Vychází každý den mimo v neděli a svátek O 3. bod. odpoledni.

DOPISY frankované a podepeané phjímá

Předplácí se v administraci v Ostrovní ulici eislo 1508—IL v Praze: poštou:

měaíéně . . 1 zl. 10 kr. čtvrtletně . 3 „ 30 „ půlletně . . 6 „ 60 „ celoročně . 13 „ 20 n Jednotlivá éíela 5 kr. в nedélni prilohon 6 kr.

1 zl. 86 kr 8 " Z " 16 ; - ;

CECH.

. a. ^ c e r Ostrovní ulici čís. 1508—H. RukopieAv nevracíme a nepodepaanýcb nedbáme.

REKLAMACE «těné poaýlány nefrankovány. Inseráty počítáme nejlevnéji.

nfzapečetěné poaýlány budtež skovány.

ČÍSLO 50.

V Praze, v Pátek dne 2. béezna 1894.

ROČNÍK XXVI.

Pozvání к předplacení na měsíc březen pollticleólio d-erLUÍlc-u. „CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčně zl. 1'35 čtvrtletně zl. 4* — ročně zl. 16 — Pro Prahn s donáškou do domu : měsíčně zl. 1*10 čtvrtletně zl. 3-30 celoročně zl. 13'20 Za donášku do doma, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ poukázkami administraci „Čecha“ v Praze, Ostrovní ulice é. 1508-H.

České bohoslužby v Žatci. V Praze, 3. února. J. M ndp. biskup litoměřický dr. Em. Scböbl zastává úřad nejvyššíbo pastýře v die- cèsi království našeho, kde dáno jest mu bojně příležitosti sbromáždovati dle slov písma uhlí řeřavé nad hlavami svých nepřátel.­ Diecése tato jest totiž ▼ Čechách jediná,­ která má většinu obyvatelstva německého­ a toto vědcmí dodává právě většině této odvahy к velice bezohlednému utlačování­ českých menšin nejen ve příčině ná rodní, nýbrž i náboženské. Tak máme v živé paměti, jakých dlouhých, úmorných zápasů stálo a stojí české obyvatelstvo v Kounové, Podmoklech, Vrchlabí. Kostomlatech a jiných nedočetných městech a osadách, než se domohli,­ pokud se týče, domohou služeb Во žích v jazyku materském. Všecky prostředky násilí a terrorismu, všecek nátlak odvislosti majetkové a chlebové­ byl uveden v činnost, aby se dotyčné snahy českých menšin — které někdy nimi ani nejsou — zmařily, a když úřady země panské, pokud se týče církevní německým mocnostům záležitost tu jako požadavek práva к vyřízení odkázaly, tu .uchylují se tito vždy к nejpromyšlenějším prostředkům odkládacím, které by byly ke cti každému Punovi. A když všeckv pokusy odporu jejich bývají zmařeny a Čechům přece po právu se stane, pak zaujmou naši vždy dobří sousedé­ posituru na vše odhodlaných zoufalců, vyhrožujíce, že vystoupí z církve katolické a dají se na starokatolicismus, že zastaví své příspěvky к účelům církevním atd. Za takých okolností jest vrchnímu pastýři­ diecése litoměřické potřeba zvláště hojných darů milosti Boží, zvláštní bdělosti a paměti, aby olej v lampě jeho úřadu nevyschl,­ a zvláštního pocitu pastýřské povinnosti­ a zodpovědnosti, aby spory a sváry tyto řešil mocí svého úřadu apoštolského ve smyslu slov Kristových : .Jdouce učte všecky národy v . . .“ ve smyslu ducha ev. církve. A vrchní pastýř diecése litoměřická v duchu tomto dosud mužně a neohroženě kráčel. Uvedli jsme již za nedávné příle žitosti jeho sedmdesátých narozenin (dne 12. února t. r.) na pamét slova, která pronesl­ při svém nastolení řka : „Jsem sice ro dem Němec ale miluji obě národnosti stejně." Jeho Milost osvědčuje pravdu těchto slov při každé příležitosti. Tak v paměti jest, jak zvláštním dopisem obrátil se na poslance inženýra Sirgmunda v Teplicích, jenž učinil předloni zvláště „liberální" pro jev o náboženské kvalifikaci německých liberálů,­ z čehož tisk strany této s „Bohemií"­ v čele učinil „cause célèbre" a tyto dny dotvrdil přísně spravedlivé stanovisko své zase rozhodnutím o českých bohoslužbách­ v Žatci. V městě tomto žije totiž značná menšina česká, již nelze dokonce zařadili­ do kategorie t. zv. „floctuirende Bevölkerung",­ kterýmž názvoslovím chtějí naši Němci označiti české menšiny za stěhovavé a tedy práv občanstva usedlého nehodné.

: vadních skušeností pak „Besedy" předpo- ikládají již u členstva svého jistou majetkovou­ a společenskou kvalifikaci, ze které nelze­ nijak dedukovati na obyvatelstvo „stěhovavé."­ A tato česká menšina, kteráž konečně nebledlo ke všemu může se pro sebe dovolávat!­ platnosti článku 19. státních základních­ zákonů, žádala, aby pro ni a její školní děti, jichž jest přes 200, zavedeny byly české služby Boží, žádala, aby Boha a Pána svého mohla vzývati mateřským jazykem.­ Jakých prostředků německé obecní zastupitelstvo žatecké na zmaření myšlénky té užilo, jest čtenářům našim již známo. Dnes třeba nám dodati nejzajímavější zjev z tohoto obstrukčního děje. Když nd. ordi- nariát litoměřický totiž nařidil, že české služby Boží v Žatci konati se musí, vyslalo město k J. M. ndp. biskupovi deputaci, která mu měla následky tohoto „osudného" činu rozložití. Při tom se slavná deputace uchýlila ke lži, že totiž Čechů v Žatci jest jen 600 hlav. Na to — dle „Saazer Nachrichten" — odpověděl jim ndp. biskup, že ne 600, nýbrž­ 3000 duši a 200 dětí čítá česká menšina­ žatecká a že těmto musí poskytnout! příležitosti, aby služby Boží ve svém jazyku slyšeti mohli. Na to jali se mluvčí depu tace hroziti, poukazujíce na „následky", jaké nařízení ndp. biskupa bude miti v oby vatelstvu německém, kterému jest zjevno, že se Čechům jedná jen „o národní demon straci Němce vyzývající". (I) Pánové hrozili dále, že tím by „zájem německého obyvatelstva katolického na institucích­ církevních mohl ochabnouti, že by obyvatelstvo a zvláště spolky německé slavností­ církevních se nesúčastnily, dokonce prý pak i víře se odcizili a četné příspěvky své к účelům církevním zastavili mohli." A na . toto dal vrchní pastýř odpověď, která se řadí mravní svou opravdovostí a povznešeností mezi nejpamátnější projevy apoštolátu všech věků a národů : Ndp. biskup­ pravil totiž : „Za to, co činí velcí a dospěli, nejsem odpo veden, ale odpověden jsem za blaho 200 českých dětí. Těmto musím poskytnouti možnost, aby se jim dostalo českých služeb­ Božích, českého vyučování náboženství, aby se nestaly socialisty a zločinci jiného druhu." A jak šlechetný vrchní pastýř řekl, stalo se. Učinilť sice žateckým nacionálům tu koncesi, že české služby Boží budou se konati v jiném chrámě než v původně к tomu určeném děkanském, ale to na věci ničeho nemění; „Saazer Nachr." aspoň nevidí v tom žádného úspěchu. A tak objevila se i tu církev katolická povznešena nade všecky ostatní moci kul turni ; neboť kdežto myšléoka výlučné národní tlačila Němce na stanovisko násilí­ a přemoci, zlámala moc jejich zá sad řetězy, jimiž chtěla rodné bratry naše ona spoutali 1 Lordové a lid. — „The Lords and people" — pod tímto záhlavím uveřejňuji anglické listy celou­ řadu demonstrativních osvědčení lidu proti domu lordů, protože nepřijali celou řadu předloh jim podaných od poslanců lidu Mezi těmi neoalezá se pouze povšechně známá předloha irská, ale i předloha o vhodnější upravení venkovských far, z nichž přemnohé mají sotva 200 duší. Co však lid proti lordům popudilo nej více, jest, že zavrhli návrh poslanců z lidu na upravení „Trade Union", jež v celé Anglii čitá 450 spolků se členy v počtu 1,260 000. Gladstonův orgán „Daily News" sice s patrnou ochotou uveřejňují všecky projevy proti lordům, z nichž ale poznává se, že nevole proti lordům není uměle dělaná,­ nýbrž spůsobena jejich umíněným, naprosto­ odmítavým chováním naproti oprávněným­ požadavkům lidu. Jakmile tomu povětrnost dovolí, budou „Hyde Parku* pořádány ohromné tábory — meetinky lidu, jež prozatím konají se

soudíc dle toho, co již nyní proti lordům | >* ně díky. Pobyt v St. Martině mne, doufám, se mluví. V tomto týdnu odbýval se mee- i dokonale u«pokoj(. Přijmete, prosím, výrss mé ting v „Town Hallu" četně navštívený od * členů parlamentu, na němž přijata resoluce

. . .. prostranných místnostech Londýna. V pr>- Naopak Čechové žatečtí tvoří velmi ši-i levici března má se odbývali obrovský mee- rokým jádrem kolonii usedlých živnostníků, ting 450 spolků anglických „Trade unions* kteří jsou společensky a národně aoustře- obchodních a živnostenských spolků, při děny v „české besedě*. Podle našich dosa- němž může dojiti к vážným demonstracím,

toho znění : Dům lordů jest nejen škodlivý, ale i nebezpečný (notonly mis chievons but dangerous) a proto má býti zrušen (abolished).­ Poslanec jeden citoval slova z Priora The world is a bundle of hay. Mankind are the asses that pull, Each pulls in a differend way, But the greatest of all is John Bull. (Svět jest otepí sena, člověčenstvo po zůstává z oslů, kteří z něho škubají. Každý škube různým spůsobem Ale největším oslem ze všech je John Bull.) Poslanec Vollfried Luwson pravil : Dům lordů jest největším zlořádem našich dnů. A co my к tomu říkáme ? Pořadatelům těchto meetingů patrně běží o to, aby anglický lid poštván byl proti lordům ; proto užívá, jak jsme svrchu ukázali, břitké satiry. Zde příklad jiný : — Popatř lide sem — volá jeden člen parlamentu, — jaký ty jsi ! Ty pravíš lor dům : Vy jste mi dali jednu přes nos, druhou přes tvář, vy jste mi šlápli na šij, ту jste mne shodili se schodů. Na mou věru, lorde, udéláte-li mi to ještě jednou, já to budu muset vžiti к vědomosti.­ (Bouřlivý smích ) Před několika sty lety strana liberální uřízla hlavu jednoho krále, avšak na neštěstí­ hlava jiná opět na jeho místo se usadila­ a z této hlavy narostlo několik set králíčků, kteří teď Anglií vládnou — Naproti­ Labouchéroví, jenž lordy v jedné schůzi zastával, pravil : Labouchére by za svoji obranu lordů zasluhoval, aby z něho udělali biskupa methodistů. My jsme národem­ (Osedlaným lordy — peendden na tion. — Ba již i anglické ženy pořádají schůze, v nichž protestují proti lordům. — Dům — pravila jedna — sestávající ze samých de dičných zákonodárců, jest křivdou a stálou překážkou pokroku. Dne 18 března půjdeme­ všickni do Hyde-Parku a budeme volati : Abolishion of Lords ! — odstranění domu lordů. — Jiná řečnice nazvala dům lordů : man- glingmachine — mandlovačkou lidu. Národní Liga připravuje к 18. březnu velkou demonstraci к odstranění „tyranie privilegovaných tříd" na posměch represen tativní autority. — Dnes — volá opět jiný řečník — jedná se o život anebo smrt. Nastaly jiné časy, nechť jim lordové porozumějí a připojí­ se к lidu — Uvedli jsme tuto pouze hlasy, jež se v Anglii proti nynějšímu složení domu lordů ozývají. Je-li mezi nimi porozumění duchu nové doby, nesmí si déle počínati tak, jak si počínali­ naproti Gladstonovým opravám příkře odmítavé. Dle všeho zdá se, že nežli Gladstone splní tajné přání lordův svým odstoupením, že dříve jim nadělá ještě asi mnoho mrzutostí.

úoty a oivédóeni mého opHmnébo přátelského smýšleni. — Na nádraií mentonvkém, odkndi do Sv. Martina, olle císařovy cesty, vede pak již jen silnice, byl Jeho Vel. císař a král uvítán­ všemi tamějiími franoonaskými úředníky, kteříž právě dli ve Sv Msrtině. Prefekt s Niaay přivítal a posdravil císaře jménem frsnconziké vlády. Židé a Štýrsko. Městské aastnpitelstvo ve Št. Hradci aekáaalo temnějším židům ,ko- šerovánf" čili jejich nekřesťanské zabíjení zvířat.­ Takový aákaz ex stoje i jinde, na př. ve Švýcarsko i v Sashn. Vláda rakouská usnesení obecního zastnpiteJstva štýrskohrsdeokého sestavila­ a vyšádala zi příslnšné spisy. K cirkevné - politickým poměrům V Uhrách. Tyto dny „odhalil" baron Ivor Kaas v „Petti Nsp’ó" „spiknutí", kterým svého ěssu svržen byl brabě Ssapáry s před- sedcictví m-niiterstva. ; Odhaleni toto sni: „Na podzim r. 1892 mlnveno bylo v ministerské­ radě o církevní politice kabinetu, při čemž brabě Szap&ry jako chéf kabinetu oproti sčatkn civilnímu zaujímal totéž stanovisko, jaké zastává nyní. Hrabě Csáaky, Wekerle a Stii&gyi však prý žádali určité obligatórni sňatek oběanský. Konečně však prý přizvukovala­ celá ministerská rada návrbn hraběte Ssapárybo a tento odejel do Vidně aby si vy. žádal svolení kornny, jehož se mn i dostalo. Potěšen tímto úspěchem přišel pak Ssapáry s tváři radostí aáříoí do klnbn liberální strany v Pešti. Ale tam se zatím staly velké změny. Družina Tiszova splakala palácovou revolnoi a když brabě Ssapáry objevil se v místnostech klubovních, přišel к němu baron Karel Huszár, aby mu rdělil, že se mnsí — poděkovali, poněvadž­ by jinak nastala roztržka ve straně. Hrabě Ssapáry prohláiil, že se tomu chce na každý způsob vyhnonti a zažádal o demissi. A co způsobilo tento náhlý převrat ? Krátce před tím namluvili totiž někteří důvěrníci družiny­ Tizzovy, aby jmenoval Štěpána Tissc, syna Kolomanova, ministrem vnitra. Hrabě Ssepáry mluvil o tom nejdříve z „téton" а když tento problá'il se proti tomo, byl hrabě Ssapáry tak — neopatrným, že jeho nesouhlas bral do opravdy. Jmenování se tedy nestalo a hned potom vydáno ve straně bealo, že hrabě Ssapáry jest žpatným předsedou ministerstva a že mnsí býti svržen." Teto odhalení vládní listy do krve popírají a některé snaží se je paralysovati „odhaleními" s opáčnon tendencí. Tak jistý vládní list vypravnie zcela vážně, že hr* bé Szapáry chtěl jmenovat! ministrem spravedlnosti­ semřelébo (samo vraž don) poslance Alezia Bořrcsse jenž sprenevěřil značné peníze,­ poněvadž byl nepřítelem civilníbo sňatku. Známo však jest, že Bokross byl až do konce svého života důvěrníkem Tiszovým a tu třeba jeí^ě vy&ksti co na to řekne brabě Ssapáry, jenž v té věci má ještě posjední alavo — — Včerejší prohlášení dra. Kchla, tajem- n ka kardinála primáša Vtssárýho, jest odpovědí­ na výrok předsedy cherského ministerstva dra. Wekerle, jenž byl ve sněmovně těchto dní naznačil že kardinál Vassery byl původně pro civilní cň*tek. Očividnm tuto neprsvdi vyvrací dr. Kobl i tím, že svádí toto místo z pamětního­ «pisa, jejž byl herd nál Yassáry podal císaři: „Ježto Vaše Veličenstvo jeví vzáo.ou panovnickou otnoiť vyslechnout! milostivě též npřímná vyjádření Vaiiob věrných poddaných.

Politický přehled vnitřní. osměloj» se projeviti se vší otevřeností, že v Praze, dne 2. března vládni předloha o sňatku nemt ba přijati sni Nová volební oprava Vůdcové tří v jeji zásadách ani v podrobnostech. Nemohu stran koaličních sdělili důvěrníkům svých kluků ji přijati, protože cdporoje dogmatům mé „základní zásady* nové volební opravy, o kte- oírkve ; dle očení katolické církve jeat sňatek rýoh byli spraveni předsedou m-.nisterstva. Dů- 1, svatosti, 2 nezruiiteloým, 3. rozhoduje vérníoi tito eúčaitní ss také vyjednávání s vlá o jeb* platností oírkev; dle vládni předlohy don, která budou v příčině volební opravy je sňatek: občanskou smloovon, 2. arri telným, nyní zahájena. Za někoňk duí budou „zá 3. rozbodnje o jeho platnosti stát. Proto zá- kladní zásady* osnámeny veškerým členům kladní zásady předlohy jiřimo odporuji učení kinbů koabčnich stran a spolu bude též celý i církve." elaborát uveřejněn. Nová velební oprava sa- i Cfrkevně-politifké předlohy a „pu- ložena bode hlavně na návrbn, jejž poslanec ma“ V uherské snèmovnè. V dolní sně- L-enkaoher podal loni 23. října v poslanecké movoé při dalším rokování o civilním manžel- aoěmovnč. i vrcholí v stvořeni páté kerie. j ství, promluvil posi, Saapáry proti. Siasi pro Tato nová knrie bnde iítati 43 poslanců, předloha ; Kovací pro stanovisko národní nichž na kaiden zem nejméné I připadne, strany ; Alb. Klas dovozoval a řeči Irány by, Čechám a Haliči připadne největší počet že tento poslanec vynasnažoval se vždycky o mandátů ' povinny sňatek občanský. Posi. Mortsanyi přj- Rakousko a Francie. President Car- jímá předloha в právnických důvodů* a doka-

not prý zaslal rakoosk- mo oíaaH v Cíp. St. Mart na toto depeši : „Jsem žťaiten, vítaje V. V. při návitžvč na franconatké půdě a při ti příležitosti a povděkem dávám výraa sverno upřímnému přátelskému amýžianí." — Bakonský­ císař prý na to odpověděl: „Těží mne laskavá­ slova vaieko telegrama a vyslovuji vám

zuje, že jest jí třeba a možná ji provètti — Zároveň oanamoji a Peiti, že byla včera ve ■němovaé nalearna „porna* • nbaalým doutná* kem. „Porna" byla naplněna — pilinami. Ve sněmovně vabodil tento nálea velkon ve- ■eost.