ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6ffdc210-668f-11dc-a2f7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 15 března 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 73.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. llsty předplácía se v Praze v adimlnistrael a nl n čtrrt lota . . . . 6 R — s dvojí denšlkon aa měe ni čtrrt lota . . . . 7 K o0h ve flialkácha . 9 K 30 ss měsfc . P' oštou: mě n čirrt leta . . . . 9 R 60 s drojí zlsllkou :: : : c
#5 alto_textblock #5
i
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za odpole fni . n2h Ve flialkách na vonkově rapní číslo. . . . . . .. sdpole dní. . . . . . . . sl Insoráty plalí se hotová zapřei. Fředplncení a inssrty plijtináí sdminl- strace v Marissské nlici č. 3. Tan nacházejí se t.ž rrdakoe tiskáraa a ezpečice „Nárednich Listě“ Rukopisy se novraceji
#7 alto_textblock #7
Anglie zamítá burský návrh míru. Prohlášení, kteréž předevčírem ve sně- movně lordů přečetl Salisbury a v dolní sně- movně Balfour, a kteréž jest odpovědí na telegram presidentův Krügera a Steijna, bylo prý sice nejen v obou sněmovnách, ale i ce- lým národem anglickým s jásotem přijato. nicméně není pražádným základem, na němž by Anglie své panovačné a lupičské záměry ve svobodných státech jihoafrických už mohla pokládati za uskutečněny. V telegramu, datovaném ze dne 5. března t r. v Bloemfonteinu, presidenti Krügera Steijn způsobem důstojným a slovy naskrz pravdivými nejdříve vyložili předsedovi mi- nisterstva npglického, lordu Salisburovi,z čeho jihoafrická válka vlastně vzplanula. »Pokládáme za svou povinnost,« pravili, »abychom slavnostně prohlásili, že válka byla podniknuta jen jako opatřen obranné, aby ohrožená neodvi- slost republik byla uhájena.« V tom tvrzení zajisté přisvědčí jim vše- chen svět. Jestiť po celé kouli zemské známo, že Burové zamítli žádost Angličanův, aby všichni přistěhovalí cizinci, totiž angličtí dobrodruzi, spekulanti a vyděrači nabyli v Transvaalu práva domovského, volebního a tím způsobem aby Anglie prostřednictvím svých příslušníkův národních, ženoucích se do svobodných státův jihoafrických plným proudem, osáhla tam všechnu veřejnou správu, slovem, aby většinou svých vystěhovalcův utlačila domorodé obyvatelstvo ve svobodných obcích jihoafrických a vyrvala mu jeho vlast z rukou. Zlaté a diamantové doly transvaal- ské a oranžské rozpálily lakotu anglickoua vyžadované rovné právo politické pro an- glické přistěhovalce bylo jen zastřeným ná- strojem, jímž Burové a soukmenovci jejich v nejbližším sousedstvu měli býti oloupení o všechnu půdu a o všechna práva, spojená s majetkem té půdy. Však v jižní Africe neby nikdo, kdo by tento lakotný záměr anglický. zastřený škraboškou politického liberalismu. nebyl prohlédl a Burové opřeli se mu vš silou, vidouce v jeho uskutečnění svou jistou. neodvratnou záhubu. Štěstí válečné jim z po čátku a ještě dlouho potom přálo. Nicméně ve válce bylo pokračováno. Proč? Další stať telegramu presidentův Krügera a Steijna podává o tom vysvětlení. »Ve válce bylo pokračováno, jen aby nepo- píratelná samostatnost obou republik, jakožto suverenních a neodvislých státův, byla chrá- něna a aby dosaženo bylo ujištění, že onem poddaným královny, kteří ve válce pro nás se prohlásili, nebude ublíženo.« Šlechetnost Burův září z těchto slov v plně jasnosti. Osud jejich jest co nejtěsněji spjat s osudem všech sousedův, kteří ve válce se k nim při- dali, poněvadž seznali její oprávněnost a spravedlivost. Proto praví oba presidenti ve svém telegramu ze dne 5. března t. r.,že válka se strany burské po šťastném začátku svém dostala ještě druhý účel. Mělať zjed- nati úplnou jistotu a beztrestnost oněm pod- daným královny anglické v jižních krajinách afrických, kteří k Burům se přidali. S těmito svými spojenci a přátely Bu- rové i po obratu štěstí válečného na svůj neprospěch prohlašují se za jedno, neopou- štějí je, nezříkají se jich, nehledí spasiti se na jejich úkor, neobětují je, ale zjevně praví. že jsouce prodchnuti přáním, aby mír byl obnoven, jsou ochotní ke zjednání toho míru jen na základě obou podmínek, totiž předně aby samostatnost a státní svrchovanost repu- blik transvaalské a oranžské byly Angliekem uznány, a za druhé, aby onino poddaní krá- lovny anglické, kteří k válečníkům ze sou-
#8 alto_textblock #8
sedství byli se přidali, nikterak nebyli poku- továni, když štěstí válečné se obrátilo proti Tedy žádná pokorná prosba za mír, žádné poddávání se na milost a nemilost přemoci anglické, nýbrž jen upřímně mužná a svých práv si vědomá nabídka k míru na základě dvou podmínek, kteréž všechen svět uznává za slušné a spravedlivé. Žádná zkroušenost, žádná ochablost, žádná málo- mocnost, nýbrž projev hrdin, kteří vzdvihli zbraň na obranu vlasti a jejích práv proti lupičství, deroucímu se do rodné země jejich až z dalekého severu evropského. Pohromy, které za posledních dvou neděl stihly zbraně burských rekův, nezbavily jejich srdce od- vahy a nadšení k dalšímu boji. President Krüger a Steijn výslovně pravili ve svém telegramu k lordu Salisburovi: »Však jestli vláda britská odhodlána, zničiti neodvislost republik, pak nezbylo by lidu na- šemu, než aby až do konce vy trvalna cestě, kterou na stoupil, nedbaje zdrcující převahy říše britské — a to v důvěře, že bůh nás neopustí.« Odhodlanost k dalšímu válčení tedy není na straně Burův zlomena, ba ani podlomena záhubou táboru, jemuž velel generál Cronje. Telegram Krügerův a Steijnův sice vzpomíná této veliké nehody, ale k účelům zcela ji ným. Pravíť s nepřestižnou noblessou, že právě pohromou generála Cronje jest odstra něna obtíž, která by byla Angličanům brá- nila, aby návrh k míru příjali. Však jako právo bylo a jest na straně Burův, tak i noblessa jest na straně jejich. V Anglii totiž telegram presidentův Krügera a Steijna způsobil účinek zcela jiný než jaký by byl jedině býval ke cti této říši. Nedávná přítomnost královny Viktorie v Londýně, sprovázená projevy úplně nepří- četné vítězoslávy veškerého obyvatelstva lon- dýnského, zbavila anglického ducha vší ob vyklé střízlivosti a opatrné rozvahy. Telegram presidentův Krügera a Steijna zastihl Londýn v náladě, která jest schopna všeho jiného, jen ne rozumného uvažování a lidského cítění. Ještě dne 9. listopadu mín roku lord Salisbury v Guildhallu prohlašoval, až bude po válce, že republikám burským se přizná co možná největší míra samosprávya samostatnosti. Tenkráte ovšem bylo v Londýně pevně mínění, že generál Buller nejdéle za dva měsíce bude slaviti svůj vjezd jako vítěz do Pretorie. Minulo skorem pět mě- sícův, nejméně dvacet tisíc mužův vojska anglického bylo už obětováno a konec vra- žedného boje posud jest nedozírný, poněvadž anglická vláda odpověděla, že není ochotna uznati neodvislos Transvaalu nebo svobodnéh státu oranžského. K druhé podmínce míru, položené v te legramu presidenta Krügera, aby totiž »ne- bylo ublíženo oněm poddaným královny Viktorie, kteří se k Burům ve válce přidali, lord Salisbury vůbec ani neodpověděl; tak už sám se octnul pod mocným, osudným nátlakem Chamberlaina a celé jeho lupičské společnosti finanční a bursovní, která už se nemůže dočkat, až se bude hrabat v trans- vaalském zlatě a v transvaalských diaman- tech, jako v silničním štěrku Nedávno napsaly »Times«, jakým bo- lestným překvapením národ anglický byl za- chvácen, seznav, že jeho porážky na bojiští jihoafrickém skorem po celém světě byly uvítány se škodolibostí. Nevěděl prý, že ostatní národové skorem všichní nepohlížej k němu jinak, leda se žárlivostí a s nená- vistí. Článek končil hrozbou, že Anglie ne- zapomene, jak téměř všichni ostatní náro-
#9 alto_textblock #9
nim.
#10 alto_textblock #10
dové v její válce s Bury se chovali a zařídí prý dle toho další jednání své. K tomu dlužno odpověděti, že lord Salisbury svou odpovědí k burským návrhům smiřovacím národu anglickému nenaklonil sympatie ostat- ních národův, jichžto nedostatek v Londýně patrně velmi nemile pocitují; ale že ho při- praví o poslední zbytek přízně a úcty v ostatním světě, bude-li usilovat o připo jení burských zemí k říši velkobritanské ohněm a mečem.
#11 alto_textblock #11
Z parlamentnich výborů (Pův. zpráva »N. L.-) Z Vídně, 14. března. Zamítnutá permanence živnosten- ského výboru. Zpráva politické komise panské sněmovny rozdaná v sobotu a obsahující usnesení, navrh nouti plenu, by nepřistupovalo na projekt perma- nence výboru živnostenského poslanecké sně- movny, způsobila mezi členy tohoto největš nevoli. Tato žádost datuje se již od loňska. Byla hlavně způsobena přáním, aby se vyhra- dilo s dostatek času projednání pronikavé re- formy řádu živnostenského. V dnešní schůzi živnostenského výboru o jiném nebylo řeči, Předseda Zallinger učiníl toto sdělení »Na základě usnesení, učiněného v poslední schůzi výboru, měl jsem rozmluvu s předsedou ministerstva a ministrem obchodu v záležitosti parmanence výboru. Od ministra obchodu výbon sám již slyšel, že vláda chová se vůči myšlence permanence živnostenského výboru blahovolne a totéž mohu sděliti též o předsedovi mini- sterstva. Nynější stav otázký je tento: Komise sně- movny panské se usnesla, že z formálních dů- vodů nemůže doporučiti panské sněmovně sou- hlas k usnesení poslanecké sněmovny ve příčině permanence živnostenského výboru. Panská sně- movna nepochybně dnes sehválí usnesení komise a nelze popírati, že proti usnesení tomu nedá se formálně ničeho namilati. Kdyby permanence výboru před odročením sněmovny byla ještě možnou, mohlo by se státi jen tak, že by vláda podala rozsáhlejší předlohu sněmovně a že by pak sněmovna na základě télo předlohy usnesl se o permanenci výboru, načež po odstranění této formální překážky by panská sněmovna ne- pochybně usnesení to schválila. Toto usnesení mělo by však jen tehdy praktický význam kdyby sněmovna se nesešla před podzimkem poněvadž by v tomto případě měl živnostenský výbor připraviti materiál pro zasedání podzimní Bude-li však, jak se očekává, řísská rad opět svolána v květnu, pouěvadž permanentní výbor za zasedání zemských sněmů přece ne- může zasedati, byla by permanence živ- nostenského výboru bez praktického významu Žádá členy výboru, by v tomto smyslu na zúčastněné kruhy živnostenské působily ko- nejšivě, kdyby výbor nyní již nebyl prohlášen permanentním. Prohlášení výboru permanentním bude zajisté možno v květnu nebo v červnu, podá-li vláda nějakou větší předlohu.« O tomto sdělení rozpředla se čilá, b pohnutá debata. Někteři členové výboru prudce kritisovali jednání komise panské sně- movny a žádali, by permanence výboru byla za každou cenu prosazena. Posl. Erb tvrdil, že vláda nemá srdce pro maloživnostníky a že chrání jen zájmy velkokapitalistův a židů. Posl. Böheim navrhl, aby panské sně- movně byla projevena nedůvěra. Posl. L. Steíner hrozil, že všem ne přátelům živnostnictva budou vytlučena okna. Ohlašoval pak, že se budou konati každý večer ve Vídni hromadné schůze živnostnictva a po- uliční manifestační průvody. Posl. Holanský pravil, že jak říšská
#12 alto_textblock #12
rada, tak vláda je málomocnou, poskytnouti pomoc maloživnostnictvu, protože v Rakousku poroučí kapitalisticko-liberální manchestrovská klika, která nepřipustí, aby bylo pomoženo maloživnostnietvu. Dnes jest opět viděti, že tato klika zase zvítězila. Vláda při každé vhodné příležitosti prohlašovala, že nebude-li parlament dělným, že na poslancích bude vina, že se pro živnostnictvo ničeho nestalo. Je potřeba, aby po- slanci šli mezi řemeslnictvo a řekli, že nenesou vinu oni, nýbrž jedině systém v Rakousku vládnoucí, za něhož rozhoduje jen a jedině velkokapitalistická klika. Posl. Březnovský pravil, že již dávno řemeslnictvo se přesvědčilo, že od této říšské rady a to z důvodů, které uvedl posl. Holanský. nemůže ničeho očekávati. Je to viděti právě dnes, poněvadž se nepřipustí k projednání an změna 88 59. a 60. živnostenského řádu, která byla živnostenským výborem přijata. Na to usneseno vyslati sedmičlennou de putaci k předsedovi ministerstva a předsedovi panské sněmovny. V deputaci nalezali se po- slanci: Zallinger (předseda), Březnovský, Stojan, Rychlik, Weisskirchner, Böheim a Glöckner Deputace odebrala se do ministerské síně k mi nistrpresidentu Körbrovi. Dostalo se ji této od- povědi: »Vláda je zajisté ochotna permanenci, kdyby byla povolena panskou sněmovnou, do- poručiti eísaři k sankci. Nečiní proti prohlášení výboru žádných námitek, však na vůli vlády věc nezávisí, ježto nemá, žádných prostředků. by na panskou sněmovnu dělala nátlak. Nový zákon o podomním obchodu bude vydán, jeho základy jsou již vypracovány, avšak živnosten- ský výbor musí počítati s faktem, že dle pra- videl zákona nemůže zasedati za kampaně sněmů zemských. Vláda na jisto svolá říšskou radu ve druhé třetině května a podá pak parlamentu své elaboráty. Živnostenskému výboru může stačiti jistota, že mu bude po- skytnut náležitý čas po Velikonocích.e Deputace odebrala se pak k presídentu panské sněmovny kn. Windischgrützov se kterým poslanci Stojan a Březnovský mluvil česky a žádali, by zmíněnou zprávu komise vzal z denního pořádku. Předseda panské sně- movny namítl, že nemá k tomu dle jednacího řádu žádné právomoci a že se to může státi jen na podnět některého člena panské sně movny, dá-li k tomu plenum souhlas. Když mu bylo praveno, že by dnešní za- mítavé votum panské sněmovny na veřejnost interessenty živnostenské mělo nejhorší dojem. odvětil: »Panská sněmovna musí v této příčině za svoje rozhodnutí něsti zodpovědnost.« Ministr obchodu vyslovil se ve stejném smyslu jako dr. Körber. Deputace hledala pak člena panské sně- movny, který by intervenoval v jejím smyslu. Ochotu k tomu projevil konservativec baro Walterskirchen. Avšak narazil na takový odpor. že žádaného podnětu v panské sněmovně ne učinil. Tato schválila návrh professora Czyblarze. by žádosti poslanecké sněmovny vyhověno nebylo. Zpráva, že panská sněmovna permanene zamítla, dostala se do výboru, jenž o 2. hod. odpolední se opět sešel. Účinila tam dojem nej- nemilejší a dán mu nepokrytý projev všemi členy. Bylo praveno, že cokoliv pověděl ministr- president dr. Körber a ministr baron Cal, nejsou leč sliby. Nejlépe že by bylo, kdyby všichni členové se vzdali mandátů. Bylo pak usneseno uložiti předsedovi poslanci Zallin- grovi, by naléhal na presidenta poslanecké sněmovny, by na denní pořádek se dostaly a najisto ještě před rozchodem na velikonoční prázdniny se vyřídily změny S§ 59. a 60. živ- nostenského řádu. Uvádíme je, jak jsou živno- stenským výborem navrženy, na jiném místě. Posl. Zallinger, předseda výboru, vy-
#13 alto_textblock #13
slovil při rozchodu naději, že snad přece podaří se vzhledem na zákon o podomním obchodu, vládou v panské sněmovně dnes ohlášený, per manenci výboru vymoci. Dlužno dodati, že také v tom případě, kdyby pernanence ve všech instančích byla schválena, může stálý výbor v době, ve které říšská rada nezasedá, býti svolán jen císařským rozhodnutím * *
#14 alto_textblock #14
Živnostenský výbor rozeslal dnes zprávu o předloze, jíž upraviti se má po- domní obchoď a jednatelství. Před- loha má nápis: Zákon o změně a doplnění SS 59. a 60. živn. r. Misto těchto článků mají se vřaditi tato ustanovení: 8 59. Majitel živnosti ješt oprávněn vyhledávat objednávky cestováním sám anebo plnomocníky s úřadní legitimací u obchodníků, továrníků a j. živnostníků a sice věcí, jichž se v oboru jejich užívá, nesmí však — mimo trhy — míti s sebou na prodej žádné zboží, pouze vzorky. Ku prodeji tiskopisů a sbírání předpla- titelů a upisovatelů je třeba povolení dle § 23. tisk. zákona. Obchodní cestující a jednátelé, již z obchodu hledají objednávky pro více živ- nostníků, mají to oznámiti, jako samostatnou živnost dle § 55. Dle jednatelského povolení agent má právo dělati obchody na vrub svého zmočňovatele s obchodníky, továrníky a j. živ- nostníky jen ve věcech, jež spadají do jejich oboru, může předkládati vzorníky, udávati ceny. přijímati objednávký a kupovati i na vrub zmoc- nitele. Odevzdávali něb zasílati objednané zboži objednavatelům nesmí. Samostatný obchodní jed- natel nesmí s sebou míti mimo vzorky zboží, ne- smí míti vlastní sklad zboží, prodávati vzorky nebo zboží na svůj vrub a vésti jednatelské obchody s osobami, jež nemají práva je zpra- covatinebo prodávati. Zmocňovatel má vzorky označiti. Obchodní cestující a samostatní ob- chodní jednatelé nesmějí shánět objednávky u soukromníků. § 59. a) Výrobci hodin, zlatého a střl- brného zboží, obchodníci s tímto zbožím, kle- notníci a obchodníci s drahokamy a zmocněnci v jejich vlastních službách mohou s sebou mlti na cestách nejen vzory, ale samotné zboží ku prodeji, pokud je dle vzoru prodávati nelze, ale zboží to se musí prodat jen oprávněnému pře- kupníkovi. § 59. b) Ustanovení o obsahu a vyhoto- vení legitimaci pro cestující vydají se cestou nařízení. S 59. c) Cestující, zastupující cizí podniky průmyslné, řemeslné neb obchodní podlehají, pokud dle obchodních smluv jsou do tuzemsk připušténi, týmž pravidlům. Prve uvedených le- gitimací nepotřebují, kdo se vykážou legitimač- ními lístky živnostními, jak obchodní smlouvy stanoví. §. 60. Nabízet od místa k místu mimo na trzích, roznášet a nabízeti zboží po domech smějí jen lidé, oprávnění k tomu zákonemo podomnictví. Toto omezení netýká se nabízení věcí jako: mléka, vajec, ovoce, zeleniny, másla, drůbeže, dříví pro denní potřebu — po domech neb na ulici. Pro lihové nápoje a ocet tatn úleva neplat. V zemských hlavních městecha městech, kde je přes 10.000 obyvatelů, může se toto nabízení některého zboží po vyslechnut zemědělské rady nebo pod. hospodářských kor- poraci a zúčastněných živnostních společenste usnešením obecního zastupitelstva na určitý čas zakázati. Ve zvláštních případech živnostenský úřad I. instance, vyslechnuv příslušná společen- stva, může povoliti vždy na tři léta a na od- volání podomní obchod s vlastními výrobky malým živnostníkům domácím. K tomu vydají se zvláštní úřadní legiti mace, pro takového živnostníka jedna, avšak může se přenést na určitého člena rodiny neh zástupce, jenž se předem ustanoví. Zaměstná-
#15 alto_textblock #15
FEUILLETON.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 14. března. 6— (Kronika.) Nahoře na pozemku bý- valých hradeb Marianských, proti nádraží za Bruskou branou zvedla se veliká novostavba. Několik poschodí, dlouhé řady oken, pobočná křídla a drobnější pavillonové stavby vůkol při- pomínají nějaký ústav. Je to budova nové c.k. pěší kadetní školy. Zdě nejsou ještě omítnuty, sle vše je už pod střechou. Než uplyne jaroa léto, bude všecko vyleštěno a vyšňořeno. Někdy na podzim vytrhnou z bývalých králodvorských kasáren na Josefském plácku řady mladých vo- jtěků žlufě na límci oprýmkovaných, provázení ttorem svých vojenských učitelů a vychovatelo 1za veselého třepotu trubky a rachotu bubnů postěhuje se kadetka do nového, úpravnějšího bytu. Každý rád povýší. Začazené, oprchal stálim sině na Josefském náměstí osiří, spustnou. Osud bývalého dvora českých králů bude do- vršen. Staré kasárny budou srovnány se zemí. Na prostranném místě, ve středu města, na kři žovatce nejživějšího proudění velkoměstského ži- vota bude uprázdněno staveniště, jakému co do okázalosti v obvodu metropole ne tak hned n druhé se vyrovná. Jak bude skvostného místa využito? Jisté napjetí zvědavosti je tu pochopitelno — Sem musí přijít nějaká monumentáln budova ! říká si pravý milovník Prahy, prochá- zeje se městem, rovnaje v duchu ulice a ná- městi a obohacuje ve své obraznosti štědře bu doucí pražské pohledy a průzory. A kdo pak z nás ve své obraznosti neby už takovým tichým mecenášem královského města? — Nějaká velestavba, ať už toho nebji ného účele! Anebo při nejmenším, skupina bu dov, v pěkný stavební, souhlasný celek sladěná sem rozhodně patrll
#17 alto_textblock #17
Idea leží na dlani. Náměstí dosud ne mělo tvaru ani podoby. Po dvou stranách troj úhlu veliká nádvoří, zděným plotem prostě obehnaná. Na nich malované anonce jako vrchol ozdoby. Obě hradby bohdá co nevidět zmizí. V boku u Prašné brány i naproti u bývalých Hybernů uvolní se místo novým stavbám. Nadejde možnost, vyča- rovati tu ze země budovy lepotvárných podob. Zajistiti novému náměstí, nejživějšímu, v samém srdci města se rozkládajícímu, krásnou podobu pro příští věky. Tedy důležitý moment nadcházíl Jinde na tak okázalých místech vztyčují své nejpyšnější výkony stavitelské, budují svoje moderní radnice, svoje národní musea, stav paláce svých ústavů veřejných a blahonos Jakým budovám my zde vykážeme místol Kde je básník stavebných rytmů a har monií, aby rozřešil úkol položený tak vábně ěenr * Není pochyby, stavitelské dílo, které vy- roste na pozemku někdejších králodvorských kasáren rozhodne o rázu a povaze budoucího Josefského náměstí. Jaký bude ten ráz? Měly se tam pnouti k výšinám sloupy oblouky příští, s přepychem založené české sně- movny, paláce samosprávy domácí, zemské naší vlády. Mluvilo se o tom nějaký čas. Ale pro budoucí sněmovnu nalozeno pak místo jiné. vhodnější. Třeba tedy ohlédnouti se po jiném dpde smělejším projektu. Což o projekty monumentálních staveb Ty by se daly rozpřádat a kouzelným stavivem obraznosti provádět do forem nejnádhernějších snadno a lehce jako pohádky v Červené kar kulce! Není-li pravda? Jen škoda, že ty věci ve skutečnosti ne tak snadno se vyřizují. Tu se to hned rojí otázkami, ohledy, námitkami a po- chybnostmi Pozomek je prý ostatně už zakoupen.
#18 alto_textblock #18
ných.
#19 alto_textblock #19
Živnostenská banka si svého času pospíšíla A banka je hospodářský ústav. A hospodáři jsou nechutníci. Především po výnosnosti se dola- zují. A bez rozpočtu položek, bez vykázaných dokladů splacení a — zisku nedopustí ani kámen na kámen položiti. A nepřijdete-li se svým vý- kazem v čas, rozdělí se pozemek krátce na parcely. A než se ohlédnete, začnou na draho- cenné ploše vznikati známé obludy cihlových holubníků, stěna se bude tísniti ke stěně, okno k oknu, patro se vršiti na patro. Jednoho dne se probudíte a krásný sen nádherného středu města, bohatstvím stavitelských forem obroube- ného, bude ten tam. Na místo něho obklop vás ohrada pětipatrových, žlutavou šedí natře- ných stěn, jako obrovská struhadla trčících k nebi a přeplněných na radost mistra skle náře řadami čtverhranných, obdélných otvorů . Vždýť ji znáte tu libeznou architektoniku našich předměstí! Což by se, nenašla spása z té ztrašideln prósy? Ve středu města, na drahém pozemku, těžko týčiti věkovitě stavby z pouhé krasochutě To jen velmoži a knížata si dovolují taký př- pych. Nám ostatním mravenečkům denní lopoty nezbývá, než třímati suchopárné nauky o frukti fikaci kapitálu. Nu a což? Nebyl by toho druhu návr na vybranou ? Slyšeli jste blouzniti o moderním prý hotelo jakého má Praha pomalu už nezbytně zapotřebí Na mou věru ! Velkoměstský hotel moderního slohu, vně i uvnitř skvostně zařízený, opatřený nejvybranějším pohodlím a při tom na zásadách solidnosti založený, všem třídám a potřebám obecenstva stejně přístupný, všem požadavkům hovící a všem měšcům se stejnou ochotou v ústrety vycházející! K tomu hotel, jenž by při vší kosmopolitické zdvořilosti ven i uvnitř hrdě nesl na odiv svůj národní ráz — nebyla byto pěkná myšlenka?
#20 alto_textblock #20
Hotel velkého slohu, moderní, národn hotel? Dosud v Praze takového nemáme. nebyl by jistě k hanbě královskému městu Zastavme se hned při lákavé myšlénce l Hotel velikého slohu, s dostatečným fon- dem založený, snesl by, rozumí se, už nějaký rozlet fantasie pro svůj zevnějšek. V našem cechu stavitelském máme už umělce vzdušných profilů a motivických skladeb, jimž při tom po- myšlení, hádám, vesele už tančí před očim kružitka a rejsovátka. O to by nebylo! Jiná starost je nalehavější. Kde je — podnikatel? Podnikavého jednollivce, s náležilým rozhle- dem a pevnou rukou, aby se rozmérů díla ne- zhrozil, té chvile nikde na obzoru. Co pak Společnost? Družstvo? Akcie? Taky už se ozvalo to heslo Ale tu zas páni znalci krouti nedůvěřiv hlavami. Společnost je vždycky dav. A dav Je složitá bytost. Jen zřídka schopná sjednoce- ného podnětu. Leda za okolností výminečných. za přispění zvláště šťastného momentu . . někdy . ..
#21 alto_textblock #21
A což kdyby šťastný moment právě se na skytal ? , . Nějaké špyty — špyty se trousí. V kruzích, jež jsou blízky dnešnímu před- sednictvu pražské Měšťanské besedy, přišla otázka na přetřes. Jisto je, veliké středisko společnosti dalo by už jakous oporu, nejstarší, nejčelnější spolek, finančně silný a pěkným ma- jetkem sám vládnouci, nebyl by při podniku činitelem k zahození. A což, kdyby bylo spolků víc? Život náš v tom směru pěkně pokročil. Máme tolik spolků, jednot, klubů a organisací, pevných již a ustálených! K tomu nějaký je- dinec mohutný se znalosti odbornou a talentem organisačním i energii patřičnou! Proč by se nenalez!? A dohromady, kdož vl, jaká po tence činorodá by vyrostla?
#22 alto_textblock #22
I nejsilnější spolek ve starých, nedostateč- ných místnostech zakrňuje časem. Chce-li žíti a vzkvétati, má zapotřebí světla a vzduchu, jasného a radostného okolí jako každý organism. Měšťan- ská beseda dávno těžce nesla svůj ústrk v roz- voji dnešního našeho společenského života.A ten nezaviněn než těsnými již poměry spolko- vého domu v zastrčené uličce. A zde se myšlenky stýkají: spolkový dům prvořádného rázu a národní hotel velikého slohu — zdaž by se to nedalo sloučiti? A Mě- šťanská beseda, mravní osoba veliké hospo- dářské sílý, v čele podniknutíl Představte si velkolepou novostavbu, obrov- ský vícehran, s arkádami kolem dokola, na způsob Gostinných dvorců petrohradskýcha moskevských anebo Sukienic krakovskýchl Průčelí v lahodném souhlasu se sousední Praš- nou branou formována. V arkádách bohaté krámy a sklady. Různá průčelí a trakty růz- ným účelům věnována. V průčelí do Josefského náméstí národní hotel. Rozsáhlá terassa s vy- hlídkou na čilé korso valící se kolem od Při- kopů k Eliščině mostu, v lélé otevřená, v zimě zasklená. Ve výsokém přízemku ochozy a ho- stinské síně. V podzemí veliká restaurace na způsob radničních sklepů německých. V jiných traktech a křídlech místnosti spolků, besed, klubů. Zbytek jiným potřebám pronajatý. Ce- lek, jakýsi palác Národních Jednot, nejmoder- něji zařízený a opatřený A zevnějšek — stavitelský klenot! A prá- vem četlo by se o Praze pak v cestopisných příručkách a popisech, kterak že tu »národní duch, po nějaký čas utlačovaný, vzrosti a znovu vyníkl zvlášť ve stavbách, jejichž prvky byly vzaty z renaissance . . . domácího slohu.« A podobně! . . . *) Nedráždí vás také to pomyšlení?
#23 alto_textblock #23
*) K. Buls: Estetika měst. Přeložil dr. J. Podlipuý-