#1
alto_textblock
#1
1. listopadu 1908. Cislo 301
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
nutno hledati je tam, kde se daly nejsnadněji
vzíti, totiž v Turecku. Tato myšlenka převlá-
dala dle všeho ještě za konferenci, jež měl
ruský zahraniční ministr s Tittonem, nebot
Italie aspiruje ode dávna na Tripolis a vyhlídka,
že by mohla žádati kompensace na účet Tu-
recka, se jí ovšem zamlouvala. To vysvětluje
také srdečnost schůzek v Desiu a v Buchlově
a tím se vysvětluje i to, že též ruské listy.
které útočily zvláště na Rakousko, jako »Ruse.
přijaly tyto schůzky příznivě.
Když však přijel do Paříže a zvěděl, že
annexe Bosny a Hercegoviny jest již provedena
dříve než skončil své vyjednávání se všem
mocnostmi v otázce Dardanell, viděl Izvolský
že jest zaskočen a zároveň setkala se myšlenka.
urvati Turecku nová území, ve Francii se znač
ným odporem. Je známo, že Francie následkem
svých velkých zájmů finančních byla vždy velmi
konservativní ve své politice vůči Turecku. Ještě
větší odpor byl v Londýně, kde mají také poli-
tické důvody šetřiti Turecka.
Anglie vzpírala se rozhodně také myšlence
na upravení otázky Dardanell, ponechávajíc
Rusku, aby se o ní dohodlo přímo s Tureckem
Je-li pravda, že Anglie ponechala Rusku volnou
ruku v Persii a že ruské vojsko potáhne na
Tavriz, aby tam učinilo konec anarchii, pak jes
patrno, že místo Dardanell nabídla Anglie Rusku
kompensace v Asii a otázka perská je nyní pro
Rusko zajisté mnohem důležitější než Darda-
nelly. Izvolský tedy obrátil, ale poněvadž ne-
mohl nechati annexi Bosny a Hercegoviny bez
kompensace, počal ji rozhodněji žádati pro
Srbsko a Černou Horu, poněvadž pak se Anglie
stavěla proti každé oběti se strany Turecka,
bylo nutno hledati ji na straně Rakouska, totiž
na územi Bosny a Hercegoviny, s čímž Anglie
snadno souhlasila, poněvadž neměla důvodu še-
třiti spojence Německa. Očekávalo se, že se lehce
získá souhlas Německa, které již prohlásilo, že
je proti každé kompensaci na úkor Turecka,
poněvadž se tím zabrání Srbsku a Černé Hoře
žádati něco na Turecku a ježto byl znám vliv
Berlína na Vídeň a Řím, soudilo se, že krise
jest rozřešena.
V Berlíně byla situace zcela jiná. Seznalo
se hned, že Německo podporuje v této otázce
ještě rozhodněji Rakousko než Turseko. Stavíe
se proti kompensacím na úkor Turecka, učinilo
se také úplně solidárním s Rakouskem. Toto
chování Německa zničilo úplně dílo konferencí
v Paříži a v Londýně; poněvadž válka je ne-
možna, nebylo žádného prostředku, jak by se
mohly zjednati koncese, žádané pro Srbsko
Černou Horu. Rusko jest následkem toho nuceno
buď upustiti od veškeré kompensace za annexi
Bosny a Hercegoviny, nebo se vrátiti k otázce
Dardanell.
Upuštění od veškeré kompensace bylo by
schváleno Francil i Anghí. Francie zejména o
té doby, co seznala chování Německa a mož-
nost vážných zápletek, snaží se působiti ke smíru
mezi Ruskem a Rakouskem a nebude činii
žádných námitek proti upuštění od kompensacl.
Jest také po případě ochotna k jistým koncesím
v otázce Dardanell. Zajímavý jest souboj, který
se právě odehrává mezi Rakouskem a Anglil.
Rakousko snaží se přivěsti Rusko na sta-
novisko buchlovské konference a nabádá je,
aby na přiští mezinárodní konferenci žádalo
úpravu otázky Dardanell. Anglie, obávajíc se
podobného obratu, počiná se rozhodněji zasa-
zovati o požadavek Srbska, aby mu byla po-
stoupena část území Bosny a Hercegoviny.
Oficiální Anglie se ovšem tváří, jako by se ne-
zajímala o tuto kampaň tisku, ale kdo zná
vlasteneckou disciplinu anglických žurnálů a vl,
že, požádá li je vláda, aby o některé otázce
mičely, skutečně o ní mlčí, pochopí, že anglická
vláda sama si přeje po konferenci Izvolského
v Berlině vzbuditi veřejné mínění ve prospěch
požadavků Srbska a Černé Hory.
Pokud se týče Italie, kterou mnohé listy
počitají do tábora anglo-franko-ruského, jes
pravděpodobnější, že se v otázce balkánské na-
lezá v táboře trojspolku, poněvadž neobdrží nie,
zvitězí-li plán anglo-franko-ruský. Nasvědčuje
#5
alto_textblock
#5
rodním a Vinohradském divadle, o jubilejním kon-
certním večeru »Hlasoně« v Nové Pace, koncertní
ruch a zajímavé různé zprávy, tvoří další bohatý
obsah tohoto čísla »Dalibora«, jehož redakci vede
Artuš Rektorys. Předplatné K 4.80 půlletně.
K 9.60 celoročně. Administrace Praha, Jungmannova
třída, čís. 14.
+ Klavírní večer Konráda Ausorga. Následkem
změněných cestovních disposic bude se konati kon-
cert slavného umělce Konráda Ansorga místo 14. l-
stopadu již 13. listopadu v Rudolfinu. Záznamy
jsou neobyčejně četné, jménu umělcovu přiměřené.
Konrád Ansorge těší se všude, kam zavítá, velkým
úspěchům nejen u obecenstva, ale i nejpřisnější sri-
tiky. Upozotňuje se, že za záznamy žádné poplatky
se nevybirají. Další záznamy přijímá budební závod
Em. Wetzlera, Ferdinandova třída.
+ Písňová literatura ke koncertní saisoně. Zvyk
vkládati přednes písně do koncertního pořadu, lze
jen schvalovati, neboť jim docilí se žádoucí rozmani-
tosti. Než ani večery čistě písňové nejsou zjevy ni-
kterak zvláštními. Ovšem, pořadatelé musí voliti jen
písně cenné: ze starších mistry, z nových rozhodné
talenty. Prvému požadavku vyhoví — při zcela ne-
patrné jen výloze — Album klassiků v Edition
M. U. vydané a do češtiny přeložené slavnou naší
Destinnovou. V alhu obsaženo je 56 vybraných pisní
nejslavnějších klassiků, jako Beethovena, Mozarta,
Mendelsohna, Schuberla, Schumanna, baladisty Lce-
we a j. Dále Bendlovo Notturno, Čajkovského
Výbor 24 pisnt a romancí a nad jiné perla
české písňové literatury Dvořákovo album
písní (vyšší a nižší), Fibicha Patero zpěvů
vesměs z Edice M. U., jsou vzácnými čísly progra-
movými. J. B. Forster op. 42. Písně soumraku
a 46. Láska, jsou jedny z nejpozoruhodnějších publi
kací moderní písňové literatury. Friml: Nové písně
Závišovy, Pisně o lichých slibech, Tulácké písněa
více jiných, Hofímeister: Miladě a Serenády
Jiránek: Mládenecké, Novákovy nádherné
Melancholie, Ballady a Údoli nového království, mimo
celou fadu písní Macana, Rozkošného, Treglera, Ven-
dlera a Vymelala různé ve svých charakterech, nul-
no prípadně v programech umístiti. Zvláště doporu-
čují se však sbírky písní lidových Libické (50
písní) V. J. Novolného, Plzeňské (50 písní) o
Jar. Eradáče s Slovenské (25 písní) od Vit. No-
váka, jež patří k nejoblíbenějším a nejvýbornějším
sbírkám národních pisní vůbec. Celá tato obsáhlá
fada písní vyšla nákladem hudebního závodu M oj-
mira Urbánka v Praze, Hlávkův palác. Jim zá-
sobeny jsou naše kruhy hudební hojně a co hlavní
i levně. Vždyť dříve za mnohé písně, zvláště ony v
cyklech vydané, plaliti se musilo právě tolik za je-
dinou, jako nyní za celou obsáhlou sbírku najednou
v Edici M. U
#6
alto_textblock
#6
Dramatické uměn
+ České drama v Pařiži. Poelické drama Julia
Zeyera »Legenda z Erinů« bylo přeloženo do
trančiny p. J. Rowalským, který vyjednává s ně-
#7
alto_textblock
#7
tomu také chování italského tisku. Uváží-li se,
jak tento tisk bouřil proti Rakousku již pro
železnou dráhu sandžackou, doufaje, že takto
lépe připraví italský požadavek železné dráhy
z Valony do Monastýru, nutno přikládati jistý
význam hrobovému mlčení a upuštění od ve-
škerých úloků na Rakousko v nynější době.
V Berlíně rovněž pochopili tuto náladu Italie
poněvadž není úmyslu, poskytnouti kompensace
na úkor Turecka, má býti Italii dána kompen-
sace morální um, že se za místo příští konfe-
rence navrhne Neapol nebo Florencie. Taková
jest nyní situace. Rozhodnuti čeká se především
V . . .
v Petrohradě.
Těžiště přesunulo se do Berlína.
Z Cařihradu, 31. října. (K. k.) Úvodník
»Jeni Gazetly« nadepsaný »Londýn neb
Berlín« praví o nynější situsci, že po tu-
reckém převratu, na to pak po bulhar-
ských a bosenských událostech tvrdilo se, že
těžiště východních záležitostí jest v Londýně
a že na Londýně závisí, bude -l
válka či nikoli. Od několika dnů bylo
těžisko přesunuto do Berlína, kde
počíná se objevovati nálada pro pokojné roz-
luštění východních záležitosti a pro svolání
konference. Politická posice Německa je s
dnes důležitou. Prolože jest pravděpo-
dobným, že doeileno bude dohody s Bulhar
skem, zbývá jen připraviti podklad dohodě
v otázce bosenské, aby konference mohla se
sejíti. List konč!: Nyní musí Německ
dokázati Turecku účinné přá-
telství.
#8
alto_textblock
#8
Otázka Dardanel.
Z Petrohradu, 31. října. (K. k.) »Novoje
Vremja« sděluje doslovně znění telegramu,
který ruský velevyslanec v Londýně domněle
zaslal ministerstvu zahraničních záležitostí. Lo-
dýnský kabinet jest podle něho v zásadě sroz-
uměn s tím, aby otázka Dardanel byla
rozřešena ve smyslu Ruska, ale
odmitá, aby tato otázka byla pojata d
programu konference, poněvadž ve-
řejné mínění v Anglii není dostatečně při-
praveno.
#9
alto_textblock
#9
Na šikmé ploše.
#10
alto_textblock
#10
S — Ze Sofijs.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Známe již obsah trůnní řeči, jíž bylo zahájeno
snárodní sobranie«. Zajímavou je tím, co neobsahuje
Ani zmínky vní není o otázce zkapitalisování tributu
za Východní Rumelii. To je vážný příznak: uka-
zuje, že vláda se nedohodla s koruno
ohledně palčivého požadavku Turecka.
Vláda resolutně odmitá jakékoliv placení. Ne
dávno ministr financí pan Salabašev prohl asil, že
rumelijský tribut byl správně zaplacen do 1. (14.) zár
a že Bulharsko zaplatí jenom ten obnos, který od-
povídá lhůtě od 1. září do 22. téhož měsíce (prohlá
šení nezávislosti), t. j. obnos 29.000 franků. Co o »ne
placení« mluvili jiní, dříve jsem uvedl. Zprávu do
plním projevem vládního orgánu »Vrěme«. Ten roz
čileně se rozpovídal, že Bulharsko za svou neodvislost
ničeho platit nebude. Peněžité nároky Turecka pro
hlašuje za »mezinárodní absurdnost«. Turecko prý
musí dříve a bezpodminečně uznat nezávislost bul
harského carství a leprve potom prý může přijít na
přetřes olázka nějaké kompenaace. Tato mluva vlád-
ního orgánu jenom o jednom nás přesvědčuje: o po-
litické nezralosti dnešní vlády.
Je věcí nepochybnou, že Balharsko pl atit
bude. Na jaké jméno se to placení pokřtí, je
olázkou vedlejší. Vyhledávání jména by mohlo býti
dobrým předmětem rozprav u sklenice vína, ne však
lhematem, o němž debatuje ministerská rada a o
němž píší vládní orgány.
Nás stanovisko bulharské vlády nepřekvapuje
Ono je důsledkem demagogických předvolebních pře-
metů. Ta vláda, která toho tolik naslibovala v před-
večer voleb, nyní nesmí vyřknout mužné slovo.
které by přiznalo, že Bulharsko platit bude. Tím by
odložila svou demokratickou masku. Ona proto čeká
na moment donuceného placení, aby ministří mohli
říci: bránili jsme se až do poslední chvíle, ale vnější
poměry nás donutily, platit musíme! K nějakému
»harakiri«, jež by vytáhlo Bulharsko z dnešního
kritického stavu, sama se neodhodlá. Nedávno usa-
dila do tepla celý legion »našich«, jímž musili
ustoupit v sinteresu služby« osvědčení činovnícia
nyní vedle své kůže musí hájit i ten kus chleba
svýchi věrných.
Ona dobrovolně nepřizná placení tributu. R
ději dožene Bulharsko k válce. Víme z bezpečného
pramene, že reservní důstojnici obdrželi »sekretní
#11
alto_textblock
#11
kterými pařížskými divadly o provedení první české
hry na francouzském jevišti. Pan Rowalski uvuřejní
svůj překlad v některém pařížském nakladatelství.
Přesladatel zahájil vyjednávání s literárnímni a diva
delními kruhy pařižskými a snad se podaří převést
Zeyerovo drama na pařížskou scénu. Pak by ovšem
byla olevřena cesta i jiným autorům českým na je
viště francouzské.
#12
alto_textblock
#12
Různé zprávy.
= Anglické loďstvo do jižní Ameriky. Z Por
Elisabelhu, 30. října. (K. k.) Anglické obrněné
loďstvo pod admirálem sirem Percym Scoltem, na
vštěvující nyní přístavy jihoafrické, obdrželo rozkaz
odplouti do jižní Ameriky
= Iialská vojonská vzducholoď. Z Braccia na
30. října. (K. k.) Vévoda Janovský podnikl dnes vzle
italskou vojenskou vzducholodí. Plavba, se ktercu by
věvoda velmi spokojen, trvala půl hodiny
— Výbušná zápalka na kolojích. Z Roztoku
51. Híjna. (K. k.) Králce před příjezdem velkověvod-
ských manželů byla nalezena výbušná zápalka vý-
hybkářem na výhybce čís. 21, kterou velkovévodský
vlak musil minouti. Státní návladnictví zavedlo vy-
šetřování.
— Liché pověsti. Z Darmštatu, 31. října
(„Darmst. Ztg.“) Dvorní maršálský úřad prohla-
šuje za bezpodstatně pověsti, že vdova po ruskén
velkoknížeti Sorgěji vstoupila do kláštera.
= Pinský sněr. Z Helsingforsu, 31. říj
na (K. k) Zasodání zemského sněmu bylo dnes z
obvyklých formalit skončeno.
= 30kilomelrový let Farmanův. Z Mourme-
lonu, 30. řijna. (K. k.) Ilenri Farman podnikl se
svým aeroplanem vzlet. Letěl odtud až do RRemeše
při čemž za lotu nřkde nepřistál. Trať, kterou ura-
zil, činí asi 30 kilometrů. Löladlo bylo za při
jezdu do Remeše v nejlepším stavu. Soudí se, že s
Farman chystá ku pokusu o cenu 12.000 franků, vy-
psanou na přejetění Paříže aeroplanem
= Wrighlův motor poškozen. Z Pařiže, 31
října. Při vzlelu Wilbura Wrighla s hrabětem I.am-
berfem praskl po krátkém letu válec motoru. Přistro
snesl se k zemi bez poškození, ale vzlety před vojen
skou komisí, jež se měly dnes konati, musily býti
odioženy
= Oběr lidového soudu. V dolní Porýní panuje
zvláštní způsob lidového soudu, zvaný „Rappeln“a
podobný bavorskému „Haberfeldtreiben“. V těchto
dnech slal se jeho obělí mladý, nedávno ženalý k-
pec, jenž udržoval ještě jiný milostný poměr. V noci
shromáždilo se před jeho bytem velké množslví lidu
a provádělo pekelný hluk tlučením na konve, pokli-
čky a slřelbou z revolveru. Novomanžel vzal si pří-
pad tak k srdci, že se otrávil lysolem.
= Sebevražda defraudanta. Z Londýna, 31
října, Před několika dny spáchal inspektor zeměděl-
ského oddělení uherské výstavy v Londýně Vilém
Hegiesat sebevraždu. Dopustil se defraudace
škoda však byla rodinou nahražena.
#13
alto_textblock
#13
rozkaz«, který kaž dému jednotlivci vykazuje míste
které pro případ války zaujme
Vláda vhání Bulharsko na šikmou plochu. On
je olopuje i o čas! Každým uprchlým dnem Bul-
harsko ztrácí a Turecko nabývá. Poměry jsou
podobny oněm v Řecku roku 1897. Řekové tehda se
chvástali, čtyři měsíce dělali jalový poplach a po
skytli Turecku toho, čeho vždy potřebuje — času
Na konec Řecko dostalo bilí!
Rozvážní lidé vědí, že by Bulharsko ani vi
lěznou válkou ničeho nezískalo, prolože by musilo
přijmouti podmínky, které by mu kongres velmoc
nadiktoval. I bez války, nedohodne-li se s a me
s Tureckem, nové království pocítí poručenství vel-
mocí, jimž zájmy kreditorů Turecka jsou bližší než
ony Bulharska; potom bude rádo, bude-li mu pre-
sentována jenom pilulka zkapitalisovaného tributu
Východní Rumelie.
A zatím vláda žene věci do krajnosti.
Redakce »trůnního slova« není z péra krále
Ferdinanda. Ona byla předmětem rozhovorů, jež sp.
Malinovem měl p. Dobrovič, dříve než ministerský
předseda byl »na dokladu« u krále. To vysvětluje,
proč trůnní řeč nezavadila o rumelijský tribut. Zmínka
o »velikém osvoboditeli Bulharska«, pro nějž je zdar
nového slovanského království ideálem, jejž si sám
vytkl, je poslána pod velikou adresou do všech chat
i kolib Bulharskal
Slav Bulharska je krilický! Král Ferdinan
vyvolal »velkou dobu«, ale zapomněl, že má k ruce
lidi malé. Opravdu den za dnem se ukazuje, že
Bulharsko ke svému neštěstí dnes má u kormidla lidí
slabé a nezkušené!
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy domáci.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 31. října. (Zemské sněmy.
K zasedání podzimnímu byly letos svolány všechný
zemské sněmy kromě dalmatského, istrijského
terstského, kraňského a dolno-rakouského. V Dal
macii, Istrii a Dolních Rakousích konají se právé
nové sněmovní volby; v Kraňsku budou doplňo
vací volby z nové, všeobecné kurie, v prosinci
V Terstě také bude třeba vykonati volby dle
nového volebního řádu.
Ze sněmů zasedajících v českém a gori
ckém zmařena veškera práce obstrukcí; ostat-
ním sněmům bylo přáno, aby projednaly četné
domácí potřeby a některé z nich přijaly také
opravu zemského zřízení a zemského volebního
řádu, připojivše ke starým kuriím novou, více
neb měně všeobecnou. Tak za letošního zase-
dání provedena volební oprava ve Štyrsku
Horních Rakousích; včera téměř bez debaty
přijata volební oprava také v Solnohradech
ve Slezsku.
O solnohradské osnově volebního řádu po-
dali jsme již zprávu. Nový slezský vo-
lební fád, jenž je výsledkem kompromisu
mezi stranami německou, polskou a českou,
rozmnožuje počet poslanců ze 30 na 55. Kurie
velkostatkářská bude míti 11 poslanců, počítaje
k nim i virilistu, biskupa vratislavského; vedle
obehodní komory, jež bude mlti 3 poslance, za-
vádi se nová skupina velkého průmyslu a ob-
chodu se 6 poslanci; města budou míti 11 po-
slanců, venkovské obce 17 a všeobecná kurie8
Novým volebním řádem zavádí se volebn
povinnost. Ve všeobecné kurii žádá se
dvouletá usedlost a gramotnost
Zemský výbor bude míti příště 6 členů, z nichž
musí býti jeden Čech, jeden Polák a nejméně
tti Němei. Členům zemského výboru, kteři úřa
dovali aspoň 12.lel, jakož i jejich vdovám, za
bezpečuje se pense.
Všeobeenou kurii neb kurji voličů, nemají
cích volebního práva v žádné jiné kurii, maj
tedy už nyní Morava, Slezsko, Dolní a Horn
Rakousy, Štyrsko, Solnohrady, Vorarlberk, Go
rice, Kraňsko, Terst a Istrie.
V Bukovině přijata včera předloha
kterou se zavádějí tajné a přímé vol by
a zvolen stálý výbor, který má vypracovati osnovu
volební opravy. V Haliči a Korutanech je vo-
lební oprava ve výboru; v Dalmacii je také už
připravena. Jen Tyroly a království české ne-
mohou se domoci spravedlivého volebního řádu
V Praze, 30. října. (Polský soud o
udalostech pražských.) Polské listy
konservativné i domokratické sledují pozorně
udalosti pražské, neboť jsou přesvědčeny, že
„pražská krise“ nezbytně se ozve také ve vi
deňském parlamentě, a Polákům běží o plodnou
a pravidelnou práci říšské rady. Jako odsuzovaii
ničím neodůvodněnou němeokou obstrukci na
sněmě království českého, tak odsuzují i neroz
hodnost vídeňské vlády, která ze strachu před
německými radikály váhá odstraniti jedinou
příčinu pražských nepokojů, vyzývavé buršácké
bumly. Politické poměry — píše v té věci „Glo
Nar.“ — počinají se vytvářeti nanejvýš nepří-
znivě. Příčinou toho jsou uličné výtržnosti v Pra-
ze, vzbuzené vyzývavým vystupováním něme
ckých buršáckých spolků. Vláda, místo aby pro
stě zakázala demonstrační buml na pražskýeh
Příkopech, z nepochopitelné bázlivosti neodvá
žila se přetrhnout toto vyzývavé bláznovstv
buršů, nýbrž hrozí v nynější, beztoho kritické
době výjimečným stavem hlavnímu městu krá-
lovství českého. Jest v tom rozum? Jest spra
vedlivo dodávati takovým způsobem odvahy
Němcům v jich zbujnělé svévoli a tím je podně-
covati k ještě větším výtržnostem a svévol
nostem? Ve všem tom není ani známky stát
nické moudrosti; národové neněmečtí musej
v takovém vládním jednání spatřovati zjevnou
nespravedlnost, ano i porušování ústavy, která
zaručuje rovný výměr narodních práv a nezná
nijakého výsadného postavení Němců, nýbrž
přímo vylučuje jejich nadvládu ve státě. V tu
dobu, kdy ve Vídni 300.000 Čechů, platících
daně, nemají ani jediné obecné české školy.
v Praze, kde jest Něcmů i se židy sotva 30.000
Němci mají universitu, techniku, střední školy
obecné i měšťanské školy. Ale nedosti toho,
Hrstka buršáků snaží se drze tak zv. bumleu
demonstrovati proti českému rázu Prahy
měsía naveskrz českého! Kde je tu spravedl
nest, kde stejná míra, kde rovnoprávnost pokro
kavá, kde ústava?
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy zahraničné.
#17
alto_textblock
#17
V Praze, 31. října.
#18
alto_textblock
#18
Hosudarstvenná duma
Ruský parlament zahájil zimní zasedání
O fysiognomii hosudarstvenné dumy v prvé
schůzi píše zpravodaj »Nového Vremene«:
Něco rodného a slavného ovanulo mne,
když jsem po třech měsíeích zase vstoupil
v známé, milé, přísné, bílé sály. Zaslal jsem
poslance v živých hovorech: všichni
Bosně, všichni o Slovanech, všich ni
o zadané nám urážce. Právě sbíral
podpisy na dotaz, který bude dán zahraničnému
#19
alto_textblock
#19
ministru. — Dotaz je znamenitý hlubokým
důvody, v něj vloženými. Slyším slova: »Chtěji-l
nás udělati vasaly Německa, budeme-li přijímati
rozkazy z Berlinu, co nám zbude dělat, než . ..
Vynechávám, co nelze vytisknouti. Není po-
chyby, nikdo není spokojen žalost-
nou úlohou, kterou Rusko nyní hraje
v balkánské otázce, ale rovněž nikdo
neuznává, že by v ní byl jediný východ. Všickni
poslanci — kromě socialistů — eíti, ž
autorita Ruska je poslednímt
skutky naší diplomacie silně zvrti
kána, a že chyby její musejl by
napraveny. »Prosím vás — slyším z jedné
skupiny — v předvečer prohlášen
v Trpově království bulharský
představitel při ruském dvore
telegrafoval do Sofie, aby ho bu
odvolali, nebo odložili prohlá-
šení za království o měsíc, a jestl
že takovému telegramu z Petro-
hradu v Sořii nebylo vyhověno
zdaž je sí možno představiti větš
úpadek ruské autority a větš
urážky od německého panovní k
na slovanském trůně?« A jiní na to:
»Naše autorita musí býti povzne-
sena, a příjezd srbského kraleviče
Jiřího jest nejlepsí přiležitostl
aby se Rusko vzpamatovalo a ko-
nečně řeklo slovo, důstojné jeh
vůdčlho postavení v čele slovan
ských národů.«
K tomu zpravodaj připojuje své reflexe
Nechť jsme byli poraženi na Dálném Východé
Porážky ty byly následkem toho, že zahraničná
politika naše dělala se v kancelářích. Avšak po-
rážky ty neznamenají, že musíme přijmouti bez
repotu nové a ještě větší porážky na blízkém
Východě. Stará ruská historie se skončila
Vidno to z toho, jakým vlastenectvím
je naplněn zasedac! sál, ani ka-
deti nejsou dnes výjimkou. Všichn
poslanci hoří za čest a dů stojnos
Ruska, všiekni se třesou pro dro
bečkovou, vesprávnou, falešnou, mo-
mentu nedpovídající politiku Izvol-
ského. Jsem přesvědčen, že tato třeti
duma nikdy nezadá cti Ruska a ni-
komu nedovolí, aby si z Ruska trapil
šašky.
#20
alto_textblock
#20
Generál Moulin.
Z Paříže se oznamuje, že francouzský vo-
jenský atlaché v Petrohradě generál Moulin
včera zemřel.
#21
alto_textblock
#21
Události v Marokku.
V jižních přístavech marockých opět za-
vládla nejistota. Ze Safi oznamuje se
»Tempsu«, že při posledních slavnostech došlo
k výtržnostem. Domorodei vrhli se na vojáky
mezinárodní policie a tři z nich zabili.
Dále docházejí velmi povážlivé zprávy z vnitřku
země, kde prý zavládla úplná anarchie.
Pařížský list prohlašuje vzhledem k těmto po-
měrům, že by nebylo nyní na místě zmenšen
francouzského loďstva, neboť v přístavech může
opět nastatí neklid.
#22
alto_textblock
#22
Prohlášení císaře Viléma
na pranýři německého a ru-
ského tisku.
#23
alto_textblock
#23
Projev císaře Viléma, kterýž sám „Daily
Telegraph“, jenž ho otiskl, nuzval dokumenten
bezpříkladného významu, posuzován jest němo-
ckým tiskem co nejostřeji. Ostřeji, nežli které
koliv dosavadní výstřelky císařské hovornosti
Nespokojeny jsou dokonce i listy dotud vládn
a netoliko orgány levice. Berl. Tagebl. praví
„Rozmluva ta byla chybou, největší snad chy-
bou za dvacetileté vlády nynějšího cisaře. Jest
proto tak velikou, ano skorem nenapravitelnou,
protože jako v ohnisku zračí se v ní skorem
všechny chyby naší zahraniční politiky, ukvape
nost, neobratné pokusy sbližovací a lehkomyslné
odmítání cizích návrhů, slovem vše, co nás
vedlo k neslavnému osamocení našemu.“ List
žádá, aby kancléř postaral se o to
aby Vilém ve Vídni a Eckartseu
neučinil opět úmluvy a sliby pře
jeho hlavu, zvláště když německá politik
byla již až přespříliš ve vleku Rakouska. Hně-
vivě mluví o císaři také tisk mimoberlinský
„Hannoversche Kurier“, přibíjí zvláště, že vi
lém vypracoval Anglii válečný plán proti Burům
jest prý úžasno, že císař pokládá za úkol svů
vésti války pro cizí sláty. Od projevu císařova
očekává list přímo opačný účinek, nežli si Vilem
sliboval.
JRheinisch-westfälische Ztg.
posuzuje císaře jako nežádaného stratega pre
národu, Němcům nejbližšímu, proti národu hol
landskému. A tento orgán velkoprůmyslníků ně
meckých dodává: „Toť obraz, který ani stalet
nesmyjí. Ničím nebyl obraz Vilé
ma II. v očích národa jeho tak zhy
zděn, jako odhalením tímto. Musíme
deznati, že císaři svému již nerozumíme, a na
že jednání jeho co nejhlouběji li
tujeme.
Některé hlasy angliekého tisku otiskli jsme
již včera.
V Paříži učinily projevy císařovy dojem c
nejnepřiznivější. Tisk všech stran od-
suzuje jednomyslně pokus císa-
řův, vyvolati nosvár mezi Angli
s jedné a Francií a Ruskem s druhe
strany.
Tisk ten nevěři, že by císař tohoto účelu
svého dosáhl. Projev Vilémův odsuzuje tak
„Petit Parisien“ ve článku „z kruhův nynějš
vlády“. V „Echu de Paris“ píše pak bývalý mi-
nistr zahraniční Deleassé, že Vilém z po
čátku přál ruskému návrhu na za
kročení proti Anglii a ve prospěc
Burův, avšak že žádal, aby si Ru-
sko, Franeie a Německo navzájem
zaručily celistvost svého územ
Tehdejší ruský ministr zahrani-
ční Muravěv to odmítl, poněvadž
by to značilo vypovězení rusko-
francouzské aliance, ve kterež
vidí franeouzský národ právě
možnost, dosíei jednou opět Elsas
a Lotrink. Deleassé dodává, že žádný fran
couzský ministr nemohl by schváliti trvale od-
#24
alto_textblock
#24
řeknutí se Elsaska a Lotrinska a praví, že od
oné chvíle Francie hledati musila sblížení s ji-
nými státy a právě s Anglií především.
Z ruského tisku píše „Novoje Vremja“
„Nevěřily bychom odhalením těm, kdyby po an-
glickém listu nebyl je otiskl také oficiosní tisk
německý. Nám nezbývá, nežli přijmouti je na
vědomí. Evropa ale učiní dobře, když zapa-
matuje si dobře (o německé při-
znání, aby věděla, jak má ceniti
všechny mezinárodní závazky,
Německom převzaté, i aby se stanoviska
toho soudila všechno, co Německo přejímá pro
budoucnost slovem i písmem.“
V „Evening Standardu“ potvrzuje sir Thu-
ner, jeden z velitelů anglických za búrské vál-
ky, že generální štáb vojenský vypracoval vá-
ločný plán pro Anglii toho směru, aby anglické
vojsko náhlým vpádem do bůrských zemí odvrá-
tilo Bůry od Notalu. Tvrdi se, že publikaci
„Dnily Tel.“ způsobil anglický publicista
Bashíort, důvěrník císaře Viléma, v Berlíně
dlouho již usedlý.
Pařížský „Figaro píše, že publikací pro-
kázána byla německé diplomacii
služba co nejhorší. Týž list zanamenává,
že německý císař, jenž štve nyní Anglii proli
Francii, vyjádřil se k franeouzské-
mu vyslanei de Nonille velmi ne-
přátelsky o okolí anglického krále
a dodal: „Kéžbychom se mohli vši-
chni proti Angličanům spojiti.
Končíme hlasem listu německého: V „Tágl.
Rundschau“, jenž otázal se předních kapacit
německých na dojem projevů císařových, píše
vynikající jeden ředitel bankovní, sám Němee:
„U nás lomime všichni rukama nad slovy císař-
skými. Slova ta budou miti následky nejhorší.
Ztrácíme všechnu odvahu ku práci!“ ..
Stůjtež zde ještě další ohlasy veřejného
mínění evropsského. Ohlasy nanejvýš zajímavé,
ano sensační. „Novoje Vremja“ viní dále císaře
z hrubých nesprávností v jeho odhaleních. Není
pravda, že Rusko chtělo napadnouti tehdy k vůli
Burům Anglii, naopak odmítlo Krügera a v čele
Francie stál tehdy anglofil Delcassé. Franciea
Rusko nabízely tehdy pouze prostřednictví k za-
stavení nepřátelství. Chtěl-li tudíž Vilém roze-
štvati Anglii s Ruskem a s Francií, nepodařilo
se mu to.
„Od nynějška ale,“ končí ruský list,
„nenapadne nikomu nikdy již, ab
svěřoval N ěmecku plány nějaké.
jež vyžadují leyálmí dískretno-
sti. Nenajdese také nikdo již, kte-
rýžby sdělením Německa ještě vě-
řil. Vždycky bude podezření, že
Německo někoho zákeřně zrazu-
je. Každý diplomat musí býti na to
připraven od nynějška, že Něme-
eko jeho slova zkroutí. Evropské-
mu míru to ovšem neprospěje.
Odhalení své, že naopak Vilém II. chtěl
strhnouti Francii do války proti Anglii, doplňuje
pařížský „Figaro“ dnes tím, že císař, bylo to
po představení pí. Rejanové v Berlíně, mluvi
k francouzskému vyslanci velmi rozčileně a do-
dal, že Angličanům dostalo se za jejich korupci
a hrabivost v Transvaalu zasloužené výplaty.
„Všichni jsou stéjní,“ končil císař a opětoval
vybídnutí: „Spojme se proti nim.“ Zvěděvše
o tom, president Loubet a ministr Delcassé, od-
pověděli, že Francie mohla by uzavříli shodu
s Německem jenom v otázkách osadních a to
jenom v souhlase s Ruskem. Na otázky vyslan-
ce, jaký dosah má dohoda míti, odpověděl potom
ale kaneléř německý jenom vyhýbavě. Vilém II.
byl se nepochybně zatím zase rozmyslil.
Anglický „Daily Chronicle“ klade
Vilému II. několik jizlivých otázek. Píše: „I přá-
telští kritikové vidi, že interview pozoruhodným
jest tím, co neobsahuje. Objasnění císařova
protianglického telegramu Krügerovi rozptýlilo
by spíše těžké nedorozumění. Protianglická akce
Německa na haagské konferenci potřebuje rov-
něž vysvětlení. Císař mluví o stavbě velikého
lodstva německého jenom pro Tichý oceán. Ale
císař vi sám, že lodi jeho na dálný východ ne-
mohou, leda že by uhlí odebíraly z uhelných
stanic angliekých a naši znalci tvrdí, že nové
lodi německé nejsou určeny pro plavby tak dlou-
hé.“ V Anglii vědí dobře tedy, že rychlé ná-
mořní zbrojení Německa určeno jest proti bliž-
ším břehům. Císař dosáhl tedy projevy svými
i v Anglii pravého opaku.
Hollandský tisk zasypává císaře rovněž po-
směchem. Tak praví: „N. Rottor. Cour.“ ironi-
cky, že Burové budou císaři za jeho odhalent
vděční, poněvadž pokryli se slávou vojenskou,
když odolávali tak dlouho nejen 450.000 vojá-
ků anglických, nýbrž také plánům operačním,
kteréž byly „made in Germany“. A přece bývá
prohlašován generální štáb německý za nejlepší
celého světa.
Pařížský „Figaro“ sděluje, že císař svolil
k uveřejnění projevů svých již v záři dopisem
vlastnoručním, kterýž mají rovněž v redakci
„Daily Telegr.“ a že četl také kartáčové otisky
článku.
„Eeho de Paris“ konstatuje, že proti své
vůli císař odhaleními svými prokázal ne-
smírné sluzby ruské politice. Není divu
tudíž po všem tom, že německý „Rheinisch-
Westf.-Zig.“ ohlašuje, že v říšském sněmu ně-
meckém podán bude návrh, aby zodpovědnost
kancléře v zahraniční politice byla rozšířena
tak, aby císaři znemožněno bylo příště takova
vybočování z kolejí. A list ten cituje Vilému
kázáničko, kteréž nejúřadnější „Říšský Věst-
ník“ v Berlině své doby dělal novinám. List tou
napsal totiž r. 1896: „Diplomatické události ná-
ležejí k nejpřísnějším tajemstvím státním. Za-
chovati je svědomitě v tajnosti, jest mezinárodní
povinností, jejíž porušení poskoditi
může nejdůležitější zájm, státní.
V „Daily Mailu“ adrosuje světoznámý pu-
blicista W. T. Stead tento peprný „otevřený
list“ cisaři: „Jako starý přítel Burů nemohu se
těšiti, že jste proti citům všech téměř něme-
ckých poddaných svých podporoval Chamber-
laina valečným plánem. Jsme vděčni přátelství
Vašemu, ale já bych si přál, aby se bylo proje-
vilo jinak, nežli obětováním Burů. Musím Vám
říci též, proč po odhaleních Vašich ještě roz-
hodněji, nežli dříve, budeme musit do roka vy-
stavěti šest nových „Dreatnouthů“ (obrovských
obrněnců). Přímluvčí za shodu s Ně-
meckem soudili vždy, že kromě ně-
kolika šovinistů hlavní massa
Němců citi bratrsky s Angliča ny.
K našemu zděšení sdělujete s ná-