ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6efd8bd0-71e2-11dc-8172-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
27. září 1904. Cislo 267.
#4 alto_textblock #4
sněmu království českého takovou samo- správu, takovou moc, aby sám ří- diti a spravovati mohl hospodář ství zemské bez cizí kurately — slovem, aby se národ český stal opě pánem ve své vlasti, ve svém domě. (Výborně!) To je a musí zůstati nejvyšším cílem, nej vyšší snahou celého národa. Jen v tom s po- čívá jeho budoucnost. (Bouřlivý sou- hlas.) Cíle toho dosáhnouti se může hlavně tím, bude-li si celý národ toho vědom, v čem jeho spása, jelio budoucnost záleží, bude-li mít dostatečné politické uvědomělo- sti a vyspělosti, dostatečné stateč- nosti a vytrvalosti. (Tak jest.) Nejlepší škola k takovému vývoji, k získání potřebných vlastností pro veliký náš boj politický a státo- právní spočívá právě v samosprávě obec- ní. Vzdělávejte a vychovávejte lid český pro správu, pro blaho a roz- voj obee, aby se stal zralým a způ- sobilým pro správu, rozvoj a blah celé země, celého národa. (Bouřlivá dlouhotrvající pochvala, potlesk a ovace dr Grégrovi.) Srdečným doslovem p. taj. Harmacha byl skončen projev, jenž znamenal opravdu důstoj- nou oslavu jubilea české samosprávy.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. září. (Zemské sněmy. Tento týden zahajují následující zemské sněmy svou podzimní činnost: V pondělí dne 26. zář sněm moravský a štyrský; v úterý dne 27. sněm kráňský, v pátek dne 30. září sněm haličský a vorarl berský. Pro sněm markrabství moravskéh přichystána celá řada věcných předloh, jak zemský rozpočet na rok 1905, úprava právních poměrů učitelských, zavedení zemské pivní při- rážky, úprava právních poměrů obecních úřad- níků, reforma obecního zřízení a obecního vo lebního řádu města Brna atd. Otázka, vykoná-l sněm celý letošní úkol, bude záviseti od cho vání německé většiny a její ochoty k po žadav kům českým. Štyrský sněm sejde se letos v novén složení, neboť v něm zasednou poprvé také zástupci všeobecné volební kurie, zvolení minulý týden. Němečtí liberálové ve spolku s něme ckými agrárníky budou sice i nyní míti na sněmu rozhodnou většinu, ale vzmohla se opět kleri- kální menšina, s níž asi v mnohých otázkách budou hlasovati též Slovinei, kteří budou mlt na sněmu deset zástupců místo dosavadních osmi. Sněmu kráňském u nepředpovídá s dlouhé trvání. Slovinská klerikální menšina pro- hlásila již ústy svých vůdců dra. Šusteršiče Šuklja, že neupustí od obstrukce ani v letošním zasedání a poněvadž spojení slovinští liberálové s Němci nehodlají vyhověti jejich požadavku stran změny volebního řádu, bude sněm asi pro svou nedělnost v brzku zase odročen. Kleriká- lové ovšem by si přáli, aby sněm byl rozpuštěn a došlo na nové volby. Do sněmu haličského vstoupí opětně poslanci ruští a obnoví svůj požadavek stran zřízení ruského gymnasia v Stanislavově. Sněm se sejde ještě pod dojmem Körbrovy pouti po Haliči a Bukovině a snad se ukáže, jak platny budou zemi různé sliby, jež dr. Körber učinil za slavností, jemu na počest pořádaných. Z Vídně, 25. září. (Dementi.) »Fremden- blatt« se dovídá, že jest bezpodstatna zpráva o dosazení dvor. rady bar. Pillerstorff za zemakého hejtmana slezského.
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy zahraničně.
#7 alto_textblock #7
V Praze, 26. září.
#8 alto_textblock #8
Vladařství v knížectví Lippe. Vladař knižectví Lippe hrabě Arnoštz Lippe Biesterfeldu včera zemřel. Bylo mu 63 let. Zesnulý byl od smrtí svého otce roku 1884 hlavou linie Lyppe-Biesterfeldské. Když r. 1895 zemřel kníže lippeský Valdemar a když bratr téhož kníže Alexandr pro choromyslnost vládu nastoupiti nemohl, podal hrabě Arnošt z Lippe- Biesterfeldu protest proti vladařství vladaře prince Adolfa ze Schaumburg-Lippe, jmenovaného knížele Valdemarem a byl také rozhodnutím smírčího soudu z 22. června 1897 uznán za nejbližšího oprávněného agnáta a tudíž k vladařstvu povo- lán. Zesnulý, oženiv se s hraběnkou Kateřinou z Vartenslebenu, měl s ní 6 děti, z nichž 3 syny. Nejstarší z těchlo, r. 1871 zrozený, jest žena s princeznou Bertou z Hessen-Filipstal- Berch- feldu. Vladařství v Lippe převezme nyní nejstars syn zemřelého, dědičný hrabě Leopold, jenž již r. 1898 uznán byl zákonem zemským za oprávněna k vladařství. Přes to není vyloučeno. že jak otázka vladařství, tak otázka posloupnost samé bude teď uvedena znovu na přetřes lini schaumburgskou, kterou, jak známo, i Vilém v nárocích jeji úsilně podporuje.
#9 alto_textblock #9
Kurs proti Polákům. Přednosta řísské kanceláře v Berlíně tajný rada Conrad povolán byl jako nástupce státního podtajemnika Slerneberga, 1. října na odpočinek odcházejícího, do pruského ministerstva orby Stalo se tak proto, aby svými znalostmi polských krajův pruských mohl kaneléře v jeho kolonisační politice proti Polákům, až dosud ne- valně se dařici, podporovati. Nástupcem jehov dosavadním úřadě bude konservativní poslane
#10 alto_textblock #10
Köbel.
#11 alto_textblock #11
Anarchistické spiknutí ve Španělsku? V Madridě zatčen byl, jak již stručně t legrafieky sděleno, policii podezřelý prý anar- chista, jenž tam z Barcelony přibyl a u vyda- vatele listu »Rebel« se ubyloval. Vydával se za jistého Cesarea Florese. V jeho zava- zadlech nalezeno 9 nabitých dy- namitových pum. Provedena pak i dalš zatčení a na jich základě policie španělská tvrdí opět jednou, že objevila »široko daleko rozvětvené spiknutí« anarchistické, jehož účelem bylo prý povražditi hlavy státu španělského. Zatčený Cesareo Flores, pravým jmenem Cefe- rino Gil slující, zvláště prý prohlásil, že chtěl, třeba jej sama to pak život stálo, zavraždi
#12 alto_textblock #12
krále a ministerského předsedu Maura; lituje prý, že zvláště tento »nesnesitelný tyran« již v Birceloně unikl dýce Artolově. Ale jest bez- loho prý usneseno již, že Maura zemřiti musí .. Nedávná schůzka anarebistů v Marseille usnesla prý se obnoviti opět propagandu činu a zvlášte Madrid a Barcelonu zvolila za dějiště pustých attentátů ... Jest velmi nápadno, že Fiores č Gil, kdyby byl anarchismu opravdově oddán, nebyl by polieii tak ochotně vyprávěl o přištích atfentátech, aby se již předem na ně uchystati mohla. Celá věc budí opět dojem, že opět jed- nou policie madridská sama si zosnovala spik- nutí, jako nejednou již, když chtěla ukázat veřejnosti, že země polřobuje »železného a bdě- lého« muže, jakým jest arcireakcionář Maura. A tento má takové poklony policejní teď před sestupem sněmovny s mnohými jejími nespoko- jenci nanejvýš zapotřebl.
#13 alto_textblock #13
Výhrůžné listy proti Vilému II. Generální konsul německý v Nov. Yorku dbdržel list, psaný psacím strojem, v němž se hrozí smrti Vilému II. Balíček podobných listů nalezen na ulici. Soudí se, že listy ty jsou anarchistického původu.
#14 alto_textblock #14
*
#15 alto_textblock #15
Sjezd socialistické strany Německa v Brémách Sjezd zakončen byl v sobotu za nevalné pozornosti i jen širší veřejnosti německé. Na rozdíl od loňského pohnutého sjezdu v Drá- žďanech minuly debaty letošního sjezdu celkem klidně, zvláště když byly projednávány jen otázky spíše detailní. Diskussi o velikém zásad- ním rozporu mezi revisionisty a stoupenci revo- lučního směru letos nepochybně zůmyslně bylo vyvarováno, poněvadž důsledky loňské debaly o hlubokém rozporu tom vedly k nejedněm ztrátám, i volebním. V sobotní poslední schůz sjezdu projednána otázka školská i při- jata resoluce ve prospěch úplného odlou- čení školy od církve a pro zrušení nábožen- ského vyučování na škole obecné. Dále přijata resoluce pro zjednání říšského zákona školského, tedy pro zeentralisování školst obecného. Jako důsledek známých událostí z posledníeh měsíců i známých opatření policejních sehválen dále resoluce, vyslovující sympatie ruským socia listům. Usnešeno podporovati ruské socialisty v šíření tiskopisů socialistických a sděliti roz hodnutí toto vládě pruské, jež proti této ake až dosud zakročovala. Konečně usnesen sjezdem protest proti tý rání vojáků. Při volbách do výkonného výboru strany včera již sdělených, zvoleni za předsedy výboru toho Bebel a Singer. Místem příšuiho sjezdu zvolena Jena. Poslanec Südemann, známý též z afféry princezny Koburské, rozhovořil se na sjezdu též »o psychologických hádankách« strany. »Leip ziger Volkszeitung« bere proto Südemanna n paškál a vzpomínajíc toho, že tento socialistick předák libuje si v oděvech zvláště eleganiních dokládá: »Jest již na čase, aby se občan Süde mann stal generálním garderobierem budou eího státu«.
#16 alto_textblock #16
Německo a Spojené stály. Spojené státy chtějí zříditi v Německu vlastní inspektoráty vystěhovalecké. Vláda německá oplrá se úmyslu tomu, jelikož vidí v něm vměšován se do vlastních záležitostí vnitřních.
#17 alto_textblock #17
Pařížská delegace v Praze. Vídeňským rychlíkem včera o 3. hodině odpol. přijela do Prahy osmičlenná delegace pa- řížská, aby shlédla rozsáhlé zafízení elektri- ckých podniků obce pražské. Ku přijetí delegae- dostavili se na perron: v zastoupení správní rady elektrických podniků pp. předseda cís. rada Jahn, mistopředseda Varvažovský, členové inž Zvěřina, vrch. řed. Brož a Maděra, za kancelář elektrických podniků pp. chefinženýr Pelikán, vrch. inž. Svoboda, korrespondent Vesterlöw a inž. Kopista, dále intendant Národního divadla posl. dr. Herold a předseda Společnosti Národ- ního divadla p. Šimáček, náměstek starosty praž- ského „Sokola“ dr. Novotný, mag. tajemník p. dr. ryt. z Čenkova a mag. úřadník p. Sme- tana, dále pí. Hořicová-Laudová, někdejší člen pražské delegace v Paříži p. Russ, p. Schmidt- Beuachez aj. Po přijezdu rychliku vystoupili z vagonu členové pařižské delegace pp. Léon Barbiér, ge nerální rada sekvanský, předseda společné ko- mise pro vozbu omnibusovou a tramwayovou Paříži, městští a generální radové Chérioux Louis Dausset, Duval Arnould, Patenne a Artu Rozier, generální inspektor odboru most. a cest. chef technické služby pro udržování ulica osvětlování města Boreux a inž. Gauthier. P vřelém přátelském přijetí, při čemž známi se vzájemně celovali, byla delegace pařížská od- vedena do čekárny prvé třídy, kde účastníky uví- tání představil delegaci mag. sekretář p. dr. ryt. z Čenkova. Na to proslovil oficiální uvítání předseda správní rady elektrických podniků pan cís. rada Jahn a sice jménem městské rady i podniků. Vyslovil poděkování za návštěvu král. hlav. města Prahy, kde se setkají s upřím- nými projevy přátelství. Prosí, aby členové de- legace prominuli, že jim nemůže být mnoho uká- záno. Vítá je opět vřele a srdečně. (Volání: Na zdar! a Vive la France!) Generální rada p. B ar- bier v odpovědi poděkoval za srdečné přijeu delegace a vyslovil potěšení, že delegace může prohlednouti zařízení elektrických podniků praž- ských. Podotkl, že členové delegace s touhou přejí si navštívit starostu p. dra. Srba. — Když však jim sděleno, že dle programu přibude sta- rosta p. dr. Srb do hötelu „U černého koně“ kde delegaci připraveno ubytování, prošli čle nové delegace pařížské, doprovázeni členy správní rady, zástupy obecenstva vestibulem do Hybernské ulice, vstoupili do kočárů a odjeli do hotelu. O 4. hodině odpolední přibyl do hotelu „U černého koně“ starosta p. dr. Srb a srdečn delegaci uvílal. Na to vsedli členové delogace, provázeni členy správní rady a inženýry, do sa- lonního vozu elektrické dráhy a odjeli na Malo- stranské náměstí, odkudž v kočárech jeli do královského hradu, pak do centrály elektrických podniků a odtud po silnici pod Letnou pře Malou stranu a kolem staroměstské radnice do hotelu „U černého koně“.
#18 alto_textblock #18
Členům delegace kromě obsáhlé zprávyo olektrických podnicích města Prahy byla doru- čena „Zpráva komise pro soupis stavebních uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy“ Večer uspořádala v hotelu »u černéh koně« správa elektrických podníků banket na počest pařižských delegátů. Kolem vkusně deko- rované tabule zasedli pařižští hosté pp. Leon Barbier, Chérioux, Louis Dausset, Duval-Arnould, Patenne, Rogier, členové obecní rady pařížské, Borreux, ge nerální inspektor a Gauthier, inženýr, dále starosta měst pražských dr. Srb, náměstkové starosty dr. Groš a Seifert, cís. radove Křižík a Jahn, poslanec Březnovský obecní starší inženýr Zvěřina, Voitl, Ma děra, Pasovský, Brož, Varvažov ský, chef inženýr elektrických podniků Pe likán, presidiální sekretáři Borůvka a dr z Čenkova a zástupci tisku. Přípitky zahájil starosta pan dr. Srb, jenž pravil francouzsky: »Když jsme dostali zprávu, že nás na vštívíle a že nám přinesele pozdrav přátelsky od břehů Seiny, jala nás na radnici spontann radost a naši obecní starší, naši inženýři, naš žurnalisté a naše všechno obyvatelstvo počalo se živě zajímali vaším poselstvem a vašimí oso bami. Francouzové, přicházející do Prahy, jsou vždy vítanými, milými našimi hosty a stačíu nás, prosloviti jméno Pařiž a Francie, aby za- bušila srdce nás všech vám na uvílanou. Jsme šťastni, že vás zase vidíme, pánové a draz přátelé a že vás zase můžeme pozdraviti — vás, s nimiž jsme se již seznámili v Paříži vás, kdož k nám přicházite při této příležitost poprvé. Jste všichni milými hosty pražsk obce, jež je hrda, že může pokračovati ve vý- tečných vztazích, jež trvají mezi Paříží a Prahou a mezi Francit a Čechy. Litujeme jen že Váš pobyt mezi námi je tak krátký. Nemů- žeme Vám ukázati velké podniky a velkolepé veřejné práce, než tyto práce nejsou velké, al jsou naše. Pánové, drazí kollegové a přátelé Zdvihám pohár ku poctě delegace pařížské na počesť municipální rady Paříže, piji na zdraví Vás všech, na počest celé Francie! (Bouřlivý souhlas, nadšené volání »Vive la France !«) Cis. rada Jahn jmenem správy elektri- ekých podniků pražských francouzsky vílá pa- řižské hosty, jimž projevuje vděčnost za jejieh pozornost k podnikům obce pražské a vřele vyslovuje české sympatie ke krásné Francii. (Výborně !) Nemohli jsme vám okázati nie zvlášíního a velkolepého, ale co jste viděli, je naše česká práce (Výborně!), všechno bylo provedeno českými inženýry. Řečník líčí rozvoj podniků elektrických v Praze a pokračuje: Děkuji Vám za čest kterou jste nám prokázali svou návštěvou. My jsme pokládali Francii za vzor i v tomto ohledu, chodili jsme se učiti do Paříže a nabyli tu bohatých zkušeností. Žádáme vás, Francouze, abyste nám zachovali Vaše přátelství, jež je nám tím dražším v naší těžké situaci, Vaše sympatie jsou nám velkou oporou, jsme Vám vděčni a z celého srdce voláme: Ať žijí naši francouzští hostě! (Boučlivý souhlas a volání Ať žije Franeie!) Léon Barbier, předseda delegace pařížské- pravil: Byli jsme šťastni na své cestě myšlen- kou, že nám bude popřáno navštíviti Prahu že budeme moci projeviti své sympatie přátelům českým. (Výborně!) Na naší studijní cestě ze jmena v Praze nabyli jsme zajímavých nových zkušeností. Řečník srdečně připomíná projevů přátelství mezi Prahou a Paříží a připomíná, že ve Francii je dominující cit odpově děti stejně upřímně českým sympatifm. By valý president městské rady pařížské pan Dausset vylíčil nám přijetí pařížské dele- gace v Praze tak velkolepě, že jsme toužili pozvati Prahu. (Výborně! Potlesk.) A dnes jste nás přijali tak krásně, že cítime, že Praha po- kračuje ve svých sympatiích k Francii, a víme, že tu nalezáme odlesk Francie, jejíž harvy na- lezáme před sebou. Jsme svnové vlasti svobody a pokroku a naše sympatie k Čechům nepodlehají nijakým vlivům směrům, zůstávají vždy franeouz skými. (Výborně! Bouřlivý souhlas.) Řečník připíjí starostovi Srbovi, Čechům a Slovanům konči českými slovy: »Sláva Čechům!« (Vý- borně ! Potlesk.) Obeení starší inženýr Frant. Zvěři n pravil francouzsky mimo jiné: »Ve všech stav bách vynikají naši francouzští kollegové a vždy rádi učime se od vaší vlasti Francie, vždy šle- ehetné k národům utlačovaným. Stav technick dal u vás národu mnoho vynikajících mužů, presidenta republiky. Připljím na počest našin milým hostům a vaším slavným vysokým ško lám technickým.« (Výborně!) Generální inspektor mostů a silnic města Paříže a chef technické služby pařížské pan Borreux připil inženýrům českým, zmíni se o moderní a zcela dokonalé úpravě elektri- ckých strojů, instalovaných v pražské centrále a cituje verš Corneillův z »Cida«, ukazuj zvláště na kamenný most Karlův, který je v pravdě klassickým dílem stavitelským. Cís. rada pan Voitl poukazuje v česk řeči na obtíže, jež nastaly při přeměně dráhy koňské v dráhu elektriekou, která překonavš mnohé boje, slouží nyní městu Praze jako vzorný prostředek komunikační. Řečník oceňuje dále zásluhy cís. rady pana Jahna a cís. rady pan Křižíka a připíjí těmto na zdraví. Posl. Březnovský vzpomíná i těch kdož stáli při kolébce podniku pražských dráh elektrických a přivedli jej k dnešní dokonalost a provolává jim srdečné »Na zdar !e Pan cís. rada iňženýr Křižík děkuje z srdečná slova, jež věnována jeho zásluhám »Měl jsem — praví — jen poetivou snahu, abych dělal v Čechách, jen co jest v mých silách. Nebyl bych vykonal ničeho, kdyby nebylo bývalo prozíravosti městské rady pražské, jež kráčela vždy s moderním pokrokem technickým.e Děkuje těmto snahám a vzpomíná činnost úřadnictva a zřízenců pražských drah elektri- ckých, připíjí správní radě a všem její spolu- pracovníkům. Zdvihá číši na počest Francouzů. kteří vždy kráčeli v čele pokroku a veškeré civilisace, kteří zvláště na poli elektrotechniky první vykonali činy epochální, kteří znamenite činy vykonali v chemii, v oboru sociálním Připíjí pp. Barbierovi a Borreuxo i (Sláva ! Hlučný potlesk.)
#19 alto_textblock #19
Ke konci připomínáme, že p. Dausset bývalý předseda městské rady pařížské, ne uchopil se proto slova, aby banketu byl z chován ráz čistě technický a odborný. Náá vzáený a milý host, jenž zůstane v Praze ješte dva dny, bude míti snad příležitosť, aby vy slovil své vřelé sympatie českému národu, kde byl tak krásně přijat jako representant Paříže e Pařižští delegáti byli uvítáni v Kolíně n nádraží deputací města, skládající se z pp. dra Jeliuka, starosty, dra. Podvince, člena městské rady a p. Jiránka, člena okres. zastupitelstva Naši hosté pařížští příjeli do Prahy v nej lepší náladě po dosti namáhavé cestě. Sympa tický p. Dausset těšil se opělně uzřiti Prahu. kde zažil nezapomenutelné dojmy z prvé svo návšlěvy, kdy došlo k velkolepým projevůn časko francouzským a kde předmělem nadšo ných ovací byl zejmena pan Daus set, tehdejší předseda městské rady pařížské. Cesta pařížských delegátů byla zajímavá,ad unavující, studijní procházky a výlety střídaly se všude s bankety a slavnostními večery Zejmena vídeňský radniční sklep učinil na naše hosty dojem: obdivovali vídeňskou žízeň pijácké výkony Vídeňáků. Cestu svou zahájil pařižští delegáti 20. září večer, v úlerý 21. září v noci přijeli do Pešti, kdež byli ubytováni v Grandhotel Hungarie. Druhého dne po pří- slušném ofieiálním uvítání odebrali se dopoledne na prohlidku tramwayí uvnitř města odpoledne prohliželi tramwaye v předměstích. Večer bylo slavnostní diner. V pátek jeli do Vídně, kde v sobotu prohlíželi tramwaye i pod- zemní dráhu a zejmena centrální stanici. Odpo ledne téhož dne jeli do Schottenburgu a Neussdorfu po tramwayi, načež podnikli výlet na Kahlenberg V neděli navšlivili městskou dráhu v Schönbrunu. Odpoledne konala se projíždka po tramway do Prateru, načež navšlivili odbočku na Dunaji. Večer byl banket. V pondělí odpoledne přijel do Prahy, odkud dnes ráno o 7. hod. 34 min. odjíždějí do Drážďan, odkud ve středu jedou do Berlína, kde se zdrži až do pátku, načež jedou do Hamburku, odkud dne 3. října odjedou do Mohuče. Dále navštiví Kolín nad Rýn., Elberfel a zpět do Kolina, odkud ve středu 5. října se vrátí do Paříže.
#20 alto_textblock #20
Zabezpečení základů třetího piliře mostu Karlova.
#21 alto_textblock #21
Nikdo z lčch, kdož chodívali po slarobylém městě Karlově v Praze, neměl zajisté ani tušení o tom, jaká kalaslrofa mohla tento most stihnouti v případě povodně nebo třenice ledové. Jest uznání hodnou zásluhou těch, kdož působili k tomu, aby pilíře moslu Karlova byly důkladně prohlédnutya opraveny. Práce opravné zahájeny v roce 1902, kdy sesíleny byly základy pilíře č. 4, v roce 1903 pro- vedeny práce opravní u pilíře č. 7 a letos přikročeno k sesílení pilíře č. 3 od staroměstské strany. Další práce tohoto druhy prozatím neobmýšlejí se provádět. poněvadž pilíře č. 4 a 5, po povodni v roce 189 se sřílivší, byly v roce 1891 nově pneumaticky za- kládány. Po ukončení práce letošní bude definitivně před zkázou chráněno pěl pilířů v proudu až do skalnatého dna. Pilíř č. 8, položený taktéž v proud, t. j. onen pilíř, na němž jest poslavena socha sv Jana Nepomuckého, nebyl prozatím pojat do programu oprav, poněvadž v roce 1785 byla sřícená jeho část obnovena na pilotovém roštu a nehrozí mu tedy ne- bezpečí. Další pilíře k Malé straně mají býti pojaty v podbřeží budoucí upravené Kampy a odpadá tedy jejich nákladné zabezpečování v nynější době. Mohlo by se tedy jednati ještě pouze o pilí který souvisí se staroměstským srubem vodá renským K opravným pracím lohoto pilíře bude možno při- stoupiti teprve tchdy, až bude se jednati o uplavnění Vltavy uvnitř Prahy a až bude případně snešen staro- městský srub, který ho dosud značně chrání. Překvapující objevy byly při pllíři č. 3, který s právě opravuje. Členové městské rady a sboru obec- ních starších podnikli tam včera dopoledne vyjížďku která patrně příliš nevábila, poněvadž bylo velmi slabo účastenství. A přece prohlédnutí obnaženého, vody prostěho pilíře jest velice zajímavé. Po zřízení že- lezné jimky zvláštní konstrukce, byla voda vyčerpána a tu shledáno, na jak slabých základech spočíval tento pilíř. Po odkrytí boku pilíře konstatováno, že pilii založen jest při předním ohlaví na skleslé stare zdivo, jež zaujímá proli proudu sklon 1:6 a prot Starému městu vrchem jest nakloněno v poměru 1:6.25! Tato přední čásť utržena jest úplně od části vnitřní. Zadní ohlaví spočívá na jádru mnohem menším než vrchní sokl, kdežto okraje leží na nakupeném sříceném starém zdivu, jež jest obemknuto velmi chabou a spolu řídkou špuntovnicí, namnoze skobami primitivně svá- zanou. Bok západní proti Malé straně byl v roce 1890 až na 3.9 od soklu podemlet a byl tehdy nedo- statečným způsobem podchycen. Po vyčerpání vody zjištěno, že zabezpečení z roku 1891 bylo provedeno velmi jednoduše: kolem pilíře nahromaděny pytle cementové, čímž ovšem pilíř se- sílen, ale toto sesílení nemohlo povodním a třenici lodové nikterak čeliti, neboť spodina pilíře byla po- demleta. Skutečným úžasem naplňovalo faktum, že do základu pilíře byl utvořen průlom přes tři metry hluboký. Účastníkům exkurse byla okolnost ta velmi jednoduše znázorněna. Dělník vstrčil do otvoru přes tři motry dlouhou tyč a ne- dosáhl konce průlomu. Tyto prázdnoty za zdivem pilíře ovšem ohrožovaly trvanlivost pilíře. Vyzděn těchto defektních míst musí se konati po malýck částkách a to velmi pozorně. Mostu ovšem nehroz nyní nebezpečí a prolo nebyla doprava nikterak ob mezena. Jednotlivé části chatrného pilíře byly foto- grafovány a dodány budou městskému archivu. Zabezpečovací práce pilíře provádí firma Kres a Bernard, vrchní dozor vede stavební rada par Soukup.
#22 alto_textblock #22
Denní zprávy.
#23 alto_textblock #23
— Sjezd mezinárodního Comité elympiqu konal se letos v Londýně — co se na něm jednalo, náleží sporfovní rubrice. Z ohledů ná- rodnostních a politických jest však pozoruhodno. co ko zprávě o jednání mezinárodního výboru pro hry olympieké přičiňuje ve svém orgánu pověstný redaktor vídeňské »Allgemeine Sport- zeitung«, který z protičeské své zášti učini zvláštní odbor sportu. Pán tento horlí v posled- ním čísle svého listu na to, že na sjezdu za- stoupeny všechny civilisované říše a národy vyjma Rakousko. V seznamu členů komitétu pod předsednictvím pana barona Pierre de Cou bertina našel zástupce Francie, Anglie, Německ Spojených států po třech delegátech, Ruska
#24 alto_textblock #24
Švédska po dvou, Italie, Uher, Čech, Řecka. Belgie, Holandska, Španělska, Dánska, Švýcar. Mexika, Australie a Jižní Ameriky, ale po Ra- kousku, »starém císařství«, není v něm an stopy. »Uvažme jen,« píše pan Silberer, »Rakousko není zastoupeno, ani Rakousko Uhersko, ale za t Uhry jedině a pro sebe samostatně a —- co nej- velikolepějšího! — Bohěme«, Čechy, také samy pro sebe jakožto samostatná říše mez ostatními velmocemi a světovými národy Francií. Anglií, Německem a Ruskem! — — — »Český vyslanec« jmenuje se dr. Jiři Guth. Co tomu říkají rakouští ministři Jaká bolest, jaká strast! »Rakouský vysla- nec« nejmenuje se Viktor Silberer, poněvadz vůbec žádný není. Patrně proto, že sjezd ja- kožto mezinárodní povolává za delegáty jenom zástupce národů, což jest jedině správno, ježto sport jest záležitostí kulturní a nikoli politickou a poněvadž rakouský zástupee anebo zástupeové byli by patrně bývali oba Němci anebo po pří padě všichni tři a tak by komitét čítal pět neb dokonce šest německých delegátů. Kdyby pan Viktor Silberer sama sebe nebyl zámyslně roz- čiloval, byl by ostatně počítal takto. »Stare císařství« (titulární) rakouské zastoupeno jest dvěma delegáty, jedním uherským a druhým českým, neboť z Rakouska musí býti povoláni zástupci těch národů, u nichž olympské odbory sportu jsou tou dobou nejvyvinutějši — Rozchod německých turnéřů v R- kousku s říšskoněmeckým svazem jest, jak jsme již telefonicky z Vídně oznámili, věcí ho- tovou. Na nedělním sjezdu XV. turnéřského okruhu »Deutseh-Oesterreich« byl návrh na vy- stoupení XV. okruhu z německého turnerschaftu usnesen více než dvoutřetinovou a bez pěti hlasů tříčtvrtinnou většinou t. j. 97 proti 34 hlasům. Potom přijata všemi hlasy proti jednomu reso- luce, kterouž sjezd co nejhlouběji lituje usne- sení berlínského turniagu, jímž utvořeny nesne- sitelné poměry. V resoluci vyslovuje se přání. aby přerušení svazku s říšskoněmeckým turner- schaftem bylo jenom dočasné, aby vysilujícímu boji byla učiněna přítrž, i aby, až poměry se vyjasní, starý pevný svazek s německým turner- schaftem opět navázán byl. Na to ustavil s bývaý XV. okruh německého turnerschaftu ja- kožto samostatný »Turnkreis Deutseh Oester- reich«. Prostředkovací návrh lineckého delegáta, aby k novému »verbandu« náležeti smělyi spolky, které zůstanou i v XV. okruhu, byl vzat nazpět. Jménem menšiny přečetl jablo- necký delegát delší prohlášení, v němž se při- mlouval, aby turněřské spolky, kteréž zůstanou při německém »turnerschaftu« a v menším roz- měru XV. okruh obnoví, oprávněny býti směly býti i členy nového okruhu »Deutsch- Oester- reich«. Shromáždění vyslechlo prohlášení mičky. Roztržka jest tedy co nejúplnější a už nena- pravitelná. Německo židovské listy zaznamenávaji věc se zdánlivým klidem a nejvýše s posměš- kem, že čistotné odlišení jest provedeno. Ně- mecký antisemitismus octl se v nové fási, že němečtí turnéři, němečtí lidovei židům neodpust nutnost vystoupení svého ze svazku německého »Turnerschaftu«, je jisto. — Vytancovaný kostel. Píše se nám: N včerejší neděli ustanoven byl v Krpech okresu mělnického »První velkolepý kostelní ples« ve pro- spěch vnitřního zařizení chrámu Páně v Krpech. Pozvání počínající zvoláním: »Pozor! Vzhůru do Krp!« a končící ujištěním: »Celý výnos jen pro kostel« — podepsal »Kostelní výb o re kterýž sliboval, že hudba bude znamenitá a že o všemožnou zábavu »pro mladé tak pro starée kostelní výbor se postará. Každý bude rád vítaný!« Stalo se v Čechách počátkem XX. — Osobní. MUDr. Václav Hejma, odborný lékař nemocí ušních, nosních a krčních, externí léka a hospitant odborných klinik pražských a vídeňských, zahájil praxi v Brně, Nádražní náměstí č. 10. — Prof. Dr. O. Frankenberger vrátil se z cesta ordinuje opět v obvyklých hodinách. — Královna Karolina Virtemberská včera odpoledne přijela z Ratibořic do Prahy a nastoupila další cestu do Stulgartu. — Ředitel pražské všeobecné Hemocnice vl.r p. Šťastný sdělil včera v rozhovoru, že v nejbližší době odebere se do výslužby — K zápasu o české školství v Brně. Velká protestní schůze českých rodičů prol brutálním útokům brněnské radnice na naši školní mládež, konati se bude v úterý dne 27. t. m. o 7. hodině večer v besedním domě v Brně. Schůzi svolávají IV. a VI odbor Národní jednoty a jsou k ní pozváni poslanci, z nichž někteří také promluví. Český lid v Brně obrovskou účastí na schůzi dá radníci i c. k. zemské školní radě na jevo, že nedá si líbiti barbarství, páchané na jeho dělech. — Prodlonžení studia zomědělských tochniků. Kulturně-technická studia na všech vysokých školách technických rozšíří se ze tří na čtyři roky a jejich absolventi obdrží titul „skutečný zemědělský inženýr a budou oprávněni složiti doktorské zkoušky. Také vysoké školy zemědělské rozšíří se o čtvrtý ročník Rozšíření tohoto má se zejmena využilkovati ve pro- spěch pěstění rostlin a studia jejich fysiolog e. — Přednášky. Vzdělávací sbor v Hor- ním Jelení pořádá v neděli dne 2. října o 7. ho- dině večerní v hostinci p. A. Michaličky veřejnou schůzi s přednáškou pana M. Hoška, učitele mě- šťanské školy ve Vamberku: »Letem sociálním světem.- — Rozpuštěná schůze. V hostinci »u Mysliků- v Myslíkově ulici konala se v neděli odpoledne schůze řemeslnického dorostu, který rokoval o ško- lách pokračovacích. Když řečníci přešli také na otázky mililarismu, vládní zástupce koncipista pan Skvrna schůzi rozpustil. — Výstavy. Sbírky musea královstv českého budou ve dnech svato-václavských olevřeny zejtra od 8. do 12. hod. dopolední a o 2. do 5. hod. odpolední a pozejtří od 10. hod. dopolední do 4. hod. odpolední za vstupné 20 kr. za osobu. Kromě sbírek starých rukopisů a tisků, sbírek archaeologických a mincovního kabinetu, jakož české a moravsko-slezsko-slovenské selské síně pří- stupny jsou též sbírky mineralogicko-petrogra fické. botanické, zoologické a palaeontologické. — Mě st- ské museum pražské. Sbírky musejní jsou na den sv. Václava 28. t. m. otevřeny na místě od- poledních hodin od 9. hod. dop. do 1. hod. odpol. v úterý, v pátek a v sobotu v obvyklou dobu o 1.—5. hod. odpolední. — Prohlídka historickýchi palmátek stafoměstské radnica. Národní jednola pošumavská již po několik roků pořádá vždy v den sv. Václava vycházku do památných síní staroměstské radnice. Také letos budou památky radniční přístupny širšímu obecenstvu a bu dou zajisté stejně hojně navštíveny, jako v létech mi- nulých. Aby nejširší vrstvy pražského obyvatelstva mohly se prohlídky zůčastniti, bude lentokrát uspo- řádána dvojitá přednáška a sice dopoledne o 93/4 hod a odpoledne o 2. hod. Vysvětlení účastníkům podá pan professor dr. Karel Křemen, jehož výklad jest vždy zároveň velmi poutavou populární přednáškou histo- rickou a výborný znatel staroměstské radnice magi- strátní rada v. v. dr. Jindřich Malý. Vstupenky po 20 h možno již nyní zakoupiti v kanceláři Nár. jednotr pošumavské ve Vodičkově ul. (Národní kavárna), v p noramalu N. J. P. ve Ferdinandově třídě a v Pošuman ských pletárnéch v Melantrichovš ul.
#25 alto_textblock #25
stolet.