#1
alto_textblock
#1
25. září 1904.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 265.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana5.
#5
alto_textblock
#5
Při prvém líčení zapírali ImBer i Sissova o sto
jest. On tvrdíl, že milou i sebe ošatil z peněz, kleré
prý vyhrál v P'raze při „barvčce“, ona pak trvala na
tom, že oněch 250 korun representuje její úspory. Už
tehdia choval se Imber před soudem tak drze, že by
předsedou potrestím samovazbou za výtku lži, již by
vmetl ve tvář četnickému strážmistru Větvičkovi, nic
méně líčení nebylo lze zkoncovati proto, že nedosta
vila se hlavní svědkyně, služka Jeřelova, která kriti-
ckého dne zahlédla Imbra vcházet do hotelu. Bylo
proto jednání další odročeno a předevěírem přišla
ufféra znovu na přetřes.
Nepodotkli jsme tehda bez příčiny, že Imber nemá
kriminální praxi nadarmo. I tento pátek podal výtečník
řadu ukázek své pohotovosti a hbitosti i v nejtužšimr
slovním boji.
Sotva že vyslechli svědkyni Jeřelovu, jako by h
byl das posedl. Nepokojně sebou trhal a co chvíle
z úst jeho řinuly se proudy výhrůžek. Aby ničeho
neprovedl, postavili mu po bok ještě jednoho dozorce.
Ale nic naplat. Jakmile předstoupil další svědek
průvodní, dozorce zbirovského okr. soudu Malý, byl
znova oheň na střeše.
„Pane dozorče, řeknou pravdu“ — hartusil Imber
„Kolik hodin že to bylo, co mne voni znova zavřeli?
Že to bylo hned po jedné?“ (Krádež stala se totiž pe
poledni a běželo o důkaz, že měl Imber dosti času
doraziti s lupem do Zbirova, kde ho doradli na pokyu
dozorcův četníci. Pozn. ref.)
„Ne, ne, mnohem později to bylo . ..
„Ale vyžádejte sobě na před slovo a pak se tažle!“
napomínal předseda tuláka, „Co jste vlastně chtěl?“
„Já chtěl lhát!“ — odsekl Imber ironicky.
„Mirněte se ve svých výrazech, sic vás znova
potrestám!“
Imber (obrátí se znova k dozorci): „Oni jsou pěk-
nej — poslat za mnou četníka!“
„Ano, já vás styšel dobře, jak jste na „konku?
povidal: „To je jistě práce Malého a kdyby si ho
Malý nezlámal, já mu ho zlámu sámi“
Imber (uštěpačně): lá tam jsem skrz krádei
a budu se tam domlouvat. to se jim povedlol
Žena zmínčného dozerce, Amalie Malá, popu-
díla tuláka ještě více. Byl s ni rázem hotov.
„To se musí paní dozorcová vzít do
vazby, aby se vyšetřilo, jestli jsme se umlouvali,
volal pánovitě. „A líčení se musí zas odročit,
ať je to tak nebo onak! Dyť takhle nic určitého
nevímel
„Vy nám Budete předpisovat!“ okřikl Imbera
předseda: „Ozvete-li se ještě jednou, dám vás od-
věst! A co vy, Sissova, byla jste už trestána pro
žebrotu?“
Sissova (ironicky): Co pak chodím žebrat?
A oba, jak Sissova, tak její milostník, dali se
do smíchu nad touto olázkou. Ale za krátko je přešla
veselá nálada. Hned, jak zaslechli, že se uznávaji vin-
nými v obou směrech a že lmber odsuzuje se na
o smnáct a jeho ceslovní společnice na šest mě-
síců do žaláře. Pardon: ještě policejní dohled Imbe-
rovi nadělili. A pak se neměl Imber rozzlobit?
Prohlásil, že trest nepřijímá a sípaje vzteky, hnal
se ze dveří, následován svojí milostenkou, která sty-
dlivě si zakrývala umouněným šátkem valně povadlý
svůj obličej-
Jako při prvém líčení, předsedal senátu vrch.r.
Nagy, žalobu vedl nám. st. z. p. Berg, obhájcem ex
offo obou obžalovaných byl. p. dr. Schmaus.
#6
alto_textblock
#6
Ze soudu civilního.
Spory sv.-václavské záložny. U zemského sondu
pro civilní záležitosti (senát sestával z pp. radů Ma
vera. Dvořáka a Havelky) byla projednávána včera
žaloba sv. václavské záložny (zastupoval ji advokál
p. dr. Kuhát) proti p. Václavu Jonákovi, majiteli domu
a řezníku na Smíchově (zástupce p. dr. Hirsch) na
zaplacení reparličního obnosu 5100 korun. V žalobě
tvrzeno, že p. Jonák stal se členem záložny se 17
podíly a proto dle usnesení valné hromady členů sv.
václavské záložny ze dne 25. února 1903 má na r-
partiční kvotě zaplatit obnos 5100 korun. Žalovaný
učinil proti žalobě několik námitek. Tak zejmena, že
sv. václavská záložna není oprávněna podávati ža-
lobu, poněvadž zažalovaný obnos již dříve postoupila
»České záložně«. Jest sice pravdou, že sv. - václavská
záložna dne 11. června 1901 půjčila žalovanému ob-
nos 13.272 K, ale p. Jonák nepodal žádnou písemnou
a vlastnoručně podepsanou žádost o přijeti za člena
záložny a nepodepsal se také do matriky členů. Prote
nepovažuje sebe za člena záložny a odepřel zapla-
cení repartice. Na prvou námitku ve příčině nedo
statku aktivní legitimace prohlásal zásiupce záložny.
že svato václavská záložna dne 12. dubna 190
repartici pana Jonáka sice postoupila »České zá-
ložně«, že však toto postoupení vzala nazpět, o čemž
i pan Jonák byl vyrozuměn. — Soud rozhedl na
připuštění důkazů svědky, zejmena pp. drem. Von-
druškon. drem. J. Zavadilem, drem. Reissem a j.a
odročil ličení.
#7
alto_textblock
#7
Ze soudů cizích.
Dobře prorokovali. Vídeňští posluhové Vojtěch
Kohn a Max Prager před nějakým časem po-
někud se nepohodli a následek toho byl, že Prager
Kohna žaloval pro prážku na cli. Ještě před líčením
o této žslobě vyjádřil se Prager, že Kohn dostane
24 hodin a tak se také stalu. Když se však Kohn
dověděl, že trest lento mu již Prager předp ověděl.
vsadil se o 20 litrů piva, že se s ním v »lapškue
sejde A sázku skulečně vyhrál. Koln i Prager žalo-
vali se totiž vzájemně za lato slova pro uráčku na
cli — a obdrželi jeden jako druhý po 3 dnec
vězení. Prorociví se tedy vyplnito na vlas.
#8
alto_textblock
#8
Věstník živnostenský a dělnický.
#9
alto_textblock
#9
* Sjrzd alpských řemeslníků. Ze Sotnobradu,
24. září. (C B.) Dnes zalájen I. sjezd řemeslnictva
alpských zemí za přitomnosti 300 delegátů, zastupu
jících 59 000 femeslufků, několika řišských a zem-
ských poslanců zástupců zemské vlády, města
obchodnich kumor (také liberecké). Po volbě před
sednictva přešlo se k rokování a přijata jednohlasno
resoluce o pořízení nového živnostenského zákona.
odloučení živnostenských komor od obchodních, za-
sloupení na řišské radě a sněmu, zřízoní minister
stva pro živnosti a živnostenského úřadu slatisti-
ckého, zákenném ustanovení mistrovského titulu
pořízení zákona o podomních obchodnicích, opravě
vypisování prací, ařízení míst ku právní ochraně
zřízení živnostenské rady.
V dalším průběhu porad přijata řada resolucí
příčině reform trestanecké práce, zadavání slálnieh
staveb a dodávek jskož i v přičině provedení zákona
o podomním obchodě dle osnovy, původně poslane-
cké sněmovně předložené. Po volbách do alpské ře-
meslnické rady byl sjezd ukončen.
* Vypsání cen umnělecko-průmyslového muse
obchodní a živnostenské komory v Praze. Na rol
1904 vypsány jsou ceny na provedení následujících
úl olů: I. Svitilna závěsná z kutého železa, do ve-
stibulu, i s řetězem nebo jiným opatřením k zavěšení
k tomu náležejícím. Cena prodejná nesmí přesahovati
100 K. 1. cena 200 K; 2. cena 120 K; 3. cena 80 K
1I. Hukojeť stříbrná k damskému deštníku. Cena pro-
dejná nesmí přesahovati 40 K 1. cena 290 K; 2. cena
120 K; 3. cena 80 K. III. Vazha kapesního kalendáře
na rok 1905. Kůže s ozdobami ve zlatě tlačený mi
nebo harevnými. Výška 14 cm., šířka 9.5 cm. Cena
prodejná nesmí přesahovati 8 K. 1. cena 120 K, 2.
cena 80 K, 3. cena 40 K. Zvláště sluší upozorniti na
to, že vedle odvětví programem vyíčených, vypsány
ceny ještě na zvláštní úkol a sice: Myšlénka k upo-
mínce na Prahu pro cizince; předložena může býii
buď ve zřetelné kresbě nebo v modelu s udáním, v ja-
kém materiálu a jakým způsobem má předmět býti
proveden. Jest nutno, aby předmět ten snadno a la-
cino dal se zhotoviti a aby byl charakteristickoua
vkusnou upomínkou na Prahu. Všem běžným a trivi-
álním věcem nutno se vyhnouti. Lze také předložiti
pledmět provedený. 1. cena 150 K: 2. cena 100 K
3. cena 70 K. Správa musejní poskytuje tuto přílež-
tost, majíc zření k tomu, že jinde existují celé indu-
strie, které ve směru tom požadavkům turistiky a fre-
kvence cizinecké přicházejí vstříc, a že v prvni řadě
umělecký průmysl jest povolán, uvésti v cběh před-
měly toho druhu, pro Prahu chmrakteristické, vkusné
a zároveň i levné. 1 momení národohospodářský padá
při tom na váhu. Volbě vhodného předmětu. jak co
se tvaru i materiálu týče, ponecháno zde nejstrší pule.
Práce soutěžící musí býti do 15. října 1904 do lány
umělecko průmyslovému museu. Temta lento nelze
odvolati. Bližší podmínky olsskvje a o v
#10
alto_textblock
#10
psání cen a řád konkurenění, jež vydá neb zašl
kancelář musejní. (Sanytrová ulice č. 73—-J.)
*Zápis de odborné pokračovaci školy premin
knihkupců pružských koná se dne 26. a 27. září
vždy o 7. hodině večerní v ředitelně obecní školy
u sv. Vejtěcha. Na základě živnostenského zákona
§ 99. b) ze dne 23. února 1897 čís. 63. ř. z. jest
návšt va školy pro všechny praktikanty z obvodu
gremia povinnou. K zápisu musí noví žáci přiněsti
potvrzení od svého chefa, že jsou lam zaměstnání
poslední školské vysvědčení. Školní rok počíná dne
3. října t. r. na téže škole.
*Spolek vzájemně se podporujících samostal-
ných lakýrníků v Praze má v pondělí o 1/28, hodině
večerní schůzi výboru v Remeslnicko-živnostenské
besedě (Bellevue) na Františkově nábřeží.
* Vořejná schůze českoslovanského obchodníh
pomocnictva kená se dnes v neděli 25. záři o 10.
hod. dopolední v sále českoslovanské obchodnické
besedy v Praze, v Jeruzalemské ulici čís. 7. Veškeř
členové se žádají, by se jí zúčastnili. Na programu
jest celodenní, celoroční nedělní klid ve všech zá-
vodech bez rezdilu.
* Vycházka průmyslově-studijní do městské ele-
ktrické centtály, do obecní plynárny a do ústředních
jalek v Hotešovicích, pořádaná jednotnu průmyslovou,
koná se zejtra v pondělí odpoledne. Účastníci sejdou
se přesně o 2. hodině odpolední před holešovickou
ústřední elektámnou (konečná stanice tramwayové
tr. ti, Běiského třída, elaktrická centrála).
#11
alto_textblock
#11
Věstník spolkový.
#12
alto_textblock
#12
Schůze.
Dnes 25. září: Ruský kroužek na
Král. Vinohradech má ve 3 hod. odp. usta-
vující valnou hromadu v Národním domě (vchodz
Koranní třídy). Pravidelné vyučování ruskému jazyku
započne v nejbližších dnech. Kromě vyučování ru-
skému jazyku bude kroužek pořádati občasné před-
nášky a seznamovati členy s ruskou literaturou
životem. Za člena možno se přihlásiti dnes ve valné
hromadě neb u Jaroslava Šaldy, úřadníka na Král.
Vinohradech, Korunní tř. č. 38.
#13
alto_textblock
#13
Zábavy.
Přátelský večírek pořádá Národnl
sdružení českých typografů »Vele-
slavíu« dnes, 25. září, v nových skvostně zaří-
zených místnostech restauračních pana Jos. Čísk
v Ječné ulici o 7. hod. večerní. Vstupné 20). kr.
Pořad večírku toho je velmi pečlivě sestavený. Účin
kuje v něm První klub nár. tamburašů na Smíchově.
kvartetlo Sokola staroměst., kol. H. Jindra, koncertní
pěvce, kol. V. Bartušek, salonní komik a sehrána
bude kolle gy ochotníky rocmarná jednoaktovka. Po
vyčerpání programu volná zábava. Předpredej vstu
penek na Štarém městě u p. F. Kadeřávka, obchod-
níka v Michalské ulici, na Novém městě u p. J.
Čížka, restanratéra v Ječné ulici a na Král. Vino-
hradech u Zd. Sýkorové, obchod papírnický v Kar-
lově ulici. — V Semanové škole tanee
v Praze, Jungmannova iřída č. 745, jest zápis do ta-
nečních hodin, kleré počnou dne 2. a 4. října, denně
od 11.—1. hod. a od 5.— 8. hod. večerní. — Sdru-
žení rukavičkářů pořádá dnes přátelský ve-
čírek v místnostech plodinové bursy (vehod ka
várnou) Vstupné 20 kr Spoluúčinkuje klub tam-
burašů staroměstkých, dramatický odbur besedy
»Palacký« a pěvecký kroužek Č. O. S.
Odbor Národní jednoty pošumavsk
čtvrti svatopetrské v Praze pořádá v den
sv. Václava, dne 28 áří, po-vicenskou zábavu ve
prospěch fondu na pořádání výprav dětí z Pošumaví
do Prahy. Na pregramu jsou sólová čísla slč. Culky
Šmídovy, býv. čiena Nár. divadla v Praze, nyní člena
dvorní opery ve Štattgartě a pí. Mařenky Zieglerové,
člena Šrandova divadla na Smichově. Dále přednesou
sólová čí-la p. M. Martinec a p. Libich. Hudební
čísla obstará kapela p. T. Kroupy. Po programu
taneční zábava. Bohatá tombola, koulení koželek
o ceny. Vzhledem k účelu dovoluje si odbor zváti
všecky přáfele a příznivce Pošumaví k účasli nej-
hojnější. Vslupné za osobu 80 hal., za rodinu
(4 osoby) 2 kor. Začátek o 5. hodině odpolední. —
Posvícenskou zábavu ve prospěch vánoční
nadílky dílkám na Pošumaví pořádá dnes v neděli
v sále akciového pivovaru na Smíchově damský
odbor Národní jednoty pošumavské za působení slé.
Jozy l'řibylovy, koncertní pěvkyně, pana Richard
Žikeše, operního pěvce, pánů manželů Zöllnerových.
p. O. Pajčla a kapely p Pebela. Po programu taneční
zábava. O bohatý buffel dámami postaráno. Vstupné
v předprodeji za osobu 30 kr., za rodinu 80 kr., u
pokladny 35 kr. a 1 zl. Začátek o půl 8. hodině
#14
alto_textblock
#14
večer.
#15
alto_textblock
#15
Výlety a vycházky.
Vzdělavací vý bor Česko slovanské
obchodnické besedy pořádá dnes v neděli
vychůzku do pomologického ústavu v Troji. Schůzka
ve 2 hod. odpol. v místnostech besedních. Večer po
řádá dramatický odbor divadelní představení a se-
hraje Štolbovo jednoaklové drama »Zloděj« a Šte-
chovu jednoaktovou veselobru »Maloměstské tradice“.
Začálek v 7 hod. večer.
#16
alto_textblock
#16
Z Besedy měšťanské v Praze. Letošní
zimní období zahájeno bude počátkem října velkým
koncertním večerem, jehož program uveřejně n bude
v nejbližších dnech. K doplnění hudebního kroužku
členů besedních jest třeba ještě dvou přihlášek
houslistů, i žádá výbor pány členy, kteři by byli
ochotni v kroužek tento vstoupiti, aby se v brzku
pluhlásili. Programy zimních zábav budou všem pp.
členům v přistím týdnu rozestány. Výbor opělně
upozorňuje, že žádosti o zapůjčení besedních míst-
nosti musí býti opatřeny 50halělovým kolkem Na-
rodní rady.
Svaz českých spolků okrašlovacích
v král. českém měl míti ustavující valnou hro-
madu svoji na den sv. Václava. Poněvadž se zadání
stanov poněkud opozdilo, odkladá se tato valná hro-
mada na některou neděli v měsíci říjnu, o cemž jak
novinami tak i zvláštním pozváním v čas vědomost
se dá. Přihlášky spolků okrašlovacích přijímá ak
dotazům odpovídá předseda přípravného komitétu
univ. prof. de. Jan Urban Jarník v Praze, 610—IIl.
#17
alto_textblock
#17
Válka rusko-japonská.
#18
alto_textblock
#18
Nerozšíří-li se asijské bojiště?
Povídání o míru neutichá, ale mezilím
protivníci ve Východní Asii dále se bijou
připravují novou bitvu u Mukdenu, jež také
nebude zakončením války, protože Kuroputkin
nemyslí svésti rozhodnou bitvu v okoli toholo
města. Že by Japonsko pomýšlelo na mír,o
tom ničeho neslyšeti. Jemu také nikdo z těch,
kdo najednou tolik se o mír starají, neradí, aby
se s Ruskem bez dalšího prolévání krve srov-
nalo, vrátilo se na své ostrovy a stalo se Rusku
z fanalického nepřitele dobrým přítelem a spo-
jeneem. My jsme přesvědčeni, že tak Japonsko
samo učiní, ale ne již nyní, nýbrž teprve, až
dospěje k úplnému poznání té chyby, které se
dopustilo, že do této války, jež vyčerpává jeho
krev i morek, dalo se na cizí popud a za cíze
zájmy. Rusko Japonska nenapadlo, s Ruskem
Japonsko mohlo míti nerušený mír, pokud by
si přálo, pokojnou cestou mohlo od Ruska do
sžhnouti všech výhod obchodních i kolonisač-
ných, válkou od něho nedosáhne ničeho.
Až Japonsko bude toužit po míru, Rusko
zajisté nebude k jeho přání hlucho. Ale dokud
si míru přejí pouze Angličané a to doslovně
tak, jak předpověděl »Ruský Skyt« (viz »N. L«
18. t. m), nemůže všechno mluvení o miru
považováno býti za nic víc, než za známku, že
nadešel již ten čekaný »psychologický momente,
kdy Japonsko začíná se pocifovati proti Rusku
slabým a kdy má na jeviště vystoupiti jeho
pojnec, Anglie, a půstbiti na Rusko nejprr
#19
alto_textblock
#19
pěknými mírumilovnými rozklady, potom pak
hrozbami.
V Rusku jsou si tohoto stavu věcí vědomi
a proto žádný vážný list Angličanům na lep
nesedá. »Graždanin« knížete Meščerského mezi
vážné listy nepatří.
Rusové, rozhlížejíce se kolem sebe, vidí
sice, že Anglie z Tibetu ustupuje, ale ne z míru-
milovnosti, nýbrž proto, že tihetská zima hroz
anglickému mužstvu záhubou. Odcházejí, ne-
souce si v kapse smlouvu s Tibeťany, která
Angličsnům každou chvíli, kdy za vhodno uznají,
poslouží k vojenskému vtržení do Tibetu.
Vracejí se z Tibetu do Indie a v Indii
zbrojí k válce.
Nynější ministr pro Indii v kabinetě Bal
fourově, mister Brodrick, prohlásil tyto dni, že
sindická armáda je hotova bíti se s nepřitelem
na hranicích Indie; nynější hlavní velitel indické
armády, lord Kitehener vykonal vše, čeho třeba
k rychlé mobilisaci.«
To již je nepřímá hrozba Rusku, docela
jak ji předpověděl »Ruský Skyt«. Tak také
rozuměji prohlášení Brodrickovu v Petrohradě,
odkudž odpovídá »Novoje Vremja« následovně
»My dříve přijímali za bernou minci každou
hrozbu Anglie vojnou. Nejskvělejším úspěchem
Anglie toho druhu je r. 1878, kdy Angličané
tak zahypnolisovali našeho vyslance hr. Šuva-
lova, že jim nejvážněji uvěřil a do Petrohradu
oznámil, že se nevyhneme válee s Anglii,
vstoupíme-li do Cařihradu a obsadíme Bospor
i Dardanelly. A my šli místo do Cařihradu do
Berlína. Potom ale se ukázalo, že Disraelia
Salisbury ničeho se nebáli tak, jako nevyhnu-
telnosti války s Ruskem a proživali tragick
chvíle, když vsadili tuto otázku na kartu.
Avšak dějiny se neopakují, toho by měli býti
pamětlivi všichni, zvláště mister Brodrick, na
jehož slova můžeme klidně odpověděti: »I my
jsme hotovi !«
Odmítnutí návrlu knížete Mesčer-
ského, by Rusko uzavřelo s Japon-
skem ponižnjící mír.
Časopis »No voje Vremja« uveřejnil násle
dující článek, podepsaný panem Stolypinem:
Nechtěl bych odpovidati na určité provo-
kace, avšak v zájmu věci jest třeba, bych tak
učinil. Počíná se v tisku chváliti kníže Mesčer-
ský pro své vystoupení na prospěch okamžitého
uzavření míru. Vyzvání kníž. Mesčerského n
prospěch uzavření míru za každou cenu jest
sympaticky pojímáno, kdežto mínění opačné jest
zavrhováno jakožto vlastenecké a pokrytecké na-
řikání . .
Tato výzva k uzavření míru vychází s téže
strany, jež před válkou stavěla se proti váleč-
ným přípravám na východě a způsobem tím nás
vedla k válce. Prine Mesčerský nehlásal zde své
mínění, nýbrž mínění určitého kruhu lidí. V pr-
vém okamžiku lidového nadšení musil mlčeti
avšak nyní myslil, že přišel příhodný okamžik
kdy snad může předložit staré jídlo, upravené
s novou omáčkou.
Tytéž osoby, jež tehdy následkem pochy
bené povinnosti, zabraňovaly doplňování našeho
vojska na východě, pokračují nyní ve své pro
pagandě a nalézají v osobách rázu kníž. Mes-
čerského účinlivé vykonavatele, ale nejsou si vě-
domy důsledků těchlo názorů. Musí se počílat
se skutečnosti a je-li zde nebezpečí, jest třeba
chytili »býka za rohy«.
Nevyplývá z toho, že touha po míru jes
špatnou věcí. Mluví li se o míru, musí tu býti
také síla na jeho obhájení. Před válkou jsme
se zklamali myšlénkou, že máme sílu, které
jsme však neměli. Nevěřili jsme vlákání a uvedli
jsme ještě jiné v omyl. Vzdor tomu jest zde
celá řada lidi, kleří tvrdošíjně vzpírají se těmto
živolním našim zkušenostem. Po našich zklamá-
ních, po ohromných ztrátách, jež jsme utrpěli,
den před šťastným obratem vyskytují se ješte
hlasy, jež nás chtějí uvésti do týchž chyb, jako
byly ony, jež způsobilo naše neštěstl.
Chce se, abychom žádali mír, avšak kd
nám jej dá? Předpokládajíce, že bychom dali
sonhlas k pokoření s požádáním o mír, že při-
jmeme všechny podmínky, jež žádá Japonskoa
že zaplatíme válečné náhrady a podepišeme
smlouvu o věčném miru, bylo by přece naivní,
že vše takto skončí. Naši sousedé v Evropě by
zajisté se nerozpakovali, nás rozdrliti na kousky
a to, co by z náz zůstalo, stalo by se kořist
východu, jenž by se stal nepřemožitelným. Necho
ti, kteří by dali souhlas k tomu, státi se poní-
ženým služebníkem krvelačných Číňanů, souhlast
se zakončením války za těchto podmínek: ve
válce se musí pokračovati.
Před Mukdenem.
Bitva u Mukdenu bude repeticí bitvy ljaojan-
ské. Rusově se opět položili polokruhem kolem
města. Předvojová linie tvoři oblouk, jehož oba
konce dotýkají se řeky Hun; levý konec je
před Mukdenem, pravý za Mukdenem, střed se
dotýká řeky Ša. Před tímto obloukem rozpo-
loženy jsou tři armády nepřátelské: Kurokiova
je na pravo, Nodzuova na levo, Okuova ve
středu. Kuroki opět činí pohyby, které ukazují,
že se pokusí o přehročení řeky Hun, jako
překročil u Ljaojanu řeku Tajei, načež s
vynasnaží obejíti ruský levý bok. Operace tato
bude ztížena již tím, že Hun je řeka dravá,
horská. Rozdíl je mezi položením této řekyu
Mukdenu a Tajcihe u Ljsojanu; tato teče z
městem, onano před městem, což jest opět vý-
hodno pro obranu.
Síly japonské před Mukdenem strateg »Ru
ských Vědomosti« vypočítává na 365.000.
Z toho má Kuroki 5 div. činné armády,
divisí reservy, 2 div. zemské obrany, dohro-
mady 12 divisí o 119 praporech, 37 škadro-
nách, 372 dělech a kulomelech. Všeho asi
151.000 m. Maršál Oku: 4 divise činné
armády, 3 div. reservy, 3 div. zemské obrany.
dohromady 10 divisí o 96 praporech, 32 ška-
dronách, 362 dělech a kulometech, všeho as
125.000 m. Maršál Nodzu: 3 divise činné
armády, 3 divise reservy, 3 divise zemské
obrany, dohromady 7 divisí čili 68 praporů, 17
škadron, 320 děl a kulometů, všeho asi
89.000 mužů.
Úhrnem má spojená armáda japonská před
Mukdenem: 12 divisí činné armády, 11 diviaí
reservy, 6 div. zemské obrany, dohromady 29
divisí o 283 praporech, 86 škadronách, 1054
dělech a kulometech = 365.000 m.
Kromě toho se proslýchá, že Japonsko
tvoří ještě 4. armádu, jež se postaví na
pravo od Kurokia. Pověsti tyto zakládají se n
#20
alto_textblock
#20
dvou faktech: na poslání z Japonska do
Mandžurie značných nových vojsk a na tom
že silné předvoje japonské objevily se u Baňuj
puzy, na křižovatce cest z Benzichu k Mukdenu
a Telinu.
Posily, dodávané z Japonska, mohou ji
bráti jen ze zemské obrany, již koncem srpna
bylo v Japonsku 6 divisí, brigáda jízdy o 8 ška-
dronách a 2 dělostřelecké brigády a 72 dělech.
Je li všecko toto vojsko posláno k Mukdenu.,
přibude tam 65.000 m. (48 praporů, 20
škadron, 234 děl a kulouetů). Se čtvrtou
armádou vzrostly by síly maršála Ojamy na
430.000 m. (331 praporů pěehoty, 106 ška-
dron, 1288 děl a kulometů). Odpočítáme-liz
toho 30 000 m. na vyplnění mezer, povstalýeh
u Ljsojanu, zbude přece hrozná armáda
400 000 m.
Z příprav japonských pod Mukdenem vidno.
že Japonci po nabytých zkušenostech zase spo-
lehají především na to, že budou míti naproti
Rusům přesilu, neboť Kuropatkin nebude
míti více než 330.000 m.
Pravda, vojsko, které nyní Japonsko povo-
lává do pole, není už jadrné, ale rozdil 70.000
m. je přece příliš veliký. Z poměru sil obou
protivníků následuje, že Rusové nemohou jinak.
než zase ustoupiti. Při Mukdenu musejí jen
k tomu hleděti, aby nepřiteli způsobíli co možní
největší ztráty a sobě jich ušetřili, a ovšem také
aby se nedali zaskočiti.
*
Oprava. Ve včerejším ranním čísle »N. L.
v této rubrice nad článkem »Před Mukdeneme
státi má prostě »Reichswehr« jako pramen
článku, a nikoli »Časopisu »Reichswehr« se
telegrafuje, neboť reprodukovaný článek bylv
»R.« úvodním, tedy vlastní úvahou vídeňského
tisku, a nikoli telegrafiekou zprávou, odjinud
zaslanou.
#21
alto_textblock
#21
Lelegrar
#22
alto_textblock
#22
Ještě o bitvě u Ljaojanu.
Z Londýna, 24. září. (C.-B.) »Times« oti
skují o bitvě u Ljaojanu úřadní zprávu generála
Okua. Praví se v ní vzhledem k poslednímu
útoku Okuově na Ljaojan, že Rusové pokračovali
ještě tvrdošíjně v odporu. Japonské dělostřelectvo
přiblížilo se pak k ruským postavením na do-
střel z ručnice, aby vystřílelo průlom a umlčelo
ruskou střelbu. Zdálo se, že střelba způsobila
u části nepřátel nepořádek, ale nepřítel posta-
vení přece neopustil. Japonské dělostřelectvo
soustředilo proto opětně svou palbu na nepřá
telské postavení. Zatím pěchota připlížila se až
na 200 metrů k ruskému vojsku. Večer ja-
ponské dělostřelectvo zahájilo rychlopalbu, z
níž pěchota na celé čáře hnala útokem. Nastal
boj, jenž trval až do noci. O 11. hod. noční
bylo postavení ruských na celé čáře za velikého
jásotu Japonců dobyto. Dne 4. t. m. o 2. hod.
ranní obsadila část armády Okuovy stanie
Ljaojan, druhá část přikročila k oblehání severo-
západní části města. Nepřítel spálil za sebou
mosty a Japonci nemohli oheň uhasiti, protože
Rusové na ně páhili.
Z Tokia, 23. září. (»Times.«) Námořn
zmocněnec anglický, generál Nicolson, od
poruje rozhodně tvrzení, že Japonci zacházejí
špatně s dopisovateli a zmocněnci cizích států
Nemohou prý býti pozornějšími a důvěřivějšími,
než jsou. Generál vyslovil svrchovaný obdiv nad
výkony ruských pionýrů a úžas nad tím, ž
Japonci mohli dobyti ljaojanských zákopů.
Zápas o Port Artur.
Z Londýna, 24. září. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« sděluje se z Cintau z dneška, že me-
škající tam ruský námořní důstojník obdržel
offieiální zprávu, že v Port Arturu vyskytla s
cholera. Až do 19. t. m. onemocnělo jen málo
osob, ale jsou veliké obavy, že nemoc nabude
rázu nákazy.
Z Čifu, 24. září. (»Reuter.«) Japonci při
chozí z Dalného oznamují, že 19. t. m. ob-
noven útok na Port Artur a druhý
den se v něm pokračovalo. Dle pověstí
— dosud nepotvrzených — Japonci dosáhli ně-
jakých úspěchů. Bombardování měs ta
počalo 19. t. m. o 3 hodině ranní
trvalo hodinu. K ránu byla střelba
prudká jako nikdy jindy. Nově při-
vezená hrubá děla střílela z míst,
odkud se nikdy nestřílelo. V noe
20. září se v bombardování pokra-
čovalo.
Z Cintau, 24. září. (»Reuter.«) Pobývající
zde Rusové prohlašují, že nedávno přibylo do
Port Arturu několik lodí s potra-
vinami, střelivem a léky.
Hromadný útok Japonců na Port
Artur.
Z Paříže, 24. záři. Petrohradský zpravodaj
»Matinu« telegrafuje: Důležitý telegram, který
nebyl ještě úřadně předán generálnímu štábu,
došel včera z Port Arturu cara. Jak
v kruzích dvoru blizkých se tvrdi, v ztah uje
se obsah telegramu na situaci
Port Arturu a vyvolal u dvora ve-
liké obavy o tuto pevnost. Dle zpráv,
jež telegrafická zvěst donesla, podnikli Ja-
ponci všeobecný útok na pevnost.
Se tří stran současně a za v-
datné podpory japonského válečného
loďstva žene se útekem a bombarduje
vnitřní město.
Japonci jsou rozhodnuti tentokráte za ka
ždou cenu a bez ohledu na oběti, jaké úlok
bude vyžadovati, dobývati pevnost tak dlouho
bez odpočinku, až buď padne, anebo až do po
sledního muže budou porubáni.
Se strany ruské bojuje se velice udatně
obránci znamenitě střílejí. Četné podkopy, jež
elektrickým vedením přivedeny k explosi, nadě
laly děsně spousty v řadách japol ských. Cele
prapory pěchoty japonské vyhozeny fogasy do
povětří.
Generál Fock zvláště vyznamenává se
chrabrostí a chladnokrevností. Stoje v prvních
řadách obhájeů dodává vojsku odvahy a s roz-
vážností řídí střelbu. Beře si na starost místa
nejvíce ohrožená a veli dávati do nich salvy.
Kdykoliv podařilo se Japoncům přibližiti se blí-
že k Rusům, vždy byli s krvavými ztrátam
odehnáni zpět.
Spojené loďstvo admirála Toga a Kamimury
přiblížilo se na dvě míle k zevní rejdě port
arturské a páli odtud z dvanáctipalcových dě
do města, kde zejmena na Starém městě, poku
#23
alto_textblock
#23
již útoky dřívějšími nebylo spustošeno, nadělány
velké škody. Po třikráte vypukl oheň a tov
bezprostřední blízkosti lazaretů, byl však vždy
uhašen.
Obranci města bojují za pekelné palby děl
a ohlušujícího rachotu. Se Lví Hory, kde
japonské dělostřelectvo ve značném počtu zaujalo
posice a má do města dobrý výstřel, sype se
na obránce celé krupobiti granátů a šrapnelů.
Generál Stesselj zakázal obyvatelstvu, pokud
se v městě ještě nachází, aby nevycházelo ze
svých příbytků a zdržovalo se ve sklepich. Sám
osobně ubírá se generál Stesselj od tvrze
ke tvrzi a dodává obrancům zmužilosti.
#24
alto_textblock
#24
Polapená loď anglická.
Z Londýna, 24. září. (C.-B.) »Daily Er-
press« sděluje z Kobe z 23. t. m.: Japonci
zajali unglický parník »Crusader«, jenž plul
z Portlandu do Vladivostoku. Parník dopraven
byl do Hakodate.
#25
alto_textblock
#25
Ruské křižáky.
Ze Snezu, 23. září. (»Reuter. «) Ruské vý-
pomocné křižáky »Smolensk« a »Petro-
hrad« vpluly do průplavu a pak dále do Port
Saidu, zjednavše si dříve se zdejším ruským
konsulem styků.
Z Port Saidu, 24. záři. (»Reuter.«) An-
glický obchodní parník »Lock Tay«, jenž je
na cestě do Colomba, oznamuje, že byl dne
14. t. m. zastaven ruským křižákem »Tere-
kem« asi 40 mil od předhoří St. Vincenta.
Po prohlídce lodních papírů byl propuštěn.
Z Las Palmas, 24. září. (C. B.) Ruský
křižák »Terek« odplul, ač mu povoleny tři dny
na opravy.
#26
alto_textblock
#26
Na Koreji.
Z Londýna, 24. záři. (C. B) »Daily Te-
legraphu« sdělují ze Seulu 22. záři: Japonci
shledali Hamhen Rusy vyklizený. Železnice ze
Seulu do Fuzanu pokročila tak, že nepochybně
ještě v záři celá trať bude dopravě odevzdána.
Z bojiště mandžurského.
Z Londýna, 24. září. (C. B.) »Daily Chro-
niele« sděluje z Ljaojsnu ze dne 20. záři, ze
nastaly tam zima a deště. Japonské vojsko
nemá kožichů a trpí velmi nepohodou.
Ziráty od 25 srpna do 4. září udávají s
úřadně na 21.000 mužů.
Z Petrohradu, 24. září. (C.-B.) [Úřadnl.)
Generál Kuropatkin telegrafoval včera carovi:
Dnes mne nedošla žádná zpráva o nepřátelské
akci. Na celé frontě nepozoruje se nij a ký
nepřátelský ruch.
#27
alto_textblock
#27
Cesta Stesseljova kurýra k místo-
držiteli Alexéjevovi.
Z Petrohradu, 23. září. »Russkij Listok«
přináší zajímavé vylíčení uniknutí posla Stessel-
jova z Port Arturu a jeho cestu k místodržiteli
Alexějevovi. Odvážným kurýrem tím byl podplu-
kovník Nevědomský, jemuž svěřil Stesselj
důležitý list pro Alexějeva. Ještě se třemi ban-
kovními úřadníky vydal se Nevědomský za noci
z přístavu portarturského na trojveslovce. Z po-
čátku šlo všachno dobře. Moře bylo klidno, ni-
kde ani potuchy po japonské lodi. Uprehlíci jeli
těsně při břehu, aby pro případ nebezpečí utéci
mohli na břeh. K ránu však, když již vodní páry
se trhaly, spatřili na obzoru obrysy japonské
torpédovky. Nezbylo než pustit se na širé moře,
kde mlha byla ještě hustá jako závoj. Tim způ-
sobem podařilo se uniknouti. Na kocábce pluli
smělci takto až do večera, kdy strhla se menší
bouře, jež však hrozila každé chvíle nepatrnou
skořepinu na hladině vodní převrátiti. Šťastnou
náhodou se však tak nestalo. Odvážlivei střídali
se ve veslování a ve spánku. Každé chvíle spa-
třili v dáli nějakou japonskou loď, ale Štěsténa
jim přála, že zůstali nepovšimnuti. Po týdenní
cestě, strávené ustavičně v napjetí nervů a oba-
vách, dostali se do Šanhajkvanu živi
a zdrávi. Zde bylo třeba opatrnost ještě zvýšiti,
neboť celé město hemžilo se japonskými zvědy.
Kromě toho byl podplukovník Nevědomský Japon-
cům dobře znám. Učinil proto ihned opatření,
aby rzezření své změnil. Oholil se, vzal si pa-
ruku, kterou pro všechen případ s sebou vzal
z domova a oblékl uniformu vyššího úřadníka
rusko čínské banky. Nikdo jej nepoznal, až teprve,
když v Šanhajkvanu vstupoval do vozu, přistou-
pil k němu mladý japonský důstojník a dívaje
se mu upřeně do oči, pravil, že ho odněkud zná,
ale nedovede se upamatovati. Nevědomský po-
přel, že by se pamatoval. Nikdo více jej již ne-
zastavil, vlak se hnul a odnášel jej k Alexějevovi,
jenž s překvapením ho přivítal.
#28
alto_textblock
#28
Vdovy po padlých japonských
vojínech.
Z Londýna, 24. září. Zpravodaj »Daily
News« sděluje z Tokia: V Japanu jest zvy-
kem, že odchází li muž do války, nese rodina
jeho až na stanici, ze které odjíždí, bambuso-
vou tyč s jeho jménem a modlitbou za něj.
Na tyči upevněna jest nějaká pestrobarevná
látka. Tyče tyto upevňují po odjezdu muže-
vojina ženy před chrámy a před přibytky své.
Padne li některý z vojínů, tu ovdovělá Japonka
ostříhá si bohuté své vlasy až do hola a zavěsí
je na tyč, k níž chodí se za muže modliti.
Vlasy a tyč zůstanou tak dlouho, dokud děšt
a vítr je nezničí. Zpravodaj sděluje, že pro-
stranství před chrámy v Tokiu jsou plna tčchto
tyčí bambusových a z většiny jich vlají již do
větru vlasy ovdovělých žen.
Ruské přípravy k uvítání Japoneů
u Mukdenu.
Z Paříže, 24. září. Z Mukdenu se te-
legrafuje: Šestý sibířský armá dn
sbor a sbor Meyendoríův, jehož muž-
sťvo jest dobře vycvičeno a nebylo ještě v boji,
budou tak postaveny, aby přijaly první útok
Japonců na levém křidle. Pluky, jež prodělaly
bitvu u Ljaojanu, přijdou do zálohy. Pásmo pa-
horků, jež táhnou se deset mil jihovýchodně
od Mukdenu, bylo opatřeno překážkami z drá-
těných hřebů, špičatých kolů do půdy zaraže-
ných, skla a jam, přikrytých slabě prsti. Z
pahorky těmito očekávati bude generál Bil-
derling v lese se svou divisí první náraz.
Dle toho, zdaři-li se zadržení Japonců číli nie,
závisí, bude-li okolí Mukdenu hlavním jevištěm
války, či ustoupí-li Kuropatkin k Tjenlinu.
Désné účinky podkopů ruských
kolem Port Arturu.
Z Londýna, 24. září. Ze Šanchaje se
oznamuje: Japonský důstojník, jenž zůčastnil
se bojů v armádě, obléhajíci Port Artur a právš