ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 70cc7eb0-7630-11dc-8f8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 1. listopadu 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 301.
#4 alto_textblock #4
ntt z
#5 alto_textblock #5
Na rannt a odpol. lise,
#6 alto_textblock #6
přadpl ácí sa Praze v adninl a nřee n čtsrtil ieta máo 4rojí dosánko n dlnrt nia ne ve ankee e n nis : : s drojí sdallko .:: k e
#7 alto_textblock #7
ka
#8 alto_textblock #8
kel ka
#9 alto_textblock #9
ROÍ
#10 alto_textblock #10
N
#11 alto_textblock #11
T
#12 alto_textblock #12
v drobnem p.vuvjt Pl . . nsb Ve hlialkách na vonkorě ranní čálo. . . . . . . . odpolslsí . . . . . . . . 4 k- 1nserat plati ae hotosě najrel. Přelnassni letarty pjs dmisi- —
#13 alto_textblock #13
Tan nasbáesjí ea tss redskee uelimrkenpelicedich Liti- Ealoly te ssvnaeee
#14 alto_textblock #14
Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
#15 alto_textblock #15
Baron Beck a česká deputace. Včerejšího odpoledne vrátil se císat z dlouhého svého pobytu na hradě budín- ském do Vídně, respektive do zámku schön- brunnského. Casněji než se očekávalo. Sou- visí-li tento urychlený návrat panovníkův s blízkou návštěvou císaře německého,či s vážností vnitřní krise ve vládě Beckově v parlamentě cislajtánském, do té chvíle ne- lze zjistiti. Krátce před návratem panovníkovým opouštěla česká deputa c e Národní rady a českých menšin audienční sál minister- ského předsedy po dlouhé a živé rozpravě — nespokojena a roztrpčena, neboť poznala, z jeho odpovědí, dvojí: kte- rak státník ten buď opravdu ne z ná pravdy o poměrech, lidech a událostech v království českém, — anebo nemá od- vahy státnické, aby dle poznané pravdy jednal, t. j přelomíl konečně již ten prokletý dvojí loket, kterým se v zemích českých stále měří jinak nám a jinak Něm- cům zdejším, i nahradil jej, mírou spra- vedlivou, pro oba národy stejnou, jak přikazuje mu sám základní ústavní zákon, který slavně prohlašuje rovnost všech stát- ních občanů před zákonem jako rovné právo všech národů, a nedovoluje nikomu nějakých výsad, nějakých privilegií politických před Než, jak zatočil s tímto principem rov- nosti bar. Beck ve své volební opravě pro říšskou radu, jak teprv ve své volební opravě pro sněm český a jak s ní zatáčí dnes vůči naší deputaci, žádající, aby pro klid a min hlavního města království českého nehájil zneužívaného privileje německých buršův, jímž pohoršeno jest 92 procent oby. vatelstva Prahy měrou tak povážlivou. Marně mu čeští deputovaní vyličovali příkrý pro- vokativní smysl toho s ch v ál ného průvodu prozpěvovatelů válečné písně » Wacht am Rhein« po nejživější třídě pražské, marně mu vykládali politický účel za jakým němečtí obstrukčníci vše to rušení veřejného pokoje a pořádku v Praze nastro- jili: Jeho Excelence nemolil se odhodlat ku prosté přípovědi, že z ohledu na veřejné blaho konání bumlu zakáže, ba nechtěl při- stoupit ani na sprostředkující návrh, aby byla německé mládeži k jejímu bumlování vykázána jiná ulice, než právě Příkop. nýbrž divil se, jak nás může taková »nevinná pro cházka« buršů rozčilovat, a žádal, abychom v »přípustných mezích« jakožto svobody- milovní občané buršům té svobody ev hlav ním městě království českého snášelivě do- přáli. Když pak mu naši připomínali, kter ak se svoboda explikuje ve zněmče- ných městech se strany Němců vůči nám. když mu zástupci Čechů karlovarskýcha libereckých fakt za faktem vypočítávali ne- slýchané ty krutosti a násilnosti, jakých za- koušeti jest zcela klidně se chovajícím Če- chům ve všech téměř městech německých. aniž by se ubozí mohli dovolat záštitya pomoci orgánů veřejnýchi: tu stavěl se pan ministerský předseda nemálo zaraženým a překvapeným, tu se přiznal, že o všech těch
#16 alto_textblock #16
ostatními,.
#17 alto_textblock #17
hrůzách v »uzavřeném území« nemá ani
#18 alto_textblock #18
potuchy Slíbil že si vyžádá na podřízených úřa dech zevrubné zprávy a ujišťoval, že prý již napomenul poslance německé, by mír nili a tišili zjitřené vášně lidu, jakož prost o to stejně poslance naše, jinak že by by nucen sáhnouti posléze k opatřením mimo- řádným. Slovem, poslové naši odváželi sobě dojem, že státník Beck buď nemůze neb nechce říditi celou politiku státní duchem stejné spravedlnosti ke všem národům, chová toliko nesmírný respekt před politickými a národními privile Němcův, za to však není scho- pen žádné státnické energire, kde jde o uhájen í dobrého, zákony pode- přeného práva nás Čechův a Slovanův proti křivdě a újmě nám denně činěné, a bud nevidí neb viděti nechce patir n a vážné to nebezpečí, jakým vše- německá propaganda v zemí ch českých ohrožuje budoucnost Rakou- ska... buď nevidí neb viděti nechce čí věc a čí zájem životní my Čechové na této od- věké pohraniční baště své hájíme, když bráníme zde svého domovského ná rodního rovného práva v nedíl- ném českém království prot zpupným trhačům jednoty vla- sti, ubíjejícím český sněm fanatickou ob strukcí za prozpěvování prušácké » Wacht am Rhein !e a Když ani tak do očí bijící skutky události nejsou s to, aby Jeho Excelenci otevřely oči, kdo z nás mohl by v něm spa- třovati ještě prozíravého kormidelníka pevné ruky? Zdaž nepodobá se spíše větrem se kolísajícímu rákosu než státníku pevných, velkých cílů, za nimi jde neodvratně všemi prostředky uměn politického. Zprávy pešíské sdělují, že prý bar. Bec předevčírem (30. října) s čelem zachmuře ným těžkými starostmi opouštěl Pešť, když byl tam po celý den měl rozhovory s ra kouskými parlamentníky všech stran, kteř většinou považují jej již za — padlou veličinu. »Dnové ministerstva Beckova«, píše vče rejší »Neues Pester Journale, »zdají se byt sečteni. Ale ne tak, jak počítal chef tét vlády sám. Kladl si lhůtu do 2. prosince t. r, aby mohl panovníkovi v jubilejní jeho den dopřáti radostný pohled na harmonil v jaké se zástupci všech národů shromaž dují kol trůnu jeho . . . « Avšak podobá se vždy více pravdě, b mnozí považují to již za hotovou udá- lost, že se ministerstvo Beckovo 2. pro- since nedožije. Ba i domněnka, že bude baron Beck sám povolán bude k se- stavení nového ministerstva »z rozpaků«, pozbývá vůčihledě půdy — za to však pro- niká z rakouských kruhů vždy určitěji po- věsť, že dojde k utvoření nového minister- stva bez Becka. A sice prý nej spíš k zřízení ministerstva úřadnického, které by však mělo jen prozatímní ráz a dlouho by ne obstálo, nýbrž za kulisami jeho tvořilo prý by se parlamentní ministerstvo feudál ne klerikální, jehož jádrem byli by němečtí křesťanští sociálo vé.s
#19 alto_textblock #19
Tak si vypravují v Pešti, zatím co Praha zaplavena jest četnictvem a vojskem ku ochraně výsad Wolfovým duchem nadše ných buršův
#20 alto_textblock #20
Za čest a klid slovanské Prahy a našich menšin!
#21 alto_textblock #21
Z Vídně, 31. října. Delegáti Národní rady posl. dr. Fořt, redaktor Anýž, Špaček Kratochvil, dr. Jeřábek a za město Prahu náměstek Jirousek, ke kterýmse dnes připojil ještě posl. Buříval a zástupce Čechů karlovarských lékárník Niesne r vedle dra. Hlináka za Čechy liberecké, byli př- jati dnes o půl 1. hodině s poledne minister- ským předsedou bar. Beckem a měli s ním celohodinnou rozmluvů, která stala se velmi pohnutou, když ministerský předseda pronesl výroky a tv zení, proti nimž musili členové doputace ne prodleně co nejrozhodněji prote- stovati a prohlásiti je tendenčními jednostranně zharvenými. Baron Beck pstrně rozechvén odtušil, ž e je st pánem jestě ve svém domě a prositi musí, by se mluvilo s ním tónem jinak přimě- feným. Zejména prolestovali zástupcové Ná- rodní rady proti výrokům barona Beska, že pražský bursácký buml jest »ne viňoučký z jev« (l) (cine harmlo se K scheinung), že v Praze se provozuje politika na ulici a že vláda se přičinila vse možně, by zajistila naprosto svobodu oběma národům měro s lejno u, Poslanec Anýž dovodil opak tvr zení těch a ukázal na četný ch konkrétních případech, kterak vláda chová se k nám, zvláště v německé č á sti království českého a kterak očividně uživá ne- stejného lokte pro Čechy a Némce. Dr. Hliňák vyzval potom přímo baron Becka, by udal jen jediný připad, ve kterém chránéna byla někde česká menšina veškerým aparátem státním? Post. A ný ž žádal od mini- sterského předsedy určitou odpověd, jak by se zachovala vláda, kdyby zejtra české studenistv jednalo zrovna tak jako německé a kdyby če- ské studenstvo s českými poslanci v čele slo na Přikop jako německé, zdali by v připade tom vláda byla ochotna zejistiti českému stu- dentstva vstup na Peikopí protoža pražská po licie nedovoluje tam vkročiti nikomu kromě německým buršákům a německým poslánců m Bar. Beca odpověděl, že nyní již nev y býl vá času k novým opatřením ve věci té. kteráž ostatně nenáleží prý do — jeho kompe- tenoe, nýbrž do pravomoci — policejního ře- ditele pražského nebo mistodržitele. Číenové »Národní rady« stěžovali si bar. Beckovi také na vyšetřování v Praze konaná a připomenuli, že z buršáků nebyll v z a do vazby ni jediný a že není také pově- domo, zdali proti některému z nich zavedloso trestní vyšetřování, že všako na druhé strane byly četné osoby zatčeny a ponechány několik dní ve vyšetřovací vazbě a potom odsouzeny. Bar. Beck byl také překvapen zprávami dra. Hliňáka a lékárnika Nisanera, kteří mu dokázali, že v Liberci a Karlový c Varech úřadní orgány nech rán
#22 alto_textblock #22
majetku a životů českých lidí, že tito se nemohou dovolati úřadní pomoci a že útoky na české men- šiny tamější dějí se soustav ně. Chef vlády na stesky, pronesené všemi členy depulace, odpověděl takto: »Co se v Praze děje na obou stranách národních, dlužno považovati za projevy politické, které však nemohou býti připuštěny, a to z toho důvodu, poněvadž jest vyloučeno, by s politika provozovala na ulici. Pokud se týče odporu českého obyvatelstva pražského vůči bumlům německých studentů, třeba upo zornili, že také s české strany má se respaktovati zásada volného pohybování, ze- jména v královské Praze, která jest hlavním městom celého království a jako takové má po- vinuost respektovati německé studentstvo pražské university. Vláda zajisté učiní vše, by b u ml v Praze konal se v mezích, ktere json přípustny a nedovolí, by se rozšiřoval za tyto meze dále. Vy zývám vás, pánové, stejně jako jsem vy zval pány na straně německé, byste působili na pražské obyvatelstvo, by zachovalo klid.« Poslanci Anýž, dr. Jeřábek a Kratochvi upozornili bar. Becka co nejdůtklivěji, že n české straně zakročeno bylo nejenergičtěji by zachován byl pokoj a pořádek, že však n druhé straně němečtí poslanei sledujíce určitý politieký plán, totiž pevně ve- tčený úmysl přivoditi kabinet úr al dn í c ký ovšem bez Benka, nižádným způsobem nepři- spěli k upokojení myslí, tolikéž,ž e profe- sori německé university pražské nepůsobi na buršáky, jakkoliv mají na ně větší vlv. ježto těchto poměrně není mínoho, nežli č-ešt poslanci na ohromně massy. Naopak dl užno konstatovati, že němečti profesoři, kdyby chtěli, mohli by okamžitě působiti a zastaviti buml, neboť nynější rektor německé university pražske sám při nedávné své instalaci zapověděl no- šení barev, stuh a čapek, ovšem proto, aby se zabránilo srážkám buršáků, liberálníel s klerikálními. Tenkráte tedy nep la tilo předstírané bistorické pra v na buml. Dar. Beck namill, že sám účinkoval na ně mecké poslance v ton rozum, aby tito přispěl k upokojení myslí a dodal, že se bude snažit všomi proztředky, by zejíra v Praze klid by zacho ván. Delegáti „Národní rady“ prohlásili baron Beckovi, že jest naýrosto špaťně informován, snad úmyslně spatně informován orgány úřa ními, poněvadž sám nepostihuje dosahu a zp sobu, jakým se v Praze buml ve skutečnosti koná a žádali nejrozhodněji, by zejířejší buní byl zakázán, po případě by byl s(ejně jnko se děje ve Vídni, pře ložen z hlavní třídy, kde bumlem trp voškorá činnost obchodní následkem ustavičnéh uzavírání ulic nosniírně, kde klidná tvárnost uli města jest porušena, kde kommunikace jsou přorušeny — na prostranství před universitou. Delogáti „Národní rady“ řekli bar. Beckovi, ž tenťo sprostředkovací návrh jes krajním ústupkem, který může s česk strany býti učiněn, že na návrh ten py přistou- piti mohli nejen Čechové, nýbrž také Němci. a že provedením tohoto návrhu zabezpečil by se Praze klid a pořádek, jinak ponese vlá- da celou zodpověd no st za svoji kapitu-
#23 alto_textblock #23
laci před nezřízenou vyzývavostí a terorem ně- meckým. Náměstek starostův p. Jirousek nalé- hal na uvolnění kommunikací Zástupcové českých menšin v Karlo- vých Varech a Liberci, pánové Niesne a dr. Hliňák, vylíčili bar. Beckovi tamě jš hrozné poměry pro Čechy. Tu se však ukázalo, že ministerský předseda o poměrech těch vůbec neví a že nebyl příslušný m orgány úřadními ni v nejmeni míře zpraven! Doznal to nepokrytě a do- dal, že neprodleně dá si poslati písemné infor- mace o násilnostech, které se staly proti Čechům v obou jmenovaných městech. Delegáti „Národní rady“ odešli od baron Becka nespokojeni, zvláště když pravil, žo hluboce lituje všcho, co se v Čechách staloa že byl by nucen, kdyby nepokoje potrvaly, dále učiniti opatření mlimořádná. Sotva delegáti „Národní rady“ české opu- stili bar. Becka, povolal k sobě do ministerského předsednictva min. vnitra bar. Bienerth- Delegáti „Národní rady“ vrátili se včera ve- čer do Prahy a konali důvěrnou schůzi, na které jim opětně referováno o disposicích v nepří- tomnosti jich učiněných.
#24 alto_textblock #24
Opatření pro dnešek. V presidiu pražského policejního řediřelstvt konala se včera odpoledne porada všech před- nostů komisariátů, okresních a revírních in- spektorů za předsednictví dvor. r. policejního ředitele Křikavy. Porada týkala se opatření, jež měla býti učiněna pro dnešek. Při poradě uvedeny veškeré okolnosti, vztahující se ku po- řádání bumlu, zejmena vzpomenuto článko »Tagblattu« a »Bohemie« o tom, že je povih- ností úřadů učiniti náležitá opatření na ochranu německých studentů, aby mohli bez závady bumlovati. Poněvadž policii bylo známo, že také s české strany se chystá veliké účastenství na nedělní dopoledne na Přikopě, rozhodnuta věe v tom smyslu, že usneseno, aby Příkop. v případě, že by již v čas- ných hodinách dopolednich situace tohlo zádala (co se tím míní, jasně neni řečeno), úplně byl vyklizen a pro ka- ždého bezvýminečně uzavřen. Uzavření Příkopu potrvati má dle potřeby. Na Příkopě v době uzsvření ne s m prodlévati vůbec nikdo, tedy ani buml se nesmí konati
#25 alto_textblock #25
Na Příkop budou propoštěni snad jen po- slanči a lékaři, ale s výminkou, že nesmějí se na Přikopě procházeli a zastavovati. Tato zpráva o 12. hod. noční upravena přesně a vydána korespondenční kanceláři takto: »Jak c. k. policejní, ředitelství sdéluje c. k.l lelegrafní- korespondenění kanceláři, budou Příkopy zejtra o 9. hodině dopolední vy- klizeny a naprosto nikomu nebu de dovolen na ně přístup. Uzavřen Příkopů potrvá přes poledne«
#26 alto_textblock #26
Jak soudí české obchodnictvo o pražském bumlu. Ze Zemské jednoty českých obchodních gremit v král. českém se nám píše: Dne 27. října konala sev v kavárně » Slavii«. schůze obchodníků českých i německých, na které bylo usneseno, vyslati do Vídně deputaci a naléhati na zákaz bumlu. Současně vydána k podpisu obchodníkům petice. — »P rage
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON.
#28 alto_textblock #28
V Praze, 31. října.
#29 alto_textblock #29
6— (Kronika.) Tož zase jednou do t- jemných mlh staroslovanského světa ! Kak tolko vam ponraviťsja Až bude, jak má být, ve slovanské vědě, strhne se jednou pekelné zemětřesení v jistých oblastech dosavadní nauky. Sloupy začnou se viklat, stropy bortit, podlahy propadat. Vědecké ústavy slovanské, s akademiemi v čele. zahájí úsilovnou činnost. Vyšlou povola né slly na evropský západ, na sever i jih, najmě do Ne mec a Švýcar, do krajů porýnských a třeba do Francie a Italie, aby tam pilně pátraly po kraji a lidu, po archivech, knihovnách i ústa vech památek aby shledávali a zkoumali stopy doklady česů dávno zapadlých. Vědecká vý- prava soustavně provedená vynese bohatou ko řist, dodnes nelušenou. Mezi objevy, které překvapí ve švýcarských archivech, padnou badatelům do ruky mimo jiné i nezvratné doklady o původně slovanském jméně Kostnice dnešní »Constanze « na Bodamském jezeře. Do té doby, než vědecký prozkum vykoná svoji povinnost, třeba nám, spokojiti se doklady prozalím zcela »občanskými«. Však i tak už zasluhují naší pozornost! Otevřete si Brockhausův německý Slovník Naučný! Při dotyčném hesle máte dosvědčeno prostě a nenucené: Constanz oder — K o s nitz! A veliký francouzsko-německý slovník Sachse Villetardův rovněž uvádí: Constan = Kostnitz! Slovanský tvar jména německéh města není přijat do německého slovníku z ně- jaké snad galantnosti vůči českým vzpomínkám husitekým! Tolik se dovtípite )
#30 alto_textblock #30
) Sděluje turista dopisovatel: »Slyšel jsem sám opětně, že lid okolní dosud říká »Kost nilz«, ovšem vyslovuje svým způsobem, tvrdě » Kost nyc«. . . Lid konservativný živel! Jako sama půda kraje! Zachová památku nevědomky na tisíciletí- Až slovanští odborníci proberou se z hypnoy knihových pulic a stohů německozápadních pomůcek sby se stali vědeckými — turisty a nastavovali sluch mluvě lidu dalekých zemí a končin, příjdou na slopu věcí ještě podivnějších
#31 alto_textblock #31
Ovšem neuváději německé knihy slovanský tvar jména proto tak ochotně, že by jej poklá- daly — za slovanský. Je pro ně starým zbyí kem dávných dob předhistorických, bezpochyby »keltickým«. A kdyby motyka spustila a nalezli mezi místním názvoslovím jména »Otčenáš« nebo »Hejslované!«, přijmou je klidně a p stejné logice rovněž za koltická Leč, co je chou- lostivo ! Jak dnes věci stojí, známá část slo- vanské vědy nebude jim v tom odporovat!A to pro sám strach, aby nebyla stížena kletbou »šovinismu« ! Naopsk, ještě doloží, že by snad bylo učenější, hádat na kořeny semitské a turko tatarskél Leč strpení! Jako o bodamské »Kostnici najdou se zajímavá svědectví a doklady i ke jménům jiných měst a míst! A svědectvím nebude konce ! Nepůjde jen o stanice nejbližší a jména nejvíce běžná: Bregenz, Curych, Lucern, Bern. Ženeva! Slovanský turista ve Švýcarech prochá- zeje krajem nevychází z údivu. Hory a doly stráně a kouty, řeky a potoky, vodopády a pro- pasti, všecka nomenklatura předmětů a poměro krajinářských má zde tak podivný zvuk ! Ne temenech hor, kde prameny vod. se roz té- kají do všech stran, slují místa r o z to ky (Rolhstock, Rossstock, dokonce i Rosenstoel mezí věčnými snéhy a ledy ! a pod.), kde vody stékaj! zase stoky (Steg, am Steg. Kan- der-Steg, auf dem Stock) polohy vystlané zelení. vroubené stromovím, kouty rozkošné, v údolecho na břehu řek označeny názvem »v luhu« jako někde v Čechách na Vltavě nebo na Olri (»Fluh«, anf der Fluh, Fluh-Thal, Fluh-Alp 2)a pod.) vyskytují se luka, louky (Luég) louže (Louěge), louny, lučiny (Lütschinen), lužnice a blate (Platti See, Blattenbach eto.) bahna, močály (Moggia, Monschia, Metsch ete.), mořice, mořiny mrliny (Moritz, Morisan, Mosenried, Morge. Morgin, Merlingen ete). Zkrátka nekonečný rejstřík mistních názvů přilehavých a přesných významem a k tomu slovansky znějících, jež
#32 alto_textblock #32
1) Mislním podřečím »Fiuhe = sráz ! Prý! A kde se vzalo? A kterak souvisí s ostalním tělesem ja- zyka? Bylo by povinností vyšetřiti! Zrovna jako »Horn« = hora ! Anebo »Stock«, »Berg-Stock. = massiv a množství podobných! Zde je úkol p slovanskou vědu! Ale s amostalný úko Ne spoléhat na cizé »pomůcky«! Nem o ho u t dostačiti! Ne spoléhat a prostě — opisovati
#33 alto_textblock #33
volají, aby jich souvislost se vělm světem okol ním byla vědecky ohledána a vysvětlena Až bude jak má být ve slovanské vědě. nezůstane volání marným. Bude snesen srovnán ohromný materiál, bude získána basi dokumentů a na získaném základě bude vy- zvednut veliký proces — dosavadní nauce. Ukáže se potřeba přestavit všechen! dosavadní názor na evropský starověk i středověk, na celé kulturné dějiny Evropy . . . . . . Arci se hned hlásí pochybnosti! A p chybnost je spruhou výzkumu. — Slovičkářství! Objevné hřičky ! A kdyby všecko názvoslovi evropské dalo se vyložit po slovansku: což všecko platno, odporuje-li nej- hlasitější nošič dějin — historický pramen A prameny o Slovanech mlč!! Staři nověděl o Slovanech ! Cože platno Mnolio platno] A snad všecko ! Život je souvislost jevů. Nemožno, aby jeden jev plati a druhý, který s ním souvisí, prohlášen byl za neplatný. Odporují li prameny, snad odporuj zdánlivě, snad odporují proto, že jim nedobř rozumíme, že je nesprávně — čteme. Je-l jísto, že bodamská Constanz slul původně Kostnice a bude-li dokázáno, že spoust druhých jmén na Rýně, v Německu, ve Š ý carech mají svůj slovanský zvuk, kořen, vý znam a přirozený smysl, pak musí také zpráví zachované souhlasiti! Pak jen z ileží, aby byly správně členy a vyloženy! A zprávy — souhlas vskutku! Není prostě správno, že by staří (Re kové, Římané) o Slovanech byli nevěděli ! Nen správno, že o nich ve svých zprávách mlčl Opak je pravda! Prameny mluví o Slovanech líči jejich národní povahu, obyčeje, život děje. A vypravování místy znamenité se shoduj s povahou, životem a dějinami Slovanů pozděj ších i — dnešních. A věc není konečně žádnou novinkou. Byl dávno postřehnuta. Byly jen dvě školy a ty odporovaly! Každá jinak četla prameny. Jedna četla jméno Germaní a vykládala národy tal nazývané v pramenech krátee za dnešní Ger many = Němce. Druhá škola byla obezřelejši Uvedla si na pamět, že staří pisatelé pramenů nebyli školení národopisci. Dodnes naši vzdě laní přátelé v sekyánském Bábelu pletou si
#34 alto_textblock #34
nás Čechy s Maďary! Jakž teprvé před dvěma tisíci lety ! Jakž mohli chudáci pisatelé ve sta- rém Římě, v Syrakusách, v Alexsndrii vyznal se mezi národy na obou březích Rýna? Obe zřelá škola doporučuja, obezěele — čísti. Nejbystřejší hlavy radily k obezřelosti. Kritický autor »Řimských dějin « německých. Mommsen, jmenuje sice Ariovista, Cé sarova od- půrce, také Němcem, 2) ale jen proto, že brouk- třeba nějak jmenovati a bronk není konečn zába. K prvnímu objavu jména Germanů v dě- jinách však sám uznává, že je původu po chy bného: — Die Geschichte ihrerseits bestätigí dies. indem sie hier als Germani nicht die spälle sogenannten Deutschen vorführ!, sondera A na jiném místě, nechtěje rozhiodovat u věcech, které mu nejsou jasny, vyznávál ol ná rodech, kteři seděli v zemích alpskýeh, najmě v dnešním Švýearáku — Ausser den Völkerschaften in den Alpen über deren H rkunft wir ungenůg e n unlerrichlet sin d, blieben A Sehlözer, vynikajicí dějepisec německý nad jiné povolaný mluvit do olázek starosl venských, protože slovančiny vskutku z n a lý výslovně: — Staři věděli o Slovanech, po lávaj o nich zprávy, ale — jmenují je jinak ! . . . Jak třeba čísti staré prameny, aby se n- příčily jiným stopám a dokladům za pravé po- znaným, ukázal A. V. Šembera spisem »Zá padní Slované v pravěkue. — V době kolem nar Krista byli v G e- msnii dvojí národové. Jedni měli společné jméno S vevi Druzi společného jména ne měli Obsahovala Svevie dnešní Badlensko, Virtembersko, Bavorsko a severní německé země až k Holštejnu, Rakousy až po Dunsj. Čechy. Moravu a Slezsko. I vzchází otázku, jakého ja- zyka byli národové s vévští a jakého Ne- svévové? Dle našeho mínění byli Svérové Slované a Nesvěvové byli Němci. A větší část Ger manie, jež Tacitovi slula Svovia (Slavia) byla za doby řimské s lovanská: .. ) Kapitola o dějích a poměrech v Zaslpsk plna nejistol, odporů a nesrovnalosti, je vůbec nej slabší celého jinak znamenilého, jako z kusu tesa ného díla.
#35 alto_textblock #35
Dilo Šemberovo podává znamenitý rozbor pramenů. Po Šemberovi zbývalo jen dvojí: bud rozbor jeho slovo za slovem vyvráti t (šlo by zíěžka! a nepůjde vůbec !) anebo správnost mí- nění jeho přijat a učinit je základem — po- stupu dalšiho. Možno-li jinak rozumět organi- ckému poslupu výzkomné práce? Což je věda jiného, než organický postup? Což jiného než práce potomka na základě, jejž položil před- chůdee? Zatím minulo čtyřicet roků, co kniha Šem- berova vyšla (1868), nikdo jeho rozbor nevy- vrátil, ale dnešní na slovo braná slovanověda pořád ještě čte Tacitovy Germány za dnešní — Némce ! 4)
#36 alto_textblock #36
A další stolice odvolací? Védy pomocné Co praví pomocné vědy k naší otázcs ? Archaeo- logie? Co antropologie Objevy slovanské archaeologie nijak neod- poruji skutku slovanského pravěku střední Evropy. Naopak, potvrzují jej na celé čáre. Zbývá leda, aby slovanská archacologl e jestě přísněji dohlědala k objevům a vývodům své německé družky. A antropologie Učenci loho odboru sestavili calý rejstrik značek. Podle jistých značek na lebkáchi sta- rých hrobů chtěli odhadovati plemeno i národ- nost dávných nebožtíků. Zoačky měly dokazo- vali prilomnost všemožných pronárodů ve sta- rověké Evropě jenom ne Slovanů. Co si s důkazem počít Zaujme vás jisté malá ukázka docházející pošty. Dopis z Ameriky ! Ne právě včerejšího dáta, však neškodí! Hodí se právě. Pisatel je krajan a k tomu odborník. A jak hned seznáte, muž hodhověrný, protože nijak nopředpojatý. Smilhsonian Institution United Stales National-Museum. Washington v máji 25. 1908. Úrodem nějaká řádka obvyklé zdvořilosti neznámého k neznámému a pak hned k věci :
#37 alto_textblock #37
4, Zajímáli vás olázka pramenů — a jakž by mohla nezajímat vzdělance? — povšimněte si no- vějšího spisu: »Keltové a Němei či S lo- vané?. Napsal P. Papáček. Praha 1902. Rolvněz spis výbornou naší slovanovědou statečně zadem — obkročenýl