ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 70d3aaa0-7630-11dc-bfc5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
1. listopadu 1908. Cislo 301
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
nutno hledati je tam, kde se daly nejsnadněji vzíti, totiž v Turecku. Tato myšlenka převlá- dala dle všeho ještě za konferenci, jež měl ruský zahraniční ministr s Tittonem, nebot Italie aspiruje ode dávna na Tripolis a vyhlídka, že by mohla žádati kompensace na účet Tu- recka, se jí ovšem zamlouvala. To vysvětluje také srdečnost schůzek v Desiu a v Buchlově a tím se vysvětluje i to, že též ruské listy. které útočily zvláště na Rakousko, jako »Ruse. přijaly tyto schůzky příznivě. Když však přijel do Paříže a zvěděl, že annexe Bosny a Hercegoviny jest již provedena dříve než skončil své vyjednávání se všem mocnostmi v otázce Dardanell, viděl Izvolský že jest zaskočen a zároveň setkala se myšlenka. urvati Turecku nová území, ve Francii se znač ným odporem. Je známo, že Francie následkem svých velkých zájmů finančních byla vždy velmi konservativní ve své politice vůči Turecku. Ještě větší odpor byl v Londýně, kde mají také poli- tické důvody šetřiti Turecka. Anglie vzpírala se rozhodně také myšlence na upravení otázky Dardanell, ponechávajíc Rusku, aby se o ní dohodlo přímo s Tureckem Je-li pravda, že Anglie ponechala Rusku volnou ruku v Persii a že ruské vojsko potáhne na Tavriz, aby tam učinilo konec anarchii, pak jes patrno, že místo Dardanell nabídla Anglie Rusku kompensace v Asii a otázka perská je nyní pro Rusko zajisté mnohem důležitější než Darda- nelly. Izvolský tedy obrátil, ale poněvadž ne- mohl nechati annexi Bosny a Hercegoviny bez kompensace, počal ji rozhodněji žádati pro Srbsko a Černou Horu, poněvadž pak se Anglie stavěla proti každé oběti se strany Turecka, bylo nutno hledati ji na straně Rakouska, totiž na územi Bosny a Hercegoviny, s čímž Anglie snadno souhlasila, poněvadž neměla důvodu še- třiti spojence Německa. Očekávalo se, že se lehce získá souhlas Německa, které již prohlásilo, že je proti každé kompensaci na úkor Turecka, poněvadž se tím zabrání Srbsku a Černé Hoře žádati něco na Turecku a ježto byl znám vliv Berlína na Vídeň a Řím, soudilo se, že krise jest rozřešena. V Berlíně byla situace zcela jiná. Seznalo se hned, že Německo podporuje v této otázce ještě rozhodněji Rakousko než Turseko. Stavíe se proti kompensacím na úkor Turecka, učinilo se také úplně solidárním s Rakouskem. Toto chování Německa zničilo úplně dílo konferencí v Paříži a v Londýně; poněvadž válka je ne- možna, nebylo žádného prostředku, jak by se mohly zjednati koncese, žádané pro Srbsko Černou Horu. Rusko jest následkem toho nuceno buď upustiti od veškeré kompensace za annexi Bosny a Hercegoviny, nebo se vrátiti k otázce Dardanell. Upuštění od veškeré kompensace bylo by schváleno Francil i Anghí. Francie zejména o té doby, co seznala chování Německa a mož- nost vážných zápletek, snaží se působiti ke smíru mezi Ruskem a Rakouskem a nebude činii žádných námitek proti upuštění od kompensacl. Jest také po případě ochotna k jistým koncesím v otázce Dardanell. Zajímavý jest souboj, který se právě odehrává mezi Rakouskem a Anglil. Rakousko snaží se přivěsti Rusko na sta- novisko buchlovské konference a nabádá je, aby na přiští mezinárodní konferenci žádalo úpravu otázky Dardanell. Anglie, obávajíc se podobného obratu, počiná se rozhodněji zasa- zovati o požadavek Srbska, aby mu byla po- stoupena část území Bosny a Hercegoviny. Oficiální Anglie se ovšem tváří, jako by se ne- zajímala o tuto kampaň tisku, ale kdo zná vlasteneckou disciplinu anglických žurnálů a vl, že, požádá li je vláda, aby o některé otázce mičely, skutečně o ní mlčí, pochopí, že anglická vláda sama si přeje po konferenci Izvolského v Berlině vzbuditi veřejné mínění ve prospěch požadavků Srbska a Černé Hory. Pokud se týče Italie, kterou mnohé listy počitají do tábora anglo-franko-ruského, jes pravděpodobnější, že se v otázce balkánské na- lezá v táboře trojspolku, poněvadž neobdrží nie, zvitězí-li plán anglo-franko-ruský. Nasvědčuje
#5 alto_textblock #5
rodním a Vinohradském divadle, o jubilejním kon- certním večeru »Hlasoně« v Nové Pace, koncertní ruch a zajímavé různé zprávy, tvoří další bohatý obsah tohoto čísla »Dalibora«, jehož redakci vede Artuš Rektorys. Předplatné K 4.80 půlletně. K 9.60 celoročně. Administrace Praha, Jungmannova třída, čís. 14. + Klavírní večer Konráda Ausorga. Následkem změněných cestovních disposic bude se konati kon- cert slavného umělce Konráda Ansorga místo 14. l- stopadu již 13. listopadu v Rudolfinu. Záznamy jsou neobyčejně četné, jménu umělcovu přiměřené. Konrád Ansorge těší se všude, kam zavítá, velkým úspěchům nejen u obecenstva, ale i nejpřisnější sri- tiky. Upozotňuje se, že za záznamy žádné poplatky se nevybirají. Další záznamy přijímá budební závod Em. Wetzlera, Ferdinandova třída. + Písňová literatura ke koncertní saisoně. Zvyk vkládati přednes písně do koncertního pořadu, lze jen schvalovati, neboť jim docilí se žádoucí rozmani- tosti. Než ani večery čistě písňové nejsou zjevy ni- kterak zvláštními. Ovšem, pořadatelé musí voliti jen písně cenné: ze starších mistry, z nových rozhodné talenty. Prvému požadavku vyhoví — při zcela ne- patrné jen výloze — Album klassiků v Edition M. U. vydané a do češtiny přeložené slavnou naší Destinnovou. V alhu obsaženo je 56 vybraných pisní nejslavnějších klassiků, jako Beethovena, Mozarta, Mendelsohna, Schuberla, Schumanna, baladisty Lce- we a j. Dále Bendlovo Notturno, Čajkovského Výbor 24 pisnt a romancí a nad jiné perla české písňové literatury Dvořákovo album písní (vyšší a nižší), Fibicha Patero zpěvů vesměs z Edice M. U., jsou vzácnými čísly progra- movými. J. B. Forster op. 42. Písně soumraku a 46. Láska, jsou jedny z nejpozoruhodnějších publi kací moderní písňové literatury. Friml: Nové písně Závišovy, Pisně o lichých slibech, Tulácké písněa více jiných, Hofímeister: Miladě a Serenády Jiránek: Mládenecké, Novákovy nádherné Melancholie, Ballady a Údoli nového království, mimo celou fadu písní Macana, Rozkošného, Treglera, Ven- dlera a Vymelala různé ve svých charakterech, nul- no prípadně v programech umístiti. Zvláště doporu- čují se však sbírky písní lidových Libické (50 písní) V. J. Novolného, Plzeňské (50 písní) o Jar. Eradáče s Slovenské (25 písní) od Vit. No- váka, jež patří k nejoblíbenějším a nejvýbornějším sbírkám národních pisní vůbec. Celá tato obsáhlá fada písní vyšla nákladem hudebního závodu M oj- mira Urbánka v Praze, Hlávkův palác. Jim zá- sobeny jsou naše kruhy hudební hojně a co hlavní i levně. Vždyť dříve za mnohé písně, zvláště ony v cyklech vydané, plaliti se musilo právě tolik za je- dinou, jako nyní za celou obsáhlou sbírku najednou v Edici M. U
#6 alto_textblock #6
Dramatické uměn + České drama v Pařiži. Poelické drama Julia Zeyera »Legenda z Erinů« bylo přeloženo do trančiny p. J. Rowalským, který vyjednává s ně-
#7 alto_textblock #7
tomu také chování italského tisku. Uváží-li se, jak tento tisk bouřil proti Rakousku již pro železnou dráhu sandžackou, doufaje, že takto lépe připraví italský požadavek železné dráhy z Valony do Monastýru, nutno přikládati jistý význam hrobovému mlčení a upuštění od ve- škerých úloků na Rakousko v nynější době. V Berlíně rovněž pochopili tuto náladu Italie poněvadž není úmyslu, poskytnouti kompensace na úkor Turecka, má býti Italii dána kompen- sace morální um, že se za místo příští konfe- rence navrhne Neapol nebo Florencie. Taková jest nyní situace. Rozhodnuti čeká se především V . . . v Petrohradě. Těžiště přesunulo se do Berlína. Z Cařihradu, 31. října. (K. k.) Úvodník »Jeni Gazetly« nadepsaný »Londýn neb Berlín« praví o nynější situsci, že po tu- reckém převratu, na to pak po bulhar- ských a bosenských událostech tvrdilo se, že těžiště východních záležitostí jest v Londýně a že na Londýně závisí, bude -l válka či nikoli. Od několika dnů bylo těžisko přesunuto do Berlína, kde počíná se objevovati nálada pro pokojné roz- luštění východních záležitosti a pro svolání konference. Politická posice Německa je s dnes důležitou. Prolože jest pravděpo- dobným, že doeileno bude dohody s Bulhar skem, zbývá jen připraviti podklad dohodě v otázce bosenské, aby konference mohla se sejíti. List konč!: Nyní musí Německ dokázati Turecku účinné přá- telství.
#8 alto_textblock #8
Otázka Dardanel. Z Petrohradu, 31. října. (K. k.) »Novoje Vremja« sděluje doslovně znění telegramu, který ruský velevyslanec v Londýně domněle zaslal ministerstvu zahraničních záležitostí. Lo- dýnský kabinet jest podle něho v zásadě sroz- uměn s tím, aby otázka Dardanel byla rozřešena ve smyslu Ruska, ale odmitá, aby tato otázka byla pojata d programu konference, poněvadž ve- řejné mínění v Anglii není dostatečně při- praveno.
#9 alto_textblock #9
Na šikmé ploše.
#10 alto_textblock #10
S — Ze Sofijs. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Známe již obsah trůnní řeči, jíž bylo zahájeno snárodní sobranie«. Zajímavou je tím, co neobsahuje Ani zmínky vní není o otázce zkapitalisování tributu za Východní Rumelii. To je vážný příznak: uka- zuje, že vláda se nedohodla s koruno ohledně palčivého požadavku Turecka. Vláda resolutně odmitá jakékoliv placení. Ne dávno ministr financí pan Salabašev prohl asil, že rumelijský tribut byl správně zaplacen do 1. (14.) zár a že Bulharsko zaplatí jenom ten obnos, který od- povídá lhůtě od 1. září do 22. téhož měsíce (prohlá šení nezávislosti), t. j. obnos 29.000 franků. Co o »ne placení« mluvili jiní, dříve jsem uvedl. Zprávu do plním projevem vládního orgánu »Vrěme«. Ten roz čileně se rozpovídal, že Bulharsko za svou neodvislost ničeho platit nebude. Peněžité nároky Turecka pro hlašuje za »mezinárodní absurdnost«. Turecko prý musí dříve a bezpodminečně uznat nezávislost bul harského carství a leprve potom prý může přijít na přetřes olázka nějaké kompenaace. Tato mluva vlád- ního orgánu jenom o jednom nás přesvědčuje: o po- litické nezralosti dnešní vlády. Je věcí nepochybnou, že Balharsko pl atit bude. Na jaké jméno se to placení pokřtí, je olázkou vedlejší. Vyhledávání jména by mohlo býti dobrým předmětem rozprav u sklenice vína, ne však lhematem, o němž debatuje ministerská rada a o němž píší vládní orgány. Nás stanovisko bulharské vlády nepřekvapuje Ono je důsledkem demagogických předvolebních pře- metů. Ta vláda, která toho tolik naslibovala v před- večer voleb, nyní nesmí vyřknout mužné slovo. které by přiznalo, že Bulharsko platit bude. Tím by odložila svou demokratickou masku. Ona proto čeká na moment donuceného placení, aby ministří mohli říci: bránili jsme se až do poslední chvíle, ale vnější poměry nás donutily, platit musíme! K nějakému »harakiri«, jež by vytáhlo Bulharsko z dnešního kritického stavu, sama se neodhodlá. Nedávno usa- dila do tepla celý legion »našich«, jímž musili ustoupit v sinteresu služby« osvědčení činovnícia nyní vedle své kůže musí hájit i ten kus chleba svýchi věrných. Ona dobrovolně nepřizná placení tributu. R ději dožene Bulharsko k válce. Víme z bezpečného pramene, že reservní důstojnici obdrželi »sekretní
#11 alto_textblock #11
kterými pařížskými divadly o provedení první české hry na francouzském jevišti. Pan Rowalski uvuřejní svůj překlad v některém pařížském nakladatelství. Přesladatel zahájil vyjednávání s literárnímni a diva delními kruhy pařižskými a snad se podaří převést Zeyerovo drama na pařížskou scénu. Pak by ovšem byla olevřena cesta i jiným autorům českým na je viště francouzské.
#12 alto_textblock #12
Různé zprávy. = Anglické loďstvo do jižní Ameriky. Z Por Elisabelhu, 30. října. (K. k.) Anglické obrněné loďstvo pod admirálem sirem Percym Scoltem, na vštěvující nyní přístavy jihoafrické, obdrželo rozkaz odplouti do jižní Ameriky = Iialská vojonská vzducholoď. Z Braccia na 30. října. (K. k.) Vévoda Janovský podnikl dnes vzle italskou vojenskou vzducholodí. Plavba, se ktercu by věvoda velmi spokojen, trvala půl hodiny — Výbušná zápalka na kolojích. Z Roztoku 51. Híjna. (K. k.) Králce před příjezdem velkověvod- ských manželů byla nalezena výbušná zápalka vý- hybkářem na výhybce čís. 21, kterou velkovévodský vlak musil minouti. Státní návladnictví zavedlo vy- šetřování. — Liché pověsti. Z Darmštatu, 31. října („Darmst. Ztg.“) Dvorní maršálský úřad prohla- šuje za bezpodstatně pověsti, že vdova po ruskén velkoknížeti Sorgěji vstoupila do kláštera. = Pinský sněr. Z Helsingforsu, 31. říj na (K. k) Zasodání zemského sněmu bylo dnes z obvyklých formalit skončeno. = 30kilomelrový let Farmanův. Z Mourme- lonu, 30. řijna. (K. k.) Ilenri Farman podnikl se svým aeroplanem vzlet. Letěl odtud až do RRemeše při čemž za lotu nřkde nepřistál. Trať, kterou ura- zil, činí asi 30 kilometrů. Löladlo bylo za při jezdu do Remeše v nejlepším stavu. Soudí se, že s Farman chystá ku pokusu o cenu 12.000 franků, vy- psanou na přejetění Paříže aeroplanem = Wrighlův motor poškozen. Z Pařiže, 31 října. Při vzlelu Wilbura Wrighla s hrabětem I.am- berfem praskl po krátkém letu válec motoru. Přistro snesl se k zemi bez poškození, ale vzlety před vojen skou komisí, jež se měly dnes konati, musily býti odioženy = Oběr lidového soudu. V dolní Porýní panuje zvláštní způsob lidového soudu, zvaný „Rappeln“a podobný bavorskému „Haberfeldtreiben“. V těchto dnech slal se jeho obělí mladý, nedávno ženalý k- pec, jenž udržoval ještě jiný milostný poměr. V noci shromáždilo se před jeho bytem velké množslví lidu a provádělo pekelný hluk tlučením na konve, pokli- čky a slřelbou z revolveru. Novomanžel vzal si pří- pad tak k srdci, že se otrávil lysolem. = Sebevražda defraudanta. Z Londýna, 31 října, Před několika dny spáchal inspektor zeměděl- ského oddělení uherské výstavy v Londýně Vilém Hegiesat sebevraždu. Dopustil se defraudace škoda však byla rodinou nahražena.
#13 alto_textblock #13
rozkaz«, který kaž dému jednotlivci vykazuje míste které pro případ války zaujme Vláda vhání Bulharsko na šikmou plochu. On je olopuje i o čas! Každým uprchlým dnem Bul- harsko ztrácí a Turecko nabývá. Poměry jsou podobny oněm v Řecku roku 1897. Řekové tehda se chvástali, čtyři měsíce dělali jalový poplach a po skytli Turecku toho, čeho vždy potřebuje — času Na konec Řecko dostalo bilí! Rozvážní lidé vědí, že by Bulharsko ani vi lěznou válkou ničeho nezískalo, prolože by musilo přijmouti podmínky, které by mu kongres velmoc nadiktoval. I bez války, nedohodne-li se s a me s Tureckem, nové království pocítí poručenství vel- mocí, jimž zájmy kreditorů Turecka jsou bližší než ony Bulharska; potom bude rádo, bude-li mu pre- sentována jenom pilulka zkapitalisovaného tributu Východní Rumelie. A zatím vláda žene věci do krajnosti. Redakce »trůnního slova« není z péra krále Ferdinanda. Ona byla předmětem rozhovorů, jež sp. Malinovem měl p. Dobrovič, dříve než ministerský předseda byl »na dokladu« u krále. To vysvětluje, proč trůnní řeč nezavadila o rumelijský tribut. Zmínka o »velikém osvoboditeli Bulharska«, pro nějž je zdar nového slovanského království ideálem, jejž si sám vytkl, je poslána pod velikou adresou do všech chat i kolib Bulharskal Slav Bulharska je krilický! Král Ferdinan vyvolal »velkou dobu«, ale zapomněl, že má k ruce lidi malé. Opravdu den za dnem se ukazuje, že Bulharsko ke svému neštěstí dnes má u kormidla lidí slabé a nezkušené!
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domáci.
#15 alto_textblock #15
V Praze, 31. října. (Zemské sněmy. K zasedání podzimnímu byly letos svolány všechný zemské sněmy kromě dalmatského, istrijského terstského, kraňského a dolno-rakouského. V Dal macii, Istrii a Dolních Rakousích konají se právé nové sněmovní volby; v Kraňsku budou doplňo vací volby z nové, všeobecné kurie, v prosinci V Terstě také bude třeba vykonati volby dle nového volebního řádu. Ze sněmů zasedajících v českém a gori ckém zmařena veškera práce obstrukcí; ostat- ním sněmům bylo přáno, aby projednaly četné domácí potřeby a některé z nich přijaly také opravu zemského zřízení a zemského volebního řádu, připojivše ke starým kuriím novou, více neb měně všeobecnou. Tak za letošního zase- dání provedena volební oprava ve Štyrsku Horních Rakousích; včera téměř bez debaty přijata volební oprava také v Solnohradech ve Slezsku. O solnohradské osnově volebního řádu po- dali jsme již zprávu. Nový slezský vo- lební fád, jenž je výsledkem kompromisu mezi stranami německou, polskou a českou, rozmnožuje počet poslanců ze 30 na 55. Kurie velkostatkářská bude míti 11 poslanců, počítaje k nim i virilistu, biskupa vratislavského; vedle obehodní komory, jež bude mlti 3 poslance, za- vádi se nová skupina velkého průmyslu a ob- chodu se 6 poslanci; města budou míti 11 po- slanců, venkovské obce 17 a všeobecná kurie8 Novým volebním řádem zavádí se volebn povinnost. Ve všeobecné kurii žádá se dvouletá usedlost a gramotnost Zemský výbor bude míti příště 6 členů, z nichž musí býti jeden Čech, jeden Polák a nejméně tti Němei. Členům zemského výboru, kteři úřa dovali aspoň 12.lel, jakož i jejich vdovám, za bezpečuje se pense. Všeobeenou kurii neb kurji voličů, nemají cích volebního práva v žádné jiné kurii, maj tedy už nyní Morava, Slezsko, Dolní a Horn Rakousy, Štyrsko, Solnohrady, Vorarlberk, Go rice, Kraňsko, Terst a Istrie. V Bukovině přijata včera předloha kterou se zavádějí tajné a přímé vol by a zvolen stálý výbor, který má vypracovati osnovu volební opravy. V Haliči a Korutanech je vo- lební oprava ve výboru; v Dalmacii je také už připravena. Jen Tyroly a království české ne- mohou se domoci spravedlivého volebního řádu V Praze, 30. října. (Polský soud o udalostech pražských.) Polské listy konservativné i domokratické sledují pozorně udalosti pražské, neboť jsou přesvědčeny, že „pražská krise“ nezbytně se ozve také ve vi deňském parlamentě, a Polákům běží o plodnou a pravidelnou práci říšské rady. Jako odsuzovaii ničím neodůvodněnou němeokou obstrukci na sněmě království českého, tak odsuzují i neroz hodnost vídeňské vlády, která ze strachu před německými radikály váhá odstraniti jedinou příčinu pražských nepokojů, vyzývavé buršácké bumly. Politické poměry — píše v té věci „Glo Nar.“ — počinají se vytvářeti nanejvýš nepří- znivě. Příčinou toho jsou uličné výtržnosti v Pra- ze, vzbuzené vyzývavým vystupováním něme ckých buršáckých spolků. Vláda, místo aby pro stě zakázala demonstrační buml na pražskýeh Příkopech, z nepochopitelné bázlivosti neodvá žila se přetrhnout toto vyzývavé bláznovstv buršů, nýbrž hrozí v nynější, beztoho kritické době výjimečným stavem hlavnímu městu krá- lovství českého. Jest v tom rozum? Jest spra vedlivo dodávati takovým způsobem odvahy Němcům v jich zbujnělé svévoli a tím je podně- covati k ještě větším výtržnostem a svévol nostem? Ve všem tom není ani známky stát nické moudrosti; národové neněmečtí musej v takovém vládním jednání spatřovati zjevnou nespravedlnost, ano i porušování ústavy, která zaručuje rovný výměr narodních práv a nezná nijakého výsadného postavení Němců, nýbrž přímo vylučuje jejich nadvládu ve státě. V tu dobu, kdy ve Vídni 300.000 Čechů, platících daně, nemají ani jediné obecné české školy. v Praze, kde jest Něcmů i se židy sotva 30.000 Němci mají universitu, techniku, střední školy obecné i měšťanské školy. Ale nedosti toho, Hrstka buršáků snaží se drze tak zv. bumleu demonstrovati proti českému rázu Prahy měsía naveskrz českého! Kde je tu spravedl nest, kde stejná míra, kde rovnoprávnost pokro kavá, kde ústava?
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy zahraničné.
#17 alto_textblock #17
V Praze, 31. října.
#18 alto_textblock #18
Hosudarstvenná duma Ruský parlament zahájil zimní zasedání O fysiognomii hosudarstvenné dumy v prvé schůzi píše zpravodaj »Nového Vremene«: Něco rodného a slavného ovanulo mne, když jsem po třech měsíeích zase vstoupil v známé, milé, přísné, bílé sály. Zaslal jsem poslance v živých hovorech: všichni Bosně, všichni o Slovanech, všich ni o zadané nám urážce. Právě sbíral podpisy na dotaz, který bude dán zahraničnému
#19 alto_textblock #19
ministru. — Dotaz je znamenitý hlubokým důvody, v něj vloženými. Slyším slova: »Chtěji-l nás udělati vasaly Německa, budeme-li přijímati rozkazy z Berlinu, co nám zbude dělat, než . .. Vynechávám, co nelze vytisknouti. Není po- chyby, nikdo není spokojen žalost- nou úlohou, kterou Rusko nyní hraje v balkánské otázce, ale rovněž nikdo neuznává, že by v ní byl jediný východ. Všickni poslanci — kromě socialistů — eíti, ž autorita Ruska je poslednímt skutky naší diplomacie silně zvrti kána, a že chyby její musejl by napraveny. »Prosím vás — slyším z jedné skupiny — v předvečer prohlášen v Trpově království bulharský představitel při ruském dvore telegrafoval do Sofie, aby ho bu odvolali, nebo odložili prohlá- šení za království o měsíc, a jestl že takovému telegramu z Petro- hradu v Sořii nebylo vyhověno zdaž je sí možno představiti větš úpadek ruské autority a větš urážky od německého panovní k na slovanském trůně?« A jiní na to: »Naše autorita musí býti povzne- sena, a příjezd srbského kraleviče Jiřího jest nejlepsí přiležitostl aby se Rusko vzpamatovalo a ko- nečně řeklo slovo, důstojné jeh vůdčlho postavení v čele slovan ských národů.« K tomu zpravodaj připojuje své reflexe Nechť jsme byli poraženi na Dálném Východé Porážky ty byly následkem toho, že zahraničná politika naše dělala se v kancelářích. Avšak po- rážky ty neznamenají, že musíme přijmouti bez repotu nové a ještě větší porážky na blízkém Východě. Stará ruská historie se skončila Vidno to z toho, jakým vlastenectvím je naplněn zasedac! sál, ani ka- deti nejsou dnes výjimkou. Všichn poslanci hoří za čest a dů stojnos Ruska, všiekni se třesou pro dro bečkovou, vesprávnou, falešnou, mo- mentu nedpovídající politiku Izvol- ského. Jsem přesvědčen, že tato třeti duma nikdy nezadá cti Ruska a ni- komu nedovolí, aby si z Ruska trapil šašky.
#20 alto_textblock #20
Generál Moulin. Z Paříže se oznamuje, že francouzský vo- jenský atlaché v Petrohradě generál Moulin včera zemřel.
#21 alto_textblock #21
Události v Marokku. V jižních přístavech marockých opět za- vládla nejistota. Ze Safi oznamuje se »Tempsu«, že při posledních slavnostech došlo k výtržnostem. Domorodei vrhli se na vojáky mezinárodní policie a tři z nich zabili. Dále docházejí velmi povážlivé zprávy z vnitřku země, kde prý zavládla úplná anarchie. Pařížský list prohlašuje vzhledem k těmto po- měrům, že by nebylo nyní na místě zmenšen francouzského loďstva, neboť v přístavech může opět nastatí neklid.
#22 alto_textblock #22
Prohlášení císaře Viléma na pranýři německého a ru- ského tisku.
#23 alto_textblock #23
Projev císaře Viléma, kterýž sám „Daily Telegraph“, jenž ho otiskl, nuzval dokumenten bezpříkladného významu, posuzován jest němo- ckým tiskem co nejostřeji. Ostřeji, nežli které koliv dosavadní výstřelky císařské hovornosti Nespokojeny jsou dokonce i listy dotud vládn a netoliko orgány levice. Berl. Tagebl. praví „Rozmluva ta byla chybou, největší snad chy- bou za dvacetileté vlády nynějšího cisaře. Jest proto tak velikou, ano skorem nenapravitelnou, protože jako v ohnisku zračí se v ní skorem všechny chyby naší zahraniční politiky, ukvape nost, neobratné pokusy sbližovací a lehkomyslné odmítání cizích návrhů, slovem vše, co nás vedlo k neslavnému osamocení našemu.“ List žádá, aby kancléř postaral se o to aby Vilém ve Vídni a Eckartseu neučinil opět úmluvy a sliby pře jeho hlavu, zvláště když německá politik byla již až přespříliš ve vleku Rakouska. Hně- vivě mluví o císaři také tisk mimoberlinský „Hannoversche Kurier“, přibíjí zvláště, že vi lém vypracoval Anglii válečný plán proti Burům jest prý úžasno, že císař pokládá za úkol svů vésti války pro cizí sláty. Od projevu císařova očekává list přímo opačný účinek, nežli si Vilem sliboval. JRheinisch-westfälische Ztg. posuzuje císaře jako nežádaného stratega pre národu, Němcům nejbližšímu, proti národu hol landskému. A tento orgán velkoprůmyslníků ně meckých dodává: „Toť obraz, který ani stalet nesmyjí. Ničím nebyl obraz Vilé ma II. v očích národa jeho tak zhy zděn, jako odhalením tímto. Musíme deznati, že císaři svému již nerozumíme, a na že jednání jeho co nejhlouběji li tujeme. Některé hlasy angliekého tisku otiskli jsme již včera. V Paříži učinily projevy císařovy dojem c nejnepřiznivější. Tisk všech stran od- suzuje jednomyslně pokus císa- řův, vyvolati nosvár mezi Angli s jedné a Francií a Ruskem s druhe strany. Tisk ten nevěři, že by císař tohoto účelu svého dosáhl. Projev Vilémův odsuzuje tak „Petit Parisien“ ve článku „z kruhův nynějš vlády“. V „Echu de Paris“ píše pak bývalý mi- nistr zahraniční Deleassé, že Vilém z po čátku přál ruskému návrhu na za kročení proti Anglii a ve prospěc Burův, avšak že žádal, aby si Ru- sko, Franeie a Německo navzájem zaručily celistvost svého územ Tehdejší ruský ministr zahrani- ční Muravěv to odmítl, poněvadž by to značilo vypovězení rusko- francouzské aliance, ve kterež vidí franeouzský národ právě možnost, dosíei jednou opět Elsas a Lotrink. Deleassé dodává, že žádný fran couzský ministr nemohl by schváliti trvale od-
#24 alto_textblock #24
řeknutí se Elsaska a Lotrinska a praví, že od oné chvíle Francie hledati musila sblížení s ji- nými státy a právě s Anglií především. Z ruského tisku píše „Novoje Vremja“ „Nevěřily bychom odhalením těm, kdyby po an- glickém listu nebyl je otiskl také oficiosní tisk německý. Nám nezbývá, nežli přijmouti je na vědomí. Evropa ale učiní dobře, když zapa- matuje si dobře (o německé při- znání, aby věděla, jak má ceniti všechny mezinárodní závazky, Německom převzaté, i aby se stanoviska toho soudila všechno, co Německo přejímá pro budoucnost slovem i písmem.“ V „Evening Standardu“ potvrzuje sir Thu- ner, jeden z velitelů anglických za búrské vál- ky, že generální štáb vojenský vypracoval vá- ločný plán pro Anglii toho směru, aby anglické vojsko náhlým vpádem do bůrských zemí odvrá- tilo Bůry od Notalu. Tvrdi se, že publikaci „Dnily Tel.“ způsobil anglický publicista Bashíort, důvěrník císaře Viléma, v Berlíně dlouho již usedlý. Pařížský „Figaro píše, že publikací pro- kázána byla německé diplomacii služba co nejhorší. Týž list zanamenává, že německý císař, jenž štve nyní Anglii proli Francii, vyjádřil se k franeouzské- mu vyslanei de Nonille velmi ne- přátelsky o okolí anglického krále a dodal: „Kéžbychom se mohli vši- chni proti Angličanům spojiti. Končíme hlasem listu německého: V „Tágl. Rundschau“, jenž otázal se předních kapacit německých na dojem projevů císařových, píše vynikající jeden ředitel bankovní, sám Němee: „U nás lomime všichni rukama nad slovy císař- skými. Slova ta budou miti následky nejhorší. Ztrácíme všechnu odvahu ku práci!“ .. Stůjtež zde ještě další ohlasy veřejného mínění evropsského. Ohlasy nanejvýš zajímavé, ano sensační. „Novoje Vremja“ viní dále císaře z hrubých nesprávností v jeho odhaleních. Není pravda, že Rusko chtělo napadnouti tehdy k vůli Burům Anglii, naopak odmítlo Krügera a v čele Francie stál tehdy anglofil Delcassé. Franciea Rusko nabízely tehdy pouze prostřednictví k za- stavení nepřátelství. Chtěl-li tudíž Vilém roze- štvati Anglii s Ruskem a s Francií, nepodařilo se mu to. „Od nynějška ale,“ končí ruský list, „nenapadne nikomu nikdy již, ab svěřoval N ěmecku plány nějaké. jež vyžadují leyálmí dískretno- sti. Nenajdese také nikdo již, kte- rýžby sdělením Německa ještě vě- řil. Vždycky bude podezření, že Německo někoho zákeřně zrazu- je. Každý diplomat musí býti na to připraven od nynějška, že Něme- eko jeho slova zkroutí. Evropské- mu míru to ovšem neprospěje. Odhalení své, že naopak Vilém II. chtěl strhnouti Francii do války proti Anglii, doplňuje pařížský „Figaro“ dnes tím, že císař, bylo to po představení pí. Rejanové v Berlíně, mluvi k francouzskému vyslanci velmi rozčileně a do- dal, že Angličanům dostalo se za jejich korupci a hrabivost v Transvaalu zasloužené výplaty. „Všichni jsou stéjní,“ končil císař a opětoval vybídnutí: „Spojme se proti nim.“ Zvěděvše o tom, president Loubet a ministr Delcassé, od- pověděli, že Francie mohla by uzavříli shodu s Německem jenom v otázkách osadních a to jenom v souhlase s Ruskem. Na otázky vyslan- ce, jaký dosah má dohoda míti, odpověděl potom ale kaneléř německý jenom vyhýbavě. Vilém II. byl se nepochybně zatím zase rozmyslil. Anglický „Daily Chronicle“ klade Vilému II. několik jizlivých otázek. Píše: „I přá- telští kritikové vidi, že interview pozoruhodným jest tím, co neobsahuje. Objasnění císařova protianglického telegramu Krügerovi rozptýlilo by spíše těžké nedorozumění. Protianglická akce Německa na haagské konferenci potřebuje rov- něž vysvětlení. Císař mluví o stavbě velikého lodstva německého jenom pro Tichý oceán. Ale císař vi sám, že lodi jeho na dálný východ ne- mohou, leda že by uhlí odebíraly z uhelných stanic angliekých a naši znalci tvrdí, že nové lodi německé nejsou určeny pro plavby tak dlou- hé.“ V Anglii vědí dobře tedy, že rychlé ná- mořní zbrojení Německa určeno jest proti bliž- ším břehům. Císař dosáhl tedy projevy svými i v Anglii pravého opaku. Hollandský tisk zasypává císaře rovněž po- směchem. Tak praví: „N. Rottor. Cour.“ ironi- cky, že Burové budou císaři za jeho odhalent vděční, poněvadž pokryli se slávou vojenskou, když odolávali tak dlouho nejen 450.000 vojá- ků anglických, nýbrž také plánům operačním, kteréž byly „made in Germany“. A přece bývá prohlašován generální štáb německý za nejlepší celého světa. Pařížský „Figaro“ sděluje, že císař svolil k uveřejnění projevů svých již v záři dopisem vlastnoručním, kterýž mají rovněž v redakci „Daily Telegr.“ a že četl také kartáčové otisky článku. „Eeho de Paris“ konstatuje, že proti své vůli císař odhaleními svými prokázal ne- smírné sluzby ruské politice. Není divu tudíž po všem tom, že německý „Rheinisch- Westf.-Zig.“ ohlašuje, že v říšském sněmu ně- meckém podán bude návrh, aby zodpovědnost kancléře v zahraniční politice byla rozšířena tak, aby císaři znemožněno bylo příště takova vybočování z kolejí. A list ten cituje Vilému kázáničko, kteréž nejúřadnější „Říšský Věst- ník“ v Berlině své doby dělal novinám. List tou napsal totiž r. 1896: „Diplomatické události ná- ležejí k nejpřísnějším tajemstvím státním. Za- chovati je svědomitě v tajnosti, jest mezinárodní povinností, jejíž porušení poskoditi může nejdůležitější zájm, státní. V „Daily Mailu“ adrosuje světoznámý pu- blicista W. T. Stead tento peprný „otevřený list“ cisaři: „Jako starý přítel Burů nemohu se těšiti, že jste proti citům všech téměř něme- ckých poddaných svých podporoval Chamber- laina valečným plánem. Jsme vděčni přátelství Vašemu, ale já bych si přál, aby se bylo proje- vilo jinak, nežli obětováním Burů. Musím Vám říci též, proč po odhaleních Vašich ještě roz- hodněji, nežli dříve, budeme musit do roka vy- stavěti šest nových „Dreatnouthů“ (obrovských obrněnců). Přímluvčí za shodu s Ně- meckem soudili vždy, že kromě ně- kolika šovinistů hlavní massa Němců citi bratrsky s Angliča ny. K našemu zděšení sdělujete s ná-