ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70ea60e0-661f-11dc-acfd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISSTY
#3 alto_textblock #3
8. prosince 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 338.
#5 alto_textblock #5
sebrali nějaké důkazy proti osobám sobě nepo hodlným, nýbrž bez okojků jim dávají pocito- vali svůj hněv. Takovým terrorismem ovšems mysli neupokojí a zlo neodčiní.
#6 alto_textblock #6
Odbyti z Němec do Francie. Čtenáři jest povědomo, jak v nedávném rokování ve francouzské sněmovně poslanec Montauban odvážil se — ve sněmovně poprvé od roku 18701 — doporučovati spolek s Ně- meckem, dříve nežli toto dalo francouzskému národu zadostučinění za bolestně ztráty ze zmi něného roku válečného. Nemusíme arci doklá- dati, jaká odezva dána byla poslanci resignujl címu na všelikou hrdost národní veřejným me- něním trancouzským. Nyní dostává se ale ochot- němu nabízeči také úplného odbytí z Německa sama. »Köln. Ztg.«, jejíž styky se zahraničným úřadem německým jsou známy, píše ke zmí něnému projevu poslance francouzského i ke glossám pařížského tisku o něm: »Při všech těchto rozpravách o sblížení s Némeckem ne- tázal se až dosud nikdo, zdaž Německo samo jest ochotno ke spolku takovému. Zdá se, jakoby ve Francii pokládali to za věc samo- zřejmou, ale při přemýšlení důkladnějším mu- sili by si říci, že Německo, ač sympaticky pro- vázi myšlenku obapolného sblížení a doroz umění se za účelem politiky mírumilovné, o spolku s Francií ve vlastním zájmu jest právě tak vzdáleno, jako Francie od spolku s Ně- meckem.« — Smutno dost, že list německý musí poučovati francouzského poslance o pra- vém smýšlení většiny národa francouzského p spolku tak nepřirozeném. Jak vidno ale dále, též Německo nemá chuti postaviti se ani po bok Franeie proti Angli, nýbrž soudí as, že nej- lépe bude pro ně ze sporů anglo francouzských kořistití pro vlastní zájem německý. Lekce »Köln. Zlgu,« prospěti měla by nejen řečníkovi, ale i těm, kleří stojíce výše a majíce tudíž na politiku francouzskou vliv nebezpečnější, chtějí politiku tuto potajmu zatlačiti ve směr, jemuž dal upřimnějši poslanec výraz veřejný
#7 alto_textblock #7
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 7. prosince. (C.- B) Rozpočtový výbor rokoval dnes dál o kap »Pošty a telegraf v . Ministr financi dr. Böhm Bawerk ubezpe- čova, že finanční správa přeje doplnění telefonní sítě, ale nesouhlasí s millionovými investicemi, již proto, že upustilo se od systému ročních investičních preliminářů. Rozšíření telefonů v r. 1902 není možné pro nedostatek úhrady. Avšak vláda mohla by se zmocniti k změně finančního zákona pro r. 1902a mohla by použiti k nalehavým potřehám telefonu 800.000 K z letošního přebytku, leč práce musí díti ze ponenáhlu a se zřetelem k výnosnějším linifm, aby případný schodek nemusili hraditi poplatníci. Posl. Bärnreither souhlasí a činí návrh ve smyslu ministrových vývodů, přimlouvaje se zároveň za přímé telefonické spojení západních Čech s Vídní. Posl. Menger a dr. Kramář nemají strachu z telefonní půjčky. Onen navrhuje resoluci, jíž se vláda k lakové půjčce vyzývá, tento ji podporoje, ale pro připad, že by byla zamítnuta, chce, aby ministr zvýšil nabídnutou sumu z 800.000 K na 2 mill. Posl. Steinwender tlumočil přání Korutan — Schalk přimlouval se za snížení poplatkův navrhl resoluci ve prospěch přímého spojení Marian- ských lázní přes Plzeň s Vídní a připojení k linii do Plané, Tachova, Stříbra a Budějovic do června 1902. Mimo to přimlouval se za spojení Karlových Varo s Berlínem a různá spojení v severní německé části Čech. Bájil o počešťování pošt v německých městech a zdržování žádostí německých praktikantův a při- mlouval se, aby němečtí uchazeči byli jmenováni pro místa lázeňská. V navržené resoluci žádal nové po- štovní budovy pro Cheb a Teplice a drahotní pří- spěvky pro lázeňské úřadníky. Posl. Holmann- Wellenhof vyslovil se pro Bärnraithrův návrh a navrhl resoluci o vypracování důkladného plánu telefonních sítí a vřadění I. lhůly k jejich provedení do rozpočtu na r. 1903. Návrhy, petice a resoluce doporučeny vládě, aby na ně dle možnosti dbala. Zpravodaj navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá s k zlepšení hmotných poměrů, zejmena poštovních ezpeditorův a manipulačních diurnistů, jimž má se zabezpečit existence i pense, dále k rozmnožení míst v IX. a vyšších třídách a ke zřeteli na přání manipulantek, sluhů a zatímných listonošů. Při před loze přišiího rozpočtu buď podána zpráva o přísluš- ných opatřeních. Za debaty navržené a referentem doporučené resoluce byly potom přijaty; rovněž návrh Bärn- reithrův a Kramářův (o zvýšení nab dnuté sumy na 2 mill.) a konečně kap. »Pošty a telegrafy«. Dále rokovalo se o kap. »Tabák« (ref. Robič). Posl. Kozlovský přimlouval se za podporu tabáčnictví v Haliči a rozsňhlejší pěstování tabákua ptal se, je-li možná, zdražiti některé doutníky a ciga- rety, aby výnosu mohlo použiti se ke snižení soln dávky. Posl. Vukovič přimlouval se za pěstování tabáku v severní Dalmacii, protože tamější vinice jsou zničeny révokazem. Posl. Pergelt přimlouval se za pěstování tabáku v Čechách na zkoušku v krajích, kde se dařl chmel a cukrovka a navrhl resoluci o přísném do- zoru na uschovávání tabáku a doutníků v trafikách v hmotném i zdravetním zájmu obyvatelstva. Rokování bylo potom přerušeno a schůze skončena.
#8 alto_textblock #8
Denní zprávy.
#9 alto_textblock #9
Výkonný výbor národní strany svobodomyslné konal včera za předsed- nictví posl. dra. Václava Škardy v nových svých místnostech četně navstívenou schůzi. Říšský i zemský posl. dr. Josef Herold podal podrobnou zprávu o jednání poslane- ckého klubu na říšské radě. Zpráva byla vzata na vědomí. Výkonný výbor usnesl se pak podniknouti příslušné kroky za tím úče- lem, aby sněm království českého byl ještě letos svolán. Další porada o politických po- měrech, na kterou budou pozváni všichní členové parlamentní komise říšského posla- neckého klubu, bude se konati o vánočních parlamentních prázdninách. — Krásná duše německá do svých nejtajnějších záhybů) projevila se u příle- žitosti vřesenských události, jak jest úže i šíře známo a to nejenom ve vřesenské škole př pardusu dětí polských, kteréž nechtěly se ně- mecky modlit a zpívat: »Ieh bin ein Preusse«, a v soudní síni hnézdenské, kdež tože rámě pruské spravedlnosti dříve rákoskou ozbrojené, popadlo meč na rodiče ztrýzněných dětí — nýbrž i v obraně všech těchto ukrutenství tiskem a slovem. Již několikrát měli jsme pří ležitost k tomu poukázali a nejnověji poskytuje nám ji pověstný německý literát z Čech pan Karel Pröll, kterýž se stanoviska vysoké po- litiky a německé kultury posuzuje šlehy a pruhy zasazeně Prušákem dělem polským na nejeitel- nější část těla a lidskosti a veškerému pojmu
#10 alto_textblock #10
o právu a slušnosti ve tvář. Řečený pan Proil v »Leitmeritzer Ztgu.« ohromně dopaluje se nad tím, že vláda rakouská dosud neučinila ve- řejně prohlášení, jímž by zbavila se zdáni, že trpí bezuzdné prý štvaní proti Prusku a Ně- mecku. A pakliže prý se ministerstvo Körbrovo eítí příliš slabým, pak prý jest na »správci společných záležitostí Rakousko- Uherska«, na hraběti Goluchowském, aby svým krajanům, to jest Pelákům vyložil nebezpečí jich hry- Také do poslance Holanského, kterýž v po- slanecké sněmovně nazval »hanebně činy pru- ských úřadů, jakéž by marně byly hledány i u nejdivějších národů černé pevniny« — jménem. To jest prý už šílenstvím, praví pan Pröli, ale vězí prý v něm methoda. Toliko se divi, že nikdo z pánů při ministerském stol nepocítil povolání a právo fanatického obža- lobce poučiti, že v rakouském parlamentě nikdo není povolán a oprávněn, kritisovati pruské soudnietví. V německém říšském sněmu by prý takové odbočení nade všechnu pochybu vyvolalo odpor vlády atd. Pan Pröll nemá pravdu ani v jediném punktě svých vývodů. Především vláda rakouská a především vládní orgány téhož ministra šl. Körbra, jakožto správce vnitra, vyhověly v nejširší míře touhám Pröllovým, kterýž v »Leitmoritzer Zeitungu« převzal úkol obhájeo »plavé bestie«. In- terpellace polských poslanců o tom, kterak potlačovány krakovské výtržnosti, o tom zajisté mluví více než celý článek. Za druhé nemohl přece ministr Körber vyvracet vývody poslance Ilolanského, již z přičin meritorních. Pakliže všeněmecký řečník velebil proti posl. Holanskému svobodu panující ve státě pruském a posl. Ho- lanský ve věcné opravě na vyvrácení této svo- body nvedl vřesenské bestiality namířené proti nejprostší a nejpřirozenější svobodě lidské, mluviti jazykem vlastní matky, nemohl se zajisté žádný zástupce rakouské vlády dopustiti krvavé té ironie a dovozovati snad, že právě vřesenské »atrocities« jsou důkazem svobody v Prusku. Konečně pak o tom zakročování vládních zá- stupců v říšském sněmu německém a vůbee v Německu proti neoprávněnému vměšování se do rakouských poměrů máme zkušenosti pra- smutné a můžeme poukázati jenom k událostem, kteréž v Německu provázely jazyková nařízení Badenova a na akci německých universit v při- čině zákazu barevných hadrů německým stu- dentům v Praze. Pan Karel Pröll, tento ostudník slovanských národů v Rakousku, s nímž jsme se již několikráte utkali, mluvi o fikách, jež prý ovšem nelze na trní česati a o kulturním pauperismu slovanském, jehož prý se Poláci tvrdošíjně drží. Právě vřesenské děti polské, kteréž se daly »pruským úřadníkem« raději až do mdlob umrskati než by byly proti jasné lo- gice přírody i v dětském rozumu slovanským karakterem až k heroismu sesílené, zpívaly »Ich bin ein Preusse« — stojí nedostižně vy- soko nad každým zástupcem německého bohat- ství kulturního, i nad panem Pröllem, jeho mluvčím. Jejich rány jsou záležitostí v šech neněmeckých národností a to i neslovanských v tak řečené Ostmarce, kteréž ohroženy jsou bohatstvím německé kulturý, pod jejímiž ranami polské děti se ve Vřesně svíjely. Jejich i jich rodičů mučednictví jest historickou výstrahou pro všechny — na něž pruská ruka dosud — nedosáhne — Z Brna, 7. prosince. (Telef. zpráva.) Český volební výbor vydal dnes toto prohlá šení: »Obecní volby v Brně budou se ještě letos konati za platnosti starého řádu vo- lebního. Poněvadž pak tento řád nelze poklá- dati za prostředek k výkonu nejdůležitějšího práva politického, ježto jest jenom násilnickým opatřením k udržení moci a nadvlády nynějši židovské většiny, usnesly se če s ke strany v Brně, že se jejich pří- vrženci voleb nemají zůčastniti. Doporučujeme tedy brněnským Čechům, aby se volby naprosto zdrželi.« — Z Opavy, 7. prosince. (Zvl. tel. »N L.«) Zelinářské družstvo kateřinské oznámílo v městě Opavě svoji živnosť. Místo vyřízení byly dnes jeho prodavnčky ze soukromých na- jatých místností policií vypuzeny. Zakročeno u zemské vlády — bez výsledkul — Brassova nadvláda a její prameny v otročilosti českých zrádoů. Neuvěřitelnou pro poměry na Zábřežsku typickou zprávu při- nášejí včerejší »Selské Listy«. Vo Skaličceu Zábřehu konají se dnes obecní volby a otázka moci přiměla tamní tři skaličské občany k zrádnému ucházení se o pomoc u zábřežského germanisatora prušáka Brassa. Jak uvedený list ze Zábřeha oznamuje, dostavili se zmínění tři truchliví hrdinové a sice hostinský Osladil a občané Kubíček a Kofron do Brassovy továrny s nabídkou, aby poslal k volbě své nevolníky v továrně jeho zaměstnané a ve Skaličce vo- lebního práva požívající, s přikazem voliti stranu zrádců, za což se tito zavazují, že povolí mu zříditi ve Skaličce německou školu! Néco po- dobného jest možno jenom v kraji zdemorali- sovaném Brassem, otráveném jeho hakatismem, trpěným právé těmi, kdož by měli stopovati mařiti zákonnou mocí činnost prušáckého agitá- tora v zájmu státu, když již ne v zájmu veřejné mravnosti a veřejného práva. — Rozpočet zemský král. českého n rok 1902 byl projednáván ve včerajší mimo- řádné schůzi zemského výboru, jíž předsedal nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lob ko- vic. Referentem byl přísedlcí dr. Urban; ve schůzi byl přítomen ředitel zemské účtárny V. Grünvald, zpravodaj účtárny o rozpočtu p. dr. Pavlišta a přednostové jednotlivých oddělení. Rozpočet na příští rok obsahuje následující čl- řádná potřeba 44,964.803k (na rok 1901 43,383.455 K) mimořádná potřeba 6,608.971 K (na rok 1901 6,910.424 K) Úhrnem potřeba 51,573.774 K (na rok 1901 50,293. 879 K) Vlastní úhrada 3,935.078k (na rok 1901 3,691.155 K) takže jeví se schodek 47,638.696 k (na rok 1901 46,602.724 K). K uhražení schodku sloužiti má: od stá- lu úděl: a) z výnosu osobní daně z příjmu 1.485.684 K (na letošek 1,480.566 K), b) vý- nosu dávky z lihovin 3,611.098 K /(na Netošek —); 2. přirálžkami, které mají být pone- chány v dosavadní výši 55 peréent na příme
#11 alto_textblock #11
slice:
#12 alto_textblock #12
daně mimo osobní daně z přijmu; přirážky tyto vynesou 38,180.020 K (letos 36,588.520 K) celkem tedy 43,276.802 K, takže neuhražen zůstává 4,361.894 K (letos 8,533.638 K). Menší schodek, který se jevi oproti rozpočtu n rok 1901, vysvětluje se tím, že jednak potřeb zvýšila se pouze o 1,280.000 K, jednak mimo- řádná úhrada zvýšila se přikázáním obnosu 3,600.000 K. z dávky lihových nápojů a kromě toho výnos zem. přirážek je větší o 1,600.000 K — Zemský výbor o výši zemské přirážky ne- učinil v této schůzi žádné usnesení vzhledem k zamýšlenému zavedení zemské dávky na pivo. Rovněž teprve později bude se zemský výbor zabývati otázkou způsobu uhražení schodku 4,300.000 K. Rozpočet bude dán neprodleně do tisku, aby do konce t. m. byl připraven. O otázce úhrady podá zemský výbor zvláštní zprávu, klerou rovněž tiskem vydá a sice teprve tehdy, až vláda zašle předlohu ve příčině zem- ské dávky z píva. — Pro obecné a mě- šťanské školství je v rozpočtu nejen jeden million korun položka větší, o kterýžto obnos rozpočet každoročně stoupá následkem zřizování nových škol, nýbrž je v něm zařaděn také obnos 2 a půl millionu K na upravení platů učitelských zrušením páté a čtvrté třídy služného na obecných a čtvrté třídy na mě- sťanských školách. — Ve příčině svolání sněmu král. českého není dosud nic určitého známo. — Mělli by se deficit 4,361. 894 K hraditi dals přirážkou zemskou, pak vzhledem k tomu,že 1 procento přirážky obnáší 694.182 K 18 h, bylo by k úhradé té třeba dalši 6procentni zemské přirážky, která by vynesla 4,165.093 8 hal. — Kluby občanské. Novoměstský občanský klub koná v úterý 17. t. m. o 8. hodině večerní v sále Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici přednášku »O návrz ích celního tarifu německé říše jeho vlivu na naše obehodnl, průmyslové a hospodářské po- měry vůbecs, kterou prosloví pan JUD Josef Fuhrich. Pp. členové se žádají o hojnou účast; hosté jsou vítáni. — K l u voličů novoměstských má ve čtvrtek 12. t. m. o 8. hodině večerní v restau- rantu Choděrově ve Ferdinandově třídě klu- bovní členskou sehůz i, na jejímž programu jest rozhovor »O staré Praze«, který zahájí obecní starší a konservátor inženýr pan Jan Herain. Po rozhovoru následují volné návrhy. Kdo za člena klubu na r. 1902 přistoupiti by si přál, nechť učiní písemnou při- hlášku u jednatele klubu, městského radního pana Jana Červeného, uzenáře a majitele domu na Karlově náměstí č. 12. — Staromé s tský občanský klub v Praze pořádá klubovní schůzi v úterý 10. t. m.o 8. hodině večerní v reslaurantu pana Šindeláře v Konviktě. Na pořadu jest rozhovor »O cenou poctěných plánech na úpruvu Starého města«, který zahájí pan prof. J. Koula, jakož i páni autoři zmíněných plánů pp. architekt Sakař, architekt docent Kříženecký a architekt rytíř Klenka z Vlastimilů. Do schůze přístup každému volný. — Občanský klu v Karlině pořádá 12. t. m. o 8. hodině večerní v místnostech velkoreslaurace pana A. Kazdy v Palackého třídě »U dvou hroznůs veřejnou schůzi poplatníků obecní přirážky pla- tících. Na programu jest: »O příčinách zvýšení obecních přinůžek na rok 1902«. Do schůze mají přístup jen obecní přirážky platící občané karlínští. — Něco o hospodářství Ústřední Ma tíce školské. Matice školská pomocí svých odborů dnem 30. listopadu 1901 vydržovala 2 školy střední samostatně a 2 podporovala. Obec- ných škol vydržovala 46 o 113 třídách, opa- troven 45 o 57 odděleních. Při školství ma- tičním bylo zaměstnáno 338 různých osob(3 ředitelé, 11 professorů, 44 řídící učitelé správci škoi, 72 učitelé a učitelky, 40 kate- chetů, 32 industriální učitelky, 3 řídiel pě- stounky, 54 pěstounky, 18 správců opatroven 49 opatrovnic). Kdybychom čílali, že průměrně každá jednotlivá osoba by měla obdržeti denně jen 3 K za svou činnost, činil by denní náklad pouze na služně 1008 K, čili ročně témě 369.000 K. Mimo služné však musí platiti Matice školám olop, inventář a věcné potřeby. školní pomůcky a knihy školním dltkám, jichž je přes 11.000, na mnohých místech platí ná- jemně ze školních budov. Nemovilosti, které mají cenu inventární přes půl millionu korun, udržovati v pořádku vyžaduje též značného ná- kladu. Do fondu odbytného učitelstva matičního vkládá se každý měsíe letos 3000 K. I není divu, že denní náklad Ústřední Matice školské páčí se na 1600 až 1700 K. Kdyby Malice měla pouze z úroků náklad svůj hraditi, musil by výtéžek úroků činiti 600.000 K ročně a kapitál, jakého by bylo na to potřebl, činil by 15,000.000 K. Jen kdyby takovýmto kapitálem Ústrední Matice školská vládla, ne- bylo by potřebí dalších sbírek. Jelikož však Matice toho kapitálu nemá, a přece každý rok ze sbírek a dobrovolných příspěvků uhradí své potřeby, jest na jevě, že láska lidu českéhok Ústřední Matici školské, z níž Matici podpory plynou, má nemenší cenu, nežli kapitály millicnové. Výboru matičnímu jest se ovšem starati o organisae matičních sbírek. Hlavním zdrojem příjmů jsou příspěvky odborů, jichž je na 350, a příspěvky a dary členů přímo přihlášených. Korrespon- dence výboru jak s úřady, tak s odbory ma- tičními a s celou českou veřejností je velmi značná. Do kanceláře matiční dodáno bylo do 1. prosince 11.596 spisů a vypraveno 17.142 spisů. Svatováclavských archů bylo vypraveno 10.720. Položek příjmových do pokladny za- psáno 5154, ve vydáních pak 1557, v těchto však jsou některé položky sborníkovány. 3e členů výboru matičního rozděleno jest v odbory a komise i není téměř ani dne, aby nebyla ko- nána nějaká schůze. Jednotliví členové výboru vénují Matici téměř dvě hodiny denně nezištné práce, nejsouce ovšem nikterak za to honoro- váni. O poradách výborových a odborových třeba pořizovati zápisy. Již v roce 1887 bylo veřejným prohlášením odůvodněno, proč je ne- vyhnutelně Matici potřebí kanceláře a úřad- nietva, placeného aspoň tak, jak je zvykemv soukromých závodech. V kanceláři matiční jest zaměstnáno šest definitivních úřadníků; dva jsou úradníci konceptní, z nichž jeden jest zároven
#13 alto_textblock #13
chefem kanceláře, jeden pokladník, jeden likvi dátor, jeden účetní a jeden registrátor. Všem těmto stálým úřadníkům dohro mady platí se mě- síčně 458 zl. služného. Připadá tedy průměrně na jednoho něco přes 76 zl. měsíčně. Ostati práci vykonávají stenografové a síly manipulační. jichž počet řídí se podle množství práce. O tom. jaká práce se v kanceláři matiční počtem sil po měrně malým má zdolati, svědčí úsudky povo- laných odborníků, na př. v Batovcově politickém kalendáři. Ostatně se o tom může přesvědčit každý osobně, koho věc zajimá. — Pětadvacetileté doktorské jubileum MUDr. Edvard Nessel, professor zubního lé- kařství na české universitě pražské, zubní lékař v Praze a předseda spolku zubních lékařo v království českém, slavil včera 25. ročnici svého prohlášení za doktora lékařství. Prof, dr Nessel vynikl nejen jako praktik, nýbrž i jak theoretik a aulor mnoha vědeckých spisů o zub- ním lékařství. Svými vědeckými výzkumy vy- světlil mnohé vědecké poznatky z nanky o zub ním lékařství a hygieně úst. Jako professor vy choval dr. Nessel velikou řadu zdatných zub- ních lékařů českých. A tu dlužno připomenouti, že dr. Ed. Nessel je pouze ad honores profes- sorem! Již 19. rok přednáší na universitě — zdarma, a po celých 15 let opatřoval zubn kliniku všemi potřebami a technickými pomůc- kami. Náklad ten obnášel v některých leteeh několik set zl. ročně. Nejen tedy své síly, vědo- mosti i čas, nýbrž i své hotové peníze obětoval dr. Nessel svému povolání universitnímu. Ze- snulý posl, dr. Kaizl, jsa ministrem financí, vynasnažoval se o to, by zásluhy prof. dra. Nessla byly na příslušných místech a náležitým způsobem oceněny, odstoupením dra. Kaizl však celá akce ta usnula. Kéž ve druhěm čtvrt- stoleti svého lékařského působení dr. Nessei brzy dočká se zaslouženého uznání! — Spisovatel P. Antonín Norbert Vla- sák mrtev. Z Vlašimi došla nás telegraficky truchlivá zvěsť, že zemřel tam včera ráno ve věku 89 let P. Antonin Norbert Vla- sák, knížecí arcibisk. notář, spisovatel, který platně se súčastnil prací v probuzení našeho národa. Ant. Norbert Vlasák narodil se 10. ledna 1812 ve Vlasimi. Školu navštěvovalv Prčici, na kteréž panství se rodičové jehor. 1816 přestěhovali; tam se i zpěvu přiučil, na- čež se v říjnu 1822 dostal do kláštera strahov- ského v Praze za fundačního zpěváka čili vo- kalistu, kdež prodlel až do r. 1827, navštěvuje farní školu, od r. 1824 malostranské gymnasium. r. 1830 filosofii a r. 1833 vstoupil do areib. semináře v Praze. Byv 7. srpna 1836 na kněž- ství vysvěcen, přišel v listopadu za kaplana do svého rodiště. Lásku k mateřskému jazyku pojal sám z vnitřního citu, lásku k národu pak zkou- máním jeho dějin a osudův. Vlasák byl ten- krále už nadmíru činným, i zjednalť přispěním několika přátel všechny tehdáž vycházející ča- sopisy, získal několik údův Matice české, založil školní knihovnu, nyní dosti bohatou, při čemž dlužno podotknouti, že získal tomuto úmyslu svému i Karla kn. Auersperka, tehdáž věci našl dosti příznivého. Byv vybídnut od svého děkana P. Ant. Wendera, založil pamětní knihu děkan- skou, jakou dle nařízení tehdejšího nejvyššího purkrabího Karla hr. Chotka každá obec světská i duchovní vésti měla. I k tomuto účelu byl Vlasákovi zmíněný kníže Auersperk nápomocen, dav mu dovolení k užití archivu knížecího. Prací touto povzbuzen, nepřestal Vlasák pouze na po- psání histor.-archaeol. města a bývalého panství vlašimského, nýbrž rozšířiv plán, počal sbírati látky a příspěvky k církevnímu místopisu Čeeh vůbec, arcibiskupství pražského pak zvláště. V lednu r. 1844 stal se Vlasák duchovním správcem na Hrádku, kdež dlouho zdárně pů- sobil, zabývaje se stále pracemi církevního místopisu a s tím spojené genealogie, archaeo- logie a heraldiky, o čemž svědčí četné důkladné práce, uveřejněné v »Památkách archaeolog. místop.«, »Lumíru«, v »Časopise katol. duch.«, zejmena ale v »Slovníku naučném«, který po- čítal Vlasáka k nejhorlivějším svým přispívate- lům. O sobě vydal tyto časopisecké články; »Benešov«, »Dějepisný nástin« (z »Lumíra 1853). »Bývalé panství vlašimské« a »Kostelec nad Černými Lesy« (z »Památek arch.« 1863.) Pro takové působení své zvolen byl Vlasák od roz- ličných spolkův učených za člena dopisujícího, a sice od sboru Musea českého k vědeckému vzdělání řeči a literatury české, sboru archaeo- logického, Umělecké besedy, spolku pro stati- stiku polního a lesního hospodářství v král. če- ském; byl také výborem zastupitelstva okresu vlašimského a čestným občanem domašínským kladrubským. — Spolek českých žurnalistů má dnes v neděli o 9. hodině dopol. v restaurantu Cho- děrově mimořádnou valnou hromadu. Na pro- gramu jest návrh výboru na změnu spolkových
#14 alto_textblock #14
stanov.
#15 alto_textblock #15
— Osobní. Pan Gustav Roob, absolvent pražské konservatoře, žák dra. Antonína Dvořáka jmenován byl vojenským kapelníkem 63. pěš. pluku v Bystřici v Sedmihradsku. — Fromoce. Pan PhC. Jan Wilhelm Mladé Boleslavi bude v pondělí dne 9. t. m. o půl 12. hod. dopolední na české universitě Karlo-Ferdi- nandově veřejně povýšen na doktora filosofie. — Úmrtí. V Praze zemřel v sobotu dne 7. t. m. pan Karel Krejč, místodržitelský koncipista, v 27. roce věku. Pohřeb konán bude zejtra o 3. hod. odp z farního chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský — V pátek zemřel v Chotětově pan Jan Voldřich spoluchef firmy »Kruhová cihelna Jana Profia a J. Voldřicha v Chotětově«, ve věku 52 let. Pohřeb koná se dnes o půl 4. hod. odp. z chrámu u sv. Havla na Novém městě. — V Lužci nad Vlt. zemřela dne 7. t. m. paní Alžběta Tůmová, choť statkáře na odpočinku. Zesnulá byla pro svou dobročinnost vlídnost všeobecně ctěna a vážena. Pohřbena bude v úterý dne 10. prosince o 10. hod. dop. na hřbí- tově lužickém. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Pavel Hanka, býv. sekondární lékař všeob. nemocnice v Praze, jmenován byl rakousko uherskou bankou panským a pokladním lékařem na panství v Nových Benátkách, kdež svoji praxi lékařskou již zahájil. — Pan MUDr. Alois Bártl zahájil po tříletém pobytu ve všeobecné nen ocnici v Praze lékařskou praxiv Čer. Kostelci. — »Diner Sokol« v Paříži. (Vzpomínka Pařížanů na Prahu.) Pan Ernest Rosset jeden z pařížských účastníků slavností sokolských pojal roztomilou myšlénku, jež jest nám milým dů kazem, že několikadenní pobyt v Praze zůslavi v myslích francouzských hostí příjemné upomínky K podnětu p. E. Rosseta sejdou se všichni pařížšti účastníci »slavného pochodu na Prahu« dvakráte do roka k slavnostnímu obědu, jemuž dán název »Diner Sokol«, aby osvěžili vzpomínky své na výlet do Čech. Přítel našeho listu obdržel tyto dny dopis, v němž se praví: »S polěšením mohu ván
#16 alto_textblock #16
sděliti, že slavné zahájení oběda sokolského bu u mne (6, rue Théry, v Paříži) ve středu, dne prosince. Všichni budeme pohromadě a bude ni- nevýslovně milo, že si budeme moci pohovo. o vás všech a znova si v paměti osvěžiti krás slavnosti, k nimž jste nás pozvali v Praze.« At sejde se ve středu večer v útulném a hostinnén domě p. E. Rosseta v ulici Théry, blíže lesf bouloňského družina přátel pařížských, kteří budo vzpomínati na Čechy a připijeti Praze. Mezi účas níky bude tudíž zejmena p. Dausset, předsed rady pařížské, Gay, syndik rady, členové munic pální rady pp.: Bussat, César Caire, Pn gliesi-Conti, členové to oficiální delegace mu- nicipální rady pařížské pro slavnosti červnové básníka člen rady městské p. Adrien Mitho- ard, městský radní, průmyslník a známý chemik p. Houdé, vicepresident generální rady sekvanské p. Galli, architekti p. Čharles Norm a nd, předseda Společnosti přátel stavebních památek pa- řížských a p. Charles Dupuy a j. v. — Oslava českého umělce. Dne 2. pro- since t. r. pořádán byl »Společností výtvarných umělců ve Vídni« v uměleckém domě intimní večer na oslavu 80. narozenin českého malíře Jana Nova- packého a vídeňských malířa Berresa ryt. z Perezi a Wailanda, miniaturisty. U příležitostí té- složens báseň od X. z Gayspergů na oslavu jich umění zaslána ve skvostných deskách zároveň s blaho- přejnou adresou, podepsanou stodvaceti vídeňskými umělci, našemu Janu Novopackému. — Okresní zastupitelstvo na Smíchov bude konati řádnou schůzi v pondělí dne 16. prosinc o 10. hod. dop. — Z místní školní rady v Karlíně. Vy- učování na obecných a měšťanských školách v Karlině v jednotlivých třídách pro epidemii spatniček pře- rušené, bude opětně zahájeno v ponděli dne 9. pro- since. — O obrazech v Karlově Týně. Jak pově- domo, stalo se opatření, aby ony obrazy, které svého času z křížové kaple na hradě Karlštejné do Vídně byly přeneseny, opět na hrad Karlštejn byly vráceny. Z té příčiny vykonány potřebné přípravy a dne 30.li- stopadu a 1. prosince t. r. došlo ke skutečnému vy- dání a převzetí těchto obrazů ve Vídni. Tomute úkonu přítomni byli: v zastoupení nejvyššího ko- mořího hr. Hugona Abensperga Trauna jako odevzdá- vajícího: dvor. rada nejv. komořího úřadu Vilém svob. pán Weckbecker, řed. cís. obrazárny vl. rada August Schätfer a kustos Vílém šl. z Warteneggů. Ku převzetí obrazů vysláni byli čtenové restaurační komise karlštejnské dvor. rada a professor Josef Zi- tek, prof. malíř. akademie Max Pirner a okresnl hejtman Karel Spora, zpravodaj komise. Protokol o odevzdání a převzetí tomto sepsán byl dvojmo a po- depsán všemi účastníky dne 1. prosince t. r., načež obrazy pečlivě zabaleny a přímo na hrad Karlšteja vypraveny. Ředitel a kustod cís. obrazárny projevili při odevzdávání obrazů na hrad karlštejnský to přání, aby dostalo se jím téhož bdělého a pečlivého oše- tření, jemuž těšily se v někdejší obrazárně v Belve- deru a na to v c. a k. obrazárně ve Vídni. Zástup- cové karlštejnské restaurační komise podali o výkonu tomto zprávu předsedovi ministerstva dru. šl. Körbrovi, ministru kultu a vyučování dru. ryt. Hartlovi a mi- nistru dru. Antonínu Rezkovi, projevivše současně prosbu, aby obnovení hradu Karištejna co nejúčin- něji bylo podpořeno. Předseda ministerstva odvětil ku proslovu dvor. rady Zítka, že císař při návštěvě hradu Karištejna v nádherné kapli křížové shlédl mezery a k docílení povšechného neporušenéko dojmu ve svatyni oné, nařídil, aby vzácné obrazy vráceny byly na prvolní své místo. Připomenul dále, že hrad Karištejn chová mnohá a vzácná umělecká díla a že Čechy plným právem na památku tuto hrdy býti mohou. Ministr kultu a vyučování dolazo- val se zástupců restaurační komise po pracích ještě nedokončených i po nákladu potřebném a po příštím udržování hradu Karištejna. Ministr dr. Rezek jevi vřelou účast na obnovení hradu Karlštejna, jakoži na budoucím jeho určení a přislíbil věci té veškeru podporu. Zástupcové restaurační komíse přijati byl také předsedou ústřední komise pro zachosání keslt. a uměl. památek ve Vídni svob. pánem Ilelferten, který podotkl, že ústřední komise v nejblížším zase- dání svém podů posudek svůj o hromadné návštěvě své na hradu Karlštejně a že raditi se bude o ko- nečných pracích restauračních. Dotkl se léž olázky nákladu spojeného s obnovou hradu Karlštejnaa toho jak bude třeba hrad udržovati a jeho na příště užívati. — Rozmnožení lékařů u zemské obrany. Ministr kultu a vyučování zaslal deka nátu lékařsné fakulty výnos ve příčině dalšího přijímání lékara k činné službě v zemské obraně. Lékařům, kteří pa promoci delší dobu na lékařských klinikách prodleli, kromě náhrady nákladů studijních v obnosu 6000k bude dána přednost v tom směru, že na útraty zemské obrany v aktivní službě mohou nejméně půldruhého roku na kliníkách přednášky poslouchat a kursy navštěvovati. — Studentstvo české, bez ohledu na jeho politické konfesse, jako celek od posledních desitileu položilo na první místo svého pracovního programn: zřízení druhých českých vysokých škol. Když pa rozdělení university pražské v létech osmdesátých seznáno bylo, že nezbytnou potřebou pro vědecký život český jest míti ještě jedny vysoké školy, a když pozdějí každým rokem počet posluchačstva rosii, aniž by bylo postaráno o odstranění všeho toho, co bylo tísnivé a škodlivé, prohlásilo moravské student- stvo v Kroměříži r. 1889 nutný a zdůvodnělý poža- davek zřízení českých vysokých škol na Moravě. Netrvalo dlouho a požadavek ten přijat byl nejen i ostatním studentstvem českým, nýbrž vším českým lidem za nejnalehavější požadavek a potřebu ná- roduí. A tak od let 90. datuje se spousla petic, schůzí, memorand, pamétních spisů, jimiž český li vládu upomínal o konání její povinnosti vůči kultur- ním potřebám českého lidu. Ale marně. Došlo po- zději k významné schůzi v Řemeslnicko živnostenslé besedě na Malém náměstí v únoru 1838, kde hlavně vytkl se nedostatek slovanských a zvláště českých vysokých škol. Tam také vznikla myšlenka zřízení universitní a technické komise pro zřízení českých vysokých škol. Komise byly zvoleny a jimi zavedena nepřetržitá akce pro zřízení druhých českých vyso- kých škol. A tak vešla v život »Technická komise«, jejímž účelem jest šířiti myšlenku pro zřízení če- ských vysokých škol na Moravě a domáhati se tohoto kulturního požadavku všemi zákonnými prostředky. Původně měli členové technické komise stále na mysli zřízení druhé české techniky, jako měli čle- nové universitní komise v první řadě požadavek druhé universily. Když pak nejvyšším rozhodnutím ze dne 19. září 1899 zřízena byla češká vysoká škola techniclá v Brně, měla se jmenovaná komise rozejíti anebo měla splynouti s komisí universitní. Poněvadž pak uznávala se její prospěšná akce o všech interesovaných činitelů, zůstala komise v té formě, v jaké byla dřiv, a pokračovala v pořádání celé řady manifestnčních schůzí lidu ve prospěch druhé české university a doplnění brněnské techniky, které vedle hlavního účelu měly ještě dobrou ten- denci popularisování věd technických. Leč všeobecně se konstatuje, že technická komise je zdržována ve své činnosti tím, že nedostává se jí takové ochoty pánů přednášejících, aby často schůze odkládati odříci nemusila. Jinak však vystupuje komise techni- cká vždy samostatně ve prospěch druhých českých vysokých škol a příjala ještě do svého programu rozšiřovati porozumění o důležitosti vzdělávací v če- ském lidu. Posílá do obrožených míst, hlavně ve Slezsku, knihy, časopisy a noviny. Vydala na svěj náklad 4000 letáků a 2000 brožur. Jest členem »Matice osvěty lidové« v Těsíně. V létech 1899a 1900 zorganisovsla společně s universitní komisl petiční akci pro druhé české vysoké školy a zaslala společně asi 5000 petic kubu českých poslanců. V akci této dosud neustává a pilnou činnost zaha- juje. Loni pak použila pobytu mínistrů v Praze, aby se informovala, pokud možná, jak daleko pokročilo zřízení druhých českých vysokých škol. Vyslala k audienci dva členy. Ministr vyučování Hartel řekl deputaci, že s vládní strany se pracuje od tří let, že vláda vyhledává a připravuje učítelské síly na středních školách stipendiemi. Jakmile prý politické poměry dovolí, vláda přikročí ke zřízení druhé uni- versity na Moravě. Ministr Rezek rovněž sdělil de- putaci, že záležitost pokračuje. Oba ministii vyslovii potěšení nad tím, že akademická mládež právě věc se ujímá. Technická komise pochopila výpovědi mi- nistrů jako poubou přípověď, a poněvadž váechny