#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
15. přezna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 73.
#5
alto_textblock
#5
odpor generálu Brabantovi, byli vysláni poslové
kteří mu sdělili, že se povstalci vzdali. Cronje
užasl, když zvěděl, že občané z Oranžska ne-
chali ho na holičkách. Nepřítel vyklidil okrsek
Barkly East.
Z Londýna, 14. března. (C.-B.) Jak s
»Tímes« dovídají, nebude míti výměna depeší
mezi presidentem jihoafrických republik a lordem
Salisburem žádného účinku na opatření vlády.
jímiž má dovedena býti válka k úspěšnému
konci. Posily a potraviny budou se do šiku
bojujících posílati i na dále.
Z Londýna, 14. března. (Zvl, telegr
»Nár. L.«) Generál Cronje a Burové, zajate
v Parderbergu, budou zejtra na ostrov sv. Heleny
dopraveni.
Z Londýna, 14. března. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Herschellu: Major
Houk obsadil opět s oddílem kapské policie
Barkly East.
Z Londýna, 14. března (C.-B.) Listy
tvrdí souhlasně, že odpověď lorda Salisburya
jihoafrickým republikám srovnává prý se s ve-
řejným míněním v celé říši. »Times« zazname-
návají zprávy o zakročení státův cizích a praví
že řeč, kterou möl Salisbury v listopadu, b
měla postačiti, aby všecky moci byly varovány.
aby snad osobovaly si právo zakročiti, což se
nesro nává prý s mezinárodním právem.
Z Londýna, 14. března. (C.-B.) »Timese
oznamují z Laurengo Marquesu ze dne 12.t.
m.: Burské poselstvo, záležející z Fischera.
Wolmaranda a Wesselsa odjede zejtrado
Evropy, aby jednalo o mír.
Z Kapského Města, 14. března. (C. -B.)
(Zpráva »Reuter. kanc.«) Generál Frene
přibyl včera do Bloemfonteinu.
Z Berlína, 14. března. (Zvl. zpráv
»Nár. Listů«.) »Kreuz-Ztg.« tvrdí, že car hined
při vypuknutí války dal anglické vládě formáln
slib (?), že za nijakých okolností prý neužije
nesnází Anglie, by zjednal Rusku výhody.
Z Londýna, 14. března. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Podmínky, které Anglie Burům uložiti
chce, jsou prý tyto: 1. úplné podrobení jakožto
podmínka dalšího vyjednávání; 2. zrušení ne-
odvislosti republik; 3. praměna obou republik
ve státní osadu britskou; 4. na čas správa vo-
jenská v obou republikách ; 5. později se zřídi
místní samospráva, jaká jest v Anglii.
Ze Stormbergu, 13. března. (C. - B)
Sbor generála Brabanta přibyl v neděli ráno
do Alival-Northu, když byl ještě v sobotu
svedl tuhý boj. Nepřítel v noci na neděli ustoupi
o
za řeku Oranži.
Z New Yorku, 14. března. (C.-B.) Býv.
americký generální konsul v Transvaalu Whit
vyjádřil se v rozmluvě se zpravodajem »Adver-
tiser«, že Rusko, Německo a Francie by ne-
pochybně zakrpčení Spojených státův v jiho-
africké válce podporovaly. Evropa prý nepochybně
první krok od Spojených státův očekává. Zakro-
čění evropských státův samotných porušilo by
shodu mezi nimi. Majíť zájmy v jižní Africe
pohnutky jejích by vzbuzovaly nedůvěru. Opro
tomu nebylo by lze Spojeným státům podkládati
úmyslův sobeckých.
Z Londýna, 14. března. (Zvl. tlgrm.
»Nár. Lictů«) Včera ve sněmovně rozdaná
»modrá kniha« obsahuje listiny v příčině zaba-
vení německých parníků »Herzog«, »Bundes-
ralh« a »General«. Obsah diplomatických listin
těchto znám již jest vesměs z dřívějších sdě-
lení až na okolnost, že Salisbury stěžovalsi
v notě k britskému vyslanci v Berlíně na to.
že Německo vystoupilo v otázce zabavení lodi
s příkrostí, jakouž prý od zpřáteleného státu
neočekával a že vinilo britské důstojníky ná-
mořní »bezdůvodně« z porušování mezinárod
ního práva.
»Standard« promlouvaje o »modré knize«
připojuje se k tomuto stesku Salisburově —
Německo mělo prý se k největšímu státu ná-
mořnímu vlídněji chovati — ale dokládá: Již
je všechno zase dobře. — List podotýká též, ž
Anglie cenila přátelství Německa ve věci té výše.
než škodu, jež by jí byla vznikla, kdyby ná-
klad lodí německých byl býval složen na míste
svého určení.
ZPretorie, 14. března. (C.-B.) »Volkstem«
uveřejňuje depeši bloemfonteinského dopisovatele,
v níž se praví, že vzhledem na operace vojen-
ské vláda oranžské republiky pře-
Toží nepochybně sídlo své do
Kronstadu (severně od Bloemfonteinu). O
velitele Delareye došla sem zpráva o boji
u Abrabamskralu, 10. t. m. svedeném, dle
níž v den ten odrazil různé útoky Angli-
čanův na postavení Burův a Angličanům veliké
ztráty způsobil.
Z Pretorie, 14. března. (Z Reuterovy
kanceláře.) Zpráva velitele Delareye o bojiu
Abrahamskralu, dne 10. t. m. svedeného, zní
takto: »Anglické vojsko — dle odhadu as
40.000 mužů — přibližilo se k posicím našim
se dvou stran. Střílelo nejprvé na posici, na
níž nalezalo se dělostřelectvo generála Colliera.
Potom následovala střelba z pušek, kterouž dva
Burové byli zraněni. Když Angličané poznali.
že pokusy proraziti tímto směrem
jsou beznadějny, učinili druhý útok,
totiž na levý bok náš, jejž tvořila řada pa-
hrbků.
Na nejvyšším místě stál jsem já se 350
muži. Dobytí tohoto pahrbku bylo strategicky
velmi důležilo pro Angličany. Jelikož byloto
i našim známo, rozpředl te tuhý boj, který
trvalod 9 hodin ráno až do západu
slunce. Naši bojovali jako reci
zapudili po třikrát massy Angli-
čanů, kteři znavené vojsko své stále novým
nahražovali. Každý pokus, postavení naše úto-
kem dobýti, byl odražen; při západu slunce
nebyli jsme od Angličanů ani na 50 yardů
(yard = 2/10 metru) vzdáleni. Angličané měl
veliké ztrály. O ztrátách našich nelze té chvile
podati určitých udajův.
Z Londýna, 14. března. (C.-B.) Ofi
ciálně se oznamuje, že lord Ro-
berts obsadil Bloemíontein, hlavn
město republiky oranžské.
#6
alto_textblock
#6
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Česko-německé konference,
Z Vídně, 14, března. V poslední
schůzi sekce česko-německé konference pro
království české, která byla před zahájením
říšské rady, bylo praveno ministr presiden
#7
alto_textblock
#7
tem drem. Körbrem, že se sejde opět
některý den, ve který nebude zasedati par-
lament. Ministr-president ve smyslu této
své ohlášky přeje si, by sestoupila se s ne-
děle. Ale nestalo se dosud ani všeobecné
rozhodnutí, zdali sejde se, ani kdy. Němci
popudu odporují. Učiněn byl návrh, aby
také v tom případě, kdyby oddělení to ko-
nalo jednu nebo dvě schůze, ustanovil se
subkomitét, který by rokoval v Praze před
zasedáním sněmu království českého, neb
aby vůbec konference ve svých pracích po-
kračovala až ve hlavním městě království
českého.
Z Vídně, 14. března. Jak se do-
vídáme, je moravská sekce če-
sko-německé konference svo-
lána do Vídně. Sejde se zdev
polovici příštího téhodne, bude
však konati pouze jednu nebo
dvě schůze.
#8
alto_textblock
#8
Z parlamentu.
Z Vídně, 14. března. V obou sně-
movnách budou volby do delegací provedeny
pozejtří, v pátek. Klub poslanců českých
ustanoví své kandidáty zejtra. Ve příčině ob-
vyklého kompromisu s Němci z království
markrabství nebylo zahájeno ještě žádné
jednání.
Je zajímavo a pozoruhodno, že ozvalse
rozhodný odpor proti provedení voleb těch
před velikonocemi na dnešní schůzi pohla-
várů levice. Zejmena tlumočili jej zástupcové
německo-nacionální jednoty a německé strany
pokrokové. Chtěli, by prodloužilo se co nej-
více zasedání říšské rady a co nejvíce
zkrátila se kampaň sněmů zem-
ských. Žádali, by volby delegační byly od-
loženy až na počátek května, a to z toho
důvodu, by vídeňské sněmování poveliko-
noční takto se zajistilo.
Strany bývalé obstrukce naplněny jsou
strachem, že ministerstvo, majíc rekruty,
které za necelých pět minut povolila dnes
panská sněmovna bez debaty a pak zvolené
delegace, bude moci vídeňský parlament po-
strádati na dobu 13 roku a nebude tak
ůzkostlivě, jako je tomu teď za říšské rady.
samý ohled na ně. Ostatní skupiny, spolčené
v německém souručenství, vyslovily se však
pro neodkladné provedení voleb těch. Posl.
dr. Lueger, který byl také přílomen, byv
vyvolán ze schůze měl rozmluvu s ministrem
drem. Wittke m.
O 10. hodině dopolední sestoupil se
klub slovinskochorvatsko-ru-
sínský, který dal svým důvěrníkům ve
výkonném výboru pravice direktivu. Udělena
jim v ten rozum, aby nalehali na skoncování
těchto předloh: zákona o výstavbě dráhy
přes Tury a Karavanky, zákona o přístav-
ních stavbách v Terstu a zákona, kterým
obnovuje stát podporu obchodní marině.
O 11. hodině sešel se exekutivní výbor
pravice. Místo churavého posl. J a wor-
ského předsedal hr. Palfíy. Předseda
sněmovny dr. ryt. Fuchs na učiněný dotaz
prohlásil, že hodlá volbu do delagace po-
ložiti na večerní schůzi páteční, jejížto hodina
však ještě není stanovena, ale že nemůže
říci, zdali v pátek bude schůze definitivně
poslední, protože dlužno vyčkati, nepřijde-l
ze sociálně-politického výboru nějaký posi
tivní návrh na zkrácení pracovní doby v uhel-
ných dolech. Rokovalo se pak o záležitostech.
které se projednají v plenu. Zákon o titulu
inženýrském, odpoledne výborem dohotovený.
mezi nimi se nenalezá.
Zástupcové klubu jihoslovanského tlumo-
čili nejsnažnější přání, by se sešel před roz
chodem železniční výbor a projednal aspon
v prvním stadiu zákon o dráze přes Tury-
Bylo jim odpověděno, že ve dvou dnech.
které zbývají říšské radě, nezbude k tomu
ani fysického času, zvláště kdyby se ukázala
potřeba, by sněmovna se zabývala proposi-
cemi výborovými o stávce uhlokopů. Slovinci
potom uskrovnili se v ten smysl, aby se
ustanovili aspoň zpravodajové pro jednotlivě
části železničních předloh, což by nebylo pro
obstrukci českou proti osnovám těm žádným
praejudicem a čímž by se jedině umožnilc
referentům studovati svoje pensum za prázdně
parlamentní. Byli by čtyři: jeden pro trati
severní (v Čechách a v Haliči), druhý pro
trať turskou, třetí pro trať jižní a čtvrtý pro
všechny. Dodali, že nečiní na Čechy žádný
nátlak a také ne žádný appell, nýbrž dou-
fají, ze tito sami z vlastního odhodlání tuto
formalitu připustí.
Zejtra sejde se asi výkonný výbor pra-
vice zase.
Z Vídně, 14. března. Po konferenci
předsedů levice odebrali se svobodný pán
Sch wegel jmenem německého velkostatku,
posl. dr. Funke a dr. Pergelt jme-
nem německé strany pokrokové a poslanec
HofímannWellenhof jmenem něme-
cko-nacionální jednoty společně k ministr-
presidentu dru. Körbrovi a vyslovili mu
žádost, aby nynější zasedání říšské rady
bylo prodlouženo nanejméně do budoucí
středy inclusive a to za tím účelem, aby se
skoncovaly ještě některé předlohy povahy
hospodářské. Ministrpresident dr. K örber
odvětil, že této žadosti nemůže býti vyho-
věno vzhledem na chystané pokračování
v česko-německých konferencích, že však,
bude-li třeba, konati se bude plenární schůze
ještě v sobotu, by se vyřídila změna živ-
nostenského řádu, která se tyká obchodu
podomního.
Z Vídně, 14. března. Poslanec dr
Pergelt navštívil včera posl. dra. Engla
v záležitosti kompromisu pro volby dele
gační.
#9
alto_textblock
#9
Rakouský vojenský zmocněnee
ee
ve Francii.
Z Paříže, 14. března. Vláda fran-
couzská byla úřadně vyrozuměna, že Ra-
kousko jmenovalo vojenským zástupcem svým
v Paříži setníka hr. Herbersteina, jenž
té doby dovolenou svou v Africe tráví.
Mezinárodní konference míru.
Z Vídně, 14. března. Dnes dopoledne
sešli se rakouští členové konference hejným
počtem v poslanecké sněmovně.
#10
alto_textblock
#10
Podán referát o výsledcích konference
v Haagu a usneseno podati na celý kabine
dotaz o ratifikaci protokolu haagského.
Sděleno, že příští kongres míru koná
se v Paříži v září t. r. a že bude jed
nati dále o smírčích soudech.
Velké znepokojení v Srbsku.
č. Ze Zemuna, 14. března. V srb-
ském národě je veliké znepokojení, že dlouho
slibovaná amnestie nebyla dána dne 6. t. m.
ve výročí prohlášení Srbska za království.
Vláda snaží se nespokojenost uchlácholiti po-
věstmi, že udělení amnestie bylo jen od-
loženo na 8. dubna, k výročí vypovězení
války za svobodu. Národ už nevěří a chová
vážné obavy o život nevinně od-
souzených. Milanovi loni jen pobouřené
veřejné mínění evropské zabránilo, že ne
vinně odsouzené nedal popraviti. Stálým
pověstmi o amnestii chce nyní veřejné mí-
nění v Evropě uspati, načež s nevinně od-
souzenými naloží dle svého obyčeje: dá je
v žaláři umořiti.
Všeobecná mobilisace v Rusku?
x. Z Londýna, 14. března. »Standarde
sděluje z Cařihradu, že tam mají offfciální
zprávy, dle nichž v Rusku nařízena byla
všeobecná mobilisace pozemního
i námořního vojska. Turecká vláda
vyslala prý značné posily do okolí Trape-
zuntu. Na to hned prý tam byl vyslán
ruský křižák. Bezpochyby jedná prý se tu
o nátlak na Portu za účelem dosažení kon-
cese pro stavbu dráhy v Malé Asii. (Zod-
povědnost za zprávu tu sluší ovšem pone-
chati »Standardu«, listu známému svojí ne
spolehlivostí. Pozn. red.)
#11
alto_textblock
#11
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 14. března. (C.-B.) » Wiener
Abendpost« oznamuje, že lvovská poly
technika nebyla zavřena, neboť k tomu
má právo jen ministr vyučování. Tamější
rektor zastavil jen zatím přednášky, v nichz
se bude pokračovati, až bude zabezpečen
jejich řádný a klidný průběh. Proto je bez-
podstatnou zpráva, že ministerstvo nařídilo
na jakous intervenci, aby polytechnika lvov-
ská byla zase otevřena.
#12
alto_textblock
#12
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 14. března. (C.-B. maď) Po
slanec Rakovszky dotazoval se po ko
mitátních volbách liptovských.
načež rokovalo se dále o rozpočtu mi ni
sterstva orby, jemuž opřel se poslanec
Szina v.
Během rokování prohlásil mini str
orby o vývozu dobytka do Ra-
kouska, že větší vývoz uherského dobytka
způsobil znepokojení v některých tamních
kruzích, takže žádáno za novou smlouvu.
Avšak ta je závislou na celém vyrovnání
Snášejíli Uhry soutěž rakouského průmyslu-
troufají, že Rakousko může se zachovati po-
dobně k jejich surovinám. Zrušení fidei-
komisů si nikde nepřeje. Nepatří sice do
rámce nynějšího právního pořádku, avšak
se musí tu míti na zřeteli také státnía
národní momenty. Otázka prodeje
obilí rozřeší se záhy zákonodůrsky. Po-
jednávaje o nových obchodních
smlouvách, připouštěl ministr, že rakou-
ský průmysl těžil z celního společenství více
než uherské zemědělství a prohlásil, že v ob
chodních smlouvách položí se větší důraz
na ochranu uherských surovin.
#13
alto_textblock
#13
Crispi vážně onemocněl.
Z Říma, 14. března. (C.-B.) Dle »Gi-
orna« onemocněl Crispi chřipkou, z níž vy
vinul se zánět průdušek. Oproti tomu uji
šťuje »Corriere d'Italia«, že Crispi ze zá
chvatu chřipky se již úplně zotavil.
Amnestie pro Dreyfusovce ve
Francii.
Z Paříže, 14. března. (C.-B.) Senátn
výbor pro předlohu o amnestii vyslýcha
dnes pořadem Reinacha, Picquarta
a Zolu. Reinach projevíl přesvědčení.
že jen ponechá-li se volný průběh spravedl-
nosti, dospěje se k uspokojení mysli.
Co jeho se týče, jenž prý uražen byl na
své cti jako člověk i spisovatel, bude hájiti
prý svého práva a zdolá prý odpůrce svoje-
Picquart odmítal rovněž amnestii a přál
si, aby otázky jeho se týkající, projednány
byly veřejně — k haně gen. Gonse, archiváře
Gribelina a památky Henryovy.
Zola protestoval proti všeliké amnestii
a dodal, že upokojení myslí dosáhne se jen
pravdou a spravedlností; pravda prý z pro-
cesu jeho vyjde konečně vítězně.
#14
alto_textblock
#14
K situaci na Východě.
Z Kolína n. R., 14. března. (C. - B.)
»Köln. Ztg.« oznamuje z Berlína: V poli-
tických kruzích sledují pozorně poplašné
zprávy západoevropských novin o situaci na
Balkáně a na Východě. Význačně jest, že
nelibost Anglie nad postupem německého
obchodu v Turecku jeví se teď v četných,
pravdě odporujících zprávách, jež mají vzbu-
diti zdání, jako by Německo proti Rusku
pletky kulo. V pravdě zachovává německá
diplomacie nejúpinější zdrželivost ve sporných
otázkách ruskotureckých i nehodlá za ciz
státy kaštany z ohně vytahovati. Z dobrého
pramene se proslýchá, že Anglie není ochotna
Turecku proti Rusku pomáhati.
V případě, že by Turecko na základě
cyperské smlouvy upomenulo Anglii na při-
jatou jí povinnost, chrániti maloasijskou
državu sultánovu, odpoví Anglie, že. Porta
nedbáním anglických návrhů reformních
zanedbáním vlastních povinností oproti vojsku
zřekla se všelikého práva, dovolávati se po
#15
alto_textblock
#15
moci.«
#16
alto_textblock
#16
Anglie a Irsko.
Z Dublína, 14. března. (C.-B.) V dneš
ním sezení obecní rady navrhl starosta, aby
královně Viktorii při jejím příjezdu do Irska
podána byla na uvítanou adresa, jejíž obsal
předčítal. Byl při tom přerušo ván
četnými výkřiky z galerie. Do-
datek k adrese té navržený starosta nepři
#17
alto_textblock
#17
pustil k hlasování. Adresa schválena byl
většinou 8 hlasů.
#18
alto_textblock
#18
Největší část vkladů jest ulešena v zápůjčkách bypo-
tečních, obecních a okresních.
Koncem roku 1898 činilo pohledání městskí
spořitelny pražské ze zápůjček na hypotéky al
33,033.104.97 a ze zápůjček obcím a okresům
zl. 7,334.961.20, úhrnem zl. 40,368.066.17 aneb
70.75% všech vkladů.
Z toho bylo roku 1899 splaceno: na hypolěky
zl. 1,431.767.67 a na zápůjčky obcím a okresům
zl. 160.280.77, celkem zl. 1,592.048.44, tak že zbyl
zl. 38,776.017.73.
Naproti tomu však bylo v roce 1899 vyplacen
nových zápůjček: na hypotéky zl. 2,271.182.74, obcím
a okresům zl. 1,444 025.—, celkem zl. 3,715.207.74,
tak že vzrostlo pohledání městské spořitelny pražske
z těchto zápůjček koncem r. 1899 na zl. 42.491,225.47
aneb 77.84% všech vkladů koncem prosince 1899
vykázaných.
Mimo to byly v roce 1899 povoleny ještě dali
zápůjčky: na hypotéky v sumě zl. 242.767.26a
obcím a okresům v sumě zl. 133.675.—, celkem
zl. 376.442.26, jež do konce roku 1899 nebyly ještě
vyplaceny.
Následkem velmi značného trvalého obtížen
novými břemeny daňovými byla spořitelna nucen
dosavadní výjimečnou 444% sazbu úrokovou při zi-
půjčkách obecních a okresních zvýšiti na normálnl
sazbu 41/2% zápůjček hypolečních.
Koncem roku 1898 měla městská spořitela
pražská cenných papírů nom. zl. 15.417.000 (v kur-
sové hodnotě ze dne 31. prosince 1893 v sumš
zl. 15,342.395.50 aneb 26.89% všech vkladů).
Celkový výsledek správní jest tento: přijato na
úrocích 2,551.992 zl. 43 kr., vydáno bylo na úrocích
2,158.178 zl. 68 kr., tedy více přijato o 393.813 zl.
75 kr.
Od toho sluší odečísti: výlohy správní 150.467
zl. 38 kr. o 4634 zl. 47 kr. více než v roce přede-
šlém, daně a poplatky 65.647 zl. 83 kr., umořovacl
kvotu inventáře a strojního zařízení 5188 zl. 25 kr.
tak že činí čistý zisk úrokový 172..510 zl.
29 kr. tedy o 33.970 zl. 4 kr. více než v roce mi-
nulém.
Z toho odepsáno vedle usnesení výboru ze dne
27. února 1897 jako v minulých letech 20.000 zl.
na další amortisaci stavebního nákladu budovy
městské spořitelny pražské. Ku zbytku 152.510 zl.
29 kr. sluší přičísti: 1. čístý výnos budovy spoři-
telní 13.665 zl. 83 kr., 2. realisováním cenných pa-
pírů v r. 1899 docílený zisk 22.679 zl. 55 kr. tak že
celkový správní výsledek městské spořitelny pražské
za rok 1899 činí 188.855 zl. 67 kr., čímž vlastní re-
servní fond v bilanci za rok 1898 sumou 3,616. 291
zl. 42 kr. vykázaný vzrostl na 3,805.147 zl. 9 kn,
Z tohoto reservního fondu sluší však odečisti:
Fondem k uhrazení iztrát kursových nekrytou část
imaginární ztráty na cenných papirech v roce 1899
94.388 zl. 12 kr., v roce 1899 vyplacených 70 000 zl.
jako část příspěvku městské spořitelny pražskév
sumě 235.984 zl. 28 kr. věnovaného na stavbu Če-
ské dětské nemocníce v Praze 164.388 zl. 12 kr.
takže zbývá koncem roku 1899 vlastní reservní fond
3,640.758 zl. 97 kr., rovnající se 6.669% všech kon-
cem roku 1899 vykázaných vkladů.
Koncem roku 1899 činí reservní fondy měst-
ské spořitelny pražské: 1. vlastní fond roservní
3,640.758 zl. 97 kr., 2. fond pensijní 105.721 zl.
45 kr. dohromady 3,746.480 zl. 42 kr.
Rozvaha banky pro země rakouské z
rok 1890, jež bude předložena valné hromadě na
den 28. t. m. svolané, vykazuje aktiva: poklad-
niční hotovosť 4,266.536 zl. 39 kr. (proti roku 1898
— 2.629.700), směnky 23,668.602 zl. 73 kr.
(+ 256.800), cenné papíry 12,363.633 zl. 41. kr.
(+ 320.600), inventář 111.927 zl. 20 kr. (— 3300)
nemovitosti 5,306.459 zl. 52 kr. (— 20.600), vklady
na obchody konsorciální 13.385.482 zl. 64 kr.
(+ 2,332.800), záloby na cenné papfry 7,471.384 zl
12 kr. (— 470.500), pensijní fond 1,011.598 zl. 97 kr.
(+ 89.900), dlužníci 93,838.774 zl. 20 kr. (+ 13,339.000)
Úhrnem 161,424.399 zl. 18 kr. (+ 13,215.000). Pas-
siva: akciový kapitál 40,000.000 zl., mimořádný re-
servní fond 1,179.700 zl., řádný reservní fond
2,153.312 zl. 12 kr. (+ 164.300), zvláštní záloha
590.537 zl. 74 kr.
6,074.331 zl. 20 kr., tratty
— 4,063.000), zúročené vklaďý 11.180.508 zl. 64 kr.
(+ 4.163.500), nevyzdvižené dividendy 70.237 zl.
—7700), pensijní fond 1,046.647 zl. 58 kr. (+ 71.800).
věřitelé 68,253.392 zl. 92 kr. (+ 12,270.500), čistý
zisk obnáší tedy 3,575.731 zl. 98 kr. (+ 615.600).
Hrubý výnos za rok 1899 obnáší s přenosem
z roku 1898 5,742.879 zl. 24 kr. okrouhle víceo
835.000 zl. proti roku předešlému, což se rovná
121/2 pet. Čistý zisk shora vykázený per 3,575 000 zl.
odpovídá 8.9 pct. zúročení proti 7 4 pet. v roce pře-
#20
alto_textblock
#20
Z Kodaně, 14. března. (C.-B.) Sněm
zamítl dnes požadavek 30.000 K, ministrem
vojenství v mimořádném jeho rozpočtu po-
žádaných. Ministr prohlásil, že nečiní od
toho závislým portefeuille svůj, nýbrž od
schválení různých, jím mimo rozpočet poda-
ných předloh.
Ze Sofle, 14. března. (C.-B.) Dnes ko-
naly se slavné bohoslužby v katedrále zdejší
na paměť cara Alexandra II., jimž byl kníže
s družinou a hodnostáři přítomen.
#21
alto_textblock
#21
Národní hospodář.
#22
alto_textblock
#22
Návrh zákona o podpoře průmyslu
orgán Wolfův. »Ostd. Rundschau« učinil znamenitý
vynález. Návrh zákona o podpoře průmyslu pomoei
úlev daní, poplatků a pod., pokud jde o nová od-
větví průmyslová ohrožuje německou državu, nebo
by prý mohli i Čechové jeho výhod státi se účast-
nými, a dokonce zříditi si nějaký závod ve smíšeném
území. Hrůza hrůzoucí! Ale pánové z tábora Wolfova
nedají se nikterak překvapiti; zcela vážné navrhují ve
svém orgánu, aby zřizování nových průmyslových
závodů bylo učiněno závislým na svolení obce. Opět
nový doklad, kdo stále a stále zanáší národnostní
spory do všech oborů praktického života l
Uherské chmelařství. V r. 1899 měly uher-
ské chmelnice rozlohu 626 jiter, sklizeň trpěla hmy-
zem, mokry, bouřemi, krupobitím a nemocemi saze-
nic, což způsobilo asi 22.2 pct. ztráty. Sklidilo se
2047 m. ctů. chmele, z čehož připadá na Solnohrady
1017 m. ctů. Průměrný výnos byl 314 kg po jitře.
Chmele první jakosti bylo 17 pct., druhé 40 pct., třeti
38 pct. a čtvrté 5 pet. Průměrně se tržilo 85 zl. 32 kr.
za m. cent, takže celková úroda měla cenu 174.650
zl. r. č. Chmele prodáno 55 pct. do Rakouska, 26
pct. do Bavor a 14 pct. spotřebováno doma. Ježto
veškerá spotřeba uherských pivovarů činila 6500 m-
centů, dovezeno bylo odjinud 4450 m. ctů. Počítá-li
se po jitře hrubý výnos 267 zl. 90 kr. a náklady
200 zl., byl čistý výnos z jitra 67 zl. 90 kr.
Klesání bursy vídeňské jest stálou kap-
tolou nářků vídeňských časopisů. Obchod bursovní
vázne způsobem nebývalým; i ve schůzi bursovní
komory bylo cíliti ohlas těchto poměrů. Dle zprávy
tajemníka bursovní komory vydáno bylo pro r. 1900
opět o 51 ročních lístků méně než r. 1899 a v roce
1899 bylo jich vydáno o 100 méně než r. 1898
V roce 1873 bylo stálých návštěvníků vídeňské
bursy přes tři tisíce, letos již jen 1050. Rovněž zu-
staly letošní obraty daleko za lonskými. Páni ve
Vídní zapomínají, že přičiňují se na všech stranách.
aby Vídeň ostatnímu obyvatelstvu co nejvíce zne-
chutili, i nesmějí se diviti, když účinky toho jevíse
i na tamní burse.
Zkrácení pracovní doby v uhelných do-
loch. Ve zprávě brněnské obchodní komory za rok
1899 uvedeny jsou tato zajímavá data o dolech ro-
sických. Až do r. 1890 trvala směna 111/2 hodiny.
od r. 1891 pouze 9 hodin. Průměrně vytěžil jeden
havíř v letech 1882—84 a 1886—88 1683.7 m. ctů.
a 1594.1 m. ctů. potom za kratší směny v tříleti
1891—3 a 1894—6 1892.2 a 2178 m. ctů. uhlí.
v r. 1897 1985 m. ctů., v r. 1898 1986 a v r. 189
1762 m. ctů. V posledním roce však poklesla těžba
následkem nehod v některých dolech.
Letní hospodyňská škola v Opočně o jed-
nom ročníku počne běh svůj 2. dubna t. r. a potrvá
5 měsíců. Účelem jejím jest vychovati obecně škole
odrostlé dívky za řádné hospodyně. Vyučování roz
děluje se na theoretické a praklické. Zápisné se ne-
plati, školné obnáší celkem 10 zl. (20 K). Správa
školy hospodyňské spojena jest se správou školy
hospodářské a zvláštní odborná učitelka jako síla
hlavní tvoří s chovankami, které v internátě školním
bydlí, jednu domácnost. Vydržování v internátě stojí
měsíčné asi 12 zl. (24 K). Přihlášky ústní neb pí-
semní přijímají se do konce března (. r. Hlavní zá-
pis koná se dopoledne v nedělích dne 18. a 25. t. m.
Nadace zřízeny 3 po 50 K.
Zpráva o stavu insolvencí. Spolek věřitel
k ochraně pohledávek při insolvencích v Praze ozna-
muje: Anna Jechová, obchodnice v Josefově.
prohlásila, že vzhledem k tomu, že většina jejích
věřitelů k vyrovnání nabídnutému nakloněna není.
je nucena žádati za uvalení konkursu. — Antonín
Seidl, koželuh a obchodník s kožemi v Novém
Městě (ihlavský kraj), nabízí svým věřitelům 20pro-
centní vyrovnání, když dříve nechal své nemovitosti
pro zdánlivé pohledávky svých příbuzných knihovně
zatížiti. Veškeré pokusy, pohnouti téhož ku pocti-
vému vyrovnání, minuly se dosud s výsledkem. —
Václav Galli, obchodník v Žižkově, v Jakoubkovi
ulici. Již v měsíci únoru prohlásil svým věřitelům
insolvenci a přislíbil, že pomocí příbuzných se vy-
nasnaží s věřiteli svými se vyrovnati; však dosud
tak neučinil, naopak otevřel obchod pod jmenem
svéqo otce a o osud svých věřitelů se nepostaral.
Tito usnesli se na tom, podati proti němu trestní
oznámení po přečin zaviněného úpadku.
Prodej kartounky Taussigovy. Továrna na
kartouny a tiskárna šátků firmy S. Taussig v Hoře
Kutné, která má ve Vídni velkosklad, byla koupena
pražskou firmou Michal B. Teller, kteráž má v Hoř
Kutné cukrovar.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek v král.
městě Čáslavi konati se bude dne 19. t. m. —
Výroční trh v Unhošti koná se dne 19. t. m.
Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 13. března činil 27.56
penny za stand. unci; při současném kursu lon-
dýnské devisy K 243.— obnáší tudiž cena 1 k
ryzího stříbra K 97.—. Měď 78.50, za holové a 75.25
na 3 měsíce; cín 141.—, olovo španělské 16"/1s an-
glické 161/«; zinek 21/4 liber šterlinků a za tunu.
#23
alto_textblock
#23
deslém.
#24
alto_textblock
#24
Telegrafické zprávy hospodářské.
C. Z Vídně, 14. března. (Zvl. telegram
Národních Listů«.) Ve dnešní schůzi majitelů
rafináren cukerních uvolněno bylo
2 proc. kontingentu ke prodeji a ke zdanění
pro březen t. r. Ceny se nezměnily.
— Na dnešní schůzi správní rady duch-
eovskopodmokelské dráhy předložena
byla bilance. Čístý přebytek čini 273.620 zl.
při odpisu 41.646 zl. z ceny duchcovských
dolů. Navržena bude valné schůzi, jež v Tepli-
cích 5. května konati se bude, dividenda 69
proc. t. j. 13 zl., reservnímu fondu má být
připsáno dle stanov 3681 zl., po udělení ta-
tiem vyhražených posledním valným shromá-
žděním správní radě, připsáno bude na nový
účet 2939 zl.
— Ve dnešní schůzi správní rady rakou-
ské centrální banky pro úvěr po-
zemkový byla předložena bilance, vykazující
čistý zisk 832.000 korun. Navržena dividend
7proc. t. j. 28 K.
— Na valné hromadě kabelově spo-
lečnosti v Prešpurku, konané dne 11.
t. m., usneseno vypláceti dividendu 36 koru
na akcii.
— Na schůzi centrálního výboru jed-
noty průmyslníků zboží bavlně-
ného v Rakousku, konané 13. t. m., vy-
zvány byly 3 sekce, by vyslaly po 3 zástupcích
do 2 komitétů, které se zabývají revisí zvyklost
na vídeňské burse na zboží, pokud jde o ob-
chod s přízemi bavlněnými a surovinou. Komi-
tétu pro vývozní tarify dosazenému ve státn
železniční radě bude předložen materiál těmite
sekcemi snesený. Sekce pro předivo předlož
zvláštní návrh ve příčině úpravy tarifu dovoz-
ného na surovou bavlnu.
x. Z Vídně, 14. března. (Tlfgrm. »N. L.«)
Správní rada c. k. priv. banky pro ze mě
rakouské schválila ve své dnešní schůzi
bilanci za r. 1899, dle níž obnáší hrubý výnos
zl. 5,742.879.24. Po odečtení výloh, danía
různých odpisů zbývá čístý zisk zl
3,575,73198 (včetně s přenosem zisku per zl
747.119.38). Valné hromadě, jež je svolán
ke dni 28. března, bude navrženo, aby sehválil
rozdělení dividendy za minulý obchodní rok
12 zl. na akeii, což se rovná 6, a po výplalě
dle stanov příslušné tantiémy a obnosu pro fond
reservní, aby se přikázalo zl. 50.000 pensij-
nímu ústavu zřízenců banky a zbytek per z.
960.009.46, aby se přenesl na nový účet.
Přibyl sem starosta města Lvova dr. Ma-
lachowski s deputací městské rady ve př-
čině 10millionové výpůjčky. Mezi ole-
renty nalezá se též český ústav.
ch. Z Pešti, 14. března. (Zvl. telegram
»Nár. L.«). Odpověď rakouské vlády ve př-
čině návrhu maďarské vlády stran osvobozesí
uherských cenných papírů v Rakousku od daně
#25
alto_textblock
#25
Banky, záložny a spořitelny.
Městská spořitelna pražská vydala právě
účetní výkaz za rok 1899, jejž provází vysvětlivkami
z těch pak uvádíme následující podrobnosti: Rok
minulý pro činnost spořitelen nemůže býti nazván
příznivým. Nehledíc k tomu, že břemeno nových
zákonů berních daní výdělkovou a rentovou těžce
na spořitelny ulehlo, byl to zejmena vzestupný směr
míry úrokové, který klidný vývoj jich přímo ohro
žoval. Jak passivní tak i aktivní obchody spořitelen
mají jistý ráz ustálenosti a nehybnosti, proto každá
změna míry úrokové dotýká se spořitelen velmi
citelně. Spořitelny nemohou tak rychle a pružně
přizpůsobovati se vlnění míry úrokové jako jiné
ústavy bankovní a úvěrní, ježto každé posunutí
sazby úrokové jak z vkladů tak/i ze zápůjček má
pro ně daleké důsledky. Zejmena zřetel k dlužníkům
hypotečním jest brzdou, klerá každou změnu míry
úrokové ze vkladů u spořitelen na tak dlouho bude
oddalovati, dokud zcela bezpečně nelze souditi, že
pohyb ten není jen úkazem přechodným, nýbrž rázu
trvalého. Z těchto důvodů vzdorovala též městská
spořitelna pražská v minulém roce každému ukva-
penému zvýšení míry úrokové ze vkladů, nedadoue
se v tomto svém zdravém konservatismu ničím
mýliti, třeba to pro ni přechodně spojeno bylo
s jistými obětmi následkem nastalého úbytku vkladů.
a doufá, že nedaleká budoucnost správnosti jejího
postupu dá za pravdu.
Nehledic k lěmto okolnostem vyvíjela se jinak
činnost městské spořitelny pražské i v minulém roce
uspokojivě. Koncem roku 1898 činilo pohledání
95.792 vkladatelů zl. 57,054.884.19. V roce 1899 byl
od 91.763 stran zl. 14,477.105.74 vloženo a od 86.22e
stran zl. 19,032.06197 vybráno, bylo tedy více vy-
bráno o zl. 4,554.956.23, zbývá zl. 52,499.927.96.
S připočtením úroků koncem června a prosince
1899 kapitalisovaných v sumě zl. 2,087.604.51 činí
koncem prosince 1899 pohledání 95.767 vkladatelů
zl. 54,587.532.47, tedy o zl. 2,467.351.72 kr. méně
než koncem roku 1898.
Z vkladů připadá: na vklady 49% zl. 35,717.581.4
aneb 65.43% všech vkladů, na vklady 31/2 %
zl. 18,869.951.03 aneb 34.57% všech vkladů.
Proti výkazu za rok 1898 klesly 4% vklady
zl. 3.508.880.15, naproti tomu přibylo však vklad
31/20 o zl. 1,041.528.43.
Na jednotlivého vkladatele připadá průměrně
zl. 570.—, tedy o zl. 25.61 méně než koncem r. 1898