#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli 1. listopadu 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 301.
#4
alto_textblock
#4
ntt z
#5
alto_textblock
#5
Na rannt a odpol. lise,
#6
alto_textblock
#6
přadpl ácí sa
Praze v adninl
a nřee
n čtsrtil ieta
máo 4rojí dosánko
n dlnrt nia
ne ve ankee
e
n nis : :
s drojí sdallko
.:: k e
#8
alto_textblock
#8
kel
ka
#12
alto_textblock
#12
v drobnem p.vuvjt
Pl . . nsb
Ve hlialkách na vonkorě
ranní čálo. . . . . . . .
odpolslsí . . . . . . . . 4 k-
1nserat
plati ae hotosě najrel.
Přelnassni letarty pjs dmisi-
—
#13
alto_textblock
#13
Tan nasbáesjí ea tss redskee
uelimrkenpelicedich Liti-
Ealoly te ssvnaeee
#14
alto_textblock
#14
Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
#15
alto_textblock
#15
Baron Beck a česká deputace.
Včerejšího odpoledne vrátil se císat
z dlouhého svého pobytu na hradě budín-
ském do Vídně, respektive do zámku schön-
brunnského. Casněji než se očekávalo. Sou-
visí-li tento urychlený návrat panovníkův
s blízkou návštěvou císaře německého,či
s vážností vnitřní krise ve vládě Beckově
v parlamentě cislajtánském, do té chvíle ne-
lze zjistiti.
Krátce před návratem panovníkovým
opouštěla česká deputa c e Národní rady
a českých menšin audienční sál minister-
ského předsedy po dlouhé a živé rozpravě
— nespokojena a roztrpčena,
neboť poznala, z jeho odpovědí, dvojí: kte-
rak státník ten buď opravdu ne z ná
pravdy o poměrech, lidech a událostech
v království českém, — anebo nemá od-
vahy státnické, aby dle poznané pravdy
jednal, t. j přelomíl konečně již ten
prokletý dvojí loket, kterým se v zemích
českých stále měří jinak nám a jinak Něm-
cům zdejším, i nahradil jej, mírou spra-
vedlivou, pro oba národy stejnou, jak
přikazuje mu sám základní ústavní zákon,
který slavně prohlašuje rovnost všech stát-
ních občanů před zákonem jako rovné právo
všech národů, a nedovoluje nikomu nějakých
výsad, nějakých privilegií politických před
Než, jak zatočil s tímto principem rov-
nosti bar. Beck ve své volební opravě pro
říšskou radu, jak teprv ve své volební opravě
pro sněm český a jak s ní zatáčí dnes vůči
naší deputaci, žádající, aby pro klid a min
hlavního města království českého nehájil
zneužívaného privileje německých
buršův, jímž pohoršeno jest 92 procent oby.
vatelstva Prahy měrou tak povážlivou. Marně
mu čeští deputovaní vyličovali příkrý pro-
vokativní smysl toho s ch v ál ného
průvodu prozpěvovatelů válečné písně » Wacht
am Rhein« po nejživější třídě pražské,
marně mu vykládali politický účel
za jakým němečtí obstrukčníci vše to rušení
veřejného pokoje a pořádku v Praze nastro-
jili: Jeho Excelence nemolil se odhodlat ku
prosté přípovědi, že z ohledu na veřejné
blaho konání bumlu zakáže, ba nechtěl při-
stoupit ani na sprostředkující návrh, aby
byla německé mládeži k jejímu bumlování
vykázána jiná ulice, než právě Příkop. nýbrž
divil se, jak nás může taková »nevinná pro
cházka« buršů rozčilovat, a žádal, abychom
v »přípustných mezích« jakožto svobody-
milovní občané buršům té svobody ev hlav
ním městě království českého snášelivě do-
přáli. Když pak mu naši připomínali, kter ak
se svoboda explikuje ve zněmče-
ných městech se strany Němců vůči nám.
když mu zástupci Čechů karlovarskýcha
libereckých fakt za faktem vypočítávali ne-
slýchané ty krutosti a násilnosti, jakých za-
koušeti jest zcela klidně se chovajícím Če-
chům ve všech téměř městech německých.
aniž by se ubozí mohli dovolat záštitya
pomoci orgánů veřejnýchi: tu stavěl se pan
ministerský předseda nemálo zaraženým a
překvapeným, tu se přiznal, že o všech těch
#16
alto_textblock
#16
ostatními,.
#17
alto_textblock
#17
hrůzách v »uzavřeném území« nemá ani
#18
alto_textblock
#18
potuchy
Slíbil že si vyžádá na podřízených úřa
dech zevrubné zprávy a ujišťoval, že prý
již napomenul poslance německé, by mír
nili a tišili zjitřené vášně lidu, jakož prost
o to stejně poslance naše, jinak že by by
nucen sáhnouti posléze k opatřením mimo-
řádným. Slovem, poslové naši odváželi sobě
dojem, že státník Beck buď nemůze neb
nechce říditi celou politiku státní duchem
stejné spravedlnosti ke všem
národům, chová toliko nesmírný respekt
před politickými a národními privile
Němcův, za to však není scho-
pen žádné státnické energire, kde
jde o uhájen í dobrého, zákony pode-
přeného práva nás Čechův a Slovanův proti
křivdě a újmě nám denně činěné, a bud
nevidí neb viděti nechce patir n
a vážné to nebezpečí, jakým vše-
německá propaganda v zemí ch
českých ohrožuje budoucnost Rakou-
ska... buď nevidí neb viděti nechce čí věc
a čí zájem životní my Čechové na této od-
věké pohraniční baště své hájíme, když
bráníme zde svého domovského ná
rodního rovného práva v nedíl-
ném českém království prot
zpupným trhačům jednoty vla-
sti, ubíjejícím český sněm fanatickou ob
strukcí za prozpěvování prušácké » Wacht
am Rhein !e a
Když ani tak do očí bijící skutky
události nejsou s to, aby Jeho Excelenci
otevřely oči, kdo z nás mohl by v něm spa-
třovati ještě prozíravého kormidelníka pevné
ruky? Zdaž nepodobá se spíše
větrem se kolísajícímu rákosu
než státníku pevných, velkých cílů, za nimi
jde neodvratně všemi prostředky uměn
politického.
Zprávy pešíské sdělují, že prý bar. Bec
předevčírem (30. října) s čelem zachmuře
ným těžkými starostmi opouštěl Pešť, když
byl tam po celý den měl rozhovory s ra
kouskými parlamentníky všech stran, kteř
většinou považují jej již za — padlou
veličinu.
»Dnové ministerstva Beckova«, píše vče
rejší »Neues Pester Journale, »zdají se byt
sečteni. Ale ne tak, jak počítal chef tét
vlády sám. Kladl si lhůtu do 2. prosince
t. r, aby mohl panovníkovi v jubilejní jeho
den dopřáti radostný pohled na harmonil
v jaké se zástupci všech národů shromaž
dují kol trůnu jeho . . . «
Avšak podobá se vždy více pravdě, b
mnozí považují to již za hotovou udá-
lost, že se ministerstvo Beckovo 2. pro-
since nedožije. Ba i domněnka, že
bude baron Beck sám povolán bude k se-
stavení nového ministerstva »z rozpaků«,
pozbývá vůčihledě půdy — za to však pro-
niká z rakouských kruhů vždy určitěji po-
věsť, že dojde k utvoření nového minister-
stva bez Becka. A sice prý nej spíš k zřízení
ministerstva úřadnického, které by však
mělo jen prozatímní ráz a dlouho by ne
obstálo, nýbrž za kulisami jeho tvořilo prý
by se parlamentní ministerstvo feudál ne
klerikální, jehož jádrem byli by
němečtí křesťanští sociálo vé.s
#19
alto_textblock
#19
Tak si vypravují v Pešti, zatím co
Praha zaplavena jest četnictvem a vojskem
ku ochraně výsad Wolfovým duchem nadše
ných buršův
#20
alto_textblock
#20
Za čest a klid slovanské Prahy
a našich menšin!
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 31. října. Delegáti Národní rady
posl. dr. Fořt, redaktor Anýž, Špaček
Kratochvil, dr. Jeřábek a za město
Prahu náměstek Jirousek, ke kterýmse
dnes připojil ještě posl. Buříval a zástupce
Čechů karlovarských lékárník Niesne r vedle
dra. Hlináka za Čechy liberecké, byli př-
jati dnes o půl 1. hodině s poledne minister-
ským předsedou bar. Beckem a měli s ním
celohodinnou rozmluvů, která stala se
velmi pohnutou, když ministerský
předseda pronesl výroky a tv
zení, proti nimž musili členové doputace ne
prodleně co nejrozhodněji prote-
stovati a prohlásiti je tendenčními
jednostranně zharvenými. Baron
Beck pstrně rozechvén odtušil, ž e je st
pánem jestě ve svém domě a prositi
musí, by se mluvilo s ním tónem jinak přimě-
feným. Zejména prolestovali zástupcové Ná-
rodní rady proti výrokům barona Beska, že
pražský bursácký buml jest »ne
viňoučký z jev« (l) (cine harmlo se K
scheinung), že v Praze se provozuje politika
na ulici a že vláda se přičinila vse
možně, by zajistila naprosto
svobodu oběma národům měro
s lejno u,
Poslanec Anýž dovodil opak tvr
zení těch a ukázal na četný ch
konkrétních případech, kterak vláda
chová se k nám, zvláště v německé č á sti
království českého a kterak očividně uživá ne-
stejného lokte pro Čechy a Némce.
Dr. Hliňák vyzval potom přímo baron
Becka, by udal jen jediný připad, ve kterém
chránéna byla někde česká menšina veškerým
aparátem státním? Post. A ný ž žádal od mini-
sterského předsedy určitou odpověd, jak by se
zachovala vláda, kdyby zejtra české studenistv
jednalo zrovna tak jako německé a kdyby če-
ské studenstvo s českými poslanci v čele slo
na Přikop jako německé, zdali by v připade
tom vláda byla ochotna zejistiti českému stu-
dentstva vstup na Peikopí protoža pražská po
licie nedovoluje tam vkročiti nikomu kromě
německým buršákům a německým poslánců m
Bar. Beca odpověděl, že nyní již nev y býl vá
času k novým opatřením ve věci té.
kteráž ostatně nenáleží prý do — jeho kompe-
tenoe, nýbrž do pravomoci — policejního ře-
ditele pražského nebo mistodržitele.
Číenové »Národní rady« stěžovali si bar.
Beckovi také na vyšetřování v Praze konaná
a připomenuli, že z buršáků nebyll v z a
do vazby ni jediný a že není také pově-
domo, zdali proti některému z nich zavedloso
trestní vyšetřování, že všako na druhé strane
byly četné osoby zatčeny a ponechány několik
dní ve vyšetřovací vazbě a potom odsouzeny.
Bar. Beck byl také překvapen zprávami
dra. Hliňáka a lékárnika Nisanera, kteří mu
dokázali, že v Liberci a Karlový c
Varech úřadní orgány nech rán
#22
alto_textblock
#22
majetku a životů českých lidí, že
tito se nemohou dovolati úřadní
pomoci a že útoky na české men-
šiny tamější dějí se soustav ně.
Chef vlády na stesky, pronesené všemi
členy depulace, odpověděl takto: »Co se v Praze
děje na obou stranách národních,
dlužno považovati za projevy politické, které
však nemohou býti připuštěny, a to
z toho důvodu, poněvadž jest vyloučeno, by s
politika provozovala na ulici. Pokud se týče
odporu českého obyvatelstva pražského vůči
bumlům německých studentů, třeba upo zornili,
že také s české strany má se respaktovati
zásada volného pohybování, ze-
jména v královské Praze, která jest hlavním
městom celého království a jako takové má po-
vinuost respektovati německé studentstvo pražské
university. Vláda zajisté učiní vše, by b u ml
v Praze konal se v mezích, ktere
json přípustny a nedovolí, by se
rozšiřoval za tyto meze dále. Vy
zývám vás, pánové, stejně jako jsem
vy zval pány na straně německé, byste
působili na pražské obyvatelstvo, by zachovalo
klid.«
Poslanci Anýž, dr. Jeřábek a Kratochvi
upozornili bar. Becka co nejdůtklivěji, že n
české straně zakročeno bylo nejenergičtěji
by zachován byl pokoj a pořádek, že však n
druhé straně němečtí poslanei
sledujíce určitý politieký plán, totiž pevně ve-
tčený úmysl přivoditi kabinet úr al dn í c ký
ovšem bez Benka, nižádným způsobem nepři-
spěli k upokojení myslí, tolikéž,ž e profe-
sori německé university pražské nepůsobi
na buršáky, jakkoliv mají na ně větší vlv.
ježto těchto poměrně není mínoho, nežli č-ešt
poslanci na ohromně massy. Naopak dl užno
konstatovati, že němečti profesoři, kdyby chtěli,
mohli by okamžitě působiti a zastaviti buml,
neboť nynější rektor německé university pražske
sám při nedávné své instalaci zapověděl no-
šení barev, stuh a čapek, ovšem proto,
aby se zabránilo srážkám buršáků, liberálníel
s klerikálními. Tenkráte tedy nep la
tilo předstírané bistorické pra v
na buml.
Dar. Beck namill, že sám účinkoval na ně
mecké poslance v ton rozum, aby tito přispěl
k upokojení myslí a dodal, že se bude snažit
všomi proztředky, by zejíra v Praze klid by
zacho ván.
Delegáti „Národní rady“ prohlásili baron
Beckovi, že jest naýrosto špaťně informován,
snad úmyslně spatně informován orgány úřa
ními, poněvadž sám nepostihuje dosahu a zp
sobu, jakým se v Praze buml ve skutečnosti
koná a žádali nejrozhodněji, by zejířejší buní
byl zakázán, po případě by byl
s(ejně jnko se děje ve Vídni, pře
ložen z hlavní třídy, kde bumlem trp
voškorá činnost obchodní následkem ustavičnéh
uzavírání ulic nosniírně, kde klidná tvárnost uli
města jest porušena, kde kommunikace jsou
přorušeny — na prostranství před universitou.
Delogáti „Národní rady“ řekli bar. Beckovi, ž
tenťo sprostředkovací návrh jes
krajním ústupkem, který může s česk
strany býti učiněn, že na návrh ten py přistou-
piti mohli nejen Čechové, nýbrž také Němci.
a že provedením tohoto návrhu zabezpečil by se
Praze klid a pořádek, jinak ponese vlá-
da celou zodpověd no st za svoji kapitu-
#23
alto_textblock
#23
laci před nezřízenou vyzývavostí a terorem ně-
meckým. Náměstek starostův p. Jirousek nalé-
hal na uvolnění kommunikací
Zástupcové českých menšin v Karlo-
vých Varech a Liberci, pánové Niesne
a dr. Hliňák, vylíčili bar. Beckovi tamě jš
hrozné poměry pro Čechy. Tu se však
ukázalo, že ministerský předseda o poměrech
těch vůbec neví a že nebyl příslušný m
orgány úřadními ni v nejmeni
míře zpraven! Doznal to nepokrytě a do-
dal, že neprodleně dá si poslati písemné infor-
mace o násilnostech, které se staly proti Čechům
v obou jmenovaných městech.
Delegáti „Národní rady“ odešli od baron
Becka nespokojeni, zvláště když pravil, žo
hluboce lituje všcho, co se v Čechách staloa
že byl by nucen, kdyby nepokoje potrvaly, dále
učiniti opatření mlimořádná.
Sotva delegáti „Národní rady“ české opu-
stili bar. Becka, povolal k sobě do ministerského
předsednictva min. vnitra bar. Bienerth-
Delegáti „Národní rady“ vrátili se včera ve-
čer do Prahy a konali důvěrnou schůzi, na které
jim opětně referováno o disposicích v nepří-
tomnosti jich učiněných.
#24
alto_textblock
#24
Opatření pro dnešek.
V presidiu pražského policejního řediřelstvt
konala se včera odpoledne porada všech před-
nostů komisariátů, okresních a revírních in-
spektorů za předsednictví dvor. r. policejního
ředitele Křikavy. Porada týkala se opatření,
jež měla býti učiněna pro dnešek. Při poradě
uvedeny veškeré okolnosti, vztahující se ku po-
řádání bumlu, zejmena vzpomenuto článko
»Tagblattu« a »Bohemie« o tom, že je povih-
ností úřadů učiniti náležitá opatření na ochranu
německých studentů, aby mohli bez závady
bumlovati. Poněvadž policii bylo známo, že také
s české strany se chystá veliké účastenství na
nedělní dopoledne na Přikopě, rozhodnuta
věe v tom smyslu, že usneseno, aby
Příkop. v případě, že by již v čas-
ných hodinách dopolednich situace
tohlo zádala (co se tím míní, jasně neni
řečeno), úplně byl vyklizen a pro ka-
ždého bezvýminečně uzavřen.
Uzavření Příkopu potrvati má dle potřeby.
Na Příkopě v době uzsvření ne s m
prodlévati vůbec nikdo, tedy ani
buml se nesmí konati
#25
alto_textblock
#25
Na Příkop budou propoštěni snad jen po-
slanči a lékaři, ale s výminkou, že nesmějí se
na Přikopě procházeli a zastavovati.
Tato zpráva o 12. hod. noční upravena přesně
a vydána korespondenční kanceláři takto: »Jak
c. k. policejní, ředitelství sdéluje c. k.l lelegrafní-
korespondenění kanceláři, budou Příkopy
zejtra o 9. hodině dopolední vy-
klizeny a naprosto nikomu nebu de
dovolen na ně přístup. Uzavřen
Příkopů potrvá přes poledne«
#26
alto_textblock
#26
Jak soudí české obchodnictvo
o pražském bumlu.
Ze Zemské jednoty českých obchodních
gremit v král. českém se nám píše:
Dne 27. října konala sev v kavárně » Slavii«.
schůze obchodníků českých i německých, na
které bylo usneseno, vyslati do Vídně deputaci
a naléhati na zákaz bumlu. Současně vydána
k podpisu obchodníkům petice. — »P rage
#27
alto_textblock
#27
FEUILLETON.
#28
alto_textblock
#28
V Praze, 31. října.
#29
alto_textblock
#29
6— (Kronika.) Tož zase jednou do t-
jemných mlh staroslovanského světa ! Kak tolko
vam ponraviťsja
Až bude, jak má být, ve slovanské vědě,
strhne se jednou pekelné zemětřesení v jistých
oblastech dosavadní nauky. Sloupy začnou
se viklat, stropy bortit, podlahy propadat.
Vědecké ústavy slovanské, s akademiemi v čele.
zahájí úsilovnou činnost. Vyšlou povola né slly
na evropský západ, na sever i jih, najmě do Ne
mec a Švýcar, do krajů porýnských a třeba
do Francie a Italie, aby tam pilně pátraly po
kraji a lidu, po archivech, knihovnách i ústa
vech památek aby shledávali a zkoumali stopy
doklady česů dávno zapadlých. Vědecká vý-
prava soustavně provedená vynese bohatou ko
řist, dodnes nelušenou.
Mezi objevy, které překvapí ve švýcarských
archivech, padnou badatelům do ruky mimo
jiné i nezvratné doklady o původně slovanském
jméně Kostnice dnešní »Constanze « na
Bodamském jezeře.
Do té doby, než vědecký prozkum vykoná
svoji povinnost, třeba nám, spokojiti se doklady
prozalím zcela »občanskými«. Však i tak už
zasluhují naší pozornost!
Otevřete si Brockhausův německý Slovník
Naučný! Při dotyčném hesle máte dosvědčeno
prostě a nenucené: Constanz oder — K o s
nitz! A veliký francouzsko-německý slovník
Sachse Villetardův rovněž uvádí: Constan
= Kostnitz! Slovanský tvar jména německéh
města není přijat do německého slovníku z ně-
jaké snad galantnosti vůči českým vzpomínkám
husitekým! Tolik se dovtípite )
#30
alto_textblock
#30
) Sděluje turista dopisovatel: »Slyšel jsem sám
opětně, že lid okolní dosud říká »Kost
nilz«, ovšem vyslovuje svým způsobem, tvrdě » Kost
nyc«. . . Lid konservativný živel! Jako sama půda
kraje! Zachová památku nevědomky na tisíciletí-
Až slovanští odborníci proberou se z hypnoy
knihových pulic a stohů německozápadních pomůcek
sby se stali vědeckými — turisty a nastavovali
sluch mluvě lidu dalekých zemí a končin, příjdou na
slopu věcí ještě podivnějších
#31
alto_textblock
#31
Ovšem neuváději německé knihy slovanský
tvar jména proto tak ochotně, že by jej poklá-
daly — za slovanský. Je pro ně starým zbyí
kem dávných dob předhistorických, bezpochyby
»keltickým«. A kdyby motyka spustila a nalezli
mezi místním názvoslovím jména »Otčenáš«
nebo »Hejslované!«, přijmou je klidně a p
stejné logice rovněž za koltická Leč, co je chou-
lostivo ! Jak dnes věci stojí, známá část slo-
vanské vědy nebude jim v tom odporovat!A
to pro sám strach, aby nebyla stížena kletbou
»šovinismu« ! Naopsk, ještě doloží, že by snad
bylo učenější, hádat na kořeny semitské a turko
tatarskél
Leč strpení! Jako o bodamské »Kostnici
najdou se zajímavá svědectví a doklady i ke
jménům jiných měst a míst! A svědectvím nebude
konce ! Nepůjde jen o stanice nejbližší a jména
nejvíce běžná: Bregenz, Curych, Lucern, Bern.
Ženeva! Slovanský turista ve Švýcarech prochá-
zeje krajem nevychází z údivu. Hory a doly
stráně a kouty, řeky a potoky, vodopády a pro-
pasti, všecka nomenklatura předmětů a poměro
krajinářských má zde tak podivný zvuk ! Ne
temenech hor, kde prameny vod. se roz té-
kají do všech stran, slují místa r o z to ky
(Rolhstock, Rossstock, dokonce i Rosenstoel
mezí věčnými snéhy a ledy ! a pod.), kde vody
stékaj! zase stoky (Steg, am Steg. Kan-
der-Steg, auf dem Stock) polohy vystlané zelení.
vroubené stromovím, kouty rozkošné, v údolecho
na břehu řek označeny názvem »v luhu« jako
někde v Čechách na Vltavě nebo na Olri
(»Fluh«, anf der Fluh, Fluh-Thal, Fluh-Alp 2)a
pod.) vyskytují se luka, louky (Luég) louže
(Louěge), louny, lučiny (Lütschinen), lužnice a blate
(Platti See, Blattenbach eto.) bahna, močály
(Moggia, Monschia, Metsch ete.), mořice, mořiny
mrliny (Moritz, Morisan, Mosenried, Morge.
Morgin, Merlingen ete). Zkrátka nekonečný
rejstřík mistních názvů přilehavých a přesných
významem a k tomu slovansky znějících, jež
#32
alto_textblock
#32
1) Mislním podřečím »Fiuhe = sráz ! Prý! A kde
se vzalo? A kterak souvisí s ostalním tělesem ja-
zyka? Bylo by povinností vyšetřiti! Zrovna
jako »Horn« = hora ! Anebo »Stock«, »Berg-Stock.
= massiv a množství podobných! Zde je úkol p
slovanskou vědu! Ale s amostalný úko
Ne spoléhat na cizé »pomůcky«! Nem o ho u t
dostačiti! Ne spoléhat a prostě — opisovati
#33
alto_textblock
#33
volají, aby jich souvislost se vělm světem okol
ním byla vědecky ohledána a vysvětlena
Až bude jak má být ve slovanské vědě.
nezůstane volání marným. Bude snesen
srovnán ohromný materiál, bude získána basi
dokumentů a na získaném základě bude vy-
zvednut veliký proces — dosavadní nauce.
Ukáže se potřeba přestavit všechen! dosavadní
názor na evropský starověk i středověk, na
celé kulturné dějiny Evropy . . .
. . .
Arci se hned hlásí pochybnosti! A p
chybnost je spruhou výzkumu.
— Slovičkářství! Objevné hřičky ! A kdyby
všecko názvoslovi evropské dalo se vyložit po
slovansku: což všecko platno, odporuje-li nej-
hlasitější nošič dějin — historický pramen
A prameny o Slovanech mlč!! Staři nověděl
o Slovanech !
Cože platno
Mnolio platno] A snad všecko ! Život je
souvislost jevů. Nemožno, aby jeden jev plati
a druhý, který s ním souvisí, prohlášen byl za
neplatný. Odporují li prameny, snad odporuj
zdánlivě, snad odporují proto, že jim nedobř
rozumíme, že je nesprávně — čteme.
Je-l jísto, že bodamská Constanz slul
původně Kostnice a bude-li dokázáno, že spoust
druhých jmén na Rýně, v Německu, ve Š ý
carech mají svůj slovanský zvuk, kořen, vý
znam a přirozený smysl, pak musí také zpráví
zachované souhlasiti! Pak jen z ileží, aby byly
správně členy a vyloženy! A zprávy — souhlas
vskutku! Není prostě správno, že by staří (Re
kové, Římané) o Slovanech byli nevěděli ! Nen
správno, že o nich ve svých zprávách mlčl
Opak je pravda! Prameny mluví o Slovanech
líči jejich národní povahu, obyčeje, život
děje. A vypravování místy znamenité se shoduj
s povahou, životem a dějinami Slovanů pozděj
ších i — dnešních.
A věc není konečně žádnou novinkou. Byl
dávno postřehnuta. Byly jen dvě školy a ty
odporovaly! Každá jinak četla prameny. Jedna
četla jméno Germaní a vykládala národy tal
nazývané v pramenech krátee za dnešní Ger
many = Němce. Druhá škola byla obezřelejši
Uvedla si na pamět, že staří pisatelé pramenů
nebyli školení národopisci. Dodnes naši vzdě
laní přátelé v sekyánském Bábelu pletou si
#34
alto_textblock
#34
nás Čechy s Maďary! Jakž teprvé před dvěma
tisíci lety ! Jakž mohli chudáci pisatelé ve sta-
rém Římě, v Syrakusách, v Alexsndrii vyznal
se mezi národy na obou březích Rýna? Obe
zřelá škola doporučuja, obezěele — čísti.
Nejbystřejší hlavy radily k obezřelosti.
Kritický autor »Řimských dějin « německých.
Mommsen, jmenuje sice Ariovista, Cé sarova od-
půrce, také Němcem, 2) ale jen proto, že brouk-
třeba nějak jmenovati a bronk není konečn
zába. K prvnímu objavu jména Germanů v dě-
jinách však sám uznává, že je původu po
chy bného:
— Die Geschichte ihrerseits bestätigí dies.
indem sie hier als Germani nicht die spälle
sogenannten Deutschen vorführ!, sondera
A na jiném místě, nechtěje rozhiodovat
u věcech, které mu nejsou jasny, vyznávál ol ná
rodech, kteři seděli v zemích alpskýeh, najmě
v dnešním Švýearáku
— Ausser den Völkerschaften in den Alpen
über deren H rkunft wir ungenůg e n
unlerrichlet sin d, blieben
A Sehlözer, vynikajicí dějepisec německý
nad jiné povolaný mluvit do olázek starosl
venských, protože slovančiny vskutku z n a lý
výslovně:
— Staři věděli o Slovanech, po lávaj
o nich zprávy, ale — jmenují je jinak ! . . .
Jak třeba čísti staré prameny, aby se n-
příčily jiným stopám a dokladům za pravé po-
znaným, ukázal A. V. Šembera spisem »Zá
padní Slované v pravěkue.
— V době kolem nar Krista byli v G e-
msnii dvojí národové. Jedni měli společné
jméno S vevi Druzi společného jména ne
měli Obsahovala Svevie dnešní Badlensko,
Virtembersko, Bavorsko a severní německé země
až k Holštejnu, Rakousy až po Dunsj. Čechy.
Moravu a Slezsko. I vzchází otázku, jakého ja-
zyka byli národové s vévští a jakého Ne-
svévové? Dle našeho mínění byli Svérové
Slované a Nesvěvové byli Němci. A větší část Ger
manie, jež Tacitovi slula Svovia (Slavia) byla za
doby řimské s lovanská: ..
) Kapitola o dějích a poměrech v Zaslpsk
plna nejistol, odporů a nesrovnalosti, je vůbec nej
slabší celého jinak znamenilého, jako z kusu tesa
ného díla.
#35
alto_textblock
#35
Dilo Šemberovo podává znamenitý rozbor
pramenů. Po Šemberovi zbývalo jen dvojí: bud
rozbor jeho slovo za slovem vyvráti t (šlo by
zíěžka! a nepůjde vůbec !) anebo správnost mí-
nění jeho přijat a učinit je základem — po-
stupu dalšiho. Možno-li jinak rozumět organi-
ckému poslupu výzkomné práce? Což je věda
jiného, než organický postup? Což jiného než
práce potomka na základě, jejž položil před-
chůdee?
Zatím minulo čtyřicet roků, co kniha Šem-
berova vyšla (1868), nikdo jeho rozbor nevy-
vrátil, ale dnešní na slovo braná slovanověda
pořád ještě čte Tacitovy Germány za dnešní —
Némce ! 4)
#36
alto_textblock
#36
A další stolice odvolací? Védy pomocné
Co praví pomocné vědy k naší otázcs ? Archaeo-
logie? Co antropologie
Objevy slovanské archaeologie nijak neod-
poruji skutku slovanského pravěku střední
Evropy. Naopak, potvrzují jej na celé čáre.
Zbývá leda, aby slovanská archacologl e jestě
přísněji dohlědala k objevům a vývodům své
německé družky.
A antropologie
Učenci loho odboru sestavili calý rejstrik
značek. Podle jistých značek na lebkáchi sta-
rých hrobů chtěli odhadovati plemeno i národ-
nost dávných nebožtíků. Zoačky měly dokazo-
vali prilomnost všemožných pronárodů ve sta-
rověké Evropě jenom ne Slovanů.
Co si s důkazem počít
Zaujme vás jisté malá ukázka docházející
pošty. Dopis z Ameriky ! Ne právě včerejšího
dáta, však neškodí! Hodí se právě. Pisatel je
krajan a k tomu odborník. A jak hned seznáte,
muž hodhověrný, protože nijak nopředpojatý.
Smilhsonian Institution United
Stales National-Museum.
Washington v máji 25. 1908.
Úrodem nějaká řádka obvyklé zdvořilosti
neznámého k neznámému a pak hned k věci :
#37
alto_textblock
#37
4, Zajímáli vás olázka pramenů — a jakž by
mohla nezajímat vzdělance? — povšimněte si no-
vějšího spisu: »Keltové a Němei či S lo-
vané?. Napsal P. Papáček. Praha 1902. Rolvněz
spis výbornou naší slovanovědou statečně zadem —
obkročenýl