ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6efb1ad0-71e2-11dc-b314-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 27. září 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 267.
#4 alto_textblock #4
Na ranní u odpol. Histy před, dácí so v Praze v adminisirael . . . na měste na čtvrt leta . . . . B K —h s dvojí čonáškee a měsíe n nt lta. . . . k vo nh 2 K 9on na měsfe . Poštou: na čtvre lefa . . . . 9 K 60h s dvojí ztsilko- na měale :::ke na čtvrt leta
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
Jl
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8 odpole ční . . . za 2 h Ve filialkách na venkovět ranni číslo. . . . . . . . 100 sh cdpolední- . . . . . . Inserá t platí se hotové napřeš. Předplasení a intesty přijínš rěnlni- strace v Marinuské ulici č. s. Tam pacházejí se též redakee tiskárna a ezpedice „ Národnich Listů“. Bakopisy se novracejí.
#8 alto_textblock #8
Válka.
#9 alto_textblock #9
L. Z Petrohradu, 26. září. V 9 hod. 50 m. večer. (Pův. tel. zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Kolují zde pověsti, že vrchním ve- litelem jmenován bude velkokníže Nikolaj Nikolajevič. Lituje se zde, že Kuropatkin nebude moci již do- končiti vlastní plán svůj, an nebude na dále nežli již jen velitelem první armády; armádě druhé veleti má Grippenberg, třetí Linevič. Leč v ně- kterých kruzích věří se stále ještě, že Kuropatkin bude snad jmenován vrchním velitetem a Zarubajev ve- litelem první armády. (Některé ještě po- drobnosti o nových jmenováních armádních o různých v té příčině pověstech shledá čtená v dalších depeších, na jiném místě položených (Pozn. red.) (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz na straně 3.)
#10 alto_textblock #10
Odstraňte nesmyslný a proti ústavní princip vládní!
#11 alto_textblock #11
»Mnoho a mnoho hřešily vlády rakouské proti národu českému, ale tak, jako hřeš vláda nynější, snad nikdy proti nám hřešeno nebylo.« Takou odpověď dal 25. t. m. na pardubi ckém sjezdu národní strany svobodomyslné dru. Körbrovi na jeho Ivovskou sebechválu kritik tak rozvážný a povolaný, jakým jest starý , par- lamentní zástupce národa našeho a vážený pu- blicista český poslanec Karel Adámek. Následující pak hlavní řečník této významné východočeské schůze lidu našeho poslanec dr. Herold utvrdil tuto těžkou žalobu logickým průvodem důkazův, osvětlením činův i zásad Körbrovy vlády způsobem tak mistrným, že by- chom rádi viděli toho německého sofistu, který by dovedl touto stavbou našich stížnosti otřásti. Vyhýčkaná od staletí panstvíchtivost německých privilegovaných »baronů« nemohla toho snésti, že přišla volební opravou z roku 1896 o ne- spravedlivou svou většínu v parlamentě vídeň- ském a proto uchopila se první záminky — Badenových jazykových nařízení —- ke vzpouře proti vlastnímu zplozenci svému: vídeňskému to rajchsrátu, usilujíc jej stejně neurvalou jako vytrvalou obstrukcí svou zničit a celou ústav- nost, ba veškeru státní správu z kořenů vy vrátit. Tohoto úsilí revolučního, podporovaného nejen sociálními demokraty, německými buršáky. ale i vysokými finančními a byrokratickými či- niteli, zalekl se dvůr vídeňský, obětoval mu vládu za vládou, nařízení Badenova a posléze Gautschova. Německá revoluční obstrukce sla- vila dnem 17. října 1899 nad kapitulující auto- ritou státní vítězství, po jakém dnes prahnou Japonci před Port Arturem i Mukdenem. Ono vítězství obstrukce německé bylo p ro Rakousko přeosudné. Nešlo jen o neslý- chané absolutistické zrušení práva národa na- šeho, po dvě leta zákonně platného, nýbrž bez- právím a násilím tím zvítězil záro ven bezpříkladně absurdní nový prin- cip státní politiky cislajtánské: že na dále každýkoliv další národní, kultur- ní jako politický rozvoj národů slovanských v této říši jest ne- přípustným, pokud k němu nesvol dobrovolně Němci sami, poněva dž všechno to nadpráví, všechny ty německé výsady a výhody ve správě státní, jichž během let svého samopanstv Němci zde neoprávněným způsobem do- sáhli, uznává vláda za provždy nedotknu- telný jejich majetek. Tento bohomrzký úspěch německé obstrukee před pěti léty v parlamentě vídeňském podníti ovšem slavomam a troufalost německých hege monův i ke vzpouře proti česko- velkostatkářské většině na sněmu českém; pro nic a za nie počali i v Praze obstruovat, aby také zde při vedli ku platnosti svou zpupnou zvůli a svrcho vanou moc německé menšiny, aby také uprostřed samé vlasti naší nám dokázali, že bez milosti- vého jejich svolení nemůže býti žádného sněmu českého a nemá se ničeho státi na pro- spěch země české. I zde má být většina zemí, vět šina obyvatelstva podrobena z hola bezdůvodnému, ničemnému vzdoru a schválu nesvědomité zpupné menšiny, jíž nebylo ani vlasu na hlavě zkřiveno. Jest-li my obstruujeme vídeňskou sněmovnu poslaneckou, činíme tak ve jménu národního práva nám násilně uloupe- ného, protestujeme tím proti nezhojené přetěžké křivdě nám učiněné, bojujeme tím za základní státní zákon ústavy rakouské, jenž slove rovnoprávnost všech národů a jazyků jejich ve škole, v úřadech a životě veřejném, jenž sve- řepou menšinou německou a spolčenou sní vládou Körbrovou nám jest zadržován. Avšak Němcům v Čechách nebylo na sněmu českém naší většinou ani v nejmenším ublíženo, nikdo se tu ani nepokusil o to, aby jim ujal i jen atomu z jejich oprávněné národní državy zdejší, aby jejich jazyk vypuzoval z úřadů státních, aby jim odpíral paedagogií neb jakýchkoli škol pro jejich syny ! Proto jest jejich obstrukce proti- sněmu českému holým vlastizrádným zločinem a ošemetným attentátem na blaho obyvatelstva této ubohé, živelními pohromami jako nepřízní vídeňskou zbědované zemi, která tím postavena pod nesnesitelnou, nejnemravně jšo kuratel u svých zjevných škůdců a nepřátel.
#12 alto_textblock #12
Daleko to dospělo v té roztomilé Cislaj tanii! Trefně vystihuje a drasticky vyličuje celý dosah té veřejnoprávné spousty za éry Körbrovy dr. Herold řka: »Ve veškerém zří- zení státním jako zemském nemá na příště rozhodovati ani zákon, ani ústavně projevená vůle vět- šiny v zákonodárných sborech, ani spravedlnost, ani potřeba oby- vatelstva, nýbrž moderní »liberum veto« německé, které nepřipouští a nepři- pustí žádného rozvoje národa českého, které každé splnění každého nejspravedlivějšího poža- davku činí závislým na splnění celé řady ještě dalších hegemonistických požadavků německých V tom leží klíč k celé nynější situaci . .. Divu-li potom, že stát nalezá se v ne- vídaném úpadku, že všeliké rozvinut politických a hospodářských sil obyvatelstva říše a zemi jest nemožné, že každý pokrok jest zatarasen a že ná- sledkem toho monarchie rakouská ne- popíratelně spěje nejen k velkému úpadku hospodářskému, ale také k úpadku státnímu a politickému dotud, poku nenajde se silná a mocná ruka, která vývoj veškerých událostí veřejných přenese přes tento mrtvý bod neoprávněné h veta německého a rozvoji politických hospodářských sil všech národů bez roz- dílu nezjedná volného působiště a volné dráhy, na níž může se každý pohyborati.« — Nechť se vina toho nesvaluje na českou obstrukci v parlamentě vídeňském. Ta je prostě přirozeným následkem německé a pomi- nula by v tu chvíli, jakmile by vláda vy- hovéla našemu požadavku po vnitřní úřadní češtině a po zřízení druhé česke university v hlavním měslě Moravy. Proč ale zdráhá se vláda vyhověti těmto rovně spra- vedlivým jako skrovným požadavkům našim;či může snad dokázati, že jsou to požadavky ne- zřízené, nemožné, protizákonné neb státu nebez- pečně? Jen pak by se houževnatý její vzdor dal vysvětliti. Ale toho ona naprosto dokázati ba an tvrditi nemůže. Vždyť jak požadavek vnitřní úřadní češtiny v zemích českých, tak i poža davek české university pro Moravu zakládá se v jasném příkazu platných zákonů zá kladních a v ničem nepoškozuje a neohro- žuje oprávněných zájmů obyvatelstva ně meckého. Zavedení vnitřní úřadní češtiny v úřadech vlastí našich neznamená vytlačení úřadní něm ciny z nich, nýbrž toliko poctivou r ov nost obou, tak aby záležitost Čecha byla projednávána a vyřizována po česku, zá- ležitost Němce po německu, úplně rovno- právně. A že dvě české university pro 6millionový národ český nejsou žádnou křivdou pro 8 mil- lionů Němcův majících zde 5 státních universit německých — rovněž každému spravedlivému člověku jest jasno. Proč tedy Körbrova vláda odpírá vyhověli těmto uznaně spravedlivýma zúplna státu neškodným požedavkům ? Jedno- duše proto, že nesnášelivá zášt německých našich nepřátel se tomu vzpírá, a že celá vládní soustava stojí na horrendní zásadě: nepovolit Slovanům žádného jednostranného národního ústupku, proti němuž Němci horlí a brojí. Nechť si je sebe slušnějším, sebe důvod- nějším a zákony přikázanějším — nesmi být splněn, pokud Němei milostivě ne- dovoli!! Co to ale pro řiši s tak z načnou většinou slovanského obyvatel- stva (všech Němců je zde pouhých 36 procent, Slovanů však 61 procení) znamená, když stát její menšině německé vyhradí rozhodující moc nad osudy převážné většiny její slovanské, když právo a tužby většiny národů podčiní zvůli a vetu privilegované menšiny — jest na bíledni: národně probuzená a uvědomělá většina nedá si prostě takového jha pokořujícího libit, nýbrž neustane se proti němu bránit a vzpírat napjetím všech životních sil svých a tak nevyjde říše, v níž panuje taková zvrácenost a křivda nerozumná jakživa z krušných a roztrpčených zápasů národních, ale bude jimi stále otřásána a rozrývána až do základů. Komu na tom záleží v této říši poznati vlastní pramen její politické bídy — zde jej zři odkrytý do dna. Komu na tom záleží, aby říše ta se uzdravila a vybavila z nekonečných svých trudů a zmatků, ten nechť příloží ruce k dílu, aby uepal tento pramen veškerého zla: především musí být zlomena a na vždy z programu rakouských vlád vypleta hrozná zásada o nadprávi Němců vůči ostatním národům, a na místě ní po- výšena platnost zákona vzešlého řádnou cestou ústavní z vůle většiny národ ů spravedlivě zastoupených na zá- kladě vespolné národní jako občan- ské rovnosti. Rovná ke všem spravedlnost, právo zákonem a zákon skutkem: tudy vede jediný východ z labyrinthu sterých křivd bezpráví, v němž mučí se národové této říše.
#13 alto_textblock #13
Oslava 40letého výročí samosprávy ve Veivarech. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. L.-) Také vzkvétající město Velvary přidružilo se k oněm obcím českým, které, pochopujíce plně význam samosprávy oslavily jubileum této instituce. A dlužno uznati, že včerejší manife- stace, pořádaná na podnět okresního výboru velvarského, zdarem svým překonala veškeré očekávání. Byla průběhem svým nejen důstoj- nou, nýbrž i věcně významnou, protože spojena byla s odborným a důkladným přetřesem všeho, co se samosprávou souvisí a protože se i já-
#14 alto_textblock #14
drem věci zabývala, nepřehlížejíc pro stránku zevnější stránky reální, pro zdárný vývoj zlepšení zřízení samosprávného zajisté vele- důležité. Účelnou byla také volba místa pro vče- rejší manifestaci. Určeny k nim jednak míst- nosti přehojně navštěvované ovocnářské výstavy jednak prostorné náměstí před budovou měšťan- ských škol, jež osvědčila se opravdu vhodným výslavištěm a se které, jako z valné většiny městských budov, vlály na počesť slavnosti prapory slovanských barev.
#15 alto_textblock #15
Pracovní sjezd
#16 alto_textblock #16
činovníkův obecních a okresních korporací samo- správných konal se o 10. hodině dopolední tělocvičně školní budovy a obeslán byl impo- santním počtem účastníkův. Přítomni byli za klub poslanců národní strany svobodomyslné posl. dr. Ed. Grégr a Ervín Špindler, za stranu agrární posl. Zázvorka, starosta okresu českobrodského Novotný a red. Švehla, dále zemský poslanec dr. H. Ja novský a přehojný počet delegátů samospráv ných korporací, zejmena z okresů slánského unhošťského, mělnického, pardubického, králo- hradeckého, roudnického, karlinského, z Bohu še vic, Motyčína a j. v. Po zahajovacím proslovu předsedajícíh okresního starosty velvarského, p. Jana L indy ujal se slova okresní tajemník p. Kamil Har- mach, jenž po obšírném a věcném referátu o ne- dostatcích venkovské samospráv a prostředcíchk nápravě, navrhl shro- mážděným tuto
#17 alto_textblock #17
resoluci:
#18 alto_textblock #18
„Záslupcové venkovských obcí podřipských, uva- žujíce o potřebách venkovské samosprávy, vidí v náležitém vybudování nynější soustavy sam - správy bezpečný základ k odstranění vad a nedo- statků, jichž nejsou naše obce a veřejná jich správa prosty. K tomu konci bude potřebí: 1. Aby organisace obcí dle jich velikosti a hospodářského rázu byla rozlišována a aby obce menší pro určité obory správy veřejné se sdružovaly; 2. aby zavedeno bylo do obcí všeobecné rovné právo hlaso- vací s poměrným zastoupením: 3. aby působnost orgánů samosprávných naproti zeměpanským úřa- dům správním důsledněji byla ohraničena; 4. aby dohled úřadů zeměpanských nad orgány samospráv- nými ve směru právní kontroly jasně byl vytčen a aby bylo přesně formulováno zakročování vyšších instanci saomosprávných z povinnosti úřadní. Re- formou samosprávného zřízení provedena teprve bude národní spravedinost po obeích menšinových a sociální spravedlnost po obcích průmyslových a proto požadavek reformy samosprávy pokládáme z jeden z pilířů i všeho našeho politického snažení. Provedení reformy dovoláváme se u všech politi- ckých stran bezvýminky, v prvé řadě u stran vedoucích, zastoupených na sněmě král. českého Nemajíce však důvěry, že by v blízké budoucnosti sněm král. českého odhodlal se přistoupiti k pro- vedení tak dalekosáhlého projektu reformního, vi- díme toho nutnost, aby obce naše samy připravily půdu pro parlament a náležitou organisací vynutily sobě provedení reformy. Doporučujeme proto naším obecním činovníkům, by po příkladě okresu velvar- ského sestoupili se v okresní sbor samo- správný, který by řídila organisační komise, se- stávající ze dvou zástupců okresního výboru, dvou delegátů obecních starostů a okresního tajemníka. Úkolem sboru jest, přičiňovati se o zdárný rozvoh a postup samosprávy v okrese. Na pravidelných mě- síčních důvěrných schůzích budou vykládány nové zákony a výnosy, probírána práce starosty v nej- bližším měsíci, postupně vykládány hlavní zákony správní, posuzovány návrhy k zlepšení, zjedno- dušení a usjednocení správní praxe a usnášeny ná- vrhy na revisi neb reformu zákonodárství. Vedle toho okresní sbor samosprávný určen jest k tomu aby uvažoval o kandidaturách do okresního zastu- pitelstva, zemského a říšského sněmu, do země- dělské rady, úrazové pojišťovny, obchodní komory komisí berních atd. Konečně v obor působnost okres. sboru samosprávného patří dobrozdání o po- Uřebách kulturních, humanních, komunikačních zdravotních, bezpečnostních, zemědělských, živno- stenských, sociálních atd. okresu. Jednou za rok po- řádána budiž výroční veřejná schůze, kde skládali by účty ze své činnosti jak poslanci, tak i sbor, a kde uvažováno by bylo o činnosti a práci roku budoucího. Práci okresního sboru samospráv- ného podpírati povolána jest krajinská žurnalistika a odborný věstník, Organisací touto valně ulehčí se našim venkovským obcím a uspíší se zavedení jed- notného úřadování s jednotnými tiskopisy. Aby však zabezpečena byla pokud možno pro cel království soustavnější, jednotnější a dokona- lejší správa veřejná, žádáme, aby ponenáhlu se při- pravovala organisace zemská. Doba výstavního trhu svatojanského obzvláště se hodí k tomu, aby sestu- povaly se pravidelné zemské sjezdy či- povníků venkovské samosprávy, kdežto doba svatováclavská vhodna by byla k výročním poradám měst. Ku provedení organisace žádáme, aby zřízen byl zemský instruktor samosprá- vy, který by vedl veškeru přednáškovou a organi- sační činnost, řídil vydávání sbírek zákonů a potřeb ných výkladů a redigoval populární zemský věst- ník. Konečně s veškerým důrazem žádáme na mí- stech kompetentních, aby řádným způsobem v po- sledních třídách škol obecných a na všech školách středních a odborných seznamována byla mládež se samosprávou a veřejnou správou vůbec a aby zřízena byla za účelem lepší přípravy vě- decké budoucích úřadníků samosprávných při české universitě pražské zvláštní samostatná sto- lice samosprá vy Posl. Ervín Špindler vítá myšlenku pevné a soustavné organisace a vyslovuje se pro vše obecné a rovné právo hlasovací s poměrným za- stoupením. Přeje sobě pouze, by napřed budo- valo se z dola, t. j. v okresích, protože pak zem- ská organisace vytvoří se sama. Starosta okresu českobrodského p. Novolný projevuje souhlas svůj s resolucí a navrhuje kn dodatek, aby zvolen byl tříčlenný výbor, který by svolal sjezd zástupců všech samosprávných sborů z království do Prahy ku projednán resoluce. Posl. dr. H. Janovský, poukázav kriticky na poměr samosprávy ku politické správě, jakož i na význam samosprávy po stránce politické. dovozuje neudržitelnost dosavadní přirážkov soustavy. Po poznámce p. taj. Harmacha, že návrhu p. Novotného vyhověno bylo již pod- nětem, aby okresní výbor velvarský svolal do Prahy organisační schůzi samosprávy sám, byla resoluce navržená i s dodatkem p. Novolného jednomyslně přijata.
#19 alto_textblock #19
Odpoledne o 3. hodině pořádán byl na ná městí před výstavou ovocnářskou manifestační tábor za obrovské účasti lidu všech vrstev i stavů, jenž plnými proudy dostavil se, jak z města, tak i ze širého okolí. Jménem okresního výboru velvarského za- hájil tábor taj. p. Harmach, jenž uvítav shro- mážděné a představiv slavnostního řečníka, p posl. dra. Ed. Grégra, akcentoval význam slave- ného jubilea samosprávy. „Samospráva,“ pravil. „za dobu minulých 40 let vykonala řadu důleži- tých úkolův a co hlavního: stala se základem veškerého veřejného, kulturního, politického na- šeho snažení i naší práce. My, svolávajíce tábor dnešní, činíme tak s povznešenou náladou po výsledku dopolední schůze, činíme tak pevně doufajíce, že samospráva obrozená stane se zá kladem lepšího zase veřejného, politického i so ciálního života našeho vůbec.“ (Souhlas.) Za nadšených ovaci shromážděného lidu v stoupil na dekorovanou tribunu slavnostn řečník, p. dr. Ed. Grégr, jenž, jako vždy, svými bystrými, ze srdce plynoucími a s neztenčenou jarosti a vervou pronešenými vývody nejen upoutával, nýbrž na mnoha místech elektrisoval a uchvacoval posluchačstvo. Podotknuv, že pod českou samosprávou rozumí se nejen samo- správa obce a okresu, nýbrž také celé země. celého království českého, prohlásil, že vzpo- mínky na samosprávu země, tísněné doposu těžkým jhem státní byrokracie, nevzbudily by náladu radostnou, nýbrž spíše zármutek, žalost a spravedlivé rozhořčení. Jaká naše samospráva zemská jest, ukazuje nejlépe český sněm, tento nejvyšší representant samosprávy království če- ského, ten poskytuje obraz takové zbědovanost a málomoci, že by bylo krvavou ironií, oslavo- vati tuto samosprávu. (Výborně!) Dnes vzpo- mínáme pouze toho, že tomu letos 40 let, co vydán byl nový řád pro obce království českého jenž až dosud je v platnosti. Zákonem tímto zlo- mena byla pouta, jimiž byly české obce svírány ač velmi mnoho nedostává se ještě k tomu, by obec naše byla svobodnou a svépráv- nou. Nicméně nedá se upříti, že zákon tento znamenal veliký pokrok a že jím položen byi základ samosprávy obecní. Řečník uvádí na doklad toho za všeobec- ného souhlasu trpké reminiscence z doby před r. 1848, z doby patrimoniální, kdy pánem v obci byla milostivá vrchnost velkostatkářská, nebo jak se říkalo, pan Franc ze zámku, t. j. pan direktor a pan justiciár se svým mušketýrema připomíná též trudné poměry, jež vládly p r. 1848, t. j. za doby bachovského absolutismu, kdy pánem obce stal se okresní hejtman, vlastně pan četník (Různé projevy), o porobě ani ne- mluvě. Teprve v r. 1854 vydán pak byl nový řád obcení, jenž měl v čele svém větu: „Svo- bedná obec, základem svobodného státu“. To byla pravdivá, zlatá slova, škoda jen, že to byla pouhá slova, lesklá fráse. (Souhlas.) Neboť ve skutečnosti byla obec, zvláště venkovská, tak málo svobodnou jako před tím. Přišla, jak se říká, z deště pod okap. (Veselost.) Hospodářstvi bachovských husarů bylo v mnohém ohledu horší, než hospodářství pánů Franců ze zámku. (Souhlas.) A tento bachovský systém četnick despotie trval až do r. 1864, kdy následkem pádu absolutistické vlády zaveden byl systém konstituční se zákonodárnými zastupitelstvími lidovými, s říšskou radou a sněmem královstvi českého, jako nejvyšším orgánem samosprávy zemské. Nechci kritisovati — praví řečník — právo moc a činnost sněmu českého — o tom promlu vím později. Avšak nechť činnost sněmu če- ského byla sebe obmezenější, sebe neplodnější jeden čin byl sněmem tímto přece vykonán který má velikou, nepopíratelnou cenu, který se stal velikým dobrodiním země: že totiž zrušen byl bachovský řád obecní a vypracován a vydán nový zákon obecní, jenž podnes jest v platnosti a jehož 40leté výročí právě dnes vzpomínáme. (Souhlas.) Nenapadá mně ani, abych tento náš obecn řád pokládal za nějaké mistrovské dílo, za ně- jaký pramen skutečné samosprávy. K tomu schází ještě velmi mnoho. Avšak to se upřiti nedá, že, jak jsem již na začátku pravil, tento obecní řád z r. 1864 znamená přece veliký pokrok, že jím uvolněna byla pouta četnicke hrůzovlády a že v něm se nalezaj velice cenné zárodky, které v dal- ším a důsledném vývoji rozvi- nouti se mohou v pravou a skuteč- nou obecní samosprávu. (Souhlas.) A o to právě běží, to musí býti a zůstati jednou z hlavních a nejdůležitějších snah povo- laných činitelů, jednou z hlavních úkolů našt politické práce, aby tyto zárodky ne- zakrněly a nezahynuly, nýbrž, a by se dále zdárně vyvinovaly, až by dozrály v krásný plod skutečnéh sebeurčeni, pravé svobody našich obeí. (Výborně! Potlesk.) A tu tvrdím, že to hlavně záleží na n a š em lidu samém, zejmena na lidu venkovském, aby se tak stalo. Lid náš, každý občan musí býti sobě vědom významu, důležitosti a váhy obce v organisaei státní a národní, musí býti sobě vědom, že jen zdravé, silné, spořádané obce tvoří zdravý silný, spořádaný stát a zdravý, silný národ aje proto povinen, starati se, seč jeho síly jsou, o prospěch, zdar a blaho obce, k níž nálečí. Musí přestati lhostejnost, nevšímavost a neteč- nost k záležitostem obecním, s níž tak často se setkáváme. Péče o blaho a zdar obce nemá a nesmí býti ponechána jen některým, snad jen zámožnějším občanům, nýbrž každý má se za- jímati o záležitosti obce, jako každý člen ro- diny má míti lásku k rodině a starati se o jejo blaho. (Souhlas.) Ovšem, aby se vzbudil vše- obecný zájem pro záležitosti obecní u každého
#20 alto_textblock #20
příslušníka obce, je třeba, by každý občan měl také právo a příležitost, zasahovati do správy obecní a to státí se může především tím způ- sobem, aby rozšířeno bylo volební právo do obce na všechny příslušníky obce, od nejchud- šího do nejbohatšího. (Hlučná pochvala.) Opravu volebního práva ve smyslu v pravdě demoklatickéma lidovém pokládám za nejdůleži- tější našich obei potřebu. (Výborně!) Rozumí se arcif, že tak velké a složité těleso, jakým jest obec, byť i nejmenší, nemůže býti spravována zároveň a společně všemi občany, nýbrž že svěřena býti musí obmezenému počtu osob, dle velikosti a lidnatosti obce, jinými slovy: zvláštnímu výboru, se starostou v čele. V tem ale spočivá druhá podmínka zdaru a blaha obce, aby v čelo obecní správy postaveny byly osoby nej- způsobilejší a nejlepší. (Hlučný sou- hlas.) Proto také při volbách obecních přestat mají všechny ohledy vedlejší, všechny chutia nechuti, všechna zášť a nenávisť a především všechny ohledy na osobní zisk a prospěch. (Vý- borně!) Volby do obecního zastupitel- ství mají býti poctivé, čisté mravné. Obce naše, i dle nynějšího, jak se pravl, liberálního řádu, nalezají se valnou měrov pod poručnictvím, pod nadvládou c. k. politických úřadů, a obecní starostové stávají se z velké části pouhými sluhy, pouhými loutkami rukou okresních hejtmanů. (Souhlas.) Avšak to bývá vinou obecních starostů samých. Kdyby znali důkladně zákon, kdyby si byli vědomi svého práva, své moci a kdyby měli potřebné sebevědomí, potřebneu občanskou a národní hrdost a po- třebnou statečnost (Tak jest), odpadla by ta ponižující odvislost od politických úřadů. (Vý- borně!) Jen když lid český bude tak pokročilým, tak politicky vzděla- ným a probudrlým, když znáti bude potřeby a práva celého národa, celé vlasti, když si vědom bude toho, co nám schází a čeho se nutn musíme dodělati, abychom v krás- né své vlasti mohli žíti spokojen a šťastně, abychom zabezpečenu měli svou národní a politickou bu- doucnost a když se celý náro svorně, nadšeně, statečně o to zasadí, nelekaje se žádné práce, žádných obětí — jen tenkráte mů- žeme býti jisti, že zvítězíme, že cíle svého dosáhneme. (Výborně! Po- flesk.) V čem záleží vlastně samospráva, samo- slatnost, svoboda národa? Hlavně v tom, aby národ sám mohl sobě dávati zákony, aby sám ustanovovati a ukládati mohl daně a dávkya aby s penězi těmi sám nakládati mohl dle svých vlastních potřeb. (Souhlas.) Právo českého sněmu, které mu nepopíra- telně dle historického a státního práva a dle platných smluv s dynastií náleží podnes, bylo mu, bohužel, nesprávně, libovolně, ná- silně vzato a přeneseno do zákonodárného sboru cizího, do vídeňské říšské rady a sněmu če- skému ponecháno milostivě skvostné právo, hra- diti zemské potřeby přirážkami na přímé daně, jinými slovy: napřed přijde státní exekutor vymačká z lidu českého, co jen se dá a pak te- prve přijde výběrčí zemský, aby ještě pro zemi sebral a vymačkal, jestliže totiž kde něco ještě zbylo. (Hlučný souhlas.) A k jakým účelům užívá se peněz, plynoucích z Čech do vídeňské státní pokladny? Ne na prospěch, ne na povzne- šení, na sesílení národa českého, ne na podporu jeho kulturních, národních, hospodářských po- třeb — nýbrž na sesílení a podporu centralistického, nám Čechům ne- přátelského státu, na udržení a se- sílení německé nadvlády, něme- cké národnosti. (Výborně!) Jaký div, že ani zemský výbor, ani sněm království českého nemůže lidu českému, ne- může rolnictvu a živnostnictvu přispěti vydat- nou pomocí, když ho stihla nějaká pohroma, jako na př. loni krupobití a letor sucha. Rác by přispěl — avšak odkud vzíti, když se centra- listická vláda o to postarala, aby zemská po- kladna se nalezala ve stavu zbědovaném. (Pro- jevy nevole.) A očekávat vydatnou pomoc od vídeňské vlády, jak to povinnost její káže — bylo by marnou naději! Vždyť právě tyto ži- velní pohromy jsou milostivé vládě velice ví- tány, jakoby si je byla objednala; nebo dcufá, že bida a nouze obměkčt ty tvrdé české lebky, když to učiniti nemohly ty nejskvělejší sliby, li- chocení a svody. (Výborně! Ilučný sou- hlas.) Vždyť víte, jakou surovou, brutální odpověd dal loňského roku p. ministerský předseda dr. Körber naším zeměděleům, žádajícím podporu pro kraje krupobitím stižené? „Zanechte,“ pravil, „obstrukci na říšské radě, podrobte se pěkně mé německé vládě, ka- pitulujte před svými národními odpůrci — ji- nými slovy, prodejte nám za tu podporu svou národnost, svou politickou česť, svou budouc- nost!“ A co mu odpověděli naši zemědělei? Z tu cenu nejsme my k dostání. Český rol- ník, ačkoli chce svědomitě starati se o prospěch, zdar a blaho svéha stavu, nestane se přece nikdy a za žádnou cenu Jidášem na svém ná- rodě!“ (Potlesk.) Z toho mála, co jsem pověděl, seznáváte, že příčina, že zdroj a pramen vši naší politické, ná- rodní a hospodářské bídy spočívá v nyněj- ším viádním systému, v nynější centralistické ústavě — a že jedina pomoc leží v tom, změniti tento systém a zjednat