm vůbec mluviti. Jeť obecně známo, že vzestup cen r. 1897/9 má příčinu svou ve dvou okolhostech. Předně v pronika- vých změnách, které koncem roku 1896 nastaly dilem přesunutím v poměrech světové výroby. dílem spekulací za touto příčinou v mezinárodní tržbě se rozpoutavší. Od let sedmdesátých vyka zovala tvorba cen na mezinárodním trhu obilním až na některé krátkodobé přestávky směr stále sestupný. Zjev tento valně spolupůsobil ke vzniku dlouholeté naši tísně zemědělské. Teprv v říjnu 1696 nadešel částečný obrat, spůsobený zvláště neúrodou v Indii, Australii a Argentině. Too první okolnost. Druhou skýtá se zřetelem jme- novitě k Rakousko Uhersku neúroda naše roku 1897 a slabé úrody v letech následovních, což mělo za následek, že celní obvod rakousko- uherský stal se se zřetelem k pšenici dočasně passivní; k úhradě domácí spotřeby bylo nutn přivážeti pšenici z ciziny. Činilť výnos sklizně v Rakousku-Uhersku v 1000 roku pšenice žita úhrnem 1893 58 224 34.459 92.683 1894 55 669 36 016 91.685 1895 58 469 28.517 86 986 1896 58 910 31.848 90. 753 1897 33 529 25.294 58.823 1898 51.371 32.229 83.590 1899 54 600 34.400 89.0007 1900 52 500 25 600 78.000- Dodejme však k těmto cifrám ještě násle- dovní data, svědčící o tom, kterak zvláště půso- bením kolísání v produkci pšeničné vytvářilo se naše saido v zahraničném obchodu pšeničném. Od r. 1869 až do r. 1896 s přestávkou sedmi let bylo saldo ono aktivní, vývoz přesa- hoval přivoz. Saldo sic dosti kolísalo (r. 189 činilo příkladně 4,130.000 q, r. 1896 jen 429.000 q), však trvání jeho, o tom není po- chybnosti, mělo na cenotvorný proces u nás vliv rozhodující. V státech vývozních, jak povědomo, dotyčný druh obili podléhá bezprostředně tlaku ceny mezinárodní, kdežto v státech importují- eích dostavuje se pudivý účinek ochrannéhioi cla- cena pod vlivem cla stoupá nad paritul ceny mezinárodní. Nuž od r. 1897 zejmena násled- kem uvedených změn v produkci máme saldo passivní. — Roku 1897 činilo pasivum toto 993.000 r. 1898 1,997.000, r. 1899 727.000, kdežto roku 1900 dosaženo bylo mezi skrovným vý- vozem (81.741 9) a ne méně skrovným přívo- zem (67.063 9) téměř rovnováha, jež rušena byl pouze tou okolností, že řečeného roku relativně vzrostl přívoz pšenice ze Srbska, kteráž, jak známo, požívá výhody, že se z ni platí v tak zvaném pohraničním obchodu toliko poloviční elo (75 kr. místo zl. 1.50 ve zlatě). Privilego- vaný tento import, jdoucí k duhu zejmena uher- ským závodům, stoupl z 51.572 q roku 1899 na 280.780 q roku 1900. K významu lonského salda lohoto se ještě vrátime, zatím stačí kon- statovati, že v kritických létech 1897—189 byli jsme v obehodu pšeničném nás le dkem chatrných skliznl silně passiv n a že z příčiny té ochranná cla přišla k plat- nosti, kterážto okolnost ve spojení s vlnobitím na trhu mezinárodním jedině byla důvodem, že ceny u nás občasně ryčmo stoupaly (v květnu 1897 obnášela, jak známo, nejvyšší cena pražská zl. 15.75, vídeňská pak vyšinula se dokonce značně nad 16 zl.), a že ve velkém celku se pak po celá tři léta držely poměrně vysoko nad niveau let předehiozích. V těchto okolnostech leží příčina zjevu, na nějž se p. dr. Hotowetz odvolává a nikoli v domněle pudivých cenotvorných účincích ří- zení mlecího. Stálo by za to při této příležitosti opravit celou řadu ciferních omylů, jež se panu dru. H. sběhly. Tvrdí příkladně, že ceny pše- nice byly i v r. 1899 nejvyšší z celého světa. Nevím, odkud své cifry čerpal. Kdo však srovná současné záznamy (r. 1899) v Pešti (tržištěm te pro tvorbu rakouských cen směrodatným) se záznamy berlínskými, mannheimskými neb paříž- skými, shledá, že Pešť se celkem rovna! Berlínu a Paříži, kdežto záznamy mannheimské byly stále pořád a to dosti značně vyšší. Leč věcta s vývody našimi bezprostředně nesouvisí a proto nebudiž dále rozváděna. Ad b) Je-li první these bludem, jeví se být druhá flkel přímo nepochopitelnou. Klesnutí cen u nás z roku 1899 na rok 1900 zaviněno byl prý jedině zrušením mlecího řízení, neboť mezi- národní ceny stoupaly, kdežto naše rapidně klesly. Vizme pohyb cen na hlavních tržištich mezinárodních roku 1900. Ceny tyto přepočtěny jsou na koruny za 1000 kg. a vyjímám je z pu- blikace vydávané od tří let rakouským mini- sterstvem orby (»Statistiche Nachrichten aus dem Gesammtgebiete der Landwirthschaft«). Vy bírám k vůli úspoře místa jen několik cen mě-
#10 alto_textblock #10
Rok 1900 za 1000 kg. pšenice v korunách Nový Berlín Manheim Paříž Liverpool York leden . . 175.78 202..66 178.72 160.16 136.44 duben . . 175.02 206.30 193.26 167.86 144.56 červenec . 134 28 212.32 193.96 172 22 154.— prosinec . 175.75 208.32 191.56 171.16 151.46 Možno mluviti o nějaké souvislosti mezi těmito cenami a záznamy tuzemskými jižs *) Aby mi nepřesnost ciferní nebyla vytýkána. upozorňuji, že v lěchto ročnících přihlédnuto není pro krátkost času, jenž mi k řádkům těmto jest k disposici, ke sklizni v Bosně a Hercegovině, jež v ostatních ročnících jest pojata a činí asi něco přes půl mill. q. cilru tedy, která celkový obraz hrub nerušl.
#11 alto_textblock #11
zřetelem k té notorické okolnosti, že v kritickém roku 1900 při naší celkové úrodě 52,500.000 .- nepatrný vývoz (81.741 q.), pustíme-li se zřetele poměrně též nevelký privilegovaný přívoz ze Srbska, nalezal se s rovněž nepatrným přívozem (67.663 q.) těměř v rovnováze, takže vliv ceny mezinárodní podstatně byl seslaben a vliv ochranného cla aspoň částečně jevil působnost? Ano, o takové souvislosti mohlo by snad s při- bližnou jakous pravděpodobností se mluviti, kdyby ceny na trzích mezinárodních byly zůstaly ne- hybny, naproti tomu však naše tuzemské ceny byly se skokem šinuly dolů. Však co vidíme Naše tuzemské ceny jsou po celý rok 1900 ve velkém celku téměř nehybi ny. Za to skoky, ne arci tak ryčné, jak by se z vý- vodu p. dra. H. dalo souditi, provádějí ceny mezinárodní, zvláště arci popudem z Chieaga Nového Yorku. Či má pan pisatel za to, že i tyto skoky zrušením našeho mlecího řízení byly způsobeny? Jinak si jeho argumentaci vy- světliti nedovedu. Ukazuje-li k ceně berlinské, která v letech 1897—1899 byla stále prý až i o 20 zl. nižší (vždyť jsme tehdá pšenici z Ně- mecka k nám mimořádně přiváželi!) a jež po zrušení mlecího řízení stoupla zase o 6 zl.,a uvádí-li pak dále cenu liverpoolskou, která » po celou debu trvání mlecího řízení byla nižší než vídeňská, a která roku 1900 po zrušení instituce této stoupla zas o 7 zl. a teprv v době po- zdější nastala změna k lepšímu«, tedy patrně dotčený pohyb cizokrajných cen uvádí s mlecím řízením v příčinnou souvislost a připisuje těm ministrům, již vydali nařízení ze dne 22. září 1899 č. 177 ř. zák. (zrušení mlecího řízení), divotvornou, přímo suverenní moc nad tržbou mezinárodní, o nichž se smrtelníkům oněm za- jisté nezdálo ani ve snách. Pravda leží v tom, že r. 1900 tvorb vnitrozemských našich cen vymanila se násled kem výsledku sklizně domácí, poptávku a nabídku upravujícího, z bezprostředních vlivůfluktunei mezinárodních. Či mysli p. pisatel, že čáry, v kterýchise na jednotlivých trzich světových pohy- bujou ceny, jsou ve všem všudy parallelní souběžné, že tudy každé stou pnut čiklesnuti směrodatných odí sebe na sta a tisíc kilometrlů vzdále- ných trhů musí být všude v celém světě místními cenami následo- váno? Sebe zběžnější nahlednutí do poučných grafik, které o mezinárodních cenách ved od let sedmdesatých sekretariát vídeňské plodi- nové bursy, přesvěděl nad slunee jasněji, ž e podobná domněnka jest holým bludem. Vezměmež k ruce příkladně grafikon z r. 1890 a pozorujme, v jakých kř i vo- Takých čárách pohybovaly se ceny ve Vídni a Londýně: Vídeň Londýn ve zlatých za a leden . . . 9.50 8.60 duben . . . 9.40 9. 40 srpen . . . 8.40 9. 80 prosinec . . 8.90 9.40 Podobných dokladů o tom, že čára pohybu současných cen není souběžnou, nýbrž nezřídka velmi značně křivolakou, že tudy okamžité dočasné neshody úsudku, jejž p. dr. H. činí naprosto nepřipouštěji, poněvadž na mezi- národní tvorbu ceny ve velkých centrech působí tisíceré, někdy zhola nezjistitelné okolnosti dokladů toho možno uvěsti řadu nekonečnou. Však uvedené snad stačí. Taktéž upustím od oprav mnohých cifer, p. pisatelem uváděných (tvrdiť příkladně, že ceny ve Vídní od ledna do prosince 1900 o 4 a půl zl. klesly, což jest patrně omyl, neboť dle uvedeně publikace mini- sterstva orby obnášela počátkém ledna 1900 ve Vídni cona banátské pšenice jakosti 74—78 ky zl. 7.55—8.30, koncem prosince pak zl. 7.45— 8.25, neklesla tedy nikterak o 55 kr. na 100 kg) maje za to, že mezi soudnými pozorovatel sotva as bude mnoho těch, kdož by z vývodů páně pisatelových nabyli přesvědčení, že násled- kem zrušení mlecího řízení r. 1900 bylo země- dělství rakouské utrpělo ztrátu, kterou p. dr. H. naznačeným způsobem počitá obrovskou částkou 55 mill, K. Konečně budiž pro dnešek ještě uvedeno že z odpůreů mlecího řízení nikdo nikdy ne- tvrdil, že by zrušením mlecího řízení bez ohledu na passivnost či aktivnost pšeniční naší výroby a bez ohledu na fluktuace tržby mezinárodní za všech okolnosti musilo nadejítí absolutní stoup- nutí našich cen. V tom ohledu operuje p. pisatel proti větrným mlýnům. Pokud mne se týče, for muloval jsem v uvedených svých rozpravách r. 1899 věc doslova takto: »a) Při aktivnosti pšeničné výroby bez průkazu totožnosti dává mlecí řizení export- ním velkozávodům do rukou zbraň, aby hubily mlýnské závody ostatní, současně pak, aby para lysujíce částečnou ochranu celní, poškozo valy výrobu zemědělskou . . b) při passivnosti pšeničné (bude- u nás kdy trvalou, což nikterak není věcí zcela bezpečnou) tlak mlecího řízení na zemědělství sice valně ochabuje, za to však na mlýny ne- vyvážející trvá místy dále,..« Na této formuli vývoj věcí r. 1900 a 1901 nezměnil praničeho. Přiště o účincích, jež pan pisatel uvádí ve příčině mlynářství.
#12 alto_textblock #12
ánoO jest doba nejen radostí, ale téi starostí. Jedna část lidstva těší se na to, že bude ob- darována, a druhá tím, že obdaruje. Pohříchu posled- nější pocit bývá kalen starostí: kde vzíti? Možná, že otázka tato pro mnohé již v nejbližších dnech bude říjemně rozluštěna. Dne 12. prosince jest totiž tah XXXIV. státní loterie, jež skorem půl milionu korun na hotovosti, na 16.404 výher rozdělený, slosuje. Je zde mimo hlavní výhru 200.000 korun hojnost výher po 20.000, 10.000, 5000 K atů. Nemá-li kdo pražád- ného štěstí a vyjde na prázdno, není nehoda tak ve- liká, neboť přispěl tím též k některým výhradně do- bročinným účelům. Výnos této XXXIV. státní loterle jest, jak známo, dobročinným ústavům, jež panovník sám ustanovuje, věnován, a mezi nimi nachází se též český spolek feriálních osad pro Prahu a okolí, ústav pro hluchoněmé v Praze, Klárův ústav slepců v Praze a jiné Cena lesů v trafikách a v mnoha jiných prodejnách 29024 obnáší pouze 4 koruny.
#13 alto_textblock #13
Nákladem knihkupectví dra. Frant. Bačkov ského v Praze vyšla a jest na skladě v každém 29103 knihkupectví
#14 alto_textblock #14
Jana Kollára
#15 alto_textblock #15
Dcera
#16 alto_textblock #16
Slávy
#17 alto_textblock #17
péčí dra. J. Jakubce.
#18 alto_textblock #18
Cena 1 koruna 60 hal., skv. váz. 2 koruny, 80 hal
#19 alto_textblock #19
2 obrazu
#20 alto_textblock #20
v dokonalých pův. reprodukcích přináší dosud vyda- ných 6 čisel (3 sešity) velkého obrazového tý denníku
#21 alto_textblock #21
Číslo 3.
#22 alto_textblock #22
30 obrazů.
#23 alto_textblock #23
Illustraces Dáma v ruském kožíšku. Obrázky z Kabulu. Brixen v Tyrolích. Parlamant anglický. Pa- lác perského šacha. Krabice. Pomník K. Havlíčka. Od- souzenci na Sibiří. Jak Angličané odeházejí na bo- jiště a jak se z něho vracejí. Husité na stráži. Král Valdemar křísí modlitbou mrtvou svou chod, Dagmar českou. Živé meuu a j. v. Obrázková příloha: Učelivý žáček. = Bohatý obsah slovesný. — Předplatitelům vylosováno bude za rozluš- tění hádanky v čis. 2. zdarma 800 odměnv ceně 2000 . 2905 Hlustrovnný Svět vychází každých 14 dnía předplácí se na půlleti K 2.60, poštou K 2.80. Žádejte sešit na ukázku! Odebírati lze v každém knihkupectví, zejmena
#24 alto_textblock #24
je
#25 alto_textblock #25
Z českých umělců zastoupewí
#26 alto_textblock #26
Dědina, Klusáček, Slahý, Aleš, Janss, Mucha Novák, — Panuška, Ullmann. Říha, Homoláč Uprka, Waigant, Hillerova. Dostálova, Hovor- kova, Suchardova, Boudova, Kleinmondova, Emingrova, Mánesova. Alšova, Pekárek, Rélink Jakší, Radimský, Kalvoda, Wachsmann a j.v
#27 alto_textblock #27
Bohatý obsah slovesný!
#28 alto_textblock #28
Literárními pracemi přispéli: Jirásek, Vrchlický. Jabn. Kořenský, Mádl. Kva- pil, Stašek, Mašek, Hoffmeister, Jesenská, Zi ková, Sandová, Nosková, Svobodová, Brodský Řeháková, Kovanda, Dostál, Wojk owicz a j v Redaktor části slovesné Jar. Kynpil. Čásť obrazo- vou rediguje Viktor Oliva.
#29 alto_textblock #29
Nakladatelství J. OTTY v PRAZE, Karlovo nám. 34. Ve Vídní VII. Burggasse 79. Nepřehlédněte krásný hudební dárek vánoční. Tento týden vyjde
#30 alto_textblock #30
Zádejte nádherně vypravený sešit
#31 alto_textblock #31
na ukázku! vychází každý pátek v číslech o 19 Zlala Pralla str. fol. a každých 14 dní v sešitech o 2 číslech. čtvrtletně bez pošty 4 K (2 zl.), čtvrt- Predplail letně pošton K 4.75 (zl. 2.39). pro odběratele Zlaté Prahy umělecká díl oll českých výtvarníků. Seznam v č. 1. . románová Knihovna Zlaté Prahy. řol). Čtvrdletní přípl. 1 K (50 kr.) Hudební přiloha Zlaté Prahy. Čtvrtlet. připl. K 1.20 (60 kr.) lze odbírati v každém knihkupectví Zlalou Prahu zejménav 29056
#32 alto_textblock #32
Poupátka
#33 alto_textblock #33
d v. J. Novotný. Cena vydání s průvodem piana K 3.50. „„ bez průvodu „ K 2.— Veliký úspěch dosavadních prací výborného tohoto skladatele pisní pojišťuje jistě i této sbírce všeobecnou oblibu, ježto na této slovutný pan autor se zvláštní zálibou pracoval. 29152 Objednávky již teď přijímá a vyřizuje Nakladatelství V. KOTRBA, Praha-II., 20c. V novém tomto nakladatelství hudebním vyšly posledních dnech zajímavé hudební publikace: Douön: „Pět písní“, s prův. ptana. Cena K 2.50 Douša: „Klavírní obrázky“ „ „ 2.50 Macan: „Pět písní“, s prův. piana. u „ 3. Trneček: „Pět písní „ „ 1.60
#34 alto_textblock #34
administraci Zlaté Prahy v nakladatelství J OTTV v Praze, Karl. nám. 34 Ve Vídni v knihkupectví J. Otty, VII., Burgg. 7
#35 alto_textblock #35
Právě vyšlo
#36 alto_textblock #36
N
#37 alto_textblock #37
e
#38 alto_textblock #38
kniha II.: BARTON, čásť 1.: HOUZÍR. Korun 2.70 Kniha I. čásť 1.: Jak u nás žljí a umí- Čásť 2. Loto. Korun 2.60. rají« Kor. 1.60. Dokončení „ZÁJEZDU NA RUS“ přijde nyn na řadu.
#39 alto_textblock #39
* * den a Ottů
#40 alto_textblock #40
Josef Holeček, spisovatel na Smíchově, Karlova ul. č. 105
#41 alto_textblock #41
(Spisy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tento týden vydané.)
#42 alto_textblock #42
Co koupíme dětem k Ježíšku?
#43 alto_textblock #43
Světová knihovna. Č. 242.-243 Maxim Gorkij: Kresby a povídky . K —.40 Dr. Fledler, Zemědělské zákony a jiné předpisy, týkající se zemédéle ství v království českém. Svazek II. „ 5.— Dante Alishieri, Očistec. Přel. Jar. Vrchlický. Třetí defin. vydání Hudební příloha Zlaté Prahý, Roč. VI. č. 1. Hoffmeister, Romance Odběratelé Zlaté Prahy připlácejí na čtvrtletí (3 čísla) pouze Sbornik hádanek Zlaté Prahy roč. XVIII. Uspořádal J. V. Rych- tařík Anglická knihovna. Sešit 7 Mark Twain: Česty Toma Sa wyera. Seš. 5. Česká knihovna zábavy a po učení. Seš. 95. Jirásek: Ze z šlých dob. 2. Dante, Básnická díla. Seš. 9. Ráj Sošit 2. . . Heyduk, Spisy. S. 113. V sam tách. Sešit 3. Jirásek, Spisy. S. 200. Díl XIx Proti všem. Třetí vyd. Seš. 19. Knihovna Zlaté Prahy. R. X S. 3. Balzac, Chagrinová kůže. S.3. Ottova Laclná knihovna nár Seš. 49. Brodský, Z rozmarů ži- vota. Seš. 5. . . Světlá, Sebrané spisy. Seš. 108. Prostá mysl. Díl II. s. 1. Vrohlický, Šouborné vydání básni- ckých spisů. Seš. 228. — My thy. Seš.7. Bonedy lidu. Čís. 7. Za 12 hal. na venkově „ —.14 . „ —.40 Illustrovaný Svět. Seš. 3. .. „ 3.— Posel z Budče. Čís. 12. Půlletně 4 Zlatá Praha. Čís. 6. Čtvrtletné S pošt. zásilkou . 4.75 Zlatá Praha. Seš. 3. . . . . . — 6
#44 alto_textblock #44
Tyto krásné literární novinky:
#45 alto_textblock #45
2.80
#46 alto_textblock #46
„
#47 alto_textblock #47
Siroširý svět.
#48 alto_textblock #48
1.—
#49 alto_textblock #49
„
#50 alto_textblock #50
Román Alžb. Wertherelové. Přel prof. Jos. J. David-Zvičínský. illustr. St. Hudečka. K 6.80, váz K 8.50. Výborná kniha pro (mlá- dež dívčí, učebnice charakter- nosti, všeho šlechetného a do- brého.
#51 alto_textblock #51
1.20
#52 alto_textblock #52
e ibnfl
#53 alto_textblock #53
2.—
#54 alto_textblock #54
„ —.24
#55 alto_textblock #55
Jiříkovo videní
#56 alto_textblock #56
—.9
#57 alto_textblock #57
Povídka Jana Miloty dle stejno- jmenné dram. báchorky J. K. Tyla. S illnstr. K. V. Mutticha. K 1.— váz. K 2.— Báchorkovité kouzlo ta- jemného Blaníku spočívá na této pěkné knize, kterou mládež vděčně přijme.
#58 alto_textblock #58
—.39
#59 alto_textblock #59
l
#60 alto_textblock #60
dlož dlanne umohržen daei
#61 alto_textblock #61
—.94
#62 alto_textblock #62
—.30
#63 alto_textblock #63
— 24
#64 alto_textblock #64
Zla
#65 alto_textblock #65
ý ostrov.
#66 alto_textblock #66
—. 20
#67 alto_textblock #67
Napsal R. L. Stevenson. Přel. V. Beneš-Sumavský. S četnými pův- illustracemi. K 2.—, váz. K 3.— 6 Veliká hodnota povídky této záleží v tom, že jest vy. mluvnou výstrahou před nezří- zenou touhou po zlatě.
#68 alto_textblock #68
o9n
#69 alto_textblock #69
—.30
#70 alto_textblock #70
k a
#71 alto_textblock #71
—.39
#72 alto_textblock #72
Vzducholodí
#73 alto_textblock #73
kolem světa
#74 alto_textblock #74
Román Jul. Vernen. Přel. J. Pše- nička. S illustr. L. Benetta. II. vyd. K 2.40, váz. K 4.— Po úplném rozebrání I vydání následuje vydání toto, Jehož aktuelnost jeví se tím větší měrou, že otázka vzducho- plavby zejmena v poslední době vystoupila v popředí
#75 alto_textblock #75
Pliálka knihkupeciví dtty ve Vídni, 2905 VII. Burezasse , v9
#76 alto_textblock #76
dařn eovl voli n
#77 alto_textblock #77
Radost žáčkům I., ll. a HII. tříoy učiní rodíče, když jim koupí některý ročník časoplsu
#78 alto_textblock #78
Zábavy mládeže
#79 alto_textblock #79
Ma-lé no-vi-ny
#80 alto_textblock #80
dospělejší.
#81 alto_textblock #81
pro dě-ti,
#82 alto_textblock #82
e
#83 alto_textblock #83
České mládeži napsal J. T. Vítský Se 111 vyobr. Cena 60 kr. = K 1.20. Obsah: Práce pomocné. — Vy stříkávání. — Vyzdobování hřebič- ky. — Lupenkárství. — Vykládání dřeva. — Práce vrubovací. — Vy- hlubování. — Vypalování. — Práce leptací. — Práce z prutovky Malba barvami sympatetickými. — Imitace. — Fotografování atd
#84 alto_textblock #84
které nedávno naučili se čísti. S mnoha obrázky. Pořádají Fr. Hrnčíř a Fr. VI. Krch. Vyšlo již 11 ročníků a dvanáctý zadali vy- cházeti v číslech po 5 kr. (10 hal.). Celé ročníky 29102 vkusně vázané prodávají se po 65 kr. (K 1.30). Na skladě jsou v každém řádném knihkupectví. Obra- tem pošty obdrží je, kdo pošle peníze s adresou Dr. Frant. Bačkovský, knihkupec v Praze (Žitná ul. 55).
#85 alto_textblock #85
29145
#86 alto_textblock #86
Na skladě ve věech knihkupectvích
#87 alto_textblock #87
Nakladatelství Jos. R. Vilnka v Praze.
#88 alto_textblock #88
Slony a rinkj
#89 alto_textblock #89
grádle a damašky, domácí plátna a jemné veby. Sou- pravy stolní a ká- vové, ručníkya kapesniky a ve- škeré zboží bile a rukodilné, jen dobré, vyzkouše- né jakosti obdr- žíte v největšim 28431.
#90 alto_textblock #90
Nákladem knihkupectví dra. Frant. Baěkovského v Praze právě vyšel
#91 alto_textblock #91
zákonník spolkov
#92 alto_textblock #92
a názvem
#93 alto_textblock #93
Rukověr života spolkového.
#94 alto_textblock #94
výběru a nejlevněji u firmy
#95 alto_textblock #95
Napsal JUDr. J. Bohuslav Cena 2 koruny Jest to velmi potiebná a užitečná kniha pro každy spolek.
#96 alto_textblock #96
NOVÁK V PRAZE, Vodičkova ul, „U Štajorů“. — Cenníky franko.
#97 alto_textblock #97
J.
#98 alto_textblock #98
29101