ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6d60b230-8d61-11dc-b4e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX
#2 alto_textblock #2
vs
#3 alto_textblock #3
V Praze, ve čtvrtek 18. března 1909.
#4 alto_textblock #4
n
#5 alto_textblock #5
Číslo 77.
#6 alto_textblock #6
Haranniavečerní lieky redplácí set v Prtt v administra nír pat nteta . . . . 6 K —h s droji donáškou na měrsje na čtvrt leta . . . . 7 K 2k vo (HIálkách na měsíc. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsla. . . . . . 3 K 0 na čtert leta . . . . 9 h. 60 h sdeajl zásílkou na měsie. . . . . . 3 K 80h na čivrt lota . . . . 11 K doe
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
e
#9 alto_textblock #9
Prni
#10 alto_textblock #10
L
#11 alto_textblock #11
danl
#12 alto_textblock #12
red l
#13 alto_textblock #13
V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . as sh veř cni . . . . . . . za 4h V* nilálkách na venkově ranní tslo . . . . . . . vočerní . . . . . . . . 5h lnserátv platí se hotově napřed Přednl ceni a inso admoistracn v Marianské ul., b. Tam nacházejí se těš tiskárna a sxpedic „Národních I.lstů“ Rukopisy se nevracejl.
#14 alto_textblock #14
e se
#15 alto_textblock #15
Krise na Balkáně.
#16 alto_textblock #16
Ruská odpověď na rakousko-uhersk sdělem, že byl protokol o rakousko-turecké sbo dě v př čině bosenské annexe již podepsán, ovlá- dá situaci a je hlavním předmětem rozprav evropského tisku, pokud se týče balkánské krise. V německém tisku, rakouském i zahraničním, dochá zi ruská nóta posouzení co možnánepříznivého. Tu i tam vyznačuje se, jak přikře ruské stano- visko nynější v otázce evropské konference odpo ruje a se příčí známému slanovisku Rakousko- Uherska. Argumenlace pak je všude stejná, to- tiž: vánočním programem pro svolšní evropské konference bylo Rakousko Uherskem stanoveno, že musí před svoláním konference předcházeti úplná shoda, úplné do- rozumění se velmocí o všech spor- ných otázkách, aby konference tyto shody pak už jenom na vědomi vzala, potvrdila a dle nich mezinárodní smlouvu z r. 1878 formálně změnila. S Tureckem se Rakousko- Uhersko o připojení Bosny již do- hodlo a zbývá tedy, aby všechny ostat- ní velmoci annexi bosenskou vý slovně a přímým sdělením ve Vídni také uznaly. Kdyby to se slalo, svolilo by Rakonsko- Uhersko ke svolání evropské konference, a le i pak musila by z konferenčního programu vyloučena býti otázka srbská. Také se Srbskem musiln by dřive docílena býti shoda tato shoda musila by velmocemi bez výhrady vzata býti na vědomí. Pak a jenom pak obe- sialo by Rakousko-Uhersko konferenci. Ale ru- ská nóta problašujíc, že otázka o připojení Bosny a Hereegoviny k Rskousko- Uhersku musí býti projednána na konferenei velmoci, zvrací celé rakou- ské zásadní stanovisko v této věci, dáva Srbsku za pravdu a podporuje jeho dosavadní politiku tako- vou měrou, že mizí všechna naděje na nějaký obrat a ústup srbské po- litiky oproti Rakousko-Uhersku Tak argumentuje všechen německý tisk rakou ský, co do věci stejně a jenom ve formé poně kud odlišně. Časopisy v německé říši soudí co do věci též tak. Ruská nóta jest dle jejich tvrzení zrovna tak překvapují- eim, jako nebezpečným zostřením situace. Rusko dopřává prý svým nynějším prohlášením Srbsku rozsáhlé podpory a povzbuzuje co nejvydatněji jeho Rakousku neprátelskou politiku. Již sama rych- lost, s kterou Rusko na rakouské sdělení odpo- vědělo, vzbuzuje prý podezření. Rusko za ujimů prý co nejostřejší stano- visko oproti Rakousku-Uhersku zrovna ve chvíli, kdy všichni přátelé míru by měli působiti k tomu, aby Srbsko se svým mocným sousedem se dorozumělo. Ale ml- sto zakročení na prospěch míru prohlašuje prj ředitel zahraniční politiky ruské, že stanovisko srbské vlády ve příčině evropské konferenee úplně vdlli a maří tím z valné části, ne-li do cela, naděje na zachování míru. Jinak dlužno zaznamenati k označení ny- nějšího stavu věcí, že dle zpráv z Bukurešti do- šlých také Rumunsko již se chystá, aby svým způsobem do očekáva- ných dějů zasáhlo: vláda bukurešťská na- řídila totiž všechna potřebná opatření, a by část rumunské armády na váleč- nou míru uvedena byla, ovšem prý je- nom na uhájení rumunské neutrality, ale ve skutečnosti proti Rusku. Rumunsko je prý totiž odhodláno zabrániti v přípa dě války ruskému vojsku průcho svým územím a postaviti se mu přímo na odpor, kdyby si průchod chtělo vynutit.
#17 alto_textblock #17
Opatrné offleiosní odmítnutí rus- ského stanoviska. Z Vídně, 18 března. (K. k.) »Fremdenblatt- píše: Rakousko Uhersko není zásndne proti konferenci, protože jest též jeho úmyslem a přáním, aby článek XXV. berlinské smlouvy byl právně změněn mezi nár o dn
#18 alto_textblock #18
ůmluvou. Pokud jest na nás, dali jsme k ta- kovému projednávání bosenské záležitosti signa- tárními mocnostmi berlínské smlouvy podnět sdělením dohodového protokolu jednotlivým vládám a projevili jsme tímto způsobem zrovna tak zřetelně vážnost svých úmyslů, jako brali jsme zřetel k tomu, co vy- plývalo jako politický přikaz z příslušnosti moe- cností o ustanoveních berlínské smlouvy. Naším názerem jest, že pro každý jednotli vý bod konferenčního programu má býti stanovena formule, o níž mu sily by se všechny mocnosti v před běžném jednání dohodnouti, lakže její hiadké schválení na konferenci samě by bylo zajištěno a byly by naprosto vyloučeny jak ne- bezpečí rozporu v nározech, tak další komplika- ce, jež by mohly snad z toho vzniknouti. Pro onen bod programu, jenž byl po sunut nyni ruskou odpovědní no- tou do popředí diskuse, totiž pro bosenskou záležitost, jest nynl protože všechny mocnosti jsou ochotny proje- viti souhlas s naší dohodou s Tureckem, for- mule již dána a může býti bez námahy dl prvního odstavce dohodového protokolu bezvadně stylisována. To jest dle našeho názoru prostá a těžkopádného diplomatického aparátu sotva po- třebná záležitost, proto vzniká otázka, nebylo-li by praktičtejším, aby tato formule byla pojata do platného mezinárodní ho páva raději jiným způsobem, totiž sdělením mezinárodního souhlasu vídeňskému kabinetu, místo aby byla schvá- lena na konferenci. Při odpovědi na tuto otázku lze sotva opomenouti úvahu, že konference by se z formálních důvodů pravděpodob- ně brzy nesešla. Na základě téže úvaby doporučuje se rovněž zřetel na svrchu zminěnou myšlěnku omezení konference na méně bodů, než bylo původně v programu obsaženo a to tím splše, protože myšlénka ta vychází vstřic též smýšlení směrodatných anglických kru- hů, které nejsou patrně též nakioněny rozsáhlé konferenci. Mezinárodní schválení nedavných změn na poloostrově balkánském jest tak důležitým po- žadavkem míru evropského, že musí býti vše- obecným zájmem dbáti více věci samé než ze- vní formy a pokud možno co nejdříve vy týčiti mezník, jenž má označov at klonec nynějších neklidných po- Chystaná rakonská néla pro Srbako. Z Vídně, 18. března. Peštskému »Naplos telegrafují z Vídně rozmluvu s čelnou osobou zahraničního úřadu, patrně s bar. A ehren- thalem samým, která se vyslovila takto Pošleme srbské vládě odpově ještě tento týden. Zeptáme se bělehrad ské vlády, zdali chce zachovati sousedské styky s Rakouskem čili nic. Bezpodstatná jest zpráva, že chceme Srbsku přesný termín k odpovědi jeho stanoviti, tolikéž není pravda, že naše náta bude míti povahu ultimata. Na dotaz, zdal donfá ministr, že velmoci zase zakročí v Běle- hradě na prospěch míru, odvětil: Nepovažuj za věe vyloučenou, že velmoci, které nám přejí podniknou ještě akci, všecko závisí však na tom, k čemu se odhodlá Rusko Jak má dle rady z Cařihradu Rakonsko na ruskou notu odpověděti. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) »Osma niseher Lloyd« píše ve článku nadepsaném »N ostří nože« o situaci a praví: Zodpověd nost mají politikové, kteří utvrzovali dosud Srbsko v jeho tvrdošíjnosti. Izvolskéh návrh konřerence nazývá »Osm - nischer Lloyd« vyzývavostí, na nlž odpoví Vídeň tím, že pro Ra- kousko-Uhersko bosenská otázka již neexistuje, jak Rakousko-Uhersko Německo již několikráte prohlásily.
#19 alto_textblock #19
měrů.
#20 alto_textblock #20
Naděje, ale podmíněná a slabá. Z Kolina n. R., 17. března. (K. k.) »Köln Zig-« sděluje z Berlína: Z projevu srbského ministerského předsedy, v němž tlumočil naději, že vojenská opatření na obou stranách mohla by býti přerušena a že Srbsko by to uvítalo s upřímným uspokojením, lze, jak se zde soudí, souditi snad poprvé na ůmysl obratu. Ruské opětné rozklady Bělehradě mohly by býti podniknuty s ulm
#21 alto_textblock #21
větším důrazem, protože ruská diplomacie roz- hodně se ohražuje proti tomu, jakoby byla měla podíl na stylisaci poslední srbské nóty. Na- děje na včasný obrat Srbska jes ovšem dle zdejšího názoru peu- hou nadějí, jejíž splnění závis na vážnosti, s jakou mocnostiv Bělehradě zakročí. Soukromý návrh na rozřešení rakonsko-srhskélo sporu. Z Palíže, 18. března. (K. k.) „Tenpa“ soudí: Pa kousko-uhersko-srbský konflikt dal by se snad takte rozřešili: 1. Rusko prohlásí; že po jeho názoru srbsků odpovědní nota ze dne 10. t. m. znamen zřeknuti se všech teritoriálních a poli- tických nároků se strany Srbska. 2. Velmoci připojily by se k tomute sdělení a v souhlasu s Ruskem by konstatovaly že Srbsko za těchto poměrů nečiní žád- né námitky proti rakouskouhersko turecké dohodě. 3. Všechny velmoci oznámily By tento vý sledek rakousk o-uherské a srbské v lá dě které by zároveň vzaly jej na vědomí. Přípravy na boj v sandžaku. Z Berlína, 18. března. »Tagblattu« telegra- fují z Cařihradu: Všechno jest připraveno v sandžaku novopazarském, aby turecké území hájeno bylo zbraněmi, Al- bánské vojsko, čítajíc! 50—60.000 mužů, jest dobře vyzbrojeno a po- hotově. Směšlení Albánců jest proti Srbsku daleko nepřátelštější než bývalo proti Rakousku. Vůdcové dvou srbských tlup byl v sandžaku již zatčeni a nalezeno u nich několik kilogramů dynamitu. Čemná Hora nemá žádných zámyslů na san- džak. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) Černo- horský diplomatický jednatel ujistil včera jmé- nem své vlády velkého vezira, že Černá Hora nemá naprosto žádných vá- lečných zámyslů ve příčině san džaku novopazarského. Turecký vy slanec v Cetyni telegrafoval, že podobného uji štění dostalo se mu od knížete Nikely. Mobilisaca černohorské armády. Ze Sofije, 18. brezna. Ze zdejších rozho- dujících míst došla zpráva z Cetyně, že čer- nohorská armáda se mobilisuje a soustřeďuje na hranicích rakonskych- Z Faříže, 18 března. Listy oznamují z Celyně, že bylo opět půl divise černo- horské mobilisováno a že jí ve- leti budou členové knížecího rodu Srbský korunní prine hlásá už velmi brzký počátek války. Z Bělehradu, 18. března. (»Mittagsztg.«. Včera odpoledne odebral se korunní prin Jiří do výboru pro národní obranu a sdělil že se podařilo krále Petra, který do- sud smýšlel pro mír, obrátiti. Zprávy. že ruský vyslanec prohlásil, aby Srbsko jenom úzkostlivě se nebálo války, že Rusko je sice nebude moci zjevně podporovati, že však srbský lid a srbskou armádu ujistil, že každý ruský voják a důstojník, jakmile vysloví přáni, jíti jako dobrovolník do Srb- ska, dostane k účelu tomu dovolenou, také v tom případě, kdyby dobro volníků bylo 100.000 mužů. Korunní prine odebral se pak provázen svým poboční- kem na cvičiště v Panici, kde dobro- volníci konali cvičení. Nalezl tam tři prapory dobrovolníků. Jeden záležel z posluchačů vyso- kých škol. Korunní prine povolal k sobě velitele a sdělil mu, že nikoliv několik dní, nýbrž snad už jen několik hodin potrvá, nežli nastane válka, tak že jest žádoueno, aby se odebrali již nyní do kasáren, kdož chtej býti zapsáni jako dobrovolníci. Výjev ze srbské skupštiny. Z Bělehradu, 18. března. (»N. Fr. Pr.«) Ve skupštině došlo včera při rozpravě o roz- počtu ministra vojenství ku prudké srážee mezi ministrem vojenství Živko- vičem a socialistou Kazlerovičem který mluvil proti zvýšení výdajů vojenskýeh a běsnění válečnému. Národní poslanec Ra- fajlovič, bývalý setník, vyčítal Kazlerovičovi. že nemá citu pro vlast. K azlerovi č odvěti
#22 alto_textblock #22
osobní urážkou. Potom Rafajlovič da mu facku. Oba se nyní servali a schůze byla přerušena, až podařilo se oba soky odděliti.
#23 alto_textblock #23
Vláda srbská prý podlehá vůli lidn. Z Bělebradu, 18. března. Ministerská rada. které předsedal král Petr, zabývala se dalším postupem srbské vlády vůči do- tazu Rakouska. Myslí se, že by po- volnost měla vzápětí povstán lidu, ježto dobré smýšleuí upevnilo se hlavně ruskou nótou. Skoro se podobá, ja koby vláda byla již pozbyla otě ži. Válečný materiál pro Srbsko. Z Bělehradu, 18. března. První zá- silka válečného materiálu, jež byla očekávaná, sem došla ze So lun a. Ostatní dojdou během týdne.
#24 alto_textblock #24
Svolávání vojenskou službou povinných Srbů Z Mnichova, 18. března. (K. k.) Jak ozna- mují „Münehener Neueste Nachrichten“, obdr- želi všichní zde žijící srbští státní ob- čané, pokud jsou povinni konat vojenskou povinnost, předvolán ke cvičení a odjeli. Srbský lid ozbrojen pumami. Z Frankfartu n. M, 18. března. »Frankí Ztgu« telegrafují ze Soluna: Srbské oby- vatelstvo na hranicích sandžaku jest opatřeno ručními pumami.
#25 alto_textblock #25
Průvoz srbského válečného materiálu Tureckem. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) »Sabahe sděluje: Srbský vyslanec Nenadovič odevzdal Portě nétu, v níž opakuje se ústní dementio sandžaku novopazarském a žádá se za po volení průvozu střeliva, jež je st jednak na cestě, jednak již v So- Maďarské hlasy o situaci. Z Pošti, 18. března. (K. k.) »Pester Lloyd« pojednává o konferenčních návrzích a dovozuje Ruská a anglická nóta zůstávají za italskou, po- něvadž podnět Tittonův ke konfe- renci jest přesně vyjádřen a je- dině zaručuje úplný úspěch. Ital ský návrh jest cestou ke konfe- renci, »As Ujszag« píše: Nedá se popřiti, že mír nalezá u moenosti mocné přimluvčí a že ani národové ani vlády nemohou se nadehnouti pro světovou válku k vůli Srbsku. Pohříehu neovládají za nynějších poměrů mocnosti úplně situaci. Srbsko podobá se šílenci, který přikládá hořák k sudu s prachem a chce zahynouti, bu- dou-li katastrofou postižení také ostatní. Ostatně jest vypuknutí evropské války stále ještě po- chybnějším, než možnost, že Srbsko bude trpee litovati svého šíleného řádění. S velkým uspo- kojením konstatujeme, že oba státy mocnářatv shodují se v nazirání na zahraniční situsci Proti tomu nezmohou nic srbské pletichy. Z Pešti, 18. března. (K. k.) „Pesti Hirlap píše: Nepodaří-li se válce zabrá- niti, pak jest to porážka celé evropské díplo- macie. Očekáváme od Evropy rázn zakročení v Bělehradě. Neučiní-li tak ale, pak žádáme právem, aby se nevměšo- vala ani potom do našich záleži- tostí, zničíme-lí svého nepřítele. Rakousko musí prý se podrobit. Z Bělebradu, 18. března. (K. k.) »Trgo- vinski Glasnik« praví: Po dobodě Tureck s Rakousko-Uherskem a Bulharskem a po srbské odpovědi na rozklady Ruska a rakousko-uherskou notu jest nyní úkolem velmocí pro- nésti o nevyřízených ještě otá- zkách úsudek, jemuž se Rakousko- Uhersko musí podrobit. Jaký záměr podkládají v Berlíně Rakousko- Uhersku. Berlínská »Tägliche Rundschau« obdržela z Vídně telegrafickou situační zprávu, ve kteréž se — mimo jiné — praví: »Rakousko- Uhersk činí pilné přípravy také, aby mohlo Rusko důrazně odraziti, kdyby se toto do rakousko-uher ského konfliktu chtělo vmísit. Teplá povětrnost trvá zde (ve Vidni) i v Srbsku dále a všude nastalo silné tání Ate proto přece nedá se před uply nutím 14 dní výbuch války očekávat Rakouskjo-uherská vláda rozhodla
#26 alto_textblock #26
lunu.
#27 alto_textblock #27
se, že bude na Balkáně co nejráz- něji postupovat, aby tam váhua autoritu Ruska pro vždy zlomila. Habsburská monarchie chce slo- vanským národům na Balkáně dáti naučení, že je dosti silna, aby vy- stupovala také jako přední a ve- douci moc Slovanů a že Rusko již není s to, své slovanské bratry bráti v ochranu.«
#28 alto_textblock #28
Teložpnické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Zákon o rekrutech a Slovanská jednota. Z Vídně, 18. března. Dopolodne zasedal vojenský výbor za přítomnosti chefa vlá- dy bar. Bienertha a ministra zeměbrany šl. Georgiho, uby projednal zákon o povolení nováčků na rok 1909. Současně však zasedaly Český klub a klub českých agrárníků, aby se usne- sly o cvém postupu v této záležitosti. Roz- hodnutí nestalo se ani tam, ani zde definitivně. V Českém klubu mělo pře- vahu, jakkoliv velmi malou, stanovisko, a by se hlasovalo pro rekruty. Protože však účastenství ve schůzi té nebylo plné, stane se definitivní votum klubu zejtra. V klubu českých agrárníků pak vysloveno, že tento byhlasovalprorekruty, kdyby „Slovanská jednota“ se usnesla ve smyslu posilivním. Na 2. hodinu odpolední svolána jest parlamentní komise svazu poslanců českých. O 144. hodině bude společná pora da českých a polských poslanců ve věcech slezský ch. Na 4. hodinu svolána jest parlamentní ko- mise „Slovanské jednoty“. V této bude učiněn návrh, aby všech 125 poslanců, soustře- děných ve „Slovanské jednotě“ při hlasování o rekrutech demonstrativně vyšlo. Jest však velmi málo pravděpodobno, že tento návrh projde, poněvadž oba jihoslovanské kluby, stejně jako klub katelicko-národních po- slanců, jsou odhodlány hlasovali pro rekruty. Druhá politická hostina u bar. Achrenthala Z Vídně, 18. března. U ministra zahranič- ních záležitosti bar. Aehrenthala konala se dnes opět politická hostina, ke které pozváni jsou též oba čeští členové kabinetu nynějšího dr. Žáček a dr. Brát.
#29 alto_textblock #29
Audienca. Z Vidně, 18. března. (K. k.) Císař přijal presi denta Lloydu dr. šl. Derschattu a předsodu po- slanecké sněmovny dra. Pattaie ve všeobocných audiencích. Z Vídně, 18. března. Cisař přijal za dneš- ních všeobecných audiencí presidenta vrchniho zemského soudu Viktora bar. Wesselé ho, posl. ryt. Finka a člena panské sněmovny Rhombergra. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Dnes dopo- ledne přijat byl president podlanecké sněmovny dr. Pattai císařem ve slyšení. Císař přijal jej blahosklonně a tlumočil při tom své nejvyšší uspokojení nad dosavadním postupem praci po- slanecké sněmovny.
#30 alto_textblock #30
Jmenováni v rakousko-uherské armádě. Z Vídně, 18. března. (K. k.) (Věstník pro c. a k. vojsko.) Císař jmenoval generála jízdy hrab. Auersperga kapitánem osobní gardy trabantů. Císař jmenoval plukovníka arcivévodu Petra Ferdinanda u pě- šího pluku císařovny a královny Marie Terezie čís. 32 velitelem tohoto pluku; dále polní podmaršálky Bedřicha Johna šl. Solvegena, velitele 43. zeměbranecké pěšl divise, pevnostním velitelem v Přemyšlu; Jana šl. Sehemu, pověřeného vedením 14. sboro- vého velitelství, velitelem 14. sboru, Franti- ška Schoedlera, velitele 16. pěší divise, velitelem 11. sboru a velícím generálem ve Lvově, Karla Fantu, velitele 34. pěší divise, vojenským velitelem v Zadru, generál-ma- jora Adolfa svob. pána Rheman z Barensfeldu, velitele 9. horské brigády, velitelem 34. pěší divise, plukovníka Vi- léma Niekla, velitele pěšího pluku čís. 32, velitelem 9. borské brigády, generál-majora Karla Kuchynku, velitele 92. zeměbrane-
#31 alto_textblock #31
Z kulturní ciziny.
#32 alto_textblock #32
8. března zemřel v Petrohradě nej- starší ruský umělec, pracující v mosaice, aka- demik Alexander Nikitič Frolov- Nar. r. 1830, uměleckého vzdělání nabyl v carské umělecké Akademii a provedl spoustu praci mosaikových pro velkolepou katedrálu sv. Izáka v Petrohradě od r. 1856. Odtud nebylo vážnějšího uměleckého díla v Rusku, aby na něm nebral A. M. Frolov podstatné účasti. Za mosaikové práce v moskevském proslulém chrámě Krista Spasitele (v Kremlu) dostal čestný diplom a velkou zlatou medaili. Byl jedním z nej- větších mistrů svého oboru na světě. V »Revue de Paris« uveřejňuje svoje vzpomínky paní Juditha Gautierová, první choť nedávno zesnulého básníka Catulla Menděsa. Vzpomínky obsahují mnoho osob- ních poznámek o představitelích uměleckého světa pařížského. Také o Rich. Wagne- rovi je tu mnoho nového, neboť autorka byla s ním léla v kotrespondenci. Févrierova opera na text Maeterlin- ekův »Monna Vanna« po pařížské premiéře dávána nyní také v Brussel u na scéně di-
#33 alto_textblock #33
vadla »de la Monnale«. Premiéra za při- tomnosti skladatele i dramatika a královské r- diny měla skvělý průběh a dávána ve prospěch obětí zemětřesení na Sicilii, kterémužto účelu vy- nesla 26.000 franků. Projekt nové opery v Berlín ě jes již hotov. Bude státi na nejkrásnějším míst uvnitř Berlína, v obore (Thiergarten), a novo- stavba rozpočlena na 19 mil. marek. Z této sumy pruský sněm povoli pravděpodobně osm a půl milionu, ostatní náklad ponese město Berlín samo. Redakci pařížského žurnálu »La gran de Revue« podařilo se získati rukopis neznámé dosud povídky Edgara Allana Poe. Po- vídka má název »Pohřeb« a vyjde v někte- rém z nejbližších čísel. Comédie francaise pařížská má novinku »La furie« od Julesa Boisa Sujet dramatu čerpáno z bájeslovné epochy. z doby asi 2000 let před dobytím Troje, z prv- ních úsvitů civilisace, dávno před civilisací re- ekou a egyptskou. V těchto dnech literární kruhy ruské sla- vily 25. výročí spisovatelské činnosti Alek s ěje Aleksějeviče Tichonova (pseud. A Lugo v oj).
#34 alto_textblock #34
Dráhu literární zahájil přoklady z Vi k tora Huga (Oh, n' insultez jamais une femme, qui tombe). Jeho povídka »Pollice verso dobyla mu ponejprv známosti a rozšíření i za hranicemi, největší úspěch literární znamenal pro něho román »Grani žizni« (Hranice života), který později zpracoval i ve drama.z dramat Lugového nejlepší jsou »O zim«a »Bezumnaja« (Šílená). Několik let rodigoval i populární týdenník »Nivu«. Posledně (r. 1906) ve sborníku »Maják« otiskl první část svoj veršované politické tragedie »Maksimili a — imperator meksikanski j«, která byla v Rakousku z podivných ohledů zakázána
#35 alto_textblock #35
Různé zprávy. Nová vládkyně v Bílém domě. Dávno před tím, než Roosevellovi slavili vjez do Bílého domu ve Washingtoně, dlela tam návštěvou v domácnosti presidenta Spojených států šestnáctiletá dívka, kterou život v Bílém domě tak nadchnul, že když se vrátila domů a vyprávěla svým družkám co krásného zažila, prohlásila: „Vdám-li se, vezmus jen presidenta Spojených států .. Uplynula léta, z hezké dívky stala se mladá paní jež zapomněla na svůj slib, když se seznámila s mla- dým právníkem, jenž nebyl bohat a neměl zvláště
#36 alto_textblock #36
skvělé vyhlídky, když ji pojal za choť. Mladý práv. ník jmenoval se William Howard Talt a choť jeho nyní skutečně vešla do Bílého domu jako společen- ská vládkyně třiceti milionů amerických žen. Povinnosti její jsou dosti obtížné, ale všichni kdož ji znají, ujišťují, že sotva která dáma se na toto místo lépe hodí, než paní Taftová. Zná svět, časté cesty a střidání pobytu rozšířily jeji obzor, mluví třemi cizími jazyky jako svou mateřštinou a byla jiz jednou daleko na východě první dámou v zemi, totiž na Filipinách, kdež její manžel byl generálním zu- vernérem a kdež měla poprvé přiležitost ukázati, c žena jako družka svého manžela může vykonati V celé dlouhé kariéře Taftově byla jeho rádkyní a po mocnicí a snad by byl Taft vůbec nepodnikl rozči- lující boj o presidentstvi, kdyby ho byla choť jeho nepovzbuzovala. Mrs. Taftová nebyla nikdy pro polovičatost nebo malé cíle, vše, čeho se chopí, snaží se dokončitia nabádá svým příkladem jině. Její syn Robert a dcera Helena jsou neobyčejně nadáni a ve škole zname- nitě prospívali, ale mrs. Taftová žádá na nich vždy- cky nejen výkony dobré, ale nejlepší. Celá její bytos pudí ji k neustálé práci. Tělesná cvičení a námah jsou jí potřebou. Je znamenitou jezdkyní a na Filipi- nách uvykla jezditi na koni několik hodin denně Přes tc však, že nejraději spoléhá sama na sebea jest výtečnou hospodyní, je přece opakem toho, čemž Evropa obyčejně vidí typ moderní, trochu příli enetgické Američanky. Vyznačuje se oním roztomi lým, jistým a vyrovnaným klidem, jenž jest výsled kem stálé sebevýchovy. Postavou jest mrs. Taftová nadprostřední, jej
#37 alto_textblock #37
jasné, zelenavěžlulé oči prozrazují mysl, jež bystře a jasně chápe a získala si také velký vliv na vše- chny, kdož s ní přicházejí do styku. Její schopnost všemu se přizpůsobiti, umožní jí vpraviti se brzy také do nových povinností. V Bílém domě bude se asi pořádali řada plesů, ale to bude záležeti na tom, zdali se dcera presidentova, miss Helen Taftova, roz- hodne vstoupiti hned do společenského života, ne- boť rodiče chtějí ponechati volnému rozhodnutí mla- dé dámy, opustí-li kolej a vystoupí ve společnosti Miss Helen Taftova je teprve osmnáctiletá, ale přes tolo mládí mluví z celé její bytosli samostatná rozhodnost. Stejně jako matka je dosti vysoké po- stavy, z modrých očí září jí živá inteligence a zlato- hnědý vlas dodává celému jejímu zjevu okouzlujícího půvabu. Je také, jako malka, výbornou jezdkynia k vlastnostem, jež zdědila po rodhčích, náleží i sebe- výchova, pilnost a radosí z práce. Viděla již také velký kus světa, je hrda na své studium, ale neza- nedbává při tom svých domácích povinností. Učila se stejně jako malka vařiti, dovede si sama ušíti šaty a poznala záhy praktické stránky živola. Mluví plynně francouzsky, naučila se v Manile také špa- nělsky a řeči domorodců a přes své mládí měla úča- stenství na výchově svého mladšího bratra Charile.
#38 alto_textblock #38
= Zemětřesení. Z Reggia di Calabria, 17. března. (K. k.) Z Pellara došly zprávy, že mi- nulé noci byl tam pocítěn ve 2 hodiny prudký otřes země, jemuž předcházelo podzemní dunění. »Brigan- tina« plující ve vzdálenosti asi 300 m. od pabřeží, byla vržena na pevninu. Mužstvo bylo zachráněno