ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6d62ae00-8d61-11dc-92e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
18. března 1909. Číslo 77.
#4 alto_textblock #4
cké pěší brigády, velitelem 43. zeměbranecké pěší divise, plukovníka Karla Gottla u generálního štábu, náměstka velitele vojenské školy, velitelem 92. zeměbranecké pěší brigády generál-majora Bohumila Seibta. velitele 56. pěší brigády, velitelem 16. pěší di- vise, plukovníky Rudolfa Stögera- Steinera šl. Steinstättena, velitele pěšího pluku čís. 74, velitelem 56. pěší brigády a Ant. Lenzin gera u pěšího pluku čís. 74. veli- telem tohoto pluku; dále plukovníka Hu- gona Kutseheru u generálního štábu, ná- čelníka generálního štábu ve vojenském volitel- ství v Zadru, velitelem 15. pěší brigády a pod- plukovníka Milana Grubiče u sboru generálního šlábu náčelníkem generálního štábu ve vojenském velitelství v Zadru.
#5 alto_textblock #5
Z úřadního věstníkn. Z Vídně, 18. března. (K. k.) »Wiener Zei- tung« oznamuje: Munstr vnitra schválil na zá- kladě císařského zmocnění ve shodě s minister- stvem financí změnu stanov akeiové společnosti Pražské úvěrní ban ky (Prager Kredibank) v Praze, na niž usnesla s dne 14. března r. 1906 valná hromada akelonářů této společnosti. — Ministr veřejných prací jme- noval tajemníka zemského výboru a tajemníka zemského jubilejního úvěrního fondu císaře krále Františka Josefa I. ku podpoře maloživ- nostníků dra. Vladimíra Fáčka v Praze, ko- morního radu truhlářského mistra Antonlna Stipperta ve Cvikově (okr. Jablonné)a předsedu Zemské jednoty svazu živnostenských společenstev s německou jednací řečí v Čechách, komorního radu pekařského mistra Ferdinanda Wiedena v Bohosodově členy rady pro zvelebovánl živnost! v minister- stvu veřejných pracl a to na funkční období tří roků.
#6 alto_textblock #6
Německá vlála vyvraci. Z Kolina n. R., 17. března. (K. k.) »K5l- nische Zeitung« sděluje z Berlína: Zpráva ča- sopisů, že Německo sdělilo mocnostem, jakoby Rakousko-Uhersko bylo ochotno obeslati koníerenci o východních záležitostech, jest naprostým omy- lem. Německo nepodalo takového sdělení ani z vlastní iniciativy, ani na pod- nět Rakousko-Uherska. Jde oproti tomu o návrh Italie, jejž většina mocností přijala bez úřadního závazku sympaticky. Svrchované příznačným jest, jak se zde dovozuje, že jakmile návrh tento byl uveřejněn a vydáván nesprávně z návrh německý, byl ihned nepříznivě kritisován a prohlášen za naprosto nezpůso- bilý ku přijetí. Byl by snad býval posu- zován méně nepřiznivě, kdyby nebyl považován za německý, prý strannický návrh, kdežtoo Italie byl podan patrně jen proto, že by s timto způsobem dalo nejsnadněji dosíci rozře- šení sporných otázek.
#7 alto_textblock #7
Rifaat paša v Berlině. Z Berlína, 18. března. Nový turecký mi nistr zahraničních záležitostí, Rifaat paša. který včera večer sem přibyl z Petrohradu, jest pozván na dnešek k elsaři na hostin u, ke které dostaví se také slátní tajemník S ch ö a kníže Bülo w. Z Berlina, 18. března. (K. k.) Turecký mi- nistr zahraničních záležitostí Rifaat paša přiby sem dnes ráno a byl na nádraží uvítán tureckým velevyslancem a pány z tureckého velvyslan Ruskem vyznamenaný turecký ministr. Z Petrohradu, 18. března. Turecký minist zahraničních záležitostí Rifaat paša obdržel řáe sv. Alexandra Něvského.
#8 alto_textblock #8
etví.
#9 alto_textblock #9
Stolypin. Z Petrohradu, 17. března. (K. k.) Stav mí- nisterského předsedy Stolypina jest uspukojivý Teplota a tep byly minulé noci normálná. Vydá- vání lékařských zpráv bude zastaveno. Poštovní a telegrafní stávka ve Francii. Z Pařiže, 17. března. (K. k.) Telegraí- ní služba selhala dnes skoro úpl n ě. Na peněžní a plodinové burse, jakož i v ban kách bylo to cititi co nejvíce. Proslých se, že bylo přeřezáno 4000 telegrní- ních drátů. Vláda se rozbodla, že dá te- legrafni vedení v Paříži a v okol vojensky střežiti. Počet zřejmě stávku. jíeích úřadníků telefonních není sice příliš znač- ný, ale ti úřadníci, kteří se do služby dostavili u telefonních úřadů, zastávají službu tak, že jenom zřídkalze dosíci spo- jení. Předseda spolku ku podporování zájmů telefonních abonentů tlumočil stávkovému vý- boru telefonistek sympatie spolku, který pova- žuje požadavky telefonistek za úplně oprávněné. Proslýchá se, že přímá telefonní spo- jení mezi jednotlivými minister- stvy byla zničena. Jednotřivé oposiční listy žádají, aby vláda povolila, a aby státního podsekretáře Simyana pohnula ku podání de- mise. Z Paříže, 17. března. (K. k.) Hlavní po- štovní úrad prohlašuje, že poštovní služba v tomto úřadě provádí se pravidelně, ačkoliv schází asi 100 úřadníků. Veškeré, do cizinya na venek určené nebo do Paříže docházejíeí poštovní zásilky vypravují se pruvidelně. Z Paříže, 17. března. (K. k.) Ministerský předseda Clemenceau přijal deputaci pa- řížských poslaneů, kteří doslavili se k němu v záležitosti stávky poštovních a te- legrafních úřadníků. Prohlásil, že dle jeho ná- zoru zahájili úřadníci bezdůvodně stávku a po- ukázal na průtahy v dopravě telegramů. Mezi nevypravenými telegramy jest prý telegram, jemuž přikládá ministn zahraničních záležitostí Pichon svrehovanou důležitost. Ministerský předseda odepřel jednati o každém návrhu, do- kud nebude úplně obnoven dřivější pořádek. Prohlásil, že přijímá dotaz po stávce ohlášený na páteční schůzi sněmovny. Stávkující úřadníei budou prý nahraženi. V té příčině nemá mini- sterský předseďa paprosto žádných obav. Vláda vyhradí v pátek sněmovně a zemi, aby roz- hodly o situaci. Úřadníci, pravil ministerský předseda, chtějí boj. My jej přijímáme a nepo- volíme. Jistě bude míti vláda poslední slovo- Z Pařiže, 16. března. (V 6 bod. 45 min. večer.) Na schůzi, navštívené asi 400 telegra- fisty, bylo sděleno, že po příkladu angli- ekých poštovních úřadníků zaslal těž pošlovní ůřadníci američtí němečtí stávkovému výboru peně- žité přispěv ky.
#10 alto_textblock #10
Z Pařiže, 16. března. (K. k.) (V 8 hodin 15 min. večer.) Poštovní státní podsekrelarii sdělil večer, že na Lyonském nádraží nedosta- vilo se do služby z 87 poštovních úřadníků 11, na nádraží Montparnasse ze 132 úřadníků 107, na severním nádraží ze 129 úřadníků 81. Na nádraží Saint Lazare scházelo 13 úřadníků. V 5 hod. odpoledne bylo na četně navštívené schůzi poštovních úřadníků přečteno sdělení, že telefonistky poštovní eentrály v Rue de Gutten- berg připojily se ke stávce. Z Pařiže, 18. března. (K. k.) (Podáno dne 17. března v 9 hod. ráno.) Poštovní a telegrafní úřadníci v Havru a Lille se usnesli zastati se svých pařížských kolegů. Úřadníci v Brestu vy- slovili se zásadně pro stávku. Lyonští úřadníc usnesli se zahájiti stávku. K nynějším debatám v anglické sněmovně. Z Londýna, 18. března. (K. k.) Dosud mluví se ještě výhradně o námořní debatě v dolní sněmovně. Všechny listy roze- pisují se o situaci, již »Daily Te- legraph« prohlašuje za větší ná- rodní tíseň, než jakou byl »černý týden« v burské válee. »Daily Mnil« uveřejňuje odpověď na dotaz u firem, zabývajících se stavbou lodl, o počtu lodenic, v nichž daly by se stavěti lodi typu Dreadnought, a prohlašuje, že jest možno vy- stavěti doma asi 16 Dreadnoughtů.
#11 alto_textblock #11
Z parlamentních výborů. Železniční výbor poslanecké sněmovny řížské rady. Z VIdně, 18. března. (K. k.) Železniční výbon pokračoval dnes dopoledne v podrobném trokování postátňovacích předlohách a schválil doboduo postálnění dle vládní předlohy. Za rokování navrhl poslanec Maštálka resoluci, vyzývající vládu pro vésti co nejdříve zároveň s relormou tarifu též propočítání tarilů, zvláště uhelných tarfů mezi drahami, jež mají se sestátniti a mezi drahami již sestátněnými a pečovati o to, aby refor- mou tarifů nebyla poškozena vývazní způsobilast naší domácí produkce, nýbrž aby byla posílena. Dále žádá se v rosoluci. aby dodávky a prác na tratích, jež mají býti sestátně ny, nebyly svěřovány výhradně firmám vídeňským, nýbrž též jiným demácím živnost- níkům a výrobcům. V další reseluci žídá řečník, aby vzat byl zřetel na podání spolku českých textilníchprůmyslníků ze dne 26. listopadu 1908, v němž tlumočí se různá přání po vybudování stanic na tratích, jež se mají sestát- niti a aby se zřetelem na toto pedání prováděny byly práce na nádražích ve východaleh Čechách. V další resoluci žádá se za jednotný pro- voz a vybudování jednotné trati z Tur- nova přes Jičin—Ostromeř do Hradee Králové a za odloučení nákladní dopravy od do- pravy oscbní na téta trati, jakož i na trati České obchodní dráhy Jičín —Poříčany a za vybu dování této trali pro osobní doprave za účelem spojení měsla Jičína s Pra- hou. Konečně přimlouvá se řečník za vyhudování služby v dílnách v Kopidlně na české obchodní dráze. Debaty zúčastnili se ještě posl. dr. Wetden- hofler, Tomschik, Neumann, Rllen- bogen, Buřival, dr. Pergelt, Hribar, Ku- randa, Dürich. Tvarůžek, Dobernik, Ax- manu, zpravodaj dr. ryt. Wittek a ministr že- teznic dr. Wrba. Vládní předloha byla ko- nečně schválena s timto dodatečným návrhem, podaným posl. dr. Pergeltem, k článku 5.1 »Dekad poměry nebudou zákonem jinak upra- veny, má správa c. k. stálních drah při obsazování služebních míst ve stanic ch, na tratích, topírnách dílnách spol. státní dráhy, severozápadní dráhy a jiho- severoněmecké spojovací dráby brati zřetel na příslušníky obou národů a při tom míti také zřetel a co nejůčinněji chrániti nynější skutečné národní poměry kromě toho nyněiší jazykové potřeby dopravy.« O navržených resolucích bude učiněno usnesení odpoledne.
#12 alto_textblock #12
Branný výbor poslanecké sněmovny. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Branný výbor ro- kuje o branecké předloze. Poslanec Steiner pří- mlouvá se se zřetelem na neujasněnou zahraniění attuac za rychlé vyřízení branné předlohy a navr- huje tuto resoluci: »Vláda se co nejdůrazněji vy- zývá postarati se o to, aby v otázkách spo- lečného vojska přišel k plné plat nosli oprávněný vliv rakonské vlá d a rakouské říšské rady, aby Uhrá m nebyly činěny žádné jednostranné ústupky a aby jednaní s uherskou vládou, které týká se c. k. vojska, dělo se jenom s vědomím souhlasem e. k. vlády.
#13 alto_textblock #13
Politický proces v Záhřebě. V Záhřehě, 16. března 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Lislů«.) Počátek líčení byl mdlý. Čtení několika letáků ničím velezrádu neukázalo; byly to agitace pro časopis »Privrednike a pro »alovan- ské písmo cyrilice«. Nebylo jich třeba čísti. Stejně 1 obsah několika telegramů žádnou stopu velezrády neukázal. Smích vzbudil dopis kteréhos profesora, v kterém oznamuje obžalo- vanému Vasovi Lukičovi přichod svůj a po- slance Budisavljeviče (ten sedí v loži žurnalistů) do Vrginomostu; profesor vybrožuje obžalova- nému, že se on i Budisavijevič vrhnou na »lumpování«, nedostanou-li u ného nocleh. Na přetřes přišla i olázka orga ni s a c zemědělských spolků. Naivní byl dolaz náměstka prokurova, Sto- žira (syna prof. Stožira, rodilého Slovince, zu řivého přívržence strany dra. Franka), byl-li proti zakládání takových spolků? Stožír je sice výbojnější povahy než pan Accurti, ale je dosud neostřilený a průzračně ukazuje snahu — zalibit se na vyšších mí- Táže se, nezdálo-li se obžalovanému po- divným, že prodával řetízky s portrétem krále Petra, že dokonce i dům svůj polepil obrazy téhož vladaře, že však na skladě neměl podobizny chorvatského krále. Obžalovaný pro- hlašuje, že dům svůj nepolepoval obrazy krále Petra. Řetízky byly fabrikací ví- deňskou. Ostatně prodával i pero- řízky s poprsím císaře Františka Josefa. Jako obchodník prodával různé věci, dokonce i revolvery a pušky. Prodej posledních předmětů byl mu zakázán i po odvolání. Pro- dávání řetízků se dělo veřejně a nikdo to ne- zakázal. V jeho domě tajné schůze pořádány nebyly. Sešli-li se členové organisace srbské samostatné strany, sedávali u stolu (v šenkovně). který byl oddělen od druhých stolů jen španěl- skou stěnou. Ukazuje na nesprávnost, uvedenoů v obžalobě, jakoby v těch sehůzích bylo štváno proti katolikům. Dr. Hinkovič konstatuje potom, že obžaloba si posloužila i neprav do u. Předseda nedo-
#14 alto_textblock #14
stech.
#15 alto_textblock #15
voluje kritiku obžaloby. Dr. Popovič se táže ob žalovaného, byla-li v jeho domě učiněna pro- hlídka a ž po jeho zatčení. Náměstek prokurora oznamuje, že ničeh o tom nevl. Na to Popovič se diví, j ak s mohlo do soudních akt vlouditi číslo »Privrednika« ze dne 19. listopadu p zatčení obžalovaného, které se událo 11. téhož měsíce. Stožir myslí, že se to stalo ná- hodou a pravděpodobně jen omylem (l) Obžalovaný přitakuje otázce dra. Dnšana Popo- viče: schůze v záložně byly v slni, kde byly obrazy chorvatského králea královny. Dušan Popovič se táže, nebylo-li to obžalovanému podivným, že schůze srbské záložny byly tam, kde byl obraz j ed- noho vladaře ? Stožir, pobouřen, vstává prudce a dí: Konstatuji, že dr. Popovič nalézá po- divným, že v srbské záložně visel obraz našeho- monarcha ! Ohražuje se proti tomu tvrzení dr. Popovič: »Cos jiného jsem chtě uvésti. To je překrucování. Je v tom cely systém, v tom překrucování se strany stál- ního zastupilelstva.« Předseda nedovoluje, aby se dále o předmětu mluvilo. Potom k výslechu byl předvolán 42letý srbský parocha (kněz) Nikola Milič. (I on dělal stávku hladem a byl mocí převezen do nemoe- nice.) Zjev velebný a důstojný. Typ Slovana. Mluví spisovnou řečí, vážně, souvisle, přísněa rozumně. Nebylo potřebí jeho prohlášení, že je knězem a že vždy jen pravdu mluví. Ta zářila z každého jeho slova. Dovedl si vynutiti úctu i u samého předsedy, který jen několikrát se snažil přeťati pásmo jeho řeči. Napnutě jsme sledovali jeho výklady. Byly obžalobou celé té nedůstojné komedie. Ukázaly jasně, že úplně nevinný, spravedlivý a počestný člověk je obětí, kterou svévůle (nesoucí se za rozbitím bratrských svazků Chorvatů a Srbů) uvrhla do žaláře, v němž již 7 měsíců úpl. Uboze vypadaly ty zjevy strannických soudnů vedle této důstojné postavy nevinného mučed- níka. Na otázku předsedy, rozumí-li obžalobě, kněz Miliě povýšeným hlasem odpovídá, že z obžaloby jen tolik pochopil, že pro něbo státní zastupitelstvo navrhuje š ibenici. Obžalovaný je členem srbské samostatné strany, ale na její organisaci účastenství neměl. Měl v úmyslu založit ve svém okres pojišťovnu, protože z druhé pojištovny tam již působlef, těžili jenom eizinci. Před- seda se táže: »A koho vy považujete za e - zince?« A kněz Milič odpovídá: »Ka ždého, kdo není Slovanem.« Pojišťovnu neza- ložil; jeho zatknutí to překazilo, Lituje toho. Na podniku chtělí vzít účastenství i někter Chorvaté. Ve Vrginomostu bývaly schůze organi sace strany. O tom se vedly protokoly; byly ve dvou knihách. Ty Milič nabízel vyšetřujícímu soudci ku prohléd- nutí, ale marně. Předseda míní, že se ně- která řešení do protokolu nezapisovala. »Ne, ru- čím za to! Činnost srbské samostatné strany je otevřenou knihou a není pravdou, že »z jevy« o nichž mluví obžaloba (srbské prapory a znaky cyrilice, srbské písně a pod.) se datují od doby organisování této strany. Byl jsem malé dít ješté a již tehda do Vrginomoslu vchá zel vojáci pod srbským praporem. Organisace jinou ideu rozšiřovala: i deu lásky, sjednocení a bratrstvíSrbo i Chorvatů, kteří jsou jedním ná- rodem. Obžaloba oplývá nepravdou! Ona po pírá přiznivé svědky, ale výpovědi svědků, mlu- vteích v neprospěch obžalovaných, těmto uká- zány nebyly.« Kněz Milič zná bratry Pribičeviče a je hrdým na to. Předsedu pohrdavě volá: „To je věc vkusur „Ne, to je věe pravdy. Ostatně myslim, že pře soudem se má vypovídat pravda všechna“, odpovíd Milič. — Na to předseda podrážděně vece: „Svěde. ukazují na vás jako na velkého propagatora srbismu.“ „Kdyby tomu tak bylo, byl bych na to hrdým bylo by to jen plněním povinností vůči ná- rodu a státu“, odvětil Milič a dodal: „Ostatně nemám důvěry k výpovědem svědků, vždyť poslanec prof. Šurmin ve své interpelaci dokázal, že sám stá- ní zástupce p. Accurti rvědkům 200 korun za vědectví vyplatií. Předseda, uveden do rozpaků, se ohražuje: „T zatím nepatří k věci“, ale naráží na odpo obhájců. Konejší je slovy: „Buďle tiší, však já se do- cela dobře dorozumím s obžalovaným Na to obžalovaný prohlašuje, ze tato cel kampaň, namířená proti Srbům, je jer prostředkem držitelů mocí na rozbilí chorvatsko-srh- ské koalice. Dotázán předsedou, zná-li se s Jiřim Nastičem kněz Milič s netajeným opovržením prohlašuje, te toho člověka nezná a že jako pořádný a po ctivý člověk tote bídné individuum vě bec viděti nechce.
#16 alto_textblock #16
(Přestá vka.) Učinilo na míne hluboký dojem, že všichni obža lovaní uživají zdvorilých forem ve svých stycích s předsedou a že nikterak neukrývají své opovržemí jež chovsjí k státnímu zástupci. S obdivem pozoruj jejich počínání. Každé slovo prozrazuje vysokou inte ligenci. A tu polírá státní návladnictví (ovšem na rez kaz vyšší)! Chápeme te úsilí: zničení výkvětu srt- ského lidu má míti v zápělí vyhlazení koalice. Obra- na je těžkou. Předseda nadržuje prokkurorovi a po tlačuje řeči ohhájců i záštilu obžalovaných. I dnea kdy kněz Milič dokázal, jak druhdy i někteří vyšš úřadníci stáli v čele hospodářského pokroku Srbů. kluří svým primitivním vzděláváním půdy, již prst brázdí dřověným pluhena, jsou v nevýhodě proti ci- záckým přistčhovalům a když počal ličit podvrat- nou práci dra. Franka, byl předsedou pferušen v svých vývodoch. Dr. Hinkovič proti tomu ohlásil zaa- teční stížnost. Ale ce pomůže ta v — Chorvat- sku? My Ulumočíme jen veřejné zdejší mínění, které jednomyslnou sympatii (až na Frankovce) pohlíží na obžalované, pronášíme-li domněnku, že všichni ob- žalovaní budou, vzdor dokázané nevině, na hro- madu let vězení odsouzeni. Komedie asi bude míti dohru — v udělení milosti odsouzeným. Po přestávce znovu se ohřivalo heslo „Svů k svému“. Stejně jako dřívější obžalovaní je vy- světlil kněz Milič: nesměřovalo proti Chorvatům, ale proti cízincům. Ostatně i německé časopisy, vychá ze- jící ve Slavonii, stejné heslo u Němců propagovaly Předseda na te vece: „Nastič velice vás obviňuje.“ Povýšeným hlasem pravdy dí kněz Milič: „Nastič lžel Vše, co tvrdí Nastič, je smyšlenka a pouhá a hrezná nepravdal“ Na to předreda: „Budele mit příležitost, všechno
#17 alto_textblock #17
mu říel do oči!“ Kněz Milič však pohrdavě dí: „Ne jistě ne, on sem nepřijde! A on sem ne přijde, protože nedostal peníze, ktere dostati chtěl“ Předseda rozčileně se durdí: „O fom nepřipouštím řečí“ a chce ukončit výslech obžalovaného. Obžalovaný však uvádí, že nebyl dosuů tázán o všech bodech obžaloby. Ta tvnlí že on byl duší zemědělských spelků. Budíž tak. Ci- zinci již jsou v držení vší země a půdy; oni vyti skují Chorvaty i Srby. Chorvatsko brzy již bude eri- stovati jen jménem. Sebské zemědělské spolky a cher- vatské sedláky podporovaly. Ostatně první s po- lek byl založen r. 1895 a to J. Ex. tajným radeu J. V. a presidentem vrchního seu du, drem. L. Radivojevičem. Za to cizine- cké kreditní ústavy zde propagoval dr. Josef Frank“ — Tu předseda, velice rozezlen. křičí- „O tom vám nedovoluji mluvit!“ Kněz Milie odpírá: „Je to však velice důležilo pro moji obranu. Přes to předseda nedovoluje obžalovanému mluvi Dr. Hinkovič ohlašuje zmaleční stižnost. Předseda na to: „Slovo má náměstek státního zástupcep Stezin“ Obžalovaný udiveně volá: „Tak?. O nr A kde je státní zástupee Accurti? Ráe bych se mu podival do očí, jemu, který mne nechal úpět sedm dlouhých měsj- ců v žaláři“ To řekl kněz Milič nechroženě. Rázně a zmužile bránili se i dřívější obžalovaní. Chtělo-li se dlouhým protahováním a vězněním obžalovaných docíliti malo- myslnosti a ochabosti jejich, tož ta snaha selhala Zde stojí neohrožení trpitolé za pravdu, nadšenci apoštolové shratření obou rodných kmenů, jež dělo jen víra, a z jich utrpení idca společné lásky jen se povznese a utuži. Pekelný plán na seštvání obou bratří se rozbil na vždy. On otevřel oči všem, i těm liknavým, i těm, bratrovražedným šovinismem po Stvanýml Stožír ehce vysvětliti, že vyšetřujíci soudce ne vzal zřetel ku protokolům schůzí srbských samostal ných organisací — jen proto, že se nalézaly mezi cír kevními knihami, na něž ruku vztáhnouti nechtel Kněz Milič vyslovuje nad tím své podivení: „Tak Odkud pojednou se vzala tato šetrnost? V Star Gradišce dokonce prohlížel i hremádku js- blek, složenou ve věži kostela.“ Stejně tret- ně odbyl i tvrzení Stožira, že kalendář Vardai Chorvatsko prohlašuje za dil Srbska. „Proč tedy stát- ní zástupce nekonfiskoval onen kalendář? Snadno mohl zabrániti, aby do Chorvatska nepřicházel“ A trpce dodal: „Když již jsem byl pro ,velezrádu uvězněn, mělo se vše prohlížetí. Vždyť prá v v onom koutě se mehly nalézti i pumy —8.— i jiný revoluční matoriál“
#18 alto_textblock #18
Denní zprávy. — Karlovy Vary a češli poštovní úřad níci. Je známo, ža do Karlových Varů a do jiných lázeňských měst dává poštovní ředitelství pražské na lázeňskou saisonu zvětšený počel poštovního úřadnietva, které po lázeňské saisoné se opět vrací na svá původní místa. Loni bylo do Karlových Varů exponováno 45 pošťovních úřadníků; dle »Bob.« bylo jich 23 národnosti české a 22 národnosti německé. Letos měly prý býli z poštovních úřadníků, do Karlových Varů na saisonu exponovaných, dvě třetine národnosti české a třetina národnosti německé Karlovarští Němci ovšem proti tomu protestovali a bylo jim dle »Boh.« stibeno, že do Karlových Varů bude přeloženo co nejvíce německých úřadníků, přihlásí-li se z nich dosti uchazečů Přihlásilo prý se skutečně 56 uchazečů něme- ckých, vesměs prý s vynikající jazykovou kva hfikací. Ale z ministerstva obchodu prý se pro- slechlo, že počel exponovaných úřadníků má co do národnostního poměru zů-tati týž jako loni, pročež karlovarští Němci zahájili důraznou akci »na ochranu proti stálému počešťován úřadů v Karlových Varech«. — Úmrtí. V Karlíně zemřela ve středu pí Zdeň- ka Benešova, ruz. Chaloupkova, choť pošl. oficia la. Pohrbena bude v pátek o 4 bod. odp. z kostel Cyrsla a Methoděje na hřbitov Olšanský. — Z II. třídy České Akademic pro vědy, slover nost a uměni. Po návrbu druhé tridy udéleny z jeji prostředků na rok 1909 následujíci podpory a sti pendia. Sekce mathematicko - fysikální a chemnická dává celý volný obnos 1000 K jako stipendium dr Jos. Hlávky doc. dru. F. Zavtškovi za prác »O vlivu Roentgenových paprsků na kondensac par«. Sekce přírodovědecká určuje rozdělení » tipendi ve dvě části po 200 K pro prof. ryt. Purkyně na dokončení geolegického mapování okresu plzeň- ského a rokycanského, doc. dru. Menelo vi na návštěvu zootog. stanic střede mořských. Dale určuje 600 K pro prof. Al. Musila a po 200 K, prof. dru Sekerovi a prof Roubalovi jako podpory ba- datelské. Sekce lékařská ustanovuje 400 K jako stipendum dru. Gust. Čechovi na vědeckou cestu, z podpor pak udllí 40. K prof dru. Srdínkovi na experment. práci a 300 K prof. dru. Weignerov za vydanou techniku pitevní. Z fondu dra. Šíchy ustanovuje se: doc. dru. Völkerovi na studijní materiál 450 K, doc. dru. Vl. Růžičkovi na prac experimentsinou 850 K. dru. Šeborovi na práci o žlazách se vnitřní sektecí 200 K, doc. dru. Pe- třívalskému na experim. práci chirorgickou 500 K, doc. dru. Znojemskému na ezperim. studsum 800 K, dru. Kostlivému na cyto- serologu 400 K, dr. St. l obiáškovi na plombůž kostí 500 K, dru. Hynkovi na studium arterio- klerosy 500 K, doc. dru. Ostrčilovi na me teriál ke studiu vývoje placenty 400 K, dru. Guttm an novi na studium léčuní tuberkulosy hrtanu 200 K Mimo to zachováno 1300 K na díla tiskem vydá- vaná. — Vlastenecké a lídumilné odkazy. (Z Dobro- vice.)) Pan Antonín Brož, vrchní správco rafinerie cukru a starosta měsla v Pečkách, rodák dobrovický dne 31. prosince 1908 v Pečkách zemřelý, odkáza testamentem jmění své svým příbuzným, uloživ těm- to, by na odkazech vyplatili: Ústřední Matici školské 2000 K, posluhovačce Vodlick ové 500 K, k založení sirotčince v Dobrovici 2000 K, opatrovně dítok v Do- brovici 200 K, fondu pro vánoční stromek v Dobro- vici 200 K, Okrašlovacímu spolku v Dohrovici 200 K opatrovně dítek v Pečkách 200 K, chuddým v Dobro- vici 100 K, chudým v Pečkách 50 K, Spolku che míků českých k vydávání knih odborných 100 K. nadání Wenzigově 50 K, chudému studujícímu z Do- hrovice 50 K, Spolku div. ochotníků v Dohrovicícl na opravu divadla 100 K, bohatou knihovnu, sestá vající z několika set svazků, obci dobrovické ke zří zení lidové knihovny. — Násilnosti opavských Němců na české men- šině. Z Opavy. (Pův. zpr) Ode dávna již panuj zde následkem prušácké zuřivosti zdejších Němct nesnesitelné poměry. Přepadávání českých lidí Něme není žádnou zvláštností. V úterý večer vrhli se ně- mečtí násilníci na obchod „Slezské zádruhr rozmlátil u něho dvěře, povalil k zemí obehodvedoucího a začal ho kopati a blti. Ob- chodvedoucí vytáhl revolver, aby se ubránil, ale zbra
#19 alto_textblock #19
mu vyrval z ruky näčelník policie dr. Locker a rozkk zal ohrožovaného zatknouti. Veden dvěma strážníky, byl obchodvedoucí ze zadu tlučen holemi, aniž by kdo zakročil. Luza, doprovodivši zatčeného na radnici, vrhla se pak na „Matiční dům“. Právě konala se zkeuška pěvockého sdružení, když počaly lítati kameny do všech místností. Rozechvění přítom- ných členů bylo veliké, zejména dámy byly vyděšeny a strašně polckány. Nepomohlo ani zakročení u zem- ského presidenta, který odkázal členy výboru na — policii. Nezbylo, než zůstati v zajetí, odkud policie odváděla jednotlivce domů. Bohužel, že ran padlo dost i za této „ozbrojené ochrany“. Demonstrujíeí vrátili se k „Zádruze“, kde pískajíce, křičice a nadávajíce rozešl se ze slibem, že neustanou, dokud Čechy ne- vymláti. — Valký nával vkladalelů panoval u četných pe- něžních ústavů v Praze dnes dopoledne. Vkiadatelé zejměna z venkova, jsou poplašeni různými zprávami a v celých zástupech putují do Prahy, aby své vklady vyzvedli. Zejména v České spořilelně měli mimořád- ně zvýšenou agendu. Vkladalelé žádají, aby se jiro vklady vyplácely pouze v mincích stříbrných a zla tých. Vyplácení vkladů potrvalo dlouho přes úřadní hodiny. Poplach jest ovšem klamný a vkladatelé po uklidnění opět s důvěrou se mohou vrátit s penězi do pražských peněžních ústavá. — Veřejná schůze soukromého úřadnictra v Ro- kycanech. Odbor zem jed. soukr. úřadníků v král. českém v Rokycanech pořádá v neděli 21. března t. r. o půl 4. hod. odpolední v malém sále Sokolovnyv Rokycanech veřejnou schůzi soukromého úřadnictva. Pořad: 1. »O nynějším stavu požadavků soukromého úřadnictva« promiuví tajemník »Z. J. S. Ú.« p. Ed- Houdek z Prahy. 2. Rozbovor o činnosti Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém v Prave. — Objevení nevých minerálních pramenů. Z Slavkova se oznamuje“ Při vrtání uhlí přišlo s v hloubce 300 metrů na silný sirný pramen znaěné teploty. — Z Hřenska se sděluje: Na pozemku rolníka Weigelta u Kamenické Stráně byl objeven mineráiní pramen, prýštící ze skály. — Konfiskace. 13. čísic »Homorů« bylo z roz- sazu statního navladnictví zabaveno pro dvě drob- nosti o buršáckých bumlech. Vydavatelstvo uspořá- dalo nové vydání. — Spicí spravedlnost. »Ostravské Listy« zdělují: »Minulý týden v poudelí konalo se u krajského soudu v Těšíně přelíčení proti několika osobám ob- viněným z krádaže. Hroznou spravedlnost zastával státní návladní bar Gastheimb. Během výslechů strážmistra četnického zpozorováno náhle, že pan návladní zapomněl na průběh přelíčení a pohroužil se v sladký odpolední spánrk. Když došlo k přísaze svědků a všichni povstali ze svých míst, nepovstal edině pan »štátní«, který spal již na dobro, nikdo však neodvážil si jej vzbudit. Nechtěl toho učini také úřadník od návladnictví, který přinesl mu ča- sopisy ke čtení. Teprve po dobré čtvrthodince pan bar. Gaslheimb se probudil a hned navrhoval potrestání obžalovaných, ačkoliv neslyšel ani jeeh výpovědi, ani svědků. — Následovánl hedne. Pan eís. rada Jindřich Ronz, starosta města Karlina a maj. vále. miýna, uznávaje značné výhody, které skylá soukromému úřadnictvu pensijní pojišťování zákonem v plat- nost uvedeně, rozhodl se platiti za své úřadníky olné pensrjní pojištení. — Pouliční hanba policistů za vojáky a vejáků za policisty. Z kruhů obyvatetů Wenzigovy ulice na Král. Vinohradech se nam sděluje: Nestalo se poprvé, co noční klid v naší ulici byl hrubě porušen, ale udalost, která se sběhla v noci na dnešek, volá již po nejdůkladnější nápravě. V hostinci su Mrkvičků- sonala se taneční zábava, k niž se dostavilo mnoho vojáků, zejména od pěš. pluku č. 11. Z neznámých příčin povstala mezi vojáky hádka a tahanice, z niž měl hostinský asi velkou obavu, neboť poslal pro hlídku. Za chvíli pozoroval jsem oknem, že policisté odváděli dva vojíny. Za eskortou šel třelí vojin, který stale hlučně volat: »Martine, nedej se! Já tě ne- dám!« a v záři plynových svít len jsem viděl, že tento třetí vojín od-pjal pás a bodákem z mával jim ve vzduehu tak zuřivě, že mu bodák vyletěl z pochvy. Jak jsem se ráno přesvědčil, narazil bodák na okno bytu kavárníka p. Bendy, rozbil dvě velké skieněné tabule a dopadl na postel choti kavárníka, ktera jen pouhou náhodou nebyla zraněna. Vojin, pozbyt tak bodáku a utekl. Jeden z policistů pustil se za prchujícím, ale tohoto pronásledování brzo zanechal, neboť na nároží Fügnerova náměstí stal hlouček vo- jáků, kteří zaujali posicí proti policistoví. Vypravuje se, že policista byl sbit (policejní úřad informace o tom odepřel). Za volaní »Hr na něj !« zastoupili polieistovi cestu a umožnili útěk prchajícímu vojí- novi. Policista tasil šavli a utíkal, poněvadž měl proti sobě přesilu. Vojaci za ním uhánelia křičeli při tom. Měl jsem obavu, že dojde k vel- kému krveproliti, proto jsem se rychle oblékl a spěchal jsem na ulici, kde spatřil jsem již druhého poleistu. Oba měli lasené ša vle, jeden z nich dokonce vytahl z pouzdra revolver a prohlasil. že bude střílet, jestli vojáci nepřestanou útočit. Toho se útoční vojáci tak ulekli, že se rozprchli. Vyprávělo se také, že jeden voják byl sbit. — Pouliční příhoda. U pekaře p. Antonína Cakla v Žižkově zaměstnaný učeň Josel Blažejovský ne- chal v Lipanské ulici státi vozík. Školák Frant. Gregr, syn krejčího, strčil do vosíku, který se na srazné ulici rozjel a vrazil do ölelého Václava Víta, synka vdovy z Lipanské ul. č. 3., který byl přejeť a vážně poraněn. Po tékařském přispění byl hošik ponechán v domácím léčení. — Výtržnost při karlách. O půlnoci na dnešek povstala v hostinci č. 75 v Kostečné ulici mezi něko- lika hosty hádka při hře v karty. V hádce uchopil řezník Jose! Kubelka židli a chtěl udeřit obchodního sluhu Josufa Körnera, který se uhnní a židie zasáhla ho- stinskou paní Marii Pávkovou na hlavě. Zraněné do- stalo se pomoci v židovskě nemocnici. Kubelka s Kör- nerem odvedeni byli na slrážnici. — Zdravolní stav postřolené herečky Petronily Brehmové se nezměnil. Dnes byla herečka rocníge- nována, aby se zjistila místa, kde dvě střely z revol- veru uvízly. Z Katovic v Pruském Slezsku, kamo smrti obchodníka s dobytkem Sleinmetze bylo te- legrafováno, nedošla dosud edpověď. Nápadno jest. že elegán měl u sebe pouze několik korun. Neni vyloučeno, že finanční nesnáze dohnaly jej k zou- falství a že při té příležitosti chtěl zbaviti života i svoji milenku herečku Brehmovou. Herečka měla v divadle teplickém měsíční gáže 140 K, z níž se srážela daň v obnosu 8 K 30 h. — Dnes v poledne při opětném výslechu udala postřelená herečka, že jmenuje se správně Klugeová a jest dcerou vdovy po kapitánovi v Brémách. — Zloděícké hislorky. Nedaleko ústředníchi jalek v Holešovicích byla včeru večer napadena neznámým pachatelem sl. Anna Nelidova, krámská u firmy J. Hajný v čís. 776—VII. Útočník vytrhl krámské z ru- ky tobolku a utekl. V tobolce nalézal se obnos 720 K a různé listiny, Pachatel je štíhlý, velké postavy. klobouk měl hluboko de čela vtlačený. Zdá se, že je to týž pachatel, který podobné pouliční lupičství pru- vazoval v době jubilejní výstavy. — Při pohádkovém dýchánku v akciovém pivovaře na Smichově byla pí. Marii Voskové z Plzeňské třídy č. 36 odcizena ruční tobolka s ohnosem 15 korun. — Školák Joseí Hájek z Riegrovy ulice č. 6 v Žižkově kyl poslán do zastavárny s různými svrchky. Na ceslě vytrhla mu nějaká žena tašku a utekla — Sekevražda ženy. Uvodli jsme již. že z Vltavy u novoměstské náplavky byla včera večer vylovena mrtvola ženy. Nešťastnice skočila do řeky s podbřeží u Palackého nábřeží a po delším hledání zřízenci navoměstské vodárny Ludvík Procházka, Arnol Bartl a truhlář Josef Junger vytáhli její mrtvolu, která po lékařském chledání byla odvezena do ústavu pro soudní pitvu. Utonulá žena byla asi 25 roků stará, byla 168 cm vysoká, měla podlouhlý obličej, modrá oči, kaštanové hnědé vlasy, tupý nos a zdravé zuby. Na sobě měla černý žakel, černou sukni, černé pun- čochy a šněrovací hotky. V kapse měla tobolku s ob- nosem 1 K 00 h, dále llstek s nápisem „Anna M a n