#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
18. března 1909. Číslo 77.
#4
alto_textblock
#4
cké pěší brigády, velitelem 43. zeměbranecké
pěší divise, plukovníka Karla Gottla
u generálního štábu, náměstka velitele vojenské
školy, velitelem 92. zeměbranecké pěší brigády
generál-majora Bohumila Seibta.
velitele 56. pěší brigády, velitelem 16. pěší di-
vise, plukovníky Rudolfa Stögera-
Steinera šl. Steinstättena, velitele pěšího
pluku čís. 74, velitelem 56. pěší brigády a Ant.
Lenzin gera u pěšího pluku čís. 74. veli-
telem tohoto pluku; dále plukovníka Hu-
gona Kutseheru u generálního štábu, ná-
čelníka generálního štábu ve vojenském volitel-
ství v Zadru, velitelem 15. pěší brigády a pod-
plukovníka Milana Grubiče u sboru
generálního šlábu náčelníkem generálního štábu
ve vojenském velitelství v Zadru.
#5
alto_textblock
#5
Z úřadního věstníkn.
Z Vídně, 18. března. (K. k.) »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Munstr vnitra schválil na zá-
kladě císařského zmocnění ve shodě s minister-
stvem financí změnu stanov akeiové
společnosti Pražské úvěrní ban ky
(Prager Kredibank) v Praze, na niž usnesla s
dne 14. března r. 1906 valná hromada akelonářů
této společnosti. — Ministr veřejných prací jme-
noval tajemníka zemského výboru a tajemníka
zemského jubilejního úvěrního fondu císaře
krále Františka Josefa I. ku podpoře maloživ-
nostníků dra. Vladimíra Fáčka v Praze, ko-
morního radu truhlářského mistra Antonlna
Stipperta ve Cvikově (okr. Jablonné)a
předsedu Zemské jednoty svazu živnostenských
společenstev s německou jednací řečí v Čechách,
komorního radu pekařského mistra Ferdinanda
Wiedena v Bohosodově členy rady pro
zvelebovánl živnost! v minister-
stvu veřejných pracl a to na funkční
období tří roků.
#6
alto_textblock
#6
Německá vlála vyvraci.
Z Kolina n. R., 17. března. (K. k.) »K5l-
nische Zeitung« sděluje z Berlína: Zpráva ča-
sopisů, že Německo sdělilo mocnostem, jakoby
Rakousko-Uhersko bylo ochotno
obeslati koníerenci o východních
záležitostech, jest naprostým omy-
lem. Německo nepodalo takového
sdělení ani z vlastní iniciativy, ani na pod-
nět Rakousko-Uherska. Jde oproti tomu o návrh
Italie, jejž většina mocností přijala bez úřadního
závazku sympaticky. Svrchované příznačným
jest, jak se zde dovozuje, že jakmile návrh
tento byl uveřejněn a vydáván nesprávně z
návrh německý, byl ihned nepříznivě kritisován
a prohlášen za naprosto nezpůso-
bilý ku přijetí. Byl by snad býval posu-
zován méně nepřiznivě, kdyby nebyl považován
za německý, prý strannický návrh, kdežtoo
Italie byl podan patrně jen proto, že by s
timto způsobem dalo nejsnadněji dosíci rozře-
šení sporných otázek.
#7
alto_textblock
#7
Rifaat paša v Berlině.
Z Berlína, 18. března. Nový turecký mi
nistr zahraničních záležitostí, Rifaat paša.
který včera večer sem přibyl z Petrohradu, jest
pozván na dnešek k elsaři na hostin u,
ke které dostaví se také slátní tajemník S ch ö
a kníže Bülo w.
Z Berlina, 18. března. (K. k.) Turecký mi-
nistr zahraničních záležitostí Rifaat paša přiby
sem dnes ráno a byl na nádraží uvítán tureckým
velevyslancem a pány z tureckého velvyslan
Ruskem vyznamenaný turecký ministr.
Z Petrohradu, 18. března. Turecký minist
zahraničních záležitostí Rifaat paša obdržel řáe
sv. Alexandra Něvského.
#8
alto_textblock
#8
etví.
#9
alto_textblock
#9
Stolypin.
Z Petrohradu, 17. března. (K. k.) Stav mí-
nisterského předsedy Stolypina jest uspukojivý
Teplota a tep byly minulé noci normálná. Vydá-
vání lékařských zpráv bude zastaveno.
Poštovní a telegrafní stávka ve Francii.
Z Pařiže, 17. března. (K. k.) Telegraí-
ní služba selhala dnes skoro úpl
n ě. Na peněžní a plodinové burse, jakož i v ban
kách bylo to cititi co nejvíce. Proslých
se, že bylo přeřezáno 4000 telegrní-
ních drátů. Vláda se rozbodla, že dá te-
legrafni vedení v Paříži a v okol
vojensky střežiti. Počet zřejmě stávku.
jíeích úřadníků telefonních není sice příliš znač-
ný, ale ti úřadníci, kteří se do služby dostavili
u telefonních úřadů, zastávají službu
tak, že jenom zřídkalze dosíci spo-
jení. Předseda spolku ku podporování zájmů
telefonních abonentů tlumočil stávkovému vý-
boru telefonistek sympatie spolku, který pova-
žuje požadavky telefonistek za úplně oprávněné.
Proslýchá se, že přímá telefonní spo-
jení mezi jednotlivými minister-
stvy byla zničena. Jednotřivé oposiční
listy žádají, aby vláda povolila, a aby státního
podsekretáře Simyana pohnula ku podání de-
mise.
Z Paříže, 17. března. (K. k.) Hlavní po-
štovní úrad prohlašuje, že poštovní služba
v tomto úřadě provádí se pravidelně, ačkoliv
schází asi 100 úřadníků. Veškeré, do cizinya
na venek určené nebo do Paříže docházejíeí
poštovní zásilky vypravují se pruvidelně.
Z Paříže, 17. března. (K. k.) Ministerský
předseda Clemenceau přijal deputaci pa-
řížských poslaneů, kteří doslavili se
k němu v záležitosti stávky poštovních a te-
legrafních úřadníků. Prohlásil, že dle jeho ná-
zoru zahájili úřadníci bezdůvodně stávku a po-
ukázal na průtahy v dopravě telegramů. Mezi
nevypravenými telegramy jest prý
telegram, jemuž přikládá ministn
zahraničních záležitostí Pichon
svrehovanou důležitost. Ministerský
předseda odepřel jednati o každém návrhu, do-
kud nebude úplně obnoven dřivější pořádek.
Prohlásil, že přijímá dotaz po stávce ohlášený
na páteční schůzi sněmovny. Stávkující úřadníei
budou prý nahraženi. V té příčině nemá mini-
sterský předseďa paprosto žádných obav. Vláda
vyhradí v pátek sněmovně a zemi, aby roz-
hodly o situaci. Úřadníci, pravil ministerský
předseda, chtějí boj. My jej přijímáme a nepo-
volíme. Jistě bude míti vláda poslední slovo-
Z Pařiže, 16. března. (V 6 bod. 45 min.
večer.) Na schůzi, navštívené asi 400 telegra-
fisty, bylo sděleno, že po příkladu angli-
ekých poštovních úřadníků zaslal
těž pošlovní ůřadníci američtí
němečtí stávkovému výboru peně-
žité přispěv ky.
#10
alto_textblock
#10
Z Pařiže, 16. března. (K. k.) (V 8 hodin
15 min. večer.) Poštovní státní podsekrelarii
sdělil večer, že na Lyonském nádraží nedosta-
vilo se do služby z 87 poštovních úřadníků 11,
na nádraží Montparnasse ze 132 úřadníků 107,
na severním nádraží ze 129 úřadníků 81. Na
nádraží Saint Lazare scházelo 13 úřadníků.
V 5 hod. odpoledne bylo na četně navštívené
schůzi poštovních úřadníků přečteno sdělení, že
telefonistky poštovní eentrály v Rue de Gutten-
berg připojily se ke stávce.
Z Pařiže, 18. března. (K. k.) (Podáno dne
17. března v 9 hod. ráno.) Poštovní a telegrafní
úřadníci v Havru a Lille se usnesli zastati se
svých pařížských kolegů. Úřadníci v Brestu vy-
slovili se zásadně pro stávku. Lyonští úřadníc
usnesli se zahájiti stávku.
K nynějším debatám v anglické sněmovně.
Z Londýna, 18. března. (K. k.) Dosud
mluví se ještě výhradně o námořní debatě
v dolní sněmovně. Všechny listy roze-
pisují se o situaci, již »Daily Te-
legraph« prohlašuje za větší ná-
rodní tíseň, než jakou byl »černý
týden« v burské válee.
»Daily Mnil« uveřejňuje odpověď na dotaz
u firem, zabývajících se stavbou lodl, o počtu
lodenic, v nichž daly by se stavěti lodi typu
Dreadnought, a prohlašuje, že jest možno vy-
stavěti doma asi 16 Dreadnoughtů.
#11
alto_textblock
#11
Z parlamentních výborů.
Železniční výbor poslanecké sněmovny řížské
rady.
Z VIdně, 18. března. (K. k.) Železniční výbon
pokračoval dnes dopoledne v podrobném trokování
postátňovacích předlohách a schválil doboduo
postálnění dle vládní předlohy. Za rokování navrhl
poslanec Maštálka resoluci, vyzývající vládu pro
vésti co nejdříve zároveň s relormou tarifu
též propočítání tarilů, zvláště uhelných
tarfů mezi drahami, jež mají se sestátniti a mezi
drahami již sestátněnými a pečovati o to, aby refor-
mou tarifů nebyla poškozena vývazní způsobilast
naší domácí produkce, nýbrž aby byla posílena.
Dále žádá se v rosoluci. aby dodávky a prác
na tratích, jež mají býti sestátně ny,
nebyly svěřovány výhradně firmám
vídeňským, nýbrž též jiným demácím živnost-
níkům a výrobcům. V další reseluci žídá řečník,
aby vzat byl zřetel na podání spolku
českých textilníchprůmyslníků ze dne
26. listopadu 1908, v němž tlumočí se různá přání
po vybudování stanic na tratích, jež se mají sestát-
niti a aby se zřetelem na toto pedání prováděny
byly práce na nádražích ve východaleh Čechách.
V další resoluci žádá se za jednotný pro-
voz a vybudování jednotné trati z Tur-
nova přes Jičin—Ostromeř do Hradee
Králové a za odloučení nákladní dopravy od do-
pravy oscbní na téta trati, jakož i na trati České
obchodní dráhy Jičín —Poříčany a za vybu
dování této trali pro osobní doprave
za účelem spojení měsla Jičína s Pra-
hou. Konečně přimlouvá se řečník za vyhudování
služby v dílnách v Kopidlně na české obchodní
dráze. Debaty zúčastnili se ještě posl. dr. Wetden-
hofler, Tomschik, Neumann, Rllen-
bogen, Buřival, dr. Pergelt, Hribar, Ku-
randa, Dürich. Tvarůžek, Dobernik, Ax-
manu, zpravodaj dr. ryt. Wittek a ministr že-
teznic dr. Wrba. Vládní předloha byla ko-
nečně schválena s timto dodatečným
návrhem, podaným posl. dr. Pergeltem,
k článku 5.1
»Dekad poměry nebudou zákonem jinak upra-
veny, má správa c. k. stálních drah při obsazování
služebních míst ve stanic ch, na tratích, topírnách
dílnách spol. státní dráhy, severozápadní dráhy a jiho-
severoněmecké spojovací dráby brati zřetel na
příslušníky obou národů a při tom míti
také zřetel a co nejůčinněji chrániti
nynější skutečné národní poměry
kromě toho nyněiší jazykové potřeby
dopravy.« O navržených resolucích bude učiněno
usnesení odpoledne.
#12
alto_textblock
#12
Branný výbor poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 18. března. (K. k.) Branný výbor ro-
kuje o branecké předloze. Poslanec Steiner pří-
mlouvá se se zřetelem na neujasněnou zahraniění
attuac za rychlé vyřízení branné předlohy a navr-
huje tuto resoluci: »Vláda se co nejdůrazněji vy-
zývá postarati se o to, aby v otázkách spo-
lečného vojska přišel k plné plat
nosli oprávněný vliv rakonské vlá d
a rakouské říšské rady, aby Uhrá m
nebyly činěny žádné jednostranné
ústupky a aby jednaní s uherskou vládou, které
týká se c. k. vojska, dělo se jenom s vědomím
souhlasem e. k. vlády.
#13
alto_textblock
#13
Politický proces v Záhřebě.
V Záhřehě, 16. března 1909.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Lislů«.)
Počátek líčení byl mdlý. Čtení několika
letáků ničím velezrádu neukázalo; byly to
agitace pro časopis »Privrednike a pro »alovan-
ské písmo cyrilice«. Nebylo jich třeba
čísti. Stejně 1 obsah několika telegramů žádnou
stopu velezrády neukázal. Smích vzbudil dopis
kteréhos profesora, v kterém oznamuje obžalo-
vanému Vasovi Lukičovi přichod svůj a po-
slance Budisavljeviče (ten sedí v loži žurnalistů)
do Vrginomostu; profesor vybrožuje obžalova-
nému, že se on i Budisavijevič vrhnou na
»lumpování«, nedostanou-li u ného nocleh.
Na přetřes přišla i olázka orga ni s a c
zemědělských spolků.
Naivní byl dolaz náměstka prokurova, Sto-
žira (syna prof. Stožira, rodilého Slovince, zu
řivého přívržence strany dra. Franka), byl-li
proti zakládání takových spolků?
Stožír je sice výbojnější povahy než pan
Accurti, ale je dosud neostřilený a průzračně
ukazuje snahu — zalibit se na vyšších mí-
Táže se, nezdálo-li se obžalovanému po-
divným, že prodával řetízky s portrétem
krále Petra, že dokonce i dům svůj polepil
obrazy téhož vladaře, že však na skladě neměl
podobizny chorvatského krále. Obžalovaný pro-
hlašuje, že dům svůj nepolepoval obrazy krále
Petra. Řetízky byly fabrikací ví-
deňskou. Ostatně prodával i pero-
řízky s poprsím císaře Františka
Josefa. Jako obchodník prodával různé věci,
dokonce i revolvery a pušky. Prodej posledních
předmětů byl mu zakázán i po odvolání. Pro-
dávání řetízků se dělo veřejně a nikdo to ne-
zakázal. V jeho domě tajné schůze pořádány
nebyly. Sešli-li se členové organisace srbské
samostatné strany, sedávali u stolu (v šenkovně).
který byl oddělen od druhých stolů jen španěl-
skou stěnou. Ukazuje na nesprávnost, uvedenoů
v obžalobě, jakoby v těch sehůzích bylo
štváno proti katolikům.
Dr. Hinkovič konstatuje potom, že obžaloba
si posloužila i neprav do u. Předseda nedo-
#14
alto_textblock
#14
stech.
#15
alto_textblock
#15
voluje kritiku obžaloby. Dr. Popovič se táže ob
žalovaného, byla-li v jeho domě učiněna pro-
hlídka a ž po jeho zatčení.
Náměstek prokurora oznamuje, že ničeh
o tom nevl. Na to Popovič se diví, j ak s
mohlo do soudních akt vlouditi
číslo »Privrednika« ze dne 19. listopadu p
zatčení obžalovaného, které se událo 11. téhož
měsíce. Stožir myslí, že se to stalo ná-
hodou a pravděpodobně jen omylem (l)
Obžalovaný přitakuje otázce dra. Dnšana Popo-
viče: schůze v záložně byly v slni, kde
byly obrazy chorvatského králea
královny. Dušan Popovič se táže, nebylo-li
to obžalovanému podivným, že schůze
srbské záložny byly tam, kde byl obraz j ed-
noho vladaře ? Stožir, pobouřen, vstává prudce
a dí: Konstatuji, že dr. Popovič nalézá po-
divným, že v srbské záložně visel obraz
našeho- monarcha ! Ohražuje se proti tomu
tvrzení dr. Popovič: »Cos jiného jsem chtě
uvésti. To je překrucování. Je v tom cely
systém, v tom překrucování se strany stál-
ního zastupilelstva.« Předseda nedovoluje, aby
se dále o předmětu mluvilo.
Potom k výslechu byl předvolán 42letý
srbský parocha (kněz) Nikola Milič. (I on dělal
stávku hladem a byl mocí převezen do nemoe-
nice.) Zjev velebný a důstojný. Typ Slovana.
Mluví spisovnou řečí, vážně, souvisle, přísněa
rozumně. Nebylo potřebí jeho prohlášení, že je
knězem a že vždy jen pravdu mluví. Ta zářila
z každého jeho slova. Dovedl si vynutiti úctu
i u samého předsedy, který jen několikrát se
snažil přeťati pásmo jeho řeči. Napnutě jsme
sledovali jeho výklady. Byly obžalobou celé té
nedůstojné komedie. Ukázaly jasně, že úplně
nevinný, spravedlivý a počestný
člověk je obětí, kterou svévůle (nesoucí se
za rozbitím bratrských svazků Chorvatů a Srbů)
uvrhla do žaláře, v němž již 7 měsíců úpl.
Uboze vypadaly ty zjevy strannických soudnů
vedle této důstojné postavy nevinného mučed-
níka. Na otázku předsedy, rozumí-li obžalobě,
kněz Miliě povýšeným hlasem odpovídá, že
z obžaloby jen tolik pochopil, že pro něbo
státní zastupitelstvo navrhuje š ibenici.
Obžalovaný je členem srbské samostatné
strany, ale na její organisaci účastenství neměl.
Měl v úmyslu založit ve svém okres
pojišťovnu, protože z druhé pojištovny
tam již působlef, těžili jenom eizinci. Před-
seda se táže: »A koho vy považujete za e -
zince?« A kněz Milič odpovídá: »Ka ždého,
kdo není Slovanem.« Pojišťovnu neza-
ložil; jeho zatknutí to překazilo, Lituje toho.
Na podniku chtělí vzít účastenství i někter
Chorvaté. Ve Vrginomostu bývaly schůze organi
sace strany. O tom se vedly protokoly; byly
ve dvou knihách. Ty Milič nabízel
vyšetřujícímu soudci ku prohléd-
nutí, ale marně. Předseda míní, že se ně-
která řešení do protokolu nezapisovala. »Ne, ru-
čím za to! Činnost srbské samostatné strany
je otevřenou knihou a není pravdou, že »z jevy«
o nichž mluví obžaloba (srbské prapory a znaky
cyrilice, srbské písně a pod.) se datují od doby
organisování této strany. Byl jsem malé dít
ješté a již tehda do Vrginomoslu vchá zel
vojáci pod srbským praporem.
Organisace jinou ideu rozšiřovala: i deu
lásky, sjednocení a bratrstvíSrbo
i Chorvatů, kteří jsou jedním ná-
rodem. Obžaloba oplývá nepravdou! Ona po
pírá přiznivé svědky, ale výpovědi svědků, mlu-
vteích v neprospěch obžalovaných, těmto uká-
zány nebyly.« Kněz Milič zná bratry Pribičeviče
a je hrdým na to.
Předsedu pohrdavě volá: „To je věc vkusur
„Ne, to je věe pravdy. Ostatně myslim, že pře
soudem se má vypovídat pravda všechna“, odpovíd
Milič. — Na to předseda podrážděně vece: „Svěde.
ukazují na vás jako na velkého propagatora srbismu.“
„Kdyby tomu tak bylo, byl bych na to hrdým
bylo by to jen plněním povinností vůči ná-
rodu a státu“, odvětil Milič a dodal: „Ostatně
nemám důvěry k výpovědem svědků, vždyť poslanec
prof. Šurmin ve své interpelaci dokázal, že sám stá-
ní zástupce p. Accurti rvědkům 200 korun za
vědectví vyplatií.
Předseda, uveden do rozpaků, se ohražuje: „T
zatím nepatří k věci“, ale naráží na odpo
obhájců. Konejší je slovy: „Buďle tiší, však já se do-
cela dobře dorozumím s obžalovaným
Na to obžalovaný prohlašuje, ze tato cel
kampaň, namířená proti Srbům, je jer
prostředkem držitelů mocí na rozbilí chorvatsko-srh-
ské koalice.
Dotázán předsedou, zná-li se s Jiřim Nastičem
kněz Milič s netajeným opovržením prohlašuje, te
toho člověka nezná a že jako pořádný a po
ctivý člověk tote bídné individuum vě
bec viděti nechce.
#16
alto_textblock
#16
(Přestá vka.)
Učinilo na míne hluboký dojem, že všichni obža
lovaní uživají zdvorilých forem ve svých stycích
s předsedou a že nikterak neukrývají své opovržemí
jež chovsjí k státnímu zástupci. S obdivem pozoruj
jejich počínání. Každé slovo prozrazuje vysokou inte
ligenci. A tu polírá státní návladnictví (ovšem na rez
kaz vyšší)! Chápeme te úsilí: zničení výkvětu srt-
ského lidu má míti v zápělí vyhlazení koalice. Obra-
na je těžkou. Předseda nadržuje prokkurorovi a po
tlačuje řeči ohhájců i záštilu obžalovaných. I dnea
kdy kněz Milič dokázal, jak druhdy i někteří vyšš
úřadníci stáli v čele hospodářského pokroku Srbů.
kluří svým primitivním vzděláváním půdy, již prst
brázdí dřověným pluhena, jsou v nevýhodě proti ci-
záckým přistčhovalům a když počal ličit podvrat-
nou práci dra. Franka, byl předsedou pferušen v
svých vývodoch. Dr. Hinkovič proti tomu ohlásil zaa-
teční stížnost. Ale ce pomůže ta v — Chorvat-
sku? My Ulumočíme jen veřejné zdejší mínění, které
jednomyslnou sympatii (až na Frankovce) pohlíží na
obžalované, pronášíme-li domněnku, že všichni ob-
žalovaní budou, vzdor dokázané nevině, na hro-
madu let vězení odsouzeni. Komedie asi bude míti
dohru — v udělení milosti odsouzeným.
Po přestávce znovu se ohřivalo heslo „Svů
k svému“. Stejně jako dřívější obžalovaní je vy-
světlil kněz Milič: nesměřovalo proti Chorvatům, ale
proti cízincům. Ostatně i německé časopisy, vychá ze-
jící ve Slavonii, stejné heslo u Němců propagovaly
Předseda na te vece: „Nastič velice vás obviňuje.“
Povýšeným hlasem pravdy dí kněz Milič: „Nastič lžel
Vše, co tvrdí Nastič, je smyšlenka a pouhá a hrezná
nepravdal“
Na to předreda: „Budele mit příležitost, všechno
#17
alto_textblock
#17
mu říel do oči!“ Kněz Milič však pohrdavě dí: „Ne
jistě ne, on sem nepřijde! A on sem ne
přijde, protože nedostal peníze, ktere
dostati chtěl“ Předseda rozčileně se durdí:
„O fom nepřipouštím řečí“ a chce ukončit
výslech obžalovaného. Obžalovaný však uvádí, že
nebyl dosuů tázán o všech bodech obžaloby. Ta tvnlí
že on byl duší zemědělských spelků. Budíž tak. Ci-
zinci již jsou v držení vší země a půdy; oni vyti
skují Chorvaty i Srby. Chorvatsko brzy již bude eri-
stovati jen jménem. Sebské zemědělské spolky a cher-
vatské sedláky podporovaly. Ostatně první s po-
lek byl založen r. 1895 a to J. Ex. tajným
radeu J. V. a presidentem vrchního seu
du, drem. L. Radivojevičem. Za to cizine-
cké kreditní ústavy zde propagoval dr.
Josef Frank“ — Tu předseda, velice rozezlen.
křičí- „O tom vám nedovoluji mluvit!“ Kněz Milie
odpírá: „Je to však velice důležilo pro moji obranu.
Přes to předseda nedovoluje obžalovanému mluvi
Dr. Hinkovič ohlašuje zmaleční stižnost. Předseda
na to: „Slovo má náměstek státního zástupcep
Stezin“ Obžalovaný udiveně volá: „Tak?. O nr
A kde je státní zástupee Accurti? Ráe
bych se mu podival do očí, jemu, který
mne nechal úpět sedm dlouhých měsj-
ců v žaláři“
To řekl kněz Milič nechroženě. Rázně a zmužile
bránili se i dřívější obžalovaní. Chtělo-li se dlouhým
protahováním a vězněním obžalovaných docíliti malo-
myslnosti a ochabosti jejich, tož ta snaha selhala
Zde stojí neohrožení trpitolé za pravdu, nadšenci
apoštolové shratření obou rodných kmenů, jež dělo
jen víra, a z jich utrpení idca společné lásky jen se
povznese a utuži. Pekelný plán na seštvání obou
bratří se rozbil na vždy. On otevřel oči všem, i těm
liknavým, i těm, bratrovražedným šovinismem po
Stvanýml
Stožír ehce vysvětliti, že vyšetřujíci soudce ne
vzal zřetel ku protokolům schůzí srbských samostal
ných organisací — jen proto, že se nalézaly mezi cír
kevními knihami, na něž ruku vztáhnouti nechtel
Kněz Milič vyslovuje nad tím své podivení: „Tak
Odkud pojednou se vzala tato šetrnost? V Star
Gradišce dokonce prohlížel i hremádku js-
blek, složenou ve věži kostela.“ Stejně tret-
ně odbyl i tvrzení Stožira, že kalendář Vardai
Chorvatsko prohlašuje za dil Srbska. „Proč tedy stát-
ní zástupce nekonfiskoval onen kalendář? Snadno
mohl zabrániti, aby do Chorvatska nepřicházel“
A trpce dodal: „Když již jsem byl pro ,velezrádu
uvězněn, mělo se vše prohlížetí. Vždyť prá v
v onom koutě se mehly nalézti i pumy
—8.—
i jiný revoluční matoriál“
#18
alto_textblock
#18
Denní zprávy.
— Karlovy Vary a češli poštovní úřad
níci. Je známo, ža do Karlových Varů a do
jiných lázeňských měst dává poštovní ředitelství
pražské na lázeňskou saisonu zvětšený počel
poštovního úřadnietva, které po lázeňské saisoné
se opět vrací na svá původní místa. Loni bylo
do Karlových Varů exponováno 45 pošťovních
úřadníků; dle »Bob.« bylo jich 23 národnosti
české a 22 národnosti německé. Letos měly
prý býli z poštovních úřadníků, do Karlových
Varů na saisonu exponovaných, dvě třetine
národnosti české a třetina národnosti německé
Karlovarští Němci ovšem proti tomu protestovali
a bylo jim dle »Boh.« stibeno, že do Karlových
Varů bude přeloženo co nejvíce německých
úřadníků, přihlásí-li se z nich dosti uchazečů
Přihlásilo prý se skutečně 56 uchazečů něme-
ckých, vesměs prý s vynikající jazykovou kva
hfikací. Ale z ministerstva obchodu prý se pro-
slechlo, že počel exponovaných úřadníků má
co do národnostního poměru zů-tati týž jako
loni, pročež karlovarští Němci zahájili důraznou
akci »na ochranu proti stálému počešťován
úřadů v Karlových Varech«.
— Úmrtí. V Karlíně zemřela ve středu pí Zdeň-
ka Benešova, ruz. Chaloupkova, choť pošl. oficia
la. Pohrbena bude v pátek o 4 bod. odp. z kostel
Cyrsla a Methoděje na hřbitov Olšanský.
— Z II. třídy České Akademic pro vědy, slover
nost a uměni. Po návrbu druhé tridy udéleny z jeji
prostředků na rok 1909 následujíci podpory a sti
pendia. Sekce mathematicko - fysikální a chemnická
dává celý volný obnos 1000 K jako stipendium dr
Jos. Hlávky doc. dru. F. Zavtškovi za prác
»O vlivu Roentgenových paprsků na kondensac
par«. Sekce přírodovědecká určuje rozdělení » tipendi
ve dvě části po 200 K pro prof. ryt. Purkyně
na dokončení geolegického mapování okresu plzeň-
ského a rokycanského, doc. dru. Menelo vi na
návštěvu zootog. stanic střede mořských. Dale určuje
600 K pro prof. Al. Musila a po 200 K, prof. dru
Sekerovi a prof Roubalovi jako podpory ba-
datelské. Sekce lékařská ustanovuje 400 K jako
stipendum dru. Gust. Čechovi na vědeckou cestu,
z podpor pak udllí 40. K prof dru. Srdínkovi na
experment. práci a 300 K prof. dru. Weignerov
za vydanou techniku pitevní. Z fondu dra. Šíchy
ustanovuje se: doc. dru. Völkerovi na studijní
materiál 450 K, doc. dru. Vl. Růžičkovi na prac
experimentsinou 850 K. dru. Šeborovi na práci
o žlazách se vnitřní sektecí 200 K, doc. dru. Pe-
třívalskému na experim. práci chirorgickou
500 K, doc. dru. Znojemskému na ezperim.
studsum 800 K, dru. Kostlivému na cyto-
serologu 400 K, dr. St. l obiáškovi na plombůž
kostí 500 K, dru. Hynkovi na studium arterio-
klerosy 500 K, doc. dru. Ostrčilovi na me teriál
ke studiu vývoje placenty 400 K, dru. Guttm an
novi na studium léčuní tuberkulosy hrtanu 200 K
Mimo to zachováno 1300 K na díla tiskem vydá-
vaná.
— Vlastenecké a lídumilné odkazy. (Z Dobro-
vice.)) Pan Antonín Brož, vrchní správco rafinerie
cukru a starosta měsla v Pečkách, rodák dobrovický
dne 31. prosince 1908 v Pečkách zemřelý, odkáza
testamentem jmění své svým příbuzným, uloživ těm-
to, by na odkazech vyplatili: Ústřední Matici školské
2000 K, posluhovačce Vodlick ové 500 K, k založení
sirotčince v Dobrovici 2000 K, opatrovně dítok v Do-
brovici 200 K, fondu pro vánoční stromek v Dobro-
vici 200 K, Okrašlovacímu spolku v Dohrovici 200 K
opatrovně dítek v Pečkách 200 K, chuddým v Dobro-
vici 100 K, chudým v Pečkách 50 K, Spolku che
míků českých k vydávání knih odborných 100 K.
nadání Wenzigově 50 K, chudému studujícímu z Do-
hrovice 50 K, Spolku div. ochotníků v Dohrovicícl
na opravu divadla 100 K, bohatou knihovnu, sestá
vající z několika set svazků, obci dobrovické ke zří
zení lidové knihovny.
— Násilnosti opavských Němců na české men-
šině. Z Opavy. (Pův. zpr) Ode dávna již panuj
zde následkem prušácké zuřivosti zdejších Němct
nesnesitelné poměry. Přepadávání českých lidí Něme
není žádnou zvláštností. V úterý večer vrhli se ně-
mečtí násilníci na obchod „Slezské zádruhr
rozmlátil u něho dvěře, povalil k zemí
obehodvedoucího a začal ho kopati a blti. Ob-
chodvedoucí vytáhl revolver, aby se ubránil, ale zbra
#19
alto_textblock
#19
mu vyrval z ruky näčelník policie dr. Locker a rozkk
zal ohrožovaného zatknouti. Veden dvěma
strážníky, byl obchodvedoucí ze zadu tlučen holemi,
aniž by kdo zakročil. Luza, doprovodivši zatčeného
na radnici, vrhla se pak na „Matiční dům“. Právě
konala se zkeuška pěvockého sdružení, když počaly
lítati kameny do všech místností. Rozechvění přítom-
ných členů bylo veliké, zejména dámy byly vyděšeny
a strašně polckány. Nepomohlo ani zakročení u zem-
ského presidenta, který odkázal členy výboru na —
policii. Nezbylo, než zůstati v zajetí, odkud policie
odváděla jednotlivce domů. Bohužel, že ran padlo dost
i za této „ozbrojené ochrany“. Demonstrujíeí vrátili
se k „Zádruze“, kde pískajíce, křičice a nadávajíce
rozešl se ze slibem, že neustanou, dokud Čechy ne-
vymláti.
— Valký nával vkladalelů panoval u četných pe-
něžních ústavů v Praze dnes dopoledne. Vkiadatelé
zejměna z venkova, jsou poplašeni různými zprávami
a v celých zástupech putují do Prahy, aby své vklady
vyzvedli. Zejména v České spořilelně měli mimořád-
ně zvýšenou agendu. Vkladalelé žádají, aby se jiro
vklady vyplácely pouze v mincích stříbrných a zla
tých. Vyplácení vkladů potrvalo dlouho přes úřadní
hodiny. Poplach jest ovšem klamný a vkladatelé po
uklidnění opět s důvěrou se mohou vrátit s penězi
do pražských peněžních ústavá.
— Veřejná schůze soukromého úřadnictra v Ro-
kycanech. Odbor zem jed. soukr. úřadníků v král.
českém v Rokycanech pořádá v neděli 21. března t. r.
o půl 4. hod. odpolední v malém sále Sokolovnyv
Rokycanech veřejnou schůzi soukromého úřadnictva.
Pořad: 1. »O nynějším stavu požadavků soukromého
úřadnictva« promiuví tajemník »Z. J. S. Ú.« p. Ed-
Houdek z Prahy. 2. Rozbovor o činnosti Zemské
jednoty soukromých úřadníků v král. českém v Prave.
— Objevení nevých minerálních pramenů. Z
Slavkova se oznamuje“ Při vrtání uhlí přišlo s
v hloubce 300 metrů na silný sirný pramen znaěné
teploty. — Z Hřenska se sděluje: Na pozemku
rolníka Weigelta u Kamenické Stráně byl objeven
mineráiní pramen, prýštící ze skály.
— Konfiskace. 13. čísic »Homorů« bylo z roz-
sazu statního navladnictví zabaveno pro dvě drob-
nosti o buršáckých bumlech. Vydavatelstvo uspořá-
dalo nové vydání.
— Spicí spravedlnost. »Ostravské Listy« zdělují:
»Minulý týden v poudelí konalo se u krajského
soudu v Těšíně přelíčení proti několika osobám ob-
viněným z krádaže. Hroznou spravedlnost zastával
státní návladní bar Gastheimb. Během výslechů
strážmistra četnického zpozorováno náhle, že pan
návladní zapomněl na průběh přelíčení a pohroužil
se v sladký odpolední spánrk. Když došlo k přísaze
svědků a všichni povstali ze svých míst, nepovstal
edině pan »štátní«, který spal již na dobro, nikdo
však neodvážil si jej vzbudit. Nechtěl toho učini
také úřadník od návladnictví, který přinesl mu ča-
sopisy ke čtení. Teprve po dobré čtvrthodince pan
bar. Gaslheimb se probudil a hned navrhoval
potrestání obžalovaných, ačkoliv neslyšel ani jeeh
výpovědi, ani svědků.
— Následovánl hedne. Pan eís. rada Jindřich
Ronz, starosta města Karlina a maj. vále. miýna,
uznávaje značné výhody, které skylá soukromému
úřadnictvu pensijní pojišťování zákonem v plat-
nost uvedeně, rozhodl se platiti za své úřadníky
olné pensrjní pojištení.
— Pouliční hanba policistů za vojáky a vejáků
za policisty. Z kruhů obyvatetů Wenzigovy ulice na
Král. Vinohradech se nam sděluje: Nestalo se poprvé,
co noční klid v naší ulici byl hrubě porušen, ale
udalost, která se sběhla v noci na dnešek, volá již
po nejdůkladnější nápravě. V hostinci su Mrkvičků-
sonala se taneční zábava, k niž se dostavilo mnoho
vojáků, zejména od pěš. pluku č. 11. Z neznámých
příčin povstala mezi vojáky hádka a tahanice, z niž
měl hostinský asi velkou obavu, neboť poslal pro
hlídku. Za chvíli pozoroval jsem oknem, že policisté
odváděli dva vojíny. Za eskortou šel třelí vojin, který
stale hlučně volat: »Martine, nedej se! Já tě ne-
dám!« a v záři plynových svít len jsem viděl, že
tento třetí vojín od-pjal pás a bodákem z mával jim
ve vzduehu tak zuřivě, že mu bodák vyletěl z pochvy.
Jak jsem se ráno přesvědčil, narazil bodák na okno
bytu kavárníka p. Bendy, rozbil dvě velké skieněné
tabule a dopadl na postel choti kavárníka, ktera jen
pouhou náhodou nebyla zraněna. Vojin, pozbyt tak
bodáku a utekl. Jeden z policistů pustil se za
prchujícím, ale tohoto pronásledování brzo zanechal,
neboť na nároží Fügnerova náměstí stal hlouček vo-
jáků, kteří zaujali posicí proti policistoví. Vypravuje
se, že policista byl sbit (policejní úřad informace
o tom odepřel). Za volaní »Hr na něj !« zastoupili
polieistovi cestu a umožnili útěk prchajícímu vojí-
novi. Policista tasil šavli a utíkal, poněvadž měl
proti sobě přesilu. Vojaci za ním uhánelia
křičeli při tom. Měl jsem obavu, že dojde k vel-
kému krveproliti, proto jsem se rychle oblékl a
spěchal jsem na ulici, kde spatřil jsem již druhého
poleistu. Oba měli lasené ša vle, jeden z nich
dokonce vytahl z pouzdra revolver a prohlasil.
že bude střílet, jestli vojáci nepřestanou útočit.
Toho se útoční vojáci tak ulekli, že se rozprchli.
Vyprávělo se také, že jeden voják byl sbit.
— Pouliční příhoda. U pekaře p. Antonína Cakla
v Žižkově zaměstnaný učeň Josel Blažejovský ne-
chal v Lipanské ulici státi vozík. Školák Frant. Gregr,
syn krejčího, strčil do vosíku, který se na srazné
ulici rozjel a vrazil do ölelého Václava Víta, synka
vdovy z Lipanské ul. č. 3., který byl přejeť a vážně
poraněn. Po tékařském přispění byl hošik ponechán
v domácím léčení.
— Výtržnost při karlách. O půlnoci na dnešek
povstala v hostinci č. 75 v Kostečné ulici mezi něko-
lika hosty hádka při hře v karty. V hádce uchopil řezník
Jose! Kubelka židli a chtěl udeřit obchodního sluhu
Josufa Körnera, který se uhnní a židie zasáhla ho-
stinskou paní Marii Pávkovou na hlavě. Zraněné do-
stalo se pomoci v židovskě nemocnici. Kubelka s Kör-
nerem odvedeni byli na slrážnici.
— Zdravolní stav postřolené herečky Petronily
Brehmové se nezměnil. Dnes byla herečka rocníge-
nována, aby se zjistila místa, kde dvě střely z revol-
veru uvízly. Z Katovic v Pruském Slezsku, kamo
smrti obchodníka s dobytkem Sleinmetze bylo te-
legrafováno, nedošla dosud edpověď. Nápadno jest.
že elegán měl u sebe pouze několik korun. Neni
vyloučeno, že finanční nesnáze dohnaly jej k zou-
falství a že při té příležitosti chtěl zbaviti života
i svoji milenku herečku Brehmovou. Herečka měla
v divadle teplickém měsíční gáže 140 K, z níž se
srážela daň v obnosu 8 K 30 h. — Dnes v poledne
při opětném výslechu udala postřelená herečka, že
jmenuje se správně Klugeová a jest dcerou vdovy
po kapitánovi v Brémách.
— Zloděícké hislorky. Nedaleko ústředníchi jalek
v Holešovicích byla včeru večer napadena neznámým
pachatelem sl. Anna Nelidova, krámská u firmy J.
Hajný v čís. 776—VII. Útočník vytrhl krámské z ru-
ky tobolku a utekl. V tobolce nalézal se obnos 720 K
a různé listiny, Pachatel je štíhlý, velké postavy.
klobouk měl hluboko de čela vtlačený. Zdá se, že
je to týž pachatel, který podobné pouliční lupičství pru-
vazoval v době jubilejní výstavy. — Při pohádkovém
dýchánku v akciovém pivovaře na Smichově byla
pí. Marii Voskové z Plzeňské třídy č. 36 odcizena
ruční tobolka s ohnosem 15 korun. — Školák Joseí
Hájek z Riegrovy ulice č. 6 v Žižkově kyl poslán do
zastavárny s různými svrchky. Na ceslě vytrhla mu
nějaká žena tašku a utekla
— Sekevražda ženy. Uvodli jsme již. že z Vltavy
u novoměstské náplavky byla včera večer vylovena
mrtvola ženy. Nešťastnice skočila do řeky s podbřeží
u Palackého nábřeží a po delším hledání zřízenci
navoměstské vodárny Ludvík Procházka, Arnol
Bartl a truhlář Josef Junger vytáhli její mrtvolu, která
po lékařském chledání byla odvezena do ústavu pro
soudní pitvu. Utonulá žena byla asi 25 roků stará,
byla 168 cm vysoká, měla podlouhlý obličej, modrá
oči, kaštanové hnědé vlasy, tupý nos a zdravé zuby.
Na sobě měla černý žakel, černou sukni, černé pun-
čochy a šněrovací hotky. V kapse měla tobolku s ob-
nosem 1 K 00 h, dále llstek s nápisem „Anna M a n