#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 15 března 1900.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 73.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. llsty
předplácía se
v Praze v adimlnistrael
a nl
n čtrrt lota . . . . 6 R —
s dvojí denšlkon
aa měe
ni čtrrt lota . . . . 7 K o0h
ve flialkácha
. 9 K 30
ss měsfc .
P' oštou:
mě
n čirrt leta . . . . 9 R 60
s drojí zlsllkou
:: : : c
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za
odpole fni
. n2h
Ve flialkách na vonkově
rapní číslo. . . . . . ..
sdpole dní.
. . . . . . . sl
Insoráty
plalí se hotová zapřei.
Fředplncení a inssrty plijtináí sdminl-
strace v Marissské nlici č. 3.
Tan nacházejí se t.ž rrdakoe
tiskáraa a ezpečice „Nárednich Listě“
Rukopisy se novraceji
#7
alto_textblock
#7
Anglie zamítá burský návrh
míru.
Prohlášení, kteréž předevčírem ve sně-
movně lordů přečetl Salisbury a v dolní sně-
movně Balfour, a kteréž jest odpovědí na
telegram presidentův Krügera a Steijna, bylo
prý sice nejen v obou sněmovnách, ale i ce-
lým národem anglickým s jásotem přijato.
nicméně není pražádným základem, na němž
by Anglie své panovačné a lupičské záměry
ve svobodných státech jihoafrických už mohla
pokládati za uskutečněny.
V telegramu, datovaném ze dne 5. března
t r. v Bloemfonteinu, presidenti Krügera
Steijn způsobem důstojným a slovy naskrz
pravdivými nejdříve vyložili předsedovi mi-
nisterstva npglického, lordu Salisburovi,z
čeho jihoafrická válka vlastně vzplanula.
»Pokládáme za svou povinnost,« pravili,
»abychom slavnostně prohlásili, že válka
byla podniknuta jen jako opatřen
obranné, aby ohrožená neodvi-
slost republik byla uhájena.«
V tom tvrzení zajisté přisvědčí jim vše-
chen svět. Jestiť po celé kouli zemské známo,
že Burové zamítli žádost Angličanův, aby
všichni přistěhovalí cizinci, totiž angličtí
dobrodruzi, spekulanti a vyděrači nabyli
v Transvaalu práva domovského, volebního
a tím způsobem aby Anglie prostřednictvím
svých příslušníkův národních, ženoucích se
do svobodných státův jihoafrických plným
proudem, osáhla tam všechnu veřejnou správu,
slovem, aby většinou svých vystěhovalcův
utlačila domorodé obyvatelstvo ve svobodných
obcích jihoafrických a vyrvala mu jeho vlast
z rukou. Zlaté a diamantové doly transvaal-
ské a oranžské rozpálily lakotu anglickoua
vyžadované rovné právo politické pro an-
glické přistěhovalce bylo jen zastřeným ná-
strojem, jímž Burové a soukmenovci jejich
v nejbližším sousedstvu měli býti oloupení
o všechnu půdu a o všechna práva, spojená
s majetkem té půdy. Však v jižní Africe neby
nikdo, kdo by tento lakotný záměr anglický.
zastřený škraboškou politického liberalismu.
nebyl prohlédl a Burové opřeli se mu vš
silou, vidouce v jeho uskutečnění svou jistou.
neodvratnou záhubu. Štěstí válečné jim z po
čátku a ještě dlouho potom přálo.
Nicméně ve válce bylo pokračováno.
Proč? Další stať telegramu presidentův
Krügera a Steijna podává o tom vysvětlení.
»Ve válce bylo pokračováno, jen aby nepo-
píratelná samostatnost obou republik, jakožto
suverenních a neodvislých státův, byla chrá-
něna a aby dosaženo bylo ujištění, že onem
poddaným královny, kteří ve válce pro nás
se prohlásili, nebude ublíženo.« Šlechetnost
Burův září z těchto slov v plně jasnosti.
Osud jejich jest co nejtěsněji spjat s osudem
všech sousedův, kteří ve válce se k nim při-
dali, poněvadž seznali její oprávněnost a
spravedlivost. Proto praví oba presidenti ve
svém telegramu ze dne 5. března t. r.,že
válka se strany burské po šťastném začátku
svém dostala ještě druhý účel. Mělať zjed-
nati úplnou jistotu a beztrestnost oněm pod-
daným královny anglické v jižních krajinách
afrických, kteří k Burům se přidali.
S těmito svými spojenci a přátely Bu-
rové i po obratu štěstí válečného na svůj
neprospěch prohlašují se za jedno, neopou-
štějí je, nezříkají se jich, nehledí spasiti se
na jejich úkor, neobětují je, ale zjevně praví.
že jsouce prodchnuti přáním, aby mír byl
obnoven, jsou ochotní ke zjednání toho míru
jen na základě obou podmínek, totiž předně
aby samostatnost a státní svrchovanost repu-
blik transvaalské a oranžské byly Angliekem
uznány, a za druhé, aby onino poddaní krá-
lovny anglické, kteří k válečníkům ze sou-
#8
alto_textblock
#8
sedství byli se přidali, nikterak nebyli poku-
továni, když štěstí válečné se obrátilo proti
Tedy žádná pokorná prosba za mír,
žádné poddávání se na milost a nemilost
přemoci anglické, nýbrž jen upřímně mužná
a svých práv si vědomá nabídka k míru na
základě dvou podmínek, kteréž všechen svět
uznává za slušné a spravedlivé. Žádná
zkroušenost, žádná ochablost, žádná málo-
mocnost, nýbrž projev hrdin, kteří vzdvihli
zbraň na obranu vlasti a jejích práv proti
lupičství, deroucímu se do rodné země jejich
až z dalekého severu evropského. Pohromy,
které za posledních dvou neděl stihly zbraně
burských rekův, nezbavily jejich srdce od-
vahy a nadšení k dalšímu boji. President
Krüger a Steijn výslovně pravili ve svém
telegramu k lordu Salisburovi: »Však jestli
vláda britská odhodlána, zničiti neodvislost
republik, pak nezbylo by lidu na-
šemu, než aby až do konce vy
trvalna cestě, kterou na stoupil,
nedbaje zdrcující převahy říše
britské — a to v důvěře, že bůh
nás neopustí.«
Odhodlanost k dalšímu válčení tedy není
na straně Burův zlomena, ba ani podlomena
záhubou táboru, jemuž velel generál Cronje.
Telegram Krügerův a Steijnův sice vzpomíná
této veliké nehody, ale k účelům zcela ji
ným. Pravíť s nepřestižnou noblessou, že
právě pohromou generála Cronje jest odstra
něna obtíž, která by byla Angličanům brá-
nila, aby návrh k míru příjali.
Však jako právo bylo a jest na straně
Burův, tak i noblessa jest na straně
jejich. V Anglii totiž telegram presidentův
Krügera a Steijna způsobil účinek zcela jiný
než jaký by byl jedině býval ke cti této
říši. Nedávná přítomnost královny Viktorie
v Londýně, sprovázená projevy úplně nepří-
četné vítězoslávy veškerého obyvatelstva lon-
dýnského, zbavila anglického ducha vší ob
vyklé střízlivosti a opatrné rozvahy.
Telegram presidentův Krügera a Steijna
zastihl Londýn v náladě, která jest schopna
všeho jiného, jen ne rozumného uvažování
a lidského cítění. Ještě dne 9. listopadu mín
roku lord Salisbury v Guildhallu prohlašoval,
až bude po válce, že republikám burským
se přizná co možná největší míra samosprávya
samostatnosti. Tenkráte ovšem bylo v Londýně
pevně mínění, že generál Buller nejdéle za
dva měsíce bude slaviti svůj vjezd jako
vítěz do Pretorie. Minulo skorem pět mě-
sícův, nejméně dvacet tisíc mužův vojska
anglického bylo už obětováno a konec vra-
žedného boje posud jest nedozírný, poněvadž
anglická vláda odpověděla, že
není ochotna uznati neodvislos
Transvaalu nebo svobodnéh
státu oranžského.
K druhé podmínce míru, položené v te
legramu presidenta Krügera, aby totiž »ne-
bylo ublíženo oněm poddaným královny
Viktorie, kteří se k Burům ve válce přidali,
lord Salisbury vůbec ani neodpověděl; tak
už sám se octnul pod mocným, osudným
nátlakem Chamberlaina a celé jeho lupičské
společnosti finanční a bursovní, která už se
nemůže dočkat, až se bude hrabat v trans-
vaalském zlatě a v transvaalských diaman-
tech, jako v silničním štěrku
Nedávno napsaly »Times«, jakým bo-
lestným překvapením národ anglický byl za-
chvácen, seznav, že jeho porážky na bojiští
jihoafrickém skorem po celém světě byly
uvítány se škodolibostí. Nevěděl prý, že
ostatní národové skorem všichní nepohlížej
k němu jinak, leda se žárlivostí a s nená-
vistí. Článek končil hrozbou, že Anglie ne-
zapomene, jak téměř všichni ostatní náro-
#9
alto_textblock
#9
nim.
#10
alto_textblock
#10
dové v její válce s Bury se chovali a zařídí
prý dle toho další jednání své. K tomu
dlužno odpověděti, že lord Salisbury svou
odpovědí k burským návrhům smiřovacím
národu anglickému nenaklonil sympatie ostat-
ních národův, jichžto nedostatek v Londýně
patrně velmi nemile pocitují; ale že ho při-
praví o poslední zbytek přízně a úcty
v ostatním světě, bude-li usilovat o připo
jení burských zemí k říši velkobritanské
ohněm a mečem.
#11
alto_textblock
#11
Z parlamentnich výborů
(Pův. zpráva »N. L.-)
Z Vídně, 14. března.
Zamítnutá permanence živnosten-
ského výboru.
Zpráva politické komise panské sněmovny
rozdaná v sobotu a obsahující usnesení, navrh
nouti plenu, by nepřistupovalo na projekt perma-
nence výboru živnostenského poslanecké sně-
movny, způsobila mezi členy tohoto největš
nevoli. Tato žádost datuje se již od loňska.
Byla hlavně způsobena přáním, aby se vyhra-
dilo s dostatek času projednání pronikavé re-
formy řádu živnostenského. V dnešní schůzi
živnostenského výboru o jiném nebylo řeči,
Předseda Zallinger učiníl toto sdělení
»Na základě usnesení, učiněného v poslední
schůzi výboru, měl jsem rozmluvu s předsedou
ministerstva a ministrem obchodu v záležitosti
parmanence výboru. Od ministra obchodu výbon
sám již slyšel, že vláda chová se vůči myšlence
permanence živnostenského výboru blahovolne
a totéž mohu sděliti též o předsedovi mini-
sterstva.
Nynější stav otázký je tento: Komise sně-
movny panské se usnesla, že z formálních dů-
vodů nemůže doporučiti panské sněmovně sou-
hlas k usnesení poslanecké sněmovny ve příčině
permanence živnostenského výboru. Panská sně-
movna nepochybně dnes sehválí usnesení komise
a nelze popírati, že proti usnesení tomu nedá
se formálně ničeho namilati. Kdyby permanence
výboru před odročením sněmovny byla ještě
možnou, mohlo by se státi jen tak, že by vláda
podala rozsáhlejší předlohu sněmovně a že by
pak sněmovna na základě télo předlohy usnesl
se o permanenci výboru, načež po odstranění
této formální překážky by panská sněmovna ne-
pochybně usnesení to schválila. Toto usnesení
mělo by však jen tehdy praktický význam
kdyby sněmovna se nesešla před podzimkem
poněvadž by v tomto případě měl živnostenský
výbor připraviti materiál pro zasedání podzimní
Bude-li však, jak se očekává, řísská rad
opět svolána v květnu, pouěvadž permanentní
výbor za zasedání zemských sněmů přece ne-
může zasedati, byla by permanence živ-
nostenského výboru bez praktického významu
Žádá členy výboru, by v tomto smyslu na
zúčastněné kruhy živnostenské působily ko-
nejšivě, kdyby výbor nyní již nebyl prohlášen
permanentním. Prohlášení výboru permanentním
bude zajisté možno v květnu nebo v červnu,
podá-li vláda nějakou větší předlohu.«
O tomto sdělení rozpředla se čilá, b
pohnutá debata. Někteři členové výboru
prudce kritisovali jednání komise panské sně-
movny a žádali, by permanence výboru byla za
každou cenu prosazena.
Posl. Erb tvrdil, že vláda nemá srdce
pro maloživnostníky a že chrání jen zájmy
velkokapitalistův a židů.
Posl. Böheim navrhl, aby panské sně-
movně byla projevena nedůvěra.
Posl. L. Steíner hrozil, že všem ne
přátelům živnostnictva budou vytlučena okna.
Ohlašoval pak, že se budou konati každý večer
ve Vídni hromadné schůze živnostnictva a po-
uliční manifestační průvody.
Posl. Holanský pravil, že jak říšská
#12
alto_textblock
#12
rada, tak vláda je málomocnou, poskytnouti
pomoc maloživnostnictvu, protože v Rakousku
poroučí kapitalisticko-liberální manchestrovská
klika, která nepřipustí, aby bylo pomoženo
maloživnostnietvu. Dnes jest opět viděti, že tato
klika zase zvítězila. Vláda při každé vhodné
příležitosti prohlašovala, že nebude-li parlament
dělným, že na poslancích bude vina, že se pro
živnostnictvo ničeho nestalo. Je potřeba, aby po-
slanci šli mezi řemeslnictvo a řekli, že nenesou
vinu oni, nýbrž jedině systém v Rakousku
vládnoucí, za něhož rozhoduje jen a jedině
velkokapitalistická klika.
Posl. Březnovský pravil, že již dávno
řemeslnictvo se přesvědčilo, že od této říšské
rady a to z důvodů, které uvedl posl. Holanský.
nemůže ničeho očekávati. Je to viděti právě
dnes, poněvadž se nepřipustí k projednání an
změna 88 59. a 60. živnostenského řádu, která
byla živnostenským výborem přijata.
Na to usneseno vyslati sedmičlennou de
putaci k předsedovi ministerstva a předsedovi
panské sněmovny. V deputaci nalezali se po-
slanci: Zallinger (předseda), Březnovský, Stojan,
Rychlik, Weisskirchner, Böheim a Glöckner
Deputace odebrala se do ministerské síně k mi
nistrpresidentu Körbrovi. Dostalo se ji této od-
povědi: »Vláda je zajisté ochotna permanenci,
kdyby byla povolena panskou sněmovnou, do-
poručiti eísaři k sankci. Nečiní proti prohlášení
výboru žádných námitek, však na vůli vlády
věc nezávisí, ježto nemá, žádných prostředků.
by na panskou sněmovnu dělala nátlak. Nový
zákon o podomním obchodu bude vydán, jeho
základy jsou již vypracovány, avšak živnosten-
ský výbor musí počítati s faktem, že dle pra-
videl zákona nemůže zasedati za kampaně sněmů
zemských. Vláda na jisto svolá říšskou
radu ve druhé třetině května a podá
pak parlamentu své elaboráty. Živnostenskému
výboru může stačiti jistota, že mu bude po-
skytnut náležitý čas po Velikonocích.e
Deputace odebrala se pak k presídentu
panské sněmovny kn. Windischgrützov
se kterým poslanci Stojan a Březnovský mluvil
česky a žádali, by zmíněnou zprávu komise
vzal z denního pořádku. Předseda panské sně-
movny namítl, že nemá k tomu dle jednacího
řádu žádné právomoci a že se to může státi
jen na podnět některého člena panské sně
movny, dá-li k tomu plenum souhlas.
Když mu bylo praveno, že by dnešní za-
mítavé votum panské sněmovny na veřejnost
interessenty živnostenské mělo nejhorší dojem.
odvětil: »Panská sněmovna musí v této příčině
za svoje rozhodnutí něsti zodpovědnost.«
Ministr obchodu vyslovil se ve stejném
smyslu jako dr. Körber.
Deputace hledala pak člena panské sně-
movny, který by intervenoval v jejím smyslu.
Ochotu k tomu projevil konservativec baro
Walterskirchen. Avšak narazil na takový odpor.
že žádaného podnětu v panské sněmovně ne
učinil.
Tato schválila návrh professora Czyblarze.
by žádosti poslanecké sněmovny
vyhověno nebylo.
Zpráva, že panská sněmovna permanene
zamítla, dostala se do výboru, jenž o 2. hod.
odpolední se opět sešel. Účinila tam dojem nej-
nemilejší a dán mu nepokrytý projev všemi
členy. Bylo praveno, že cokoliv pověděl ministr-
president dr. Körber a ministr baron Cal,
nejsou leč sliby. Nejlépe že by bylo, kdyby
všichni členové se vzdali mandátů. Bylo pak
usneseno uložiti předsedovi poslanci Zallin-
grovi, by naléhal na presidenta poslanecké
sněmovny, by na denní pořádek se dostaly a
najisto ještě před rozchodem na velikonoční
prázdniny se vyřídily změny S§ 59. a 60. živ-
nostenského řádu. Uvádíme je, jak jsou živno-
stenským výborem navrženy, na jiném místě.
Posl. Zallinger, předseda výboru, vy-
#13
alto_textblock
#13
slovil při rozchodu naději, že snad přece podaří
se vzhledem na zákon o podomním obchodu,
vládou v panské sněmovně dnes ohlášený, per
manenci výboru vymoci.
Dlužno dodati, že také v tom případě,
kdyby pernanence ve všech instančích byla
schválena, může stálý výbor v době, ve které
říšská rada nezasedá, býti svolán jen císařským
rozhodnutím
*
*
#14
alto_textblock
#14
Živnostenský výbor rozeslal dnes
zprávu o předloze, jíž upraviti se má po-
domní obchoď a jednatelství. Před-
loha má nápis: Zákon o změně a doplnění
SS 59. a 60. živn. r.
Misto těchto článků mají se vřaditi tato
ustanovení: 8 59. Majitel živnosti ješt oprávněn
vyhledávat objednávky cestováním sám anebo
plnomocníky s úřadní legitimací u obchodníků,
továrníků a j. živnostníků a sice věcí, jichž se
v oboru jejich užívá, nesmí však — mimo trhy
— míti s sebou na prodej žádné zboží, pouze
vzorky. Ku prodeji tiskopisů a sbírání předpla-
titelů a upisovatelů je třeba povolení dle § 23.
tisk. zákona. Obchodní cestující a jednátelé,
již z obchodu hledají objednávky pro více živ-
nostníků, mají to oznámiti, jako samostatnou
živnost dle § 55. Dle jednatelského povolení
agent má právo dělati obchody na vrub svého
zmočňovatele s obchodníky, továrníky a j. živ-
nostníky jen ve věcech, jež spadají do jejich
oboru, může předkládati vzorníky, udávati ceny.
přijímati objednávký a kupovati i na vrub zmoc-
nitele. Odevzdávali něb zasílati objednané zboži
objednavatelům nesmí. Samostatný obchodní jed-
natel nesmí s sebou míti mimo vzorky zboží, ne-
smí míti vlastní sklad zboží, prodávati vzorky
nebo zboží na svůj vrub a vésti jednatelské
obchody s osobami, jež nemají práva je zpra-
covatinebo prodávati. Zmocňovatel má vzorky
označiti. Obchodní cestující a samostatní ob-
chodní jednatelé nesmějí shánět objednávky
u soukromníků.
§ 59. a) Výrobci hodin, zlatého a střl-
brného zboží, obchodníci s tímto zbožím, kle-
notníci a obchodníci s drahokamy a zmocněnci
v jejich vlastních službách mohou s sebou mlti
na cestách nejen vzory, ale samotné zboží ku
prodeji, pokud je dle vzoru prodávati nelze, ale
zboží to se musí prodat jen oprávněnému pře-
kupníkovi.
§ 59. b) Ustanovení o obsahu a vyhoto-
vení legitimaci pro cestující vydají se cestou
nařízení.
S 59. c) Cestující, zastupující cizí podniky
průmyslné, řemeslné neb obchodní podlehají,
pokud dle obchodních smluv jsou do tuzemsk
připušténi, týmž pravidlům. Prve uvedených le-
gitimací nepotřebují, kdo se vykážou legitimač-
ními lístky živnostními, jak obchodní smlouvy
stanoví.
§. 60. Nabízet od místa k místu mimo na
trzích, roznášet a nabízeti zboží po domech
smějí jen lidé, oprávnění k tomu zákonemo
podomnictví. Toto omezení netýká se nabízení
věcí jako: mléka, vajec, ovoce, zeleniny, másla,
drůbeže, dříví pro denní potřebu — po domech
neb na ulici. Pro lihové nápoje a ocet tatn
úleva neplat. V zemských hlavních městecha
městech, kde je přes 10.000 obyvatelů, může
se toto nabízení některého zboží po vyslechnut
zemědělské rady nebo pod. hospodářských kor-
poraci a zúčastněných živnostních společenste
usnešením obecního zastupitelstva na určitý čas
zakázati. Ve zvláštních případech živnostenský
úřad I. instance, vyslechnuv příslušná společen-
stva, může povoliti vždy na tři léta a na od-
volání podomní obchod s vlastními výrobky
malým živnostníkům domácím.
K tomu vydají se zvláštní úřadní legiti
mace, pro takového živnostníka jedna, avšak
může se přenést na určitého člena rodiny neh
zástupce, jenž se předem ustanoví. Zaměstná-
#15
alto_textblock
#15
FEUILLETON.
#16
alto_textblock
#16
V Praze, 14. března.
6— (Kronika.) Nahoře na pozemku bý-
valých hradeb Marianských, proti nádraží za
Bruskou branou zvedla se veliká novostavba.
Několik poschodí, dlouhé řady oken, pobočná
křídla a drobnější pavillonové stavby vůkol při-
pomínají nějaký ústav. Je to budova nové c.k.
pěší kadetní školy. Zdě nejsou ještě omítnuty,
sle vše je už pod střechou. Než uplyne jaroa
léto, bude všecko vyleštěno a vyšňořeno. Někdy
na podzim vytrhnou z bývalých králodvorských
kasáren na Josefském plácku řady mladých vo-
jtěků žlufě na límci oprýmkovaných, provázení
ttorem svých vojenských učitelů a vychovatelo
1za veselého třepotu trubky a rachotu bubnů
postěhuje se kadetka do nového, úpravnějšího
bytu. Každý rád povýší. Začazené, oprchal
stálim sině na Josefském náměstí osiří, spustnou.
Osud bývalého dvora českých králů bude do-
vršen. Staré kasárny budou srovnány se zemí.
Na prostranném místě, ve středu města, na kři
žovatce nejživějšího proudění velkoměstského ži-
vota bude uprázdněno staveniště, jakému co do
okázalosti v obvodu metropole ne tak hned
n
druhé se vyrovná.
Jak bude skvostného místa využito?
Jisté napjetí zvědavosti je tu pochopitelno
— Sem musí přijít nějaká monumentáln
budova ! říká si pravý milovník Prahy, prochá-
zeje se městem, rovnaje v duchu ulice a ná-
městi a obohacuje ve své obraznosti štědře bu
doucí pražské pohledy a průzory.
A kdo pak z nás ve své obraznosti neby
už takovým tichým mecenášem královského
města?
— Nějaká velestavba, ať už toho nebji
ného účele! Anebo při nejmenším, skupina bu
dov, v pěkný stavební, souhlasný celek sladěná
sem rozhodně patrll
#17
alto_textblock
#17
Idea leží na dlani. Náměstí dosud ne
mělo tvaru ani podoby. Po dvou stranách troj
úhlu veliká nádvoří, zděným plotem prostě
obehnaná. Na nich malované anonce jako vrchol
ozdoby. Obě hradby bohdá co nevidět zmizí. V boku
u Prašné brány i naproti u bývalých Hybernů uvolní
se místo novým stavbám. Nadejde možnost, vyča-
rovati tu ze země budovy lepotvárných podob.
Zajistiti novému náměstí, nejživějšímu, v samém
srdci města se rozkládajícímu, krásnou podobu
pro příští věky.
Tedy důležitý moment nadcházíl
Jinde na tak okázalých místech vztyčují
své nejpyšnější výkony stavitelské, budují svoje
moderní radnice, svoje národní musea, stav
paláce svých ústavů veřejných a blahonos
Jakým budovám my zde vykážeme místol
Kde je básník stavebných rytmů a har
monií, aby rozřešil úkol položený tak vábně
ěenr
*
Není pochyby, stavitelské dílo, které vy-
roste na pozemku někdejších králodvorských
kasáren rozhodne o rázu a povaze budoucího
Josefského náměstí.
Jaký bude ten ráz?
Měly se tam pnouti k výšinám sloupy
oblouky příští, s přepychem založené české sně-
movny, paláce samosprávy domácí, zemské naší
vlády. Mluvilo se o tom nějaký čas. Ale pro
budoucí sněmovnu nalozeno pak místo jiné.
vhodnější. Třeba tedy ohlédnouti se po jiném
dpde
smělejším projektu.
Což o projekty monumentálních staveb
Ty by se daly rozpřádat a kouzelným stavivem
obraznosti provádět do forem nejnádhernějších
snadno a lehce jako pohádky v Červené kar
kulce! Není-li pravda? Jen škoda, že ty věci
ve skutečnosti ne tak snadno se vyřizují. Tu se
to hned rojí otázkami, ohledy, námitkami a po-
chybnostmi
Pozomek je prý ostatně už zakoupen.
#18
alto_textblock
#18
ných.
#19
alto_textblock
#19
Živnostenská banka si svého času pospíšíla
A banka je hospodářský ústav. A hospodáři
jsou nechutníci. Především po výnosnosti se dola-
zují. A bez rozpočtu položek, bez vykázaných
dokladů splacení a — zisku nedopustí ani kámen
na kámen položiti. A nepřijdete-li se svým vý-
kazem v čas, rozdělí se pozemek krátce na
parcely. A než se ohlédnete, začnou na draho-
cenné ploše vznikati známé obludy cihlových
holubníků, stěna se bude tísniti ke stěně, okno
k oknu, patro se vršiti na patro. Jednoho dne
se probudíte a krásný sen nádherného středu
města, bohatstvím stavitelských forem obroube-
ného, bude ten tam. Na místo něho obklop
vás ohrada pětipatrových, žlutavou šedí natře-
ných stěn, jako obrovská struhadla trčících
k nebi a přeplněných na radost mistra skle
náře řadami čtverhranných, obdélných otvorů .
Vždýť ji znáte tu libeznou architektoniku
našich předměstí!
Což by se, nenašla spása z té ztrašideln
prósy?
Ve středu města, na drahém pozemku,
těžko týčiti věkovitě stavby z pouhé krasochutě
To jen velmoži a knížata si dovolují taký př-
pych. Nám ostatním mravenečkům denní lopoty
nezbývá, než třímati suchopárné nauky o frukti
fikaci kapitálu.
Nu a což? Nebyl by toho druhu návr
na vybranou ?
Slyšeli jste blouzniti o moderním prý hotelo
jakého má Praha pomalu už nezbytně zapotřebí
Na mou věru ! Velkoměstský hotel moderního
slohu, vně i uvnitř skvostně zařízený, opatřený
nejvybranějším pohodlím a při tom na zásadách
solidnosti založený, všem třídám a potřebám
obecenstva stejně přístupný, všem požadavkům
hovící a všem měšcům se stejnou ochotou v
ústrety vycházející! K tomu hotel, jenž by při
vší kosmopolitické zdvořilosti ven i uvnitř hrdě
nesl na odiv svůj národní ráz — nebyla byto
pěkná myšlenka?
#20
alto_textblock
#20
Hotel velkého slohu, moderní, národn
hotel? Dosud v Praze takového nemáme.
nebyl by jistě k hanbě královskému městu
Zastavme se hned při lákavé myšlénce l
Hotel velikého slohu, s dostatečným fon-
dem založený, snesl by, rozumí se, už nějaký
rozlet fantasie pro svůj zevnějšek. V našem
cechu stavitelském máme už umělce vzdušných
profilů a motivických skladeb, jimž při tom po-
myšlení, hádám, vesele už tančí před očim
kružitka a rejsovátka. O to by nebylo! Jiná
starost je nalehavější.
Kde je — podnikatel?
Podnikavého jednollivce, s náležilým rozhle-
dem a pevnou rukou, aby se rozmérů díla ne-
zhrozil, té chvile nikde na obzoru. Co pak
Společnost? Družstvo? Akcie?
Taky už se ozvalo to heslo
Ale tu zas páni znalci krouti nedůvěřiv
hlavami. Společnost je vždycky dav. A dav
Je složitá bytost. Jen zřídka schopná sjednoce-
ného podnětu. Leda za okolností výminečných.
za přispění zvláště šťastného momentu . .
někdy . ..
#21
alto_textblock
#21
A což kdyby šťastný moment právě se na
skytal ? , .
Nějaké špyty — špyty se trousí.
V kruzích, jež jsou blízky dnešnímu před-
sednictvu pražské Měšťanské besedy, přišla
otázka na přetřes. Jisto je, veliké středisko
společnosti dalo by už jakous oporu, nejstarší,
nejčelnější spolek, finančně silný a pěkným ma-
jetkem sám vládnouci, nebyl by při podniku
činitelem k zahození. A což, kdyby bylo spolků
víc? Život náš v tom směru pěkně pokročil.
Máme tolik spolků, jednot, klubů a organisací,
pevných již a ustálených! K tomu nějaký je-
dinec mohutný se znalosti odbornou a talentem
organisačním i energii patřičnou! Proč by se
nenalez!? A dohromady, kdož vl, jaká po
tence činorodá by vyrostla?
#22
alto_textblock
#22
I nejsilnější spolek ve starých, nedostateč-
ných místnostech zakrňuje časem. Chce-li žíti a
vzkvétati, má zapotřebí světla a vzduchu, jasného
a radostného okolí jako každý organism. Měšťan-
ská beseda dávno těžce nesla svůj ústrk v roz-
voji dnešního našeho společenského života.A
ten nezaviněn než těsnými již poměry spolko-
vého domu v zastrčené uličce.
A zde se myšlenky stýkají: spolkový dům
prvořádného rázu a národní hotel velikého
slohu — zdaž by se to nedalo sloučiti? A Mě-
šťanská beseda, mravní osoba veliké hospo-
dářské sílý, v čele podniknutíl
Představte si velkolepou novostavbu, obrov-
ský vícehran, s arkádami kolem dokola, na
způsob Gostinných dvorců petrohradskýcha
moskevských anebo Sukienic krakovskýchl
Průčelí v lahodném souhlasu se sousední Praš-
nou branou formována. V arkádách bohaté
krámy a sklady. Různá průčelí a trakty růz-
ným účelům věnována. V průčelí do Josefského
náméstí národní hotel. Rozsáhlá terassa s vy-
hlídkou na čilé korso valící se kolem od Při-
kopů k Eliščině mostu, v lélé otevřená, v zimě
zasklená. Ve výsokém přízemku ochozy a ho-
stinské síně. V podzemí veliká restaurace na
způsob radničních sklepů německých. V jiných
traktech a křídlech místnosti spolků, besed,
klubů. Zbytek jiným potřebám pronajatý. Ce-
lek, jakýsi palác Národních Jednot, nejmoder-
něji zařízený a opatřený
A zevnějšek — stavitelský klenot! A prá-
vem četlo by se o Praze pak v cestopisných
příručkách a popisech, kterak že tu »národní
duch, po nějaký čas utlačovaný, vzrosti a znovu
vyníkl zvlášť ve stavbách, jejichž prvky
byly vzaty z renaissance . . . domácího slohu.«
A podobně! . . . *)
Nedráždí vás také to pomyšlení?
#23
alto_textblock
#23
*) K. Buls: Estetika měst. Přeložil dr. J.
Podlipuý-