Číslo 349.

V Praze, dne 21. prosince 1900.

Ročník Iv.

Nodakce, aámmisnvaosa expedice: Prahu, Pstrossova ulics, čislo 200—II. Kefrankované dopisy se nopřijímají, rukopisy se nevracej Fexapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně 1 při častější inserci po- skytujome výhody. ycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po evátku vždy po dvanácté po dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Zeleten ralske č. 112g.

KAl

ULKt

Lla

Předplatné pro Prahv s donáškou do domu; měsíčně. . . . . K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně. . . . K 33.60 Pro tuzemsko postou: měsíčně . . . .. 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně.. . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbaka: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— po Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- le, Anglie a Ruska: čtvrtletně . . K 13.20 celoročně K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 7 hodin 58 minut ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 59 minut večer.

Pátek: Sv. Tomáše, apoštola.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Salvatora v semináři od 18.—22. t. m.

P. T. pp. přispivatelům a inserentům našeho listu Ježto vánoční číslo 352. vyjde v pon- dělí dne 24. prosince již o 3. hodině odp., aby popřán byl svatvečerní klid veškerému personálu závodu, žádáme uctivě veškeré své příznivce a přátely, by laskavě pří- spěvky své a zvláště inserty zaslatí si nám neobtěžovatí do 12. hodiny polední, ač-li věc uveřejněna býti má v čísle na Hod Boží.

Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 26) V Praze, dne 20. prosince 1900. Zvláštní neurovnané, ba rozhárané poměry, které za posledních let panují v naší polovině říše a ná- sledkem toho také v českém království, mají za ná- sledek, že na samém sklonku roku přistupuje sněm k opatření zemského hospodářství. Aby stalo se aspoň co jest možno, položeno bylo na jednací pořádek dnešní schůze druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zemském rozpočtu na rok 1900. Zpráva pro finance zemské dojista smutná. Rozpočet ten, předložený sněmu již dne 28 pro- since 1899 vykazuje úhranou potřebu 45,563 378 korun a vlastní úhradu 3,559.726 korun. Ohledně schodku jevícího se částkou 42.003.616 korun, učinil zemský výbor návrb, aby na úhradu schodku toho resp. po srážce zem. údělu 1,480.566 korun, jejž lze očekávati z osobní daně příjmové, na úhradu zbytku 40,523.050 korun byla vybírána zemská přirážka 55 haléřů ke každé koruně přímých daní zeměpanských v království českém roku 1900 vypsaných čátskou 65,841.814 korun, vyjímaje osobní daň z příjmů s výosem 36,212 998 korun a na úhradu vybýva- j cího takto zbytku v částce 4,310.052 korun aby uzavřena byla zemská zápůjčka a to ve výši 4 a půl milionu korun vzhledem k výlohám spojeným s reali- sováním zápůjčky, jakož i za příčinou sesílení ka- sovních zbytků. Dále navrhl zemský výbor, aby zá- půjčka ta byla i se závazky vedlejšími obvyklým způ- sobem poj štěna zástavním právem na královském českém ústavě pro choromyslné v Dobřanech, náleže- jícím zemskému fondu král. českého. Zpráva rozpočtové komise konstatuje především, že kdyby letošní jarní sněmování bylo trvalo jenom o 14 dní déle, mohlo řádné vyřízení zemského roz- počtu uskutečněno býti ve formách až dosud obvy- klých. Ale sněm byl odročen dříve, než komise roz- počtová byla se svými pracemi hotova. Vůči tomu předložila komise, aby finanční hospodářství zemské bylo ústavním způsobem opatřeno, návrhy: I. Výbí- rání 55proc. zemské přirážky prodlužuje se do konce října. II. Zemský výbor se zmocňuje, aby vydání, jež jsou stanovena v zemském rozpočtu, předl žením sněmu pro r. 1900 a jeho předlohách o dodatečných požadavcích úvěrních a až do konce října vypadají, hradil v mezích tohoto rozpočtu a těchto předloh úvěrových proti dodatečnému súčtování. III. Zemský výbor se zmocňuje, aby pro případ, že by úhrada nestačila, za příčinou vyrovnání učinil u některého tuzemského peněžního ústavu výpůjčku až do nejvyšší sumy 6 mil. korun. Sněm schválil všechny tyto tři návrhy dne 5. května, doufaje, že včasně bude svolán na podzim, aby mohl rozpočet řádným způsobem vyříditi. Ale oprávněná tato naděje byla sklamána a rozpočtová komise nemajíc pro krátkost času ani fysické ani te- chnické možnosti, aby prozkoumala neprojednané do- sud části rozpočtu, vyslovila nad tím své hluboké politování. Poněvadž tlakem naznačených tuto poměrů řádné propracování rozpočtu stalo se během r. 1900 nemož- ným, uvažovala komiselo tom, jakby nejvhodněji mohly býti nastalé tím obtíže překonány. Měla před sebou cesty dvě, a sice buď usnesení se na opětném pro- zatímním opatření s výhradou, že řádné vyří- zení rozpočtu na r. 1900 provedeno bude definitivně až v nejblíže příštím zasedání sněmovním, nebo de- finitivní sice vyřízení rozpočtu na r. 1900 ještě nyní, avšak ve formě, jež jest výsledkem jakéhosi řízení zkrácené ho.

Učinila to však jen s výslovným podotknutím. že jedná toliko výjimečně pod tlakem po- měrů na ten čas nezměnitelných, připo- jujíc ke konstatování této skutečnosti jednak urči- tou výhradu, že ono »zkrácené řízení«, jímž letošní rozpočet se projednává, nesmí a nemůže býti žádným prejudicem pro rozpočty pří- ští, jednak důtklivou žádost, aby c. k. vláda ve smyslu zřízení zemského, šetříc rozpočtového práva sněmu, popřála mu včasným svoláním jeho každo- ročně dostatečného času, by svým povinnostem mohl žádoucím způsobem vyhověti. Komise rozpočtová navrhuje na konec, aby sněm se usnesl: A) Prodlužuje se do konce r. 1900 povolení daně usnesením sněmovním ze dne 5. května 1900 ohledně 1. vybírání 55procentní přirážky zemské ke všem pří- mým daním zeměpanským, vyjímajíc osobní daň z příjmů, předepsaných v království českém na rok 1900; 2. ohledně provedení kreditní operace k úhradě výdajů, nekrytých vlastními příjmy a přirážkami; ohledně zmocnění zemského výboru, aby vybíral příjmy a činil výdaje v mezích předloženého zem- ského rozpočtu na rok 1900 a dodatečných zpráva úvěrů, náležejících k rozpočtu a naznačených ve zprávě kom. rozpočtové s rozličnými změnami a dodatky. B) Ze zásadního usnesení sněmovního ze dne 5. května 1900 o změně účtování při zemském fondu království českého, připouštíce pouze pro rok 1900 výjimku, že Řejen stavebních úvěrů tam naznačených, nýbrž i všech ostatních úvěrů, pokud zemský výbor nemohl v čas jich vyplatiti pro nedostávající se usne- sení sněmovní — byl užíti do 31. prosince 1901a sluší je účtovati jako překročení r. 1901. Očekávalo se, že následkem toho všeho bude průběh dnešní schůze bouřlivý, ale nestalo se. Obě dvě nepřátelské strany — česká a něme- cká — uložily si co možná největší reservu. Nedošlo následkem toho mezi nimi ani ku dost malé srážce, která včera ještě byla předpovídána. Veškeré rokování šlo před se hladce, ale takřka za úplné nepozornosti sněmovny. Ačkoliv jednalo s o věc nad míru závažnou a pro naše království da- lekosáhlou, projevovala sněmovna pohříchu úplnou apatii. Vyvolal ji patrně »tlak poměrů na ten čas ne- změnitelných«., Povšechné debaty súčastnili se poslanci: zpravo- daj dr. Fořt, Peschka, Adámek, Iroa Kasper. Ale pozornost, ne-li celé sněmovny, tedy aspoň pozornost své strany dovedli upoutati jen po- slanec dr. Fořt a K. Adámek. Oba zpranýřovali škodlivost centralismu slovy nejrozhodnějšími. Podrobná debata, ačkoli vystřídala se v ní dlouhá řada řečníků, nevynesla na jevo nic, čím by pozor- nost sněmovny byla upoutána. Zůstala také nedokon- čena a bude v ní pokračováno ve schůzi zítřejší. Palmu dne odnesl tentokráte posl. K. Adámek, na jehož řeč tu zvláště upozorňujeme.

Nejv. zem. maršálek zahajuje schůzi o 11. hod. 20 min dopol., načež slova ujímá se místodržitel hrabě Coudenhove: Slavný sněme! Proteže sněm králo v- ství dalmatského osnovu zákona za ve- dení zemské přirážky ke státní dani z ko- řalky v zasedání dne 18. prosince odbývaném zam ítl, nedostává se více podmínek, za nichž by potřebný zákon semohl uskutečniti . . Hlasy: Slyšte! Slyšte! Hr. Coudenhove: .. v ostatních králov- stvích a zemích. Pokládám si za često tom učiniti slav. sněmu sdělení, podotý- kaje, že vláda své další zámysly v příčině sanování zemských financí co nejdří ve oznámí. Hlasy: Skandál! K čemu bylo to rokování v komisi. Centralistický švindl! To jsou rozumy Körbrovy Posl. Březnovský: To je parlamentární švindl! Jiné hlasy: Tam vede centralismus Po té se přechází k dennímu pořádku, ke dru- hému čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu z em- ském na rok 1900. Zpravodaj posl. dr. Fořt poukázav na to, že zpráva rozpočtové komise dostala se tentokráte do rukou pp. poslanců ve formě naprosto nezvyklé, praví Přes všechno úsilí, přes všechnu snahu centralistického režimu nynějšího, stlačiti politický význam tohoto sl. sněmu na niveau co nejnižší, jest přece jen agenda sněmu králov- ství českého po stránce kulturní a hospodářské tak rozsáhlá a tak důležitá, že k vyřízení a účelnému zpracování jejímu

je potřeba nejen veliké práce, nýbrž také značného času Jestli tohoto času se nedostává, jest pak pochopitelno, že vyřízení nemůže býti účelné, že vyřízení je kusé, mezero- vité, ano tu a tam i snad nedostatečné. Leč, pánové, zjev sám jest i politicky důležitý. Kon- statuji, že my jsme řády, které nyní tvoří ústavní život náš, nedělali. Řády tyto byly uvedeny do života proti nám, a tu by se právem mohlo očekávati, že ti, kdož pomocí těchto centralistických řádů snažili se stlačiti význam krá ovství če- ského na niveau nejnižší, aspoň jediné a nejdůležitější jeho právo, právo budgetní nebudou zkracovati a škrtiti. (Vý- borně! Výborně!) To se stalo a v tom spočívá onen politi- cký význam tohoto zkráceného, sumárního rozpočtového ří- zení. Nebyli jsme prostě s to vykonati svou povinnost. Je-li tm někdo vinen, je to ona kletba, ona neláska a nešetrnost se strany centralistické Vídně. V tomto kratičkém rozpočtu zračí se ono ostatní nepřátelství, které proti nám od století z Vídně jest namířeno. V tomto kratičkém rozpočtu nyněj- ším spatřujeme důkaz, že centralistická Vídeň neopomene ani jediné příležitosti, aby se nepokusila o stlačení významu tohoto království a nedbá, jestli tím hospodářské a kulturní zájmy země a veškerého její obyvatelstva dává ve psí. vý- borně!) Rozpočtová komise, majíc zřetel k tomuto momentu, končí svou zprávu s rozhodnou výhradou, že letošní způsob vyřizování rozpočtu zemského nesmí býti žádným praeju- dicem pro vyřízení rozpočtu zemského (Tak jest!) a předklá- dajíc zprávu tuto, doufá, že sl. sněm, schvále její zprávu, též onu mnou naznačenou důraznou výhradu přijme za svou. Řečník odporučuje návrhy komise. Posl. Peschka poukazuje na zbědované poměry sem- ských financí, obávaje se, že dostaví se co nejdříve úpzdek zemských financí. Dluhy zemské vzrůstají rok co rok, ule není prostředků k jejich úhradě. Zemských přirážek roz- množiti možno není, zvláště pak nemožno již rozmnožování jejich uvaliti na bedra rolnictva. Nesmějí také vzrůstati při- rážky obecní, okresní a školní. Bude úlohou nejen země, nýbrž i státu, aby pracovaly k tomu, by zemím byly jiné daně přikázány a zároveň jim byly otevřeny prameny no- vých příjmů, nežli jsou ty nynější, podmíněné přirážkovým hospodářstvím. Musí býti provedena veliká politická reforma: vláda musí odhodlati se k tomu, aby část státních daní při- kázala zemím. Nejen země stojí před zkázou, nýbrž zadlu- ženy jsou také okresy a obce, a to i malé obce vesnické. Posl. Prade: Rozdělme zemský rozpočet a my Němci postaráme se pak o sehnání peněz, nutných pro naše potřeby. Dále stěžuje si posl. Peschka, že zemědělská druž- stva nejsou ani od země, ani od státu dostatečně podporo- vána, a navrhuje na konec následující resoluci: »Sněm vyslovuje své nejhlubší politování, že vysoká vláda, ačkoliv zavedla akci směřující k podporování obilních skladišť, svým závazkům nedostává, ba i při vyplnění všech podmínek své příspěvky odpírá a prohlašuje, že toto vyplá- cení příspěvků est za všech okolností slušno, ana by jinak zcela nepřipravená akce vykázala nepříznivé výsledky a druž- stva pro obilní skladiště, jež částečně již jsou činna nebo teprve vznikají, upadla by v konkurs.« Posl. Adámek souhlasí se zpravodajem v jeho ža- lobách na zkrácení práce sněmu a na zavedení bagatelního řízení ve vyřizování rozpočtu v království českém. Řečník dovozuje na základě řady cifer, že kritická situace zemských financí se nikterak nezměnila. Naopak stav jejich je ta- kový, že každý seriosní člověk položiti si musí otázku, kam to povede? Ano, kam to povede, když víme, že není lze počítati se zvýšením zemské přirážky, že nebude lze dělati stále nové dluhy, ač již ten rozpočet, který nyní děláme, není rozpočtem království českého, nýbrž rozpočtem z nouze. Je věru úzko zdělávati takový rozpočet, když známe velmi dobře ty ve iké potřeby a nemůžeme povoliti nic než groš žebrácký. Jak máme si pomoci? Po leta jedná a mluví se o sanování zemských financí; se strany vlády slyšeli jsme slova slibná, ale jen slova a nic více. Jak daleko jde blaho- vůle vlády v příčině této úpravy, nejlépe vysvítá z její před- lohy o kořaleční dani. (Hlučný souhlas.) Hlas: Komedie! Posl. Adámek: Vláda již předem musila věděti, že té podmínky, kterou k uskutečnění této předlehy připojila, docíiti nelze a celá ta věc nebyla ničím jiným než taktickým tahem, aby se zdálo, že něco učiniti chce a přece nemusila udělat nic. Hlasy: Říšský zákon chce Posl. dr. Pippich: Potrestat českou obstrukci Souhlas. Posl. Adámek: Naděje, že by se věc v dozírné době zlepšila, není. Celý vývoj hospodářský směřuje k tomu, že naše vydání klesati nebudou, nýbrž že porostou. Velí to účely hospodářské, živnostenské, školské a jiné. Poslanec P. Opitz stěžoval si na to, že takovou smutnou situaci zaviňují naše národní zápasy. To je ovšem pravda, že zápasy tyto nepřispívají k ozdravění našlch financí, avšak že by na kri- ckém stavu našich financí jedině byly vinny, to je pouhá fráze. Příčina leží v celém systému naší veřejné správy, v tom, že stát na země, okresy a obce stále uvaluje nová břemena a zejména že péči nemá, kterak je bude lze hra- diti. Proti této politice jsme bezbranní a musíme stále cou- vati před mocí, která nezná pro nás porozumění. Jest s podivením, že tytéž vlády, které nynější stav zavinily, neustále by chtěly namlouvati, že chtějí pěstiti racionelní středostavovskou politiku, že jim jde o to, aby střední stavy byly zachovány. S tímto sanováním tríd středních hraje vláda úlohu neupřímnou, protože nemůže poukázati na případ, že by snahy její kterékoli třídě vy- robní vyhovovaly. Mluví-li něco jiného, je to šalba, kter